11 C 403/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované, svědka a svědka , část část obce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, svědka a svědka všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa pro: žaloba o užívání věcného břemene <b>I. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni umožnit žalobci a) a žalobkyni b) užívat byt v přízemí domu [adresa], který je součástí pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] a spoluužívat příslušenství a společné prostory domu [adresa] a pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], zejména sklep, garáž, kolnu, studnu a dvorek a dále spoluužívat zahradu na pozemku č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci a) a žalobkyni b) k rukám jejich právního zástupce náklady řízení ve výši 65 987 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet České republiky, Okresního soudu Plzeň-jih částku 1 515,70 Kč.</b> 1. Žalobci se žalobou ze dne 8.12.2020 domáhali určení, že jsou oprávněni užívat věcné břemeno specifikované ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že tito darovací smlouvou ze dne 22.11.2000 darovali pozemek č.parc. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] (rodinný dům) a pozemek č. parc. [číslo], obojí v k.ú. [část obce], svému synovi [celé jméno žalobce] Touto smlouvou bylo zároveň zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalobců spočívající v právu doživotně bezplatně užívat byt v přízemí domu [adresa] sestávající z kuchyně a tří místností se samostatným vchodem a spoluužívat příslušenství a společné prostory tohoto domu, zejména sklep, garáž, kolny, studnu, dvorek a zahradu. Na základě usnesení o dědictví Okresního soudu Plzeň-jih č.j. [číslo jednací] ze dne 8.11.2011, které nabylo právní moci dne 29.11.2011, přešlo vlastnictví k výše uvedeným nemovitostem včetně závazků z věcného břemene na žalované. Žalovaní na jaře 2019 oznámili žalobcům, že započne dlouho plánovaná rekonstrukce domu [adresa] a požádali žalobce, aby po dobu rekonstrukce přestali užívat byt v přízemí domu a vystěhovali si své věci z garáže u domu. Rekonstrukce byla dokončena v druhé polovině roku 2020. Žalobci vyzvali žalované k umožnění užívat věcné břemeno bytu, žalovaní to však dopisem ze dne 2.9.2020 odmítli. Navíc znemožňují žalobcům užívat dvorek, garáž, kolnu a zahradu. Žalobcům proto nezbývá, než se domáhat svých práv u soudu.

2. Podáním ze dne 15.12.2020 žalobci navrhli vydání předběžného opatření, kterým by jim bylo umožněno spoluužívat pozemky č. parc. St. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [část obce] za účelem jejich průchodu. Usnesením nadepsaného soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 21.12.2020 bylo tomuto návrhu vyhověno.

3. K podané žalobě se vyjádřili žalovaní, kteří uvedli, že dle jejich přesvědčení je právo žalobců odpovídající věcnému břemenu promlčeno. Žalobci od roku 2020, kdy bylo věcné břemeno zřízeno, nikdy nevyužívali nemovitost [adresa] spolu s příslušnými pozemky k bydlení. Žalobci bydleli po celou dobu na adrese [adresa žalobkyně], a to ve svém rodinném domě, který vlastní ve společném jmění manželů. Věcné břemeno bylo v minulosti zřízeno jen proto, aby se zabránilo budoucímu prodeji nemovitosti. V době zapsání věcného břemene do katastru nemovitostí byt zatížený věcným břemenem užívali rodiče žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] na základě samostatného věcného břemene. Žalobci samotní pak za celých 20 let nikdy neprojevili zájem v předmětné nemovitosti bydlet, a to především proto, že zajišťují svoje bytové potřeby v domě [adresa]. Žalobci měli v domě [adresa] a v garáži pouze uskladněny, či spíše opomenuty některé věci, které si žalovaní neodvážili sami vyklidit, a tito proto vyzvali žalobce k uklizení věcí až v souvislosti s rekonstrukcí domu. O užívání věcného břemene pak žalobci projevili zájem až poté, co žalovaní celý dům na své náklady zrekonstruovali.

4. K vyjádření žalovaných podali repliku žalobci, kteří popřeli, že by byt zatížený věcným břemenem po dobu deseti let neužívali. Uvedli, že byt užívali již před uzavřením darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, po jejím uzavření si do bytu nastěhovali své osobní věci a začali byt užívat denně. Současně žalobci užívali i dům [adresa]. V bytě dále bydleli i rodiče prvního žalobce, a to až do své smrti v roce 2007 (otec žalobce) a 2013 (matka žalobce). Před svou smrtí byli rodiče žalobce nepohybliví a vyžadovali soustavnou péči, když první žalobce dokonce pobíral v souvislosti s péčí o své rodiče sociální dávky. Po smrti rodičů prvního žalobce pak žalobci užívali byt denně. Z bytu se žalobci vystěhovali až červenci 2019 v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí. V červenci 2020 pak žalovaní z důvodu probíhajících stavebních prací vyměnili vchodové dveře. Žalobci dále parkovali své vozidlo v garáži žalovaných a to od roku 1991 až do 2019, od roku 1991 do roku 2017 parkovali žalobci v garáži žalovaných rovněž motocykl Simson. Žalobci měli dále umístěno své nářadí ve sklepních prostorách domu [adresa] (elektrodová svářečka, stojanová vrtačka) a v kůlně na zahradě (hoblovka, fréza s pilou). Žalobci dále již od roku 1971 užívají zahradu před domem [adresa] a pozemek č. parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Zde mají žalobci umístěnu ohradu pro psa, lavici a stůl, houpací lavici, zahradu užívají žalobci i za účelem přístupu k veřejné komunikaci.

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.

6. Žalovaní nad rámce dosavadních tvrzení uvedli, že dle jejich názoru předmět věcného břemene v důsledku rekonstrukce domu [adresa] zanikl, když stávající byt v přízemí domu je věcí zcela jinou.

7. Žalovaní dále uvedli, že k rozsáhlé rekonstrukci objektu [adresa] přistoupili až poté, co byli žalobci ujištěni o tom, že v domě [adresa] nechtějí bydlet, když takové bydlení žalobci nepotřebují. Žalobci žijí od roku 1972 na adrese [adresa], nebyl zde žádný další prostor, ve kterém by mohli žít žalobci a mít zde umístěny své osobní věci. První žalobce se staral o své rodiče pouze tak, že za nimi do bytu v domě [adresa] docházel, péči o rodiče žalobce zajišťovali i žalovaní a syn žalobců pan [celé jméno žalobce]. Žalobci si dále do domu [adresa] chodili pro městskou vodu, kterou měli dočasně nabídnutou, než si ji přivedou do svého domu. Žalovaní dále zpochybnili, že by žalobci parkovali až do roku 2019 své vozidlo v garáži žalovaných, ohledně motocyklu Simson uvedli, že tento byl ve vlastnictví syna žalobců, pana [celé jméno žalobce], shodně jako stroje umístěné ve sklepě a kůlně domu [adresa]. Žalobci rovněž nikdy neužívali zahradu u domu [adresa].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaní jsou výlučnými vlastníky pozemku č. parc. st. 92 jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

9. Ze shodného tvrzení účastníků i z výslechu svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [titul] [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [titul] [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázané následující skutečnosti:

10. Žalobci trvale žijí již od roku 1972 v domě na adrese [adresa žalovaného, žalobkyně, žalované, žalované, svědka a svědka], kdy se jedná o dům, který byl do roku 2021 ve vlastnictví žalobců, v roce 2021 žalobci tento dům darovali svému synovi [celé jméno svědka]. I po roce 2021 žalobci v předmětném domě žijí, když syn [celé jméno svědka] vlastní jiný rodinný dům v obci [obec], ve kterém trvale žije se svojí rodinou. Žalobce [číslo] dále vlastnil až do roku 2000 rodinný dům [adresa] včetně souvisejících pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [část obce], který bezprostředně sousedí s domem na adrese [adresa žalovaného, žalobkyně, žalované, žalované, svědka a svědka]. V roce 2000 žalobce [číslo] daroval rodinný dům [adresa] včetně souvisejících pozemků svému synovi [celé jméno žalobce], zároveň bylo zřízeno ve prospěch žalobců věcné břemeno doživotního bezplatného užívání bytu v přízemí domu sestávajícího z kuchyně a tří místností se samostatným vchodem se spoluužíváním příslušenství a všech společných prostor, zejména sklepa, garáže, kolny, studny, dvorku a zahrady. Tato skutečnost vyplývá dále z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 22.11.2000. Již v době uzavření darovací smlouvy byt v přízemí domu fakticky užívali rodiče žalobce [číslo] pan [jméno] [celé jméno žalobce] a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] a to až do roku 2007, kdy otec žalobce [číslo] pan [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel, resp. do roku 2013, kdy zemřela i matka žalobce [číslo] paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V letech 2000 až 2007 užíval jeden pokoj v bytě dále syn žalobců [celé jméno svědka]. Od roku 2013 byl byt v přízemí domu [adresa] prázdný, zůstal zde nábytek a věci po prarodičích. Zhruba po roce až dvou začali žalobci byt v přízemí domu zamykat. Po roce 2013 žalobci do bytu pravidelně docházeli, trvale však bydleli v sousední nemovitosti na adrese [ulice a číslo] (ohledně těchto skutečností soud vycházel zejména ze svědecké výpovědi [titul]. [příjmení], který v předmětné nemovitosti v té době bydlel a zároveň neměl důvod okolnosti zamykání bytu a návštěv žalobců úmyslně zkreslovat. Skutečnost, že byt v přízemí domu byl po smrti rodičů žalobce zamykán potvrdili dále svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [titul] [jméno] [příjmení]). V jednom z pokojů měla od roku 2007 uskladněné dubové trámy žalovaná [číslo]. V roce 2010 syn žalobců [celé jméno žalobce] tragicky zahynul, v rámci dědického řízení dům [adresa] včetně souvisejících pozemků zdědili žalovaní, kdy se jedná o pozůstalou manželku a děti syna žalobců. Od roku 2000 dům [adresa] prošel několika rekonstrukcemi, kdy v nemovitosti, v letech 1999 – 2002 byla zrekonstruována garáž a byla provedena nástavba nad garáží domu, v roce 2002 byla dále do domu zavedena městská voda, následně bylo vybudováno tepelné čerpadlo, na zahradě byl zbudován přístřešek pro auto, jezírko a zámková dlažba. S uvedenými rekonstrukcemi žalobci žalovaným pomáhali a to jak finančně tak i svojí prací. Zásadní rekonstrukce domu byla pak provedena v letech 2019 – 2020 na náklady žalovaných, kdy byla zcela zbourána střecha a první podlaží domu, v domě byly instalovány nové rozvody, u bytu v přízemí domu byly dále upravena příčky a to tak, že namísto kuchyně a tří pokojů byl v přízemí domu vybudován samostatný byt sestávající z ložnice a kuchyně spojené s obývacím pokojem, byla vybudována samostatná koupelna a zrekonstruována toaleta. Tato skutečnost byla soudem ověřena na místě samém v rámci provedeného místního šetření. Do roku 2013 žalobci do domu pravidelně docházeli a to zejména za rodiči žalobce [číslo] o které pečovali. Žalobce [číslo] dokonce pobíral příspěvky na péči o své rodiče (toto je dokládáno rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči). Žalobci do domu dále chodili navštěvovat rodinu svého syna. V rámci takových návštěv žalobci užívali i pozemky u domu [adresa], na těchto odpočívali, konali se zde rodinné oslavy, tito žalovaným i vypomáhali zejména v době, kdy zemřel jejich syn a druhá žalovaná byla ještě malá. (výše uvedené je doloženo fotografiemi). Žalobci dále mají na výše uvedených pozemcích postavenou ohradu pro psa. Žalobci dále parkovali své auto a motocykl v garáži u domu [adresa]. Ve sklepě domu č.p.91 a v kůlně u domu jsou umístěné stroje (hoblovka, stojanová vrtačka), když v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že se jedná o stroje ve vlastnictví žalobců. Žalobci sice soudu předložili doklady na jméno [celé jméno žalobce], není však postaveno na jisto, zda se jedná o žalobce nebo syna žalobců, který v roce 2010 zemřel, jako pravděpodobná varianta se soudu jeví i to, že žalobce sice předmětné stroje zakoupil, následně je ale daroval svému synovi [jméno], jak uvedl ve své výpovědi svědek [příjmení] [příjmení]. Po roce 2013 došlo v rodině mezi žalobci a žalovanými ke zhoršení vztahů, když 3. žalovaná od tohoto roku udržuje vztah se svým přítelem [jméno] [příjmení]. Žalobci si v souvislosti s rekonstrukcí domu [adresa] vystěhovali z domu [adresa] a z garáže své věci. Po dokončení rekonstrukce tito projevili zájem se do domu nastěhovat a užívat zrekonstruovaný byt v přízemí domu. Žalovaní s tímto nesouhlasí, když v současné době patro domu užívá 1. žalovaný, v přízemním bytě žije 3. žalovaná s přítelem a pokoj nad garáží je zařízen jako studentský pokoj a užívá ho 2. žalovaná. Vztahy mezi účastníky dokonce vyeskalovaly tak, že tyto opakovaně řešila policie ČR. Tato skutečnost vyplývá z písemné komunikace mezi účastníky a jejich právními zástupci i z úředních záznamů PČR.

11. Soud k důkazu neprováděl žalovanými navrženou audionahrávku komunikace mezi účastníky, kterou mělo být prokázáno, že žalobci souhlasili s provedením rekonstrukce domu [adresa] v letech 2019 2020 a dále že tito před rekonstrukcí neprojevili zájem v domě [adresa] bydlet. Soud vycházel z toho, že k zániku věcného břemene by byla nutná písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků, v případě druhé žalované pak dále souhlas opatrovnického soudu se zrušením věcného břemene. Pouhým ústním příslibem žalobců by proto věcné břemeno ani v případě, že by takový příslib byl učiněn, nemohlo být zrušeno. Soud proto předmětný důkaz neprováděl z důvodu nadbytečnosti.

12. S ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posoudil soud vznik práva věcného břemene a práva a povinnosti účastníků z věcného břemene do 31.12.2013 podle tehdy platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč.z.“), práva a povinnosti účastníků od 1.1.2014, stejně jako případný zánik práva odpovídajícího věcnému břemeni, ke kterému by případně došlo po 1.1.2014 pak dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

13. Dle § 151n odst. 1 obč. z. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Dle § 151n odst. 2 obč. z. věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Dle §151o odst. 1 obč.z. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

14. Dle § 109 obč.z. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

15. Dle § 1297 o.z. je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Dle § 1298 o.z. vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled.

16. Dle § 1299 odst. 1 o.z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Dle § 1299 odst. 2 o.z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

17. Dle § 631 o.z. bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

18. Dle § 633 odst. 1 o.z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

19. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 22.11.2000 bylo zřízeno ve prospěch žalobců k tíži pozemků č. prac. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] v k.ú. [část obce] věcné břemeno doživotního bezplatného užívání bytu v přízemí domu sestávajícího z kuchyně a tří místností se samostatným vchodem se spoluužíváním příslušenství a všech společných prostor, zejména sklepa, garáže, kolny, studny, dvorku a zahrady. V rámci dědického řízení pak přešly v roce 2010 povinnosti z věcného břemene z původního vlastníka nemovitostí pana [celé jméno žalobce] ml. na žalované.

20. Soud má dále za to, že rekonstrukcí domu [adresa] včetně rekonstrukce předmětného bytu a změnou příček bytu nedošlo k zániku práva věcného břemene, když i po provedené rekonstrukci se stále jedná o samostatný byt v přízemí domu [adresa], který je možno užívat k bydlení. Samotnou rekonstrukcí tedy nedošlo k zániku předmětu věcného břemene jako takového, pouze k jeho změně, která však nebrání užívání předmětu věcného břemene k účelu uvedenému ve smlouvě. I po rekonstrukci domu pak mají žalobci možnost spoluužívat příslušenství a společné prostory domu [adresa], zejména pak sklep, garáž, kolnu, studnu, dvorek a zahradu.

21. Soud dále došel k závěru, že od roku 2000, kdy bylo věcné břemeno zřízeno, nedošlo ani k jeho promlčení. Již v době smluvního zřízení věcného břemene bylo mezi účastníky zřejmé, že až do smrti rodičů prvního žalobce bude věcné břemeno realizováno právě tím, že v předmětném domě budou bydlet rodiče prvního žalobce, žalobci pak budou rodiče navštěvovat a pečovat o ně v době, kdy tito již nebudou schopni se o sebe postarat sami. Taktomu skutečně až do roku 2013 bylo. Po roce 2013 si pak začali žalobci předmětný byt zamykat, čímž dávali jednoznačně najevo, že mají zájem předmět věcného břemene i do budoucna užívat. Do bytu pak žalobci pravidelně docházeli, byť ho nikdy neužívali k trvalému bydlení. Pokud pak žalovaní v řízení namítali, že byt nebyl nikdy užíván k trvalému bydlení, pak dle názoru soudu trvalé bydlení není podmínkou a nutností pro užívání věcného břemene. Pokud se hovoří o věcném břemeni bytu či bydlení, je tím dán limit užívání předmětného bytu, kdy např. není možné, aby žalobci užívali předmětný byt k podnikání, či aby tento pronajímali, z hlediska promlčení však není nutné, aby žalobci byt užívali trvale, pravidelně v něm přespávali, apod. Žalobci pak přestali byt užívat až v roce 2019 v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí. Od roku 2020 těmto žalovaní v užívání věcného břemene bytu aktivně brání. Pokud pak byla za této situace žalobci dne 8.12.2020 podána žaloba k soudu, byla tato podána před uplynutím tříleté promlčecí doby dle § 633 odst. 1 o.z. a k promlčení práva věcného břemene proto dojít nemohlo.

22. Pokud dále žalovaní uvádějí, že žalobci nepotřebují uspokojovat své bytové potřeby v domě [adresa], když tito vlastní sousední nemovitost, ve které přes 40 let žijí, že naopak na straně žalovaných došlo ke změně bytových potřeb, když žalovaný [číslo] je již dospělý, žalovaná [číslo] je téměř dospělá a v rodinném domě tak potřebují žít fakticky tři samostatné rodiny, případně že žalovaní na své náklady v řádu několika milionů Kč celý dům zrekonstruovali a nelze tak po nich spravedlivě požadovat, aby v rodinném domě bydleli společně s žalobci, uvádí soud, že tyto argumenty by byly případně důvodem pro zrušení věcného břemene soudem dle ustanovení § 1299 odst. 2 o.z. Takový návrh na zrušení věcného břemene však ze strany žalovaných nebyl podán, a soud proto nemohl v řízení o plnění povinností z věcného břemene tyto argumenty zohlednit.

23. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku výše uvedeného rozsudku a žalobě žalobců v plném rozsahu vyhověl.

24. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení úspěšným žalobcům byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 65 987 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu za devatenáct úkonů právní služby po 2 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis návrhu na vydání předběžného opatření, sepis vyjádření k odvolání žalovaných proti předběžnému opatření, sepis vyjádření dne 5.5.2021, účast u ústního jednání ve dnech 17.6.2021, 17.8.2021 – 3 úkony, 5.10.2021 – 2 úkony, 16.11.2021 a 13.1.2022 – 2 úkony, účast u místního šetření dne 12.1.2022, sepis vyjádření ve dnech 28.6.2021, 11.8.2021 a 21.12.2021), 19 režijních paušálů po 300 Kč, cestovné [obec] – [obec] a zpět 555 Kč, promeškaný čas 200 Kč, DPH ve výši 21 % 10 932 Kč.

25. Žalovaným byla dále uložena povinnost zaplatit na účet soudu částku v celkové výši 1 515,70 Kč, když se jedná o svědečné, které bylo z účtu soudu vyplaceno svědkům [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně].