11 C 324/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem tituly jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, původního účastníka a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, původního účastníka a žalované obě zastoupeny advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa pro určení vlastnického práva k nemovitým věcem <b>I. Žaloba na určení, že rodinný dům [adresa] v obci [obec], který je v katastru nemovitostí zapsán jako součást pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] a který je zakreslen geometrem [titul] [jméno] [příjmení] v geometrickém plánu [číslo] ze dne 1. 2. 2018, se zcela nachází na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec], je součástí výlučně pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] a neleží na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] ani na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a na určení, že přístavba přístřešku zakreslená geometrem [titul] [jméno] [příjmení] dne 1. 2. 2018 v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je ohraničená body předmětného geometrického plánu [číslo] [číslo] [číslo] se zcela nachází na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] a neleží na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] ani na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], eventuálně, že zastavěná plocha přístavbou přístřešku zakreslená soudem určeným geometrem, je přestavek na části pozemku parc. č. st. [číslo] anebo na části pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [obec] dle ust. § 1087 obč. zák. a tento přestavek se přikazuje do vlastnictví žalobce s tím, že se současně žalobci ukládá zaplatit žalovaným cenu obvyklou, jejíž výše se ponechává na rozhodnutí soudu, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k rukám jejich právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 27 854 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 19.12.2019 se žalobce [celé jméno původního účastníka], [datum narození], domáhal určení, že rodinný dům [adresa] [obec] včetně přístavby přístřešku a garáže je součástí výlučně pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] a neleží ani na pozemku pozemku č. parc. st. [anonymizováno] a ani na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] nebo, v případě, že se prokáže, že rodinný dům [adresa] [obec] včetně přístavby přístřešku a garáže leží na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] a/nebo na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec], ať soud rozhodně, že zastavěná plocha s přístavbou přístřešku a garáže je přestavek dle § 1087 o.z. a tento přestavek nechť soud přikáže do vlastnictví žalobce. Současně nechť rozhodne, že žalobce má zaplatit žalovaným cenu obvyklou, jejíž výši ponechává na rozhodnutí soudu. K výzvě soudu pak žalobce upravil petit žaloby tak, jak je uvedeno výše ve výroku I. tohoto rozsudku. Podanou žalobu žalobce odůvodnil tím, že tento je vlastníkem pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec], jehož součástí je stavba- rodinný dům [adresa]. Žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi, každá ve výši 1/2, pozemku č. parc. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemku č. parc. [číslo] oba v k.ú. [obec]. Žalobce podal dne 24.8.2018 u [stát. instituce] žádost o dodatečné povolení stavby týkající se stavebních úprav rodinného domu [adresa] [obec], konkrétně přístavby přístřešku a změny dokončené stavby garáže. Žalobce si obvod nové stavby nechal zakreslit v geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] dle kterého se budova včetně přístavby zcela nachází na pozemku č. parc. st. [anonymizováno]. Dle geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení], jehož zpracování zadaly žalované, však nová přístavba přístřešku a garáže zasahuje na pozemek žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. [stát. instituce] výzvou ze dne 7.11.2019 vyzval žalobce a první žalovanou, aby nejpozději do 60 dnů podali u příslušného soudu žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec]. S ohledem na skutečnost, že pro dodatečné povolení stavby je rozhodné, zda se přístavba, jíž se dodatečné povolení týká, nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce, shledává žalobce naléhavý právní zájem na podání této žaloby. Žalobce dále navrhl, aby soud jmenoval soudního znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, který bude revizí geometrických plánů dodaných stavebnímu úřadu účastníky tohoto řízení.

2. Žalované k podané žalobě uvedly, že nárok uplatněný žalobcem neuznávají. Z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] je jednoznačně patrné, že přístavba žalobce zasahuje do pozemku žalovaných v rozmezí 0,79 m až 0,5 m. Nejen tedy, že není dodržena minimální odstupová vzdálenost vyžadovaná zákonem, ale přístavba stojí částečně na pozemku žalovaných. Co se týče geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení], i zde je uvedeno, že bod 109*203 vykazuje odchylku od hranice v maximální možné odchylce v souřadnici 0,52 m. Žalobce dále nikdy nezískal souhlas žalovaných provádět stavbu ve smyslu § 184a zákona č. 183/200Sb. Žalované pak namítly, že nejsou dány podmínky ani pro přikázání částí pozemků do vlastnictví žalobce, když ustanovení § 1087 odst. 1 o.z. pro přikázání přestavku předvídá dobrou víru při zřizování stavby, tato však jednoznačně nebyla dána, když žalobce stavěl přístavbu rodinného domu bez stavebního povolení a částečně na cizím pozemku, na což byl žalobkyněmi od počátku upozorňován. Žalované dále zpochybnily, že stavba žalobce přesahuje na„ malou část cizího pozemku“, dle názoru žalovaných velikost přestavku nelze považovat za malou. Vyhovění žalobnímu návrhu by bylo porušením ustanovení § 6 odst. 2 o.z.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání oba účastníci setrvali na svých postojích.

4. Podáním ze dne 22.3.2021 žalobce nadepsanému soudu sdělil, že rodinný dům [adresa] v obci [obec], který je součástí pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] a pozemek č. parc. st [anonymizováno] v k.ú. [obec] převedl na svého syna [celé jméno žalobce], [datum narození]. V návaznosti na výše uvedené soud usnesením ze dne 30.4.2021 připustil, aby [celé jméno žalobce], [datum narození], vstoupil do řízení namísto dosavadního žalobce. Tímto podáním žalobce zároveň namítl vydržení části pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a č. par. [číslo] v k.ú. [obec], které jsou zastavěny přístavbou rodinného domu [adresa] [obec].

5. Z žádosti o dodatečné povolení stavby má soud za prokázané, že žalobce dne 11.9.2019 požádal u [stát. instituce] o dodatečné povolení stavby – stavební úpravy rodinného domu [adresa] [obec] – přístavba přístřešku a změna dokončení stavby garáže na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Z usnesení Městského úřadu Přeštice ze dne 30.9.2019 má soud za prokázané, že tohoto dne bylo správní řízení přerušeno do vydání rozhodnutí v řízení o předběžné otázce, kterou je řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu. Výzvou [stát. instituce] ze dne 7.11.2019 byli účastníci vyzváni, aby do 60 dnů předložili důkaz o tom, že u příslušného soudu podali žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků st. p. [anonymizováno] a st. p. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] včetně přiložené technické zprávy je patrné, že přístavba rodinného domu, u které žalobce požádal o dodatečné povolení stavby a povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu zasahuje v rozsahu 0,52 cm až 0,79 cm na pozemky žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] tato skutečnost nevyplývá. Z námitek účastníka řízení, které zaslaly žalované dne 11.6.2018 [stát. instituce], je patrné, že žalované tohoto dne v rámci správního řízení namítly, že na pozemku žalobce se nachází stavba, která nebyla žalobcem provedena na základě stavebního povolení, tato stavba zároveň přesahuje na pozemek žalovaných. Žalované proto navrhly, aby stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby.

6. Soud ve věci dále k návrhu žalobce ustanovil [tituly] [celé jméno znalce], [titul] znalcem z oboru geodezie a kartografie. Z předloženého znaleckého posudku vyplynulo, že znalec provedl na místě samém zaměření hranic pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Tento dále zaměřil přístavbu k rodinnému domu [adresa] [obec], provedenou nad rámec původního rodinného domu tak, jak je tento zapsán v katastru nemovitostí. Výše uvedené znalec zakreslil do situačního plánu, který tvoří obr. 3 ve znaleckém posudku. Znalec pak došel k závěru, že vzdálenost rohu zaměřené přístavby k rodinnému domu [adresa] [obec] od lomového bodu vlastnické hranice evidované v katastru nemovitostí je 0,72 m uvnitř pozemku č. parc. [číslo]. Znalec následně v závěru znaleckého posudku konstatoval, že přístavba k rodinnému domu [adresa] [obec], provedená nad rámec původního rodinného domu tak, jak je tento dosud zapsán v příslušném katastru nemovitostí, zasahuje i na sousední pozemky ve vlastnictví žalovaných, zejména pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Tyto skutečnosti byly správně konstatovány v technické zprávě vypracované [titul] [jméno] [příjmení]. K obdobnému zjištění pak dospěl i [titul] [jméno] [příjmení]. Zjištěné přesahy přístavby k rodinnému domu [adresa] v k.ú. [obec] zasahující na sousední pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v šíři minimálně 0,49 m a na pozemek č. parc. [číslo] až 0,69 m ve vlastnictví žalovaných interpretuje [titul] [jméno] [příjmení] jako dopustné odchylky evidovaného stavu v katastru nemovitostí, kdy mezní polohová chyba je stanovena na 0,74 m. Takováto interpretace zjištěných diferencí mezi skutečným stavem v terénu a evidovaným stavem v katastru nemovitostí je však mylná. Zjištěné diference mají jednoznačně systematický charakter a jsou na samé hranici polohové chyby. Závěry písemně vypracovaného znaleckého posudku pak [tituly] [celé jméno znalce], [titul] potvrdil při svém výslechu v rámci ústního jednání.

7. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Dle § 1087 odst. 1 o.z. zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.

9. Dle § 1087 odst. 2 o.z. kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

10. S ohledem na skutečnost, že podaná žaloba je žalobou určovací, zabýval se soud v prvé řadě otázkou, zda na straně žalobce existuje naléhavý právní zájem na podání žaloby.

11. V případě návrhu na určení toho, že rodinný dům [adresa] [obec] tak, jak je zapsán v příslušném katastru nemovitostí, se nachází výlučně na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] soud došel k závěru, že takový naléhavý právní zájem na straně žalobce neexistuje, když tato skutečnost je mezi účastníky nesporná a vyplývá i ze stavu zápisu v katastru nemovitostí. Proto soudu nezbylo než žalobu v této části pro neexistenci naléhavého právního zájmu zamítnout.

12. Ohledně určení, zda přístavba k rodinnému domu [adresa] [obec], provedená nad rámec původního rodinného domu tak, jak je tento zapsán v katastru nemovitostí, je výlučně na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] či zda tato zasahuje na pozemky žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] má soud za prokázané, že u [státní inst.] [anonymizována dvě slova] [obec] jsou vedena správní řízení o dodatečné povolení stavby a o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu. Soud pak má za to, že pro vydání rozhodnutí v předmětných správních řízeních je směrodatné, zda se přístavba rodinného domu, jejíž výstavba má být dodatečně povolena, nachází výlučně na pozemku žalobce či zda tato zasahuje i na pozemky žalovaných. Soud proto má za to, že v případě určení, zda přístavba k rodinnému domu [adresa] [obec], provedená nad rámec původního rodinného domu tak, jak je tento zapsán v katastru nemovitostí, je výlučně na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] či zda tato zasahuje na pozemky žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec], je naléhavý právní zájem na podání žaloby dán.

13. Ze znaleckého posudku znalce [tituly] [celé jméno znalce], [titul] má pak soud za prokázané, že předmětná přístavba zasahuje i na pozemky žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Proto soud žalobu i v této části primárního petitu zamítl.

14. Soud se s ohledem na formulaci žalobního petitu nezabýval tím, zda část pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a č.parc. [číslo] v k.ú. [obec] nebyly ze strany žalobce vydrženy, když i v případě jejich vydržení by se stále jednalo o pozemky zapsané v příslušném katastru nemovitostí pod parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] žalobě by tak i v případě vydržení těchto pozemků nebylo možné vyhovět.

15. Co se týče eventuální části petitu, zde soud v prvé řadě konstatuje, že dle § 1087 o.z. není soud oprávněn přikázat část pozemku zastavěného přestavkem do vlastnictví stavitele. Dle tohoto ustanovení o.z. se část pozemku zastavěná přestavkem stává vlastnictvím stavitele automaticky jejím zastavěním a to za předpokladu, že stavitel stavěl stavbu, jejíž součástí je přestavek, v dobré víře a zároveň jsou splněny další podmínky uvedené v § 1087 o.z. Soud pak v takovém případě může vydat pouze deklaratorní rozhodnutí o určení vlastnictví k části pozemku. Soud má dále z návrhu na zahájení řízení o dodatečném povolení stavby dostatečně prokázané, že přístavba k rodinnému domu [adresa] byla stavěna bez stavebního povolení. Z námitek žalovaných podávaných v rámci správního řízení má soud za prokázané, že s výstavbou přístavby žalované nikdy nevyslovily souhlas. Tyto rovněž nedaly souhlas k tomu, aby část přístavby zasahovala na jejich pozemky. Za této situace pak soud došel závěru, že žalobce při výstavbě přístavby k rodinnému domu [adresa] [obec] nebyl v dobré víře, že postupuje v souladu se zákonem. Tento musel vědět, že staví nemovitost bez stavebního povolení a nemohl být ani v dobré víře o tom, že staví nemovitost na vlastním pozemku, když při geodetickém zaměření by muselo vyjít najevo, že stavba probíhá i na pozemcích ve vlastnictví žalovaných. Žalobce pak nebyl ani v dobré víře ani ohledně toho, že žalované s výstavbou na jejich pozemku vyslovily souhlas. Z tohoto důvodu soud nemohl postupovat ani dle § 1087 odst. 1 o.z. a konstatovat, že zastavěné části pozemků č. parc. st [anonymizováno] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] se zastavěním staly vlastnictvím žalobce. Soud proto zamítl žalobu i v části jejího eventuálního petitu.

16. Ohledně nákladů řízení pak soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalované byly v řízení zcela úspěšné, mají proto nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalovaných soud vyčíslil na částku 27 854 Kč, když se jedná o odměnu právního zástupce za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření dne 29.5.2020, účast u ústních jednání ve dnech 1.10.2020 a 16.9.2021) při zastoupení dvou osob po 4 960 Kč (dle § 9 odst. 4 písm. b) AT ve spojení s § 12 odst. 4 AT), 4 režijní paušály po 300 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 1.10.2020 ve výši 594 Kč a k jednání dne 16.9.2021 ve výši 586 Kč dle specifikace č.l. 144, náhrada za osm půlhodin promeškaného času po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 4 834 Kč.

17. S ohledem na skutečnost, že ke dni vyhlášení rozsudku dosud nenabyla právní moci usnesení týkající se odměny znalce, bude o náhradě nákladů na provedení důkazu znaleckým posudkem soudem rozhodnuto v samostatném usnesení.