11 C 158/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalovaného b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem tituly jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: žaloba za způsobenou škodu

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 13 460 Kč, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 13 365 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobou ze dne 11.5.2022 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 26 825 Kč z titulu vzniklé škody a nemajetkové újmy, když žalovaný dne 15.1.2022 přejel svým osobním vozidlem psa žalobců – jezevčíka [jméno]. Částka 26 825 Kč je představována náklady na veterinární ošetření psa ve výši 6 277 Kč, cestovným za cestu [obec] – [obec] a zpět, nemajetkovou újmou ve výši 10 000 Kč a náhradou znehodnocení věci zvláštní obliby ve výši 10 000 Kč.

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že nárok žalobců neuznává. Věc byla již šetřena přestupkovou komisí [územní celek], když ze strany žalovaného nebylo prokázáno žádné protiprávní jednání.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem [značka automobilu] stříbrné barvy, kdy dne 15.1.2022 došlo v ulici [ulice] v [obec] k dopravní nehodě, při které žalovaný tímto vozidlem přejel psa – jezevčíka [jméno] ve vlastnictví žalobců.

5. Z usnesení [územní celek], Komise pro projednávání přestupků, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne 4.3.2022 má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím byla odložena věc přestupku proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě podle § 4 odst. 2 a proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se měl dopustit žalobce [celé jméno žalobce] tím, že dne 15.1.2022 kolem 15 h v obci [obec] ulice [ulice] venčil své dva psy, jezevčíky, když tyto neměl na vodítku a psa slyšícího na jméno [jméno] neměl řádně pod dohledem a žalovaný [celé jméno žalovaného] tím, že dne 15.1.2022 kolem 15 h v obci [obec], ulice [ulice] osobním vozidlem [značka automobilu] úmyslně najel na psa, jezevčíka slyšícího a jméno [jméno] a tohoto psa přejel pravým předním i zadním kolem, když psovi způsobil zranění, kterým následně pes podlehl. V rámci správního řízení byli vyslechnuti žalovaný a žalobce [celé jméno žalobce]. Oba shodně uvedli, že dne 11.5.2022 kolem 15 h žalobce [celé jméno žalobce] venčil v [obec] v ulici [ulice] své dva jezevčíky, kteří nebyli na vodítku. V době incidentu jeden jezevčík seděl u žalobce [celé jméno žalobce] a druhý na vozovce těsně u obrubníku. Žalovaný v té době přijel do ulice [ulice] svým vozem [příjmení] [jméno]. Zastavil, předal své partnerce nějaké věci a následně se opětovně se svým vozidlem rozjel, přičemž přejel jezevčíka sedícího na vozovce u obrubníku. Sporné mezi účastníky bylo, zda k přejetí psa ze strany žalovaného došlo úmyslně či nikoli. Po výše uvedeném incidentu žalovaný [celé jméno žalovaného] vystoupil ze svého vozu, následně do vozu opět nastoupil a odjel. PČR nevolal, pomoc žalobci nenabídl. Uvedl, že nechtěl danou věc více hrotit. Shodně s účastníky incident popsala i přítelkyně žalovaného paní [jméno] [příjmení] a soused účastníků pan [jméno]. Správní orgán došel k závěru, že ve správním řízení nebylo prokázáno, že by k přejetí psa došlo ze strany žalovaného [celé jméno žalovaného] úmyslně. Správní orgán vzal zároveň za prokázané, že žalobce [celé jméno žalobce] porušil Obecně závaznou vyhlášku [územní celek] [číslo] když dle této vyhlášky je ulice [ulice] veřejným prostranstvím, na kterém nesmí volně pobíhat psy. Zároveň však správní orgán došel k závěru, že protiprávnost jednání žalobce [celé jméno žalobce] nedosahovala takové intenzity, aby došlo k naplnění materiální stránky přestupku, žalobce byl navíc již potrestán tím, že přišel o svého psa.

6. Z lékařské zprávy [titul] [příjmení] a z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 16.1.2022 má soud za prokázané, že dne 15.1.2022 byl ve veterinární ordinaci v [obec] ošetřen jezevčík [jméno] po přejetí osobním automobilem. Za ošetření psa zaplatila žalobkyně [celé jméno žalobkyně] částku 6 277 Kč.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 29.3.2022 má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobci zastoupení svým právním zástupcem vyzvali žalovaného k úhradě částky 28 825 Kč. Tato částka nebyla dobrovolně uhrazena.

8. Soud dále provedl důkazy fotodokumentací z místa dopravní nehody.

9. Z účastnické výpovědi žalobce [celé jméno žalobce] vyplynulo, že mezi ním a žalovaným existují v posledních dvou a půl letech spory, které se týkají zejména psů žalobců. Žalovaný žalobci nadává, vyhrožoval mu, že přejede jeho i jeho psy, jednou do jeho psa dokonce kopl a způsobil mu zranění. 15. ledna 2022 žalobce venčil své dva psy, jezevčíky, když se vracel z venčení domů, přijel žalovaný se svým autem, jel velmi rychle. Žalobce žalovaného viděl, mladší fenu vzal proto do náručí, starší fena [jméno] seděla na silnici těsně u obrubníku. Žalovaný čekal v autě u domu na svoji přítelkyni, té potom něco okénkem auta podal a následně se s automobilem rozjel. Přitom stočil kola automobilu tak, že starší fenku přejel předním i zadním kolem svého vozu. Žalobce vzal fenu do náručí. Žalovaný vystoupil z automobilu a začal na žalobce křičet, že ten pes tam neměl co dělat, proto ho přejel. Potom nasedl do automobilu a odjel. Žalobce odnesl sténající fenu do bytu a následně ji odvezl na veterinu do [obec], když ostatní veterinární ordinace byly v tu dobu (sobotu odpoledne) zavřené. Následně jeli událost oznámit na Policii do [obec]. U incidentu kromě žalobce, žalovaného a jeho přítelkyně nikdo jiný nebyl, svědka [jméno] žalobce neviděl.

10. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v rámci své účastnické výpovědi potvrdila, že mezi účastníky existovaly dlouhodobé sousedské spory, tyto se týkaly psů žalobců. V době incidentu žalobkyně na místě dopravní nehody nebyla, byla v [obec] u syna. Když se dozvěděla, co se stalo, přijela hned domů a jeli s [jméno] na veterinu do [obec]. Úmrtí psa ji i druhého žalobce velmi zasáhlo, šlo o fenku, na kterou byli zvyklí, prožila s nimi i složitá životní období.

11. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že v domě se žalobci bydlí poslední tři roky, konflikty mají pouze kvůli psům žalobců, kteří běhají neustále na volno a útočí na žalovaného. Psa žalobců však nikdy nekopl, ani žalobcům nevyhrožoval, jen je upozorňoval na to, že jim psy může někdo přejet. Je pravdou, že 15. ledna 2022 žalovaný přijel automobilem před bytovku, ve které bydlí všichni účastníci, otočil se a zastavil u pravého obrubníku. S přítelkyní si předali nějaké věci okénkem automobilu, poté se žalovaný rozjel a došlo k předmětnému incidentu. Žalovaný viděl, že u automobilu je žalobce se svými psy, neviděl však, že na psa najíždí. Když zjistil, že psa přejel, vystoupil z automobilu. Žalobce mu začal nadávat a on proto odjel, kdyby na místě zůstal, situaci by pouze více vyhrotil.

12. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že jde o souseda účastníků bydlícího v sousední bytovce. 15. ledna 2022 šel se synem do garáže. Viděl automobil žalovaného, jak se rozjel, a následně slyšel křik a sténání psa. Pak viděl žalobce, jak odnášel přejetého psa. K nehodě nešel, neboť tam byl s malým synem, který ty psy znal, špatně by to nesl. Od žalobce pak svědek ví, že pes zemřel. Ví o tom, že psy v daném místě běhali často na volno.

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o sousedku účastníků bydlící s nimi ve stejné bytovce. Dne 15. ledna 2022 šla svědkyně do sklepa domu a zastavila se u okna v mezipatře. Viděla část automobilu žalovaného a žalovaného, jak mluví s někým do okénka. Na trávníku viděla žalobce a u obrubníku viděla sedět jeho psa. Pak byla svědkem toho, jak se automobil žalovaného rozjel, vypadalo to, jako by chtěl najet na žalobce. Pak automobil žalovaného nadskočil, žalovaný popojel a vystoupil z automobilu. Svědkyně dále viděla, jak si žalobce a žalovaný povídají, křičeli na sebe, svědkyně ale neslyšela, o čem mluví. Žalovaný potom nastoupil do automobilu a odjel. Na místě pak svědkyně viděla přejetého psa. Potom svědkyně potkala žalobce na chodbě, jak právě nesl toho přejetého psa. Svědkyně dále uvedla, že ví o konfliktech mezi účastníky. Byla svědkem toho, jak žalovaný jednou najížděl automobilem na žalobce, dále byla svědkem konfliktu mezi žalobkyní a žalovaným, ke kterému došlo na chodbě domu, kdy žalovaný na žalobkyni křičel. Ví dále o tom, že žalovaný vyhrožoval žalobcům, že zlikviduje jejich psy. Konflikt s žalovaným měla i svědkyně, když svědkyně šla po chodbě a žalovaný šel proti ní rychle a uhodil jí do tašky.

14. Dle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla …. Dle § 2927 odst. 2 o.z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

15. Dle § 2951 o.z. odst. 1 škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

16. Dle § 2970 o.z. při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.

17. Dle § 2969 odst. 1 o.z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Dle § 2969 odst. 2 o.z. poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

18. Dle § 2971 o.z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

19. Dle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.

20. Dle § 47 odst. 4,5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, dojde-li při dopravné nehodě ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, jsou účastníci dopravní nehody povinni 1) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, 2) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, 3) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

21. Soud má ve věci za prokázané, že dne 15.1.2022 žalovaný při řízení osobního vozidla [příjmení] [jméno] ve svém vlastnictví najel na psa žalobců – jezevčíka jménem [jméno] a tohoto usmrtil. Tato skutečnost ostatně vyplývá i ze shodného tvrzení obou účastníků. Soud na druhou stranu nemá ve věci za prokázané, že by žalovaný přejel psa účastníků ze škodolibosti nebo úmyslně. V tomto směru se rozcházejí tvrzení žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaného. Svědek [příjmení] [jméno] viděl dopravní nehodu z větší vzdálenosti a k případnému úmyslu žalobce se tak nemohl dostatečně vyjádřit. Soud má dále pochybnost o věrohodnosti svědkyně [příjmení], když žalobce [celé jméno žalobce] nejprve při své účastnické výpovědi uvedl, že u dopravní nehody nebyl kromě něj a žalovaného nikdo další přítomen, následně pak ale navrhl výslech svědkyně [příjmení], která měla dopravní nehodu pozorovat z okna v mezipatře. Soud zohlednil i skutečnost, že svědkyně [příjmení] má s žalovaným rovněž dlouhodobé spory, a její výpověď tak mohla být účelová, vedená snahou poškodit žalovaného.

22. Odpovědnost žalovaného je ve smyslu ustanovení § 2927 o.z. odpovědností objektivní. Za vzniklou škodu tak žalovaný odpovídá bez ohledu na své zavinění. Soud zároveň má za to, že žalovaný nevynaložil veškeré úsilí, které na něm lze požadovat k odvrácení škody, když tento si byl vědom toho, že v okolí jeho stojícího automobilu se pohybují dva psy žalobce [celé jméno žalobce], přesto se rozjel bez toho, aby měl pod kontrolou situaci před svým automobilem, případně aby jednoznačně viděl, že psy žalobce se pohybují mimo dráhu, kterou se jeho automobil pohyboval. Pokud si žalovaný nebyl jistý tím, kde se psy žalobce nacházejí, mohl z vozu vystoupit a situaci si ověřit. Toto však žalovaný neučinil. Žalovaný dále porušil povinnost uvedenou v § 47 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, když z místa dopravní nehody ujel, tento nepřivolal k nehodě policistu a ani nenabídl žalobci pomoc např. tím, že by ho odvezl s jeho psem k veterinárnímu ošetření.

23. Soud má ve věci za prokázané, že žalobcům vznikla skutečná škoda za veterinární ošetření psa ve výši 6 277 Kč, kterou má žalovaný povinnost ve smyslu ustanovení § 2970 o.z. uhradit bez ohledu na to, zda tyto náklady převyšují hodnotu psa či nikoli. Soud má dále za prokázané výdaje nejméně ve výši 548 Kč za dvě cesty žalobců z [obec] do [obec] a zpět za účelem veterinárního ošetření psa [značka automobilu] s průměrnou spotřebou 5,9 l benzinu na 100 km. Soud pak přiznal žalobcům i náhradu nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč, když má ve věci za prokázané, že došlo k usmrcení 13 leté feny, na kterou byli žalobci zvyklí a jejím usmrcením jim tak byla způsobena újma, kterou důvodně pociťují jako osobní neštěstí. Soud naopak nepřiznal žalobcům náhradu škody ve výši 10 000 Kč za věc zvláštní obliby dle ustanovení § 2962 odst. 2 o.z., když jak je již uvedeno výše, soud nemá ve věci za prokázané, že žalovaný usmrtil psa žalobců ze svévole nebo škodolibosti.

24. Celkovou částku, na kterou by měli žalobci v souladu s výše uvedným nárok ve výši 16 825 Kč, pak soud snížil o 20 % s odvoláním na ustanovení § 2918 o.z., když ke vzniku škody přispěl žalobce [celé jméno žalobce] tím, že neměl svého psa v rozporu s obecně závaznou vyhláškou obce na vodítku. Ke snížení právě o 20 % soud přistoupil i po zohlednění chování žalovaného po vzniku dopravní nehody, kdy žalovaný se žalobci neomluvil ani mu nenabídl pomoc, kdy při včasném veterinárním zákroku nelze vyloučit, že by bylo ještě možné smrt psa odvrátit.

25. Soud tak přiznal žalobcům náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 13 460 Kč, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

26. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. pak soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení, když žalobci měli ve věci úspěch zhruba ve výši jedné poloviny, ve zbylé polovině pak v řízení byli neúspěšní.