2 C 216/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Sobotníkovou ve věci žalobkyně: IČO zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro neplatnost výpovědi z nájmu, posouzení neoprávněnosti výpovědi z nájmu

I. Žaloba o určení, že výpověď nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, je neoprávněná, a tedy neplatná, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že výpověď nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, je neoprávněná, a tedy neplatná, se zamítá.

III. Žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů v řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně ke zdejšímu soudu podala postupně dvě žaloby. Žalobou podanou dne , datum, se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že výpověď nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, je neplatná. Další žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že je neplatná i výpověď z nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Obě žaloby byly odůvodněny tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem byl nájem budovy č.p. 1 na pozemku p. č. st. 1/1, budova bez č.p. na pozemku p. č. st. 1/4, budova bez č.p. na pozemku p. č. st. 1/2 , budova bez č.p. na pozemku p. č. st. 1/3, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , hodnota, a pozemek p. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro k.ú. , adresa, , v obci , adresa, . Dne , datum, žalovaná zaslala žalobkyni výpověď z uvedené nájemní smlouvy s odůvodněním, že žalovaná předmět nájmu užívá v rozporu s nájemní smlouvou, jelikož žalobkyně na předmětu nájmu nezákonně uskladňuje demoliční a stavební odpad. Podle žalované se jednalo o černou skládku, čímž žalobkyně měla porušit čl. II. a čl. IV. odst. 1 písm. a), c), e) nájemní smlouvy. S tímto však žalobkyně nesouhlasí. Dne , datum, žalované emailem sdělila, že výpovědní důvody neodpovídají skutečnému stavu, neboť materiál nacházející se na předmětu nájmu není odpadem ale stavebním materiálem, který je z místa průběžně odvážen k dalšímu zpracování. Tento postup je dle žalobkyně plně v souladu se smlouvou o nájmu, když předmětem podnikání žalobkyně coby nájemce je stavební činnost. Dne , datum, žalované zaslala námitky proti výpovědi spočívající v tom, že sporný materiál není odpadem a výpověď je neurčitá, když není ve výpovědi specifikováno, kde se materiál měl nacházet. Mezi stranami poté probíhala komunikace o eventuální úpravě nájemního vztahu, když žalobkyně měla a stále má zájem v nájemním vztahu se žalovanou pokračovat. Dne , datum, žalovaná zaslala žalobkyni výzvu k vyklizení předmětu nájmu spolu s rozšířením výpovědi z nájemní smlouvy o výpovědní důvod spočívající v neoprávněném poskytnutí předmětu nájmu do podnájmu dalším minimálně dvěma subjektům. Žalobu ze dne , datum, pak nad rámec výše uvedeného žalobkyně odůvodnila tím, že výpověď nájemní smlouvy daná žalovanou dne , datum, je rovněž neplatná, neboť rovněž nebyly naplněny výpovědní důvody. Uvedená výpověď byla odůvodněna tím, že žalobkyně měla dát předmět nájmu do podnájmu panu , jméno FO, – , Anonymizováno, , IČO , IČO, , a dále společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . Proti této výpovědi žalobkyně podala dne , datum, námitky spočívající v tom, že panu , jméno FO, byl předmět nájmu dán do podnájmu se souhlasem žalované, a jelikož je pan , jméno FO, podnikající fyzickou osobou, má ze zákona sídlo svého podnikání v místě svého trvalého bydliště, tedy v místě nájmu. Samotnou podnikatelskou činnost zde však fakticky neprovádí. Ve vztahu ke společnosti úklidy.cz pak z výpovědi není zřejmé, odkud žalovaná dovozuje, že žalobkyně tomuto subjektu předmět nájmu dala do podnájmu, když v místě nájmu není hlášeno sídlo ani provozovna jmenovaného subjektu a zároveň zde fakticky žádná podnikatelská činnost jmenovaného subjektu neprobíhá.

2. Žalovaná se k oběma žalobám vyjádřila a v obou případech se žalobami nesouhlasila a navrhla jejich zamítnutí, když obě výpovědi z nájemní smlouvy č. , hodnota, považuje za platné. Žalovaná uvedla, že žalobkyně sice řádně plnila peněžní část nájemného, avšak opakovaně porušovala další ujednání smlouvy. I přesto že žalovaná žalobkyni opakovaně nejprve ústně a později i emailem na toto chování upozorňovala, žalovaná přes přísliby nápravu nezjednala. Za nejzávažnější žalovaná považovala hromadění stavebního a demoličního odpadu žalobkyní na pozemku žalované. Odpad obsahoval různé příměsi, jako plasty, papír a další neidentifikovatelné složky uzavřené v pytlích. Žalovaná na toto škodné chování jednatele žalobkyně upozornila emailem ze dne , datum, a stanovila lhůtu k likvidaci daného odpadu do , datum, . Žalobkyně však emailem ze dne , datum, odpověděla, že navezený materiál má zájem třídit, drtit a odvážet k dalšímu použití na jiné stavby s tím, že veškerý navezený materiál bude odklizen nejpozději do , datum, a poté bude moci proběhnout avizovaná kontrola. Žalovaná se rozhodla v rámci zachování dobrých vztahů tento termín akceptovat, přestože se jednalo o dlouhý časový úsek a navezený materiál mohl znehodnotit pozemek. Při provedené kontrole na konci března však žalovaná zjistila, že žalobkyně nahromaděný materiál/odpad z předmětu nájmu neodvezla. Protože žalobkyně ignorovala vzájemné domluvy již v minulosti a žalovaná nechtěla, aby navezený materiál, který je dle žalované odpad, na předmětu nájmu i nadále zůstával, nezbylo žalované než nájemní vztah z důvodu dlouhodobého porušování smlouvy žalobkyní ukončit, a proto dne , datum, žalobkyni zaslal výpověď z nájemní smlouvy, kterou patřičně odůvodnila. Žalovaná je přesvědčena, že odpad byl ve výpovědi dostatečně specifikován, když tento byl umístěn v různých částech předmětu nájmu a z chování a vyjádření žalobkyně je zřejmé, že si byla jednoznačně vědoma toho, o jaký materiál se jedná. Po doručení výpovědi žalobkyni žalovaná zjistila, že od jednatele společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, ., že si od žalobkyně úplatně pronajímají v předmětu nájmu garáž, k čemuž žalovaná nedala svolení a ani o tomto nevěděla. Navíc žalobkyně umožnila v předmětu nájmu podnikat panu , jméno FO, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , opět bez souhlasu žalované. S ohledem na uvedené žalovaná dne , datum, rozšířila výpověď o další výpovědní důvod. Přesto byla žalovaná nadále ochotna se žalobkyní jednat o možnosti trvání dalšího nájemního vztahu, pokud by nové smluvní podmínky reflektovaly vzniklé problémy a zajistily dostatečnou možnost obrany žalované proti škodnému chování žalobkyně. Dále z vyjádření žalované vyplynulo, že se na ni obrátil jednatel společností , právnická osoba, a , právnická osoba, ., pan , jméno FO, , s informací, že si od žalobkyně od roku 2013 pronajímají garáž v předmětu nájmu, o čemž žalovaná nevěděla. V průběhu obhlídky na místě pak žalovaná zjistila, že žalobkyně v předmětu nájmu umožnila podnikat panu , jméno FO, , o čemž rovněž žalovaná do té doby nevěděla. Jediná adresa uvedená na plakátech pana , jméno FO, je přitom adresa předmětu nájmu a z živnostenského rejstříku je zřejmé, že pan , jméno FO, zde měl hlášené nejen sídlo ale i svou provozovnu, z čehož vyplývá, že zde podnikatelskou činnost vykonává., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že se obě žaloby týkají týchž účastníků a sporu z téže nájemní smlouvy, považuje soud řízení o obou žalobách za velice úzce související, když s největší pravděpodobností by bylo prováděno dvakrát téměř shodné dokazování, a proto z důvodu procesní ekonomie soud obě řízení spojil ke společnému projednání a rozhodnutí. Zákonné podmínky pro tento postup byly splněny a z hlediska časového i finančního je tento postup nejefektivnějším.

4. Při ústních jednáních konaných , datum, , , datum, a , datum, soud provedl účastníky navržené důkazy a zjistil následující skutečnosti.

5. Dle nájemní smlouvy č. , hodnota, došlo mezi účastníky dne , datum, k uzavření nájemní smlouvy, na jejímž základě byla žalobkyně coby nájemce oprávněna užívat předmět nájmu za účelem podnikání. Předmětem nájmu byla budova č.p. 1 na pozemku p. č. st. 1/1, budova bez č.p. na pozemku p. č. st. 1/4, budova bez č.p. na pozemku p. č. st. 1/2 , budova bez č.p. na pozemku p. č. st. 1/3, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , hodnota, a pozemek p. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro k.ú. , adresa, , v obci , adresa, . Předmětem podnikání žalobkyně pak dle čl. II. byla stavební činnost. Povinnosti nájemce pak byly sjednány zejména v čl. IV. odst. 1 nájemní smlouvy. Podle čl. IV. odst. 1 písm. a) byla žalobkyně povinna udržovat předmětné prostory v souladu s ustanovením této smlouvy a v záležitostech touto smlouvou neupravených v souladu s obecně platnými právními předpisy. Podle čl. IV. odst. 1 písm. c) byla povinna na svůj náklad zajišťovat obvyklou údržbu a úklid předmětu nájmu a jeho nejbližšího okolí. Podle čl. IV. odst. 1 písm. d) byla povinna odsouhlasit předem s pronajímatelem umísťování jakýchkoli štítů, návěstí, informačních tabulek vně i uvnitř předmětu nájmu a podle písm. e) byla povinna nakládat s odpady v souladu se zákonem o odpadech a platném znění a jeho prováděcími předpisy. Podle čl. V. odst. 3 písm. a) byla žalovaná oprávněna vypovědět písemně nájemní smlouvu s uvedením důvodu ve lhůtě 3 měsíců, jestliže žalobkyně porušovala povinnosti stanovené v čl. IV. odst. 1 písm. a) – f) nebo podle čl. V. odst. 3 písm. d), jestliže žalobkyně bez souhlasu žalované užívá předmět nájmu v rozporu s ustanovením čl. II. smlouvy. Dle dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě č. , hodnota, si účastníci dne , datum, ujednali možnost bydlení v předmětu nájmu v obytné budově č.p. 1 mj. pro osobu , jméno FO, , nar. , datum, , trvalým pobytem , adresa, .

6. Z výpovědi nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaná dne , datum, vypověděla výše uvedenou nájemní smlouvu uzavřenou mezi stranami, a to z důvodů uvedených v čl. V odst. 3 písm. a) a d) nájemní smlouvy. Výpověď byla odůvodněna tím, že žalobkyně v rozporu s nájemní smlouvou navezla ne předmět nájmu stavební a demoliční odpad a tento zde dlouhodobě uskladňovala. Fakticky se dle názoru žalované mělo jednat o černou skládku, dle fotodokumentace měl odpad obsahovat cihly, kusy betonu, plastové části, skály, střešní krytinu, výkopovou zeminu a další neidentifikovatelné složky. Přestože žalovaná vyzvala žalobkyni k nápravě již emailem ze dne , datum, , odpad přes deklarování žalobkyně do konce března 2023 odstraněn nebyl. Tímto počínáním žalobkyně porušila čl. II a čl. IV odst. 1 písm. a), c) a e) nájemní smlouvy, čímž byly naplněny výpovědní důvody podle čl. V odst. 3 písm. a) a d) nájemní smlouvy. Součástí výpovědi byla i výzva k vyklizení předmětu nájmu nejpozději v poslední den trvání nájemního vztahu.

7. Z dokumentu datovaného ke dni , datum, označeného jako Námitky proti výpovědi soud zjistil, že žalobkyně proti shora uvedené výpovědi ze dne , datum, uplatnila u žalované námitky, dle nichž nedošlo k porušení nájemní smlouvy ze strany žalobkyně. Žalobkyně rozporovala, že by uskladněný materiál byl odpadem, neboť tento materiál je nadále využíván v rámci podnikatelské činnosti žalobkyně. Intenzita případného porušení nájemní smlouvy by přitom byla natolik nízká, že by nenaplnila tvrzené výpovědní důvody. Dále žalobkyně namítla, že výpověď je neurčitá, když není zřejmé, kde přesně se měl daný materiál na předmětu nájmu nacházet. Tyto námitky byly žalované dle doručenky datové zprávy dodány do datové schránky dne , datum, . Dle Námitek proti výpovědi datovaných , datum, žalobkyně vznesla námitky proti výpovědi nájemní smlouvy učiněné žalovanou dne , datum, , kdy rozporovala, že by dala jmenovaným subjektům předmět nájmu do podnájmu. Ve vztahu k , jméno FO, uvedla, že se jedná o podnikající fyzickou osobu, která má ze zákona sídlo v místě svého trvalého bydliště, tedy v předmětu nájmu. Samotnou podnikatelskou činnost zde však neprovádí. Ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, uvedla, že není zřejmé, z čeho tvrzený podnájem vyplývá a rovněž že zde žádná podnikatelská činnost tohoto subjektu neprobíhá. Dle doručenky datové zprávy byly námitky dodány do datové schránky žalované dne , datum, .

8. Z výzvy k vyklizení předmětu nájmu ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná žalobkyni vyzvala k vyklizení předmětu nájmu nejpozději do , datum, s ohledem na výpověď nájemního vztahu ze dne , datum, . Součástí listiny bylo i doplnění výpovědi z nájemní smlouvy o další výpovědní důvod dle § 2215 odst. 2 ve spojení s § 2309 písm. b) občanského zákoníku spočívající v tom, že žalobkyně coby nájemně dala předmět nájmu do podnájmu nejméně dvěma subjektům, a to panu , jméno FO, , Anonymizováno, , IČO , IČO, a společnosti , právnická osoba9. Dle emailové komunikace mezi panem , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dnů , datum, a , datum, byl pan , jméno FO, vyzván k likvidaci veškerého nahromaděného odpadu na pozemku do , datum, . , jméno FO, sdělil, že daný materiál na pozemek byl navezen k dalšímu zpracování a mimo sezonu v době od října 2022 do března 2023 bude tříděn, drcen a odvážen k dalšímu použití. Výslovně uvedl, že pozemek bude možné zkontrolovat od , datum, .

10. Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků, která probíhala v období od , datum, do , datum, je zřejmé, že jednak mezi stranami docházelo k jednání ohledně úpravy nájemního vztahu a možnosti uzavření nové nájemní smlouvy a jednak byla řešena otázka nahromaděného materiálu na předmětu nájmu, který žalovaná považovala za odpad. Teprve emailem ze dne , datum, právní zástupce žalobkyně sdělil, že bylo započato s odvozem materiálu, který byl označen za nevhodný.

11. Z žalovanou předložených fotografií (č.l. 22-25) zachycujících předmět nájmu, resp. jeho nejbližší okolí je zřejmé, že na předmětu nájmu byl nahodile hromaděn nesourodý použitý materiál. Jednatel žalobkyně při ústním jednání dne , datum, potvrdil, že se jedná o fotografie zachycující předmět nájmu. Nahromaděný materiál, který je dle tvrzení žalované odpadem, zjevně obsahuje množství předmětů rozličného druhu. Viditelné jsou zde černé a modré plastové pytle neznámého obsahu zčásti zasypané zeminou, kameny, kusy betonové i pálené střešní krytiny, kusy pálených cihel, pórobetonových tvárnic i betonových , právnická osoba, , nopová plastová hydroizolační folie, části zjevně použitých papírových kartonů a papírových pytlů patrně od , právnická osoba, . Všechen jmenovaný materiál se přitom nachází na předmětu nájmu a v některých místech zjevně i za jeho hranicí a je nejméně zčásti zasypán zeminou pokrytou travinami a drobnějšími nálety dřevin. Dle žalobkyně se však jedná o materiál ze staveb, který byl poté všechen odvezen zpět na danou stavbu. Současně připustila, že plastové pytle a jiné plastové součásti či koberce zpět na stavbu navezeny a zavezeny hlínou nebyly. Byly vyhozeny, avšak na předmět nájmu se mohly dostat tak, že tam vylítly z kontejnerů s ostatním odpadem. Uvedla však, že všechen materiál byl posledního března odvezen, avšak žalovaná vypověděla nájemní smlouvu již , datum, . Daný materiál se dle tvrzení žalobkyně na předmětu nájmu nacházel přibližně 10 měsíců.

12. Dle stanoviska Krajského úřadu Plzeňského kraje, Odboru životního prostředí, ze dne , datum, , je materiál na předmětu nájmu zachycený na fotografiích založených ve spise odpadem, neboť není možné jej používat k původnímu účelu. Pouze v určitých zákonem stanovených případech by bylo možné použít zeminu nebo celé cihly.

13. Na fotografiích zachycujících předmět nájmu zvenčí i zevnitř na č.l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, lze pozorovat několik vývěsních štítů. Konkrétně zvenčí objektu je umístěn vývěsní štít upozorňující na půjčovnu lešení, stavebního nářadí a autovleků s uvedením telefonního čísla , tel. číslo, a adresou , adresa, . Uvnitř objektu je pak viditelný další vývěsní štít s nápisem „, Anonymizováno, “ a totožným telefonním číslem. Výpisem z živnostenského rejstříku s platností ke dni , datum, ve vztahu k osobě , jméno FO, , nar. , datum, , IČO , IČO, , bylo prokázáno, že pan , jméno FO, měl nejméně k tomu datu evidované sídlo i provozovnu své podnikatelské činnosti na adrese , adresa, . Žalobkyně při ústním jednání připustila, že se jedná o štíty patřící panu , jméno FO, a mají upoutávat na jeho podnikatelskou činnost, jelikož má v předmětu nájmu sídlo.

14. Z emailu zaslaného jednatelem společností , právnická osoba, a , právnická osoba, ., , jméno FO, , z adresy , e-mail, dne , datum, žalované na emailovou adresu , e-mail, bylo zjištěno, že pan , jméno FO, sdělil žalované, že zhruba od roku 2013 má od žalobkyně pronajatou ve Vlkově na statku č. , hodnota, garáž a s ohledem na informaci, že mělo dojít k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky řízení, zjišťoval možnost pronájmu daných prostor přímo od žalované. Žalobkyně však přesto popřela, že by od roku 2013 existoval podnájemní vztah mezi ní a panem , jméno FO, či společností , právnická osoba, S touto společností sice žalobkyně spolupracuje na svých projektech, nicméně rozhodně tato společnost není ve Vlkově v podnájmu, pouze se nějakým způsobem pohybuje po areálu předmětu nájmu. Formulace emailu panem , jméno FO, tak byla patrně jen nešťastná.

15. Výslechem svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že bydlí v předmětu nájmu na adrese , adresa, asi čtyři až šest let na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobkyní se svolením žalované. Nemovitost, respektive její část, užívá k bydlení. Vývěsní štíty vně areálu předmětu nájmu i uvnitř zachycené na fotografiích ve spise na daná místa umístil přímo svědek po domluvě se žalobkyní a telefonní číslo na těchto štítech patří svědkovi. Se žalobkyní měli v úmyslu společně provozovat půjčovnu lešení a nářadí a několikrát skutečně někomu nářadí předal, avšak jednalo si spíše o dohodu se žalobkyní a k realizaci samotného půjčování nedošlo. Se žalobkyní si vzájemně vycházeli vstříc, například zařídil pro žalobkyni, aby si někdo vyzvedl lešení. Z výslechu svědka rovněž vyplynulo, že podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a ke svému jménu někdy připojuje označení Wellstav a dále, že ve , adresa, měl evidované sídlo a i provozovnu svého podnikání. O svolení, zda na této adrese smí mít i provozovnu, nikoho nežádal.

16. Žalobkyně v řízení dále navrhla důkazy výslechem úřednice příslušného správního orgánu, který prováděl zápis provozovny pana , jméno FO, do živnostenského rejstříku, výslechem jednatele společnosti Uklidy.com, výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, Můrka, , jméno FO, a jeho kolegy, který řešil nájemní vztah se žalovanou, účastnickým výslechem jednatele žalobkyně, meta daty fotodokumentace předložené žalovanou a komunikací týkající se nepeněžitého plnění. Všechny tyto navržené důkazy byly soudem při ústním jednání dne , datum, jako nadbytečné zamítnuty. Účastnický výslech by měl být zcela subsidiárním důkazním prostředkem, použitelným jen za situace, že se potřebné skutečnosti nepodaří prokázat jiným způsobem. Po provedení listinných důkazů soud dospěl k závěru, že ve věci je možné rozhodnout a výslechu účastníků není třeba, a proto byl tento důkazní návrh zamítnut. Jednatel žalobkyně navíc byl prvním jednání ve věci, při němž byla provedena i většina dokazování, osobně přítomen a měl dostatek prostoru vyjádřit se i k prováděným důkazům. Nadto žalobkyně neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, k jejichž prokázání by měl výslech jednatele sloužit. Obdobně pak ani k ostatním zamítnutým důkazním návrhům nebyly žalobkyní uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, které by měly být danými důkazy prokázány. Fakticky se jednalo pouze o soupis důkazních návrhů nevztahujících se k žádným žalobním tvrzením, přestože byly strany při prvním jednání poučeny, že jsou v soudem poskytnuté lhůtě povinny nejen navrhnout patřičné důkazy, ale i uvést veškeré podstatné skutečnosti. Nadto například metadata fotografií soud považoval za nadbytečný důkaz, když dle názoru není pro posouzení věci podstatné, k jakému konkrétnímu datu byl materiál z předmětu nájmu odstraněn, když žalobkyně při prvním jednání výslovně připustila, že fotografie zachycují předmět nájmu a že se tam daný materiál skutečně poměrně dlouhou dobu nacházel. I z provedených důkazů ve formě emailové komunikace mezi právními zástupci stran či mezi stranami přímo je patrné, že si žalobkyně byla naprosto jasně vědoma toho, že o jaký dle žalované nežádoucí materiál se jedná. Pro oprávněnost výpovědi je dle názoru rozhodné, zda žalobkyně skutečně své povinnost porušila v průběhu trvání nájemního vztahu a nikoli to, zda porušování povinnosti trvalo ještě přesně v den dání výpovědi. Přesto je s ohledem na emailové sdělení právního zástupce žalobkyně z května 2023 soud přesvědčen o tom, že k odstranění dotčeného materiálu z předmětu nájmu došlo až po podání výpovědi, tudíž v okamžiku dání výpovědi trvalo porušování povinností žalobkyní, jak je uvedeno dále.

17. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“)odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Podle odstavce 2 má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu.

18. Podle § 13 odst. 1 a písm. c) a d) zákona o odpadech každý je povinen soustřeďovat odpady odděleně nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před odcizením nebo únikem nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení, které by zhoršilo možnost nakládání s daným odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, do okamžiku, kdy jej sám zpracuje, pokud je provozovatelem zařízení, nebo do okamžiku předání podle písmene e).

19. Podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech původce odpadu je povinen zařadit odpad podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle jeho skutečných vlastností20. Podle § 2215 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

21. Podle § 2309 písm. b) o. z. Jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že strany dne , datum, platně uzavřely nájemní smlouvu, na jejímž základě byla žalobkyně oprávněna užívat výše specifikovaný předmět nájmu za účelem provozování své podnikatelské činnosti, kterou je stavební činnost. Žalobkyně však porušila své smluvní povinnosti, když na předmětu nájmu dlouhodobě hromadila odpad. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že se materiál zachycený na fotografiích ve spise na předmětu nájmu nacházel a žalobkyně výslovně připustila, že tam daný materiál mohl nacházet i 10 měsíců. Sporné však bylo, zda je daný materiál odpadem či nikoli. Soud však na základě provedených fotografií a sdělení Krajského úřadu v Plzni, Odboru životního prostředí, dospěl k závěru, že převážná část sporného nahromaděného materiálu je skutečně odpadem. Jednak se v tomto směru vyjádřil správní orgán, který je příslušný k posuzování toho, co je odpadem a co nikoli, a druhak z provedených fotografií je naprosto zřejmé, že většina nahromaděného materiálu zcela evidentně naplňuje definici odpadu ve smyslu § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Pokud je ve smyslu § 4 zákona o odpadech odpadem movitá věc, kterou nelze používat k původnímu účelu, je zřejmé, že minimálně kusy koberců, plastové pytle zasypané zčásti zeminou, bílé plastové či papírové pytle s nápisy pocházející zjevně od již použitého materiálu či kartony zjevně pocházející od již užitého materiálu a částečně zasypané dalším materiálem jsou bez jakýchkoli pochybností odpadem. Rozlámané kusy betonové dlažby, pórobetonových tvárnic, pálených i betonových střešních tašek a pálených cihel pak dle názoru soudu jistě rovněž nelze použít k jejich původnímu účelu. Tím spíše, že dle fotografií nejsou ani části , právnická osoba, skladovány odděleně podle typu a není soustředěn vždy daný typ na konkrétním místě tak, aby bylo možné se domnívat, že žalobkyně mohla mít úmyslu dané části skutečně k původnímu účelu ještě používat. Právě naopak jsou rozličné materiály soustřeďovány pohromadě nehledě na jejich druh společně se zeminou na hromadách zčásti zarostlých různými travinami či dokonce nálety dřevin. Soud je tedy přesvědčen o tom, že se při nakládání s tímto materiálem byla žalobkyně povinna řídit zákonem o odpadech, a tudíž si opatřit příslušné povolení od příslušného úřadu k nakládání s odpady, jednotlivé druhy odpadu soustřeďovat odděleně (§ 13 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech) a nakládat s odpady tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení, úniku či odcizení (§ 13 odst. 1 písm. d) zákona o odpadech). Podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech byla žalobkyně povinna odpad zařadit podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle skutečných vlastností. Pokud je na jedné hromadě viditelná kombinace poškozených částí , právnická osoba, spolu s plastovými pytli, kusy kartonů, kobercem a to vše zasypáno zčásti zeminou, pak nepochybně nemůže být hovořeno o tom, že by žalobkyně odpad náležitě roztřídila. Navíc hromady jsou zarostlé zčásti vegetací, což svědčí o tom, že v takovémto stavu se materiál na předmětu nájmu musel nacházet delší dobu a nikoli jen po dobu jednotek dní, než by došlo k třídění. Koneckonců žalobkyně připustila delší dobu skladování daného materiálu předtím, než je odvezla zpět na místo původu. S ohledem na uvedené je soud přesvědčen o tom, že žalobkyně nahromaděním a soustřeďováním výše specifikovaného odpadu porušila řadu výše zmíněných ustanovení zákona o odpadech, čímž ve svém důsledku porušila i čl. IV. odst. 1 písm. a) a e) nájemní smlouvy. V této souvislosti soud uvádí, že se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že smlouva v dané části odkazuje výlučně na přecházející právní úpravu nakládání s odpady. Dle názoru soudu je třeba v souladu s § 555 odst. 1 o. z. každé právní jednání vykládat podle svého obsahu a z obsahu smlouvy je zřejmé, že smyslem daného smluvního ujednání bylo zajištění, že nájemce (žalobkyně) nebude svým počínáním narušovat právní úpravu týkající se nakládání s odpady po celou dobu trvání nájmu nehledě na to, zda v mezičase dojde ke změně právní úpravy či nikoli. Koneckonců v okamžik uzavírání smlouvy s možností automatické prolongace nebylo v možnostech smluvních stran předpokládat přijetí nového zákona o odpadech, a proto není důvodu se domnívat, že okamžikem přijetí nové právní úpravy nahrazující původní zákon mělo dojít k zániku povinností nájemce ve vztahu k řádnému nakládání s odpady.

23. Pokud na předmětu nájmu vedle již popsaného neuspořádaně nahromaděného stavebního odpadu a dalšího materiálu vidíme například i poničený plot v důsledku hromadění odpadu, kusy pórobetonových tvárnic a pálených tašek a cihel vně plotu okolo předmětu nájmu, pak jistě nelze hovořit o tom, že by na předmětu nájmu a jeho bezprostředním okolí byla žalobkyní realizována jakákoli obvyklá údržba. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně svým počínáním porušila i čl. IV. odst. 1 písm. c) nájemní smlouvy.

24. Popis odpadu v předposledním odstavci první strany výpovědi ze dne , datum, dle názoru soudu do takové míry popisuje odpad, který se navíc dle fotografií nacházel všude možně po předmětu nájmu, že nelze takovýto popis považovat za neurčitý, když dle názoru soudu z tohoto muselo být žalobkyni zřejmé, o jaký odpad v jakých místech předmětu nájmu se jedná, a tudíž výpověď nelze hodnotit jako neurčitou.

25. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně svým jednání naplnila veškeré výpovědní důvody uvedené ve výpovědi nájemní smlouvy ze dne , datum, , a proto soud tuto výpověď shledal platnou. Nad rámec uvedeného je třeba podotknout, že byť žalobkyně tvrdí, že poslední března 2023 veškerý materiál odvezla, je zřejmé, že toto tvrzení není pravdivé. Z emailové komunikace právních zástupců stran vyplývá, že s odvozem odpadu bylo započato teprve v květnu 2023 a teprve , datum, bylo žalobkyni oznámeno právním zástupcem žalobkyně, že veškerý odpad byl odstraněn.

26. Dále soud dospěl k závěru, že i výpověď nájemní smlouvy daná žalovanou žalobkyni ze dne , datum, je platná. Z provedených fotografií, o nichž přímo jednatel při první jednání uvedl, že zachycují předmět nájmu (vnější zdi i vnitřní prostor), je zřejmé, že předmět nájmu byl zvenčí i uvnitř opatřen vývěsními štíty upozorňujícími na podnikatelskou činnost pana , jméno FO, (zapůjčování lešení, nářadí, autovleků). Těchto vývěsek s ohledem na jejich velikost si žalobkyně bez pochyb musela dle názoru soudu být vědoma. I pokud by tedy soud připustil, že panu , jméno FO, nedala souhlas s umístěním provozovny v předmětu nájmu, musela nejméně z těchto vývěsek mít důvodné pochybnosti o tom, zda zde pan , jméno FO, nemá svou provozovnu, když jediná adresa uvedená na vývěskách byla adresou předmětu nájmu. Z výpovědi svědka , jméno FO, navíc vyplynulo, že tyto vývěsní štíty umístil po dohodě se žalobkyní, tudíž soud nemá důvod pochybovat o tom, že o nich žalobkyni dozajista věděla. Jelikož to byla žalobkyně, kdo měl uzavřenou nájemní smlouvu s vlastníkem předmětu nájmu, bylo na ní, aby zajistila splnění svých povinností, tedy opatření předmětu nájmu jakýmikoli znameními výlučně po předchozím souhlasu žalované, jelikož v opačném případě by se jednalo o zvlášť závažné porušení povinností nájemce ve smyslu § 2309 písm. b) o. z. ve spojení s § 2304 odst. 1 o. z. Pokud tedy žalobkyně neučinila potřebná opatření a ve svém vlastním zájmu nezjišťovala, na jakém podkladě si pan , jméno FO, na předmět nájmu vyvěsil dané informace o jeho podnikání, jde tato skutečnost bohužel výlučně k její tíži. Skutečnost, že žalobkyně údajně nevěděla, že o tom, že pan , jméno FO, má v předmětu nájmu nejen své bydliště a sídlo svého podnikání ale i provozovnu, tak žalobkyni nijak neomlouvá, když s ohledem na objektivní okolnosti měla mít o této skutečnosti důvodné pochyby a měla situaci řešit, což však zřejmě neučinila. Na celé situaci pak dle názoru soud nic nemění ani to, zda pan , jméno FO, skutečně svou podnikatelskou činnost v předmětu nájmu fakticky realizoval či nikoli ani komu konkrétně půjčované lešení a nářadí patřilo. Koneckonců v rámci určitého podnikání je vždy podnikatelem realizována celá řada odlišných činností, z nichž část obvykle nemusí být tou hlavní činností vedoucí k zisku, ale současně je zapotřebí pro realizaci samotného základu podnikatelské činnosti. Podnikání svědka , jméno FO, tedy jistě mohlo spočívat i v tom, že jen zájemcům předává do dispozice lešení či nářadí, aniž by samotné zapůjčení osobně dohodl nebo byl osobně vlastníkem těchto předmětů. Dostatečným porušením povinností žalobkyně je navíc už samotná skutečnost, že dopustila, že pan , jméno FO, v předmětu nájmu měl bez souhlasu žalované hlášenou svou provozovnu. Soud s ohledem na uvedené proto dospěl k závěru, že nejméně svědek , jméno FO, formálně i fakticky provozoval podnikání v předmětu nájmu bez souhlasu žalovaného a to za vědomí žalobkyně, čímž žalobkyně porušila své povinnosti ve smyslu § 2215 odst. 2 o. z., a tudíž byla žalovaná nájemní smlouvu podle § 2309 písm. b) o. z. vypovědět a i výpověď nájemní smlouvy daná žalovanou dne , datum, je platná.

27. S ohledem na uvedené proto soudu nezbylo, než bylo obě žaloby jako nedůvodné zamítnout, když soud obě výpovědi z nájemní smlouvy shledal platnými.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě z , datum, a ze , datum, , účast u ústního jednání dne , datum, , , datum, a , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.. Dále advokátovi náleží cestovné ve výši , částka, za 3 cesty uskutečněné vlakem z Prahy (sídla advokáta) na ústní jednání ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , kdy výše odpovídá předloženým jízdním dokladům. V souvislosti s provedenými cestami dále advokátovi v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu náleží též náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, za celkem , hodnota, půlhodin jízdy. Protože advokát prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. dále náhrada za DPH ve výši 21 % z , částka, , tj. , částka, . Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši , částka, je žalobkyně povinna uhradit žalované do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.