34 C 23/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 12 748,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 052,09 Kč od 7. 9. 2021 do 29. 3. 2022 do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 648,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 648,60 Kč od 16. 3. 2021 do 6. 9. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 596,51 Kč od 7. 9. 2021 do 29. 3. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 648,60 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 748,60 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 16. 10. 2020, v níž se zavázala dodávat žalované pro potřeby její domácnosti elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované částku 8 052,09 Kč představující cenu odebrané elektřiny v množství 1,587 MWh se splatností 1. 2. 2021. Následně na základě informací poskytnutých provozovatelem distribuční soustavy skrze operátora trhu s energiemi byla faktura žalobkyní opravena opravným daňovým dokladem ze dne 22. 2. 2021 na částku 12 648,60 Kč za 2,569 MWh elektřiny odebrané v období od 6. 11. 2020 do 29. 12. 2020 se splatností 15. 3. 2021. Opravný doklad zahrnuje všechny položky, které byly vyúčtovány v předchozích fakturách. Žalovaná podle faktury ničeho neuhradila, proto žalobkyně s odkazem na smluvní ujednání vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou zmíněné faktury přesahující 10 dní. Smluvní pokutu vyúčtovala dne 16. 10. 2020. Výzvami z 28. 4. 2021 a 22. 6. 2021 zaslané na adresu žalované v [obec] a výzvou ze dne 27. 8. 2021 zaslanou na adresu žalované v [obec] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, svou obranu proti ní postavila na tvrzení, že žalovaný dluh co do 8 052,09 Kč dne 28. 3. 2022 uhradila, a pokud jde o zbytek představující rozdíl mezi novým a původním vyúčtováním ceny elektřiny, bránila se tím, že elektřinu v daném rozsahu neodebrala. K ukončení služby o sdružených službách dodávky elektřiny došlo dohodou k 29. 12. 2020. Údaj o spotřebované elektřině na první faktuře vychází z automatického propočtu, zatímco údaj na druhé faktuře vychází ze samoodečtu provedeného dne 28. 1. 2021 paní [příjmení], která na rozdíl od žalované na dané adrese skutečně bydlí, přičemž není známo, zdali provozovatel rozvodné soustavy ukončil dodávku energie na dané odběrné místo ke dni ukončení smlouvy se žalovanou. Žalovaná i paní [příjmení] se dopustily přestupku tím, že při sjednávání smlouvy žalobkyni nepravdivě uvedly, že na daném odběrném místě bydlí žalovaná, když tam ve skutečnosti bydlela paní [příjmení], která sama nemohla smlouvu uzavřít pro dluhy u žalobkyně. Paní [příjmení] rovněž telefonovala se žalobkyní, kdy se vydávala za žalovanou a měnila adresy a další kontaktní údaje, aby se žalovaná nemohla dozvědět o doručení faktury. Žalovaná svého jednání litovala už v přestupkovém řízení, sama nikdy smlouvy na odběr el. energie nesjednávala a nevěděla, přesně, co to obnáší. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby vyjma zákonného úroku z prodlení od 1. 2. 2021 do 28. 3. 2022.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná se ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 10. 2020 zavázaly na straně žalobkyně, aby žalované dodávala elektřinu do odběrného místa [adresa] 38 [obec] a žalovaná se zavázala za elektřinu a související služby zaplatit. Součástí smluvních ujednání bylo i to, že žalovaná bude povinna zaplatit 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně dne 11. 1. 2021 vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] splatnou dne 1. 2. 2021 cenu za 1,587 MWh odebrané el. energie za období od 6. 11. 2020 do 29. 12. 2020 ve výši 8 052,09 Kč. Opravným vyúčtováním dodávky elektřiny [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za dalších 0,982 MWh elektřiny za období od 6. 11. 2020 do 29. 12. 2020 ve výši dalších 4 596,54 Kč (tedy spotřeba a cena byly upraveny tak, že žalobkyně požadovala celkem 12 648,60 Kč za 2,569 MWh elektřiny) se splatností do 15. 3. 2021. Dne 6. 4. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury zmíněné v předchozí větě delším 10 dní. Předžalobními upomínkami ze dne 28. 4. 2021 a 22. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení mimo jiné všech žalovaných pohledávek. Všechny doposud zmíněné výzvy byly zasílány na adresu žalované [část obce a číslo], [PSČ] [obec]. Dne 27. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou opětovně k zaplacení žalovaných pohledávek dopisem zaslaným na adresu [adresa žalované]. Žalobkyně dne 28. 3. 2022 zaplatila žalobkyni cenu elektřiny co do částky 8 052,09 Kč.

4. Projevy vůle účastníků jsou prokázány ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, viz zejména úvodní tabulku a první dva odst. 2. str. Smluvní pokuta je ujednána v čl.„ Ostatní ujednání,“ k jednotlivým parametrům smlouvy viz též informace pro zákazníka - spotřebitele na č. l. 16, plnou moc na č. l. 17 a shrnutí údajů na č. l. 17 p. v ., jakož i obchodní podmínky na č. l. 27 a ceník elektřiny na č. l.

26. Vyúčtování dodávky elektřiny dne 11. 1. 2021 je prokázáno fakturou na č. l. 20 s přílohami od č. l. 20 p. v . po č. l. 21 p. v . Z vyúčtování dodávky elektřiny se podává, že rozdílový stav 1,587 MWh elektřiny byl zjištěn automaticky propočtem. Skutečnosti týkající se opravného vyúčtování dodávky elektřiny jsou prokázány z opravné faktury na č. l. 18 a jejích příloh od č. l. 18 p. v . po č. l. 19 p. v . Z opravného vyúčtování se mimo jiné podává, že nově zjištěný rozdílový stav 2,569 MWh elektřiny byl zjištěn odečtem nahlášeným novým zákazníkem. Že žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za více než desetidenní prodlení s úhradou této faktury, je prokázáno vyúčtováním smluvní pokuty na č. l.

22. Učinění předžalobních upomínek je prokázáno dopisem na č. l. 22 p. v . a podacím lístkem na č. l. 23, dopisem na č. l. 23 p. v . a podacím lístkem na č. l. 24 p. v . To, že dopisy byly odesílány na adresu [část obce a číslo] v [obec], vyplývá ze záhlaví uvedených dopisů a podacích lístků. Poslední předžalobní upomínka odeslaná na adresu [ulice a číslo] v [obec] je prokázána dopisem na č. l. 25 a její odeslání poštovním podacím archem na č. l. 25 p. v . To, že 28. 3. 2022 odeslal Ing. [jméno] [příjmení] žalobkyni bankovní platbu ve výši 8 052,09 Kč, uvedl VS první faktury a ve zprávě pro příjemce vysvětlil, že hradí za žalovanou, kterou označil jménem, příjmením, datem narození, zákaznickým číslem a zanechal tel. kontakt, plyne z potvrzení [právnická osoba] o provedení tuzemské odchozí úhrady na č. l.

41. Z uvedeného je tak zřejmé, že platbu je třeba přičítat samotné žalované.

5. Z dalších důkazů se podává, že žalobkyně po předchozí domluvě se svou kamarádkou [jméno] [příjmení] při sjednávání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny lhala žalobkyni, že na předmětném odběrném místě [část obce a číslo] v [obec] bydlí žalobkyně, ač tam ve skutečnosti bydlela [jméno] [příjmení] a žalobkyně nikoli, přičemž na podporu tohoto svého nepravdivého tvrzení předložily falsum nájemní smlouvy s nepravým podpisem vlastníka dané nemovitosti jako pronajímatele. Tuto nájemní smlouvu připravila [jméno] [příjmení] a žalobkyně ji podepsala jako nájemkyně. [jméno] [příjmení] totiž potřebovala zajistit dodávky elektrické energie do dané nemovitosti, ovšem smlouvu se žalobkyní nemohla uzavřít z toho důvodu, že má u této společnosti dluh. Zvažovala, že by smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřela její dcera, nicméně ta v dané době byla ještě nezletilá. Proto oslovila žalovanou, která s tímto postupem souhlasila. Po uzavření smlouvy byla žalované doručena první faktura (zřejmě spíše oznámení o zahájení dodávky a rozpis záloh), kterou ale našel Ing. [jméno] [příjmení], její manžel, s nímž se rozváděla. Bála se mu říci pravdu, tak řekla, že její údaje někdo zneužil. Její manžel s ní šel dne 16. 12. 2020 za žalobkyní, kde žalovaná opět nepravdivě uvedla, že smlouvu nesjednávala a někdo zneužil její údaje. Současně se dohodla na zrušení smlouvy k 29. 12. 2020, ovšem ještě předtím dne 8. 12. 2020 volala [jméno] [příjmení] na centrálu žalobkyně, vydávala se za žalobkyni a požádala o změnu kontaktních údajů uvedených ve smlouvě. Jako novou doručovací adresu uvedla adresu odběrného místa, na němž bydlela. Uvedla své tel. číslo a kontaktní e-mail [email], který si za účelem případné korespondence se žalobkyní sama založila. Tímto jednáním chtěla vyloučit, aby případná korespondence byla doručovaná žalované. Poté se [jméno] [příjmení] dne 29. 12. 2020 dozvěděla od provozovatele distribuční soustavy, že jí ke dni 5. 1. 2021 bude odpojena elektřina, resp. že dojde k demontáži elektroměru. Tomu [příjmení] [příjmení] předešla tím, že zatelefonovala žalobkyni, že si demontáž elektroměru nepřeje. K 16. 2. 2021 bylo odběrné místo přihlášeno na [jméno] [příjmení], dceru [jméno] [příjmení], která v čestném prohlášení ze dne 14. 1. 2021 uvedla, že stav elektroměru činí 55 446 kWh.

6. Uvedené je prokázáno z listinných důkazů od č. l. 43 po č. l. 70, které se vzájemně doplňují a společně korespondují. Žalovaná a [jméno] [příjmení] byly společným rozhodnutím statutárního města Plzně ze dne 4. 4. 2022, č. j. UMO3/133604/22, na č. l. 56 uznány vinnými přestupkem proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona o některých přestupcích a byly jim uloženy tresty. Správní orgán popsal skutek žalované stručně řešeno tak, že se žalobkyní sjednala smlouvu, o níž jde, do shora uvedeného odběrného místa, přičemž zamlčela to, že sama na dané adrese nikdy nebydlela, čímž ve prospěch [jméno] [příjmení] zajistila dodávku elektřiny a souvisejících služeb od 6. 11. 2020 do 29. 12. 2020 ke škodě žalobkyně ve výši 8 052,09 Kč, a jednání [jméno] [příjmení] tak, že vzbudila v žalované rozhodnutí spáchat protiprávní čin, umožnila jeho spáchání a zosnovala jej tím, že žalovanou požádala, aby svým jménem sjednala smlouvu do odběrného místa, v němž sama [jméno] [příjmení] bydlela a současně vyhotovila padělek nájemní smlouvy mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a žalovanou jako nájemkyní, neboť to byl jeden z požadovaných podkladů pro sjednání smlouvy. V důsledku tohoto jednání došlo k uzavření smlouvy a ke škodě žalobkyně ve výši 8 052,09 Kč.

7. V odůvodnění rekapituloval výpovědi (příp. vysvětlení podané u PČR) žalované, která zprvu tvrdila, že byly zneužity její osobní údaje a že žádnou smlouvu na dodávky el. energie neuzavřela, avšak dne 9. 3. 2021 doznala, že smlouvu ve skutečnosti sjednala a podepsala. Lhala proto, že nemohla říci pravdu svému manželovi [jméno] [příjmení], tak si vymyslela, že její údaje někdo zneužil. [jméno] [příjmení], s níž se zná asi 20 let, ji oslovila, že by potřebovala sjednat smlouvu na dodávku elektřiny u [právnická osoba] na adresu [adresa], protože ona sama má u společnosti nezaplacené dluhy, a proto nemůže smlouvu sjednat sama. Proto šla 16. 10. 2020 s paní [příjmení] na pobočku žalobkyně v [obec], kde s paní [příjmení] sjednala smlouvu na dodávku elektřiny (správně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny; srov. § 50 odst. 1 a odst. 2 energetického zákona). Když ale přišla první faktura, přišel na to její manžel [jméno] [příjmení] a to byl problém. Nemohla mu říci pravdu, tak si vymyslela zneužití svých údajů. Její manžel šel do Innogy, kde žalovaná pracovnici řekla, že smlouvu nesjednávala a že její údaje někdo zneužil. Rovněž toto manžel oznámil na Policii ČR (4. odst. odůvodnění, též 4. str. úředního záznamu PČR z 10. 3. 2021 na č. l. 64).

8. Uvedené koresponduje s výpovědí či vysvětleními podanými [jméno] [příjmení], která shodně uvedla, že požádala žalovanou, aby si na sebe nechala napsat smlouvu na dodávku el. energie u [právnická osoba] na adresu [část obce a číslo], protože s ní samotnou by společnost smlouvu neuzavřela kvůli dluhu, přičemž v prosinci se měly energie přepsat na její dceru [jméno] [příjmení], protože ta už by dosáhla zletilosti. Za účelem sjednání smlouvy připravila padělek nájemní smlouvy, na který se žalovaná vlastnoručně podepsala. Podpisy ostatních osob na smlouvě byly okopírované. [jméno] [příjmení] též doznala, že 8. 12. 2020 volala na centrálu žalobkyně a požádala o změnu kontaktních údajů uvedených v původní smlouvě, když uvedla svůj vlastní telefon, doručovací adresu odběrného místa a e-mail [email], aby případná korespondence chodila jí, a ne žalované z toho důvodu, že s ní v té době již žalovaná nekomunikovala, ani jí nepřišla žádná složenka, což jí přišlo divné. Z infolinky se přitom dozvěděla, že veškeré informace byly zaslány na adresu [ulice a číslo] v [obec].

9. Její doznání je pravdivé, protože koresponduje s přepisem zvukového záznamu z 8. 12. 2020 přepsaného PČR na č. l. 47 jakož i s jeho vyhodnocením v úředním záznamu na č. l. 64, v němž na druhé straně pod body 2 a 3 policejní orgán hlas telefonující vyhodnocuje tak, že se jedná o hlas [jméno] [příjmení] (srov. též 6. odst. odůvodnění rozhodnutí města Plzně, dle něhož [jméno] [příjmení] volala též 11. 11. 2020 a poté ještě jednou 8. 12. 2020, pokaždé se jednalo o změnu některých kontaktních údajů).

10. Pracovnice žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], ve svých vysvětleních potvrdila, že žalobkyně by smlouvu s paní [jméno] [příjmení] neuzavřela, pakliže má u ní dluh (srov. úřední záznam na č. l. 64 a odůvodnění přestupkového rozhodnutí v jeho 3. odst.).

11. Z odpovědi na žádost o poskytnutí informací ze dne 2. 12. 2021 na č. l. 43 poskytnutých v souladu se souhlasem zdejšího soudu, sp. zn. 5 Nt 2025/2021, na č. l. 69 se podává, že stav elektroměru na 55 446 KWh byl zjištěn samoodečtem zákazníka, což souhlasí s tím, co je uvedeno na opravném vyúčtování na č. l.

19. Jméno tohoto zákazníka není v odpovědi uvedeno, nicméně z čestného prohlášení na č. l. 45 ze dne 14. 1. 2021 je zřejmé, že se jedná o [jméno] [příjmení], tedy dceru [jméno] [příjmení] (srov. úřední záznam na č. l. 64). Jméno tohoto zákazníka si lze domyslet též z bodu 5 odpovědi ČEZ Distribuce, dle něhož byla [jméno] [příjmení] odběratelem el. energie od 16. 2. 2021 do 18. 8. 2021. Zároveň když se ve sdělení žalobkyně [příjmení] ze dne 28. 7. 2021 na č. l. 54 žalobkyně zmiňuje o tom, že demontáž elektroměru byla zrušena, protože se řešil přepis na nového zákazníka, musela tím být míněna právě [jméno] [příjmení].

12. Ve společném rozhodnutí města Plzně je též zmíněno, že žalobkyně ztratila postavení poškozeného, protože jí bylo zaplaceno 8 052,09 Kč, což je škoda, kterou obviněné měly svým jednáním žalobkyni způsobit, když žalobkyně byla předtím vyrozuměna, že škoda co do rozdílu mezi opravenou a původní fakturou nebyla doložena, protože„ nový zákazník“ začal elektrickou energii odebírat 16. 2. 2021, avšak ze žádného podkladu nevyplývá, že se stav elektroměru vztahuje k datu 29. 12. 2021, což je datum ukončení smlouvy se žalovanou (vyrozumění města Plzně na č. l. 10, pokud jde skončení smlouvy, srov. též korespondující dohodu ze dne 16. 12. 2020 na č. l. 70 a dopis žalobkyně ze dne 11. 1. 2021 na č. l. 21 p. v.).

13. Naproti tomu soud nevzal za prokázané, že žalobkyni byla dodána el. energie v rozsahu 0,982 MWh v ceně 4 596,51 Kč vyúčtovaných dodatečně opravnou fakturou, protože taková skutečnost nevyplývá ze žádného z provedených důkazů. Předně je třeba poukázat na to, že po ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny k 29. 12. 2020 nebyl řádně zjištěn stav elektroměru. Nelze příliš věřit čestnému prohlášení [jméno] [příjmení], která měla zjevně zájem o nadsazení skutečného stavu spotřebované el. energie k tíži žalobkyně, a která v čestném prohlášení zcela zjevně nepravdivě uvedla, že původní zákazník se odstěhoval a není možné jej zastihnout. Žalobkyni tím odepřela, aby na samoodečtu participovala. Dále lze poukázat na to, že elektroměr nebyl demontován a dodávky el. energie do odběrného místa tak nebyly přerušeny od 29. 12. 2020 do sjednání nové smlouvy 16. 2. 2021.

14. K procesní stránce věci soud uvádí, že společné rozhodnutí města Plzně nebylo dle sdělení žalované v době jednání ve věci pravomocné, zda nabylo právní moci, soud neověřoval, protože toto společné rozhodnutí je ve vzájemné shodě i s dalšími v řízení provedenými důkazy, a proto ať už by tímto rozhodnutím soud byl ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán či nikoli, ničeho by to na jeho hodnocení neměnilo.

15. Soud pouze na okraj poznamenává, že právní kvalifikace provedená správním orgánem ve vztahu k žalované není zcela správná, a to jednak ve vztahu k subjektivní stránce skutkové podstaty daného přestupku a jednak částečně i k jeho objektivní stránce. Ze skutkových zjištění správního orgánu totiž vyplynulo, že žalovaná a [jméno] [příjmení] jednaly po předchozí domluvě, padělek nájemní smlouvy sice připravila [jméno] [příjmení], nicméně žalovaná se na něj sama podepsala. Společně jednaly s pracovnicí žalované, [jméno] [příjmení]. Žalovaná pochopitelně věděla, že na odběrném místě nebydlí, zároveň musela vědět, že na jednání se žalobkyní bude předložen padělek nájemní smlouvy. Takové jednání přestupkově obviněných bylo správně hodnoceno jako společné, avšak z jakého důvodu správní orgán dospěl k závěru, že žalovaná se dopustila přestupku v nepřímém úmyslu, je z rozhodnutí poněkud nejasné. Pokud žalovaná jednala po předchozí domluvě s [jméno] [příjmení], věděla o padělku nájemní smlouvy, sama ji podepsala, byla přítomna toho, když byl tento padělek předložen na některou z obviněných, nijak proti tomu nezasáhla a právě naopak smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podepsala, nelze její jednání chápat jinak než tak, že chtěla porušit zájem chráněný zákonem o některých přestupcích. Pro závěr, že toliko věděla, že může ohrozit či porušit takový zájem a pro případ, že se tak stane, s tím byla srozuměna, tedy zjednodušeně řečeno, že toliko věděla, že může žalovanou podvést a tím jí může způsobit škodu (v přestupkově-právním smyslu) a bylo jí lhostejné, zda k tomu dojde, zde není žádný rozumný prostor. Je přitom úplně jedno, že chtěla pomoci své kamarádce a je prý nezkušená se sjednáváním takových smluv, protože pohnutky pachatelů pro posouzení subjektivní stránky přestupku nejsou významné. S tím souvisí též to, že ve společném rozhodnutí je jednání žalované kvalifikováno tak, že žalovaná žalobkyni podvedla tím, že zamlčela podstatnou skutečnost, totiž že v dané nemovitosti nebydlí, když správně právě naopak aktivní participace žalované na falsu nájemní smlouvy, a též při uzavření smlouvy se žalobkyní značí, že žalobkyně nejen zamlčela podstatnou skutečnost, ale ona sama aktivně uvedla žalobkyni v omyl tím, že uvedla, že v dané nemovitosti bydlí, tedy nikoli zamlčela podstatnou skutečnost, nýbrž uvedla jiného v omyl, tj. dopustila se přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona o některých přestupcích ve spojení s § 209 odst. 1 alinea první, a nikoli třetí, trestního zákoníku.

16. Po právní stránce soud vyšel z § 50 odst. 2 věty první energetického zákona, neboť se žalobkyně jako obchodník s elektřinou zavázala dodávat žalované jako zákazníkovi elektřinu a zajistit související služby v elektroenergetice a žalovaná se jako zákazník zavázala zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

17. Žalobkyně sice jednala v omylu podle § 583 o. z. o rozhodující okolnosti (dle názoru soudu se nejedná přísně vzato ani o omyl v osobě, ani o omyl v totožnosti či vlastnostech předmětu právního jednání, ani o omyl o právním důvodu, protože žalobkyně věděla, že uzavírá smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny i s kým ji uzavírá, a co bude předmětem právního jednání, nicméně i přesto jde o rozhodující okolnost, neboť kdyby věděla, že žalovaná v odběrném místě nebydlí, k uzavření smlouvy by přesto nedošlo) a v omyl byla uvedena žalovanou. Žalobkyně však podle § 586 odst. 1 o. z. nepostupovala, žalovaná toto podle § 579 odst. 1 o. z. ani není oprávněna namítnout, a proto žalovaná, i když v odběrném místě nikdy nebydlela, je přesto ze smlouvy sama zavázána (arg. a maiori ad minus k § 1760 o. z.).

18. Žalobkyni tedy vzniklo právo na zaplacení 8 052,09 Kč jako ceny elektřiny a souvisejících služeb. Žalovaná tuto cenu dne 29. 3. 2022, tj. v den připsání platby na účet žalobkyně, den po jejím odeslání, zaplatila, a proto žalovaná pohledávka podle § 1908 odst. 1 o. z. v tomto rozsahu zanikla.

19. Pokud jde o částku 4 596,51 Kč, nárok na její zaplacení žalobkyni nevznikl, protože neprokázala, že by žalovaná spotřebovala dalších 0,982 MWh elektřiny.

20. Žaloba je proto co do 12 648,60 Kč nedůvodná.

21. Žalobkyni však vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 351/2013 Sb. za dobu od 7. 9. 2021 do 29. 3. 2022, protože poslední výzva z částky 8 052,09 Kč ze dne 27. 8. 2021 byla odeslána na skutečnou adresu žalované, tudíž je třeba mít za to, že se s touto výzvou mohla seznámit. V ní byla stanovena lhůta do 6. 9. 2021, v níž byla žalovaná povinna plnit podle § 1958 odst. 1 o. z. Nezaplatila-li v tento den, ocitla se podle § 1968 věty první o. z. v prodlení.

22. Nárok na zaplacení úrokového příslušenství z částky 4 596,51 Kč nevznikl vůbec a z částky 8 052,09 Kč nevznikl v období předcházejícímu 7. 9. 2021 z toho důvodu, že pohledávka ještě nebyla podle § 1958 odst. 1 o. z. splatná a po 29. 3. 2022 nevznikla proto, že pohledávka na zaplacení jistiny již neexistovala.

23. Ujednání o smluvní pokutě soud posoudil podle § 2048 a násl. o. z., neboť se strany dohodly, že žalovaná pro případ porušení své smluvní povinnosti bude povinna zaplatit smluvní pokutu v určené výši. Jelikož žalovaná 8 052,09 Kč zaplatila se zpožděním přesahujícím 10 dní (od lhůty stanovené v poslední předžalobní upomínce zaslané na skutečnou adresu žalované), byla povinna ji zaplatit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování. V podmínkách souzené věci je takovou výzvou doručení žaloby. Z těchto důvodů žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná sice byla převážně procesně úspěšná, nicméně jelikož jí žádné náklady nevznikly, soud povinnost k náhradě částí nákladů řízení žalobkyni neukládal.