25 C 183/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 61 916 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7, v bytovém domě č.p. 968, 969, v , adresa, ve Starém Plzenci a zároveň je členem žalobkyně a je tedy povinen hradit příspěvky na správu domu a stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Žalovaný nehradil žádné zálohy a vznikl mu tak ve vyúčtování za období od , datum, do , datum, nedoplatek za spotřebované služby ve výši , částka, . Vedle toho vznikl žalovanému dluh za neuhrazených poplatcích za období od , datum, do , datum, představující , částka, měsíčně a v následujícím období ve výši , částka, měsíčně. Přičemž uvedené poplatky se skládají z částky , částka, poplatky za správu domu, , částka, správní poplatek a částka , částka, platná do , datum, byl poplatek za výkon statutárního orgánu (následně zrušen) a byl splatný spolu se zálohami na služby. Vyúčtování služeb za uvedené období bylo žalovanému doručeno , datum, , přičemž nedoplatek byl splatný do , datum, . K uhrazení byl žalovaný vyzván dále , datum, . Žalovaný tedy dluží žalobci na příspěvcích na správu domu a pozemku a správních poplatcích za období ledna 2022 až prosince 2022 částku , částka, a dále na službách za stejné období roku 2022 částku , částka, .

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaný uvedl, že obdržel předžalobní upomínku bez podpisu jednajícího. Namítl, že pohledávka dosud není splatná, když vyúčtování dosud nebylo podrobeno přezkumu soudu. Dle vyjádření žalovaného neobstojí tvrzení žalobce, že vyúčtování je takřka shodné jako vyúčtování v jiných obdobích, když předchozí vyúčtování soudy nepřezkoumávaly z hlediska jejich materiální správnosti, ale pouze formálně, protože žalovaný námitky vůči vyúčtování nekonkretizoval. Soudy tak v předchozích sporech zkoumaly jen námitky příjemce služeb. Žalovaný má za to, že vyúčtování vykazuje vady, není prokázáno, že žalovaný vyúčtování obdržel a že vyúčtování vystavil žalobce. Odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ve věci zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, (sp.zn. , spisová značka, ) ohledně sporu týchž účastníků týkající se vyúčtování služeb za rok 2017, kdy odvolací soud dospěl k závěru, že vyúčtování nebylo řádné a přiznal současně žalovanému zákonnou smluvní pokutu. V uvedeném sporu ohledně vyúčtování za rok 2017 současný žalobce uvedl, že nezjistil odečet měřidel pro znemožnění odečtu žalovaným, když měřidla jsou instalována v bytě žalovaného. Z uvedeného důvodu postupoval žalobce dle vzorce uvedeného ve vyhlášce. Krajský soud dospěl k závěru, že použití vzorce je přípustné pouze za situace, kdy měřidla v bytě instalována nejsou, nikoliv pro situaci, kdy měřidla v bytě nainstalována jsou, ale účastník neumožňuje k měřidlům přístup. Žalobce dále dosud žalovanému vyúčtování za rok 2017 nedoručil, ačkoliv z rozhodnutí krajského soudu vyplynulo, že vyúčtování nebylo řádné. Pokud žalobce nesprávné vyúčtování provedl v roce 2017, potom nesprávné údaje převedl i do let následujících včetně roku 2022. Pohledávka žalobce je dle žalovaného domnělá a její splatnost dosud nenastala.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného, kdy popřel, že by žalovanému poslala výzvu k úhradě dne , datum, bez podpisu, když poslal dopis podepsaný spolu s plnou mocí. K žalobě následně připojili elektronickou kopii výzvy, kde podpis nebyl. Výzvu žalovanému zaslali rovněž , datum, , kdy uvedenou výzvu si žalovaný nevyzvedl. Žalobce dále uvedl, že ve vyúčtováních od roku 2016 chybí některé položky, když od uvedené doby žalovaný odečet vodoměrů dlouhodobě neumožňuje. Obdobně odečet vodoměrů žalovaný neumožnil ani v roce 2023 v období od , datum, do , datum, , ačkoli byl o termínu vyrozuměn vyvěšením dne , datum, . Ačkoliv byl následně vyzván dne , datum, ke sdělení stavu vodoměrů s upozorněním, že spotřeba vody bude jinak provedena náhradním způsobem. Žalobce následně postupoval v souladu s bodem č. , hodnota, shromáždění společenství vlastníků ze dne , datum, a vycházel z průměrné spotřeby vody za danou jednotku za poslední 3 zúčtovací období. Žalobce se rovněž ohradil proti závěrům odvolacího soudu ve věci zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, a jeho použitelnosti pro daný případ. Poukázal na nemožnost uvést ve vyúčtování údaje, jejichž zjištění samotný žalovaný brání neumožněním jejich odečtu. Takový výklad je dle žalobkyně v rozporu s dobrými mravy dle § 580 Občanského zákoníku. Rozhodnutí odvolacího soudu vycházelo z doslovného jazykového výkladu vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům dle ustanovení § 3 odst. 5 a § 4 odst. 4 a její přílohy č. , hodnota, , přičemž novela vyhlášky od , datum, postavila najisto, že výpočet dle přílohy č. , hodnota, je aplikovatelný rovněž na případy, kdy příjemce služeb neumožní odečty vodoměrů. Opačný výklad by znamenal, že by poskytovatel služeb byl zavázán k plnění nemožného, když by neměl legální možnost, jak nastalou věc řešit. Ke stejnému výkladu dospěl již metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj ze dne , datum, . Uvedené rozhodnutí odvolacího senátu zůstalo u Krajského soudu v Plzni osamocené, ačkoli bylo v době dalšího rozhodování známé. Dovolání proti uvedenému rozhodnutí bylo pro jeho bagatelnost odmítnuto. Naproti tomu spor shodných účastníků ohledně vyúčtování za rok 2020 bylo potvrzeno Nejvyšším soudem sp.zn. , spisová značka, , když soudy došly k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2020 bylo věcně správné a řádné. Žalobce se vyjádřil dále ke způsobu výpočtu nákladů na ohřev vody připadající na bytovou jednotku.

4. Žalovaný se opětovně vyjádřil, když za vady vyúčtování uvedl jednotlivě všechny údaje ve vyúčtování. Žalovaný následně vypočetl údajně chybějící nezbytné údaje v provedeném vyúčtování ve smyslu § 6, § 3 odst. 2 až 8, § 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb. s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, ohledně řádnosti a správnosti údajů ve vyúčtování zjištěných znaleckým posudkem a rozhodnutí ohledně nesprávně uhrazených záloh rozsudek sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, . Zároveň žalovaný uvedl, že ačkoliv vyúčtování neobdržel, namítl započtení pohledávek k , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dále jako kompenzační námitku do výše pohledávky žalobkyně žalovaný uplatnil pohledávku z rozsudku sp.zn. , spisová značka, ve výši , částka, představující zákonnou pokutu dle § 13 odst. 1 z důvodu nesplnění povinnosti § 7 odst. 1, 2 zákona o poskytování služeb za rok 2017 za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , v částce , částka, odpovídající stejné povinnosti za období ode dne , datum, do , datum, a částku , částka, představující zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu ode dne , datum, do , datum, , když uvedená pohledávka odpovídá žalované částce s příslušenstvím ke dni , datum, . Žalovaný dále uvedl, že žalobce neprokázal, že žalovaný neumožňuje odečty vodoměrů. Žalobce rovněž neprokázal, že by žalovaného v souladu s čl. 4 odst. 3 stanov vyzval nejméně tři dny předem k jeho rukám k odečtu vodoměrů. V doplnění dále žalovaný uvedl, že nesprávnost vyúčtování spatřuje rovněž v tom, že ve vyúčtování v kolonce naměřené stavy: studená voda je za období od , datum, do , datum, uveden průměr za 3 roky spotřeba 40,50. Dále si žalovaný stěžoval na malou velikost písma a rovněž na skutečnost, že na rozdíl od předchozích vyúčtování chybí údaj “registrační kód Vašeho bytu 5z776cuehbut“. Navrhl ustanovení znalce z oboru ekonomika na zodpovězení otázky, zda je vyúčtování služeb za rok 2022 je věcně správné, řádné a v souladu s právními předpisy a dále předložil znalecký posudek ze dne , datum, . Uvedl, že námitky proti vyúčtování podal , datum, , dále uvedl, že má vůči žalobkyni pohledávku ve výši , částka, z titulu rozsudku Krajského soudu v Plzni sp.zn. , spisová značka, (č.l. 205), kdy žalobkyně měla žalovanému nahradit náklady řízení. Dále částku , částka, představující bezdůvodné obohacení spočívající v prodlení úhrady žalovanému ve výši , částka, ve sporu sp.zn. , spisová značka, . Další pohledávka ve výši , částka, má být z titulu porušení § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. ve spojení s § 13 odst. 1 a 2 z důvodu nevčasného vyřízení námitek žalobkyní z výzvy ze dne , datum, . Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně neprokázala, že mu služby poskytuje a na základě jakého titulu je žalovaný povinen hradit zálohy na služby a příspěvky. Zopakoval shodně jako v předchozích sporech, že na uvedené adrese mají bydliště dva , jméno FO, a nelze vyloučit, že některé dopisy nebyly doručeny žalovanému, když nebyl dostatečně konkrétně označen.

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých postojích.

6. Jako nesporné skutečnosti strany označily, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky č. 969/7 v , adresa, je členem Společenství vlastníků , adresa, ,969, tedy žalobce a rovněž prohlásili za nesporné, že žalovaný za služby neprovedl žádné platby. Žalovaný tvrdil, že úhradu plateb za služby provedl zápočtem.

7. K výše uvedeným tvrzením žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný umožnil odečet teplé a studené vody naposledy v roce 2016. Měsíční zálohy byly od srpna 2022 zvýšeny rozhodnutím vlastníků z částky , částka, na částku , částka, . Následně žalovaný, ačkoliv byl vyzýván, odečet neumožnil ani stav nesdělil. Výzva byla provedena prostřednictvím nástěnky, kdy byla vyvěšena , datum, (č.l. 113) a následně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne , datum, (č.l. 115), přičemž k odečtu dochází každoročně vždy počátkem roku. Žalobce vyjádřil podiv, jak mohl žalovaný vyjádřit námitky do vyúčtování, když tvrdí, že vyúčtování neobdržel. Uvedl, že žalovanému vyúčtování zaslal spolu se zúčtováním společnosti Techem (č.l. 28, 29), když uvedené žalovaný obdržel , datum, . Žalovaný měl námitky učinit ve vyjádření k žalobě dne , datum, . Námitky, které měl žalovaný vznést vůči žalobkyni dne , datum, (na čl. 154) žalobkyně neobdržela, a stejně by byly podány po lhůtě. Povinnost žalovaného platit příspěvky na správu a zálohy na služby v konkrétní výši byla stanovena rozhodnutími shromáždění žalobkyně ve dnech , datum, pod bodem 4 (čl. 14) a , datum, , kde je pod bodem 6 určen poplatek za výkon statutárního orgánu a schválení smlouvy. Smlouva ze dne , datum, prokazuje, že pro společenství vykonává správu domu SBD , adresa, -jih (č.l. 11). O výši záloh byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který obdržel , datum, , když součástí byl předpis měsíčních záloh. O změně záloh od srpna 2022 byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl doručen , datum, . Vyúčtování služeb za rok 2022 bylo provedeno řádně a žalovanému bylo včas doručeno , datum, (čl. 27-29). Upomínky za nedoplatek ze dne , datum, byla žalovanému doručena dne , datum, .

8. Podle § 1180 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

9. Podle § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. §§ 5 a 6 zákona č. 67/2013 Sb. pak stanovují konkrétní způsob rozúčtování služeb mezi jednotlivé vlastníky bytů. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. může případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování. Pokud nepředloží, má se za to, že se způsobem a obsahem souhlasí.

11. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

13. Podle 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v celém rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

14. Soud má ze shodných tvrzení účastníků prokázané, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. , hodnota, v domě 969 v Hálkově ulici ve Starém Plzenci. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek v tomto domě. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že výměra jednotky žalovaného činí 66,28 m2. V souladu s výše uvedenými právními předpisy a stanovami žalobkyně má žalovaný povinnost platit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby. Žalobkyně má povinnost služby poskytované žalovanému každoročně do 30.4. následujícího roku vyúčtovat. Případné přeplatky a nedoplatky jsou splatné do 31.8. následujícího roku.

15. V souladu s rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne , datum, byl žalovaný povinen hradit poplatek za provádění správy domu od , datum, v částce , částka, měsíčně. V souladu s rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne , datum, byl žalovaný povinen hradit poplatek za výkon statutárního orgánu od , datum, v částce , částka, měsíčně a rovněž byla schválena smlouva o zajištění právy s SBD , adresa, -jih. V souladu s rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne , datum, byl žalovaný povinen platit měsíční příspěvek na správu domu ve výši , částka, /m2 podlahové plochy jednotky (při výměře jednotky žalovaného 66,28 m2 tedy šlo o částku ve výši , částka, ), správní poplatek, zálohy na služby, ostatní provozní náklady a odměnu členu výboru. V souladu s rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne , datum, a v souladu se smlouvou o zajišťování správy domu a pozemku má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen platit s účinností od , datum, měsíčně částku , částka, (, částka, + DPH) jako odměnu správce za zajištění správy domu. V souladu s rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne , datum, byl žalovaný povinen platit měsíčně poplatek za výkon funkce statutárního orgánu ve výši , částka, a to až do , datum, , kdy poplatek byl zrušen. Zálohy na služby byly žalovanému stanoveny ve výši , částka, a od , datum, ve výši , částka, .

16. Ze souhlasného prohlášení stran má soud za prokázaná tvrzení žalobce, že žalovaný na zálohách na služby ničeho neuhradil.

17. Z vyúčtování služeb za rok 2022 má soud za prokázané, že celkové náklady na služby za rok 2022 v případě žalovaného činily , částka, (ústřední topení , částka, , ohřev TV základní složky , částka, , studená voda , částka, , pojištění , částka, , elektřina , částka, , ostatní provozní náklady , částka, , TV ohřev SS , částka, a SV pro TV , částka, ). U všech služeb je zároveň uvedeno, jakým způsobem byly rozpočteny mezi jednotlivé vlastníky (přímý náklad, dle podílu, dle bytů, apod.) Tento rozpočet je v souladu s §§ 5 a 6 zákona č. 67/2013 Sb. V souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona jsou náklady na společnou přípravu teplé vody děleny na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a spotřebovanou vodu, přičemž náklady na spotřebovanou vodu jsou rozděleny na složku základní a spotřební. Jednoduchou matematickou operací je tak možné dopočítat celkové náklady na jednotlivé služby placené žalobkyní. Jejich výši pak měl žalovaný možnost si ověřit nahlédnutím do podkladů u žalobkyně. Ve vyúčtování je uvedena výše záloh, které žalovaný v období roku 2022 zaplatil (, částka, ). Po žalovaném je v souladu se zákonem požadován rozdíl mezi náklady na služby a zaplacenými zálohami. Z předložených dodejek má soud za prokázané, že vyúčtování služeb bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou v termínu stanoveném zákonem č. 67/2013 Sb., když žalovaný vyúčtování osobně převzal ve dnech , datum, . Soud považuje předmětná vyúčtování služeb za řádná, když tato obsahují veškeré náležitosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb. a i rozúčtování jednotlivých služeb je činěno v souladu s tímto zákonem. Ke stejnému závěru pak dospěly i soudy v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , ale rovněž pod sp. zn. , spisová značka, , které byly vedeny ohledně vyúčtování za rok 2019, 2020 a dále v řízení pod sp. zn. , spisová značka, ohledně vyúčtování za rok 2020 a 2021. Naposledy uvedený spor byl z důvodu podání ústavní stížnosti podroben přezkumu Ústavním soudem sp.zn. III. ÚS 872/25, který rovněž neshledal porušení práv žalovaného.

18. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že žalovaný měl povinnost zaplatit žalobci za rok 2022 částku , částka, (náklady na služby ve výši , částka, a příspěvky na správu ve výši , částka, (, částka, x 7 měsíců, , částka, x 5 měsíců). Protože žalovaný ničeho neuhradil, dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši , částka, . Z jednotlivých položek vyúčtování je uveden způsob rozúčtování včetně období. Ve vyúčtování jsou uvedeny bližší údaje odběrného místa vztahující se k jednotce i k uživateli, jakož i předpis záloh a výše jednotlivých nákladů. Skutečnost, že ve vyúčtování chybí, na rozdíl od vyúčtování v předchozích letech, registrační kód bytu, na což upozornil žalovaný, neshledal soud podstatným. Z vyúčtování je patné, že se jedná o shodný byt a stejnou osobu vlastníka, jako v předchozích vyúčtováních a zbývající údaje identifikující byt jsou shodné a dostatečné. Uvedenou námitku žalovaný mohl uvést z zákonné lhůtě pro případné námitky proti vyúčtování, ale neučinil tak. Rovněž z vyúčtování je patrné, že se týká žalovaného a jeho jediného bytu v předmětném domě, kde navíc opětovně neumožnil odečet vodoměrů. V provedeném vyúčtování je u položek TV ohřev-SS (vyhl. 269/15) a SV pro TV (vyhl. 269/15) pak je uvedeno, že se jedná o přímý náklad za období 1/22–12/22, přičemž údaj odběrného místa v obou případech je 0,000. Náklad v případě TV ohřev činí , částka, a v případě SV pro TV , částka, . Vyúčtování obsahuje poučení o možnosti reklamace do 30 dnů od obdržení, jakož i upozornění na splatnost nejpozději do , datum, , a dále uvádí, že vzhledem k neumožnění odečtu bytových vodoměrů byly náklady na TV ohřev-SS a studenou vodu pro TV stanoveny dle vyhlášky č. 269/2015 Sb. § 4, přičemž cena tepla pro přípravu TV = , částka, /GJ (fakturované náklady = , částka, , 257 GJ), fakturované náklady na studenou vodu pro TV = , částka, . Ve vyúčtování tedy jsou rozepsány jednotlivé poskytované služby, a to i s popisem způsobu, jakým byly celkové náklady rozúčtovány mezi jednotlivé členy SVJ či bytové jednotky, dále je ve vyúčtování uvedena i výše předepsaných i uhrazených záloh, jednotková spotřeba, cena za jednotku a výše nedoplatku s ohledem na spočtenou faktickou spotřebu a skutečně uhrazené zálohy. Z nedílné přílohy vyúčtování nazvané „Rozúčtování 2022“ jsou dále zjistitelné údaje dle § 6 písm. f) vyhlášky č. 269/2015 Sb., tato listina současně obsahuje podrobnější údaje k vyúčtování za dodávku tepla pro vytápění v roce 2021 a má potřebné náležitosti odpovídající § 14a zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášce č. 269/2015 Sb. Předložené vyúčtování tak obsahuje náležitosti stanovené zákonem, s výjimkou údajů vztahujících se ke skutečné spotřebě vody a tepla na ohřev vody. Uvedené údaje však ve vyúčtování nemohly být uvedeny z povahy věci, kdy bylo zjištěno, že žalovaný ani přes výzvu žalobce, neumožnil provedení odečtu vodoměrů instalovaných v jeho bytové jednotce. Následně žalovaný údaj o stavu vodoměrů nesdělil žalobci ani na následnou výzvu žalobce. Je-li za tohoto stavu ve vyúčtování uvedeno, že z tohoto důvodu byly uvedené náklady stanoveny dle § 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb., za současného uvedení jednotkové ceny tepla pro přípravu teplé vody a nákladů na studenou vodu, jedná se o údaje dostačující pro účely přezkoumání správnosti výpočtu. Tedy, uvedl-li žalobce ve vyúčtování, že vzhledem k neumožnění odečtu bytových vodoměrů byly náklady na TV ohřev – SS a studenou vodu pro TV stanoveny dle vyhlášky č. 269/2015 Sb. § 4, že cena tepla pro přípravu TV = , částka, /GJ (fakturované náklady= , částka, , 257 GJ) a fakturované náklady na studenou vodu pro TV = , částka, , pak ve spojení s uvedenou přílohou vyúčtování provedenou společností , právnická osoba, ., z níž vyplývají celkové náklady na teplo včetně podílu základní a spotřební složky, jakož i náklady zúčtovací jednotky včetně jednotkové ceny, lze předložené vyúčtování považovat za zcela přezkoumatelné, neboť dle takto koncipovaného vyúčtování byl žalovaný schopen zkontrolovat správnost údajů v něm uvedených.

19. Lze tedy shrnout, že předložené vyúčtování za rok 2022, jehož splatnost nastala ke dni , datum, , obstojí jako vyúčtování úplné a řádné, žalovanému proto vznikla povinnost částku z tohoto vyúčtování vyplývající zaplatit. Pokud tak žalovaný neučinil, dostal se počínaje dnem , datum, do prodlení a je povinen žalobci zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku.

20. Za uvedené situace soud neshledal důvod pro zadávání znaleckého posudku navržený žalovaným, který měl navíc dle žalovaného, řešit právní otázky řádnosti-úplnosti vyúčtování. Uvedené otázky, jako otázku právní, řešil sám soud, když si má za to, že uvedená problematika je právní a nespadá pod obor soudního znalce.

21. Soud se zabýval přezkumem, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a příjemce služeb s ním byl seznámen, což jsou základní podmínky splatnosti nedoplatku za služby dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, . Žalovaný jednak uvedl, že vyúčtování považuje za zcela nesprávné, následně konkretizoval svoje námitky vůči vyúčtování takovým způsobem, že jednotlivě rozepsal námitky po jednotlivých položkách s tím, že jsou nesprávné. Ačkoliv byl soudem poučen, že takto “konkrétně“ uvedené námitky jsou fakticky námitky obecné, když uvádí fakticky veškerý text ve vyúčtování, přičemž absentuje jakýkoliv důvod, proč shledává vyúčtování nesprávným. Námitky žalovaného jsou fakticky totožné, které žalovaný uváděl již ve sporu ohledně vyúčtování za předchozí rok, tedy rok 2021, když uvedený spor týchž účastníků řešil zdejší soud pod sp.zn. , spisová značka, . K uvedenému způsobu vznášení námitek se dostatečně vyjádřil odvolací soud v rozhodnutí č.j.: , spisová značka, . Žalovaný v tomto řízení opětovně uváděl shodné argumenty jako v daném sporu, kdy konkrétnost námitek spočívala pouze v doslovném výčtu údajů ve vyúčtování. Shodně jako odvolací soud ve věci sp.zn. , spisová značka, se neztotožnil ani tento soud s názorem žalovaného, že jeho podání je dostatečně konkretizováno ohledně námitek proti vyúčtování a na jejich základě by mělo být předložené vyúčtování podrobeno podrobnému přezkumu ze strany soudu, tj. včetně věcné správnosti. Shodně jako odvolací soud ohledně vyúčtování za rok 2021 ani tento soud názor žalovaného nesdílí a je přesvědčen, že námitky žalovaného, byť konkretizované žalovaným tak, že jsou vztažené k jednotlivým položkám vyúčtování, nelze považovat za natolik konkrétní, aby na jejich základě bylo možno správnost každého jednotlivého údaje přezkoumat. Z formulace námitek je zřejmé, že žalovaný se omezil pouze na konstatování absence či nesprávnosti všech údajů uvedených ve vyúčtování (ať již jako celku, či rozepsaných jednotlivě). Žalovaný se ani nepokusil k jednotlivým položkám uvést, z jakého důvodu je třeba předmětný údaj uvedený ve vyúčtování za nesprávný považovat. Jeho výhrady týkající se absence náležitostí dle § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. pak směřují do náležitostí vyúčtování, které je soud povinen přezkoumat z moci úřední. O tomto právním názoru soudu byl žalovaný v průběhu řízení vyrozuměn.

22. Náležitosti vyúčtování služeb jsou obecně upraveny v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., podle něhož musí vyúčtování obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody jsou vymezeny v § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb.; u ostatních poskytovaných služeb musí jejich vyúčtování obsahovat minimálně také údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). , adresa, služeb tedy musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak bylo účastníky dohodnuto nebo jak je stanoveno právním předpisem. Např. z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, pak vyplývá, že z úřední povinnosti soud zkoumá zejména to, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je vyúčtování dostatečně srozumitelné, tedy zda příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování, soud tedy zjišťuje jen takové údaje, které jsou bez dalšího z vyúčtování patrné, jinak správnost vyúčtování zkoumá (může zkoumat) jen na základě konkrétních tvrzení příjemce služeb. Nesouhlasí-li příjemce služeb s vyúčtováním služeb, musí své námitky (výhrady) vůči vyúčtování specifikovat, poté soud přezkoumá vyúčtování služeb i z pohledu těchto konkrétních námitek. Uvedení konkrétní výhrady včetně důvodu ve vyjádřeních opětovně chybělo, když se opětovně jednalo pouze o vyčerpávající výčet položek a údajů ve vyúčtování a citaci jednotlivých právních ustanovení.

23. Vyúčtování žalobce adresovaná žalovanému, a to nejméně za roky 2019 a 2020, 2021 koncipovaná shodně jako předmětné vyúčtování za rok 2022, již byla podrobena soudnímu přezkumu ze strany soudu odvolacího i dovolacího (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze č. j. , spisová značka, spolu s rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, spolu s usnesením Nejvyššího č. j. , spisová značka, a rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, ). V uvedených případech soudy dospěly k závěru, že předložené vyúčtování obstojí jako vyúčtování řádné a splňující potřebné náležitosti, případné námitky vůči němu musí být uplatněny v konkrétní podobě. V posledně uvedeném rozhodnutí se soud zabýval důvody, proč námitky žalovaného nepovažuje, shodně jako soud rozhodující v této věci, jako nedostatečně konkretizované. Ústavní soud následně rozhodnutím sp.zn. III. ÚS 872/25 ze dne , datum, ústavní stížnost žalovaného odmítl pro bagatelnost, když současně žádné nedostatky ústavněprávní povahy neshledal ani v postupu obecných soudů. Soudy se námitkami stěžovatele vznesenými vůči správnosti vyúčtování i vůči povinnosti k náhradě nákladů řízení dle Ústavního soudu dostatečně zabývaly.

24. Za konkrétní námitku vznesenou žalovaným proti předloženému vyúčtování soud považoval námitku týkající se nemožnosti postupu podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. s ohledem na nesplnění podmínek – nedoručení výzvy k odečtu vodoměrů. Uvedenou námitku žalovaný vznášel i ve sporech ohledně vyúčtování za předchozí období. Tato námitka byla provedenými důkazy vyvrácena obdobně jako ve sporech týkajících se předchozích obdobích. Jak vyplývá z fotografie oznámení na nástěnce, která je umístěná v předmětné nemovitosti, ve spojení s čestným prohlášením vlastníků bytových jednotek v domě, byli vlastníci bytových jednotek prostřednictvím vývěsky v domě vyrozuměni o tom, že v pondělí dne , datum, a , datum, vždy od 15:00 hodin do 19:00 hodin budou prováděny odečty stavu vodoměrů teplé a studené vody v bytech (č.l. 113, 114). Přičemž z předchozích sporů účastníků vyplynulo, že k odečtům vodoměrů v domě dochází každoročně v obdobném termínu, vždy počátkem roku. Překvapení žalovaného a jeho tvrzení, že o termínu nebyl informován se ve světle opakujících se sporů jeví jako nepravdivé a účelové, když posledním uskutečněným odečtem v bytě žalovaného byl odečet v roce 2016. Navíc za situace, kdy žalobce prokázal, že žalovaného následně ještě dopisem ze dne , datum, (č.l. 115) vyzval ke sdělení stavu vodoměrů. Uvedenou výzvu žalovaný obdržel , datum, . Odečty dle prohlášení v uvedeném termínu prováděl , jméno FO, za doprovodu , jméno FO, (č.l. 114). Oprávněnost osoby provádějící odečet byl již řešen ve sporu o vyúčtování za rok 2021 (sp.zn. , spisová značka, ). Dle čl. 4 odst. 2 písm. l) stanov žalobkyně v rozhodném znění vyplývá, že člen společenství je povinen umožnit po předchozí výzvě umístění, údržbu, výměnu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby plynu, vody, tepla a jiných energií v bytě, odečet naměřených hodnot z těchto zařízení, přičemž společenství je oprávněno ke kontrole těchto zařízení kdykoli bez předchozí výzvy za přítomnosti osoby oprávněné k pobývání v bytě, z odst. 3 téhož ustanovení pak vyplývá, že výzvu k umožnění přístupu do bytu podle odst. 2 písm. l) je povinen učinit statutární orgán členovi společenství nejméně tři dny před zamýšleným datem realizace přístupu. Výzvu učiněnou prostřednictvím oznámení ve vitríně/nástěnce umístěné ve společných prostorách domu po dobu dvou týdnů před realizací odečtu lze považovat za zcela dostačující, a to tím spíše v situaci, kdy tímto způsobem bylo postupováno i v předchozích obdobích, jak vyplývá z již zmíněných předchozích sporů účastníků. Námitkou žalovaného, že je nerozhodné, zda předmětná výzva byla na nástěnce nemovitosti vyvěšena, pokud nebylo prokázáno, že se s ní skutečně žalovaný seznámil, se již zabývaly soudy v předchozích sporech ohledně vyúčtování služeb. Již v předchozích sporech dospěly soudy k závěru, že žalovaný, který v domě bydlí, měl objektivně možnost se s výzvou seznámit, není přitom rozhodné, zda tak skutečně učinil; žalovaný ostatně v řízení ani netvrdil, že by mu v seznámení s výzvou bránila jakákoli konkrétní překážka. Současně, jak vyplynulo z protokolu o jednání v řízení vedeného Okresním soudem , adresa, -jih ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , dle vyjádření žalovaného, resp. jeho zástupce, žalovaný pravidelně nástěnku v domě kontroluje. Z četných sporů účastníků má soud za prokázané, že žalovaný rozporuje všechna oznámení, která žalobce učiní vyvěšením na nástěnku, popírá veškeré zásilky, které mu měly být od žalobkyně doručeny, naproti tomu se nezúčastní žádné členské schůze. Ačkoli napadal neoznámení termínu odečtu vodoměrů ze strany žalobce, uvedené bylo vyvráceno nejen v tomto řízení, ale rovněž ve všech předchozích sporech ohledně vyúčtování služeb, které účastníci vedly. Z uvedených sporů navíc vyplynulo, jak již bylo uvedeno, že k odečtům dochází každoročně vždy v samém počátku roku a každoročně uvedenému předchází vyvěšená výzva. Přesto žalovaný soustavně tvrdí, že o termínu odečtu nebyl informován, nikdo jej k odečtu nevyzval, a odečet tak zmeškal. Protože k odečtům dochází každoročně zhruba ve stejném termínu, mohl žalovaný navíc předpokládat, kdy dojde opětovně k dalšímu odečtu. Stejně tak mohl odečet sám žalobkyni nahlásit, k čemuž byl ostatně vyzýván. Skutečnost, že tak žalovaný neučinil a opětovně věc vyúčtování služeb řeší tento soud, dokazuje, že žalovaný nemá skutečný zájem o bezproblémový chod společenství a nemá ani zájem řešení případných sporů smírnou cestou. Vzhledem k opakujícím se problémů v komunikaci, které se vždy týkají pouze žalovaného, má soud za to, že ze strany žalovaného jde o účelové tvrzení a účelový postup, který nesměřuje k vyřešení problému a předcházení sporů mezi účastníky, ale naopak slouží k jejich vytváření. Takový záměr žalovaného pak rovněž dokládají desítky sporů mezi účastníky, které se velmi často opakují stejně jako argumentace žalovaného.

25. Za konkrétní námitku vznesenou žalovaným soud dále považoval tvrzení žalovaného, že neobdržel vyúčtování služeb za období roku 2022, včetně výzvy k poskytnutí informací o stavu vodoměrů. Ačkoliv žalovaný popíral obdržení vyúčtování, soud má doručení za prokázané, když žalobce prokazatelně žalovanému zaslal vyúčtování a žalovaný vyúčtování proti podpisu převzal. Tvrzení žalovaného, že vyúčtování nebylo žalovanému prokazatelně doručeno, když zásilka nebyla označena přesným adresátem a na uvedené adrese jsou hlášeny 2 osoby jménem , Jméno žalovaného, , soud nepřijal. Z doručenky pošty je prokazatelné, že zásilka byla doručena. Z rozhodovací činnosti zdejšího soudu (týkající se shodných účastníků) je soudu známo, že druhá osoba, údajně se zdržující na shodné adrese, která je shodného jména, je otec žalovaného a má obývat byt spolu s žalovaným. Uvedený argument v minulosti žalovaný opakovaně použil rovněž v dalších sporech mezi týmiž účastníky, kdy uvedené bylo opakovaně řešeno vždy s výsledkem, že i za takové situace, pokud by namísto žalovaného převzala zásilku na shodné adrese jiná osoba, otec žalovaného, dostala by se tím zásilka do dispozice žalovaného. Z obsahu zásilky je zcela patrné, čeho se tato zásilka týká a jiná osoba, která obývá shodný byt ve vlastnictví žalovaného, z obsahu zásilky musí seznat, že zásilka patří vlastníku bytu. Obdobně by k dojití zásilky žalovanému došlo i v případě, pokud by zásilka byla vhozena do schránky, ačkoli by poštu ze schránky vyzvedla odlišná osoba od vlastníka bytu. Jde o odpovědnost žalovaného, aby si zajistil přebírání svých zásilek. K námitce žalovaného, týkající se nedoručení žádosti o poskytnutí informací o stavu vodoměrů k jeho rukám se již vyjadřoval rovněž odvolací soud ve věci zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, ohledně sporu o vyúčtování služeb za rok 2021. Odvolací soud poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dle něhož lze považovat za doručenou písemnost v případě, kdy adresát má objektivní příležitost seznámit se s jejím obsahem, zdržuje-li se v místě, kde je mu držitelem poštovní licence doručováno. Tato podmínka v dané věci by zjevně byla splněna i v případě, pokud by zásilka byla, jak namítá žalovaný, předána otci žalovaného bydlící na shodné adrese. Ačkoliv žalovaný tvrdil, že vyúčtování služeb neobdržel, zároveň uvedl, že proti vyúčtování vznesl námitky a následně měl údajně provádět zápočty svých pohledávek. Námitky (č.l. 154) údajně vznesené žalovaným byly opětovně uvedeny obecně, přičemž chybí podstatná informace, kterou žalovaný v řízení uváděl, že samotné vyúčtování neobdržel. Jednání žalovaného je tak nelogické, když místo případné urgence neobdržení vyúčtování, měl vznášet námitky proti vyúčtování, o kterém tvrdí, že jej neobdržel.

26. Za nesprávné soud považoval tvrzení žalovaného, že od žalobkyně žádné služby neobdržel. V této věci žalobce tvrdil a prokazoval, že žalovaný nesplnil své povinnosti. Nebylo sporné, v jakém vztahu je žalobce a žalovaný (společenství vlastníků jednotek a vlastník jednotky). Z tohoto vztahu vyplývá pro oba subjekty řada povinností. Pro žalobce je to povinnost provést vyúčtování služeb podle z. č. 67/ 2013 Sb., toto vyúčtování doručit žalovanému a pokud je vyúčtování správné a řádné, vzniká žalovanému povinnost zaplatit případně vzniklý nedoplatek. Žalobce své povinnosti splnil a splnění těchto povinností v řízení prokázal. Na žalovaném bylo, aby v rámci své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní se podané žalobě bránil. Jde o typické rozdělení důkazního břemene mezi účastníky sporu v závislosti na tom, jak vymezuje právní norma práva a povinnosti účastníků hmotněprávních vztahů a na také to, co který účastník tvrdí a co je povinen prokazovat. Příjem samotných služeb žalovaným vychází ze samotného členství ve společenství, které je závislé na vlastnictví bytové jednotky.

27. Pokud jde o námitku žalovaného, že vyúčtování je provedeno příliš malým písmem, pak soud se s tímto tvrzením neztotožnil. Ačkoliv text ve vyúčtování je uveden v různé velikosti písma včetně drobného písma, velikost textu je dostatečná, aby průměrně zdravý člověk zvládl text přečíst. Text rozhodně nepůsobí tak, že by měl žalobce v úmyslu některé údaje zakrýt nebo učinit část textu přehlédnutelným. K takovému závěru nedošly ani soudy v předchozích sporech, když se vyúčtováním zabývaly. Sám žalovaný, když přeposílal obdobná vyúčtování soudu, zmenšil jejich velikost téměř na polovinu a text byl stále čitelný (č.l. 220 a 161, 162).

28. Soudní praxe a judikatura se ustálila v závěru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a příjemce služeb byl s ním seznámen. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které přivodí splatnost nedoplatku, jde jen tehdy, obsahuje-li předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena ve správné výši (viz např. rozhodnutí NS , spisová značka, ).

29. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že sice obdržel předžalobní výzvu k plnění (č.l. 78), ale shodně jako výzva založená ve spisu byla nepodepsaná, soud se s tvrzením neztotožnil. Žalobce logicky uvedla, že originál výzvy byl podepsán, ale k soudu doložil kopii vytištěnou ze svého systému. Ačkoli soud vyzval žalovaného, aby obdrženou listinu předložil, žalovaný tak neučinil. Soud tedy má za to, že zdůvodnění žalobce je logické a pravděpodobné, naproti tomu tvrzený postup žalovaného je nedůvěryhodný a jeho tvrzení pochybné. Skutečnost, že žalobce výzvu opakoval na rozdíl od právního zástupce žalovaného soudu podezřelá nepřišla, když z rozhodovací praxe soudu je mu známo, že subjekty obhospodařující velký počet klientů obecně často před zahájením soudního sporu posílají výzvy opakovaně a snaží se o smírné vyřešení sporu a předejití soudnímu sporu.

30. Pokud žalovaný odkazoval na rozsudek Krajského soudu v Plzni ve věci zdejšího soudu sp.zn. 11 C 131/, adresa, Co 208/2023) týkajícího se dluhu žalovaného z vyúčtování služeb za rok 2017, tak se tento soud s jeho závěry ne zcela ztotožňuje a je přesvědčen, že uvedené rozhodnutí je překonáno. (srovnej rozsudek KS , adresa, Co 60/2023-352). Žalovaný opětovně poukazoval na shodnou podobu předloženého vyúčtování i shodné uplatněné námitky, když daný odvolací soud shledal námitky žalovaného za částečně konkrétní. Zdejší soud však dospěl k závěru, že vyúčtování služeb provádí žalobce shodným způsobem nejméně od roku 2017, jak soud zjistil v rámci dokazování a tvrzení účastníků. Nesprávným pak uvedené vyúčtování shledal pouze žalovaný a jeden senát odvolacího soudu (rozsudek sp.zn. , spisová značka, ), naproti tomu v ostatních sporech účastníků za další období byla řádnost provedeného vyúčtování za rok 2018 a následující, jakož i nedostatečnost (shodně koncipovaných) námitek žalovaného proti vyúčtování shledána. Ať již šlo o rozsudek zdejšího soudu ohledně sporu o vyúčtování služeb za roky 2018, 2019 sp.zn. , spisová značka, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp.zn. , spisová značka, , nebo spor o vyúčtování za rok 2021 vedený u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp.zn. , spisová značka, . Obdobně pak ve sporech účastníků ohledně doručování vyúčtování za rok 2018 vedený u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp.zn. , spisová značka, , vyúčtování za rok 2019 vedený u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp.zn. , spisová značka, a Nejvyšším soudem sp.zn.: 26 Cdo 1381/2023, vyúčtování za rok 2020 vedený u zdejšího soudu pod sp.zn. 6 C 318/2021 potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp.zn. , spisová značka, . Rozhodnutí odvolacího soudu sp.zn. , spisová značka, zůstalo osamocené a soud se ztotožňuje s názorem žalobce, že v dané věci soud postupoval ne zcela logicky a čistě formalisticky, proti duchu zákona, když dospěl k závěru, že za situace, kdy žalovaný neumožnil odečet vodoměrů ve svém bytě a žalobce údaj o odečtu vodoměrů neuvedl ve vyúčtování, tento údaj ve vyúčtování chyběl a žalobkyně tak nesplnila povinnost předat řádné vyúčtování obsahující správně všechny podstatné údaje. Dle odvolacího senátu nesplnil povinnost předat řádné a úplné vyúčtování v souladu s ustanovením § 6 písm. a) a b) zákona č 67/2013 Sb. Ačkoliv odvolací soud vyjádřil pochopení nad potížemi žalobce splnit povinnost v situaci, když žalovaný nespolupracuje a neumožní provést odečty vodoměrů, nesdělil a ani nenaznačil způsob, jak může za takové situace žalobce svoji povinnost splnit, tedy předat řádně a správné vyúčtování. Ve výsledku odvolací senát odměnil žalovaného za jeho účelový a nekonstruktivní přístup a přiznala mu právo na pokutu dle § 13 odst. 1,2 zákona č 67/2013 Sb. a odmítl se zabývat otázkou dobrých mravů. Odvolací senát ve svém rozhodnutí nezdůvodnil, proč se její rozhodnutí rozchází s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ohledně nepřiznání pokuty, pokud je chování účastníka v rozporu s dobrými mravy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Odvolací soud tak při svém rozhodování zcela odhlédl od skutečnosti, že neúplnost vyúčtování zavinil sám žalovaný, když znemožnil zjištění skutečných hodnot stavu vodoměrů. Dle zdejšího soudu to byla právě žalobkyně, která se v rámci možností snažila ve vyúčtování za rok 2017 postupovat v souladu se zákonem, když za situace, kdy údaje od žalovaného nezjistila, postupovala tak, že je vypočetla v souladu s vyhláškou 269/2015 Sb. jako by měřidla nebyla v bytě instalována. Uvedený postup byl navíc doporučen a v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj ze dne , datum, k zákonu č. 67/2013 Sb. Že se jednalo o logický a spravedlivý postup, potvrzuje rovněž skutečnost, že následně byla v obdobném duchu upravena přímo vyhláška. Žalobkyně tak jednala v dobré víře, s péčí řádného hospodáře, když se snažila spravedlivě rozdělit náklady mezi všechny její členy. Rozhodnutí odvolacího soudu ve věci sp.zn. , spisová značka, nejen odměnilo žalovaného za jeho nemravné chování, ale motivovalo jej, aby ve svém jednání proti společenství pokračoval a nadále neumožňoval odečty vodoměrů ve svém bytě, odmítal se spolupodílet na společných nákladech společenství vlastníků, které vznikají v souvislosti s vlastnictvím bytových jednotek a v neposlední řadě, aby vyvolával další soudní spory zaštiťujíc se uvedeným rozhodnutím. Ve svém důsledku je rozhodnutí odvolacího soudu asociální a trestající ostatní členy společenství, kteří se chovají zodpovědně, řádně plní povinnosti člena a projevují vůči společenství odpovídající loajalitu. (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2023 sp. zn. 6 Cmo 123/2023 ) Zdejší soud tak pohledávku tvrzenou žalovaným představující , částka, jako nárok ze zákonné pokuty dle ustanovení § 13 zákona 67/2013 Sb. odpovídající původně nežalované částce za shodné období od , datum, do , datum, považuje za nejistou. Žalobkyně navíc namítla její promlčení. Stejně tak nejistou soud shledal údajnou pohledávku žalovaného mající vyplývat z porušení shodné povinnosti za další období od , datum, do , datum, a částku ve výši , částka, představující pohledávku úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, . Skutečnost že předchozí soud dospěl k závěru, že část pokuty za určité období je oprávněná, neznamená automatickou oprávněnost dalšího plnění, byť se odkazuje na shodného porušení povinnosti. Jak již zdejší soud uvedl, pokládá hrazení pokuty žalovanému za situace, kdy sám žalovaný porušil svoje povinnosti, jež v důsledku vedly k porušení povinnosti žalobkyně za nesprávné a chování žalovaného za chování v rozporu s dobrými mravy, které nemá nárok na soudní ochranu.

31. Pokud žalovaný tvrdí, že z rozhodnutí soudu ve věci sp.zn. , spisová značka, vyplývá, že došlo k chybnému zjištění stavu vodoměru v roce 2017 a uvedená chyba se propisuje ve všech následujících vyúčtování, pak soud s tímto názorem nesouhlasí. Postup žalobkyně byl shledán v pořádku, byl spravedlivý, žalobkyně postupovala v dobré víře a uvedený postup nebyl shledán nesprávným žádným soudem, který se zabýval správností vyúčtování v následném období po roce 2017. Jak již bylo uvedeno, vyhláška 269/2015 Sb. byla od roku 2017 novelizována a výslovně použitelný rovněž pro případy, kdy měřidla instalována jsou, ale uživatel neumožní přes výzvu jejich odečet. , adresa, rovněž dodávat, že uvedený postup, který je žalovaným napadán, může sám žalovaný zvrátit, pokud se začne chovat jako řádný vlastník bytové jednotky a člen společenství vlastníků a odečet vodoměrů ve svém bytě umožní. Ačkoliv se žalovaný odvolává na nemožnost seznámit se s podklady k vyúčtování, sám se pravidelných možností seznámit se s podklady pro vyúčtování nevyužívá a shromáždění vlastníků se neúčastní. Z rozhodovací činnosti soudu je mu známo, že žalovaný dosud nevyužil ani jiných termínů poskytnutých žalobkyní k možnému seznámení se s podklady pro vyúčtování. O přístupu žalovaného svědčí i skutečnost, že se osobně neúčastnil žádného soudního jednání v dané věci a rovněž se převážně neúčastní ani většiny sporů, které s žalobkyní sám iniciuje.

32. Za neúčinný soud považuje jednostranný zápočet žalovaného proti výše uvedenému dluhu. K námitce žalovaného o započtení uplatněné žalovaným se dle soudu jedná o pohledávky nejisté nebo neurčité ve smyslu § 1987 občanského zákoníku. Žalobce všechny pohledávky tvrzené žalovaným opakovaně popřel a vyjádřil se k nim (č.l. 187, 233). Vyjádřil se k jejich neoprávněnosti, neexistenci, popřela provedení jejich zápočtů a vyjádřil pochybnosti o chování žalovaného i jeho úmyslech. Neprůkazný byl podle něj samotný způsob zápočtu pohledávek, když sporné je doručení zápočtů žalobci. Pochybnosti ohledně obsahu zásilek již byly řešeny v jiných sporech účastníků vedených u zdejšího soudu. Jednalo se o pochybnosti ohledně skutečného obsahu zásilek žalovaného adresovaných žalobci. Žalobce popírá, že uvedené listiny, o kterých žalovaný tvrdí, že byly obsahem zásilky, byly skutečně součástí zásilky, případně se jednalo o zásilky, které nebyly doručeny žalobci a byly vráceny žalovanému. Obsah zásilek tvrzený žalovaným je v rozporu s hmotností uváděných u zásilek poštou. V neposlední řadě žalobce namítal promlčení pohledávek. Pokud šlo o tvrzené pohledávky žalovaného vyplývají z nárokovaných zákonných pokut odkazující na rozhodnutí odvolacího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , pak při posuzování kompenzační námitky zkoumal soud i případný rozpor s dobrými mravy a podmínky pro moderaci (NS , spisová značka, či , spisová značka, ). Nárok žalovaného odvozený ze smluvní pokuty požadovanou žalovaným z důvodu nesprávného vyúčtování služeb žalobkyní za situace, kdy důvodem nesprávného vyúčtování služeb je znemožnění odečtu vodoměrů samotným žalovaným, považuje soud za nemravný a účelový. S ohledem na skutečnost, že vyúčtování služeb soudy s výjimkou jediného již citovaného rozhodnutí , spisová značka, , kdy v ostatních případech soudy opakovaně rozhodly, že vyúčtování považují za řádné, nemohl žalovanému vzniknout nárok na úhradu pokuty a tento proto nemohl přistoupit ani k předmětnému zápočtu. Tvrzené pohledávky žalovaného tak prokazatelně neexistují, když soudy opakovaně konstatovaly, že žalobce svoji povinnost splnil. Ani nárok žalovaného odvozený ze smluvní pokuty v nerozhodnuté výši rozsudkem sp.zn. , spisová značka, soud nepovažuje za oprávněný a jistý, když samotný nárok žalovaného je dle tohoto soudu rovněž v rozporu s dobrými mravy. Prvoinstanční soud nárok neuznal zcela a odvolací soud se v rozsudku sp.zn.: , spisová značka, možnou moderací sám nezabýval. Sám žalovaný žalobou od počátku požadoval pokutu ve výši nižší, než stanoví zákon. Rozhodně však nelze argumentaci tohoto odvolacího senátu aplikovat na nežalovanou část pokuty, ať již za stejné nebo i další období. Vzhledem k tomu, že tento soud považuje vyúčtování služeb provedená žalobkyní za řádná, nemohla žalovanému vzniknout žádná pohledávka odpovídající nároku na pokutu a žalovaný ji tak nemohl ani započítat. Pokud žalovaný nebyl oprávněn pohledávky započítat, zároveň je neprůkazné, zda tak vůbec učinil, nemůže potom obstát argument, že žalovaný zápočet nezohlednil ve vyúčtování a jedná se tak o vady vyúčtování služeb. Žalovaný sice tvrdil, že zápočty zaslal, ale vzhledem k popsaným pochybnostem nemá soud uvedené tvrzení za prokázané. Soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo a zčásti rovněž vyplynulo z dokazování prostřednictvím připojených spisů, že pochybnosti o pravosti obsahu zásilek soud řešil opakovaně již v minulosti. Pochybnosti o skutečném obsahu zásilek zaslaných žalovaným žalobkyni byly již v předchozích řízeních. Žalovaný zasílá žalobkyni značné množství zásilek, aniž by z obálek zásilek bylo seznatelné, co je jejich obsahem. V předchozích sporech účastníků již byl opakovaně řešen sporný obsah zásilek (rovněž ohledně v tomto řízení projednávaných zásilek), kdy soudy opakovaně došly k závěru, že žalovaný neprokázal, co bylo skutečným obsahem zásilek. Žalovaným tvrzený obsah zásilek neodpovídal zjištěné váze zásilek. Zásilky nebyly doručeny žalobci nebo dle žalobce měly jiný obsah. Soud tak ani v tomto případě nedospěl k závěru, že se zápočet tvrzených pohledávek prokazatelně dostal do dispozice žalovaného, když způsob tvrzený žalovaným má za nedůvěryhodný a neprokázaný, respektive v dalších soudních řízeních za vyvrácený. Soud má důvodné pochybnosti, zda žalovaný pohledávku u žalobkyně skutečně uplatnil. Pokud jde o pohledávky odpovídajícím z pokut, žalobkyně nejenže popřela jejich oprávněnost, popřela rovněž oznámení zápočtu a rovněž jakoukoliv předchozí výzvu k úhradě.

33. Pokud jde o pohledávku vycházející z pozdní úhrady částky , částka, ze soudního sporu zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , kdy z důvodu prodlení úhrady od , datum, do , datum, se žalobkyně měla bezdůvodně obohatit o , částka, mající představovat zákonný úrok ve výši 15 % ročně, soud považoval pohledávku za neurčitou. Jednak soud upozorňuje žalovaného, že v uvedené době byl platný zákonný úrok ve výši 11,75 % ročně, dále, že se jedná o nárok vyplývající z procesněprávní oblasti, kdy se nárok z prodlení nepřiznává.

34. Žalovaný uplatnil při jednání k možnému započtení značné množství pohledávek in eventum, kdy velké množství pohledávek měl dle svého vyjádření uplatňovat k započtení vůči žalobci již před podáním žaloby. Navíc je měl uplatňovat v době, kdy popíral, že by obdržel od žalobkyně samotné vyúčtování služeb za rok 2022 a pohledávku žalobce od počátku zpochybňuje. Ačkoliv tedy žalovaný zpochybňuje, že žalobkyně vůči jeho osobě má pohledávku z vyúčtování služeb za rok 2022, současně tvrdí, tvrdí, že vyúčtování od žalobkyně neobdržel, současně měl proti neobdrženému vyúčtování podat námitky a zároveň tvrdí vadnost neobdrženého vyúčtování. Proti pohledávce, kterou neuznává údajně započítává značné množství svých tvrzených pohledávek, případně další pohledávky uplatňuje jako kompenzační. Vzhledem k popsanému jednání žalovaného má soud důvodné pochybnosti o pravém úmyslu žalovaného, když uvedené jednání se jeví účelovým. Postupem žalovaného soud hodnotil jako snahu vyhnout se úhradě svých závazků, když skutečným úmyslem žalovaného nebylo započíst pohledávky. Množství pohledávek údajně uplatněných žalovaným přesahuje pohledávku žalobce a žalovaný dle svých tvrzení měl činit další zápočty, aniž by znal reakci žalobce na jím uváděné předchozí zápočty. V následujících oznámeních o zápočtech žalovaný neuváděl, jaký mají vztah k jeho předchozím údajně učiněným zápočtům. Uvedené jednání žalovaného svědčí o tom, že žalovaný neměl doopravdy v úmyslu zápočet provést, o pravosti svých pohledávek sám pochyboval. Navíc ačkoli je žalovaný právně zastoupen a s žalovaným vede soustavně značné množství sporů, zápočty pohledávek neprovedl prostřednictvím svého právního zástupce, ale měl tak učinit sám pochybným způsobem. Rovněž skutečnost, že žalovaný měl údajné zápočty činit v době, kdy dle svého vyjádření neobdržel od žalobce vyúčtování, ani předpis záloh na služby, vzbuzuje pochybnosti o jeho skutečných úmyslech. Pokud žalovaný neměl údajně znát pohledávku vyčíslenou žalobkyní, nedává smysl činit jakýkoliv zápočet, navíc formou řetězení podmíněných zápočtů, kdy celkový počet pohledávek žalovaného značně převyšuje žalovanou částku. Soud shledal jednání žalovaného jako čistě účelové, činěné ve snaze odvrátit a ztížit žalobkyni domoci se svých práv. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany žalovaného jde o zjevné zneužití práva. O tom svědčí i skutečnost, že žalovaný uplatňuje jako pohledávky i nároky, o kterých již bylo soudy rozhodnuto, přičemž žalovaný nebyl ve sporu úspěšný. Pohledávku ve výši , částka, pod bodem 4 (č.l. 200) žalovaný odvozuje z nesplnění povinnosti žalobce doložit vyúčtování služeb za rok 2018, ačkoliv žalobu ohledně uvedené povinnosti zdejší soud pod sp.zn. , spisová značka, zamítl. Z provedeného dokazovaní navíc vyplynulo, že žalovaný nevyužil možnost seznámit se s podklady k vyúčtování služeb za rok 2022 a ani o možnost seznámení se s podklady žalobce nepožádal. Z rozhodovací praxe soudu je navíc soudu známo, že žalovaný, přes značné množství sporů, dosud nikdy nevyužil možnosti seznámit se s podklady pro vyúčtování za předchozí roky, a to jak v ohlášených termínech určený členům, tak v termínech nabídnutých žalobkyní přímo žalovanému. Možnost a nabídku žalovanému nahlížet do podkladů pro vyúčtování žalobce zopakoval rovněž v tomto řízení. Žalovaný se rovněž osobně neúčastnil soudních jednání. Je zjevné, že toto faktické chování naplňuje charakteristiku zneužití práva. Nelze také přehlédnout i další spory, které byly shora uvedeny, které probíhaly mezi účastníky, a na skutkové okolnosti těchto případů (viz shora), které se vyznačovaly obdobným jednáním žalovaného vůči žalobci. Podle soudu jde ze strany žalovaného o zjevné zneužívání práva.

35. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že obdobné pohledávky započítával žalovaný již v předchozích řízeních, mimo jiné ve věci zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, . Již v tomto rozhodnutí soud zápočet pohledávek neuznal. Za neúčinný považoval jednostranný zápočet žalovaného proti výše uvedenému dluhu, když pohledávka žalobkyně je započítávána oproti pokutě, kterou si žalovaný účtoval z důvodu nedoručení řádného vyúčtování služeb. Uvedené Vyúčtování služeb soudy shledaly řádnými, proto nemohl žalovanému vzniknout nárok na úhradu pokut a nemohlo tedy dojít k předmětnému zápočtu z jeho strany. V daném případě pak žalovaný navíc hradil žalovaný na své zálohové platby za služby šikanózně malými platbami. V projednávané věci již žalovaný nehradil zálohy za služby vůbec. Ačkoliv tak byl žalovanému znám právní názor soudu ohledně zápočtu pohledávek, žalovaný měl obdobným způsobem provést další větší množství zápočtů zakládajících se převážně na shodném, soudem vyvráceném, právním nároku.

36. Právní úprava má chránit oprávněné zájmy odběratele služeb proti nekalému chování poskytovatele. Smysl zákona rozhodně není takový, aby odběrateli umožňoval za služby neposkytovat protiplnění, nespolupracovat a chovat se šikanózně vůči poskytovateli služeb a v důsledku poškozovat ostatní členy společenství. V řízení má soud za prokázané, že žalovaný vyúčtování služeb obdržel a ve lhůtě 30 dnů námitky proti vyúčtování nepodal. V souladu s ustanovením § 8 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. tak nastala fikce, že vyúčtování je řádné, když smyslem úpravy je zabránění nekonečným sporům o správnost vyúčtování (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, ). Vady vytýkané žalovaným byly jednak opožděné, učiněné v rámci soudního řízení, neurčité, navíc formální dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., které nemají vliv na výši nedoplatku.

37. Soud očekává a věří, že toto rozhodnutí povede žalovaného k tomu, že začne plnit své povinnosti řádného člena společenství a přestane zatěžovat vztahy ve společenství vlastníků vyvoláváním zbytečných obdobných sporů opřené o shodnou argumentaci, která již byla předchozími soudy vyřešena. Rovněž tento soud má za vhodné upozornit účastníky na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , dle něhož povinnost loajality člena společenství vlastníků, tedy vlastníka jednotky, členovi velí, aby i v případě sporu o vyúčtování zaplatil alespoň takovou část vyúčtování, která zjevně odpovídá jeho spotřebě a kterou lze považovat za nespornou. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v uvedené věci rozhodl v situaci, kdy žalovaný dlouhodobě nehradil příspěvky do fondu oprav, zálohy na služby spojené s užíváním bytu hradil jen částečně a nikoli v řádných termínech, navíc se o vrácení části zaplacených záloh soudil a s žalobcem vedl řadu dalších sporů o úhradu vyúčtování i o neplatnost rozhodnutí orgánů společenství, současně však nepopíral, že bytovou jednotku užívá a spotřebovává tak služby s tím spojené. Vrchní soud zde dospěl k závěru, že i v případě, kdy by nebylo možno vyúčtování služeb shledat řádným, vznikalo by žalovanému bezdůvodné obohacení, které by měl povinnost žalobci nahradit. Související judikaturou Nejvyššího soudu pak by přitom byl chráněn potud, že by nebyl povinen platit úrok z prodlení do doby, dokud nebude jeho platební povinnost správně vypočtena a vyúčtování mu doručeno.

38. Ohledně náhrady nákladů soudního řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokáta dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 advokátního tarifu za 16 úkonů právní služby po , částka, (pouze účelně vynaložené náklady představující: převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy, podání žaloby, porada s klientem ve dnech , datum, a , datum, , sepis vyjádření ve věci ve dnech , datum, , , datum, a účast u ústních jednání ve dnech , datum, (2), , datum, (3), , datum, (2) a , datum, ), 16 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, .