31 C 314/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 396 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 396 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 396 000 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 137 032,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 9. 2024 se žalobce domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 396 000 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce a žalovaná byli účastníky dědického řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, u , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , adresa, , která byla pověřena Okresním soudem v , adresa, k projednání pozůstalosti po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, . V dědickém řízení se objevily pochybnosti o platnosti právního jednání zůstavitelky ze dne , datum, , kterým zůstavitelka změnila svoji původní závěť ze dne , datum, , když žalobce namítal, že zůstavitelka k datu , datum, trpěla , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , v jejímž důsledku byla podstatně zasažena její ovládací schopnost. Žalobce proto podal žalobu proti žalované o neplatnost závěti ze dne 13. 2. 2019. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 23. 11. 2021 pod č. j. , spisová značka, , ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 9. 12. 2021 pod č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 11. 2022 pod sp. zn. , spisová značka, bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaná není dědičkou zůstavitelky z titulu závěti ze dne , datum, , a to z důvodu její neplatnosti. Jelikož tato závěť byla shledána neplatná, měl se stát, na základě závěti zůstavitelky ze dne , datum, , veškerý majetek zůstavitelky, majetkem žalobce. Žalovaná tuto závěť zůstavitelky ze dne , datum, neuznala a tuto platnost účelově popírala. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 21. 6. 2023 pod č. j. , spisová značka, byla žalované uložena povinnost podat žalobu na paní , jméno FO, a žalobce za účelem vyřešení sporu o dědické právo s ohledem na závěť ze dne , datum, , proti kterému žalovaná podala odvolání. Dále žalovaná vyzvala emailem ze dne 19. 3. 2023 žalobce k zaplacení částky 200 000 Kč, pro případ jejího zaplacení žalovaná uvedla, že nebude popírat závěť ze dne 26. 4. 2011 a tím prodlužovat dědické řízení po zůstavitelce. Žalovaná vyzvala zároveň dopisem ze dne 20. 7. 2023 paní , jméno FO, , matku žalobce a žalované, rovněž k zaplacení částky 200 000 Kč, přičemž avizovala, že v případě nezaplacení této částky podá žalobu na určení dědického práva a tím dojde k prodloužení dědického řízení po zůstavitelce. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 17. 10. 2023 pod č. j. , spisová značka, došlo k ukončení účasti paní , jméno FO, a žalované v dědickém řízení po zůstavitelce. Jediným dědicem po zůstavitelce se tak stal žalobce z titulu platné závěti zůstavitelky ze dne , datum, , jak bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu v , adresa, pod č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, bylo potvrzeno žalobci dědické právo k pozůstalosti po zůstavitelce, když toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 4. 2024. Žalobce dále uvedl, že zůstavitelka byla ke dni své smrti mimo jiné výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, (LV č. , hodnota, ), ke které náleží spoluvlastnický podíl na společných částech ve výši , Anonymizováno, , vše nemovitosti pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané u Katastrálního pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Vlastníkem předmětného bytu a movitých věcí zůstavitelky, které se v bytě v době jejího úmrtí nacházely se ke dni 23. 4. 2019 s ohledem na průběh dědického řízení po zůstavitelce, stal žalobce. Po dobu od úmrtí zůstavitelky do 10. 1. 2023 však byt užívala výhradně žalovaná, a to bez jakéhokoliv právního titulu. Důvody, proč nemohl žalobce byt užívat spočívají na straně žalované, která dědické právo žalobce po celou dobu popírala a nárokovala si dědické právo pro sebe na základě neplatné závěti. Byla to pouze žalovaná, která disponovala klíči od předmětného bytu a tento odmítla žalobci i přes jeho výzvy poskytnout. K vyloučení žalobce z užívání bytu tak došlo jednostranně jednáním žalované, která mu odmítla přes jeho výzvy předat klíče od bytu, neumožnila mu přístup do bytu a tímto svým jednáním se žalovaná na úkor žalobce obohatila. Žalobce tak žádá po žalované vydání bezdůvodného obohacení, které se rovná výši nájemného za obdobnou nemovitost obvyklého v místě a čase. Žalobce provedl průzkum realitních serverů za účelem stanovení obvyklého nájemného a dospěl k částce 9 000 Kč měsíčně. Za období od 23. 4. 2019 do 10. 1. 2023, kdy byly klíče od bytu doručeny notářce, tak vzniklo žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 000 Kč měsíčně. Žalobce zaslal žalované dne 26. 1. 2023 výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 396 000 Kč, žalovaná však žalobci ničeho neuhradila. Dále žalobce uvedl, že za dobu, kdy žalovaná užívala byt a žalobci v užívání bytu bránila, došlo na straně žalobce rovněž ke vzniku škody ve formě ušlého zisku, který by žalobce získal, spočívajícího v nájemném, za které by žalobce býval byt pronajímal. Žalobce již dne 2. 5. 2019 s paní , jméno FO, sjednal, že jí byt, který zdědí po zůstavitelce, pronajme za částku 9 000 Kč měsíčně. Za období od 23. 4. 2019 do 10. 1. 2023 by tak nájemné činilo částku 396 000 Kč, tj. za 44 měsíců v částce 9 000 Kč měsíčně. Vznik škody v podobě ušlého zisku je v příčinné souvislosti s jednáním žalované, která měla jediná klíče, jediná přístup do bytu a žalobci v jeho užívání bránila. Žalobce tak zaslal žalované dne 6. 8. 2024 výzvu k zaplacení náhrady škody, když lhůta pro náhradu škody uplynula dne 16. 8. 2024. Žalovaná však žalobci neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce ani zčásti neuznává. Žalobci vůči žalované žádný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s bytovou jednotkou č. , Anonymizováno, nevznikl, neboť nejsou splněny žádné z podmínek na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná nezískala žádný majetkový prospěch na úkor žalobce. Předmětný byt nikdy neužívala. Pokud žalobce usuzuje na svůj nárok z toho, že neměl možnost byt užívat do skončení soudního řízení o určení dědického práva vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , spisová značka, , kdy rozsudek byl vydán 25. 11. 2022 a nabyl právní moci 23. 1. 2023, tak pak sám žalobce tvrdí, že žalovaná klíče od předmětného bytu předala soudní komisařce 10. 1. 2023. Není pravdou, že by žalovaná vyloučila žalobce z užívání bytu. Žalovaná uvedla, že klíče od předmětného bytu jí ještě za života předala , jméno FO, , neboť ji žalovaná navštěvovala. Měla tedy v klíče v držení i ke dni smrti zůstavitelky a jak sám žalobce uvedl, žalované svědčila závěť ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , zatímco žalobci svědčila závěť ve formě notářského zápisu ze dne , datum, . Žalovaná se tak důvodně domnívala, že je dědičkou po zůstavitelce, když ke dni úmrtí , jméno FO, bylo postavení žalobce i žalované ve vztahu k pozůstalosti po , jméno FO, shodné, nebylo možno presumovat rozhodnutí v řízení o určení dědického práva, v jehož rámci se vedlo rozsáhlé dokazování, které vedlo k rozhodnutí tak, jak je shora uvedeno. Žalovaná uvedla, že byť měla klíče k dispozici, byt žádným způsobem po celou dobu řízení o pozůstalosti, ani po celou dobu řízení o určení dědického práva neužívala, byt byl prázdný. Žalobce vůči žalované, ani vůči soudní komisařce, ani vůči soudu neučinil žádné kroky směřující k tomu, aby mu byl přístup do bytu umožněn. Žalovanou nikdy nepožádal o to, aby mu klíče od bytu poskytla. Nikdy neprojevil zájem, že by chtěl byt užívat či pronajmout. Jakmile v řízení o určení dědického práva bylo pravomocně rozhodnuto, žalovaná klíče od bytu soudní komisařce předala. Žalovaná dále uvedla, že ke dni smrti , jméno FO, měl klíče od bytu rovněž žalobce. Bezprostředně po úmrtí paní , jméno FO, žalobce zámek v bytě vyměnil, nicméně následně vrátil zámek původní poté, co mu bylo sděleno, že existuje závěť ze dne 13. 2. 2019 ve prospěch žalované. Žalovaná uvedla, že žalobce ani netvrdí a neprokazuje, jakým způsobem měla žalovaná byt užívat. Žalovaná dále uvedla, pokud hodlal žalobce činit kroky spadající pod tzv. správu pozůstalosti, mohl tak učinit prostřednictvím institutu v řízení o pozůstalosti, kdy soud mohl i bez návrhu usnesení jmenovat správce pozůstalosti. Žalobce však ani takovéto kroky neučinil. Pokud pak žalobce uplatňuje vydání bezdůvodného obohacení za období od 23. 4. 2019 do 10. 1. 2023 ve výši obvyklého nájmu, pak žalovaná uvádí, že žalobce nebyl minimálně do dne právní moci rozhodnutí soudní komisařky v řízení o pozůstalosti oprávněn uzavírat se třetí osobou nájemní smlouvu k bytu, neboť nebyl vlastníkem tohoto bytu, leda že by nájemní vztah vznikl v rámci správy pozůstalosti, pokud by k tomu byly splněny zákonné podmínky. Dále žalovaná poukázala na ust. § 1670 občanského zákoníku, dle kterého není dědic oprávněn s pozůstalostí disponovat dříve, než je nabytí dědictví potvrzeno soudem. Žalobce tedy nemohl byt třetí osobě před potvrzením nabytí dědictví pronajmout ani tehdy, pokud by měl klíče u sebe on sám, neboť nájem je vztah vlastníka, věci a třetí osoby, nicméně žalobce žádné kroky ohledně správy nikdy neučinil nebo žalované o nich není nic známo. Žalovaná tak považuje postup žalobce vůči její osobě za šikanózní a dle § 8 občanského zákoníku platí, že zjevné zneužití práva nemůže požívat právní ochrany. Ve vztahu k nájemní smlouvě s paní , jméno FO, žalovaná sdělila, že je zde řada důvodů, proč se domnívat, že tato smlouva byla uzavřena účelově, neboť žalobce k jejímu uzavření přistoupil několik dnů po úmrtí paní , jméno FO, . Tato nemusela být uzavřena ani dne 2. 5. 2019, ale mnohem později, když žalobce se o této smlouvě nezmínil ani v řízení o pozůstalosti, ani v řízení souvisejícím o určení dědického práva. Tato byla uzavřena až poté, co žalobce nabyl povědomí o závěti ze dne 13. 2. 2019. Tedy si vůbec nemohl být jistý svého dědického práva. Dále pak žalovaná uvedla pro případ, že by soud dospěl k závěru, že skutečně na její straně mělo dojít k bezdůvodnému obohacení, pak namítla promlčení tohoto nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období předcházející dni 17. 9. 2021, tedy 3 roky před podáním žaloby. V neposlední řadě žalovaná namítla, že bezdůvodné obohacení nemohlo vzniknout ani za období před podáním žaloby o určení dědického práva, k čemuž došlo dne 31. 12. 2019, když do doručení této předmětné žaloby žalované, tato nemohla vědět, zda žaloba vůbec byla podána. V neposlední řadě pak namítla, že žalobce netvrdil ani neprokázal výši údajného bezdůvodného obohacení. S částkou 9 000 Kč měsíčně pak nesouhlasila.

3. V replice (č. l. 67) žalobce namítl, že nabyl vlastnického práva k bytu ke dni úmrtí zůstavitelky. Nesouhlasil s tvrzením žalované, že nezískala majetkový prospěch, ani že předmětný byt neužívala. Žalovaná v řízení o určení dědického práva jednala takovým způsobem, kterým mařila žalobci přístup k majetku v pozůstalosti, zejména k tomuto bytu, neboť se dovolávala svého dědického práva na základě neplatné závěti. Žalovaná byt užívala, což je patrné z jejích vyjádření adresovaných notářce, kdy sdělovala, že předmětný byt vyklízela za účelem jeho prodeje. Žalobce uvedl, že žalovaná z předmětného bytu odnesla některé věci po zůstavitelce, nahradila je pak jinými stejného druhu. Tedy žalovaná jako jediná byt užívala a žalobce z jeho užívání vyloučila. Žalobce uvedl, že poté, co zůstavitelka zemřela, z opatrnosti vyměnil vložku v zámku od bytu, neboť mu bylo známo, že klíče od bytu má větší počet lidí, nevěděl však, kdo. SMS zprávou ze dne 8. 5. 2019 byl žalovanou vyzván k navrácení do původního stavu, když z tohoto lze učinit závěr o tom, jakým způsobem žalovaná k bytu a pozůstalosti přistupovala. Žalobce tak odmítl názor žalované, že postavení žalobce a žalovaná bylo po dobu dědického řízení shodné. Odmítl tvrzení žalované, že by žalobci poskytla součinnost, pokud by k tomu byla vyzvána a že žalobce neučinil žádné kroky ve vztahu k ní, ani k notářce nebo soudu. Žalobce uvedl, že tyto kroky činil opakovaně prostřednictvím notářky. Dále se pak vyjádřil k nájmu bytu tak, že neuzavřel nájemní smlouvu, ale měl pronajmutí sjednáno. Jelikož k uzavření smlouvy nedošlo, vznikla mu škoda v podobě ušlého nájmu. Co se týče promlčení, pak žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2022 pod sp. zn. , spisová značka, , kdy promlčecí lhůta mohla počít běžet nejdříve k právní moci rozhodnutí o dědickém právu žalované na základě neplatné závěti. Považuje tak námitku promlčení za nedůvodnou.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 25. 10. 2019 pod č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že byl žalobce odkázán k podání žaloby proti pozůstalé neteři paní , Jméno žalované, , tedy proti žalované, na určení, že žalobce je dědicem zůstavitelky z titulu závěti ze dne 26. 4. 2011.

6. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 23. 11. 2021 pod č. j. , spisová značka, ( č.l. 19) má soud za prokázané, že tento soud v řízení o určení dědického práva mezi žalobcem , Jméno žalobce, a žalovanou , Jméno žalované, rozhodl tak, že určil, že žalobce je z titulu závěti ze dne , datum, dědicem zůstavitelky , jméno FO, . Zároveň pak rozhodl o povinnosti žalované uhradit náklady řízení žalobci, jakož i státu. Z opravného usnesení Okresního soudu , adresa, ze dne 9. 12. 2021 pod č. j. , spisová značka, ( č.l. 31) má soud za prokázané, že byla opravena písařská chyba v rozsudku ze dne 23. 11. 2021 v chybně uvedené adrese žalobce.

7. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 11. 2022 pod č. j. , spisová značka, ( č.l. 10) má soud za prokázané, že odvolací soud v řízení o určení dědického práva mezi žalobcem panem , Jméno žalobce, a žalovanou , Jméno žalované, k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 23. 11. 2021 pod č. j. , spisová značka, rozhodl tak, že tento rozsudek změnil a určil, že žalovaná , Jméno žalované, není dědičkou zůstavitelky , jméno FO, z titulu závěti ze dne 13. 2. 2019. Zároveň rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náklady řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 13.1.2023.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ( č.l. 18) má soud za prokázané, že paní , jméno FO, byla ke dni smrti vlastníkem bytu č. , Anonymizováno, v budově , adresa, , , Anonymizováno, - bytový dům a pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří. Vše nemovitosti zapsány pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, .

9. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2024 pod č. j. , spisová značka, ( č.l. 36) má soud za prokázané, že soud potvrdil, že pan , Jméno žalobce, nabývá z pozůstalosti dle závěti s výhradou soupisu veškerý majetek po zůstavitelce, který tvoří mimo jiné i bytová jednotka č. , Anonymizováno, specifikovaná shora.

10. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, vydané pověřenou notářkou dne 21. 6. 2023 pod č. j. , spisová značka, ( č.l. 34) má soud za prokázané, že byla žalované uložena povinnost do 2 měsíců od nabytí právní moci daného usnesení podat u Okresního soudu v , adresa, žalobu proti , jméno FO, a proti závětnímu dědici , Jméno žalobce, , a to žalobu na určení, že , Jméno žalobce, , narozen , Datum narození žalobce, není dědicem po zůstavitelce z titulu závěti ze dne 26. 4. 2011.

11. Z odvolání ze dne 20. 7. 2023 ( č.l. 50) má soud za prokázané, že toto podala žalovaná proti usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 21. 6. 2023 č. j. , spisová značka, .

12. Z emailové komunikace ze dne 19.3.2023 ( č.l. 40) má soud za prokázané, že žalovaná kontaktovala žalobce a vyzvala jej k zaplacení částky 200 000 Kč. V takovém případě pak sdělila, že nebude dědické řízení dále prodlužovat a nebude podávat žalobu, k jejímuž podání ve vztahu k závěti ze dne 26. 4. 2011 byla odkázána. Z návrhu ze dne 20. 7. 2023 má soud za prokázané, že shodný návrh učinila žalovaná vůči žalobci i vůči své sestře paní , jméno FO, .

13. Ze smlouvy o smlouvě budoucí nájemní ( č.l. 45) má soud za prokázané, že tuto uzavřel pan , Jméno žalobce, jako budoucí pronajímatel a paní , jméno FO, jako budoucí nájemce dne 2.5.2019, když předmětem byla bytová jednotka č. 461/6, kterou se zavázal žalobce paní , jméno FO, dát do užívání na základě samostatné nájemní smlouvy uzavřené do 14 dnů od výzvy budoucího pronajímatele, nejpozději však do 31. 12. 2019. Budoucí nájemné mělo být sjednáno v částce 9 000 Kč.

14. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 1. 2023 ( č.l. 15), ve spojení s poštovním podacím archem, z výzvy ze dne 14. 2. 2023 ( č.l. 8) a z výzvy ze dne 5. 8. 2024 ( č.l. 29) má soud za prokázané, že žalobce žalovanou o zaplacení dlužné částky písemně vyzýval.

15. Z notářského zápisu ze dne 26. 4. 2011 pod č. , Anonymizováno, ( č.l. 46) má soud za prokázané, že se jednalo o závěť sepsanou dne , datum, paní , jméno FO, , která prohlásila, že je způsobilá k právním úkonům a pořídila závěť před notářkou v , adresa, , že veškerý svůj majetek odkázala svému synovci , Jméno žalobce, , tedy žalobci. Z přípisu ze dne 27. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná tento adresovala vyřizující notářce a zaslala této klíče od bytu , adresa, včetně dokladů o placení nákladů spojených s bytem.

16. Z emailu ze dne 20. 12. 2022 (č. l. 48) má soud za zjištěné, že žalovaná vyrozuměla notářku o postupném vyklizování předmětného bytu po smrti zůstavitelky, jakož ji informovala ohledně dalších skutečnostech ohledně situace po smrti zůstavitelky.

17. Z přípisu ze dne 27.12.2022 ( č.l. 47) má soud za prokázané, že žalovaná odeslala notářce klíče od předmětného bytu.

18. Z přípisu ze dne 16. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalobce žádal notářku o sdělení informací o nařízení jednání ve věci samé. Z přípisu ze dne 28. 6. 2023 má soud za zjištěné, že žalobce žádal notářku o vydání klíčů od bytu a o ustanovení správce pozůstalosti. Podáním ze dne 2. 8. 2023, adresovaným notářce, ( č.l. 73) žalobce žádal, aby byl ustanoven správcem pozůstalosti po paní , jméno FO, , případně aby tímto správcem byl jmenován pan , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokát se sídlem , adresa, . Ze soupisu ze dne 21. 9. 2023 ( č.l. 78) má soud za zjištěné, že správce pozůstalosti Agentura pro byt, revitalizaci a správu podniku – ARES, v. o. s. provedl soupis movitých věcí v pozůstalosti po , jméno FO, , včetně fotodokumentace. Z přípisu ze dne 29. 9. 2023 ( č.l. 81) má soud za prokázané, že žalobce se obrátil opětovně na správce pozůstalosti s žádostí o sdělení stavu pozůstalosti stejně tak, jako přípisem ze dne 6. 9. 2023 ( č.l. 83). Z přípisu ze dne 22. 11. 2023 ( č.l. 65) má soud za zjištěné, že žalobce žádal Agenturu pro revitalizaci a správu podniku - ARES, v. o. s. o sdělení stavu pozůstalosti, když tato společnost byla jmenována správcem pozůstalosti usnesením ze dne 16. 8. 2023 pod č. j. , spisová značka, .

19. Ze SMS zprávy ze dne 8. 5. 2019 ( č.l. 85) má soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce k vrácení původního zámku u vstupních dveří do bytu po zůstavitelce.

20. Z úředního záznamu ze dne 3. 7. 2023 ( č.l. 86) má soud za prokázané, že proběhlo ohledání bytu po zůstavitelce na místě samém za přítomnosti notářsky a notářské koncipientky.

21. Z přípisu žalované (č. l. 89) má soud za prokázané, že tato sdělila, že skutečně započala s vyklízením předmětného bytu v domnění, že je oprávněnou dědičkou po zůstavitelce, nicméně poté, co se dozvěděla o podání žaloby ze strany žalobce, s vyklízením bytu přestala.

22. Z fotodokumentace pořízené notářkou (č. l. 91-98) má soud za zjištěný stav předmětného bytu, když z těchto fotografií je zřejmé, že předmětný byt v době, kdy byly tyto fotografie pořizovány, nebyl užíván.

23. Z přípisu ze dne 29. 5. 2023 má soud za zjištěné, že žalobce žádal notářku o sdělení informací a o vydání klíčů od bytu a ustanovení správce pozůstalosti.

24. Z fotografií na č. l. 107–121 má soud zjištěné, v jakém stavu se byt nacházel v květnu 2019, když se jedná o fotografie pořízené žalobcem. Z přípisu ze dne 3. 7. 2023 má soud prokázané, že notářka sdělila žalobci stav pozůstalostního řízení.

25. Soud dále provedl k důkazu inzeráty předložené žalobce za účelem prokázání výše obvyklého nájemného v daném čase a místě u srovnatelných bytů, jako byl byt zůstavitelky, avšak s ohledem na závěry, ke kterým soud dospěl, nebude tyto inzeráty dále v rámci dokazování hodnotit.

26. Ve věci se konalo první ústní jednání dne 9. 12. 2024, když mezi účastníky po tomto jednání bylo sporné zejména a v první řadě to, zda žalovaná byt užívala a zda vyloučila žalobce z užívání daného bytu. Při tomto jednání právní zástupkyně žalobce uvedla, že je pravdou, že po smrti zůstavitelky žalobce vyměnil klíče od bytu zůstavitelky. Poté, co byl vyzván žalovanou SMS zprávou z května 2019, tuto fabku vyměnil zpět a neprodleně poté, co klíče vyměnil zpátky, klíče od daného bytu zničil, tedy tyto neměl k dispozici. Žalovaná uvedla, že tomuto tvrzení lze těžko uvěřit a i pro případ, že by žalobce svůj klíč zničil, jak je tvrzeno, považuje toto tvrzení jednak za účelové, a i pro případ, že jej skutečně zničil, pak se tedy sám vyloučil z možnosti tento byt užívat. Žalovanou o poskytnutí klíčů od daného bytu nikdy nepožádal. Účastníci při tomto řízení tak dostali poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a řízení bylo koncentrováno.

27. V koncentrační lhůtě žalovaná uvedla, že předmětný byt neužívala. Měla k dispozici klíče od bytu stejně jako žalobce, které následně odevzdala notářce. K prokázání svého tvrzení pak předložila sdělení místopředsedkyně výboru SVJ v domě č. p. 461, 462, dále prokazovala svá tvrzení o neužívání bytgu vyúčtováním dodavatele elektřiny a plynu za období od roku 2019 do roku 2023, kdy tyto spotřeby byly nulové.

28. Žalobce podáním doručeným v koncentrační lhůtě dne 3.1.2025 k prokázání svých tvrzení navrhl připojit spis Okresního soudu v , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, a pod sp. zn. , spisová značka, , když sdělil, že blíže označí i listiny, které mají být k důkazů provedeny. Navrhl zpracování znaleckého posudku na určení výše obvyklého nájemného. K prokázání svého tvrzení, že žalovaná vyloučila žalobce z užívání bytu, opětovně poukázal na závěť ze dne 13. 2. 2019, kterou navrhl provést k důkazu. Uvedl, že žalobce závěť sporoval, žalovaná však trvala na její platnosti, a to po celou dobu sporu o dědické právo. Žalované díky této závěti svědčilo nejsilnější dědické právo, a proto byl žalobce odkázán k podání žaloby na určení, že je jediným dědicem právě on, neboť závěť ze dne 13. 2. 2019 byla vyhotovena notářským zápisem a je na tom, kdo se dovolává neplatnosti této veřejné listiny, aby tuto skutečnost dokázal. S ohledem na tyto skutečnosti byl žalobce vyloučen z užívání bytu žalovanou, a to do doby, než byla poslední závěť prohlášena za neplatnou. Žalovaná se však svého dědického práva v řízení o určení dědického práva aktivně dovolávala. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala odvolání. Dále navrhl provést výslech účastníků řízení. Navrhl také provést důkazem vyúčtování fondu služeb v domě za období 2019–2023 a výslech paní , jméno FO, . Žalobce uvedl, jelikož se žalovaná v dědickém řízení a v řízení o určení dědického práva aktivně dovolávala svého domnělého dědického práva na základě neplatné závěti, byl žalobce z užívání bytu vyloučen. Žalovaná měla klíče od bytu, tento vyklízela a vyměňovala v něm movité věci za jiné. Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012 pod sp. zn. , spisová značka, , který se zabýval bezdůvodným obohacením. Stejně tak dále poukázal na usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ze dne 16. 3. 2021. Poukázal na skutečnost, že žalovaná dospěla do pozice detentora bytu, fakticky jej držela a tím jednoznačně žalobce vyloučila z jeho užívání. Na úkor žalobce se tak bezdůvodně obohatila, když výše bezdůvodného obohacení se odvíjí od výše obvyklého nájemného v daném místě a v daném čase.

29. V replice na toto podání žalobce žalovaná uvedla, že žalobce neoznačil řádně a včas důkazy k prokázání svých tvrzení, neboť označit důkaz pouze spisem Okresního soudu v , adresa, není dostatečně určitý návrh. Žalobce do předmětných spisů mohl nahlédnout, když byl jejich účastníkem a mohl dostatečně tvrdit a označovat listiny, které chce k prokázání svých tvrzeních provést.

30. Soud tedy provedl další dokazování a z něj zjistil tento skutkový stav.

31. Z emailové komunikace SVJ ze dne 10. 12. 2024 má soud za zjištěné, že ohledně bytu po zůstavitelce od května 2019 do ledna 2023 žádné informace sdělit nemohou, neboť v daném bytě není nikdo k zastižení. Z vyúčtování elektřiny od společnosti Centropol má soud za zjištěné, že spotřeba elektřiny a plynu za období od 12. 11. 2019 do 15. 11. 2023 byla nulová.

32. Ze závěti ze dne 13. 2. 2019 má soud za zjištěné, že tato byla sepsána ve formě notářského zápisu , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , když na základě této závěti zůstavitelka odvolala všechny veškeré své předchozí závěti a ustanovila dědičkou veškerého majetku svoji neteř, a to žalovanou.

33. Z přípisu od pana , Anonymizováno, adresovaného panu , jméno FO, má soud za zjištěné vyúčtování služeb za rok 2019–2022 pro objekt , adresa, , , Anonymizováno, v , adresa, . K dotazu soudu, když tuto listinu předložil žalobce, neuměl však vysvětlit soudu, co je přesně jejím obsahem.

34. Z vyúčtování fondu služeb za rok 2022, 2021, 2020 a 2019 má pak jsou za zjištěné rozúčtování jednotlivých služeb ve vztahu k jednotlivým bytům, včetně bytu zůstavitelky pod č. , hodnota, , když i z tohoto vyúčtování těchto služeb je zřejmé, že od roku 2019 do roku 2022 tento byt nebyl nikým užíván.

35. Žalobce zároveň svým podáním ze dne 3.1.2025 žádal o prodloužení koncentrační lhůty poté, co bude doručen protokol z ústního jednání ze dne 9.12.2024, avšak žádné konkrétní důvody, pro které by měla být koncentrační lhůta prodloužena, neuvedl. Koncentrační lhůta nebyla vázána na doručení protokolu z ústního jednání. K dotazu soudu při ústním jednání, které se konalo dne 20. 2. 2025, žalobce uvedl, že žádal o prodloužení lhůty tak, aby mohl označit jednotlivé listiny z připojených spisů Okresního v , adresa, . Z tohoto důvodu požádal tedy o prodloužení koncentrační lhůty. Koncentrační lhůta soudem prodloužena nebyla, o čemž rozhodl soud při tomto jednání svým usnesením. Žalobce při tomto jednání i nadále tvrdil, že žalovaná se dovolávala práv ze závěti, byť ze znaleckých posudků, které byly v rámci řízení o určení dědického práva provedeny, jednoznačně vyplynulo, že zůstavitelka nebyla způsobilá k tomuto právnímu jednání. Soud poté provedl jednotlivé listiny označené žalobcem z připojeného spisu , spisová značka, , když se jednalo o přípis žalované adresovaný notářce ze dne 12. 6. 2019, 29. 7. 2019, 27. 8. 2019, když z těchto listin má soud zjištěné, že se jednalo o různá sdělení žalované adresovaná notářce v rámci probíhajícího pozůstalostního řízení po zůstavitelce, týkající se informací ohledně vypravení pohřbu, ohledně finančních prostředků. Z této komunikace však nevyplývá, že by snad žalovaná byla požádána o vydání klíčů, a tedy ani že by žalovaná klíče k předmětnému bytu vydat nechtěla. Dále pak soud provedl k žádosti žalobce čestné prohlášení do (č. l. 87) připojeného spisu, kdy se jednalo o čestné prohlášení paní , jméno FO, , sestry zůstavitelky, ohledně finančních prostředků zůstavitelky, dále pak vyjádření žalované adresované notářce ze dne 16. 10. 2019, když se zase jednalo dle názoru soudu o běžné vyjádření v rámci pozůstalostního řízení. Soud z tohoto spisu provedl rovněž závěť zůstavitelky ze dne 11. 1. 2006, 22. 5. 2007, 21. 1. 2008, 26. 4. 2011, 13. 2. 2019, opětovně usnesení na č. l. 97 ze dne 25. 10. 2019 pod č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 15. 11. 2019, na jehož základě byl žalobce odkázán k podání žaloby na určení, že je jediným dědicem zůstavitelky z titulu závěti ze dne 26. 4. 2011, listinu ze dne 27. 12. 2022 na č. l. 128, kterým žalovaná zasílala notářce klíče od předmětného bytu zůstavitelky, přípis ze dne 24. 3. 2023 ze strany žalované notářce, kdy v tomto přípise sdělila žalovaná, že neuznává závěť ze dne , datum, , opětovně usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 21. 6. 2023 pod č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 25. 7. 2023 a kterým byla pozůstalá neteř , Jméno žalované, (žalovaná) odkázána k podání žaloby proti závětnímu dědici , Jméno žalobce, (žalobci) na určení, že , Jméno žalobce, není dědicem z titulu závěti ze dne 26. 4. 2011, odvolání žalované ze dne 20. 7. 2023 proti citovanému usnesení ze dne 21. 6. 2023, usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 16. 8. 2023 pod č. j. , spisová značka, , kdy správcem celé pozůstalosti byla jmenována společnost , Anonymizováno, , v. o. s. Toto usnesení nabylo právní moci 13. 9. 2023. Dále opět fotodokumentaci na č. l. 232–239, kterou pořídil žalobce v květnu 2019 v předmětném bytě, usnesení ze dne 17. 10. 2023 pod č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 11. 11. 2023 a kterým byla ukončena účast žalované a paní , jméno FO, v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, , opětovně usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2024 pod č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 22. 4. 2024 a kterým bylo mimo jiné potvrzeno, že pan , Jméno žalobce, nabývá z pozůstalosti dle závěti s výhradou soupisu veškerý majetek po zůstavitelce, mimo jiné tedy i předmětnou bytovou jednotku č. 461/6, k. ú. , adresa, , obec a , adresa, .

36. Z připojeného spisu Okresního soudu v , adresa, C 385/2019 žalobce žádal provést listinu na č. l. 27, což bylo vyjádření žalované k žalobě o určení dědického práva, kterou soud rovněž k důkazu tedy provedl. Tuto listinu navrhl žalobce provést k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně tvrdila, že jí svědčí dědické právo ze závěti z roku 2019.

37. Dále pak žalobce navrhl, aby soud provedl k důkazu znalecké posudky k prokázání zdravotního stavu zůstavitelky, když zdejší soud tyto znalecké posudky výslovně k důkazu neprováděl, neboť uvedl, že v tomto řízení nehodnotí způsobilost zůstavitelky k právnímu jednání. Žalobce poukázal na skutečnost, že ten, kdo byl přítomen sepisu závěti, měl vědět a musel vědět, v jakém stavu se zůstavitelka nacházela a měl to vědět i ten, kdo ji následně předložil, pokud byl se zůstavitelkou v kontaktu, což byla žalovaná, a přestože žalovaná věděla, v jakém stavu zůstavitelka byla ke dni sepisu závěti se této dovolávala, na úkor práv žalobce.

38. Soud zamítl důkazní návrh žalobce účastnickým výslechem žalobce a žalované, dále vyúčtováním ostatních nákladů souvisejících s bytem a znaleckým posudkem na stanovení obvyklého nájemného za užívání bytu, jakož i výslech paní , jméno FO, , a to pro nadbytečnost s odůvodněním, že účastnickými výpověďmi žalobce chtěl prokazovat skutečnosti, které bylo zcela jistě možno prokázat i jiným způsobem. Znalecký posudek i výslech paní , jméno FO, pak zamítl pro nadbytečnost s ohledem na hodnocení provedeného dokazování.

39. Dále pak po poučení podle § 119a o. s. ř. ve spojení s § 205a o. s. ř. žalobce navrhl k důkazu výslech znalce , jméno FO, a znalce , jméno FO, , kteří zpracovávali znalecké posudky v rámci nalézacího řízení v řízení o určení dědického práva vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn.

12. C 385/2019, když tyto důkazní návrhy soud rovněž zamítl, a to jednak pro jejich opožděnost a jednak i pro nadbytečnost.

40. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení peněžitého plnění z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když uváděl, že žalovaná užívala výhradně byt zůstavitelky paní , jméno FO, , zemřelé dne 23. 4. 2019, a to ode dne její smrti až do 10. 1. 2023, kdy předala klíče od předmětného bytu soudní komisařce, a to za situace, kdy jediným dědicem po zůstavitelce paní , jméno FO, se stal na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 4. 2024 pod č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 22. 4. 2024 právě žalobce, a to zpětně ke dni úmrtí zůstavitelky, tedy ke dni 23. 4. 2019. Právě za toto předmětné období požadoval po žalované vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný byl vlastníkem předmětné bytové jednotky v rozhodném období a žalovaná tuto bytovou jednotku užívala a žalobce s užíváním předmětné bytové jednotky vyloučila. Tato tvrzení však v řízení prokázána nebyla. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná disponovala klíči od předmětné bytové jednotky, když těmito klíči disponoval i sám žalobce, když žalobce sám ve svém vyjádření uvedl, že neprodleně po úmrtí paní , jméno FO, vyměnil v předmětném bytě fabku u vstupních dveří, k žádosti žalované z května 2019 pak vrátil zpět původní zámek s tím, že sdělil, že klíče od původního zámku následně zničil a tyto neměl k dispozici. Tomuto tvrzení soud neuvěřil a nebylo ani žádným způsobem prokázáno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanou o poskytnutí klíčů k předmětnému bytu vyzýval. V řízení nebylo prokázáno ani to, že by žalobce vyzýval k předání klíčů soudní komisařku. Nebylo ani prokázáno, že by žádal žalovanou o jakoukoliv dohodu v rámci dědického řízení týkající se správy pozůstalosti po dobu, dokud nebude vyřešen spor o dědické právo mezi dědici, když v řízení nebylo ani prokázáno, že by žalovaná byt fyzicky a fakticky sama užívala. Z předložených listin, zejména z vyúčtování dodávek plynu a elektřiny, jakož i z vyjádření místopředsedkyně společenství vlastníků jednotek předmětného domu, jasně vyplývá, stejně jako z vyúčtování služeb za období od roku 2019 do roku 2022, že předmět nebyl užíván nikým. V řízení bylo prokázáno toliko to, že ve prospěch žalované byla sepsána dne , datum, ve formě notářského zápisu závěť, na jejímž základě zůstavitelka veškerý svůj majetek odkázala právě žalované. Jelikož žalobce zpochybnil tuto závěť pro nezpůsobilost zůstavitelky k jejímu sepisu, byl odkázán v rámci pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, k podání žaloby o určení dědického práva, když na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 23. 11. 2021 pod č. j. , spisová značka, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 9. 12. 2021 pod č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 11. 2022 pod sp. zn. , spisová značka, bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaná není dědičkou zůstavitelky z titulu této závěti ze dne 13. 2. 2019. Dále pak bylo v řízení prokázáno, že existovala další závěť, a to ze dne , datum, , kteroužto zůstavitelka povolala za dědice svého veškerého majetku právě žalobce. V dalším průběhu pozůstalostního řízení po zůstavitelce pak žalovaná zpochybnila platnost této závěti, a proto byla i ona odkázána usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 21. 6. 2023 pod č. j. , spisová značka, k podání žaloby o vyřešení sporu o dědické právo, když proti tomuto usnesení žalovaná podala odvolání a následně pak byla účast žalované usnesením ze dne 17. 10. 2023 v dědickém řízení po zůstavitelce ukončena. Jediným dědicem se tak stal žalobce. Pokud se žalobce v tomto řízení domáhal vydání bezdůvodného obohacení po žalované a odůvodňoval dále svůj nárok tím, že žalovaná se dovolávala svého dědického práva v rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce , jméno FO, , toto nemůže být kladeno k tíži žalované, když této svědčila závěť sepsaná ve formě notářského zápisu a žalovaná pouze a jenom uplatnila své právo z této závěti a další práva, která jí v rámci a v průběhu řízení o určení dědického práva svědčila. Z obsahu připojeného spisu o určení dědického práva , spisová značka, , jakožto i z pozůstalostního spisu , spisová značka, pak soud nemá za prokázané, že by žalovaná svým jednáním způsobovala obstrukce v těchto řízeních, toto úmyslně protahovala k tíži a na úkor žalobce. Jak již soud uvedl, žalobce v tomto řízení neunesl své důkazní břemeno tvrzení, že žalovaná předmětný byt užívala a zejména své tvrzení o tom, že žalovaná svým jednáním žalobce z užívání předmětného bytu vyloučila. S ohledem na tyto skutečnosti se pak soud již nezabýval výší bezdůvodného obohacení, neboť neshledal ani základ daného nároku.

42. Soud se s ohledem na shora uvedené nezabýval škodou, kterou měla žalovaná žalobci způsobit v důsledku svého uplatňování dědického práva po zůstavitelce , jméno FO, v podobě ušlého zisku z titulu nájemní smlouvy, kterou měl žalobce uzavřít s paní , jméno FO, dne , datum, , když soud uvádí, že , datum, , tedy 14 dnů po smrti zůstavitelky paní , jméno FO, , žalobce nebyl oprávněn k uzavírání jakékoliv smlouvy týkající se majetku zůstavitelky, neboť on nebyl vlastníkem předmětné bytové jednotky a teprve ke dni , datum, bylo pravomocně postaveno na jisto, že to je žalobce, kdo nabyl právo k pozůstalosti po zůstavitelce ke dni její smrti. V řízení nebyly ani tvrzeny ani prokázány předpoklady pro odpovědnost žalované za škodu, když nebylo ani tvrzeno ani prokázáno žádné porušení povinnosti, jak zákonné či smluvní.

43. Soud neprovedl navrhované důkazy, a to účastnickou výpovědí žalobce a žalované, neprovedl ani výslechy znalců, které navrhoval žalobce k prokázání , podezřelý výraz, stavu zůstavitelky s odůvodněním, že žalovaná se dovolávala závěti a přitom si musela být dobře vědoma stavu, v jakém zůstavitelka závěť podepisovala, neboť dle tvrzení žalobce, které soudu sdělil při ústním jednání dne 20. 2. 2025, i ten, kdo byl přítomen sepisu závěti, měl vědět a musel si být vědom toho, že zůstavitelka není způsobilá k právnímu jednání. K tomuto soud pak uvedl, že to byla zejména notářka závět sepisující, která byla sepisu závěti přítomna a která by měla rozpoznat, zda osoba sepisující závěť je způsobilá k danému právnímu jednání, nikoli pak žalovaná, když v řízení ani nebylo tvrzeno, ani prokazováno, a to v koncentrační lhůtě, že žalovaná byla ta, kdo byl přítomen u sepisu závěti. V koncentrační lhůtě bylo tvrzeno toliko to, že žalovaná byla ta, která byt užívala a žalovaná byla ta, která z užívání předmětného bytu vyloučila žalobce a tím se na jeho úkor obohatila. Tato tvrzení prokázána nebyla a soud žádná další tvrzení žalobce ani žádné další důkazy nepřipustil. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

44. Co se týče rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.2.2012 pod sp.zn. , spisová značka, a ze dne 16.3.2021 pod sp.zn. , spisová značka, , na která žalobce poukazoval, soud dospěl k závěru, že tato nejsou na daný případ přiléhavá a proto se jimi v rámci svého odůvodnění blíže nezabýval.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, soud přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 11úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 z tarifní hodnoty 396 000Kč, tedy ve výši 9 900 Kč á úkon (1. příprava a převzetí zastoupení 6. 11. 2024, 2. vyjádření se k žalobě ze dne 8. 11. 2024, 3-4. účast u jednání dne 9. 12. 2024 (2 úkony – jednání 9:00 hodin až 11:42), 5. další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 2. 1. 2025, 6. písemné podání ve věci ze dne 3. 1. 2025, 7. písemné podání ze dne 14. 1. 2025, 8. nahlížení do spisu dne 17. 2. 2025, 9. další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 19. 2. 2025 a 10.-11. účast u jednání dne 20. 2. 2025 (2 úkony– jednání od 9:00 hodin do 11:30 hodin). Když soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení i za další porady s klientem, přesahující 1 hodinu a to s ohledem na průběh jednání a nutnost konzultace věci s advokátem před jednotlivými úkony. Dále se náklady sestávají z náhrad hotových výdajů ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 4 x režijní paušál á 300 Kč ( dle tarifu účinného ke dni 31.12.2024) a 7 krát režijní paušál á 450 Kč dle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025. K odměně advokáta a režijním paušálům se pak připočítává ve smyslu ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. 21 % DPH. Celkem tak náklady řízení představují částku 137 032,50 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalobci byla ke splnění této povinnosti stanovena lhůta obecná 3 denní. , adresa, plnění bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované.