18 C 393/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 62 568,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 62 568,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 46 228,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -město na náhradě nákladů řízení státu jí vzniklých částku 4 054,20 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 22. 11. 2022 se žalobci domáhají vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jim částku 62 568,75 Kč s příslušenstvím a dále náhradu nákladů řízení, přičemž žaloba je odůvodněna tím, že mezi účastníky řízení byla dne 5. 8. 2020 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka montáž posuvné vjezdové brány na elektrický pohon. Předmět díla byl následně rozšířena smlouvou ze dne 12. 9. 2020 o dodávku a montáž vstupní branky, a to ve stejném provedení jako vjezdová brána. Dílo bylo žalovanou vyrobeno a dodáno, nicméně podle žalobních tvrzení se po několika měsících po provedení díla na díle projevily vady, které nebyly při jeho předání zřejmé. Vlivem povětrnostních podmínek došlo prorezavění brány i branky, přestože tyto měly být dle ujištění žalované natřené speciální protikorozní barvou a tím zajištěno jejich nerezavění po dobu několika let. Dodaná brána postupem času ztrácela stabilitu, když se začal uvolňovat opěrný sloupek, na kterém byla brána přichycena. V důsledku toho došlo k vychýlení sloupku z osy, takže bránu nebylo možné otevřít, čímž se stala zcela nefunkční. Žalobci vytkli uvedené vady žalované, která pak provedla opětovný nátěr brány z jedné její strany a dále provedla instalaci plastových klínů okolo opěrného sloupu brány za účelem zajištění jeho stability. Ani tímto způsobem však dle žalobních tvrzení vady odstraněny nebyly, neboť brána nebyla žalovanou natřena protikorozní barvou dostatečně, respektive byl proveden jen nedbalý nátěry jedné strany brány a nikoliv její nástřik, jak bylo původně žalovanou přislíbeno. Plastové klíny, které žalovaná instalovala u opěrného sloupku brány, časem po jejich instalaci popraskaly a odpadly. Žalobci opětovně uplatnili vady brány u žalované, na což reagovala žalovaná dopisem ze dne 29. 3. 2022, ve kterém vytčené vady neuznala. Toto stanovisko žalované pak bylo opětovně potvrzeno dopisem právního zástupce žalované ze dne 1. 4. 2022. S ohledem na žalobci tvrzené vady díla odstoupili žalobci od smlouvy o dílo dopisem ze dne 7. 10. 2022 a vyzvali žalovanou k vrácení ceny díla.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 16. 12. 2022, v rámci kterého uplatněný nárok v celém rozsahu neuznala, když uvedla, že předmětná brána byla žalobci u žalované objednána jako železná se základním nátěrem. Vyžadovala tedy podle žalované další povrchovou úpravu. Žalobci z důvodu finančních nechtěli bránu pozinkovat, pročež má žalovaná za to, že dílo bylo provedeno v rozsahu a kvalitě žalobci objednané. Dále žalovaná uvedla, že žalobci bez jejího vědomí a souhlasu odstranili protilehlý sloupek od samonosné brány, čímž porušily světelnou závoru, která je bezpečnostním prvkem. Bez fungující světelné závory tak podle žalované vrata nemohou řádně fungovat. Dále žalovaná uvedla, že odstraněním protilehlého sloupku došlo k následnému vyvrácení brány v důsledku vlivů poryvu větru. Pokud jde o uplatněné vady vrátek dodaných žalovanou, pak tato byla dle tvrzení žalované ze strany žalobců osazena křivými sloupky a po jejich následném narovnání pravděpodobně došlo ke zvětšení původního prostoru mezi sloupky. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že dílo bylo žalobcům řádně předáno a vytýkané vady díla jsou důsledkem nesprávného zásahu ze strany žalobců. Podle názoru žalované tak nebyly naplněny hmotněprávní předpoklady pro odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobců coby objednatelů.

3. Žalobci se ve věci dále písemně vyjádřil svým podáním ze dne 2. 1. 2023, ve kterém uvedli, že si objednali antracitovou bránu a branku a jako spotřebitelé očekávali, že takový bude i výsledek. Žalobci dále zdůraznili, že nebyly ze strany žalované upozorněni na skutečnost, že by mohlo dojít k tak masivní korozi brány za tak krátkou dobu. Naopak byly žalovanou ujištěni, že brána bude natřena speciálně antikorozní barvou, která vydrží roky. To se však nestalo, neboť nátěr nebyl řádně proveden. V rámci tohoto podání se žalobci vyjádřili i k tvrzení žalované, že k destabilizaci opěrného sloupu brány došlo v důsledku odstranění protilehlého sloupku. Toto tvrzení označili žalobci za nepravdivé. Protilehlý sloupek neměl dle názorů žalobců na stabilitu opěrného sloupu brány žádný vliv, přičemž příčiny nestability opěrného sloupku brány spatřují žalobci v nesprávně navrženém a provedeném ukotvení tohoto sloupku. Rovněž uvedli, že byl nesprávně proveden základ, respektive byl proveden v nedostatečné hloubce, což má rovněž za následek nestabilitu opěrného sloupku. Žalobci zdůraznili, že výsledkem činnosti žalované je nefunkční zkorodovaná brána a branka. Žalobci coby spotřebitelé spoléhali na profesionalitu žalované jakožto podnikatele a ve shora citovaném vyjádření žalobců se pak v žalobci odkazují na znalecký posudek, který byl přílohou podané žaloby. Dalším písemným podáním ze dne 28. 8. 2023 doplnili žalobci svá tvrzení tak, že byly ujištěni jednatelem žalované, panem , jméno FO, , že brána i branka budou natřeny antikorozní barvou s označením RAL 7016, která na dlouhá léta ochrání kovové části před korozí. Tento typ barvy je pak uveden ve zprávě ze dne 30. 7. 2020. Žalobci byli dle svých tvrzení žalovanou ujištěni opakovaně o tom, že brána ani branka nebude podléhat korozi. Žalobci dále uvedli, že jako laici neřešili, zda ochranu před korozí může poskytnout toliko nátěr, nebo zda je nutné pozinkování železných částí brány. Ze strany žalované nebyli žalobci dle svých tvrzení má možnost vzniku koroze bez předchozího pozinkování kovových částí brány upozorněni, naopak jim bylo garantováno, že brána nebude korozi podléhat. Koroze se však objevila velmi brzy po instalaci brány a žalovaná se po oznámení této skutečnosti pokusila provést následný opravný oprávnění nátěr. Tento nátěr však nebyl dokončen, když byl proveden dle tvrzení žalobců jen z jedné strany, takže další korozi tento druhý nátěr nezabránil a tato se projevovala dále a ve větším rozsahu. K funkci protilehlého sloupku, k němuž brána měla zajíždět, uvedli žalobci, že tento sloupek nebyl součástí díla a byly na něm pouze přichyceny profily, do nichž brána zajížděla. Tyto části pak dle žalobců neměli žádnou funkci z hlediska nosnosti brány, která zcela spočívala na nosném kovovém sloupku instalovaném žalovanou na betonový základ, který však je podle názoru žalobců vadný, což se následně projevilo vyosením sloupku, což zapříčinilo nefunkčnost otevírání brány.

4. V řízení bylo účastníky učiněno nesporným, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka elektricky ovládané kovové brány Dále byla mezi nimi uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka kovové branky. Specifikace díla, respektive ujednání o jeho vlastnostech zůstala v řízení mezi účastníky sporná, přičemž písemná nabídka žalované k uzavření smlouvy ze dne 5. 8. 2020 obsahuje seznam komponentů, z nichž brána sestává. Cena díla uvedená v nabídce ze dne 5. 8. 2020 však nekoresponduje následně se cenou díla fakturovanou. Část cena díla za výrobu a montáž brány byla fakturována fakturou číslo , IBAN, ze dne 6. 8. 2020 a splatné 12. 8. 2020 znějící na částku 39 371,75 Kč a část ceny díla za montáž pohonu brány a instalaci branky byla fakturována fakturou č. , IBAN, ze dne 5.10.2020, splatné dne 9.10.2020 znějící na částku 23 197 Kč. Žalovanou tedy byla celkově fakturována částka, která je předmětem žaloby a o jejíž uhrazení nebylo mezi účastníky sporu. V nabídce žalované je však uvedena cena odlišná, a to cena ve výši 56 245,35 Kč. V řízení byly provedeny listinné důkazy, a to mimo jiné předávací protokol číslo , hodnota, ze dne 6. 8. 2020, kterým došlo k předání díla, které je specifikováno jako „dodání a montáž železné brány se základním nátěrem bez finální úpravy“ a předávací protokol ze dne 5.10.2020, kterým došlo k předání díla specifikovaného jako "dodání a montáž vchodové branky". Nabídka žalované je datována dnem 6.8.2020, tedy dnem, kdy došlo podle předávacího protokolu k dodávce části díla spočívající ve zhotovení brány. Datum tvrzeného předání díla dne 6.8.2020 tedy nekoresponduje s nabídkou žalované, nicméně žádným z účastníků nebylo v řízení zpochybněno, že by dílo nebylo předáno.

5. Dále byla k důkazu provedena poměrně obsáhlá komunikace mezi účastníci řízení, a to jednak komunikaci e-mail a jednak jiná elektronická komunikace prostřednictvím mobilního telefonu. Z té bylo prokázáno, že písemná nabídka byla zaslána žalobkyní dne 30.7.2020. Vychází-li soud z tvrzení žalobců, podpořených svědeckou výpovědí svědka , jméno FO, , byla brána dodána v srpnu roku 2020. Z elektronické komunikace mezi účastníky, konkrétně z textové zprávy ze dne 5.10.2020 vyplývá, že žalovaná prostřednictvím svého jednatele , jméno FO, přislíbila přestříkání brány. Z toho má soud za prokázané, že žalobci uplatnili vady brány spočívající v jejím nevyhovujícím nátěru nejpozději v říjnu 2020 a žalovaná se touto výtkou zabývala a přislíbila odstranění vady. Ohledně této výtky vad nebylo prokázáno, kdy a jakou formou byla učiněna, nicméně s ohledem na reakci žalované má soud za prokázané, že žalobci vadu díla uplatnili. První písemná výtka vad byla prokázána dopisem ze dne 15.12.2021, kterým žalobci uplatnili vady díla spočívající jednak v korozi brány a jednak v její nefunkčnosti v důsledku toho, že se brána vyvrací a není možné ji zavírat. V dopise je uvedeno, že žalobci žádají "vyřešení všech problémů, které s .... bránou a brankou jsou, a to zákonem stanovené reklamační lhůtě". Tento text soud vykládá jako volbu způsobu řešení vady jejím odstraněním. Žalovaná na tuto výtku vad reagovala zprávou jejího právního zástupce prostřednictvím e-mailu ze dne 29.3.2022 s tím, že reklamaci neuznává a ve své reakci uvedla stejné argumenty, které použila v rámci své procesní obrany v průběhu řízení před soudem.

6. Dopisem ze dne 7.10.2022 odstoupili žalobci od smlouvy od dílo z důvodu podle § 2106, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), tedy pro podstatné porušení smlouvy vadným plněním.

7. Žalobci nechali zpracovat znalecký posudek, který vypracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dne 3. 10. 2022, jehož závěrem je, že brána i branka má nekvalitně provedenou povrchovou úpravu nátěrů. Nátěrem proráží rez ocelových konstrukcí brány a branky. Brána má nekryté elektrické vedení, napájení a ovládání pohonu brány. Betonový základ brány není proveden do nezámrzné hloubky a základová spára není dostatečně odvodněna. Sloupek s horním vedením brány není dostatečně ukotven v základové konstrukci. Znalec zpracovávající znalecký posudek byl v řízení vyslechnut, a to během ústního jednání konaného dne 15. 12. 2023, při kterém na závěrech svého znaleckého posudku setrval.

8. V řízení byly dále vyslechnuti dva svědci, a to svědkyně , jméno FO, dne 15. 12. 2023, která uvedla, že poprvé viděla bránu někdy v létě či na podzim roku 2020, přičemž již v té době jí žalobci ukazovali, že brána nezajíždí k protilehlému sloupku a zároveň se celá brána viklala. Zároveň svědkyně uvedla, že již na podzim roku 2020 byla na kovové části brány patrná koroze, avšak nikoliv na silnějších částech křídla brány, ale na kovové výplni. Svědkyně dále uvedla, že v současné době, tedy v době, kdy byl prováděn její výslech, je patrná koroze na všech částech brány. Dále svědkyně vypověděla, že byla přítomna osobního jednání mezi žalobci a jednatelem žalované, na které jednatel žalované sdělil žalobcům, že brána bude opatřena protikorozním nátěrem. Uvedla, že si na tuto skutečnost pamatuje v souvislosti s tím, že druhá žalobkyně nechtěla dřevěnou bránu, aby ji nemusela natírat, a právě v reakci na tento požadavek byla ujištěna jednatelem žalované, že brána bude opatřena dlouhodobě odolným nátěrem. V řízení byl také vyslechnut dne 12.6.2024 svědek , jméno FO, , z jehož svědecké výpovědi má soud za podstatné zjištění, že již na podzim roku 2020 byla na kovové části brány patrná koroze. Svědek dále uvedl, že následně, tedy na konci roku 2020, dostal informaci od žalobců, že žalovaná řeší korozi brány jejím opětovným nátěrem.

9. Soud provedl místní šetření, během kterého byla zjištěná silná koroze kovové brány i branky a dále bylo zjištěno, že se nosný sloupek brány znatelně kýve, a to v rozsahu několika centimetrů do obou stran již při letmém dotyku. Zároveň byla místním šetřením vyvrácena nedostatečná mocnost betonového základu nosného sloupku brány, kterou tak znalec ve znaleckém posudku konstatoval nesprávně.

10. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

11. Podle § 2993, občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

13. Podle § 2107 odst. 3 občanského zákoníku neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

14. Podle § 2615 odst. 2 občanského zákoníku o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

15. Podle § 10 odst. 2, vyhl.č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, účinné v době provádění díla, musí stavba odolávat škodlivému působení prostředí, zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům.

16. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 51 A 11/2019-35 ze dne 29.11.2019 oplocení včetně příjezdových bran je stavbou ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, zde myšleno zákona č. 183/2006 Sb., platného v době provádění díla.

17. Soud má po provedeném dokazování za neprokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo, co bylo předmětem díla a skutečnost, že za toto dílo byla žalobci žalované uhrazena cena ve výši 62 568,75 Kč. V řízení bylo sporným, jaké vlastnosti mělo dílo mít, a to zejména co do odolnosti železné brány a branky proti korozi a dále zda bylo dílo zhotoveno řádně. Soud na základě provedených důkazů, a to fotodokumentace, výslechu svědků a provedeného místního šetření dospěl k závěru, že dílo vadami trpělo, a to nejméně vadou spočívající v nesprávně či nedostatečně provedeném nátěru kovových částí brány a branky, který nezabránilo jejich rezavění. Svědci v řízení uvedli, že koroze se na bráně i brance začala projevovat již v řádu několika měsíců a během místního šetření bylo zjištěno masivní prorezavění těchto částí díla, přičemž má soud za to, že kovová brána vystavená povětrnostním vlivům by měla korozi odolávat podstatně déle, což vyplývá i z právním předpisem stanovených požadavků na kvalitu staveb, konkrétně z vyhl. č 268/2009 Sb. a stavebního zákona platných v době realizace díla. Argumentu žalované v tom smyslu, že žalobci z důvodu finanční úspory neobjednali pozinkování kovových částí brány a vědomě tak přijaly skutečnost, že brána zkoroduje soud nepřisvědčil, neboť žádný objednatel by si vědomě neobjednal kovovou bránu s vědomím a, že tato bude nejméně v řádu několika málo let korozí téměř znehodnocena. Kromě toho nemá soud důvodu pochybovat o tvrzení svědkyně , jméno FO, , že žalovaná prostřednictvím svého jednatele ujistila ústně žalobce o antikorozních vlastnostech dodávaného díla.

18. Pokud jde o vytýkanou vadu spočívající tom, že se brána kývala a v důsledku toho bylo obtížné jí zavřít má soud za to, že tato skutečnost může být způsobena nedostatečnou délkou či kvalitou šroubů, kterými je nosný sloupek brány přichycen k betonovému základu, neboť brána by měla podle názoru soudu odvolávat povětrnostním vlivům, včetně větru, i pokud není zavřená a její volná část ukotvena v protilehlém sloupku. Kromě toho soud upozorňuje na skutečnost, že brána vede do ulice obestavěné rodinnými domy a není tak běžně vystavena extrémním náporu větru.

19. Tvrzená vada spočívající v nedostatečném betonovém základu nosného sloupu brány nebyla v řízení prokázána. V případě tvrzené vady nedostatečného bezpečnostního zajištění elektrického kabelu k bráně nebylo v řízení prokázáno, zda v době instalace brány byl tento kabel zabezpečen vnějším krytkou či nikoliv.

20. Za situace, kdy dílo vykazovalo v době po jeho předání žalobcům vady, byli žalobci oprávněni tyto vady žalované vytknout, což učinili a na základě této výtky vad žalovaná provedla pokus o jejich odstranění, o čemž svědčí elektronická komunikace mezi účastníky řízení. Snahy žalované o odstranění vad spočívajících v korozi brány a kývání nosného sloupku brány však úspěšné nebyly, nicméně žalobci učinili další pokus k nápravě tohoto stavu v rámci písemné výtky vad ze dne 15. 12. 2021. Na tuto výtku vad však již žalovaná pozitivně nereagovala, pouze odmítla, že by dílo bylo vadné. Vzhledem k tomu že žalovaná vady díla neodstranila, a dokonce je odstranit odmítla, vzniklo žalobcům právo na odstoupení od smlouvy podle § 2107 odst. 3 občanského zákoníku.

21. Pokud by žalobci od smlouvy odstoupili bez předchozí výzvy k odstranění vad, pak by soud zřejmě takto uplatněný nárok důvodným neshledal, nicméně žalobci postupovali v souladu se zákonem, když nejprve zvolili jako způsob odstranění vady brány její opravu a teprve poté, kdy žalovaná vady neodstranila přistoupili k odstoupení od smlouvy, což jim ustanovení § 2107 odst. 3 občanského zákoníku umožňuje. Z provedeného dokazování navíc vyplývá, že žalovaná konkludentně vady spočívající v rezavění brány a branky a kývání nosného sloupku uznala a neúspěšně řešila, přičemž ze strany žalované nebyla nabídnuta sleva ani jiný způsob odstranění vady.

22. Protože žalobci odstoupili od smlouvy o dílo důvodně a po právu, vznikl jim nárok na vrácení ceny díla, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud zároveň nerozhodl o povinnosti žalobců vydat žalované předmět díla či jeho část, vycházeje z ustálené judikatury, a to rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne 19. 4. 2022, podle něhož synallagmatická povaha závazku vrátit si vzájemně poskytnutá plnění z neplatné smlouvy je v § 2993 o. z. zachována k námitce toho, kdo je o vrácení plnění žádán. Oproti předešlé právní úpravě již žalobce nemusí při uplatnění práva na vrácení plnění z neplatné smlouvy v žalobě vyjadřovat vzájemnou podmíněnost plnění a soud v řízení prověří, zda je žalobou uplatněné právo na vrácení plnění provázáno s restituční povinností žalobce (a zjištěnou vzájemnost vyjádří ve výroku rozhodnutí), pouze k námitce, v níž bude žalovaný tvrdit, že jeho povinnost k plnění má být podmíněna tím, že i jemu bude vráceno plnění, které poskytl žalobci, příp. tím, že mu má být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li vrácení plnění dobře možné (§ 2999 o. z.). Protože žalovaná takovou námitku neuplatnila, soud se touto otázkou nemusel zabývat.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobci byli v řízení úspěšní v celém rozsahu, takže soud jim přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 129 Kč, 7 úkonů právní služby po 3 620 Kč (tj. 27 150 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření žalobce ze dne 28.8.2023 účast na ústních jednáních konaných dne 6.10.2023, 15.12.2023 a 12.6.2024 a účast na místním šetření, jeden úkon první služby za 1 810 Kč za účast na jednání, na němž došlo jen k vyhlášení rozhodnutí, osmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada nákladů na zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 7 344 a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 205,50 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 46 228,50 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Soudem nebyla žalobcům přiznána náhrada za úkon spočívající v opětovné notifikaci vad a odstoupení od smlouvy, neboť se nejedná o žádný z úkonů definovaných v § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

24. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1, o.s.ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobci byli v řízení úspěšní v celém rozsahu, uložil soud povinnost nahradit náklady řízení vzniklé státu žalované. Náklady řízení na straně státu přitom sestávají z odměny a náhrady hotových výdajů přizvaného znalce, které byly celkem přiznány a uhrazeny ve výši 3 540,20 Kč a svědečné pro svědkyni , jméno FO, ve výši 514 Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit náklady státu ve výši 4 054,20 Kč.