6 C 405/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B zastoupených advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků s žalobkyněmi I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě): Česká republika – , Jméno žalované, , se sídlem , adresa, , IČ: , IČO žalované, (dále jen převádějící) a , Jméno žalobkyně A, , nar. , Datum narození žalobkyně A, , nar. , Datum narození žalobkyně B, , bytem , Jméno žalobkyně C, . , adresa, (dále jen nabyvatelky) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě) smlouvu o převodu pozemku.Článek I, Jméno žalované, (dále jen SPÚ) jako převádějící ve smyslu zákona o půdě je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu (dále jen zákon o SPÚ) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s pozemky ve vlastnictví státu, vedenými na LV 10002 u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih o jednotlivá níže specifikovaná katastrální území.SPÚ převádí touto smlouvou do spoluvlastnictví nabyvatelek, a to id. ½ každé z nich, následující pozemky včetně trvalých porostů:a) pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (LV č. , hodnota, ), parc. č. 1301/10 v hodnotě , částka, , parc. č. 1203/128 vzniklý na základě geometrického plánu č. , hodnota, -26/2021 vyhotoveného společností , právnická osoba, . a ověřeného úředně ověřeným zeměměřickým inženýrem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , č. 88/22, Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih dne , datum, v hodnotě , částka, ;b) pozemek v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (LV č. , hodnota, ), parc. č. 3071/111 v hodnotě , částka, .Článek , jméno FONárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě vznikl:Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, .Z uvedeného nároku nabyvatelek bude touto smlouvou vypořádána částka , částka, .Článek IIIPřevádějící převádí nabyvatelkám pozemky uvedené v Článku I této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatelky je do svého vlastnictví přijímají, přičemž každá z nich obdrží id. 1/2 každého jednotlivého výše uvedeného pozemku.Článek IVPrávní poplatky se za podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě této smlouvy podle ustanovení § 21a odst. 1 zákona o půdě a ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 634/2004 Sb., o správných poplatcích nevyměřují., jméno FO, . Žalovaná je povinna žalobkyním k rukám jejich zástupce, advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , zaplatit náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Původní žalobce , právnická osoba, se žalobou podanou u Okresního soudu , adresa, -jih dne , datum, proti žalované domáhal nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků se žalobcem. Žalobce uvedl, že podle rozhodnutí Státního notářství v , adresa, č. j. D 325/81, je jediným dědicem po paní , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , která byla původním vlastníkem pozemků p. č. , hodnota, , 200 a 202 v k.ú. , adresa, , a která byla v roce 1949 a znovu v roce 1978 přinucena pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek převést předmětné pozemky na Československý stát. Žalobce dne , datum, uplatnil u Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. Prahy nárok na vydání zemědělského majetku podle § 9 zákona o půdě. Pozemkový úřad vydal dne , datum, Rozhodnutí PÚ, ve kterém rozhodl, že žalobce není vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, , obci , adresa, : p.č. část 197 o výměře 8 036 m2, a že mu za tyto pozemky bude poskytnut jiný pozemek podle § 11a zákona o půdě, případně finanční náhrada dle § 16 odst. 1 zákona o půdě. , jméno FO, základě rozsudku Obvodního soud pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , má původní žalobce nárok na vydání jiných pozemků podle zákona o půdě za nevydané pozemky PK 200 a 202. Žalovaná pochybila, když nezohlednila veškeré skutečnosti relevantní pro ocenění pozemků PK 200 a 202. Žalovaná nerespektovala charakter nevydaného pozemku a judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu k ocenění nevydaných pozemků a nevydané pozemky PK 200 a 202 ocenila v nesprávné výši, což svědčí o svévoli žalované. Podle dosavadní judikatury rozhodne soud o výši nároku žalobce, jako o předběžné otázce na základě znaleckého posudku. Žalovaná nesprávně ocenila také nevydané pozemky PK 200 a 202, jejichž skutečná hodnota, zjištěná v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu, podle znaleckého posudku činí , částka, . Mezi žalobcem a žalovanou je proto sporná výše ocenění nevydaných pozemků PK 200 a 202, které mají být oceněny jako pozemky nacházející se na území hlavního města Prahy určené k zastavění. Žalovaná, resp. její právní předchůdci, rozhodovali o restitučním nároku původního žalobce více než 25 let. Délka řízení sama o sobě svědčí o liknavosti žalované. Nerespektování závěrů judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu ze strany žalované při ocenění pozemků PK 200 a 202, resp. nesprávné určení výše restitučního nároku žalobce žalovanou, lze považovat za svévoli žalované. Původní žalobce byl v důsledku svévole a liknavosti žalované diskriminován oproti jiným restituentům, kteří se mohli o náhradní pozemky ucházet mnohem dříve než původní žalobce, a měli tak šanci získat kvalitnější pozemky, vůči restituentům, jejichž restituční nárok žalovaná ocenila správně. Žalovaná ocenila restituční nárok původního žalobce dle pozemků PK 200 a 202 ve výši téměř 33x nižší, než jak má být správně oceněn. Ustálená judikatura dovodila, že je možné domáhat se nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků soudní cestou, pokud lze jednání žalované posoudit jako diskriminační, liknavé a svévolné. Všechny znaky byly v tomto případě splněny. Strana žalující je proto oprávněna domáhat se žalobou nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu konkrétního pozemku, jakožto pozemku náhradního, čímž dojde k uspokojení části žalobcova restitučního nároku. Původní žalobce uplatnil nárok na převod do svého vlastnictví následující pozemkya) Pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (LV. č. , hodnota, )parc. č. 2580/47 (hodnota , částka, )parc. č. 1301/10 (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. 2268/2 (hodnota , částka, )parc. č. 2275/30 (hodnota , částka, )parc. č. 2275/31 (hodnota , částka, )parc. č. 2275/32 (hodnota , částka, )parc. č. 2275/33 (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. 1205/1 (hodnota , částka, )parc. č. 1205/2 (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. 1203/1 (hodnota , částka, )parc. č. 1301/10 (hodnota , částka, )b) Pozemky v katastrálním území , adresa, u Plzně, obec , adresa, (LV. č. , hodnota, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. 284/52 (hodnota , částka, )parc. č. 284/53 (hodnota , částka, )parc. č. 284/44 (hodnota , částka, )parc. č. 284/45 (hodnota , částka, )parc. č. 284/46 (hodnota , částka, )parc. č. 284/47 (hodnota , částka, )parc. č. 284/48 (hodnota , částka, )parc. č. 284/49 (hodnota , částka, )parc. č. 284/50 (hodnota , částka, )parc. č. 284/51 (hodnota , částka, )c) Pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (LV. č. , hodnota, )parc. č. 841/15 (hodnota , částka, )parc. č. 841/16 (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. 841/36 (hodnota , částka, )parc. č. 841/38 (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )d) Pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (LV. č. , hodnota, )parc. č. 614/14 (hodnota , částka, )parc. č. 614/13 (hodnota , částka, )parc. č. 614/11 (hodnota , částka, )parc. č. 614/9 (hodnota , částka, )parc. č. 614/8 (hodnota , částka, )parc. č. 614/24 (hodnota , částka, )parc. č. 3071/111 (hodnota , částka, )parc. č. 2051/2 (hodnota , částka, )parc. č. 2052/2 (hodnota , částka, )parc. č. 2053/1 (hodnota , částka, )parc. č. 2053/2 (hodnota , částka, )parc. č. 2079/116 (hodnota , částka, )parc. č. 2079/115 (hodnota , částka, )parc. č. 2067/2 (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. , hodnota, (hodnota , částka, )parc. č. 2072/1 (hodnota , částka, )

2. Tímto způsobem měl být vypořádán nárok žalobce ve výši , částka, ., jméno FO, jednání konaném dne , datum, byla žaloba rozšířena o návrhy na vydání pozemků 1203/3 a1203/128 v k.ú. , adresa, . V průběhu řízení však došlo se souhlasem žalované k zastavení řízení stran celé řady původně žalovaných pozemků, vyjma pozemků uvedených v článku I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v několika písemných podáních tak, že ji považuje za nedůvodnou a navrhovala její zamítnutí. Vymezila jako sporné tři okruhy otázek, a to, zda mělo být ocenění pozemků PK 200 a 202 jako zemědělských nebo jako stavebních, jak vyplývá z posudku , jméno FO, , který však provedl příslušné srážky podle přílohy 7. Pokud se jednalo o tvrzení původního žalobce o liknavosti, zdůraznila, že zásadním důvodem pro přiznání restitučních nároků byla účast restituenta na veřejných nabídkách, ale žalobce se ohledně těchto dvou pozemků žádné nabídky nezúčastnil. Hlavní rozpor mezi účastníky řízení však spočíval v rozdílném ocenění pozemků PK 200 a 202 v k.ú. , adresa, , neboť výše restitučního nároku podle rozhodnutí PÚ 6828/82/1 a SPÚ , č. účtu, - PM 6828/82 by měla činit částku , částka, . Výše nevypořádaného nároku tudíž činil částku , částka, , zatímco podle názoru žalobce činil jeho restituční nárok podle rozsudku č. j. , spisová značka, částku , částka, . Žalovaná podle svého tvrzení ocenila nevydané pozemky PK 200 a 202 v katastrálním území , adresa, na základě objektivních skutečností, řádně a v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou, neboť cena nevydaných pozemků odráží jejich stav a hodnotu ke dni odnětí dle příslušného cenového předpisu. Podle názoru žalované bylo ocenění provedené znaleckým ústavem , adresa, školy ekonomické v Praze nesprávné. K těmto pozemkům ke dni , datum, k rozhodnému dni neexistovalo žádné správní rozhodnutí specifikující skutečnost, že by tyto pozemky měly být zastavěny a k tomuto dni nedošlo k změně jejich zemědělského charakteru. Stavební záměr byl tak pouze hypotetický. Pokud žalobce předložil další posudek , adresa, školy technické a ekonomické v , adresa, , byla žalovaná v zásadě ochotna souhlasit s oceněním provedeným ve variantě , jméno FO, (ocenění jako pozemků zemědělských v částce , částka, ) , kdy se ocenění liší jen nepatrně od ocenění pozemků, jak jej provedla a eviduje žalovaná. S variantou I. ocenění nesouhlasila s odůvodněním, že nemohou být oceněny podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky na částku , částka, . Nakonec však žalovaná předložila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který ocenil pozemky jako stavební a zastavitelné částkou , částka, , přičemž k tomu zaujala názor, že restituční nárok by měl být vyřešen maximálně do této hodnoty. Dále žalovaná namítala, že znalci byli povinni použít příslušné srážky dle oceňovací vyhlášky, což však neučinili. Žalovaná se také bránila proti tvrzení o svém liknavém a svévolném přístupu k nároku původního žalobce. Smyslem a účelem restitučních předpisů je snaha částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, nikoli je napravit zcela. Poukázala na to, že není ani možné uspokojit všechny oprávněné osoby ve stejném katastrálním území, neboť řada pozemků byla, a dosud je zatížena zákonnými překážkami převoditelnosti, tj. předběžnými opatřeními, soudními spory, vyloučením z převodu či blokována. Žalovaná uvedla, že i pozemky, u nichž není dána přímá zákonná překážka převodu, mohou být k převodu nevhodné, a tedy nepřevoditelné. Důvodnost podání žaloby tvrzenou původním žalobcem, a to neúspěch ve veřejných nabídkách, není opodstatněná, když se žalobcem bylo v rámci těchto zacházeno, s ohledem na další oprávněné osoby, rovnocenným způsobem, nicméně jeho neúspěšnost spočívala v tom, že nebyl za požadované pozemky ochoten nabídnout vyšší nárok, než ostatní oprávněné osoby.

4. Usnesením z , datum, bylo v řízení přerušeném do ukončení dědického řízení po zemřelém , jméno FO, pokračováno s dědičkami tohoto zůstavitele , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, .

5. V tomto restitučním řízení bylo také prokázáno, že žalující strana vede řadu dalších sporů vyplývajících z jejích nároků u dalších soudů a v některých případech již o nich bylo také rozhodnuto.

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že původní žalobce byl oprávněnou osobou dle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, kterému nebyly vydány pozemky a vznikl mu nárok na vydání náhradních pozemků dle § 11 a 14 uvedeného zákona. Sporná mezi nimi nebyla ani hodnota pozemků požadovaných k vydání a na jednání konaném dne , datum, se shodli na tom, že hodnota pozemku parc.č. 1203/128 v k.ú. , adresa, činí , částka, , hodnota pozemku parc. č. , hodnota, činí , částka, a hodnota pozemku parc. č. 3071/111 v k.ú. , adresa, činí , částka, . Podáními ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo prokázáno, že původní žalobce uplatnil nárok podle zákona č. 229/1991 Sb o půdě na vydání náhradních pozemků. Výpisem z pozemkové knihy – vložky č. , hodnota, a 119 je doloženo, že byla vlastníkem pozemků PK 197 (role) a 202 (role), 200 (skladiště). , jméno FO, , provdaná , jméno FO, . Manželé , jméno FO, podle odůvodnění rozhodnutí Ministerstva zemědělství č.j. PÚ 6828/92/1 z , datum, vlastnili zemědělskou usedlost č.p. 6 s rozsáhlými nemovitostmi v katastrálním území , adresa, . , jméno FO, , manžel , jméno FO, , byl v roce 1960 v politickém procesu odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, za podvracení republiky k trestu odnětí svobody a propadnutí majetku za to, že propagoval rádio , jméno FO, . , jméno FO, byl poté dlouhodobě vyvíjen nátlak, aby podepsala kupní smlouvu na prodej rodinného majetku. Tak byl vyvolán stav tísně za nápadně nevýhodných podmínek podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 229/1991 Sb. o půdě.

7. Jediným dědicem majetku po paní , jméno FO, , zemřelé , datum, , se na základě rozhodnutí Státního notářství v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. D 325/81 stal původní žalobce. Tento původní žalobce prohlášením ze dne , datum, sdělil Pozemkovému úřadu , adresa, , že , jméno FO, byla pod nátlakem donucena prodat pozemek č. kat 197/ slouč. do k.č. 450/k.ú. , adresa, o výměře 8 146 m2 za částku , částka, . Nemovitost byla, pro všechny okolnosti s prodejem související, prodána v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, , ze dne , datum, , č. j. PÚ 6828/92/1, bylo určeno, že původní žalobce není vlastníkem části pozemku dle PK parc. č. , hodnota, o výměře 110 m2 v k.ú. , adresa, ; tato část pozemku mu nemohla být vydána pro omezení uvedená v ustanovení § 11 zák. č. 229/1991 Sb., neboť je nyní zastavěna veřejnou komunikací a původnímu vlastníku náleží za ní náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, případně § 16 tohoto zákona. Z odůvodnění rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, dále vyplývá, že parcela PK č. , hodnota, v k.ú. , adresa, přešla z původní vlastnice na čsl. stát na základě kupní smlouvy s národním podnikem , právnická osoba, , n.p., , adresa, , přičemž pozemkový úřad dovodil, že prodej pozemku byl uskutečněn v tísni za nápadně nevýhodných podmínek ve smyslu § 6 odst. 1 písm. k) zákona.

8. Ve vztahu k nároku vyplývajícího z pozemku PK 197 se původní žalobce účastnil veřejných nabídek žalované, jak vyplývá rovněž z protokolu o vyhodnocení výzvy ze , datum, . Ve vztahu k nárokům vyplývajícím z pozemků PK 200 a 202 tak původní žalobce nečinil. Zástupce žalobkyň po původním žalobci k tomu však uvedl, že původní žalobce se nabídkového řízení neúčastnil proto, že žalovaná evidovala tehdy nárok žalobce v nesprávné výši, čímž mu znemožnila zúčastnit se veřejných nabídek s příznivým výsledkem. Ohledně pozemků PK 200 a 202, tj. dnes pozemků parc. č. 503/2, část 503/1, část 491, 503/9, 496, 498, 499, část 503/19 a část 509/1 bylo rozhodnutím , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. SPU , č. účtu, – PM 6828/92 rozhodnuto tak, že původní žalobce není jejich vlastníkem, neboť nebyly předloženy ze strany této oprávněné osoby důkazy, že trhová smlouva byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek a nebyla tak prokázána existence restitučního titulu. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo shora uvedené správní rozhodnutí přezkoumáno a výrokem I. rozhodnuto tak, že žalobce není vlastníkem pozemků PK 200 a 202, ale jako oprávněné osobě mu bude poskytnut jiný pozemek nebo finanční náhrada, tímto byl nahrazen výrok 3. rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. SPU , č. účtu, – PM 6828/92. Uvedený rozsudek byl ve znění opravného usnesení ze dne , datum, v předmětném výroku I. potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Ocenění nevydaných pozemků dle PK, parc. č. , hodnota, a 202 bylo provedeno Státním pozemkovým úřadem na celkovou částku , částka, v dopise z , datum, zasílanému původnímu žalobci.

9. Žádostí původního žalobce adresovanou Pozemkovému úřadu pro hl. město , adresa, ze dne , datum, podanou prostřednictvím jeho zástupce, advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že původní žalobce uplatnil nárok na vydání nemovitostí zapsaných na LV 48, LV 352 a na LV 353 v k.ú. , adresa, . Samotný žalobce tak učinil s předložením příslušných listin podáním z , datum, . po vydání rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, a navazujících rozhodnutí, požádal o ocenění předmětných nevydaných pozemků PK 200 a 202, se zdůrazněním, že dle prováděcího plánu ve stavebnictví na rok 1949 měla být, a následně i byla v obci , adresa, provedena pozemní novostavba – opravárna strojů, a to mj. na předmětných pozemcích, které pak mají být oceněny jako stavební. Žalovaná na to reagovala , datum, , když za nevydané pozemky PK 200 a 202 v k. ú. , adresa, trvala na náhradě ve výši , částka, .

10. Československé stavební závody dne , datum, předložily Okresnímu národnímu výboru , adresa, -venkov-západ originály smluv uzavřených s , jméno FO, ohledně pozemků PK 200 a 202. K stavebnímu charakteru odňatých pozemků soud zjistil , že Krajský národní výbor v Praze pozvánkou z , datum, , zn. 713-, právnická osoba, -1949-, jméno FO, /2, pozval obce , adresa, k ústnímu jednání a místnímu ohledání, neboť podle prováděcího stavebního plánu na rok 1949, schváleného usnesením vlády ČSR z , datum, , měla být v obci , adresa, provedena stavba, a to opravárna strojů pro Československé stavební závody a podle návrhu měly být do stavebního obvodu zahrnuty také pozemky PK 200 a 202. Ústní jednání a místní ohledání se konalo, jak soud zjistil z protokolu zn. 713-, právnická osoba, - 1949-, jméno FO, /2, dne , datum, , při jednání byly ve vztahu k obci , adresa, zjištěny jako podklady přehledný zastavovací plán potvrzený bývalým ministerstvem veřejných prací z , datum, pod č. 25b-2040/3 ai 1931/61448. Podle uvedených plánů byly pozemky, které měly být pojaty do stavebního obvodu, tehdy označeny jako nezastavitelné, přičemž v roce 1947 a 1948 nebyly v obcích , adresa, stanoveny žádné stavební obvody podle zákona č. 42/47 Sb. Situační plán pro výstavbu závodu PA 100, předložený stavebníkem ČSSZ, dokládal, že větší část stavebního obvodu má být v katastru zličínském, menší v řepském, záměrem bylo vybudování ústřední opravny pro celý pražský kraj, v důsledku toho rozšíření stavebních objektů (původně jen bývalá cihelna) na stavební komplex takového rozsahu, že ovlivní i své okolí. Byl navržen stavební obvod ve svém určení tak, jak následně bylo uskutečněno výměrem KNV. Konkrétně z výměru KNV v Praze ze dne , datum, , zn. 713-4-28/3-1949-, jméno FO, /2 soud zjistil, že KNV určil podle § 3 odst. 1 vlád. nař. č. 296/48 Sb. na základě výsledku místního šetření shora uvedeného a po slyšení příslušných stran stavební obvod , právnická osoba, , adresa, pro shora specifikovanou stavbu opravárny strojů tak, že obvod zahrnuje území ohraničené komunikacemi, jež jsou navrženy v platných přehledných zastavovacích plánech obou obcí, když přesné hranice obvodu jsou vyznačeny ve fotokopii přehledného a zastavovacího plánu pro obec , adresa, , zmenšené do měřítka 1:1500 červenou čarou spojující body , právnická osoba, , D, , právnická osoba, , přičemž fotokopie byla nedílnou součástí výměru. V důvodech výměru bylo výslovně popsáno, že pro novostavbu byly pojaty pozemky mj. PK 200 a 202 v k. ú. , adresa, . Zahrnutí těchto pozemků do uvedeného stavebního obvodu a do území pro stavbu opravárny bylo patrné dále ze zmíněného přehledného a zastavovacího plánu. Zápisem č. , hodnota, ze dne , datum, („přečerpávací stanice“), jakož i zápisem o prohlídce živnostenské provozovny ze dne , datum, byla prokazána tvrzení žalobce o tom, že na předmětných pozemcích PK 200 a 202 v k. ú. , adresa, byly bezprostředně po vydání výměru Krajského národního výboru v Praze ze dne , datum, realizovány kroky vedoucí k výstavbě opravárny strojů. Dokládají to dále foto snímky pozemků odpovídajících původním pozemkům PK 200 a 202 soud zjistil jejich podobu v letech 1988/1989 a v době současné. Dále z ortofotomap z různých časových období byla zjištěna podoba předmětných pozemků v průběhu let, přičemž bylo zjištěno, že na předmětných pozemcích PK 200 a 202 sice původně kolem roku 1949 nebyla přítomna zástavba, ale tyto těsně přiléhaly k zastavěné ploše zahrnující též původní cihelnu. Postupně došlo k výraznému zabrání těchto pozemků stavbou opravárny a v přilehlých komunikacích či zázemí. Dále to potvrzují další listiny městské části , adresa, založené ve spise na č.l.

350. Ocenění odňatých pozemků PK 200 a 202 v k.ú. , adresa, bylo prokázáno ze znaleckých posudků předložených účastníky, které obsahovaly doložku podle § 127a o.s.ř. a byly tak použitelné pro soudní řízení. Žalující stranou byl předložen znalecký posudek , adresa, školy ekonomické v Praze, institutu oceňování majetku (dále jen VŠE) ze dne , datum, , č. , spisová značka, a znalecký posudek ze dne , datum, , č. 296/31/2020 vypracovaný Vysokou školou technickou a ekonomickou v , adresa, , Ústavem znalectví a oceňování spolu s dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen znalecký posudek VŠTE). Z obou těchto posudků vyplývá, že byla hodnota pozemků činí částku 11 837 250 Kčs. Žalobkyně na jednání konaném dne , datum, netrvaly na provedení důkazu znaleckým posudkem VŠE. Zpracovatelé posudků se v posudcích vyjádřili také k námitkám ze strany žalované o použití srážek. Zpracovatelé posudků nepoužili srážky uvedené v příloze 7 vyhlášky č. 316/1990 Sb. Přesto soud na jednání konaném dne , datum, konstatoval, že znalecký posudek VŠTE v dodatku č. , hodnota, použil z důvodu, že nebyla možnost napojení na veřejnou kanalizaci, a to o 7 % z původního ocenění na konečný závěr ocenění v rozsahu 11 008 692,50 Kčs. , jméno FO, tomto jednání byl proveden také důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, č. , hodnota, -128/2021, předloženého žalovanou, který ve svém posudku použil srážky ve výši 10 % za přístup po nezpevněné komunikaci, 5 % z nemožnost napojení na veřejný vodovod a ve výši 7 % za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a dospěl k závěru, že výsledná hodnota předmětných pozemků činí , částka, . Tento znalec zjistil, že se původně jednalo o zemědělské pozemky, které byly, dle výměru Krajského národního výboru , adresa, ze dne , datum, , zařazeny do stavebního obvodu , právnická osoba, , adresa, . V rozhodné době nebyly dostupné inženýrské sítě s výjimkou elektřiny. Znalec uzavřel, že k pozemkům nebyl zajištěn přístup po nezpevněné komunikaci, nebylo možné napojení na veřejný vodovod a nebylo možné napojení na veřejnou kanalizaci. Základní cenu stavebního pozemku stanovil podle oceňovacího předpisu ve výši 250 Kčs za m2. Znalec uzavřel, že se jedná o pozemky stavební (zastavitelné), přičemž takový charakter měly v době přechodu na stát. VŠTE původně neshledal důvod k použití srážek, jelikož předmětné pozemky severní stranou přímo navazovaly na stavbu bývalé cihelny a vzdálenost jižní hranice k nejbližšímu souvisle zastavěnému území obytnými stavbami činila 200 m2 a proto bylo možné pozemky napojit na jednotlivé inženýrské sítě – včetně vodovodu, veřejné kanalizace a elektřiny. Zpracovatel posudku vzal v úvahu také celkové umístění posuzovaných pozemků, vedení místní cestní sítě i vzdálenost a charakter okolní zástavby a neměli proto důvod, aby byla aplikována srážka za tzv. „stavební nesrostlost“. Zpracovatel posudku pozemky shledal za přístupné jednak přes areál bývalé cihelny, jednak ze západního směru, v němž byla trasována samostatná pozemní komunikace směřující do středu obce , adresa, . K samotnému stavebně technickému stavu těchto přístupových cest neměl zpracovatel bližší informace. Údaje k charakteru, umístění i okolí předmětných pozemků přitom zpracovatel podrobně odůvodnil odkazem na konkrétní letecké snímky a ortofotomapy. K osvětlení závěrů znaleckého zkoumání tzv. srážky z důvodu nemožnosti napojení na veřejný zličínský vodovod byla na jednání konaném dne , datum, byl proveden jednak důkaz mapovou dokumentací založenou na č.l. 380 až 380 spisu a jednak přečtením výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnance , právnická osoba, ., kterou učinil u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, , který ve své výpovědi uzavřel, že v roce 1949 bylo možné napojení předmětných pozemků na Košířský vodovod. Pokud však šlo o možnost napojení na veřejnou kanalizaci, svědek uvedl, že v roce 1949 kanalizace v dané lokalitě nebyla. Podle sdělení společnosti PRE-distribuce, a.s., ze dne , datum, v lokalitě , adresa, , Helvínská a Strojírenská se nachází trafostanice č. TS 7894, která byla zapnuta dne , datum, , přes uvedenou lokalitu vedl kabel pro rozvod elektřiny od , datum, , bylo tedy možné se v daném místě připojit do elektrické sítě. Podle sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, se v dané lokalitě s vysokou pravděpodobností v roce 1949 veřejná kanalizace nenacházela, neboť zde nebyla žádná veřejná zástavba. Z vyjádření městské části , adresa, z , datum, lze dovodit, že nové příjezdné silnice byly podle protokolu z , datum, směřující na pozemky a vjezd do opravárny strojů byly zařazeny do plánu výstavby pro rok 1950 a z protokolů z roku 1953 bylo zjištěno, že komunikace byla již vystavěna. Soud se z uvedených důvodů přiklonil k názoru vyplývajícímu z dodatku č. , hodnota, znaleckého posudku VŠTE o oprávněnosti použití srážky 7 % a konečnému závěru o hodnotě předmětných pozemků PK 200 a 202 v k.ú. , adresa, ve výši , částka, . Pokud se jedná o další srážky použité ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , soud se s možností jejich použití s žalovanou neztotožnil. V projednávané věci soud zaujal názor, že pokud je jednoznačně prokázána důvodnost aplikace srážek, měly být aplikovány, jestliže však lze mít pochybnosti o aplikaci srážek, neměly by být srážky použity. Mezi účastníky však nebyl sporný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , jímž byly oceněny pozemky nárokované ze strany žalobkyň, který je založen na č.l. 529 až 539 spisu (viz protokol o jednání z , datum, ).

11. Svévolný a liknavý přístup žalované vůči původnímu žalobci byl podle názoru prokázán již tím, že žalovaná po dlouhou dobu setrvale odmítá přistoupit na přecenění pozemků v souladu s platnou judikaturou, a to dokonce za situace, že v jiných řízeních byla tato judikatura akceptována a žalovaná je s tím srozuměna.

12. Soud provedl také dokazování týkající se převoditelnosti pozemků požadovaných žalobkyněmi k vydání. Sod vzal za prokázané z výpisu z katastru nemovitostí vlastnické právo České republiky s právem hospodaření žalované k požadovaným pozemkům. Stran hodnoty těchto pozemků panovala mezi účastníky shoda, přičemž cena pozemků vycházela ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Poté, co byla řízení k původně požadovaným pozemkům v převážném rozsahu zastavena, zbylo rozhodnout o pozemku parc. č. 1203/3 v k.ú , adresa, , který byl geometrickým plánem rozdělen a z něho nově vznikl dále žádaný pozemek parc. č. 1203/128. Podle vyjádření , právnická osoba, . z , datum, , je tento nově vzniklý pozemek převoditelný restituentům (vyjádření na č.l. 606 spisu). Hodnota tohoto pozemku činí , částka, . Další pozemek pozemek v katastrálním území , adresa, parc. č. 1301/10 je rovněž vydatelný, nebotˇse jedná o ornou půdu a jeho hodnota činí podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , částka, (viz č.l. 536 spisu). Také požadovaný pozemek v k.ú. , adresa, parc.č. 3071/111 má podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, charakter orné půdy a jeho hodnota činí , částka, (viz č.l. 537.

13. Podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od , datum, do , datum, způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od , datum, do , datum, do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel. V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně. V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

14. Podle § 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 1) Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů, b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb., d) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů, e) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů, f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení), g) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni, i) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávek státu, j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti, k) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni, m) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady, o) znárodnění nebo zestátnění vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady, p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu, r) politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, s) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů, t) přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, u) převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.

15. Podle § 11 odst. 1 pís. c) č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, 9b) nebo dočasnou, 9c) nebo jednoduchou, 9d) nebo drobnou, 9e) nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

16. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě v platném znění oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

17. Podle § 11a odst. 13) 1. a 3. věta zákona o půdě, cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

18. Podle § 14 odst. 1, 2. věta zákona o půdě, oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

19. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě, za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9).

20. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni , datum, , a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

21. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět: a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků: 1. převáděných podle § 3 odst. 4, § , právnická osoba, § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti , právnická osoba, vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků, g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4.

22. Po provedeném dokazování a na základě použití shodných tvrzení účastníků s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, soud dospěl po částečném zastavení řízení k závěru, že žaloba je plně důvodná, a proto jí v celém zbylém rozsahu vyhověl.

23. V dané věci soud přisvědčil názoru žalobkyně uvedeného v její písemné specifikaci nákladů řízení, že spor byl svou povahou také řízením o způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř. Soud se ztotožnil s názorem žalobkyně i v tom, že v předmětné věci je nutné při rozhodování o nákladech vycházet z hodnoty předmětu sporu, jak vyplývá z konstantní judikatury. Soud však nemohl při určení tarifní hodnoty podle ustanovení § 8 odst. 1 vyh. č. 177/1996 Sb.

24. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že původní žalobce byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě a jediným právním nástupcem oprávněné osoby , jméno FO, , které nebyly vydány pozemky PK 197, 200 a 202 v k. ú. , adresa, , odňaté jí ve smyslu zákona o půdě v období od , datum, do , datum, . , jméno FO, jeho místo v řízení vstoupily žalobkyně, které se po jeho smrti staly jeho právními nástupkyněmi, a nárok projednávaný v tomto řízení na ně bezezbytku přešel. Restituční řízení bylo zahájeno již v devadesátých letech minulého století, kdy se poprvé původní žalobce ucházel o restituci výše uvedených, nevydaných, pozemků v k. ú. , adresa, . Ohledně pozemku PK 197, kterých se předmětné řízení netýká, nicméně postup žalované vůči žalobci v jiných řízeních potvrzuje její svévolný a liknavý přístup, proto je soud v odůvodnění rozsudku neopomenul, se původní žalobce již domáhal náhrady, kdy žalovaná v průběhu jiných řízení o restitučním nároku původního žalobce tento přecenila na částku , částka, , přičemž tento nárok byl již v soudních řízeních napříč republikou téměř vyčerpán. Rozhodnuto o tom, že pozemky PK 200 a 202 v k. ú. , adresa, žalobci nebudou vydány, ale přísluší za ně náhrada, bylo až Obvodním soudem pro , adresa, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z roku 2020, a to poté, kdy dle názoru žalované za ně původnímu žalobci ani nepříslušela náhrada. Původní žalobce se tak až po téměř třiceti letech domohl pravomocného rozhodnutí o tom, že mu jako oprávněné osobě přísluší náhrada za nevydané pozemky PK 200 a 202 v k. ú. , adresa, , přičemž u pozemku PK 197 se tak stalo na základě rozhodnutí , právnická osoba, v roce 2017. Tyto údaje svědčí o nepřiměřeně dlouhé době a o trvajícím nesprávném názoru žalované o nároku původního žalobce na náhradní pozemky. Dokládá to také svévoli a liknavost žalované v jejím přístupu k napravení křivd spáchaných na právní předchůdkyni původního žalobce. Tento svévolný a liknavý přístup žalované prokazuje i neměnný přístup žalované k ocenění odňatých pozemků, kdy k přecenění pozemků PK 200 a PK 202 přistoupila až po několikerých rozhodnutích soudů, přestože některé soudy rozhodují o těchto odňatých pozemcích již delší dobu jako o pozemcích stavebního charakteru a rozhodnutí prvostupňových soudů jsou již potvrzována soudy odvolacími. K přístupu žalované ohledně nároků žalobkyň se podrobně vyjádřil i Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Je možné také učinit závěr, že dlouhotrvající negativní přístup žalované k nárokům původního žalobce a nynějších žalobkyň, jim znemožňoval domoci se uspokojení restitučního nároku prostřednictvím veřejných nabídek ve správné výši, jelikož žalovaná nerespektovala ocenění předmětných odňatých pozemků jako pozemků stavebního charakteru. Pozemky PK 200 a 202 v k.ú. , adresa, bylo nepochybně třeba ocenit jako pozemky stavební, kdy k tomuto závěru došli zpracovatelé znaleckých posudků, tj. VŠTE v , adresa, a nakonec i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který znalecký posudek zpracovával na základě objednávky žalované. Stavební charakter odňatých pozemků PK 200 a 202 potvrzují i výsledky dokazování provedeného v tomto řízení. Odňaté pozemky tedy byly sice v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, avšak byly určeny a bezprostředně také využity k výstavbě, a za tímto účelem byly vykoupeny. Podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. je tedy na místě je ocenit jako stavební a při jejich přiřazení do areálu hlavního města , adresa, za jednotkovou cenu , částka, za 1 m2. Skutečnost nasvědčující účelu pro vykoupení pozemků, je následná a v krátké době realizovaná výstavba rozsáhlého areálu pro československé stavební závody, která je dostatečným podkladem pro to, aby odňaté pozemky byly oceněny jako pozemky stavební, což podporují také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ). Pokud se jedná o tzv. srážky k tomu se již soud vyjádřil výše tak, že v případě použité srážky za nemožnost napojení pozemku na veřejnou kanalizaci, byla hodnota předmětných pozemků PK 200 a 202 dána hodnotou , částka, . a nemůže tedy dojít k úplnému vyčerpání, uplatněných restitučních nároků.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval na podkladě ustanovení § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 150 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyním plný úspěch v řízení i když byla žaloba v podstatném rozsahu částečně zpět, neboť v důsledku liknavého jednání žalované se domáhaly svých nároků u více soudů a její nároky jsou teprve postupně rozhodnutími soudů pravomocně uspokojovány. Tyto okolnosti soud považoval za okolnosti zvláštního zřetele hodné. Při rozhodování o právu na náhradu nákladů řízení soud vycházel z tarifní hodnoty odpovídající hodnotě pozemků, které mají být žalobkyním vydány, tedy z částky , částka, . Vycházel z přitom z Vyhl. č. 177/1996 Sb. , jméno FO, náhradě nákladů řízení původního žalobce přiznal 8 úkonů právní služby po , částka, za každý úkon z 8 režijních paušálů po , částka, za každý úkon. Každá z žalobkyň po odpočtu 20% požadovala náhradu za 13 úkonů po , částka, a 13 režijních paušálů po , částka, . Dále obě žalobkyně požadují společně náhradu za promeškaný čas za 7 jednání při cestě z , adresa, do Plzně a zpět, tj. 140 krát , částka, , náhradu cestovních výdajů při náhradě za použití motorového vozidla dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Za jízdenky ČD z , adresa, do Plzně dne , datum, 949 Kč, dne , datum, 769 Kč a , datum, 734 Kč. Konečně za cesty soukromým vozidlem ve dnech , datum, a , datum, z , adresa, do Plzně a zpět požadují celkem , částka, Náhrada daně z přidané hodnoty činí celkem , hodnota, , , částka, . Soud tuto uplatněnou náhradu nákladů řízení žalobkyním přiznal k rukám jejich advokáta.