21 C 79/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce sídlem Adresa Zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o výživné pro neprovdanou matku

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši , částka, měsíčně za dobu od , datum, do , datum, vždy k patnáctému dni v měsíci za měsíc, za který se výživné platí.

III. Ve zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu , adresa, -jih soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady výživného pro neprovdanou matku ve výši , částka, měsíčně počínaje dnem narození syna , adresa, . 2. 2025. Následně rozšířila žalobu o , částka, měsíčně a požadovala tak výživné ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně uvedla, že otcem syna je žalovaný, s nímž již netvoří partnerský vztah. V době podání žaloby byla žalobkyně na mateřské dovolené a pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši , částka, , od července 2025 je žalobkyně závislá na veřejné podpoře. Její příjmová situace tak je s ohledem na narození syna omezená. V domácnosti s nezletilým žije sama. Žalovaný dle sdělení jeho advokátky dosahuje průměrného měsíčního výdělku , částka, . Žalovaný za únor 2025 uhradil výživné ve výši , částka, a za březen 2025 ve výši , částka, ; za duben 2025 pak uhradil , částka, . Jelikož matka tyto částky považuje za zcela nedostatečné s ohledem na výši obvyklých nákladů souvisejících s péčí o novorozené , rodné přijmení, a s ohledem na její vlastní finanční a životní situaci jakožto matky, která zajišťuje veškerou každodenní péči o nezletilého bez možnosti výdělečné činnosti. Žalobkyně k tomu předložila přehled svých výdajů souvisejících s nezletilým i s její vlastní osobou, z něhož vyplývá, že náklady na běžný chod domácnosti a péči o syna výrazně převyšují příspěvek od žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil. Prohlásil, že je otcem Jakuba a že na jeho péči a výživu měsíčně přispívá (opatrovnickým) soudem zatím jen doporučenou částku , částka, . K věci se opakovaně vyjadřoval tak, že s návrhem žalobkyně nesouhlasí a neuznává jej. Bránil se tvrzením, že by mělo být při řízení zohledněno, co vše pořizoval matce ještě před narozením nezletilého na podzim roku 2024, kdy zakoupil kočárek, přebalovací pult, skříň, postýlku, monitoring dechu, chůvičku, kojeneckou láhev, a to v celkové hodnotě , částka, . Opakovaně zdůrazňoval, že žalobkyně byla ta, kdo zcela bezdůvodně ukončil perspektivní vztah s žalovaným a zabránila tak vedení řádného rodinného života se společným vychováváním Jakuba. I přesto poskytl žalobkyni nad rámec uvedených plateb částky minimálně v hodnotě , částka, . Výživné navrhoval po dobu mateřské dovolené ve výši , částka, a po dobu rodičovské dovolené ve výši , částka, . Žalobkyni zatím na výživném uhradil částku , částka, (, částka, + , částka, + 11 x , částka, ). Dále uvedl, že pracuje u společnosti , právnická osoba, a dosahuje průměrného příjmu , částka, (včetně příplatků za práci přesčas, příspěvky na dojíždění a stravenkový paušál). Výdaje má s bydlením ve výši cca , částka, měsíčně.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání a pokusil se věc urovnat smírně s tím, že dle názoru soudu jsou zcela irelevantní skutečnosti o vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, jeho průběhu a ukončení, jak tvrdil žalobce, a to s ohledem na skutečnost, že dle ustanovení § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předpokladem pro vznik práva na výživné neprovdané matky není ani (dřívější) soužití s otcem dítěte nebo nějaká hlubší vazba. Vzhledem k řečenému pak jsou pro toto řízení zcela irelevantní skutečnosti týkající se soužití matky a otce. Jediným relevantním předpokladem je skutečnost, že z důvodu těhotenství a narození dítěte a následné nezbytné péče o něj došlo ke snížení příjmů, ale i flexibility, pracovních příležitostí, možností přívýdělku a podobně u žalobkyně - matky a je na žalovaném - otci, aby se za společné dítě přiměřeně podílel na výživě matky, aby tak kompenzoval její snížené příjmy. Toto ustanovení chrání matku (a potažmo dítě) před chudobou a s ní spojenými negativními důsledky, a to bez ohledu na to, zdali došlo k plánovanému početí či početí dítěte při zcela náhodném pohlavním styku. V této souvislosti pak dlužno dodat, že soud nezjistil zjevné zneužití práva či porušení dobrých mravů takové intenzity, aby žalobkyni vůbec nepřiznal výživné nebo jeho výši výrazně snižoval (z těchto důvodů); navíc žalovaný ani porušení dobrých mravů nenamítal.

4. Nespornou skutečností v řízení bylo, že dne , datum, se účastníkům narodil syn , adresa, . Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu uvedla a listinnými důkazy doložila, že je na mateřské dovolené a pobírala peněžitou pomoc v mateřství do července ve výši , částka, , což je průměr za období únor 2025 až červenec 2025 a od srpna pobírá rodičovský příspěvek ve výši , částka, (dle rozpisu úřadu práce jí tato měsíční částka náleží až do 3 let věku Jakuba). Jiné příjmy nemá, jak bylo zjištěno z výpisu z bankovních účtů. Měsíční výdaje žalobkyně jsou , částka, splátky za hypotéční úvěr na koupi bytu (měsíční slevu poskytovanou hypotéční bankou ve výši zhruba sto koruny soud nezohledňoval vzhledem k její nepatrné výši), platby spojené s užíváním bytu v celkové výši zhruba , částka, (teplá a studená voda, plyn, elektřina, fond oprav, internet, telefon, televize, včetně platby za odpady) – jak vyplývá z výpisů z jejího bankovního účtu, , částka, za jídlo a drogerii, jak uvedla ve své výpovědi a soud tyto částky nikterak nezpochybňuje, když s ohledem na současné ceny uvedených komodit je tato částka spíše nižší než bývá běžné.

5. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu potvrdil skutečnosti týkající se zaměstnání a příjmů. Uvedl, že je svobodný a vyjma Jakuba nemá další děti. Zdůraznil, že doteď nepochopil, proč s ním matka v průběhu těhotenství vztah ukončila a odvrátila se o něj. Žalovaný na doporučení soudu v řízení o péči a výživu nezletilého začal hradit výživné na syna ve výši , částka, měsíčně a žalobkyni posílá každý měsíc od , datum, do , datum, 1 Kč. Uvedl, že před narozením dítěte uhradil pořízení výbavy a dále poskytl žalobkyni plnění ve výši , částka, . Blíže tuto částku nerozvedl.

6. Dle § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

7. Ze shodných tvrzení účastníků a předložených listin je nesporné, že dne , datum, se účastníkům narodil syn , adresa, . Soud má prokázané příjmy otce (sám uváděl částku , částka, , která v průměru vyplývá i z výpisů z jeho bankovního účtu) i matky, tak jak už bylo uvedeno. K mimořádným či vedlejším příjmům otec sdělil, že se jedná o prodej jeho starších věcí, což doložil komunikací se zájemci o koupi. Soud uzavřel, že se jedná o drobné a mimořádné položky, které na výši výživného nemohou mít žádný vliv, když žalobkyně jako neprovdaná matka nemá nárok na podílení se na životní úrovni povinného; výživné stanovené pro neprovdanou matku má v zásadě kompenzovat výpadek jejích příjmů a přiměřeně krýt potřeby oprávněné. Co se týká uhrazení výbavy pro nezletilého ve výši , částka, , tato nelze započítat na výživné pro neprovdanou matku a co se týká poskytnuté částky , částka, – tuto žalovaný blíže nerozvedl, z účtu tato částka ve prospěch žalobkyně v období od , datum, do , datum, neodešla a pokud byla poskytnuta dříve, pak byla zkonzumována jejich společným partnerským soužitím (viz listina na čísle listu 135 odchozí platby z účtu žalového nazvané „příspěvek na domácnost“, případně „režie byt“, „<3 :-*“, „mobil oprava“, „nákup , jméno FO, “ (v součtu celkem , částka, ). Co se týká nákladů žalobkyně, respektive jejích oprávněných potřeb, jedná se o hypotéku, platby spojené s bydlením a autem, jídlo a drogerie (, částka, , cca , částka, , , částka, a , částka, = , částka, měsíčně). Otcovy měsíční náklady na živobytí jsou podobné matce, když hradí nájemné ve výši zhruba , částka, , vlastní auto, nemá žádné dluhy a má poměrně výrazné úspory. Jeho výdělkové možnosti a schopnosti dosahují takové úrovně, že je v jeho silách poskytovat výživné neprovdané matce, jež jí budou „pouze“ kompenzovat výpadek jejích příjmů v důsledku péče o malé dítě, a to ve výši , částka, po dobu, kdy pobírá pouze rodičovský příspěvek. V době, kdy pobírala peněžitou pomoc v mateřství, soud její nárok přiměřeně snížil. Rodičovský příspěvek činí zhruba 38 % peněžité pomoci v mateřství, jednoduchou matematickou operací tak soud dospěl k částce výživného , částka, . Vše s ohledem na to, že žalobkyně jako neprovdaná matka zásadně nemá právo dosahovat na úroveň výživného, které by náleželo manželce (otce dítěte) či náleží dítěti. S ohledem na sice zatím pouze doporučovanou výši výživného pro syna Jakuba, rozhodl soud o výživném těsně pod hranicí této částky, když odůvodněné potřeby žalobkyně nikterak neodůvodňují nějaké mimořádné navýšení výživného. Co se týká námitky žalovaného, že žalobkyně nemluvila při svém výslechu pravdu o zůstatku na svém bankovním účtu, je potřeba uvést, že skutečně má na účtu více peněz, než tvrdila, ale v řízení jsou relevantní její oprávněné potřeby nikoliv její majetkové poměry. Pokud námitka směřovala k posouzení věrohodnosti žalobkyně, pak je potřeba připomenout, že účastník řízení není povinen vypovědět pravdu (srovnej ustanovení § 126 a § 131 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)) pod sankcí nebezpečí trestního stíhání. Uvedené platí pro oba účastníky a žalovaný se také ve své výpovědi na přímý dotaz na jiné příjmy než ty ze zaměstnání, o žádných jiných nezmínil. V podstatných bodech však soud považuje výpověď obou za více méně odpovídající skutečnosti (viděnou logicky jejich vlastní optikou).

8. Soud tedy došel k závěru, že v souladu s ustanovením § 920 o. z. má žalobkyně nárok na přiměřenou výživu od žalovaného, a to za dobu od , datum, , kdy se účastníkům narodil syn , adresa, , až do , datum, , kdy , adresa, dosáhne věku dvou let. Výživné za únor 2025 s ohledem na datum narození dítěte zkrátil na polovinu a od dlužného výživného zároveň odečetl již poskytnuté výživné ve výši , částka, . Výše uvedené ustanovení zákona vychází z toho, že možnosti žalobkyně si vydělat po tuto dobu na svoji obživu prací jsou omezené v důsledku toho, že žalobkyně musí celodenně pečovat o malé dítě. Soud vzal v potaz schopnosti a možnosti žalovaného – povinného a odůvodněné potřeby žalobkyně, jež by měl kompenzovat žalovaný. Žalobkyně nemá nárok na výživné v postavení neprovdané matky jako manželka ani jako dítě. Proto soud po část povinné doby, kdy žalobkyně má příjem pouze v podobě rodičovského příspěvku určil částkou , částka, , tedy těsně pod hranicí výživného doporučovaného soudem v řízení o nezletilém Jakubovi a po část, kdy žalobkyně pobírala peněžitou pomoc v mateřství dosahující průměrně zhruba , částka, , přiměřeně snížil na částku , částka, , tak aby došlo k pokrytí jejích odůvodněných potřeb a kompenzaci výpadku jejích příjmů, neboť prostým sečtením všech jejích příjmů (podpora, výživné Jakuba a výživné její) a odečtením jejích výdajů lze dospět k jakémusi vyrovnanému rozpočtu a žalovaného poměry umožňují takovou částku (po relativně krátkou dobu) matce jejich společného dítěte platit.

9. Jelikož soud neshledal s ohledem na výše uvedené žalobkyní požadované výživné ve výši , částka, jako přiměřené, respektive shledal jej jako přesahující její oprávněné potřeby, ve zbytku žalobu zamítl. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. Co se týká soudního poplatku, je třeba uvést, že až na výjimky je každé soudní řízení zatíženo poplatkovou povinností. Jelikož žalobkyně je v tomto řízení od placení soudních poplatků osvobozena podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a soud jejímu návrhu, byť částečně vyhověl, přechází poplatková povinnost na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je základem pro výpočet soudního poplatku celková částka, kterou, pokud nedojde k žádné změně žalovaný žalobkyni za dva roky uhradí – tj. 101 100 – 2 411 (částka, kterou již žalovaný žalobkyni uhradil) = 98 689 z toho 1 % podle položky 7 písm. b) Sazebníku poplatků činí výši soudního poplatku , částka, .

11. Co se týká lhůty k plnění dlužného výživného, tu soud s ohledem na delší dobu probíhající řízení, a tedy zjednodušeně řečeno vysokou míru povědomosti o nároku žalobkyně spolu s právním zastoupením žalovaného, a zejména reálné možnosti uhradit dlužné výživné prakticky okamžitě s ohledem na výrazné úspory povinného – žalovaného, určil zákonnou, tedy třídenní. V možnostech a schopnostech žalovaného je uhradit takovou částku obratem a po žalobkyni by nebylo spravedlivé žádat, aby na dlužné výživné čekala delší dobu. Navíc je potřeba zdůraznit, že chráněnou slabší stranou je zde matka a potažmo nezletilé dítě, jež nesmí být ohroženo na výživě ani druhotně tím, že matka zůstane bez přiměřené kompenzace poklesu jejích příjmů v důsledku narozeného dítěte.