31 C 362/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Anonymizováno 2. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení věcného břemene elektrické přípojky I. Žaloba na určení věcného břemene elektrické přípojky na pozemku 2834 a pozemku 3098/9 k. ú. , adresa, , obec , adresa, pro nemovitost č. ev. , Anonymizováno, postavenou na pozemku parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, , obec , adresa, na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , se zamítá.II. Žalobce a žalovaný č. , hodnota, nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. , hodnota, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 602 Kč k rukám právního zástupce žalovaného č. , hodnota, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobce domáhá určení věcného břemene elektrické přípojky na pozemcích parc. č. , hodnota, a pozemku parc.č. 3098/9 v k. ú. , adresa, pro nemovitost žalobce na pozemku parc. 2824 na adrese , Anonymizováno, , adresa, . Žalobce uvedl, že tuto přípojku nevybudoval ani on ani jeho rodinní předchůdci, byla vybudována jako náhrada za jejich původní elektrickou přípojku cca z roku 1938 v rámci stavby víceproudé silnice jako výpadovky na Prahu cca v letech 1986-1988. Z toho důvodu nemá žalobce od této přípojky žádné doklady a stát věcná břemena zapsat nenechal. Žalobce uvedl, že na pozemku probíhá územní řízení a stavební úřad k němu přistupuje pouze jako k pouhému sousedovi, nikoliv jako k majiteli stavby (předmětné přípojky), nevyžaduje tak jeho souhlas, který by s umístěním stavebního záměru, který se kryje s vyznačeným umístěním předmětné přípojky, nedal. Žalobu podává z důvodu ochrany svého majetku. Žádal, aby soud určil, že věcné břemeno uložení elektrické přípojky existuje, že vzniklo vydržením, protože doba od uložení přípojky staré i nové do pozemků žalovaného č., hodnota, je již 85 let a nikdo jej do současné doby neřešil. Zároveň žalobce požádal o přidělení právního zástupce.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, soud žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dané řízení z řad advokátů zamítl. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

3. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, společnost , právnická osoba, , IČ07337361, navrhla vstup do daného řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované, když usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, pod č. j. 31 C 362/2023-41 byl vstup této společnosti do řízení připuštěn s odůvodněním, že tato společnost má právní zájem na výsledku daného řízení, neboť právě tato společnost před Magistrátem města , adresa, , Odbor stavebně správní podala žádost jako stavebník pod sp. zn. SZ , Anonymizováno, týkající se stavebního záměru ohledně stavby bytových domů v dané lokalitě. Společnost rovněž uvedla, že žalobce proti ní podal řadu šikanózních žalob a snaží se překazit realizaci uvedeného stavebního záměru. Zároveň soud z obsahu spisu zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalobce jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 326 m², jehož součástí je stavba č. e. 110 - rodinný dům , adresa, a pozemku parc. č. 2825/2 – ostatní plocha o výměře 139 m² a pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada o výměře 490 m², nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – město, tedy pozemku, který se žalobce domáhá určení existence práva věcného břemene. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

4. Žalovaný č., hodnota, se k žalobě vyjádřil tak (č. l. 34), že pokud se žalobce domáhá určení vydržení věcného břemene elektrické přípojky je nezbytné, aby nejprve prokázal své vlastnické právo k ní. Sám žalobce uvádí, že přípojku nevybudoval ani on ani jeho předci, tedy nesplňuje základní požadavek vydržení, a to dobrou víru, že mu právo svědčí. Žalovaný č. , hodnota, navrhl zamítnutí žaloby.

5. Žalovaný č. , hodnota, (ještě v pozici vedlejšího účastníka) se k žalobě vyjádřil podáním ze dne , datum, (č.l. 47) tak, že s žalobou nesouhlasí, nárok žalobce neuznává. Poukázal, že žalobce nemá žádný naléhavý právní zájem na tomto určení, když územní řízení již bylo pravomocně skončeno dne , datum, .

6. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce v daném řízení.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1144 m² a pozemku parc.č. 3098/9 o výměře 3 214 m2, pozemků zapsaných pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – město.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti jedna polovina ve vztahu k celku a společnost , právnická osoba, vlastníkem podílu o velikosti jedna polovina ve vztahu k celku, a to k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavební objekt č. ev. 110 na adrese , adresa, , vše nemovitosti zapsány pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – město.

9. Co se týče aktivní legitimace žalobce, žalobce tvrdil, že je vlastníkem elektrické přípojky, byť tuto nevybudoval ani on ani jeho předci a domáhal se určení věcného břemene k ní, byť věcné břemeno mělo být zřízeno ve prospěch pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalobce a společnosti , Jméno žalované, . Soud vyslovil názor, že je aktivní věcná legitimace žalobce dána. Ve světle judikatury Nejvyšší soudu ČR (srovnej rozsudek NS ČR ze dne , datum, sp.zn. 22 Cdo 2871/2010, rozsudek NS ČR ze dne , datum, sp.zn. 22 Cdo 1373/2024, kdy se řízení o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, musí účastnit všichni její spoluvlastníci, tedy i v případě, nechtějí-li někteří z nich vystupovat jako žalobci, musí být označeni jako žalovaní, neboť o právech a povinnostech těchto všech by bylo v řízení rozhodováno, pak soud uvádí, že druhý spoluvlastník nemovitosti, v jehož prospěch by mělo být věcné břemeno zřízeno, společnost , Jméno žalované, . vystupovala nejprve jako vedlejší účastník, ke dni rozhodnutí pak v pozici žalovaného č. , hodnota, , má soud za to, že věcná legitimace účastníků je dána.

10. Co se týče naléhavého právního zájmu, zde žalobce po poučení, které se mu ze strany soudu při jednání dne , datum, (č. l. 52) dostalo pouze tvrdil, že chrání svůj majetek, že v průběhu územního řízení s ním není ze strany stavebního úřadu jednáno jako s majitelem stavby, ale pouze jako s vlastníkem sousedního pozemku. Dle názoru soudu žalobce svůj naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. neprokázal. Z ustálené judikatury je zřejmé, že naléhavý právní zájem je tam, kde žalobci hrozí konkrétní újma na jeho právech, že mu hrozí uplatnění povinností ze strany žalovaného, že by bez určení tohoto práva bylo ohroženo postavení žalobce. Ze skutkových tvrzení žalobce nebylo soudem shledáno žádné ohrožení oprávněných zájmů žalobce. V řízení vyšlo dokonce najevo, že územní řízení již bylo pravomocně skončeno a dokonce žaloba, kterou žalobce proti tomuto rozhodnutí podal, byla rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, pod č.j. , Anonymizováno, zamítnuta a tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

11. Dále se soud zabýval tvrzením žalobce, že je vlastníkem elektrické přípojky, k níž se domáhá určení věcného břemene. Zásadní význam má skutečnost, že elektrická přípojka je ve smyslu ust. § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, liniovou stavbou a není tak součástí pozemku ve smyslu ust. § 498 občanského zákoníku, tedy může mít jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, k čemuž dospěl i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí např. pod sp. zn. 22 Cdo 1308/2003. Otázka vlastnického práva je pak klíčová nejen pro převod vlastnického práva, ale i pro každodenní užívání těchto staveb. Z hlediska práva vstupu na cizí pozemek a provoz liniové stavby, je klíčový institut tzv. služebnosti inženýrské sítě, který je upraven v ustanovení § 1267 a 1268 občanského zákoníku. V daném případě žalobce uvedl, že přípojku nevybudoval ani on, ani jeho předci.

12. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 458/2000Sb., energetického zákona, účinného od , datum, , vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

13. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon) účinného od , datum, do , datum, , pokud elektrické přípojky nízkého napětí nebo jejich části jsou ve vlastnictví někoho jiného než státu, přecházejí dnem počátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu a správy energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny.

14. Podle § 5 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), energetická díla (tedy i přípojky) zřizují a provozují, pokud tento zákon nestanoví jinak, organizace v působnosti ministerstva energetiky (dále jen "energetické podniky").

15. Podle citovaných zákonných předpisů, které vlastnictví elektrické přípojky upravují, ve světle rozsudku NS ČR ze dne , datum, pod sp.zn. 22 Cdo 4420/2009, kde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vlastníkem elektrické přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení nelze učinit jiný závěr než ten, že žalobce není vlastníkem přípojky.

16. Při jednání, které se ve věci konalo dne , datum, (č. l. 52) soud ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučil žalobce nejen o tom, že je povinen prokázat naléhavý právní zájem, své tvrzení ohledně vlastnického práva, tak jak je již shora uvedeno, žalobce byl poučen dále o tom, aby přesně specifikoval, o jakou elektrickou přípojku se jedná a kudy vede, aby doplnil pro případ, že tvrdí, že věcné břemeno vzniklo vydržením, předpoklady vydržení, tedy kdo, od kdy, jakým způsobem danou elektrickou přípojku užíval, případně poctivý úmysl držitele, případně, prokázal poctivou držbu, atd., kdy byl žalobce také poučen o následcích nesplnění této povinnosti. Řízení bylo koncentrováno ke dni , datum, .

17. V podání ze dne , datum, (č.l. 55) žalobce uvedl, že věcné břemeno k předmětné elektrické přípojce dovozuje z toho, že na něj přešlo vlastnické právo k této přípojce jako na zákonného dědice původního vlastníka dané elektrické přípojky, ze které je fakticky dodávána elektřina do nemovitosti, jehož je podílovým spoluvlastníkem. Uvedl, že původně se vodovodní přípojka nacházela v místech Rokycanské ulice, nyní se nachází na pozemku žalovaného, kam byla přeložena v letech 1985 až cca 1988. Jde o státem vyvolanou investici, při jejíž následné realizaci nedochází ke změně či úpravě věcných práv. Dále vyzval soud, nechť dožádá společnost , právnická osoba, ., aby jako majitel elektrické infrastruktury, na kterou je tato přípojka připojena, soudu předložil listiny s touto související, a to od roku 1926, kdy zřejmě první přípojku vybudoval právní předchůdce žalobce. Co se týče tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu, pak uvedl, že tímto chrání své vlastnictví, kdy tedy chce získat lepší právní postavení ve stavebním řízení, neboť byť vedlejší účastník uvedl, že stavební řízení bylo již pravomocně skončeno, proti tomuto rozhodnutí žalobce podal kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 135/2025 a na toto územní řízení bude navazovat pak stavební řízení, v němž chce žalobce uplatňovat svá práva.

18. Vedlejší účastník se ve věci následně vyjádřil dne , datum, (č.l. 66) tak, že navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že i po poučení, které se žalobci ze strany soudu dostalo, žalobce skutková tvrzení dostatečně nedoplnil. Tvrdí protichůdné skutečnosti. Poukázal na rozporuplná tvrzení, že žalobce nejprve uváděl, že přípojku nevybudoval ani on ani jeho předci, následně pak uvedl, že na něj vlastnictví, resp. věcné právo přešlo jako na zákonného dědice původního vlastníka, což neprokázal. Co se týče průběhu samotné elektrické přípojky, tak vedlejší účastník uvedl, že soud není povinen cokoliv vyhledávat a doplňovat. Toto měl tvrdit a prokazovat žalobce. Pokud by se pak mělo jednat o služebnost inženýrské sítě, žalobce měl již společně se žalobou předložit nákres průběhu elektrické přípojky, což neučinil. Nedotvrdil ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, co se týče vydržení, zde nedoplnil žádná skutková tvrzení.

19. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, (č.l. 67) žalobce navrhl, aby společnost , právnická osoba, vstoupila do řízení jako žalovaný č. , hodnota, a zároveň navrhl změnu žaloby.

20. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, pod č. j. 31 C 362/2023-70 soud připustil, aby společnost , právnická osoba, v řízení vystoupila na straně žalované jako další účastník, když toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dále pak soud usnesením ze dne , datum, pod č. j. 31 C 362/2023-75 změnu žaloby doručenou soudu dne , datum, nepřipustil. Toto usnesení nabylo právní moci rovněž , datum, .

21. Soud uvádí, že ani po poučení, které se žalobci při jednání dne , datum, dostalo svůj naléhavý právní zájem nedotvrdil, neprokázal, neprokázal ani vlastnictví k dané elektrické přípojce, když při právním posouzení věci soud vyšel mimo jiné i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 22 Cdo 4420/2009, podle kterého je elektrická přípojka samostatnou stavbou a jejím vlastníkem je ten, kdo ji na své náklady zřídil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl vlastníkem této vodovodní přípojky, a to ani z titulu, že by tuto na svůj náklad vybudoval a pokud tvrdil, že na něj vlastnické, či věcné právo přešlo jako na zákonného dědice původního vlastníka, pak toto tvrzení žalobce v řízení rovněž neprokázal, neoznačil k němu žádné důkazy, a to ani po poučení, které se mu ze strany soudu dostalo, byť byl o předběžném právním názoru stran vlastnického práva i o následcích neprokázání vyrozuměn. Stran vydržení věcného břemene pak žalobce po poučení nedotvrdil ani základní atributy vydržení, natož aby vydržení práva věcného břemene prokázal. Soud proto dále neprováděl navrhovaný důkaz dotazem na , právnická osoba, . ani důkaz navrhovaným místním šetřením, když za současného stavu by provedení daného důkazu na skutkových zjištěních potřebných pro rozhodnutí soudu nic nezměnilo.

22. Co se týče procesního postupu a změny v postavení společnosti , právnická osoba, z vedlejšího účastníka na žalovaného č. , hodnota, , o čemž bylo tedy soudem rozhodováno příslušnými usneseními a následně pak navrhovanou změnou žaloby, kde se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného č. , hodnota, , aby tento souhlasil se zápisem práva odpovídajícího věcnému břemeni elektrické přípojky do příslušné evidence katastru nemovitostí, pak soud tuto změnu žaloby nepřipustil, kdy dokazování bylo vedeno k určení věcného břemene elektrické přípojky, nikoliv pak k nahrazení projevu vůle, zde by pak soud vyzýval žalobce k odstranění vad tohoto podání a vedl by další dokazování, které by bylo zapotřebí k této změně provádět.

23. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

24. Výrok II. o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným č. , hodnota, je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy to byl žalovaný č. , hodnota, , který byl ve věci zcela úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, avšak tento se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení mezi těmito účastníky žádnému z nich.

25. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným č. , hodnota, je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy je to žalovaný č. , hodnota, (do , datum, vedlejší účastník), který je ve věci zcela úspěšný a má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta za zastoupení žalovaného č. , hodnota, za 4 úkony právní služby úkon á 2 500 Kč dle § 6, § 9 odst. 3 písm. a), § 11vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, , (příprava a převzetí, písemné podání ze dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, viz nález Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 4012/18 – bod 17 odůvodnění a sepis vyjádření dne , datum, ), celkem 10 000 Kč, včetně 4 režijních paušálů dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč á úkon, dále pak dvou režijních paušálů ve výši á 300 Kč nezastoupeného účastníka za účast při ústním jednání dne , datum, a , datum, , a ve výši 450 Kč dle vyhl.č. 177/1996 Sb. účinné od , datum, za účast při ústním jednání dne , datum, , odměna advokáta a režijní paušály v souvislosti s činností advokáta se dále navyšují o 21 % DPH (137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalovaného č. , hodnota, představují částku 14 602 Kč. Lhůta k plnění pak byla stanovena obecná třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , adresa, plnění dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného č. , hodnota, .