13 C 256/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o žaloba na zdržení se zásahu do spoluužívání pozemku a navrácení v předešlý stav

I. Žaloba, podle níž je žalovaná počínaje právní moci tohoto rozsudku povinna zdržet se zamezování spoluužívání prostoru mezi pozemky parcelního č. , Anonymizováno, parcelního č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které spoluužívá nájemce včetně návštěvníků centra cyklistiky, tak jak je vymezeno ve smlouvě o nájmu prostor sloužícího k podnikání uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, spočívající především v odstranění posuvné plotové rozhrady v počtu 6 kusů umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a spočívající v odstranění zámku na vstupních vratech č. , hodnota, ve smyslu přílohy 1 k nájemní smlouvě, se zamítá.

II. Žaloba, podle níž je žalovaná počínaje právní mocí rozsudku povinna na svoje náklady uvést prostor mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, do předešlého stavu, který spočívá v odstranění posuvné plotové rozhrady v počtu 6 kusů, která se dosud nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jakož i odstranění zámku z příjezdové brány č. , hodnota, ve smyslu přílohy č. , hodnota, k nájemní smlouvě, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 22 204 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv zamezování spoluužívání prostoru mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, 2 a p. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, tak, jak je vymezen ve smlouvě o nájmu prostoru sloužícího k podnikání uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, a dále by mu byla uložena povinnost na své náklady uvést prostor mezi uvedenými pozemky v předešlý stav, a to tím způsobem, že odstraní zhotovený plot na nich umístěný a rovněž odstraní zámek z příjezdové brány. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je spolkem, jehož účelem je šířit vášeň pro sport, zejména cyklistiku, mezi širokou veřejnost. Žalovaná je pak pobočný spolkem České obce sokolské. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, jejímž předmětem je stavba – budova bez č.p./č.ev., která je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, . Účelem nájmu bylo provozování centra cyklistiky, přičemž v době uzavření této smlouvy nebyl předmět nájmu způsobilý k ujednanému účelu, a proto se žalobce zavázal v souladu s nájemní smlouvou provést rekonstrukci předmětu nájmu na své náklady. Kromě užívání předmětu nájmu pak dle nájemní smlouvy vzniklo žalobci oprávnění společně s žalovaným užívat část pozemku mezi předmětem nájmu a budovou Sokolovny, když tento prostor tvoří příjezdovou cestu a je ohraničen vraty a brankou, přičemž tato část pozemku určena dle smlouvy ke spoluužívání účastníky řízení byla vyznačena v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy. Rozsah spoluužívání pozemku byl sjednán pro účel rekonstrukce předmětu nájmu a zásobování. Žalobce dále zdůraznil, že branka u vrat označených v příloze nájemní smlouvy jako "vrata číslo , hodnota, " je určena pro přístup všech osob do předmětu nájmu, a to včetně návštěvníků centra cyklistiky. Se stavebním záměrem rekonstrukce předmětu nájmu, jakož i z užívání příjezdové cesty v ujednaném rozsahu dle tvrzení žalobce žalovaný souhlasil. Žalobci bylo rovněž umožněno na příjezdové cestě vybudovat terasu podle přílohy č. , hodnota, nájemní smlouvy, která je užívána návštěvníky cyklocentra provozovaného žalobcem. V průběhu nájemního vztahu žalovaný e-mailem ze dne , datum, vytkl žalobci porušení nájemní smlouvy tím, že někteří návštěvníci cyklocentra žalobce se pohybují mimo pronajaté prostory po areálu užívaného žalovaným, dále že žalobce rozmisťuje stoly pro své návštěvníky i mimo prostor vybudované terasy a dále že návštěvníci předmětu nájmu parkují na pozemku žalovaného. Na tento e-mail reagoval žalobce tak, že pohyb návštěvníků na příjezdové cestě není schopen ovlivnit jiným způsobem než jejich slovním upozorněním či umístění informačních tabulí, kdy tímto způsobem své návštěvníky žalobce upozorňuje. Dále uvedl žalobce, že umístění venkovních přemístitelných stolů proběhlo na základě předchozí dohody účastníků řízení a před doručením předmětného e-mailu dne , datum, k takovému počínání žalobce neměl žalovaný žádné připomínky a dále žalobce upozornil, že veškerou plochu příjezdové cesty upravil na své náklady, což nebylo žalovaným nijak zohledněno. Konečně pak žalobce uvedl, že parkování zákazníků nelze žádným způsobem kontrolovat a vymáhat ze strany žalobce a případná opatření by tak měl učinit sám žalovaný. V reakci na tuto komunikaci mezi účastníky řízení navrhl žalovaný žalobci rozšíření plochy předmětu nájmu za současného navýšení nájemného, přičemž však takto navrhované zvýšené nájemné podle názoru žalobce neodpovídalo aktuální ceně obvyklé v místě a čase a navíc v tomto návrhu žalovaného nebyly nijak zohledněny investice do příjezdové cesty ze strany žalobce. Proto návrh nebyl ze strany žalobce akceptován. Žalovaný v reakci na odmítnutí svého návrhu navrhl vybudovat na příjezdové cestě oplocení, které by žalobci a návštěvníkům cyklocentra omezilo možnost vstupovat na pozemek žalovaného. Žalobce dále uvedl, že přes veškerou jeho snahu o smírné vyřešení věci nedošlo k uzavření dohody upravující nájemní vztah mezi účastníky řízení a žalovaný přistoupil k oplocení terasy. Kromě oplocení terasy umístil žalovaný zámek na vstupní bránu do předmětu nájmu, od něhož neposkytl žalobci klíče a odepřel tak možnost tuto bránu užívat, přičemž tuto možnost předtím žalobce vždy měl bez jakýchkoliv námitek ze strany žalovaného. V umístění oplocení terasy a uzavření vjezdových vrat na pozemek mezi centrem cyklistiky a Sokolovnou spatřuje žalobce zásah do jeho práva řádně užívat předmět nájmu a příjezdovou cestu v rozsahu sjednaném v nájemní smlouvě, a proto se podanou žalobou domáhá jednak zamezení rušení svých práv ze strany žalovaného a jednak uvedení příjezdové cesty do původního stavu, což spočívá v odstranění plotu a zámku z příjezdové brány.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobci nezasahuje do jeho užívacích ani jiných práv založených smlouvou o nájmu a nejedná v rozporu s čl. I. odst. 5 nájemní smlouvy, o jehož znění Žalobce opírá svůj žalobní návrh. Žalovaný také namítal, že žalobní petit je zcela neurčitý. K požadavku žalobce na odstranění oplocení části pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , které se podle žalovaného nachází v těsné až bezprostřední blízkosti zhotovené terasy předmětu nájmu uvedl žalovaný, že skutečně umístil, a to cca 50cm od samotného lemu terasy žalobcem zhotovené dle přílohy 2 nájemní smlouvy, mobilní posuvnou plotovou rozhradu, která je umístěna tak, aby vstupní branka (označená jako branka na příloze č. , hodnota, smlouvy nájemní) byla zcela přístupná a průchozí. Současně toto mobilní, rozebíratelné a posuvné plotové zařízení je umístěno tak, aby v rozumné vzdálenosti lemovalo toliko zhotovenou terasu, aniž by jakkoliv bránilo tuto terasu využít k obvyklým účelům a současně, aby byly zcela volně přístupné dveře umístěné za rohem terasy, umožňující zcela volný přístup z předmětu nájmu do prostoru mezi budovami, který je v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy označen jako příjezdová cesta. Ke zhotovené terase, stejně jako k předmětu nájmu je pak podle názoru žalovaného zcela zachován příjezd po příjezdové cestě od vrat č. , hodnota, , přesně tak, jak je ujednáno v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy. Žalovaný odůvodnil umístění posuvné plotové rozhrady potřebou omezit neoprávněný pohyb osob užívajících provozovnu žalobce, po pozemcích žalovaného, a to zejména dětí, jejichž rodiče byly v té době hosty provozu žalobce, které se velmi nebezpečně pohybovaly po volně uložených , právnická osoba, na pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , či tento materiál, kupř. v podobě velice nákladného speciálního písku určeného pro posyp umělého hřiště 3. generace, poškozovaly. Za situace, kdy byl žalobce v tomto smyslu zcela nečinný a naopak jeho postoj směřoval k tomu, že co dělají jeho hosté mimo jeho provozovnu, není jeho odpovědností, musel žalovaný konat a to v zájmu ochrany zdraví třetích osob, jakož i svého majetku. Žalovaný je nicméně pevně přesvědčen, že toto opatření, bez ohledu na pohnutky, které k němu vedly, je plně v souladu s nájemní smlouvou uzavřenou dne , datum, a tedy rozhodně nemůže narušovat žalobcova práva. Žalovaný uvedl, že žalobce zcela opomíjí, že je oprávněn výlučně užívat výhradně předmět nájmu, kterým je dle ust. čl. I. odst. 1, 2 nájemní smlouvy výhradně budova bez č.e./č.p. (objekt občanské vybavenosti), která je součástí pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Jakékoliv jiné výhradní dočasné užívání Žalobci ze smlouvy nájemní neplyne. Žalobce dále podle názoru žalovaného pomíjí, že čl. I. odst. 5 smlouvy nájemní, o který své právo žalobce opírá, sice dává žalobci právo spolu s žalovaným spoluužívat prostor mezi budovami zřízenými na pozemku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy vyznačené jako příjezdová cesta), nicméně rozhodně ne v rozsahu, na kterém stojí žalobní důvody, ale pouze pro účely rekonstrukce předmětu nájmu, zásobování předmětu nájmu a to vše pouze v rozsahu nutném pro průjezd vozidla. K nároku žalobce spočívajícím v uložení povinnosti žalovanému zdržet se uzamykání příjezdové brány označené jako „příjezdová brána č. , hodnota, “ uvedl žalovaný, že předmět nájmu je oplocen a oplocení obsahuje celkem , hodnota, vstupy. Jedná se o vstupy, se kterými počítá i nájemní smlouva ze dne , datum, , když v příloze č. , hodnota, smlouvy jsou znázorněna vrata č. , hodnota, , vrata č. , hodnota, a vstupní branka pro pěší vedle vrat č. , hodnota, . V čl. I. odst. 5 smlouvy a čl. III. odst. 5 nájemní smlouvy je pak zcela jasně upraveno a ujednáno, že přístup nájemce (žalobce) k předmětu nájmu v podobě příjezdu za účelem rekonstrukce a zásobování je dán výhradně vraty č. , hodnota, . Tato vrata pak rozhodně pro žalobce uzavřena nejsou, neboť slouží k jeho potřebám a skrze ně též žalobce rekonstruoval přední část předmětu nájmu. Těmito vraty žalovaný nikdy žalovanému přístup nezamezoval a zamezovat po dobu nájmu ani nebude. Stejně tak je plně přístupná pro žalobce i cesta tzv. brankou, a to plně v souladu se zněním čl. I. odst. 5 a přílohy č. , hodnota, nájemní smlouvy.

3. Žalobce po podání žaloby navrhl její změnu s ohledem na poučení soudu, že žalobní petit uvedený v podané žalobě je formulován neurčitě, která byla připuštěna usnesením ze dne 29. 11. 2023. Po změně žaloby se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zdržet se zamezování spoluužívání časti pozemku spočívající v odstranění posuvné plotové rozhrady v počtu 6 kusů a odstranění zámku na vstupních vratech č. , hodnota, ve smyslu přílohy č. , hodnota, nájemní smlouvy. Dále se domáhal po změně žaloby žalobcem uvedení prostorů uvedením v předešlý stav spočívající od stran posuvných plotových rozvrat v počtu 6 kusů a odstranění zámku s příjezdové brány č. , hodnota, ve smyslu přílohy č. , hodnota, nájemní smlouvy.

4. V řízení byl mezi jeho účastníky v podstatě nesporný skutkový stav a výsledek řízení tak záležel na právním posouzení obsahu práv a povinností účastníků řízení vyplývajících jednak z nájemní smlouvy a jednak ze zákona.

5. Z provedených listinných důkazů, konkrétně z ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětem nájmu je stavba bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž v čl. I. odst. 5 této nájemní smlouvy je ujednáno, že nad rámec práva užívat předmět nájmu smluvní strany výslovně sjednávají, že žalobce je oprávněn spolu s žalovaným užívat rovněž část pozemku mezi budovou Sokolovny a předmětem nájmu, přičemž tato část pozemku, kterou je oprávněn spoluužívat žalobce na základě nájemní smlouvy zahrnuje příjezdovou cestu, branku a vjezd označený jako „vrata č. , hodnota, “ a je vyznačen v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy. Ve shora citovaném ujednání nájemní smlouvy je dále uvedeno, že nájemce je oprávněn příjezdovou cestu užívat výlučně pro účely rekonstrukce předmětu nájmu a zásobování a pouze v rozsahu nutném pro průjezd vozidla. Branku pro pěší je pak oprávněn užívat pro přístup všech osob, tedy i návštěvníků centra cyklistiky do předmětu nájmu. Nájemce je na pozemku s přístupovou cestou na své náklady oprávněn vybudovat terasu, přičemž její vizualizace je součástí přílohy č. , hodnota, nájemní smlouvy.

6. Ze shodných tvrzeních účastníků řízení, jakož i z místního šetření provedeného dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně domáhá odstranění zámku vrat označených v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy jako „vrata číslo , hodnota, “ a nacházejících se na hranici pozemku označeného jako "příjezdová cesta" a asfaltové komunikace mezi budovou Sokolovny a čtyřproudou silnicí. Vedle těchto vrat, jejichž užívání se v podstatě žalobce podanou žalobou domáhá, se nachází branka, která je zmíněna v článku I odst. 5 nájemní smlouvy jako přístup pro návštěvníky cyklocentra žalobce. Na tomto místě soud konstatuje, že ujednání v článku I odst. 5 nájemní smlouvy se žádným způsobem výslovně nedotýká práva nájemce užívat přístup na pozemku označený jako „vrata číslo , hodnota, “. Zároveň toto ujednání zakládá výslovné právo nájemce užívat jednak branku vyznačenou na příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy a jednak vjezd označený jako „vrata číslo , hodnota, “ v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy, přičemž však v průběhu místního šetření bylo zjištěno, že oba tyto přístupy na část pozemku označeného jako „příjezdová cesta“ jsou žalobci přístupné a žalobce ostatně ani netvrdil, že by žalovaný zamezoval přístup k předmětu nájmu těmito dvěma vstupy na pozemek.

7. V průběhu místního šetření došlo k situaci, kdy k předmětu nájmu přijelo vozidlo zásobující provozovnu žalobce, a to vraty označenými v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy jako vrata č. , hodnota, . Soud tak mohl bezprostředně zjistit, že příjezd vozidla k předmětu nájmu těmito vraty je možný a nerušený.

8. Během místního šetření uvedl žalobce prostřednictvím předsedkyně spolku, že dveře vlevo vedle oplocené terasy sloužící pro zásobování jsou dle projektové dokumentace pouze vedlejším vstupem a to s ohledem na nevyhovující parametr výšky dveří. Tento vstup je užíván pro zásobování provozovny v současné době. Dále uvedl, že pro zásobování provozovny byly původně určeny prosklené dveře vedoucí z terasy, které jsou dvoukřídlé, vyšší a širší.

9. Podle § 2205 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

10. Z provedeného dokazování, zejména z nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, soud zjistil, že účastníci řízení vymezili předmět nájmu i způsob jeho užívání dostatečně určitě, přičemž v čl. I. odst. 5 nájemní smlouvy si ujednali způsob, jakým je žalobce coby nájemce oprávněn užívat část pozemku mezi budovou Sokolovny a předmětem nájmu. Rozsah užívání této části pozemku je nájemní smlouvou vymezen precizně a s přihlédnutí k obsahu přílohy č. , hodnota, nájemní smlouvy nepřipouští možnost různého výkladu. Podle čl. I. odst. 5 nájemní smlouvy je část pozemku vymezenou v příloze č. , hodnota, žalobce oprávněn užívat výlučně pro účely rekonstrukce předmětu nájmu, tedy pro činnosti stavební a související a dále pro zásobování provozovny žalobce v předmětu nájmu, a to pouze za účelem průjezdu vozidla po této části pozemku. Toto ujednání je tak třeba vykládat takovým způsobem, že po takto vymezené části pozemku mohou k předmětu nájmu zajíždět vozidla se zbožím určeným pro provozovnu žalobce a vozidla se stavebním materiálem určeným pro rekonstrukci předmětu nájmu. V čl. I. odst. 5 nájemní smlouvy je dále ujednáno právo žalobce využívat branku pro pěší, ohledně níž nebylo tvrzeno, že by bylo jakkoli bráněno v jejím užívání a konečně je v něm ujednáno právo žalobce zbudovat na pozemku žalovaného terasu, která je vyobrazena v příloze č. , hodnota, nájemní smlouvy. Rozsah a účel využití této části pozemku je smlouvou vymezen taxativně, takže jiný způsob využití této části pozemku žalovaného smlouva žalobci neumožňuje.

11. V rámci místního šetření bylo zjištěno, že provozovna žalobce je pro její zákazníky přístupná brankou a terasa provozovny je přístupná dveřmi z provozovny. Zároveň bylo prokázáno, že kolem terasy se nachází dílce mobilního oplocení zabraňující vstupu z terasy na část pozemku mezi budovou Sokolovny a předmětem nájmu. Nicméně toto oplocení podle zjištění soudu nebrání užívání terasy, která, jak je uvedeno výše, je pro zákazníky žalobce přístupná.

12. Soud se zabýval tvrzením žalobce, že je nutné zásobovat pronajaté nemovitosti přes stávající terasu s ohledem na předpisy práva veřejného. Zde uvádí soud, že jednak nebylo ze strany žalobce tvrzeno, jaké konkrétně veřejnoprávní předpisy brání zásobování centra stávajícím způsobem, tedy dveřmi do budovy vedle terasy a jednak má soud zato, že je plně v kompetenci žalobce, uzpůsobit vstup do předmětu nájmu určený k zásobování jeho potřebám. Pokud tedy uváděl žalobce, že vstup do předmětu nájmu nacházející se vedle terasy je příliš nízký či úzký, měl na jeho místě žalobce vybudovat vstup s jinými parametry. Bylo prokázáno místním šetřením, že faktické zásobování objektu je možné. A to i bez zvýšených nákladů či podstatně horším způsobem než, kdyby plotové dílce žalovaným umístěny nebyly.

13. Pokud v podané žalobě žalobce tvrdí, že je mu žalovaným bráněno ve spoluužívání příjezdové cesty v rozsahu sjednaném nájemní smlouvou, tady není zajištěno nerušené užívání věci ve smyslu § 2205 písm. c), občanského zákoníku, pak soud takovému tvrzení na základě provedeného dokazování nemohl přisvědčit. Ztvrzení účastníků i z místního šetření bylo zjištěno, že příjezd vozidel k předmětu nájmu je zajištěn v souladu s nájemní smlouvou a žalobce v tomto ohledu není nijak omezován. Pokud by bylo vůlí účastníků řízení umožnit žalobci užívání vstupu na příjezdovou cestu označeného jako „vrata číslo , hodnota, “, pak by toto právo bylo výslovně zakotveno v nájemní smlouvě, stejně jako je tomu u vstupů označených jako „vrata číslo , hodnota, “ a „branka“. Vzhledem k tomu, že oprávnění žalobce užívat vrata číslo , hodnota, není v nájemní smlouvy výslovně zakotveno, dospívá soud k závěru, že nebylo shodnou vůli účastníků řízení takové právo žalobci nájemní smlouvou zřídit. Žalobkyně se tak domáhá práva, které žádným způsobem z nájemní smlouvy nevyplývá. Není přitom důležité, že po určitou dobu žalovaný nezamykal vrata č. , hodnota, a žalobce je mohl volně používat. Možnost k jejich užívání sama o sobě nezakládá právo k jejich užívání. Právo k užívání vrat č. , hodnota, nebylo založeno ani smlouvou mezi účastníky řízení, ani jinou právní skutečností.

14. Stejně tak umístění oplocení kolem terasy užívané žalobcem nijak neruší žalobce v užívání předmětu nájmu, neboť terasa je určena pro posezení hostů provozovny žalobce a v tomto ohledu plní svou funkci a je na ni zajištěn přístup brankou pro pěší. Zásobování objektu přes tuto terasu není nezbytně nutné, neboť je možné dveřmi do objektu, k nimž není přístup oplocením nijak omezen.

15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobci není žalovaným znemožněno ani není omezen v užívání předmětu nájmu včetně spoluužívání pozemku s příjezdovou cestou způsobem ujednaným mezi účastníky řízení v čl. I odst. 5 nájemní smlouvy. Žalobce se tak podanou žalobou domáhá práv, která mu podle nájemní smlouvy nenáleží a nepřiznává mu je ani zákon. Proto soud žalobu zamítl v celém jejím rozsahu.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení úspěšný v celém rozsahu Žalovaný tedy má vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze šesti úkonů právní služby po 2 500 Kč (tj. 7 020 Kč) dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé a čtyř jednání ve věci, jednoho úkonu za 1 250 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f), vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, sedmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 854 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 22 204 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.