9 C 139/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Průšovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 72 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 72 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 4. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 23 910 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Písku státem zálohované náklady řízení ve výši 3 161,55 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 72 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 4. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že byla vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné poloviny nemovitostí v [katastrální uzemí], když žalovaný byl vlastníkem podílu jedné ideální čtvrtiny a vlastníkem zbývajícího podílu jedné ideální čtvrtiny byla [titul] [jméno] [příjmení] Tito spoluvlastníci nemovitosti převedli kupní smlouvou z 27. 11. 2020 na manžele [příjmení] a to za kupní cenu 3 750 000 Kč. Žalobkyni byla z jejího podílu na kupní ceně vyplacena částka 1 800 000 Kč z advokátní úschovy a zbývající částka 75 000 Kč, která byla kupujícími složena k rukám žalovaného (z rezervačního poplatku 150 000 Kč), jí žalovaným vyplacena nebyla. Pohledávka žalobkyně za žalovaným z titulu nevypořádané části kupní ceny (rezervačního poplatku ve výši 150 000 Kč) činí 75 000 Kč, ale protože žalovaný hradil celkové náklady advokátní úschovy (10 000 Kč), na čemž se měla žalobkyně podílet částkou 2 500 Kč, má žalobkyně pohledávku za žalovaným jen ve výši 72 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ve lhůtě do 5 dnů dopisem ze dne 3. 4. 2021, dopis byl žalovanému doručen 16. 4. 2021, ale žalovaný jí sdělil, že tuto částku již dříve předal v hotovosti manželovi žalobkyně. To však jednak není pravda a navíc částku 72 500 Kč měl žalovaný povinnost vydat žalobkyni a nikoli jejímu manželovi, proto i kdyby bylo tvrzení žalovaného pravdivé, tak by přesto jeho závazek vůči žalobkyni nebyl splněn.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že žalovaná částka byla uhrazena k rukám manžela žalobkyně [jméno] [příjmení], který byl k převzetí částky zmocněn. Při veškerém jednání týkajícím se převodu nemovitostí totiž vždy vystupoval a jednal za žalobkyni její manžel (strýc žalovaného), a s ním bylo následně dojednáváno též předání žalované částky. O úhradě byla mezi nimi vedena emailová korespondence. V ní 13. 1. 2021 žalovaný sdělil [jméno] [příjmení], že má problém s internetovým bankovnictvím, takže peníze vybere v hotovosti a následně mu je předá, na to 14. 1. 2021 [anonymizováno]. [příjmení] odpověděl, že to nechvátá, dne 24. 1. 2021 sdělil žalovaný [příjmení]. [příjmení], že hotovost vybral minulý pátek a přiveze ji v následujících dnech. Částka 72 000 Kč byla vybrána dne 15. 1. 2021. Protože manžel žalobkyně sdělil, že na úhradu nechvátá, byla návštěva žalobkyně a jejího manžela spojena až s cestou žalovaného do [obec] dne 7. 2. 2021. Před touto cestou se žalovaný zastavil u kupujících [příjmení] a mimo jiné jim sdělil, že jede za svým strýcem vypořádat zbývající část kupní ceny, respektive uhradit částku 72 500 Kč. Následně dne 7. 2. 2021 přibližně v 15:30 hodin předal tuto částku v bílé obálce panu [příjmení], který si ji přepočítal a několik minut s ním hovořil. Za pouhé dva dny mu přišel email od strýce [příjmení] s upozorněním, že smlouva není plněna dle ujednání, na to žalovaný reagoval emailem s tím, že to považuje za nevkusný žert či omyl. Žalovaný je zcela bezúhonnou osobou a není logické, aby když obdržel skoro milion jako kupní cenu, pro relativně nízkou částku poškozoval rodinné vztahy nedodržením své povinnosti. Převzetí peněz si nenechal písemně potvrdit proto, že to nikdy v rodině nebylo zvykem Žalovaný považoval za zcela nereálné, že by jeho strýc mohl přijetí částky zatajit.

3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 22. 7. 2021 uvedla, že věřitelem žalovaného nebyl její manžel, nýbrž ona sama. Právě žalobkyně byla smluvní stranou rezervační smlouvy, kupní smlouvy i smlouvy o advokátní úschově, které všechny podepsala sama a nikoli její manžel. Žalovaný byl proto povinen plnit k jejím rukám. Manžel žalobkyně nebyl zmocněn k tomu, aby od žalovaného za žalobkyni přebíral jakékoli peníze související s převodem nemovitostí, žalobkyně o tom s nikým nejednala, ani svého manžela nevybavila písemností, ze které by toto oprávnění vyplývalo. Navíc tvrzení žalovaného, že částku předal manželovi žalobkyně, je lež a žalovaný to nijak neprokazuje. Pokud žalovaný poukazuje na svoji bezúhonnost, tak ale rodina žalobkyně s ním má špatnou zkušenost a přerušila s ním styky, neboť tato věc není prvním případem, kdy žalovaný dlužil žalobkyni peníze a tyto odmítal vyplatit. Došlo k tomu i v roce 2020, kdy nesplnil svou povinnost podle dědického usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 7. 2020, podle něhož měl žalobkyni vyplatit 17 275 Kč do 30. 9. 2020, ale žalovaný tuto částku dodnes nevyplatil s tím, ať si žalobkyně tuto částku vymáhá soudně.

4. Kupní smlouvou ze dne 27. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně prodala svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny na nemovitostech v [obec] společně se žalovaným a jeho sestrou jakožto vlastníky dalších spoluvlastnických podílů kupujícím manželům [příjmení] za celkovou kupní cenu 3 750 000 Kč, přičemž kupující uhradili na účet žalovaného rezervační poplatek ve výši 150 000 Kč, který byl coby záloha započítán na kupní cenu. Kupující se zavázali zaplatit žalobkyni 1 800 000 Kč jakožto její podíl z kupní ceny prostřednictvím advokátní úschovy.

5. Rezervační smlouvou ze dne 7. 10. 2020 bylo prokázáno, že kupující manželé [příjmení] se zavázali složit rezervační zálohu ve výši 150 000 Kč na účet žalovaného.

6. Smlouvou o úschově ze dne 27. 11. 2020 bylo sjednáno mezi prodávajícími, kupujícími a [titul] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], že advokát jakožto schovatel zašle žalobkyni na vyplacení doplatku kupní ceny z prodeje nemovitostí částku 1 800 000 Kč.

7. Nesporné bylo, že žalovaný měl žalobkyni vyplatit z rezervačního poplatku její podíl v částce 75 000 Kč.

8. Z dopisu ze dne 3. 4. 2021 ve spojení s dodejkou bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, tj. k zaplacení částky 72 500 Kč do 5 dnů od doručení dopisu, přičemž tento dopis byl žalovanému doručen dne 16. 4. 2021.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 72 500 Kč ve lhůtě do 3 dnů od doručení.

10. Z emailu ze dne 20. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný sdělil právnímu zástupci žalobkyně v reakci na výzvu k zaplacení, kterou obdržel dne 16. 4. 2021, že neexistuje důvod, proč by měl hradit něco, co už jednou uhradil s tím, že částku 72 500 Kč podle předchozí domluvy osobně předal panu [jméno] [příjmení] v hotovosti na adrese [ulice a číslo] a to dne 7. 2. 2021 přibližně v 15:30 hodin. Hotovost byla předána v bílé obálce spolu s potvrzením o výběru hotovosti.

11. Z emailové korespondence založené na č.l. 27-28 a dále na č.l. 53 a 70 bylo zjištěno, že dne 9. 1. 2021 sdělil [jméno] [příjmení] žalovanému ve zprávě s předmětem prodej mimo jiné: elektřina, voda, topení a popelnice jsou již převedeny na [příjmení]. Ještě zbývá nám poslat ze zálohy na barák 75 000 Kč. Samozřejmě si z toho odečti pro advokáta [titul] [příjmení], což činí na nás 2 500 Kč. Pod textem emailu je dále uvedeno: S pozdravem [jméno]. Tento email byl zaslán žalovanému z emailové adresy [email]. Emailem ze dne 13. 1. 2021 odpověděl žalovaný [jméno] [příjmení], že náklady za úschovu započte, jen má teď problém s internetovým bankovnictvím. Vybere v hotovosti a předá. Dne 14. 1. 2021 na tento email odpověděl [jméno] [příjmení]: [příjmení] [jméno], to zase tolik nechvátá, stačí, až se ti vyřeší problémy s internetovým bankovnictvím. S pozdravem [jméno]. Dále emailem z 24. 1. 2021 sdělil žalovaný [jméno] [příjmení]: Ahoj, vybral jsem hotovost již minulý pátek, v příštích týdnech přivezu. Zavolám. [jméno]. Dne 9. 2. 2021 pak [jméno] [příjmení] zaslal mimo jiné žalovanému email, v němž uvedl mimo jiné: Upozorňuji na to, že kupní smlouva není plněna dle ujednání a schválení …, dále odkázal na ujednání kupní smlouvy, podle kterého„ … uhrazený rezervační poplatek si strana prodávající mezi sebou vypořádá dle vzájemné dohody v návaznosti na výši jednotlivých spoluvlastnických podílů na předmětu převodu …“ a dále uvedl: Jestliže tuto povinnost pan [celé jméno žalovaného] nesplnění do 12. 2. 2021, zvažujeme řešit tuto situaci právní cestou… S pozdravem [příjmení]. Emailem ze dne 10. 2. 2021 sdělil žalovaný [jméno] [příjmení] mimo jiné: Ahoj [anonymizováno], nerozumím tvému emailu … Dohodli jsme se, že [celé jméno žalobkyně] náleží dle vlastnického podílu polovina rezervačního poplatku, tj. 75 000 Kč. V souvislosti s náklady za právní služby za smlouvu o úschově jsem započetl moji pohledávku 2 500 Kč za [celé jméno žalobkyně] proti pohledávce [celé jméno žalobkyně] 75 000 Kč. S tímto zápočtem jste souhlasili. Zápočtem byla pohledávka [celé jméno žalobkyně] snížena na 72 500 Kč. Následně jsme se domluvili, že tuto sumu uhradím v hotovosti. Obnos ve výši 72 500 Kč jsem ti osobně předal v bílé obálce na adrese [adresa]. Tvůj požadavek proto považuji za omyl nebo za nevkusný žert. [jméno]. Emailem ze dne 3. 6. 2021 zaslal [jméno] [příjmení] žalovanému zprávu s předmětem: Re: předžalobní upomínka, v níž uvedl mimo jiné: Předžalobní upomínka: … tuto výzvu činím za [celé jméno žalobkyně] … Vyzívám vás proto, aby jste ve lhůtě do 26. 2. 2021 uhradil celý výše uvedený dluh, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet: č. ú. [bankovní účet]. Vedený u K.B. … S pozdravem [příjmení].

12. Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 7. 2020 č. j. 21 D 1967/2019-42 bylo zjištěno, že ve věci projednání pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], narozeném [rok], zemřelém dne 2. 12. 2019 rozhodl soud mimo jiné o tom, že žalovanému uložil povinnost vyplatit žalobkyni částku 17 275 Kč nejpozději do 30. 9. 2020.

13. Z výslechu žalobkyně jako účastníka řízení bylo zjištěno, že žalobkyně zmocnila svého manžela [jméno] [příjmení] ve věci prodeje nemovitostí v [obec] k jednání se žalovaným a to ústní formou. Záležitosti týkající se prodeje společných nemovitostí řešil za žalobkyni její manžel z důvodu, že žalobkyně sama nemá žádnou emailovou schránku. Žalobkyně nevěděla, kdy svého manžela k uvedenému jednání zmocnila a na otázku k čemu konkrétně byl zmocněn, odpověděla, že neví. Na otázku, zda její manžel byl zmocněn k přijetí té částky od žalovaného, odpověděla:„ Jaké částky. My jsme žádnou částku nedostali.“ Na opakovanou otázku pak odpověděla:„ Ne.“ Manžel ji informoval o jednáních, která činil se žalovaným. Texty emailů, které její manžel posílal žalovanému, však neznala. Na otázku, kdo je majitelem účtu uvedeného v předžalobní upomínce na čísle listu 53, uvedla, že si nevzpomíná, jaké je číslo jejich účtu, avšak mají s manželem jenom jeden společný účet. Je to účet společný na obě dvě jména. Žalobkyně dále uvedla, že nevěděla o tom, že by se její manžel emailem domlouval na předání hotovosti fyzicky z ruky do ruky. Na otázku žalovaného, zda žalobkyně věděla, že žalovaný přijel a obálku s penězi předával, odpověděla:„ Ne, ty jsi žádnou obálku nikomu nepředával …. Protože kdyby jsi ji předával, tak na nás zvoníš. My býváme v sobotu, v neděli doma … a ty jsi tam vůbec nebyl. Žádné peníze si nám nepředával …“. Dále uvedla, že neví, zda žalovaný telefonicky hovořil s jejím manželem ten den, kdy mělo dojít k předání peněz. Se žalovaným sepsali emaily a telefonicky řešili jen částku 17 tisíc, kdy žalovaný jí nedal peníze za dědictví po dědovi. On se jí vysmál, že se to bude řešit u soudu.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně bylo zjištěno, že svědek komunikoval se všemi na prodeji spoluvlastněných nemovitostí zúčastněnými prostřednictvím emailu, protože žalobkyně emailovou schránku nevlastní. Transakce probíhala tak, že nejdříve byl návrh na předkupní smlouvu a potom kupní smlouva. Použilo se jeho konto. Podpisy byly u [titul] [příjmení] v [obec], kde se všichni sešli a před ním všechno podepsali. Musel tam jet i on, protože vlastní konto, tedy aby svým podpisem dal souhlas k tomu, že konto bude používat žalobkyně. Věděl, že 150 000 Kč bylo jako předkupní, tuto částku měl dostat žalovaný na svoje konto s tím, že to bude započítané do celkové ceny a že to pak rozdá podle podílů na domu. Zbytek měl mít [titul] [příjmení] v úschově a to pak poslat na konto. Žalovaný měl ty peníze poslat na jeho konto, takto bylo určeno i ve smlouvě. Žalobkyně souhlasila s tím, že to půjde přes jeho konto. Musel potvrdit pro banku, že souhlasí, že to bude převáděné právě přes toto konto, tento účet patří jemu. Na otázku, zda to není společný účet s manželkou, svědek odpověděl, že manželka ho používá taky, ale zřizovatel může být jen jeden. Před tím, než mělo být těch 75 000 Kč posláno na konto, se domluvili, že poplatky za ty právní služby, které byly asi ve výši 10 000 Kč, se rozpočítaly podle podílu na nemovitosti, takže pro žalobkyni to dělalo 2 500 Kč. Domluvilo se tedy, že se tato částka na poplatky odečte a že tedy žalovaný žalobkyni pošle 72 500 Kč. Svědek žalovanému po novém roce posílal email, na což mu žalovaný odepisoval, že má problém s bankovním účetnictvím. Svědek mu na to odpověděl, že na to nechvátá a žalovaný mu mezitím napsal, že to už vybral. To ovšem svědek nepochopil, protože spolu nemají dobrý vztah z důvodu, že už spolu měli problémy s dědictvím a tak dále. Svědek vyřizoval i dědictví, kdy u dědického řízení zastupoval žalobkyni. Žalovaný měl v rámci toho dědictví žalobkyni doplatit po dědovi 17 tisíc, ale to nezaplatil, také to nepřišlo na konto, i když to tam bylo určený. Posílal mu tedy emaily s výzvami k zaplacení s tím, že jinak se bude postupovat právní cestou. Na otázku, zda se pak o těch 17 tisíc soudili nebo zda se o nich se žalovaným nějak dohodli, svědek odpověděl, že ne, mohl by to sice klidně dát k soudu, ale nevěří tomu, zřejmě by asi víc prosoudili. Žalovaný tedy stále dluží 17 tisíc. Tuto částku žalobkyně ani její manžel nedostali ani zaplacenou, ani žádným jiným způsobem například zápočtem uhrazenou. Ohledně částky 72 500 Kč mu žalovaný volal, že peníze přiveze a dostal tuto zprávu i emailem. Žalovaný však peníze nepřivezl, vůbec u nich nebyl. Pokud jde o listinu, kterou podepisoval pro banku, upřesnil, že se jednalo o prohlášení pro Komerční banku, že je majitel účtu, ale že jeho manželka přesto bude tento účet používat, a sice že se přes ten účet převedou peníze. Toto podepisoval v kanceláři u [titul] [příjmení]. Ohledně toho, jak se zaplatily náklady kupní smlouvy a rezervační smlouvy, svědek uvedl, že … přišlo Mírovi vyúčtování, tam přišlo těch 10 000 Kč, zároveň pan [příjmení] [příjmení] nám poslal maily, kde bylo vlastně rozúčtovaný, kdo co dostane, co se má zaplatit a místo abychom mu to posílali a on nám posílal zpátky ty peníze, tak se ujednalo to, že se to odtrhne od těch 75 000 Kč, takže ty 2 500 Kč, když se odečetly, tak přišlo 72 500 Kč měl poslat. Svědek nevěděl, kolik činily náklady kupní smlouvy a rezervační smlouvy. Vyúčtovával jim to žalovaný a oni mu zaplatili, poslali mu peníze. Vyšlo je to asi 15 000 Kč. To byla první částka a je to i v mailech. Bylo to odesláno ze svědkova účtu na účet žalovaného. Na otázku, zda proběhla pouze tato platba částky 15 000 Kč anebo zda též žalovaný neplatil něco žalobkyni, nějaký doplatek, svědek uvedl: Mám za to, že tam něco zaplatil, ale tam bylo asi něco spojený s tím barákem, ale nevím co. Nějaký poplatek taky, protože tam toho bylo víc. No, nevím přesně, ale tam byly taky nějaké poplatky, které všechny neuhradil samozřejmě. Na otázku, kdo jednal se žalovaným ohledně smluvních náležitostí před uzavřením kupní smlouvy, zda žalobkyně nebo svědek, odpověděl: Prakticky manželka přes mail, přes můj mail … já jsem psal co mi diktovala. Emaily podepisoval svým jménem proto, že jeho žena nevlastní mail, protože to byl jeho mail. Svědek výslovně uvedl: Protože je to můj mail, tak i tak toto bylo podepisovaný. Manželkou byl zmocněn pouze k tomu, aby posílal ty maily, jinak nic jiného, například, aby za ni něco převzal. Kromě emailů se tato záležitost řešila i telefonicky, ale bylo to bezpředmětné. Na otázku, zda upozornil žalovaného, že přebírat peníze není v jeho kompetenci, svědek odpověděl: Ne. To mi napsal a pak už jsem víc neodpovídal na to. Když měl přijet, tak neměl přijet za mnou, ale za manželkou, když jí dluží a předat jí to. … Kdyby někdo na nás zvonil, tak oba dva o tom víme … Není možné, aby jenom já bez vědomí jsem třeba tam šel a přebral nějaké peníze a navíc ještě abychom se bavili o tom, že nám nezaplatil těch 17 tisíc. Na otázku, proč nevymáhají částku 17 tisíc z dědictví, svědek odpověděl, že mu to poradili známí, že se nevyplatí dávat takovou částku k soudu a brát si právníka. Dluh žalovaného stále existuje.

15. Výslechem žalovaného jako účastníka řízení bylo prokázáno, že v souvislosti s kupní smlouvou žalovaný jednal se všemi zúčastněnými, ale za žalobkyni jednal jenom s panem [příjmení]. Ohledně následného vypořádání peněz vyplývajících z kupní smlouvy pak jednal pouze s panem [příjmení]. Ve všech záležitostech, ať už se to týkalo například dědického řízení nebo všech ostatních věcí, vždy jednali s panem [příjmení]. Žalobkyně nemá email (tj. emailovou adresu) a žalovaný ani nemá její telefon. Žalobkyně nikdy nerozporovala, že žalovaný jedná pouze s panem [příjmení] a nikoli s ní. Nikdy k tomu nebyl důvod, vždycky to takto fungovalo. Žalobkyně má problém s očima, žalovaný neví, jakým způsobem by například mohla číst smlouvy. Žalovaný před tím, než měl jet do [příjmení], zavolal panu [příjmení], že druhý den přijede přibližně v určitou hodinu. Před tím než k němu přijel, se stavoval v [anonymizováno] u kupujících, kde ještě spolu řešili nějaké věci a následně pak dojel před dům, v němž bydlí žalobkyně s manželem a zavolal panu [příjmení] na mobil, že už tam je. Pan [anonymizováno] přišel dolů před dům, žalovaný mu předal obálku s penězi a pan [příjmení] s nimi odešel nahoru. Tímto považoval celou věc za uzavřenou. Písemně si to potvrdit nenechal, protože v rodině takové věci nikdy nedělali, proto to nepovažoval za nutné. Po tom předání mu pak pan [příjmení] volal, že v obálce žádné peníze nebyly. Plnou moc k předání peněz neviděl, ani se o žádné plné moci nebavili, protože vždycky z historie vzájemné komunikace vyplývalo to, že žalovaný jednal s panem [příjmení]. Předtím v rodině fungovala důvěra, proto žádnou plnou moc neřešili. Ohledně peněz z dědického řízení, které měl žalovaný vyplatit žalobkyni, uvedl, že se spolu domlouvali, že se ta pohledávka započte vůči nákladům za kupní smlouvu v souvislosti s prodejem nemovitosti. Žalovaný už nevěděl, kdy se o zápočtu dohodli, toto řešili pouze po emailech. V souvislosti s náklady kupní smlouvy hradil veškeré náklady panu advokátovi žalovaný a oproti tomu si započetl pohledávku z dědického řízení. Takto se domluvili. Nakonec to dopadlo tak, že mu žalobkyně ještě doplácela, protože ty náklady byly vyšší, než byla pohledávka z dědického řízení. Proto ta pohledávka už neexistuje, je vypořádána. Žalovaný si není vědom toho, že by probíhal nějaký soudní spor o zaplacení pohledávky z dědictví. Pan [anonymizováno] žalovaného neinformoval o tom, že je oprávněn převzít od něj finanční prostředky. Na otázku, z jakého důvodu tedy žalovaný předával peníze panu [příjmení], žalovaný odpověděl: Protože jsme se takhle domluvili po telefonu. O předání finančních prostředků panu [příjmení] žalovaný žalobkyni neinformoval, protože ani neměl jakým způsobem to učinit, protože na ni nemá ani telefonní číslo, ani email. Informoval pouze pana [příjmení] jako jejího manžela. Žalovaný neví, zda v den, kdy předával hotovost panu [příjmení], byla žalobkyně doma. Náklady na sepis kupní smlouvy činily něco kolem 40 tisíc, žalovaný nevěděl přesně, uvedl buď 40 nebo 42 tisíc s tím, že dále pak byla rezervační smlouva. Tyto náklady uhradil žalovaný. O tyto náklady se dělili stejným způsobem jako u smlouvy o úschově peněz, tzn., polovina šla za [anonymizováno] a o další polovinu se dělil žalovaný se svojí sestrou (ing. [příjmení]). Náklady na sepis rezervační smlouvy činily okolo 5 tisíc, žalovaný už si nevzpomněl na přesnou částku. Náklady na sepis smlouvy o advokátní úschově činily 10 000 Kč. Žalobkyně se měla na úhradě všech těchto nákladů podílet jednou polovinou. Následně žalovaný upřesnil, že z nákladů na smlouvu o advokátní úschově měla žalobkyně hradit pouze 2 500 Kč, protože s kupujícími bylo dohodnuto, že polovinu uhradí oni. Žalobkyně mu skutečně zaplatila polovinu částky, kterou žalovaný vynaložil v souvislosti s náklady na sepis všech smluv, tak jak bylo dohodnuto a to tedy jednak zápočtem částky přibližně 17 tisíc z dědictví a pak mu ještě poslala něco okolo 4 tisíc. Žalobkyně mu měla zaplatit polovinu z jím zaplacených nákladů na sepis kupní smlouvy, nákladů na sepis rezervační smlouvy a nákladů na smlouvu o advokátní úschově po odečtení částky 5 tisíc a takovouto částku mu skutečně uhradila. Na tom, že to takto bude uhrazeno, se dohodl s panem [příjmení] a se svou sestrou. S panem [příjmení] se o tom domlouvali jak emailem tak telefonicky. Bylo to někdy koncem roku 2021, v době, kdy řešili rezervační smlouvu a kupní smlouvu. Pak došlo k zápočtu a poté byla smlouva o úschově, která se řešila samostatně, tzn., náklady za tuto smlouvu pak byly započteny vůči té pohledávce 75 000 Kč.

16. Z emailu ze 30. 10. 2020 ve spojení s oznámením Komerční banky o provedení příkazu k úhradě a výpisem z účtu manžela žalobkyně bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslal žalovanému dne 30. 10. 2020 email, v němž uvedl: [příjmení] [jméno]: To dohadování bylo spíše vlivem nedorozumění v komunikaci. Nikdy jsme nepopírali naší ustní dohodu,že náklady na právníka (rezervační smlouva +kupní smlouva) ,se bude platit poměrnou částí. [příjmení] představa byla: Vyrovnání pohledávky z pozustalosti 17275Kč za dědictvím udelat tlustou čáru. Dále by následovalo vyrovnání naší částky na 20675Kč. Bylo by to přehlednější (částka 5675Kč již byla poslána na učet). S pozdravem [jméno]. [příjmení] 5 675 Kč byla dne 30. 10. 2020 převedena z účtu [jméno] [příjmení] na účet žalovaného.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po koupi nemovitostí od žalobkyně žalovaného a jeho sestry byl se žalovaným v kontaktu ještě jednou. Žalovaný jim volal, že jede do [příjmení], že veze [anonymizováno] peníze a přiveze [anonymizováno] ještě jedny klíče od domu. Sešli se tedy v tom koupeném domě, [příjmení] mu předávali nějaké staré fotky, které tam našli a poté se rozloučili s tím, že on jede za [anonymizováno] s penězi. Žalovaný hovořil o tom, že se jedná o nějaké vyrovnání rezervačního poplatku. Dále svědek uvedl, že o koupi jednal napřed s realitní kanceláří a na prohlídku přišel pan [příjmení]. Původně byla kupní cena moc vysoká, proto od toho odstoupili, ale po nějaké době pan [příjmení] volal a nabízel nižší cenu, na kterou už pak přistoupili. Pan [anonymizováno] pak říkal, že smlouvy zařídí žalovaný, a proto svědek dále jednal právě se žalovaným. S paní žalobkyní jednal jenom jednou. Většinu věcí, kterou potřebovali řešit, vyřizoval za žalobkyni pan [příjmení].

18. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že po tom co koupili od žalovaného a žalobkyně dům, se viděli se žalovaným ještě jednou a to tehdy, když se u nich stavoval, aby jim předal ještě jedny klíče. Přijel k nim na zahradu toho domu, který koupili, a říkal, že jede ještě za [anonymizováno], že jim veze nějaké peníze. O koupi nemovitostí jednal její manžel hlavně se žalovaným, svědkyně jednala spíše s [anonymizováno], ovšem se žalobkyní neřešila nic věcného, protože ona se ptala vždy jenom ze zvědavosti, například na to, zda mají v úmyslu rekonstruovat. S panem [příjmení] se řešily spíše technické věci.

19. Výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sestry žalovaného bylo prokázáno, že vše měl na starosti žalovaný. Svědkyně nevěděla přesně, jaké náklady byly vynaloženy v souvislosti s prodejem společných nemovitostí, věděla pouze, že bylo několik smluv. Žalovaný jí řekl, že [anonymizováno] všechno zaplatil a že tu částku, o kterou jde v tomto řízení, že pojede [anonymizováno] vypořádat. Takto jí to řekl telefonicky, když spolu hovořili asi týden před tím, než tam měl jet. Poté jí žalovaný volal, když od [anonymizováno] odjížděl a řekl jí, že vše vyřídil. Také řekl, že byl ještě u [příjmení] a dal jim klíč po dědovi a paní [příjmení] mu dala nějaké věci, co tam našli. Ohledně výše nákladů, které si doktor [příjmení] účtoval celkem za ty smlouvy, svědkyně uvedla, že už si částky nepamatuje, pouze orientačně by mohla říct, že za jednu smlouvu bylo asi 15 000 Kč, za druhou asi 5 000 Kč a za třetí asi 10 nebo 15 000 Kč. Na otázku, zda se s bratrem domlouvala, že se bude podílet na úhradě nákladů na smlouvy, odpověděla, že nikoli, ani jí bratr nepožádal, aby se podílela na úhradě nákladů za sepis smluv, ani se s bratrem nedomlouvala, že on bude za ni něco platit a dále pak na otázku, pokud z úschovní smlouvy vyplývá, že by se svědkyně měla podílet na úhradě nějakých nákladů, nechť tedy vysvětlí rozpor mezi ujednáním smlouvy a tím, co uvedla, svědkyně odpověděla: Já vím, že to bylo zahrnuto v té částce, kterou mi bratr dal na vyrovnání, že od té bylo odečteno všechno, co jsem měla podle smlouvy zaplatit, ale kolik to bylo, jaká částka z toho byla odečtena, to nevím s tím, že předtím nerozuměla otázce. Pokud jde o hodnocení provedených důkazů, soud nemá důvod pochybovat o pravosti či obsahu listinných důkazů, neboť účastníci v tomto směru ničeho nenamítali. Ohledně výpovědi žalovaného soud konstatuje, že tato byla ucelená, logická a přesvědčivá a zcela uvěřitelná byla i v tom ohledu, že si žalovaný už některé podrobnosti či údaje (zejména přesné částky zaplacené v souvislosti s převodem) nepamatoval přesně. Výpověď žalovaného koresponduje s výpověďmi svědků – manželů [příjmení] i svědkyně [příjmení]. Žalovaný byl schopen odpovědět na všechny dotazy i na ty, které přímo nesouvisely s danou věcí a týkaly se předchozího vypořádání za náklady související s převodem nemovitosti, jakož i úhradou částky 17 275 Kč z dědického řízení. Naopak žalobkyni soud neuvěřil, neboť její výpověď potvrzoval pouze svědek [příjmení], manžel žalobkyně. Ovšem ve výpovědích žalobkyně a jejího manžela byly zásadní rozpory, kdy žalobkyně například tvrdila, že bankovní účet, na který měla být žalovaná částka zaslána, je společný účet vedený na obě jména, avšak svědek [příjmení], její manžel, tvrdil, že účet je výlučně jeho a dokonce že musel vyplnit listinu pro Komerční banku, že jeho účet bude použitý pro žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že neznala texty emailů, které posílal její manžel, a nevěděla, že se domlouvá předání hotovosti, přitom však její manžel naopak uvedl, že do emailů psal, co mu jeho manželka diktovala. Žalobkyně na jednu stranu uvedla, že svého manžela ústně zmocnila, avšak posléze uvedla, že neví, co za ni mohl její manžel dělat, k čemu byl zmocněn. Svědka [příjmení] proto soud považuje za nevěrohodného, stejně jako žalobkyni.

20. A navíc vysvětlení žalobkyně (a jejího manžela), proč žalovaného nežalovali o zaplacení částky 17 275 Kč, o níž tvrdili, že jim jí žalovaný dluží, je zcela nelogické a jen stěží uvěřitelné. Ani okolnost, že žalobkyně a její manžel jsou prostí lidé a nerozumí zcela právní terminologii započtení (čímž argumentoval právní zástupce žalobkyně), nemůže zvrátit závěr soudu o jejich nevěrohodnosti, když z předložených důkazů ve spojení s nerozporovaným vyjádřením žalovaného u jednání dne 13. 1. 2022 jednoznačně vyplynulo, že manžel žalobkyně zaslal žalovanému na účet částku právě k vypořádání vzájemných pohledávek žalobkyně a žalovaného.

21. Pokud jde o hodnocení výpovědí svědků, pak jediný rozpor mezi svědkyní [příjmení] a svědkem [příjmení] byl ohledně věcí, které mezi nimi měly být po koupi nemovitostí předávány, avšak tento rozpor není podstatný, neboť dotazy nesměřovaly ke specifikaci věcí předávaných mezi žalovaným a manžely [příjmení], a proto z něj rozhodně nelze dovozovat nevěrohodnost svědků. Další nevýznamný rozpor pak byl mezi svědkem [příjmení] a svědkyní [příjmení] a to ohledně místa, kde jednali se žalovaným, ovšem ani tento rozpor nemůže založit pochybnost o jejich věrohodnost. Svědci [příjmení], [příjmení] i [příjmení] vypovídali přesvědčivě, svědci [příjmení] a [příjmení] vypovídali v podstatě shodně, jejich výpovědi potvrdily výpověď žalovaného a jsou v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení], která též potvrdila výpověď žalovaného. Na věrohodnosti svědkyně [příjmení] nemá vliv ani její blízký příbuzenský vztah k žalovanému (bratrovi), neboť nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by mohly založit pochybnosti o tom, že svědkyně vypovídala pravdivě, a na věrohodnost svědkyně [příjmení] nemá vliv ani skutečnost, že odpověděla záporně na otázky, zda se domlouvala s bratrem, že se bude podílet na úhradě nákladů na smlouvy, zda ji bratr požádal, aby se na úhradě nákladů za sepis smluv podílela, či zda se s bratrem domlouvala, že on bude za ni něco platit, když ze znění článku VI.

2. Úschovní smlouvy vyplývá, že„ náklady advokátní úschovy podle této smlouvy jdou k tíži příjemců a složitele rovným dílem“ sice vyplývá, že by se svědkyně měla podílet na úhradě nákladů na advokátní úschovu, avšak její odpovědi nejsou s tímto ujednáním v rozporu a navíc svědkyně vysvětlila, že její podíl byl zahrnut v částce, kterou jí bratr dal na vyrovnání, tedy že od té částky na vyrovnání bylo odečteno všechno, co měla podle smlouvy zaplatit. Konečně nevěrohodnost svědkyně [příjmení] nelze dovodit ani z toho, jakou výši nákladů na sepis smluv svědkyně uváděla, když jednak sama předeslala, že výši částek nezná a jednak uvedla, že vše měl na starosti a vyřizoval její bratr, a proto je logické, že částky jí uváděné, navíc jen orientačně, nesouhlasí s částkami tvrzenými žalovaným. Svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení] tedy nevyvrátili verzi žalovaného, naopak jeho výpověď, byť nepřímo, potvrdili.

22. Žalovaný ve svém výslechu podrobně popsal, jakým způsobem částku 72 500 Kč zaplatil a přesvědčivě vysvětlil, proč ji předal k rukám manžela žalobkyně, i vše o započtení pohledávky žalobkyně z dědictví. Z jím předloženého emailu ze dne 30. 10. 2020 ve spojení s doklady o zaplacení částky 5 675 Kč a ve spojení s tím, co uvedl u jednání dne 13. 1. 2022 (a sice, že se s panem [příjmení], který zastupoval žalobkyni, telefonicky dohodl na započtení jeho závazku zaplatit žalobkyni částku 17 275 Kč oproti části závazku žalobkyně zaplatit žalovanému polovinu nákladů vynaložených žalovaným v souvislosti s prodejem nemovitostí s tím, že zbývající částku poukáže manžel žalobkyně na účet žalovaného, čímž budou vzájemně vypořádáni, když toto žalobkyně nerozporovala; ostatně bylo by zcela nelogické, aby žalobkyně měla za žalovaným pohledávku ve výši 17 275 Kč a ještě mu posílala peníze, tj. částku 5 675 Kč), vyplynulo, že výsledkem jednání žalovaného se žalobkyní zastoupenou jejím manželem bylo, že žalobkyni vznikl po zápočtu pohledávky z dědictví dluh ve výši 5 675 Kč, který byl již žalovanému uhrazen a že zápočtem zanikly vzájemné pohledávky mezi účastníky.

23. Pokud totiž žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že náklady na sepis kupní smlouvy byly asi 40 – 42 tisíc, náklady na sepis rezervační smlouvy byly okolo 5 000 Kč a náklady advokátní úschovy byly 10 000 Kč, z čehož polovinu měli zaplatit kupující [příjmení], přičemž výše těchto částek nebyla žádným způsobem vyvrácena (když svědkyně [příjmení] uvedla, že výši nákladů nezná a jí uvedené nižší částky byly jen orientační), pak z toho vyplývá, že žalovaný zaplatil celkem za sepis smluv v souvislosti s prodejem nemovitostí přibližně 51 000 Kč (41 000 za kupní smlouvu + 5 000 Kč za rezervační smlouvu + 5 000 Kč za advokátní úschovu). Skutečnost, že celou tuto částku zaplatil advokátovi [titul] [příjmení] žalovaný, byla mezi stranami nesporná. Žalobkyně se na úhradě těchto nákladů měla podílet polovinou, tj. částkou 25 500 Kč. Započtením částky 17 275 Kč se její podíl na nákladech snížil na částku 8 225 Kč. Žalobkyně žalovanému zaplatila (převodem na účet) 5 675 Kč a dále ponížením částky 75 000 Kč o svůj podíl na nákladech úschovní smlouvy (tj. započtením) uhradila 2 500 Kč Celkem se tak žalobkyně podílela na úhradě nákladů na sepis smluv částkou 25 450 Kč (17 275 + 5 675 + 2 500 = 25 450), což je téměř polovina částky 51 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uváděl výši částek zaplacených jím v souvislosti s prodejem nemovitostí jen přibližně a navíc uvedl, že už vůči žalobkyni žádnou pohledávku nemá, je zřejmé, že pohledávka žalobkyně vůči žalovanému z titulu dědictví zanikla zápočtem (jak ostatně plyne z emailů z 30. 10. 2020 a 9. 1. 2021 ve spojení s vyjádřením žalovaného u jednání dne 13. 1. 2022), čili že žalovaný žalobkyni z titulu pohledávky z dědictví nic nedluží (což navíc žalobkyně posléze podáním ze dne 21. 12. 2021 potvrdila). Toto svědčí o věrohodnosti žalovaného, když jím tvrzená výše celkových nákladů na sepis smluv, kterou zaplatil, odpovídá tomu, že žalobkyně na polovinu těchto nákladů uhradila celkem 25 450 Kč.

24. Ze skutečnosti, že pohledávka z dědictví zanikla zápočtem, a že tedy žalovaný žalobkyni z dědictví ničeho nedlužní, pak vyplývá, že skutečně žalovaný neměl důvod požadovat písemné potvrzení o převzetí částky, když to v rodině nikdy nebylo zvykem (jak vypověděl žalovaný a potvrdila svědkyně [příjmení]) a když mezi žalobkyní a žalovaným nebyly až do zahájení tohoto řízení žádné spory o nezaplacenou částku z dědictví, jak vypověděl žalovaný, kterému soud z důvodů shora popsaných věří. Za situace, kdy žalobkyně uváděla, že jí žalovaný stále dluží peníze z dědictví a totéž uvedl i svědek [příjmení], ale nebylo vysvětleno logicky, proč tuto částku žalobkyně nežalovala (přičemž vysvětlení jejího manžela o tom, že soudit se o tak malou částku nemá cenu, je nelogické neb zcela jistě bylo možno například žalovat o zaplacení 17 275 Kč společně v žalobě o zaplacení 72 500 Kč), a protože výpočet zápočtu je správný, tak soud věří žalovanému též v tom, že nebyl důvod si nechat převzetí peněz písemně potvrdit.

25. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně byla vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny nemovitostí v [obec], další spoluvlastnické podíly náležely žalovanému (podíl jedné ideální čtvrtiny) a sestře žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] (podíl jedné ideální čtvrtiny). Tito spoluvlastníci nemovitosti převedli kupní smlouvou z 27. 11. 2020 na manžele [příjmení] za kupní cenu 3 750 000 Kč. Zajištění smluvní dokumentace obstarával prostřednictvím [titul] [příjmení], advokáta v [obec] žalovaný, který rovněž hradil náklady sepisu všech smluv. Uhradil přibližně 41 000 Kč za sepis kupní smlouvy, přibližně 5 000 Kč za sepis rezervační smlouvy a částku 5 000 Kč za sepis smlouvy o advokátní úschově, resp. provedení advokátní úschovy (když náklady úschovy činily celkem 10 000 Kč, ale bylo dohodnuto, že polovinu těchto nákladů uhradí kupující manželé [příjmení]). Žalobkyni byla z jejího podílu na kupní ceně vyplacena částka 1 800 000 Kč z advokátní úschovy a zbývající částka 75 000 Kč (z rezervačního poplatku ve výši 150 000 Kč, který byl kupujícími složen k rukám žalovaného), jí měla být uhrazena žalovaným. Pohledávka žalobkyně za žalovaným z titulu nevypořádané části kupní ceny (tj. polovina z rezervačního poplatku ve výši 150 000 Kč), činila 75 000 Kč, ale protože žalovaný hradil náklady advokátní úschovy ve výši 5 000 Kč a žalobkyně se na jejich úhradě měla podílet částkou 2 500 Kč, měla žalobkyně pohledávku za žalovaným jen ve výši 72 500 Kč; ostatně výše dlužné částky byla mezi účastníky nesporná. Tuto částku žalovaný žalobkyni uhradil k rukám jejího manžela, který za žalobkyni ve věcech souvisejících s prodejem se žalovaným i s kupujícími manžely [příjmení] převážně jednal a byl k převzetí peněz žalobkyní fakticky zmocněn.

26. Podle § 1908 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) platí, že splněním dluhu závazek zaniká.

27. Podle § 441 odst. 1, odst. 2 o. z. platí, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujedeném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě.

28. Z citovaného ustanovení § 441 o. z. vyplývá, že věřitel se může k přijetí plnění dát zastoupit na základě dohody o plné moci. V daném případě tedy manžel žalobkyně mohl být platně zmocněn k přijetí částky plnou mocí, která nemusela být písemná. Za situace, kdy za žalobkyni psal její manžel emaily (jak prokazují listinné důkazy – emaily ve spojení s výpověďmi obou účastníků a svědka [příjmení]), jednal za ni ve věcech kupní smlouvy (jak vypověděl žalovaný a potvrdili též svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení]) a též za ni jednal se žalovaným telefonicky přinejmenším ohledně započtení vzájemných pohledávek žalobkyně a žalovaného (jak plyne z emailu ze 30. 10. 2020 ve spojení s doklady o úhradě částky 5 675 Kč ve spojení s výpovědí žalovaného a svědka [příjmení] a ve spojení s vyjádřením žalovaného u jednání dne 13. 1. 2022, které nebylo ze strany žalobkyně rozporováno), je z toho zřejmé, že [jméno] [příjmení] žalobkyni fakticky zastupoval při jednáních o finančním plnění v souvislosti s kupní smlouvou, a proto se žalovaný legitimně mohl domnívat, že skutečně je zmocněn i k převzetí dlužné částky. Navíc skutečnost, že bylo původně dohodnuto (mezi žalovaným a žalobkyní, jejímž jménem jednal její manžel), že žalovaný dlužnou částku zašle bezhotovostně na účet manžela žalobkyně, přičemž se nejednalo o společný účet manželů [příjmení], jednoznačně svědčí o tom, že manžel žalobkyně byl oprávněn jak k přijetí této částky na svůj účet, tak tedy i k přijetí této částky v hotovosti. Judikát 28 Cdo 1027/2014, jímž žalobkyně argumentovala, na danou věc nedopadá, neboť v projednávaném případě bylo prokázáno, že manžel žalobkyně byl k přijetí plnění za žalobkyni oprávněn na rozdíl od případu, jenž byl v judikátu posuzován.

29. Manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] byl k převzetí peněz žalobkyní fakticky, konkludentně zmocněn, neboť při veškerém jednání týkajícím se převodu nemovitostí vždy vystupoval a jednal za žalobkyni, s ním bylo následně dojednáváno předání žalované částky, o úhradě byla právě s ním vedena emailová korespondence a tento v rámci korespondence ohledně způsobu zaplacení ani nikdy jindy žalovanému nesdělil, že není oprávněn částku pro žalobkyni převzít. Navíc manžel žalobkyně žalovanému ani na jeho email se sdělením, že mu peníze přiveze v hotovosti, nesdělil, že on není oprávněn je přijmout. Žalovaný tedy prokázal, že manžel žalobkyně byl zmocněn jak k jednání za žalobkyni ve věcech uzavření kupní smlouvy a dalších smluv, tak také k přijetí částky 72 500 Kč a to jak bezhotovostně převodem na svůj účet, tak předáním v hotovosti. Pokud žalobkyně předložila výpis z účtu manžela o úhradě částky 5 675 Kč žalovanému k prokázání, že mezi účastníky probíhaly bezhotovostní transakce, pak z toho vyplývá mimo jiné, že částku na splnění zápočtu, kterou měla žalovanému zaplatit žalobkyně, zaslal žalovanému rovněž manžel žalobkyně ze svého účtu, což jen potvrzuje, že sám byl také oprávněn za žalobkyni pro ni peníze převzít. Námitka žalobkyně, že žalovaný nebyl oprávněn plnit do rukou jejího manžela, byla tedy provedenými důkazy vyvrácena. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný jí ve skutečnosti nic nezaplatil, bylo rovněž vyvráceno a to účastnickou výpovědí žalovaného ve spojení s výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a ve spojení s listinnými důkazy. Ačkoli nebylo předloženo potvrzení o zaplacení, soud uvěřil žalovanému, že předmětnou částku v hotovosti předal manželovi žalobkyně, když současně vyšlo najevo, že v rodině nebylo zvykem si provedení peněžních úhrad písemně potvrzovat a že ani neexistovala žádná skutečnost, která by odůvodňovala tento zvyk měnit, když tvrzení o neuhrazené pohledávce z dědictví začala žalobkyně uplatňovat až v průběhu tohoto řízení a přitom logicky nevysvětlila, proč se zaplacení této částky proti žalovanému nedomáhala soudně, a když bylo zjištěno, že taková pohledávka vůči žalovanému již zanikla.

30. Protože tedy žalobkyně prokázala, že žalovaný jí měl zaplatit z jím obdržené části kupní ceny za prodej společných nemovitostí 72 500 Kč a žalovaný prokázal, že tuto částku žalobkyni k rukám jejího zmocněného manžela zaplatil, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

31. Žalovaný byl ve sporu plně úspěšný a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalovaného jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 22 110 Kč za 5,5 úkonů právní služby (převzetí věci, odpor včetně vyjádření k žalobě, písemné podání ze dne 20. 12. 2021, účast u ústních jednání konaných ve dnech 18. 11. 2021 a 13. 1. 2022 a účast na jednání při kterém došlo k vyhlášení rozsudku dne 20. 1. 2022) se sazbou po 4 020 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) a dále náhrada hotových výdajů za 6 úkonů právní služby ve výši 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu Celkem tedy náklady řízení žalovaného činí 23 910 Kč Tyto náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného.

32. O výroku III. bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu činily celkem 3 161,55 Kč a jsou představovány přiznaným svědečným. Žalovanému tedy bylo uloženo zaplatit státu zálohované náklady ve výši 3 161,55 Kč podle § 148 odst. 1 o. s. ř.