11 C 250/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky ve výši 325 528 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 217,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 289 310,30 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 79 457 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 24.6.2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 325 528 Kč představující smluvní úrok z prodlení, k jehož úhradě je žalovaná povinna z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] na částku 129 349 Kč. V podrobnostech pak žalobkyně uvedla, že tato uzavřela dne 1.4.2016 s žalovanou smlouvu o dílo [číslo], jejímž předmětem bylo zhotovení díla [název díla] [anonymizováno 5 slov] dle nabídky a rozpočtu tvořící přílohu smlouvy. V článku VI. bod 3 smlouvy byla stanovena splatnost faktur na 30 dnů od jejich doručení objednateli. V bodě 8 smlouvy byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % z celkové ceny díla ve výši 1 220 000 Kč za každý den prodlení s úhradou jakékoli faktury. Fakturou [číslo] ze dne 17.7.2017 splatnou dne 16.8.207 fakturovala žalobkyně žalované částku 129 349 Kč, představující část ceny díla. Faktura byla žalovanou uhrazena dne 11.10.2017, tedy s prodlením 56 dnů. Žalované tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 325 528 Kč. Žalovaná tento úrok neuhradila ani po zaslání výzvy ze dne 20.5.2019.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že žalobní nárok neuznává. Je pravdou, že účastníci spolu byli v předmětné době v obchodním styku, a to při realizaci stavební zakázky v [obec]. Podkladem pro plnění byla smlouva o dílo [číslo] ze dne 1.4.2016. Jednání o uzavření smlouvy byla dlouhá a existují podepsané výtisky smlouvy s odlišnými smluvními ujednáními. Žalovaná má k dispozici smlouvu, kde předmětem díla je dodávka prací z materiálu dodaného žalovanou za cenu ve výši 330 Kč/m2 Cena díla měla být fakturována měsíčně, dle skutečně provedených prací. Co se týče sankcí uplatňovaných mezi účastníky, bylo dojednáno, že tyto budou činit oboustranně 0,05 % denně, při administrativním zpracování (psaní) pak došlo k překlepu, ve smlouvě je uvedeno, že smluvní úrok z prodlení činní 0,5 % denně. Takové ujednání považuje žalovaná za neplatné. Je však skutečností, že některé platby byly provedeny se zpožděním v řádu jednotek dní. Ohledně faktury [číslo] ze dne 17.7.2017 žalovaná učinila nesporným, že tato byla uhrazena se zpožděním 56 dnů. Úrok ve výši 182,5 % ročně považuje žalovaná za nepřiměřeně vysoký, a tedy neplatný. Dále je otázkou, z jakého základu má být tento úrok počítán, když cena byla sjednána ve výši 330 Kč na m2. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyně fakticky zneužila chybu v psaní, takové jednání by nemělo požívat právní ochrany. Nebrání se však úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích. Žalovaná nad rámec svých původních tvrzení dále uvedla, že faktický vztah mezi účastníky reálně probíhal zcela jinak, než jak je uvedeno v uzavřených písemných smlouvách. V praxi na stavbě působilo několik subdodavatelů, kteří všichni vykonávali práce spočívající v instalaci sádrokartonu. Žalované bylo vždy na začátku měsíce zadáno, v jakém konkrétním místě má sádrokarton instalovat, na konci měsíce pak žalovaná provedenou práci předala žalobkyni a vyúčtovala fakturou. Po úhradě poslední faktury koncem roku 2016 se pak žalobkyně obrátila na žalovanou s tím, že chtěla, aby jí nějaká částka byla doplacena. Následně došlo mezi účastníky k jednáním, která trvala sedm měsíců. Až v červenci 2017 byla vystavena faktura [číslo]. Nejedná se tedy o plnění dle smlouvy, ale o doúčtování prací, které žalobkyně provedla. Žalobkyně doplnila, že smlouva, ve které je cena sjednána částkou 330 Kč na m2 sádrokartonu, je návrhem smlouvy předloženým žalovanou. V okamžiku, kdy se však žalobkyně dostavila na stavbu, zjistila, že tato cena neodpovídá složitosti práce, kterou má žalobkyně vykonávat. Proto byla vypracována a uzavřena nová smlouva, jejíž součástí je tabulka, která při ceně prací zohledňuje složitost konkrétních prací při pokládce sádrokartonu. V této podobě pak byla smlouva podepsána. Pro toto tvrzení žalobkyně svědčí i fakt, že v podepsané smlouvě je uveden termín dokončení díla do 20.12.2016. V původní smlouvě byl tento sjednán na 30.9.2016. Dále je pravdou, že každý měsíc se prováděla průběžná fakturace podle skutečně provedené práce. Nešlo však o změnu písemně uzavřené smlouvy. Poslední faktura, z níž je uplatněn touto žalobou nárok na úrok z prodlení, byla potom doplatkem celkové ceny díla. Tato faktura byla vystavena již dne 18.3.2017, avšak žalovaná ji odmítla proplatit. Po opakovaných jednáních došlo k dohodě o úhradě této částky, proto byla faktura [číslo] dne 17.7.2016 stornována a téhož dne byla vystavena faktura [číslo] na částku 129 349 Kč. Žalobkyně dále poukázala na to, že celková cena díla tak, jak byla vyúčtována jednotlivými fakturami, téměř zcela odpovídá ceně uvedené ve smlouvě o dílo. Rozdíl je pouze nepatrný. Ohledně úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně žalobkyně uvedla, že se nejedná o písařskou chybu, v této výši byl úrok mezi účastníky sjednán opakovaně. Žalovaná následně zopakovala, že dle jejího přesvědčení byl kontraktační proces opačný, než tvrdí žalobkyně. Nejprve tedy byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo s pevnou cenou, ta byla následně nahrazena novou smlouvou, ve které byla sjednána cena ve výši 330 Kč na m2 pokládky sádrokartonu. Následně však nebylo postupováno ani podle jedné z těchto smluv.

4. Ze smluv o dílo předložených účastníky má soud za prokázané, že mezi účastníky byly podepsány dvě smlouvy o dílo, obě s označením [číslo] a s datem podpisu dne 1.4.2016. U smlouvy o dílo předložené žalobkyní byla cena díla sjednána ve výši 1 220 000 Kč, datum předání pracoviště žalobkyni dne 1.6.2016 a termín pro dokončení a předání díla bylo sjednáno na den 20.12.2016. U smlouvy o dílo předložené žalovanou byla cena díla sjednána ve výši 330 Kč na m2, datum předání pracoviště žalobkyni na den 1.4.2016 a termín pro dokončení a předání díla na den 30.9.2016. Ve zbytku jsou podepsané smlouvy zcela shodné. Dle článku VI. odst. 8 obou smluv bude-li objednatel v prodlení s placením peněžitých závazků je povinen zaplatit zhotoviteli smluvní úrok ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. Dle článku IX. odst. 7 smluv je veškeré změny a doplnění smlouvy možno provádět pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. Z předávacího protokolu stavby má soud za prokázané, že dokončené dílo bylo předáno objednateli dne 20.12.2016, vytčeny byly vlasové praskliny u některých podhledů. Z faktury č. [číslo] ze dne 17.7.2017 má soud za prokázané, že touto fakturou vyúčtovala žalobkyně žalované částku 129 349 Kč, když se jednalo o konečnou fakturu na akci [anonymizováno] [obec] dle smlouvy o dílo [číslo]. Z této faktury ve spojení s ostatními vystavenými fakturami má soud za prokázané, že cena díla byla vyúčtována celkem sedmi fakturami a činila celkem 1 162 600. Z ručně psaných poznámek předložených žalovanou ve spojení s výslechem níže uvedených svědků má soud za prokázané, že fakturace probíhala tak, že účastníky byl každý měsíc sepsán rozsah skutečně provedeného díla, na základě tohoto soupisu pak byla dohodnuta cena, která byla v daném měsíci žalobkyní vyfakturována a žalovanou následně uhrazena. Ze soupisu víceprací má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně byly na díle provedeny vícepráce, tyto nebyly žalobkyní žalované proplaceny.

5. Z účastnického výslechu [titul]. [jméno] [příjmení], jednatele žalované, soud zjistil, že žalovaná v roce 2016 pracovala na velké zakázce pro ruského investora v [obec] Smlouva s žalobkyní uzavíraná dne 1.4.2016 byla smlouvou na subdodávku, jejím předmětem měla být instalace sádrokartonu v daném objektu. Písemnou smlouvu s žalobkyní připravoval [titul]. [příjmení] a zaměstnanci jeho firmy, vycházeli přitom ze vzorů, které jim připravil právník. K dispozici měli i informace od stavbyvedoucího o tom, co přesně je třeba na stavbě udělat. Takto připravenou smlouvu jednatel žalované podepsal u něj ve firmě. [titul] [příjmení] připustil, že v jeden den podepsal dvě smlouvy. Nejprve podepsal smlouvu s fixní cenou a následně pak smlouvu s cenou na m2, tato druhá smlouva pak byla zaevidována u žalované v jejím systému. Podle druhé uzavřené smlouvy se pak postupovalo i na stavbě, tato smlouva nebyla nikdy zrušena, nebyla uzavřena jiná smlouva. Termín dokončení díla byl stanoven na 30.9.2016, nicméně počítalo se s tím, že může být termín překročen. Termín pro předání finálního díla investorovi byl stanoven na 31.12.2016. Sankce ve výši 0,5 % byla překlopena z hlavní smlouvy s investorem, stalo se tak omylem. Pokud by si toho [titul]. [příjmení] všiml, smlouvu by nepodepsal. Fakturace probíhala měsíčně podle skutečně provedených prací, fakturovala se cena uvedená ve smlouvě, tedy 330 Kč na m2, ale i jiné ceny. Z tabulky uvedené v první uzavřené smlouvě se nevycházelo. Práce žalobkyně zahájila v dubnu 2016, za duben již byla vystavena první faktura. Konečná faktura byla vystavena až 17.7.2017 proto, že předané dílo mělo určité vady, konkrétně byly v sádrokartonech praskliny, a investor z tohoto důvodu žalované zadržoval část peněz. K 17.7.2017 měla již žalovaná postaveno na jisto, jaká částka jí bude ze strany investora zaplacena. Z tohoto důvodu mohla také žalobkyni jednoznačně říci, jakou částku jí může doplatit z ceny, jejíž zaplacení žalobkyně ještě požadovala. Žalobkyně požadovala další částku proto, že v původní smlouvě byla jednotná cena, nicméně žalobkyně upozorňovala na to, že náročnost určitých prací je vyšší nebo že se v určitém místě sádrokartony dělaly na dvakrát. Z tohoto důvodu byla dne [číslo] vystavena faktura, kterou byla doplacena právě zvýšená náročnost některých prací. Konečná cena díla při podpisu smlouvy nebyla známa, nicméně byla známa po vystavení poslední faktury dne 17.7.2017.

6. Z účastnického výslechu [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, soud zjistil, že tohoto oslovil [jméno] [příjmení], stavbyvedoucí žalované, aby pro žalovanou instalovali sádrokartony v budově v [obec]. Za tím účelem se sešli a dohodli na ceně 330 Kč na m2, jednalo se o cenu za práci bez materiálu. Následně [jméno] [příjmení] podepsal smlouvu s [titul]. [jméno], tuto podepisoval počátkem dubna 2016 v budově žalovaného, konkrétně v kanceláři stavbyvedoucího [příjmení]. Podepisoval smlouvu, která již byla před tím podepsaná [titul]. [jméno]. Následně na základě této smlouvy začali v dubnu 2016 v [obec] pracovat. Při tomto zjistili, že sádrokartony v budově jsou složité, víceúrovňové, je tu tepelná zvuková izolace, proto se vypracovala tabulka, která je součástí druhé smlouvy. Cena díla se stanovila na základě projektu pro stavební povolení. V červnu 2016 potom [jméno] [příjmení] podepisoval druhou smlouvu, podepisoval ji opět v kanceláři stavbyvedoucího [příjmení], smlouva byla antidatovaná, uzavíraná k 1.4.2016. S panem [příjmení] bylo dohodnuto, že původní smlouvu vyhodí. V nově podepsané smlouvě byl jiný termín zahájení i dokončení díla, dílo mělo být dokončeno do 20.12.2016. Na stavbě se pak postupovalo podle projektové dokumentace, stavbu řídil stavbyvedoucí. Na stavbě vznikla spousta víceprací, tyto žalobkyně vyčíslila na částku 550 000 Kč, nicméně tyto ze strany žalované nebyly zaplaceny, zaplacená byla pouze částka 1 220 000 Kč. Fakturou ze 17.7.2017 byly účtovány práce provedené v prosinci 2016, které žalovaná odmítla původně proplatit z důvodu, že dílo má vady. Proto musela žalobkyně fakturu stornovat a vystavit znovu poté, co se s žalovanou dohodli na jejím zaplacení.

7. Soud dále přečetl výslechy svědků – [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], provedené v řízení před Okresním soudem Plzeň město. Ke čtení svědeckých výslechů namísto výslechu těchto svědků soud přistoupil z důvodu ekonomiky řízení poté, co s takovým postupem vyslovili souhlas oba účastníci [jméno] [příjmení] uvedl, že je zaměstnancem žalované. Při rekonstrukci [anonymizována dvě slova] v [obec] působil na pozici stavbyvedoucího. Stavba probíhala podle projektové dokumentace. Žalobkyně na místě prováděla sádrokartonové práce. Svědek jednal s panem [příjmení]. Ještě před uzavřením smlouvy se s ním byl podívat na stavbě. Pak s ním jednal ohledně konkrétního díla. Stavbu na místě řídila architektka [příjmení], která byla najatá investorem. Detaily stavby řešila přímo na místě, požadavky vznášela na svědka, ten je v případě sádrokartonů předával žalobkyni. Ohledně sádrokartonů se každou chvíli něco měnilo, předělávalo. Na konci měsíce předložil pan [příjmení] svědkovi soupis provedených prací, ten svědek ještě procházel s řemeslníky žalobkyně. Pak se s panem [příjmení] dohodl na ceně, většinou se dohadovali ohledně celkové ceny za daný měsíc. Při uzavírání smlouvy s žalobkyní svědek nebyl, ale uzavřenou smlouvu měl k dispozici od vedení žalované. Měl k dispozici smlouvu, ve které byla uvedena cena díla 330 Kč na m2. Podle té smlouvy ale nešlo přesně pokračovat, protože stavba byla velmi složitá. Ohledně ceny se proto domlouvali s panem [příjmení] až na místě. [příjmení] smlouvu svědek neviděl. Svědek podepisoval vystavené faktury. Práce žalobkyně zahájila v dubnu 2016 a ukončila v prosinci 2016. Dílo mělo praskliny, svědek žádal pana [příjmení], aby je opravil, on ale ani nenastoupil. Sádrokartony dělali kromě žalobkyě i zaměstnanci žalovaného a pan [příjmení]. [jméno] [příjmení] uvedla, že je zaměstnankyní žalované, pracuje na pozici vedoucí oddělení zakázek. Ohledně zakázky [název zakázky] [anonymizována dvě slova] – dostavba objektu v [obec] zakládala listiny do systému, tj. skenovala smlouvy. Tyto smlouvy nepřipravovala. Smlouvy si připravují sami jednatelé. V případě účastníků řízení skenovala do systému pouze jednu smlouvu. Ví, že smlouva byla podepsaná oběma stranami, toto kontrolovala, jaká byla cena díla si nepamatuje. Po nahlédnutí do spisu svědkyně uvedla, že skenovala smlouvu s jednotkovou cenou.

8. Soud neprováděl důkaz výslechem navržených svědků – [titul]. [příjmení], [příjmení]. [anonymizováno] a [příjmení]. [anonymizováno] a to z důvodu nadbytečnosti, když u všech svědků se jedná o osoby, které nebyly přítomny uzavření smlouvy mezi účastníky, tito byli přítomni pouze faktickému provádění díla.

9. Dle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2586 odst. 2 věta první je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

10. Dle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Dle § 553 odst. 2 o.z. byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

13. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1.4.2016 v písemné podobě smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala provádět instalaci sádrokartonu dle zadání žalované za jednotkovou cenu 330 Kč na m2. Soud toto dovodil kromě předložené smlouvy dále z výpovědi jednatele žalované [titul]. [příjmení] a dále i ze svědecké výpovědi stavbyvedoucího [příjmení], který uvedl, že tuto smlouvu měl k dispozici na stavbě a podle této smlouvy bylo s určitými obměnami postupováno. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že fakturace probíhala měsíčně dle skutečně provedeného díla, celková cena díla činila 1 162 600 Kč (nikoli tedy 1 220 000 Kč), o výši poslední fakturace bylo mezi účastníky několik měsíců jednáno (tato tedy nebyla automaticky dopočtena do částky 1 220 000 Kč). Pokud existují dvě verze smlouvy, došel soud k závěru, že nejprve musela být podepsána smlouva s fixní cenou, ta pak byla fakticky nahrazena smlouvou s uvedením ceny ve výši 330 Kč na m2. Opačný postup by byl nelogický i s ohledem na skutečnost, že ve smlouvě s fixní cenou byl uveden jako datum předání staveniště 1.6.2016. Pokud by byla tato smlouvy uzavírána jako druhá, byla by uzavírána až poté, co již bylo zřejmé, že staveniště bylo předáno v dubnu 2016. Takový postup se soudu jeví jako nelogický. Soud pak již neprováděl důkazy, kterými mělo být prokázáno, že na základě ústní dohody došlo ke změně této písemné smlouvy. K takovémuto dokazování soud nepřistoupil jednak proto, že z výpovědi [titul] [příjmení] vyplynulo, že podle druhé podepsané smlouvy bylo postupováno a tato nebyla nikdy zrušena. Z článku IX. odst. 7 uzavřené smlouvy dále vyplývá, že veškeré změny a doplnění smlouvy je možno provádět pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. Změna písemně uzavřené smlouvy ústní dohodou osob přítomných na stavbě je tak touto písemnou smlouvou vyloučena. Pokud pak v praxi nebylo postupováno striktně dle písemně uzavřené smlouvy o dílo, mohou z takové skutečnosti plynout oběma stranám nároky vyplývající z porušení smlouvy, nemohlo ale dojít ke změně této smlouvy.

16. Ohledně úroku ve výši 0,5 % denně z celkové ceny díla pak soud došel k závěru, že tento byl v takové výši mezi stranami skutečně ujednán. Z výpovědi jednatele žalované [titul]. [příjmení] vyplynulo, že tento byl použit ze smlouvy s hlavním investorem, nešlo tedy o písařskou chybu ale o úmysl stran úrok z prodlení v této výši sjednat. Faktura [číslo] ze dne 17.7.2017 pak byla fakturou, na jejímž základě byla účtována část ceny díla dle uzavřené smlouvy o dílo [číslo].

17. Soud se dále zabýval tím, zda výše smluvního úroku z prodlení byla ujednána dostatečně určitě, když byla sjednána jako 0,5 % z celkové ceny díla za každý den prodlení, celková cena díla však ve smlouvě uvedena není (cena díla je sjednána ve výši 330 Kč na m2, celkový rozsah práce však nebyl ke dni uzavření smlouvy znám). Soud přitom zohlednil i existující judikaturu vyšších soudů, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1172/2003 ze dne 9.3.2004, kde byla v obdobném případě soudem shledána neplatnost obdobného ujednání týkajícího se smluvní pokuty. Soud však došel k závěru, že dle zákona č. 89/2012 Sb. je možné, na rozdíl od právní úpravy dle zákona č. 40/1964 Sb., takovou neplatnost dodatečně zhojit. Vycházel při tom z ustanovení § 553 o.z., kde dle odst. 1 tohoto ustanovení nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost zjistit jeho obsah ani výkladem. Dle odst. 2 tohoto ustanovení však pokud byl projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. V tomto směru soud zohlednil zejména skutečnost, že faktura [číslo] ze dne 17.7.2017 byla fakturou konečnou, po jejímž vystavení již oběma smluvním stranám byla celková cena díla jednoznačně známa. Pokud tedy žalovaná uhradila předmětnou fakturu se zpožděním 56 dnů, musela si být již první den takovéhoto prodlení vědoma toho, jaká sankce ji za zpoždění s platbou může stíhat. Z tohoto důvodu soud považuje ujednání o smluvním úroku z prodlení za ujednání určité, když obsah tohoto ujednání byl mezi stranami dodatečně vyjasněn.

18. Soud však zároveň došel k závěru, že toto ujednání je neplatné, neboť se příčí dobrým mravům. V daném případě se jedná o neplatnost relativní, která však byla soudem shledána k námitce žalované. Rozpornou s dobrými mravy pak soud považuje zejména výši smluvního úroku z prodlení, když úrok je i v případě prodlení s nižší částkou počítám procentem z celkové ceny díla. U prodlení žalované s úhradou faktury [číslo] na částku 129 349 Kč v délce 56 dní pak činí celková výše úroku z prodlení částku 325 528 Kč, tedy více než dvojnásobek fakturované částky.

19. Soud proto postupoval dle § 577 o.z. a výši smluvního úroku z prodlení změnil tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Soud přitom vyšel z toho, že mezi účastníky byla vůle dojednat úrok z prodlení v jiné než zákonné výši, a to ve výši vyšší, konkrétně 0,5 %. Jako základ pro výpočet smluvního úroku z prodlení však soud oproti smluvnímu ujednání nepoužil celkovou cenu díla, ale výši plnění, ohledně kterého se žalovaná dostala do prodlení. V daném případě tedy soud vypočetl úrok z prodlení jako úrok ve výši 0,5 % denně z částky 129 349 Kč při prodlení v délce 56 dnů (délku prodlení s úhradou této faktury učinili účastníci nespornou). Takto vypočtený úrok z prodlení pak činí částku 36 217,70 Kč. V této částce soud podané žalobě vyhověl, ve zbytku žalobu zamítl.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná, soud jí proto přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů soudního řízení ve výši 77,74 % (úspěch 88,87 % - neúspěch 11,13 %). Celková výše nákladů žalované činí 102 209 Kč a sestává z odměny advokáta za 8,5 úkonu právní služby po 9 620 Kč dle § 7 AT (převzetí právního zastoupení, účast na ústních jednáních ve dnech 19.11.2020 – půlúkon, 12.1.2021, 29.6.2021 a 12.8.2021, písemné podání ve věci samé z 2.9.2020, 27.12.2020, 31.1.2021 a 15.8.2021), 9 režijních paušálů dle § 13 AT po 300 Kč a DPH ve výši 21 % v částce 17 739. Náhrada ve výši 77,74 % pak činí 79 457 Kč a tato je splatná k rukám právního zástupce žalované.