30 C 403/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 180 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 180 000 Kč od 4. 12. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 77 331 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 21. 11. 2022 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 12. 8. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o podílu na rekonstrukci kanalizace [územní celek], na základě které bylo sjednáno, že žalovaná se bude finančně podílet na rekonstrukci kanalizačního řadu v katastru žalobkyně částkou 180 000 Kč, když rekonstrukce kanalizace byla mimo jiné v zájmu žalované s ohledem na podnikatelský záměr touto realizovaný na území žalobkyně. Na pozemku ve vlastnictví žalobkyně se nachází kanalizační řad a sběrač, na který měla žalovaná v úmyslu napojit svůj developerský projekt, přičemž původní technický stav toto neumožňoval. Žalovaná proto vstoupila do jednání s žalobkyní o provedení rekonstrukce stávajícího kanalizačního řadu a o výši příspěvku na provedení této rekonstrukce, přičemž žalobkyně nejprve navrhovala, aby se žalovaná podílela na rekonstrukci 50 % vynaložených nákladů, tj. částkou 269 152 Kč, naproti tomu žalovaná navrhovala částku 95 000 Kč. Následně došlo mezi stranami k dohodě s tím, že žalovaná se bude podílet na rekonstrukci částkou 180 000 Kč. Návrh smlouvy vypracovala žalovaná a je tedy evidentní, že ke stanovení výše příspěvku na rekonstrukci došlo na základě oboustranného koncensu. Žalovaná i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok žalobkyně původně zcela neuznávala, když v rámci své procesní obrany uvedla, že v dubnu 2020 byla mezi účastníky uzavřena ústní dohoda, na základě které se žalovaná zavázala podílet na rekonstrukci kanalizačního řadu částkou 60 000 Kč. Následně byla zjištěna nefunkčnost kanalizačního řadu žalobkyně váznoucího k pozemku parc. [číslo] ostatní komunikace, [list vlastnictví] v k. ú. žalobkyně s tím, že napojení kanalizačního řadu zbudovaného žalovanou by existující problémy ještě více prohloubily. V návaznosti na shora uvedené byla uzavřena dohoda, že budoucí kanalizační řad bude napojen na jiný kanalizační řad, a to na pozemku sepsaného na [list vlastnictví], kde stávající kanalizační řad byl plně funkční, a navýšení kapacity nemělo způsobit žádné problémy. Pokud jde o změnu umístění kanalizačního řadu a následné připojení developerského projektu žalované, pak i v případě modifikace byla žalovaná ochotná se nadále na rekonstrukci podílet částkou 60 000 Kč. Žalovaná pak nemohla svoji část kanalizačního řadu zkolaudovat z důvodu, že byla nucena vyčkat, až žalobkyně dokončí svoji část kanalizace, na kterou se žalovaná měla napojit. V důsledku pochybení žalobkyně se tak žalovaná dostala do prodlení dvou měsíců oproti původnímu datu dokončení, když zároveň ze strany starosty žalobkyně byl vznesen nárok na vyšší příspěvek, než který byl původně sjednán, a pokud by nedošlo k navýšení této částky, pak by dle vyjádření starosty žalobkyně nebyla schválena kolaudace, případně by celé dílo žalované nabralo zpoždění, což by pro žalovanou bylo naprosto likvidační s ohledem na sjednané smluvní pokuty na základě smluv se třetími osobami. Z tohoto důvodu, pod nátlakem a v tísni tedy žalovaná podepsala smlouvu, na základě které se žalobkyně domáhá úhrady žalovaného nároku. S ohledem na skutečnost, že k uzavření smlouvy došlo v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, žalovaná odstoupila od dané smlouvy, kdy zároveň sdělila, že její vůle byla vadná, když její svobodnou tvorbu vyloučila tíseň. Žalobkyně z pozice správního orgánu (dle vyjádření žalované stavebního úřadu) tlakem způsobeným výhružkou nevydání stavebního povolení a průtahy v řízení vyvinula nátlak na žalovanou a tato z důvodu hrozících mnohamilionových smluvních pokut byla nucena předmětnou smlouvu uzavřít.

3. V replice k vyjádření žalované žalobkyně zejména uvedla, že je třeba rozlišovat, jak bylo napojení kanalizačního řadu naplánováno a popsáno ve stavebním povolení pro developerský projekt žalované a mezi skutečně provedeným napojením, kdy jeho reálné provedení mělo své objektivní důvody, které byly oběma účastníkům v době uzavření smlouvy o podílu na rekonstrukci kanalizace ze dne 12. 8. 2020 známy. Původní záměr žalované byl napojit kanalizaci ve výtlaku [anonymizována dvě slova] (obytná zóna) a vést jí směrem ke stávající kanalizaci. V mezidobí bylo zjištěno, že s ohledem na technický stav stávající kanalizace, na kterou měla být napojena kanalizace žalované, toto připojení není možné realizovat, když napojení dalších 18 rodinných domů by zapříčinilo naprostou nefunkčnost stávajícího kanalizačního řadu. S ohledem na shora uvedené bylo mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto, že napojení developerského projektu nebude prováděno tak, jak bylo zamýšleno původně, ale bude realizováno jiným způsobem, tzn. nebyla realizována část tlakové kanalizace v místech [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], namísto výše uvedené tlakové kanalizace byla vybudována gravitační splašková kanalizace v úseku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o délce 93,80 m, když se jednalo o rekonstrukci stávající kanalizační stoky. Žalobkyně následně pro faktickou realizaci rekonstrukce zajistila veškeré potřebné úkony a podklady, jako je projektová dokumentace, povolení apod., zároveň uhradila i související správní poplatky a náklady na přípravu realizace, když např. jen vyhotovení projektové dokumentace vyšlo na 50 000 Kč Tyto náklady nejsou zohledněny ve výši příspěvku žalované dle smlouvy v částce 180 000 Kč. Žalobkyně kategoricky odmítla, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena dohoda o příspěvku žalované v částce 60 000 Kč na rekonstrukci kanalizačního řadu a že by návrh žalované žalobkyně byť jen v ústní formě akceptovala. Žalobkyně dále zdůraznila, že žalovaná rozporuje text smlouvy, který sama vyhotovila, kdy ani z následných kroků či vyjádření žalované nevyplývá, že podmínky smlouvy pro ni byly jakkoliv nevýhodné. Toto lze seznat i z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 28. 7. 2020 (osoby pověřená jednat za žalovanou), který starostovi žalobkyně sdělil, že částka 180 000 Kč je v podstatě uprostřed představ žalobkyně a žalované a nemá nadále smysl se„ handrkovat o drobné“. Jednatel žalované pak text návrhu smlouvy zaslal žalobkyni v příloze e-mailu ze dne 12. 8. 2020 ve znění, ve kterém byla tato téhož dne uzavřena. Žalovaná rovněž opakovaně ubezpečovala žalobkyni o tom, že předmětná částka bude uhrazena, což mimo jiné vyplývá i ze sdělení jednatele žalované zaslaného žalobkyni datovou zprávou dne 7. 12. 2021. Žalobkyně odmítla, že by smlouva byla ze strany žalované podepsána pod jakýmkoliv nátlakem, či v tísni způsobené žalobkyní. Tato neměla povědomí o tom, do jakých smluvních vztahů se třetími osobami vstupovala či hodlala vstoupit žalovaná, natož aby byla srozuměna s existencí smluvních pokut a jejich výší.

4. Žalovaná následně doplnila svou procesní obranu, když odkázala na skutečnost, že uzavřením smlouvy ze dne 12. 8. 2020 došlo ke změně okolností, které způsobily hrubý nepoměr znevýhodněním žalované, kdy s odkazem na ustanovení § 1765 občanského zákoníku došlo k neúměrnému zvýšení nákladů žalované na rekonstrukci kanalizačního řadu, což vyplývá mimo jiné ze stavebního povolení ze dne 17. 7. 2019, kdy mělo dojít k napojení kanalizace na stávající kanalizaci, přičemž žalovaná byla v dobré víře, že tento je v pořádku. S ohledem na shora uvedené pak žalovaná uvedla, že nárok minimálně co do částky 120 000 Kč není po právu.

5. Při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 25. 4. 2023 pak byla žalovaná poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti uvést konkrétní skutková tvrzení ohledně toho, že žalobkyně měla při uzavírání smlouvy o podílu na rekonstrukci kanalizace ze dne 12. 8. 2020 zneužít tísně žalované, a dále zneužít své podstavení jako silnější strany a jednat nepoctivě. Zároveň byla poučena o povinnosti označit (doložit) důkazy k prokázání doplněných skutkových tvrzení a o následcích nesplnění této výzvy spočívající v riziku neúspěchu ve sporu.

6. V rámci koncentrační lhůty poskytnuté žalované soudem pak tato navrhla svědky k prokázání svých skutkových tvrzení, že původní dohoda mezi účastníky obsahovala závazek žalované podílet se na rekonstrukci kanalizačního řadu částkou 60 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně převzala nefunkční kanalizační síť, na kterou se měla žalovaná nepojit dle platného stavebního povolení a namísto toto zneužila svého postavení a využila tísně žalované, kdy v souvislosti se shora uvedeným porušením povinností žalobkyně došlo k prodlení s předáním pozemků a vydáním kolaudačního rozhodnutí, kdy žalobkyně byla v prodlení s rekonstrukcí kanalizačního potrubí, což mimo jiné vyplývá z doložených předávacích protokolů, kdy žalovaná byla nucena svým smluvním partnerům uhradit smluvní pokuty, kdy zaviněním žalobkyně došlo k prodlení s dokončením rekonstrukce kanalizačního potrubí a u žalované tak nemohlo dojít k prodlení s úhradou nákladů na rekonstrukci, kdy v této souvislosti žalovaná odkázala na ustanovení § 1968 občanského zákoníku.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované soud zjistil, že jediným společníkem žalované je Ing. [jméno] [příjmení], kdy tento je i jednatelem žalované. Druhým jednatelem je [jméno] [příjmení]. Z e-mailové komunikace starosty žalobkyně [jméno] [jméno] a jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že starosta žalobkyně informoval jednatele žalované o tom, že dne 27. 7. 2020 přijalo zastupitelstvo žalobkyně stanovisko, že žalovaná má provést napojení v délce 34 m, kdy podíl žalované na nově budované kanalizační stoce má činit 176 596 Kč při ceně 5 194 Kč za běžný metr včetně DPH. Jednatel žalované pak v odpovědi z téhož dne poděkoval starostovi žalobkyně o snahu najít kompromis s tím, že se nacházejí uprostřed představ zúčastněných a nemá smysl se nadále handrkovat„ drobné“. Z e-mailu jednatele žalované adresovaného starostovi žalobkyně dále vyplynulo, že tento zaslal návrh smlouvy, ve které se žalovaná zavazuje, že podpoří rekonstrukci kanalizačního řadu částkou 180 000 Kč s tím, že pokud smlouva bude podepsána do 15:00 hodin téhož dne, bude možno převzít i smluvní dokumentaci se k tomuto vztahující a odevzdat ji na příslušný stavební úřad. Žalobkyně a žalovaná pak učinily nesporným, že přílohou e-mailu jednatele žalované ze dne 12. 8. 2020 byl návrh smlouvy ve znění, ve kterém byla dne 12. 8. 2020 uzavřena, když její kopie je založena ve spise na č. l.

10. Z žádosti o změnu stavby ze dne 12. 8. 2020, kterou podala žalovaná u [stát. instituce], odboru stavebního vyplynulo, že žalovaná požádala o změny staveb před jejím dokončením, kdy výtlačný řad kanalizace měl být zkrácen o 28,8 m a zaústěn do nové splaškové kanalizace. Ze smlouvy o podílu na rekonstrukci kanalizace žalobkyně ze dne 12. 8. 2020 vyplynulo, že oba účastníci se dohodli, že žalovaná se bude podílet na rekonstrukci kanalizačního řadu žalobkyně sousedícího s pozemky v jejím vlastnictví s tím, že se zavázala podpořit tuto rekonstrukci částkou 180 000 Kč, a to převodem na účet žalobkyně. Žalobkyně měla poskytnout projektovou dokumentaci a vyjadřovací dokumenty jednotlivých orgánů činných ve stavebním řízení žalované. Z listin doložených žalobkyní (zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích za období od 1. 9. 2020 do 27. 10. 2020, protokolu o čerpání stavby, předávacího protokolu a protokolu o zkouškách vodotěsnosti [číslo] ze dne 2. 11. 2020, dále protokolu o průběhu kamerové prohlídky ze dne 2. 11. 2020 a předávacího protokolu ze dne 2. 11. 2020) vyplynulo, že žalobkyně zajistila provedení rekonstrukce kanalizačního řadu v úseku napojení výtlaků [anonymizována čtyři slova] v délce 93,80 m. Za rekonstrukci provedenou společností [právnická osoba] uhradila žalobkyně částku 700 633,60 Kč (zjištěno ze zjišťovacího protokolu o provedených stavebních pracích, faktur [číslo] [číslo] skutkových tvrzení starosty žalobkyně). Skutečné provedení rekonstrukce kanalizace je pak označeno na situačním plánku na č. l. 50 žlutou barvou. Z oznámení Městského úřadu Blovice, odboru stavebního a dopravního ze dne 4. 9. 2020 [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] vyplynulo, že bylo zahájeno řízení o změně stavby před dokončením, kdy žalovaná jako stavebník dne 12. 8. 2020 podala žádost o povolení stavby před jejím dokončením ohledně kanalizační stoky v obytné zóně [obec], kdy neměla být realizována část tlakové kanalizace [anonymizováno] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a zároveň měla být vybudována gravitační kanalizace o délce 93,80 m v úseku [anonymizováno], když se mělo jednat o rekonstrukci stávající kanalizační stoky. Městský úřad Blovice, odbor stavební a dopravní pak rozhodnutím ze dne 7. 10. 2020 [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] povolil změnu stavby v rozsahu specifikovaném shora. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odboru stavebního a dopravního ze dne 24. 6. 2021 [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] má soud za prokázané, že bylo povoleno užívání stavby Obytná zóna, [obec], kdy tato mimo jiné obsahuje i splaškovou a dešťovou kanalizaci. Z jeho odůvodnění vyplynulo, že dne 18. 11. 2020 podala žalovaná jako stavebník žádost o vydání kolaudačního souhlasu na předmětnou stavbu, kdy s ohledem na skutečnost, že žádost spolu s přílohami neobsahovala předepsané náležitosti, stavební úřad rozhodl o provedení kolaudačního řízení a vyzval stavebníka k doplnění žádosti, která byla následně doplněna až dne 10. 5. 2021. Při kontrolní prohlídce dne 13. 5. 2021 stavební úřad zjistil, že stavba je dokončena, přičemž nezjistil závady bránící bezpečnému užívání stavby a shledal, že jsou splněny obecné požadavky na výstavbu, skutečné provedení stavby a její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví. Z dopisu ze dne 23. 11. 2021 dále vyplynulo, že žalobkyně informovala žalovanou o vybudování kanalizační stopy na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle projektové dokumentace pro zkolaudování stavebních pozemků ve vlastnictví žalované. S odkazem na smlouvu ze dne 12. 8. 2020 pak dále informovala žalovanou o předání projektové dokumentace a vyjadřovacích dokumentů a zrekapitulovala, že kolaudace celé zóny proběhla v červnu 2021. Zároveň vyzvala žalovanou k úhradě částky 180 000 Kč na základě smlouvy o podílu žalované na rekonstrukci kanalizačního řadu na účet č. [bankovní účet], a to nejpozději do 3. 12. 2021. Z potvrzení o doručení datové zprávy vyplynulo, že předmětná výzva byla žalované doručena dne 23. 11. 2021 v 11:57 hodin. Ze zprávy jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 12. 2021 bylo dále zjištěno, s odkazem na tíživou finanční situaci žalované tato není schopna závazek okamžitě uhradit, nicméně v lednu 2022 měla žalovaná získat finanční prostředky z jiného stavebního projektu. Jednatel pak uvedl, že závazek žalovaná samozřejmě uhradí a poděkoval za pochopení. Z potvrzení o přijetí datové zprávy má soud za prokázané, že předmětné sdělení bylo doručeno žalobkyni do datové schránky dne 7. 12. 2021 v 12:24 hodin. Ze sdělení jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 1. 2022 a potvrzení o doručení předmětného dopisu do datové schránky žalobkyně ze dne 18. 1. 2022 má soud za prokázané, že jednatel žalované informoval žalobkyni o tom, že se již blíží ke smírnému vyřešení s úbytkem klientů, kteří měli doplatit zasíťované pozemky v k. ú. [obec], když se žalované mělo podařit zajistit finanční prostředky z dalších projektů, kdy zároveň přislíbil uhradit žalovanou pohledávku nejpozději do února 2022. Z dopisu žalobkyně ze dne 21. 4. 2022 a potvrzení o jeho doručení do datové schránky žalované ze dne 25. 4. 2022 vyplynulo, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě částky 180 000 Kč mimo jiné i s odkazem na příslib úhrady předmětné částky ze strany jednatele žalované ze dne 7. 12. 2021. Žalobkyně pak opětovně urgovala žalovanou o úhradu částky 180 000 Kč výzvou ze dne 20. 7. 2022 doručenou žalované do datové schránky ke dni 26. 7. 2022 (výzva a potvrzení o doručení do datové schránky žalované). Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 31. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované pohledávky ve výši 180 000 Kč a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 13 050 Kč.

8. Podle ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle ustanovení § 8 občanského zákoníku, zjevné zneužití práv nepožívá právní ochrany.

10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 587 odst. 1 občanského zákoníku, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávacího vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo nabídnout neplatnost právního jednání.

12. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

14. Podle ustanovení § 1764 občanského zákoníku, změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

15. Podle ustanovení § 1765 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Právo podle odst. 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností.

16. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se v předmětné právní věci domáhá úhrady částky 180 000 Kč s přísl. z titulu smlouvy uzavřené s žalovanou dne 12. 8. 2020, jejímž předmětem byl závazek žalované zaplatit žalobkyni příspěvek na rekonstrukci kanalizačního řadu v částce 180 000 Kč.

18. Předně je třeba konstatovat, že žalobkyně je sice veřejnoprávní korporací, nicméně v daném závazkovém vztahu vystupuje jako subjekt soukromého práva ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Žalovaná pak jako podnikatel (právnická osoba) uzavřela předmětnou smlouvu v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, když tato měla úzkou souvislost s prováděním developerského projektu v katastru žalobkyně.

19. V případě smlouvy o podílu na rekonstrukci kanalizace obce Zdemyslice se jedná o nepojmenovanou smlouvu (inominátní kontrakt) ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, když tato smlouva byla dle názoru nalézacího soudu platně sjednána, neboť její obsah je dostatečně určitý, jsou jasně a srozumitelně určeny předmět smlouvy, závazky, které strany přejímají a práva, které jim na základě dané smlouvy vznikají. Jde tedy o závazkový vztah řídící se primárně sjednanými podmínkami, a dále obecnou úpravou občanského zákoníku.

20. Žalovaná pak v rámci své procesní obrany argumentovala v několika rovinách. Pokud jde o namítanou neplatnost smlouvy o podílu na rekonstrukci kanalizace žalobkyně ze dne 12. 8. 2020 z důvodu, že žalobkyně měla při uzavírání smlouvy zneužít tísně žalované, a dále zneužít svého postavení jako silnější strany, pak k tomuto soud uvádí, že § 1797 občanského zákoníku vylučuje aplikaci lichvy upravené v § 1796 občanského zákoníku ve prospěch podnikatele. Vyloučení aplikovatelnosti úpravy lichvy na právní jednání podnikatelů je v souladu s jejich sníženou právní ochranou vyplývající z jejich profesionality.

21. Dále pak nalézací soud odkazuje i na komentář Beck k ustanovení § 1797 občanského zákoníku, který zcela vylučuje, aby se podnikatel, (který uzavřel smlouvu při svém podnikání) dovolával samotného rozporu s dobrými mravy (§ 580 občanského zákoníku) z důvodu, že výše plnění je v hrubém nepoměru, a případně, že i došlo ke zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti, nebo k jiné obdobné okolnosti (podnikatel se jako profesionál nemůže dovolat své slabosti ani toho, že byla zneužita). V takové situaci § 580 občanského zákoníku použít nelze, neboť je to vyloučeno zvláštním ustanovením § 1796 ve spojení s § 1797. Teprve vystupňuje-li se jednání protistrany až do hrozby násilí nebo uvedení v omyl, může být podnikatel vyvázán ze smlouvy za předpokladu ustanovení § 587 a n. občanského zákoníku, nebo § 587 občanského zákoníku.

22. Judikatura vyšších soudů pak dospěla k závěru, že nemožnost užít pravidla pro lichvu a neúměrné zkrácení ovšem neznamená úplnou nemožnost dovolat se obecnějších zákazů zneužití práva (§ 8 občanského zákoníku), zneužití závislosti podnikatelem (§ 433 občanského zákoníku) nebo jednání nepoctivého (§ 6 občanského zákoníku). V konkrétním případě totiž i podnikatel může být ve slabší pozici (zejména vůči jinému podnikateli), může být nepoučen a špatně se orientovat, popř. a zejména může být v tísni. Aplikace obecnějších institutů ovšem nemůže zcela potlačit výjimku upravenou v ustanovení § 1797 občanského zákoníku. Bylo by proto nutno zvažovat všechny okolnosti případu, zejména také otázku, na kolik si podnikatel mohl obstarat dostatečné informace a dostatečný právní servis. Dále lze z ustanovení § 1797 občanského zákoníku dovodit celkově nižší míru ochrany i při použití zmíněných obecných institutů, odůvodněnou právě profesionalitou podnikatele a tím, že se vědomě a dobrovolně vystavil tvrdosti obchodního světa a ostatní od něj důvodně mohli očekávat k tomu potřebné schopnosti (§ 5 odst. 1 občanského zákoníku).

23. Ke shora uvedenému pak soud doplňuje, že s ohledem na postavení žalobkyně jako veřejnoprávní korporace (nikoli podnikatele) je dle názoru soudu vyloučeno užití ustanovení § 433 občanského zákoníku.

24. Pokud se pak žalovaná byť v obecné rovině dovolávala zneužití její tísně ze strany žalobkyně a obecnějších zákazů zneužití práva dle § 8 občanského zákoníku, resp. jednání nepoctivého dle § 6 občanského zákoníku, pak je třeba mimo jiné odkázat na skutečnost, že žalovaná sama vypracovala návrh předmětné smlouvy a zároveň prostřednictvím svého jednatele žalobkyni opakovaně utvrzovala v delším časovém horizontu o tom, že se nebude„ handrkovat o drobné“ (míněno rozdíl mezi jí původně navrhovanou částkou k úhradě ve výši 95 000 Kč a výší příspěvku následně dohodnutou mezi účastníky v částce 180 000 Kč) opakovaně pak ujišťovala prostřednictvím svého jednatele žalobkyni, že žalovanou částku uhradí, aby pak s odstupem několika let zpochybnila samotnou platnost smlouvy s odkazem na ustanovení uvedená shora.

25. Pokud bylo žalovanou argumentováno, že předmětná smlouva je neplatná z důvodu zneužití její tísně ze strany žalobkyně, pak v této souvislosti se žalované dostalo poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti uvést konkrétní skutková tvrzení ohledně žalované tvrzeného jednání žalobkyně, a dále i o jí tvrzeném zneužití postavení žalobkyně jako silnější strany a s tím související nepoctivé jednání. Žalovaná byla zároveň poučena i o povinnosti označit (doložit) důkazy ohledně doplněných skutkových tvrzení a rovněž i o následcích nesplnění této výzvy spočívající v riziku neúspěchu ve sporu. V koncentrační lhůtě pak žalovaná nedoplnila žádná konkrétní skutková tvrzení, když podání žalované ze dne 4. 5. 2023 neobsahuje dostatečně úplná, určitá a konkrétní skutková tvrzení v souvislosti s poučením soudu specifikovaným shora. Skutková tvrzení pak bez dalšího nelze nahrazovat odkazem na důkazy, když ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR i komentářové literatury k příslušným ustanovením o. s. ř. je třeba nejprve uvést dostatečná a dostatečně konkrétní skutková tvrzení v rámci břemene tvrzení a tyto pak následně prokazovat v rámci důkazního břemene, přičemž obě tato břemena tížila s ohledem na dosavadní průběh řízení žalovanou.

26. Jelikož byla žalovaná již při prvním jednání ve věci soudem poučena o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti na svou obranu, stejně jako o následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve věci, a přesto svoji procesní povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti na svou obranu nesplnila, soud dále doplňuje, že již nebylo namístě dodatečně žalovanou opětovně poučovat ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. Za tohoto procesního stavu tak žalovaná nesplnila svou základní procesní povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti na svou obranu, tj. neusnesla břemeno tvrzení a soud již přistupoval k provádění žalovanou navržených důkazů, když tak, jak již bylo uvedeno shora, nedostatečná skutková tvrzení žalované nelze nahrazovat odkazem na důkazy či jejich provádění.

27. Dále soud doplňuje, že se blíže nezabýval existencí údajné ústní dohody z dubna 2020, na základě které měla žalovaná dle jejího tvrzení uhradit žalobkyni příspěvek na rekonstrukci kanalizačního řadu ve výši 60 000 Kč, kdy i v případě, že by tato skutečně uzavřena byla, nemohla by vedle písemně uzavřené dohody ze dne 12. 8. 2020 obstát, kdy tato by i v případě existence předchozí dohody tuto nahrazovala v rámci privativní novace ve smyslu ustanovení § 1902 věta prvá občanského zákoníku.

28. Pokud jde o odkaz žalované na změnu okolností po uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 1764 až 1766, pak v této souvislosti soud uvádí, že dle jeho názoru ustanovení § 1764, resp. § 1765 občanského zákoníku na danou věc z logiky věci vůbec nemůže dopadat, kdy ke změně poměrů by muselo dojít až po uzavření smlouvy ze dne 12. 8. 2020, kdy k takové skutečnosti nedošlo a žalovaná toto ani v průběhu řízení netvrdila. Z logiky věci pak vyplývá, že pokud by bylo argumentováno hrubým nepoměrem a změnou okolností, tak tyto by naopak mohly vyvstat eventuálně na straně žalobkyně, pokud by stávající smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce kanalizačního řadu, byla změnou okolností stižena navýšením ceny díla, k čemuž rovněž nedošlo.

29. Dále soud doplňuje, že nepřiléhavou a nedůvodnou shledává i procesní obranu žalované odkazující na ustanovení § 1968 občanského zákoníku, když ze smlouvy ze dne 12. 8. 2020 nevyplývá, že by uhrazení částky 180 000 Kč bylo vázáno na předchozí splnění jakékoliv podmínky či povinnosti žalobkyně, se kterou by se tato mohla byť jen teoreticky dostat do prodlení, když ve smlouvě byla zakotvena pouze povinnost žalobkyně poskytnout žalované projektovou dokumentaci a vyjádření subjektů a orgánů v rámci stavebního řízení bez stanovení jakéhokoliv konkrétního data. Projektová dokumentace pak byla předána žalované v den podepsání smlouvy, když tuto žalovaná jako přílohu zároveň doložila k žádosti o povolení změny stavby. Zbylá vyjádření pak žalobkyně žalované rovněž předala, jinak by nemohlo dojít k vydání kolaudačního rozhodnutí. Z provedeného dokazování pak rovněž vyplynulo, že žalobkyně zároveň zajistila provedení rekonstrukce kanalizačního řadu a žalované tak ničeho nebránilo v úhradě příspěvku, k jehož zaplacení se zavázala ve výše citované smlouvě. Skutečnost, že rekonstrukce kanalizačního řadu byla provedena, vyplývá jak ze shodného tvrzení obou účastníků, tak i z navazujících rozhodnutí správních orgánů.

30. Z opatrnosti pak soud doplňuje, že smlouva z důvodů tvrzených žalovanou s odkazem na uzavření smlouvy v tísni, za zneužití postavení silnější strany a nepoctivým jednáním by při jejich naplnění a prokázání, což v daném řízení dostatečně tvrzeno ani prokázáno nebylo, mohla být neplatná pouze absolutně, a tudíž se soud blíže nezabýval odstoupením žalované od smlouvy o podílu na rekonstrukci kanalizace [územní celek] ze dne 12. 8. 2020 učiněným v rámci podání žalované ze dne 4. 1. 2023, když toto shledal jako irelevantní, resp. neplatné a nedůvodné.

31. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o splatnost žalované pohledávky, pak je třeba konstatovat, že s ohledem na skutečnost, že ve smlouvě nebylo stanoveno datum, do kterého má být tato uhrazena, byl příspěvek splatný na výzvu, která byla žalobkyní učiněna v rámci dopisu ze dne 23. 11. 2021, jenž byl doručen žalované do datové schránky téhož dne. V předmětném přípisu pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 180 000 Kč nejpozději do 3. 12. 2021. Dnem následujícím se tak žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, a proto žalobkyni náleží právo i na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 200 Kč, z osmi úkonů právní služby po 8 300 Kč (tj. 66 400 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří písemných vyjádření žalobkyně a účasti na dvou ústních jednáních konaných u zdejšího soudu dne 25. 4. 2023 a 1. 6. 2023, dále cestovních náhrad za dvě cesty k ústním jednáním na trase [obec] [obec] a zpět o celkové vzdálenosti 108 km, tj. celkem 931 Kč a náhrady za promeškaný čas strávený na dvou cestách k ústním jednáním v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně přestavuje částka 77 331 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.