4 C 258/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného naposledy bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 63 941,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 150,21 Kč s tím, že tuto částku je oprávněn uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 570 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 791,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 964,18 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 386,54 Kč, úroku ve výši 11,8 % ročně z částky 60 832,83 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 60 832,83 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta A, na náhradě nákladů řízení částku 13 067,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 63 941,83 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, k účtu č. , č. účtu, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 5. 2023. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 70 000 Kč spolu s úrokem ve výši 11,8 % ročně, s poplatky za bankovní služby a s pojistným, a to počínaje dnem 25. 6. 2023 v 60 měsíčních splátkách po 1 570 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze 11 pravidelných splátek, čímž porušil podmínky smlouvy a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 7. 8. 2024. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 60 832,83 Kč, poplatků ve výši 3 109 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni 22. 8. 2024 ve výši 2 964,18 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 22. 8. 2024 ve výši 386,54 Kč a dále úroku ve výši 11,8 % ročně z částky 60 832,83 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 60 832,83 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když vycházela z informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, SOLUS, insolvenčního rejstříku, interních registrů a dalších registrů a komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, když zjištěné údaje konfrontovala se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Žalobkyně doplnila, že z úvěrových registrů zjistila, že žalovaný má mimo žalobkyni další dluhy, ale není v prodlení s úhradou splátek (v minulosti byl v prodlení pouze jednou). Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru čestně prohlásil, že jeho příjmy ze závislé činnosti činí 40 000 Kč a z podnikání činí 31 667 Kč. Tyto příjmy byly ověřeny z výpisů ze dvou účtů žalovaného za posledních 6 měsíců před uzavřením smlouvy - takto byla zjištěna a ověřena výše příjmů žalovaného 76 407,55 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že je svobodný a bezdětný a že je vlastníkem domu/bytu. Žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného ve výši 63 380 Kč, když výši výdajů sdělenou žalovaným konfrontovala s životním minimem, s údaji vyplývajícími z analýzy Českého statistického úřadu a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Dle žalobkyně žalovaný uhradil na jistině 9 167,17 Kč, na úroku 6 854,05 Kč, na úroku z prodlení 72,57 Kč a na poplatcích 756 Kč. Poslední úhrada byla provedena dne 16. 4. 2024 a byla započtena na splátky splatné dne 25. 2. 2024 a dne 25. 3. 2024. Žalovaný se dostal do prodlení počínaje splátkou splatnou dne 25. 4. 2024, která nebyla uhrazena ani částečně. Dále žalobkyně doplnila, že smlouva o úvěru byla se žalovaným uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví , název, a podepsána elektronickým podpisem na základě uzavřených smluv mezi účastníky (smlouva o bankovních službách a podmínek přímého bankovnictví ze dne 6. 3. 2018, smlouva o certifikátu ze dne 8. 3. 2018, smlouva o elektronickém podpisu ze dne 20. 11. 2018).

2. Žalovaný prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka namítal, že žalobkyně neprokázala platné uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky a zesplatnění celé částky úvěru a rovněž ani to, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení, smlouvy o bankovních službách ze dne 6. 3. 2018, žádosti o aktivaci mobilní banky ze dne 6. 3. 2018, smlouvy o elektronickém podpisu ze dne 20. 11. 2018, smlouvy o certifikátu ze dne 8. 3. 2018, podmínek k elektronickému podpisu, podmínek přímého bankovnictví a sazebníků žalobkyně soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku spolu s poplatky dle platného ceníku žalobkyně a s úrokem ve výši 11,80 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 1 570 Kč počínaje dnem 25. 6. 2023, když poslední splátka ve výši 1 519,57 Kč měla být zaplacena dne 25. 4. 2028. Žalovaný ve smlouvě souhlasil se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet a s úhradou ceny za pojištění spolu se splátkami úvěru ve výši 0,12 % měsíčně z poskytovaného úvěru. Za zaslání každé upomínky byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek účastníci sjednali právo žalobkyně od smlouvy odstoupit, případně požadovat okamžité splacení celé vyčerpané jistiny a příslušenství. Smlouva byla podepsána elektronickým podpisem žalovaného a byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně , název, . Smlouva o bankovních službách, žádost o aktivaci mobilní banky, smlouva o elektronickém podpisu a smlouva o certifikátu byly opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.

4. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení, ze žádosti o úvěr, z prohlášení o zdravotním stavu a z otisků z registrů bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný a bezdětný, je vlastníkem domu/bytu, příjmy ze závislé činnosti doložené čestným prohlášením žalovaného činí 40 000 Kč, příjmy z podnikatelské činnosti doložené čestným prohlášením žalovaného činí 380 000 Kč ročně, náklady spojené s bydlením činí 15 000 Kč, ostatní výdaje žalovaného činí 5 000 Kč, celková stávající výše splátek v , právnická osoba, . činí 14 793 Kč měsíčně a celková stávající výše splátek mimo žalobkyni činí 23 727 Kč. U žalobkyně měl žalovaný evidováno 5 úvěrových produktů (celková výše dluhu 231 031,17 Kč), u jiných institucí rovněž 5 úvěrových produktů (celkový zůstatek 468 974 Kč). Žalovanému bylo odmítnuto 10 žádostí o poskytnutí úvěrového produktu mimo žalobkyni v letech 2022 a 2023.

5. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného vyplývá, že v období od 11. 11. 2022 do 9. 12. 2022 byly na tomto účtu příjmy 2 130 EUR a výdaje 1 784,12 EUR, v období od 10. 12. 2022 do 10. 1. 2023 byly příjmy na tomto účtu 1 257,95 EUR a výdaje 1 543,99 EUR, v období od 11. 1. 2023 do 10. 2. 2023 činily příjmy na tomto účtu 3 027,81 EUR a výdaje 2 471,90 EUR, v období od 11. 2. 2023 do 10. 3. 2023 činily příjmy na tomto účtu 1 880 EUR a výdaje 2 228,15 EUR, v období od 11. 3. 2023 do 9. 4. 2023 byly příjmy na tomto účtu 1 755 EUR a výdaje 2 034,51 EUR a v období od 10. 4. 2023 do 10. 5. 2023 činily příjmy na tomto účtu 3 322,23 EUR a výdaje 2 253,55 EUR.

6. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného vyplývá, že v období od 11. 11. 2022 do 9. 12. 2022 byly na tomto účtu příjmy 221 027,62 Kč a výdaje 251 608,42 Kč, v období od 10. 12. 2022 do 10. 1. 2023 byly příjmy na tomto účtu 22 075,71 Kč a výdaje 30 133,28 Kč, v období od 11. 1. 2023 do 10. 2. 2023 činily příjmy na tomto účtu 47 076,58 Kč a výdaje 48 214,67 Kč, v období od 11. 2. 2023 do 10. 3. 2023 činily příjmy na tomto účtu 27 212,54 Kč a výdaje 27 991,63 Kč, v období od 11. 3. 2023 do 9. 4. 2023 byly příjmy na tomto účtu 37 963,84 Kč a výdaje 38 046,67 Kč a v období od 10. 4. 2023 do 10. 5. 2023 činily příjmy na tomto účtu 125 824,44 Kč a výdaje 119 367,03 Kč. Z celkových příjmů za uvedené období na tomto účtu 481 180,73 Kč představuje částka 56 000 Kč čerpání úvěru dne 15. 11. 2022, částka 50 000 Kč představuje poskytnutý úvěr dne 30. 11. 2022, dne 5. 12. 2022 byly žalovanému poskytnuty úvěry ve výši 50 000 Kč a 60 000 Kč, dne 28. 2. 2023 mu byl na uvedený účet vyplacen úvěr ve výši 10 000 Kč, částka 1 990,49 Kč představuje vyplacený úvěr/zápůjčku dne 12. 4. 2023 a částka 105 000 Kč představuje vyplacený úvěr žalovanému na předmětný účet dne 20. 4. 2023.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, vyplývá, že částka 70 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 11. 5. 2023.

8. Z historického výpisu se podává, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč a že žalovaný celkem uhradil částku 16 849,79 Kč s tím, že poslední splátku uhradil žalobkyni dne 16. 4. 2024.

9. Dle upozornění ze dne 5. 10. 2023 a upomínek ze dne 5. 12. 2023, ze dne 20. 12. 2023, ze dne 29. 1. 2024 a ze dne 6. 3. 2024 byl žalovaný opakovaně upomínán žalobkyní o úhradu nezaplacených splátek a za každé toto upozornění a upomínku mu byl účtován poplatek ve výši 500 Kč. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 19. 6. 2024 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 6 040,92 Kč nejpozději do 7. 8. 2024 s tím, že pokud tak neučiní, přistoupí k zesplatnění celé vyčerpané jistiny pohledávky, jejíž splatnost tak nastane dne 7. 8. 2024.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 8. 2024 včetně potvrzení podání vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 67 209,59 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy.

11. Dle sdělení Úřadu práce , adresa, nebyl žalovaný ke dni 4. 10. 2024 v evidenci uchazečů o zaměstnání. Dle OSSZ , adresa, žalovaný ke dni 1. 10. 2024 nebyl veden v evidenci OSVČ, ani přihlášen k pojištění v registru pojištěnců ani zaměstnavatelů. Dle sdělení ČSSZ Praha ke dni 1. 10. 2024 nebyl znám zaměstnavatel žalovaného, žalovaný nebyl registrován jako OSVČ a nepobíral žádný z důchodů.

12. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně prostřednictvím internetového bankovnictví , název, uzavřela se žalovaným dne 11. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku spolu s poplatky a s úrokem ve výši 11,80 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 570 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 7. 8. 2024 zesplatnila. Žalovaný uhradil celkem částku 16 849,79 Kč.

13. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

14. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 11. 5. 2023 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když vycházela z informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, SOLUS, insolvenčního rejstříku, interních registrů a dalších registrů a komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, když zjištěné údaje konfrontovala se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že z úvěrových registrů zjistila, že žalovaný má mimo žalobkyni další dluhy, ale není v prodlení s úhradou splátek (v minulosti byl v prodlení pouze jednou). Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru čestně prohlásil, že jeho příjmy ze závislé činnosti činí 40 000 Kč a z podnikání činí 31 667 Kč. Tyto příjmy byly ověřeny z výpisů ze dvou účtů žalovaného za posledních 6 měsíců před uzavřením smlouvy - takto byla zjištěna a ověřena výše příjmů žalovaného 76 407,55 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že je svobodný a bezdětný a že je vlastníkem domu/bytu. Žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného ve výši 63 380 Kč, když výši výdajů sdělenou žalovaným konfrontovala s životním minimem, s údaji vyplývajícími z analýzy Českého statistického úřadu a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Soud podotýká, že i přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně nedoplnila svá tvrzení a nepředložila důkazy k jejich prokázání ohledně stanovení/zjištění a ověření výše výdajů žalovaného částkou 63 380 Kč.

22. Žalobkyně jako doklady, z nichž vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, označila a předložila výpisy z bankovních účtů žalovaného č. , č. účtu, a č. , č. účtu, od 11. 11. 2022 do 10. 5. 2022. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vyplývá, že příjmy za toto období činily 13 372,99 EUR a výdaje 12 316,22 EUR. Příjmy tak převyšovaly výdaje o 1 056,77 EUR za 6 měsíců, tedy 176 EUR měsíčně, což představuje částku 4 227 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vyplývá, že příjmy za toto období činily 481 180,73 Kč (z toho částku 332 990,49 Kč představují úvěry a zápůjčky) a výdaje činí 515 361,70 Kč. Výdaje tak převyšují příjmy o 34 180,97 Kč, tedy o 5 696,83 Kč měsíčně. Je tak evidentní, že za období 6 měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru výdaje žalovaného převyšovaly příjmy žalovaného o 1 469,83 Kč měsíčně, a to bez zohlednění, že příjmy ve výši 332 990,49 Kč představují vyplacené úvěry a zápůjčky.

23. Lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Žalobkyně z výpisů z bankovních účtů žalovaného, které měla k dispozici, a z informací zjištěných z interních zdrojů a z veřejných registrů chybně vyhodnotila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy a že tedy žalovaný není schopen řádně úvěr splácet. Žalobkyně sice z výpisů z účtů žalovaného ověřila výši jeho příjmů, ale měla zjišťovat a ověřovat i skutečnou výši výdajů žalovaného a ne je vypočítávat ze statistických dat, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtů žalovaného měla k dispozici). Žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému celkem částku 70 000 Kč a žalovaný splatil celkem částku 16 849,79 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 53 150,21 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky, pojistné) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

25. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný je v řízení pasivní, na výzvu ke sdělení svých současných osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagoval (žalovaný odpověděl soudu pouze na jeden e-mail, poté již na výzvy soudu nereagoval a adresu pro doručování nesdělil, proto mu byl ustanoven opatrovník), žalobkyně současné poměry žalovaného nezná a soudu se nepodařilo zjistit jeho poměry ani dotazy na ÚP , adresa, , OSSZ , adresa, a ČSSZ Praha, soud umožnil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 53 150,21 Kč ve splátkách po 1 570 Kč měsíčně, ke kterým se žalovaný zavázal při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou.

26. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok, pojistné a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 78,98 % (ohledně částky 53 150,21 Kč z požadované částky včetně kapitalizovaného příslušenství 67 292,55 Kč) a žalovaný v rozsahu 21,02 % (ohledně částky 14 142,34 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta a která zahrnuje i kapitalizované příslušenství). Soud proto po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 57,96 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 198 Kč a dále odměna advokáta dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 3 660 Kč za 1 úkon právní služby. V posuzované věci právní zástupce žalobkyně učinil 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání návrhu na zahájení řízení - § 11 odst. 1 písm. d), výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d) a účast na jednání před soudem dne 21. 2. 2025 - § 11 odst. 1 písm. g), tj. 14 640 Kč, dále 3 režijní paušály po 300 Kč (za úkony učiněné do 31. 12. 2024) a 1 režijní paušál po 450 Kč (za úkon učinění po 1. 1. 2025) podle § 13 odst. 4 téhož právního předpisu, celkem tedy 1 350 Kč. Odměna za právní zastoupení je dále zvyšována o 21 % DPH, neboť zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a souhrnně včetně zaplaceného soudního poplatku činí částku 22 545,90 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 22 545,90 Kč a 57,96 % z této částky činí částku 13 067,60 Kč, kterou je žalovaný podle § 160 o.s.ř. povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejího zástupce. Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne 10. 2. 2025, ze dne 17. 2. 2025 a ze dne 19. 2. 2025, když je nutno zdůraznit, že uvedená podání žalobkyně obsahují toliko doplňující žalobní tvrzení, která byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinila, nemusela by na výzvu soudu žalobu doplňovat a náklady řízení by jí tak nevznikly.

28. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.