30 C 126/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného toho času bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupení advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o vyklizení nemovitých věcí

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným 1. a 2. vyklidit pozemek parc. č. st. 336 (zastavěná plocha a nádvoří) v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a pozemek parc. č. st. 729 (zastavěná plocha a nádvoří) v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (garáž), pozemek parc. [adresa] (zahrada) v k. ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] (zahrada) v k. ú. [část obce], nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město na [list vlastnictví] pro okres [okres], obec Plzeň v k. ú. [část obce], a vyklizené předat žalobkyni, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 1. náklady řízení ve výši 3 600 Kč a žalované 2. náklady řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných 1. a 2. advokáta JUDr. [jméno] [jméno].

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 4. 2021 ve znění její změny ze dne 6. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným 1. a 2. vyklidit a vyklizené předat nemovité věci (rodinný dům a pozemky) specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, když žalovaný 1. uzavřel dne 30. 9. 2019 s právními předchůdci žalobkyně (původními vlastníky) panem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS., nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný 1. spolu s žalovanou 2. (svou matkou) předmětné nemovité věci užívali. Žalovaný 1. se pak v průběhu nájemního vztahu opakovaně dostával do prodlení s hrazením nájemného, konkrétně za období leden až duben 2020, kdy původní vlastníci vypověděli nájemní smlouvu bez výpovědní doby ve smyslu ustanovení § 2291 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, tedy pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Předmětná výpověď byla žalovanému 1. zaslána prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o. na základě plné moci, přičemž tomuto byla doručena dne 1. 6. 2020. Žalovaný byl zároveň vyzván, aby nemovité věci bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od doručení výpovědi, vyklidil. Žalovaní 1. a 2. však předmětnou nemovitost ve lhůtě poskytnuté ze strany žalobkyně nevyklidili. Dne 26. 2. 2021 pak byla žalovanému 1. zaslána opakovaná výzva. Ve vyjádření ze dne 15. 3. 2021 pak žalovaný 1. prostřednictvím svého zástupce JUDr. [jméno] [jméno] sdělil, že nemovité věci nevyklidí, a to až do pravomocného skončení řízení vedeného u Policie ČR, Oddělení hospodářské kriminality, [ulice a číslo] pod číslem jednacím KRPP [číslo]. Dne 23. 3. 2021 pak původní vlastníci jako prodávající uzavřeli s žalobkyní jako kupující smlouvu ohledně shora specifikovaných nemovitých věcí. Dne 20. 4. 2021 pak žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalované 1. a 2. k vyklizení nemovitých věcí. Žalovaní 1. a 2. přes shora uvedenou výzvu předmětné nemovité věci užívají bez právního titulu i nadále.

2. Žalovaný 1. s žalobou nesouhlasil, když k věci samé zejména uvedl, že původním vlastníkem nemovitých věcí byla jeho dcera Bc. [jméno] [celé jméno žalované], která předmětný rodinný dům, včetně pozemků specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku prodala panu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS., a to pod nátlakem spočívajícím ve výhružkách jí samé, i žalovanému 1., když prodej organizoval a zajišťoval jednatel žalobkyně pan [jméno] [příjmení]. S ohledem na výše uvedené pak dcera žalovaného 1. podala u Okresního soudu Plzeň-město žalobu o neplatnosti kupní smlouvy a zároveň bylo podáno i trestní oznámení. Žalovaný 1. dále doplnil, že předmětné nemovité věci užívá se svou matkou, když dle jeho názoru nedošlo k platnému převodu vlastnického práva na žalobkyni.

3. Žalovaná 2. se k žalobě nevyjádřila.

4. V replice ze dne 22. 6. 2021 žalobkyně uvedla, že postup žalovaného 1. považuje za účelový a obstrukční, když s argumentací o údajné neplatnosti kupní smlouvy přichází žalovaný 1. až téměř po dvou letech od jejího uzavření v době, kdy žalobkyně se domáhá vydání soudního rozhodnutí o vyklizení předmětných nemovitých věcí. Po celou dobu trvání nájemního vztahu, kdy žalovaný 1. hradil původním vlastníkům nemovitosti nájemné, neplatnost kupní smlouvy ani náznakem nenamítal. Naopak potvrdil, že si je vědom toho, že předmětné nemovité věci spolu s žalovanou 2. užívá bez platné nájemní smlouvy, když v této souvislosti žalobkyně odkázala i na řízení vedené u Policie ČR, Městské ředitelství [obec], Obvodní oddělení [obec] [obec] pod číslem jednacím KRPP [číslo]. Pokud jde o žalovaným 1. zmíněné trestní oznámení, pak toto bylo Policií ČR jako nedůvodné odloženo acta, čehož si je žalovaný 1. zcela nepochybně vědom. Pokud jde o údajný nátlak jednatele žalobkyně při prodeji nemovitých věcí, pak tohoto se tento mohl stěží dopustit, neboť celý prodej domlouval a organizoval žalovaný 1., jehož dcera [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalované] touto záležitostí pověřila, a to na základě plné moci ze dne 3. 9. 2019. Tato zároveň byla v rámci řízení o převodu vlastnického práva k nemovitosti vyrozumívána ze strany příslušného katastrálního úřadu, přičemž platnost smlouvy nikdy nerozporovala. Závěrem pak žalobkyně poukázala na skutečnost, že ani případný úspěch v řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy nemůže být podkladem pro změnu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, resp. nemůže mít význam pro rozhodnutí soudu v dané věci.

5. Podáním ze dne 6. 10. 2021 pak žalobkyně navrhla připuštění změny žaloby, a to s ohledem na skutečnost, že po podání žaloby došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] to dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] ověřeným [stát. instituce], [stát. instituce] dne 28. 6. 2021.

6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 10. 2021 č. j. 30 C 126/2021-72 pak byla změna žaloby, tak jak je specifikována shora, připuštěna.

7. K projednání dané právní věci bylo u zdejšího soudu na den 12. 10. 2021 od 9:00 hodin nařízeno ústní jednání, ke kterému byli žalovaní 1. a 2. řádně předvoláni. Krátce před začátkem ústního jednání (v 8:15 hodin) pak bylo zdejšímu soudu osobně doručeno podání [anonymizováno] [jméno] [jméno], který do té doby založil do spisu procesní plnou moc udělenou mu toliko ze strany žalovaného 1., v rámci kterého soudu sdělil, že žalovaná 2. tomuto rovněž udělila procesní plnou moc pro předmětné řízení, když tuto spolu s podáním jako přílohu doložil. Zároveň požádal o odročení ústního jednání, a to s ohledem na zdravotní stav žalované 2., a dále z důvodu, že usnesení o připuštění změny žaloby dosud nebylo doručeno všem účastníkům řízení, a pro časovou tíseň proto nebylo možné se k tomuto kvalifikovaně vyjádřit.

8. S ohledem na skutečnost, že soud žádost zástupce žalovaných 1. a 2. o odročení ústního jednání neshledal včasnou ani důvodnou, když usnesení ze dne 8. 9. 2021 č. j. 30 C 126/2021-72, kterým byla připuštěna změna žaloby, bylo doručeno zástupci žalovaných dne 8. 10. 2021 a zástupci žalobkyně dne 11. 10. 2021, kdy téhož dne nabylo i právní moci, a tudíž bylo možné o žalobě jednat. Zároveň již při jednání soud sdělil, že chování a jednání zástupce žalovaných 1. a 2. shledává jako neprofesionální, kdy tento namísto toho, aby se řádně a kvalifikovaně vyjádřil k žalobě ve znění její změny, a zaměřil se především na hmotněprávní aspekty dané věci, tento pouze nemístně obstruuje, čehož je shora uvedené dokladem, když v této souvislosti soud odkázal i na obsah úředního záznamu zdejšího soudu ze dne 8. 10. 2021 (č. l. 73 spisu) a úředního záznamu zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2021 (č. l. 74 spisu). S ohledem na shora uvedené tak soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc dne 12. 10. 2021 projednal v nepřítomnosti žalobkyně, žalovaných 1. a 2. a zástupce žalovaných 1. a 2.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud zjistil, že jejím jediným společníkem a jednatelem je [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo]. Z nesporného tvrzení účastníků pak má soud dále za prokázané, že žalovaní 1. a 2. užívali a v současné době i nadále užívají nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Z výpisu z katastru nemovitostí pak dále vyplynulo, že vlastníkem předmětných nemovitých věcí (pozemku a rodinného domu) včetně garáže bez čísla evidenčního je žalobkyně. Z geometrického plánu [číslo] má soud dále za prokázané, že po podání žaloby došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2019 soud dále seznal, že tato byla uzavřena mezi panem [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo] a [příjmení] [příjmení], DiS., [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo] jako pronajímateli a žalovaným 1. jako nájemcem, když předmětem nájmu byly nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. V článku II. pak bylo ujednáno, že pronajímatel přenechá předmět nájmu nájemci k zajištění jeho bytových potřeb a případně k zajištění bytových potřeb členů jeho domácnosti. Nájemce pak předmět nájmu přijal a zavázal se za něj hradit sjednané nájemné. V článku III. pak bylo sjednáno nájemné na dobu určitou, a to s účinností od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2022. V článku IV. bylo ujednáno nájemné ve výši 22 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 300 Kč měsíčně. Z plných mocí ze dne 30. 9. 2019 vyplynulo, že pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], DiS., zmocnili [právnická osoba], s. r. o., se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] k zastupování ve všech jednáních před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy, a dále ve všech záležitostech a jednáních s právnickými a fyzickými osobami a aby vykonávali veškeré úkony s tím související, zejména aby jejich jménem činila veškeré právní úkony včetně podání písemných návrhů, žádostí, stížností, odvolání i jiných ochranných prostředků, případně se za ně vzdala práva na podání řádných i mimořádných opravných prostředků v rámci soudních, správních či jiných řízení. [příjmení] moc pak byla dále udělena i k vymáhání nároků zmocnitele, k přijímání plnění nároků zmocnitele a k potvrzení přijetí nároků. Plnou moc zmocněnec prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] přijal. Z dopisu [právnická osoba], [anonymizováno] ze dne 11. 5. 2020 nazvaného„ Výzva k dobrovolnému plnění pohledávky, Výzva k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby, Sdělení o skončení nájemního vztahu, Výzva k odevzdání předmětu nájmu a Předžalobní upomínka“ bylo dále zjištěno, že na základě plné moci tato v zastoupení pronajímatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS., vyzvala žalovaného 1. k úhradě dlužného nájemného za období leden 2020 až duben 2020 v celkové částce 89 200 Kč s přísl. do sedmi dnů od doručení předmětné výzvy. Zároveň v souvislosti se shora specifikovaným dluhem bylo žalovanému 1. sděleno, že toto jednání považují pronajímatelé za zvlášť závažný způsob porušení povinností nájemce, a proto je vypovězen nájemní vztah k výše uvedeným nemovitým věcem ve smyslu ustanovení § 2291 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, bez výpovědní lhůty. Žalovaný 1. byl zároveň vyzván k odevzdání předmětu nájmu a předání klíčů předmětu nájmu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi. Rovněž byl žalovaný 1. poučen, že je oprávněn dle ustanovení § 2286 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podat proti této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Z podacího lístku má soud dále za prokázané, že předmětná výzva byla předána k poštovní přepravě dne 12. 5. 2020 a zásilka převzata žalovaným 1. dne 1. 6. 2020. Z výzev na č. l. 17 a 19 dále vyplynulo, že žalovaní 1. a 2. byli k vyklizení a předání nemovitých věcí pronajímateli opakovaně vyzváni. Z kupní smlouvy ze dne 23. 3. 2021 uzavřené mezi panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], DiS., jako prodávajícími a žalobkyní jako kupující bylo dále zjištěno, že nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku byly prodány žalobkyni, a to za kupní cenu ve výši 4 300 000 Kč. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 20. 4. 2021 má soud dále za prokázané, že žalovaní 1. a 2. byli k vyklizení předmětných nemovitých věcí před podáním žaloby vyzváni, přičemž doručení zásilek je doloženo print-screenem sledování zásilky, resp. doručenkou do datové schránky zástupce žalovaných 1. a 2. [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Z dopisu zástupce žalovaných 1. a 2. [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne 15. 3. 2021 vyplynulo, že žalovaní 1. a 2. nehodlají předmětné nemovité věci vyklidit, a to až do pravomocného skončení řízení vedeného u Policie ČR, Oddělení hospodářské kriminality, [ulice a číslo] pod číslem jednacím KRPP [číslo]. Z kopie žaloby projednávané u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 154/2021 ve věci žalobkyně [příjmení] [příjmení] [celé jméno žalované] a žalovaných 1. [jméno] [příjmení] a 2. [jméno] [příjmení], DiS., mimo jiné vyplynulo, že žalobkyně se domáhá v rámci předmětného řízení vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že kupní smlouva, jejímž předmětem jsou v petitu specifikované nemovité věci ze dne 20. 4. 2019 a 24. 9. 2019 je neplatná, přičemž si zároveň zrušují také další smlouvy a rozhodnutí na neplatnost kupní smlouvy obsahově navazující, vzhledem ke změně, k níž došlo prohlášením kupní smlouvy za neplatnou, pozbyůa podkladu. Z úředního záznamu zdejšího soudu ze dne 27. 8. 2021 bylo dále zjištěno, že soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nebyl ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 154/2021 ve lhůtě zaplacen, ani nebylo požádáno žalobkyní o osvobození od placení soudních poplatků.

10. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

11. Podle ustanovení § 2290 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

12. Podle ustanovení § 2291 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobou, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovi povinnosti nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Předně je třeba uvést, že nájemní smlouvu uzavřenou mezi právními předchůdci žalobkyně jako pronajímateli a žalovanými jako nájemci soud shledal jako platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2235 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR pak mimo jiné vyplývá, že pro případ, že je nájem bytu nebo domu, tedy když je účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce a členů jeho domácnosti, ukončován ze strany pronajímatele výpovědí, je na toto jednostranné právní jednání pronajímatele (pronajímatelů) kladeno několik požadavků. Vedle obecných náležitostí právního jednání je v tomto případě vyžadováno, aby výpověď měla písemnou formu ve smyslu ustanovení § 2286 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále byla doručena (došla) druhé straně dle ustanovení § 2286 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále aby ve výpovědi byl uveden důvod výpovědi, v daném případě dle ustanovení § 2291 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a konečně aby výpověď obsahovala poučení nájemce o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout její přezkoumání soudem včetně zákonem stanovené lhůty, v rámci které lze přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem navrhnout dle ustanovení § 2286 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2290 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Ze shora uvedeného plyne, že je vyžadováno, aby nájemcovo postavení jako slabší strany bylo dostatečně vyváženo tím, aby byl o svém právu domáhat se soudního přezkoumání výpovědí pronajímatelem, a to včetně lhůty k jejímu uplatnění řádně poučen. Je tedy podstatné, aby nájemce byl poučen o tom, jak má chránit svá práva a v jaké lhůtě. Nepochybně by nešlo o řádné poučení, pokud by nájemce byl poučen pouze o právu podat přezkoumání oprávněnosti soudem bez uvedení zákonné lhůty stanovené k ustanovení § 2290 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V takovém případě by se totiž mohlo stát, že by se nájemce včas na soud neobrátil. Pokud by přesto podal žalobu, pak tato by byla soudem zamítnuta, neboť by nebyla podána včas a žalobcovo právo žádat přezkum oprávněnosti výpovědi uplynutím stanovené lhůty by bez dalšího zaniklo. Dále je třeba uvést, že po uplynutí shora specifikované lhůty k podání žaloby pro přezkum oprávněnosti výpovědi u soudu zaniká pouze možnost přezkoumávat naplnění výpovědních důvodů, tedy oprávněnost výpovědi v užším smyslu – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 649/2018. Nezaniká však možnost, resp. zároveň povinnost soudu přezkoumávat z moci úřední v rámci řízení o vyklizení nemovité věci, která je předmětem nájmu, platnost či zdánlivost výpovědi dané pronajímatelem. S ohledem na výše uvedené pak soud v rámci prejudiciální otázky podrobil předmětnou výpověď zkoumání, když dospěl k závěru, že neobsahuje veškeré formální náležitosti ve smyslu ustanovení § 2286 odst. 2, ve spojení s ustanovením § 2290 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, když zde absentuje poučení o zákonné dvouměsíční lhůtě pro podání žaloby o přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Nedostatek takovéhoto poučení pak způsobuje absolutní neplatnost dané výpovědi dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to pro její rozpor se zákonem narušujícím veřejný pořádek, berouc zároveň v potaz zájem na ochraně nájemce jako slabší smluvní strany, který pokud nebyl řádně poučen o možnosti domáhat se své ochrany u soudu a nebyl poučen o svých právech včetně lhůt, v rámci kterých lze tyto uplatnit, pak tato práva nerealizuje. K absolutní neplatnosti výpovědi soud přihlíží ex officio i za situace, kdy žalovaný nepodal v zákonné dvouměsíční lhůtě ve smyslu ustanovení § 2290 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že výše specifikovaná výpověď nemohla mít za následek skončení účastníky sjednaného nájemního vztahu. Soud se tak již dále nezabýval procesní obranou žalovaných 1. a 2. a žalobu bez dalšího zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pouze pro doplnění soud uvádí, že i za předpokladu, že by v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 154/2021 byl zaplacen soudní poplatek a ve věci mohlo býti jednáno, nelze na určovací žalobě ve znění žalobního petitu tak, jak je specifikován v předmětné žalobě, shledat naléhavý právní zájem a žaloba by s největší pravděpodobností byla bez dalšího zamítnuta.

15. S ohledem na skutečnost, že žalovaní 1. a 2 byli v řízení zcela úspěšní, mají tito právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalovaného 1. pak sestávají ze dvou úkonů právní služby po 1 500 Kč (tj. 3 000 Kč) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a jedno vyjádření ve věci, a dále dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy celkem 3 600 Kč Náklady řízení žalované 2. pak sestávají z jednoho úkonu právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

16. Pouze z opatrnosti soud uvádí, že žalovaným 1. a 2. nebylo přiznáno právo na odměnu za 1 úkon právní služby provedeným jejich zástupcem [anonymizováno] [jméno] [jméno] v rámci podání ze dne 12. 10. 2021, když tento úkon soud neshledal účelně vynaloženým nákladem řízení.