Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

17 C 26/2025

č. j. 17 C 26/2025-89

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-12-09 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPM:2025:17.C.26.2025.89

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 71 966,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 35 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucím z částky 35 000 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované úhrady částky 36 966,54 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 721,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 203,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení plynoucím z částky 71 966,54 Kč od 30. 4. 2024 do 16. 5. 2004, úrokem 24,81 % ročně z částky 32 692,66 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úrokem 22,32 % ročně z částky 39 273,88 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované k rukám České republiky prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení ve výši 750 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 71 966,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 30. 3. 2022 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 38 990 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 890 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,81 % ročně a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 7 504 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit hotovostně ve 24měsíčních splátkách po 3 292 Kč, s poslední splátkou dne 30. 3. 2024. Žalované však uhradila celkem pouze částku 16 500 Kč. Žalobkyně vůči žalované v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 32 692,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 675,92 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 050,57 Kč, úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 32 692,66 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 692,66 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že na základě další smlouvy č. , hodnota, ze dne 15. 12. 2021 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 45 935 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 31 941 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,32 % ročně a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 9 785 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit hotovostně ve 21měsíčních splátkách po 4 807 Kč, s poslední splátkou dne 15. 9. 2023. Žalovaná však uhradila celkem pouze částku 38 500 Kč. Žalobkyně vůči žalované v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 39 273,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 527,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 671,19 Kč, úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 39 273,88 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 273,88 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Všechny pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024.

2. Žalované byl z důvodu jejího neznámého pobytu v řízení ustanoven opatrovník a ten se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalované tak jak vyžaduje ust. § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSU), upozornil na skutečnost, že nebyly žalovanou předloženy relevantní doklady rozhodné pro posouzení její schopnosti splácet úvěry a současně upozornil, že v zákaznické kartě žalované je uvedeno, že její pracovní poměr je sjednán na dobu určitou, která měla uplynout těsně po sjednání úvěrů. Opatrovník dále upozornil i na nemravnou výši úroků, které byly se žalovanou sjednány ve výši 55,20 % p. a., ačkoliv průměrný úrok u takovéhoto typu úvěrů činil dle údajů ČNB 7,91 % resp. 8,2 % ročně. S ohledem na uvedené označil obě smlouvy za neplatné, a to s odkazem na § 87 ZSU a § 588 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.).

3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 30. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta hotovostně částka 40 000 Kč. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit ve 24měsíčních splátkách po 3 292 Kč spolu s úrokem ve výši 26 890 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 7 504 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila částku 16 500 Kč.

4. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , dále uzavřeli dne 15. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta hotovostně částka 55 000 Kč. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit ve 21měsíčních splátkách po 4 807 Kč spolu s úrokem ve výši 31 941 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 9 785 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila částku 38 500 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 byly původním věřitelem , právnická osoba, postoupeny žalobkyni i pohledávky za žalovanou.

6. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v březnu 2022 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 8,20 % ročně a v prosinci 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 7,91 % ročně.

7. Jak bylo zjištěno ze smluv a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení v částce 9 785 Kč a 7 504 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok nebyl, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, sjednán v sazbě 24,81 % resp. 22,32 % ročně, ale v sazbě 55,20 % ročně, což je ostatně uvedeno i v samotných smlouvách. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný.

8. Ze zákaznických karet žalované, které představují i žádost o spotřebitelský úvěr, soud zjistil, že žalovaná dne 15. 12. 2021 uvedla, že její pracovní smlouva, z které pochází její příjem, je sjednána na dobu určitou, a to do 31. 12. 2021 a v zákaznické kartě z 30. 3. 2022 uvedla, že pracovní smlouva je sjednána do 31. 3. 2022. Jako běžné měsíční výdaje žalované jsou v těchto zákaznických kartách uvedeny pouze „externí a interní splátky“. Z uvedené listiny není možné zjistit jaké jsou měsíční náklady žalované na bydlení, potraviny, telefon, elektrickou energii apod. K ověření výše příjmů žalované byly dle zákaznické karty předloženy výplatní pásky za dobu 2 měsíců předcházejících uzavření smluv.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.

12. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 o. z. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatné obě celé smlouvy o spotřebitelském úvěru.

13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZSU ve znění účinném v době uzavření smluv (do 31. 12. 2023) (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona v době uzavření smluv platilo, že (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. Byť v době uzavření smluv vyžadovalo ust. § 87 ZSU, aby se neplatnosti smlouvy dlužník dovolal, ustálenou judikaturou i výkladem konformním s předpisy EU se dospělo k závěru, že neplatnost smlouvy z uvedeného důvodu musí soud zkoumat i bez námitky dlužníka, tedy že jde o neplatnost absolutní, neboť takto uzavřená smlouva byla již tehdy neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 o. z. Soud je navíc toho názoru, že s ohledem na absenci přechodných ustanovení zákona č. 96/2022 Sb., kterým byl ZSU s účinností od 29. 5. 2022 novelizován, musí být i na smlouvy uzavřené před 29. 5. 2022 aplikováno aktuální znění § 87 ZSU bez ohledu na okamžik uzavření smlouvy, a soud tedy musí platnost smlouvy zkoumat z pohledu dodržení pravidel uvedených v ust. § 86 ZSU, aniž by bylo nutné, aby její neplatnost namítal dlužník ve tříleté lhůtě.

15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost řádně posoudila, ale neposkytla k těmto tvrzením jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala výdělkové poměry žalované, zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, zejména ani netvrdila jaké měla žalovaná v době sjednání smlouvy výdaje na bydlení, elektrickou energii, zda má vyživovací povinnost apod.

16. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a vypořádat vztah mezi účastníky řízení pouze za použití ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 35 000 Kč (tzn. 23 500 Kč ze smlouvy z 30. 3. 2022 a 11 500 Kč ze smlouvy z 15. 12. 2021), představující nesplacenou část jistiny. Úvěrové smlouvy mezi žalovanou a společností , právnická osoba, nebyly uzavřeny platně. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná obdržela částku 95 000 Kč bez právního důvodu, je povinna žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, celkem 35 000 Kč z obou smluv, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná vyzvána žalobkyní k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024, kde byla vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 30. 4. 2024. Podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dnem 6. 5. 2024 a do 10. dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 16. 5. 2024. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od 17. 5. 2024 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebylo sporu o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované dluh vrátit, resp. ani být nemohl, neboť žalovaná je neznámého pobytu a není možné zjistit její současné majetkové poměry.

19. Ve zbytku, přesahujícím shora uvedené vyčíslení bezdůvodného obohacení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II).

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 51,40 % a neúspěšná v rozsahu 48,60 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 2,8 %. Náklady řízení žalované jsou tvořeny náklady zastoupení ustanoveným advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 966,54 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, nahlédnutí do spisu, 2x sepis vyjádření, účast při jednání soudu) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 150 Kč ve výši 4 651,50 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně představují částku 26 801,50 Kč, z níž pak 2,8 % činí 750 Kč, které musí žalobkyně uhradit, a to rukám České republiky, neboť ta hradí náklady ustanoveného opatrovníka, advokáta, žalované.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.