11 C 29/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: žaloba na splnění povinností <b>I. Žalovaný je povinen předávat psa plemene Francouzský buldok, narozeného 1. 8. 2015, jménem [jméno], číslo čipu [číslo] k rukám žalobkyně v 1., 5., 9., 13., 17., 21., 25., 29., 33., 37., 41., 45. a 49. kalendářním týdnu v příslušném kalendářním roce, a to vždy v pondělí v 18:00 hod v místě bydliště žalovaného.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna předávat psa plemene Francouzský buldok, narozeného 1. 8. 2015, jménem [jméno], číslo čipu [číslo] k rukám žalovaného ve 3., 7., 11., 15., 19., 23., 27., 31., 35., 39., 43., 47. a 51. kalendářním týdnu v příslušném kalendářním roce, a to vždy v pondělí v 18:00 hod v místě bydliště žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 33 492 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky, Okresního soudu Plzeň-jih částku 1 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 27.1.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla účastníkům uložena povinnost uvedená ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že účastníci si jako bývalý druh a družka pořídili společně na podzim roku 2015 za kupní cenu 12 000 Kč psa plemene Francouzský buldok, kterému dali jméno [jméno]. Po ukončení partnerského vztahu účastníků v létě 2018 se tito dohodli na způsobu užívání společné věci a to tak, že budou o psa společně pečovat a předávat si ho vždy po týdnu v místě bydliště toho, u koho se pes nacházel. Zhruba po jednom roce prodloužili účastníci po vzájemné dohodě interval péče o psa, když k předávání docházelo od roku 2019 vždy po dvou kalendářních týdnech. Tímto způsobem byla dohoda realizována až do 4.1.2021, kdy žalovaný odmítl bez řádného důvodu dohodu nadále plnit a psa v rozporu s dohodou účastníků nepředal k rukám žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že mezi účastníky byla v ústní formě uzavřena dohoda o způsobu užívání společné věci – psa. S ohledem na skutečnost, že ve věci nedošlo k jakékoli změně poměrů, která by zakládala důvody pro změnu uzavřené dohody účastníků ohledně způsobu užívání společné věci, je žalobkyně přesvědčena o tom, že žalovaný je povinen realizovat své povinnosti, které pro něj z uzavřené dohody vyplývají.

2. K podané žalobě se vyjádřil dne 28.4.2021 žalovaný, který uvedl, že on je jediným a výlučným vlastníkem psa [jméno], když tohoto získal na základě darovací smlouvy ze dne 5.10.2015. Po rozpadu partnerství účastníků v létě 2018 žalovaný žalobkyni umožnil se s [jméno] vídat, nejednalo se však o správu společné věci. Následně se žalovaný v lednu 2021 rozhodl, že v tomto jednání již nebude pokračovat, a to jednak z důvodů osobních a pracovních, ale hlavně z důvodu situace kolem pandemie nemoci Covid 19 a s ní spojenými omezeními, o čemž žalobkyni zpravil. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

3. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 4.2.2021 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14.5.2021 bylo vydáno předběžné opatření, kterým byla žalovanému uložena povinnost předávat psa [jméno] každých 14 dní k rukám žalobkyně.

4. V podání ze dne 1.6.2021, kterým se žalovaný domáhal zrušení tohoto předběžného opatření, žalovaný uvedl, že ke dni tohoto podání nadále nedisponuje vlastnickým právem ke psu [jméno], když tohoto daroval v lednu 2021 své babičce paní [jméno] [příjmení].

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.

6. K prokázání spoluvlastnictví psa žalobkyně předložila očkovací průkaz psa [jméno], ve kterém jsou jako majitelé uvedeni oba účastníci a dále pas psa [jméno] vystavený dne 11.7.2016, ve kterém je jako majitelka uvedena žalobkyně. Dále předložila výpis z národního registru majitelů zvířat, kde je u čísla čipu psa [jméno] zobrazeno telefonní číslo [tel. číslo], které patří žalobkyni. Žalovaný naopak předložil pas psa [jméno] vystavený dne 7.1.2021, ve kterém je jako majitel uveden on.

7. Výlučné vlastnictví psa [jméno] žalovaný prokazuje svoji účastnickou výpovědí. Z jeho strany byla dále předložena darovací smlouva ze dne 5.10.2015 uzavřená mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení], nyní [příjmení]. K této smlouvě se svědkyně [jméno] [příjmení] vyjádřila tak, že zná žalovaného, žalobkyni nikdy neviděla. [jméno] byl původně její pes. Darovala ho žalovanému. Ke dni, kdy si žalovaný psa odvážel, byla mezi nimi uzavřena písemná darovací smlouva. Současně svědkyně dávala žalovanému žlutý cestovní pas. Neví, jestli v něm bylo uvedeno jméno žalovaného. Fena, které se [jméno] narodil, měla štěňata pouze jedenkrát a to tři, svědkyně všechna štěňata darovala, prodat je nemohla, neboť na to neměla IČO. Zbylá štěňata darovala kamarádce ze [obec] a kamarádce z [obec] Smlouvy chce mít svědkyně vždy písemně, kdyby se něco stalo, aby měla doklad o tom, že štěňata byla její. K návrhu žalobkyně pak soud žádal svědkyni [příjmení] o sdělení jmen a kontaktních adres obdarovaných kamarádek a předložení písemných darovacích smluv. Na tuto výzvu však svědkyně žádným způsobem nereagovala, jména osob, kterým darovala v roce 2015 ostatní štěňata, neuvedla a písemné darovací smlouvy nepředložila. To vše přesto, že svědkyně soudem zaslanou poštu přebírala a se soudem komunikovala ohledně vyplacení svědečného. Pravost uzavřené darovací smlouvy ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení] je dále vyvracena fotografiemi a videozáznamem předloženými žalobkyní. Z těchto vyplývá, že žalobkyně se byla osobně podívat na psa [jméno] u prodejce v [obec] dne 25.8.2015 a 4.9.2015. Z předložených fotografií je rovněž patrné, že ve vrhu byla více než tři štěňata. Žalobkyně dále předložila fotografie z 22.9.2015 a videozáznam ze 16.9.2015, ze kterých je patrné, že tohoto dne se [jméno] nacházel již u žalobkyně doma. Není tedy možné, aby tento byl žalovanému předán až 5.10.2015 při podpisu darovací smlouvy. Skutečnost, že pes [jméno] je v podílovém spoluvlastnictví účastníků dále vyplývá z facebookové komunikace mezi žalovaným a svědkem [celé jméno svědka] ve spojení se svědeckou výpovědí tohoto svědka. [celé jméno svědka] byl spolužákem a kamarádem žalovaného, když žalovaný se mu v roce 2015 svěřil s tím, že si společně s žalobkyní kupují psa za kupní cenu 12 000 Kč, tato skutečnost vyplývá i z předložené facebookové komunikace, ve které žalovaný uvádí„ ….. no jasný, no já teď vysolim 12 tisíc za buldočka plus ňáký věci k tomu, to je kolem 20…„ a dále„ …. no jasný, máme to napůl, no jo, budeme mít kluka….“ Skutečnost, že si psa pořídila oba účastníci společně za kupní cenu ve výši 12 000 Kč potvrdila i svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalobkyně, tato skutečnost vyplývá dále i z účastnické výpovědi žalobkyně.

8. Z SMS komunikace mezi účastníky má soud za prokázané, že mezi účastníky docházelo k pravidelnému předávání psa [jméno] s tím, že v lednu 2021 žalovaný napsal žalobkyni [příjmení], ve které této sdělil, že si [jméno] už nechá a nebude ho žalobkyni nadále předávat. Žalobkyně s tímto vyslovila nesouhlas. Skutečnost, že účastníci se v letech 2018 – 2020 pravidelně střídali v péči o psa [jméno] potvrdil dále svědek [jméno] [příjmení], stávající partner žalobkyně, svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalobkyně, svědkyně [jméno] [příjmení], stávající partnerka žalovaného a dále i žalobkyně a žalovaný ve svých účastnických výpovědích.

9. Z příjmových dokladů za roky 2019 – 2021 má soud za prokázané, že v těchto letech žalovaný platil poplatek ze psa ve výši 50 Kč ročně. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o babičku žalovaného. Ví o tom, že žalovaný žil určitou dobu s žalobkyní, v té době si pořídili psa [jméno]. [jméno] má hlášené trvalé bydliště v [obec], je tam spokojený. Jako pána vnímá [jméno] žalovaného, střídání prostředí je pro něj stresující. V lednu 2021 svědkyni zemřel manžel, žalovaný jí v té době daroval [jméno], aby jí nebylo smutno. Žalovaný jezdí několikrát v týdnu do zahraničí, hraje tam fotbalové zápasy. Ze zahraničí jezdí na [příjmení], kde má přítelkyni.

10. Z důvodu nadbytečnosti pak nebyl prováděn důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistiky, když soud nemá důvod pochybovat o tom, že podpisy na darovací smlouvě z 1.10.2015 jsou pravé. Nelze však vyloučit, že tato smlouva byla podepsána později než 1.10.2015 a podpisy byly antidatovány. Tuto skutečnost by však nebylo pravděpodobně možné ověřit či vyvrátit ani znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví či kriminalistiky. Skutečnost, že žalovaný podepsal při předání psa na podzim roku 2015 darovací smlouvu, pak byla zároveň v řízení vyvrácena jinými provedenými důkazy.

11. Dle § 494 o.z. živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. V tomto kontextu soud při rozhodování přihlédl i k usnesení Nejvyššího soud sp. zn. 22 Cdo 1722/2018, dle kterého je třeba přihlížet k povaze zvířete jako živého tvora, a zvláště psa, který se na pána či pány silně fixuje a nelze proto v jeho případě zcela mechanicky aplikovat ustanovení občanského zákoníku o vlastnickém právu nebo o spoluvlastnictví a hospodaření se společnou věcí.

12. Soud však zároveň po provedeném dokazování došel ke skutkovému závěru, že pes [jméno] je již po dobu několika let zvyklý na péči jak žalobkyně, tak žalovaného a dále i babičky žalovaného paní [jméno] [příjmení]. Všechny tyto tři osoby o psa pečují, a ani u jedné z těchto osob nebylo zjištěno, že by její péče vykazovala jakákoli pochybení a že by pes [jméno] v péči kterékoli z těchto osob jakkoli strádal. Na druhou stranu pak v řízení nebylo ale jednoznačně prokázáno ani to, že by pes [jméno] strádal v důsledku společné péče těchto tří osob. Ze společného tvrzení účastníků vyšlo najevo, že pes [jméno] aktuálně trpí epilepsií a veterinářem byla doporučena kastrace psa. Nelze však jednoznačně konstatovat, že by tyto zdravotní problémy [jméno] byly způsobeny právě společnou péčí několika osob o tohoto psa. Soud proto dále prováděl dokazování k určení vlastnického práva ke psu [jméno] a k existenci dohody o užívání společné věci, když posouzením výše uvedeného nelze dojít k jinému závěru, než že [jméno] bude buď ve společné péči výše uvedených osob, nebo v péči některé z nich, když žádná z těchto variant není jednoznačně v rozporu se zájmy psa [jméno] a v rozporu s tím, že se jedná o živého a smysly nadaného tvora.

13. Dle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Dle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Soud zohlednil ve svém rozhodování i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4347/2007, dle kterého je primárním způsobem řešení záležitostí spoluvlastníků dohoda o hospodaření se společnou věcí, která je bezformálním právním úkonem. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků.

14. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že pes [jméno] je v podílovém spoluvlastnictví účastníků s tím, že podíly obou účastníků jsou stejné. Soud považuje za věrohodné tvrzení žalobkyně o tom, že účastníci nabyli [jméno] do spoluvlastnictví na podzim roku 2015 na základě ústně uzavřené kupní smlouvy za kupní cenu ve výši 12 000 Kč. Toto tvrzení je dále prokazováno svědeckou výpovědí matky žalobkyně paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] a svědka [celé jméno svědka]. Podpůrným důkazem o vlastnictví obou účastníků je pak i očkovací průkaz a pas psa [jméno] vystavený v roce 2015 se jmény žalobkyně nebo obou účastníků. Za nevěrohodnou soud naopak považuje výpověď svědkyně [příjmení], když tato je vyvrácena dalšími žalobkyní předloženými důkazy, zejména fotografiemi, videozáznamem a facebookovou komunikací mezi žalovaným a [celé jméno svědka] ve spojení s výpovědí tohoto svědka. Soud má dále ze shodných tvrzení účastníků a svědeckých výpovědí svědků [příjmení], [celé jméno žalobkyně] a [jméno] za prokázané, že mezi účastníky byla ústně uzavřena dohoda o hospodaření se společnou věcí, na základě které se účastníci dohodli, že se budou v péči o psa [jméno] střídat v pravidelných 14 denních intervalech s tím, že si budou [jméno] předávat vždy v pondělí v místě bydliště toho, u kterého se [jméno] aktuálně nachází.

15. S ohledem na podílové spoluvlastnictví ke psu [jméno] pak nemohl žalovaný dále v lednu 2021 darovat psa své babičce [jméno] [příjmení], když jako podílový spoluvlastník tento nemohl na třetí osobu převést více práv, než mu náleží. Na paní [jméno] [příjmení] pak nepřešlo ani spoluvlastnické právo k [jméno], když z vůle žalovaného darovat své babičce psa, nelze automotacky dovozovat i vůli převést na paní [příjmení] spoluvlastnický podíl k tomuto zvířeti.

16. S ohledem na skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno, že by došlo k takové změně poměrů, která by zakládala důvod pro změnu dohody uzavřené mezi účastníky, došel soud k závěru, že oba účastníci mají povinnost realizovat své povinnosti, které pro ně z uzavřené dohody vyplývají. Z tohoto důvodu soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. Tato sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, odměny advokáta za 14 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle specifikace č.l. 185 (dle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 advokátního tarifu), 14 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 5 292 Kč Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 33 492 Kč.

18. Žalovaný je dále povinen uhradit na účet soudu náklady svědečného, které byly ze státního rozpočtu vyplaceny vyslýchaným svědkům.