39 C 271/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti zdržet se odstraňování oplocení a uvedení oplocení do původního stavu

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému uvést oplocení na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] do původního stavu a o uložení povinnosti žalovanému nadále se zdržet jednání spočívajícím v odstraňování oplocení na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 12. 11. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo, aby se zdržel jednání spočívajícím v odstraňování oplocení na hranici pozemku č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v katastrálním území obci [obec], dále pak aby žalovanému byla uložena povinnost uvést toto oplocení do původního stavu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo], žalovaný je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] a [číslo]. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene je pak oprávněn užívat pozemky č. parc. [číslo] a [číslo], vše v katastrálním území [obec]. Plot, o který se jedná, je umístěn mezi pozemky č. parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce a pozemkem č. parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], matky žalovaného. Plot byl vybudován právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Jedná se o plot ze železných sloupků a drátěného pletiva, které je připevněno k železným sloupků ze strany pozemku ve vlastnictví žalobce. Pravděpodobný rokem výstavby je rok 1994. Žalobce nabyl vlastnictví pozemku i plotu na základě kupní smlouvy ze dne 17. 12. 2012. Od roku 2012 také zajišťuje opravy a údržbu oplocení, do oplocení zásadním způsobem nezasahuje. V rámci řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 30 C 264/2019 se žalobce dozvěděl, že žalovaný bez souhlasu žalobce do stávajícího oplocení zasahuje za situace, kdy odváží dřevní zbytky za své zahrady. O tomto jednání žalovaného nikdy nebyl žalobce informován, nikdy k němu nedal souhlas. V témže řízení se žalobce dozvěděl, že žalovaný hodlá na hranici pozemku zřídit vjezdovou branku. 20. 10. 2020 zjistil, že žalovaný část dotčeného plotu demontoval a započal se stavbou vjezdových vrat. Předběžným opatřením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 28 Nc 104/2020 bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel jednání spočívajícím v odstranění oplocení. Žalobce dovozuje své vlastnické právo k plotu z toho, že oplocení vystavěl jeho právní předchůdce. Oplocení nebylo v minulosti postaveno na hranici pozemku ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a pozemku žalobce, bylo postaveno výlučně na pozemku č. parc. [číslo], tedy na pozemku žalobce (zjištěno v řízení 31 C 47/2018). V tomto řízení se [jméno] [příjmení] domáhala určení vlastnického práva k části pozemku z titulu vydržení. Uvedla, že po dobu delší než 10 let užívala část pozemku za oplocením jako pozemek svůj. Na základě předběžného názoru soudu v této věci strany věc vyřešily mimosoudně, uzavřely dohodu, na základě které bylo konstatováno, že [jméno] [příjmení] je vlastnicí pozemku nyní označeného jako č. parc. [číslo] na základě vydržení. Je tedy zřejmé, že celé oplocení bylo postaveno na pozemku ve vlastnictví žalobce, nemůže být tedy ve spoluvlastnictví, jak má na mysli § 1024 občanského zákoníku. Žalovaný tedy neoprávněně do vlastnického práva žalobce zasahuje. [příjmení] stav dokumentuje žalobce fotografiemi.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupcem dne 18. 1. 2021. Uvedl, že se žalobou nesouhlasí, a to za hlavního důvodu, kterým je skutečnost, že oplocení není ve vlastnictví žalobce. Žalovaný popírá skutková tvrzení žalobce o vlastnictví oplocení. Při pohledu na pozemky z přístupové ulice (ulice [ulice]) se jedná o oplocení, které je umístěno po levé straně pozemku žalobce, jedná se tedy o tzv. pravý plot z pohledu od [anonymizováno] ulice, ten byl vždy ve vlastnictví přilehlého pozemku, tedy pozemku právního předchůdce žalovaného. I způsob uchycení pletiva jednoznačně svědčí pro vlastnictví právního předchůdce žalovaného, kdy dle jeho názoru je naprosto běžné, že oplocení je uchycováno směrem ven od pozemku vlastníka oplocení. Rodiče žalovaného nabyli nemovitosti kupní smlouvu z 20. 6. 2005 včetně všech součástí a příslušenství, tedy dle názoru žalovaného, včetně oplocení. Jako důkaz nabízí žalovaný čestné prohlášení právního předchůdce rodičů žalovaného, který uvádí, že sám oplocení budoval s rodiči a nepochybně tedy i převedl na nabyvatelku Ing. [příjmení]. Žalovaný namítá, že žalobní tvrzení nejsou ničím podložena. Pokud žalobce uvádí, že plot vybudovala [právnická osoba] a.s., ničím toto nedokládá. Stejně tak nedokládá své tvrzení o tom, že plot byl vybudován v roce 1994. Žalovaný uvádí, že oplocení respektuje historickou hranici mezi pozemky, ta však nebyla v katastru nemovitostí zachycena přesně, nicméně fakticky je patrná i z porostů.

3. Umístění plotu a vlastnické právo k jednotlivým vytčeným pozemkům bylo prokazováno výpisem z katastrální mapy, výpisy z LV a dále pak při místním šetření.

4. Bylo ověřeno, že usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 10. 2020, č. j. 28 Nc 104/2020-22 bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel jednání spočívajícím v odstraňování oplocení na hranici předmětných pozemků. Ze spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 31 C 47/2018 bylo zjištěno, že předmětem řízení bylo určení vlastnictví nemovitých věcí. Věc skončila zastavením řízení pro zpětvzetí žaloby, usnesení bylo vydáno 22. 1. 2020. Žalobkyní byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která se domáhala určení svého vlastnického práva k pozemku č. parc. [číslo], a nově vznikajícího pozemku č. parc. [číslo], který byl oddělen od pozemku č. parc. [číslo], když uváděla, že nemovitosti získala na základě kupní smlouvy ze dne 20. 6. 2005, nemovitosti byly oploceny jako celek. Ona z tohoto uspořádání také vycházela. Při zaměření skutečného stavu nemovitých věcí ale bylo zjištěno, že umístění oplocení, které se nachází na severní straně jejích pozemků, neodpovídá skutečnému stavu. Domáhala se tedy toho, aby pozemky, které v dobré víře užívala jako pozemky své, byly určeny jako její vlastnictví. Z usnesení o zastavení řízení je zřejmé, že ze strany sepsaly souhlasné prohlášení o vydržení vlastnického práva, na základě toho pak byla žaloba vzata zpět. V rámci řízení byl také předložen znalecký posudek na posouzení stáří porostů vypracovaný 13. 3. 2019 znalcem [jméno] [příjmení]. Z tohoto posudku bylo zjištěno, že dřeviny v těsném dotyku s plotem jsou většinou z náletů. Výjimkou je pouze 1 strom, jehož stáří je odhadováno na minimálně 80 let. Ostatní, včetně těch nejstarších, které prorůstají plotem, jsou minimálně 25 let staré. Znalec uvedl, že s plotem nemohlo být manipulováno nejen od roku 2005, ale už mnohem dříve, o čemž svědčí právě prorůstání starých dřevin plotem, situace půdy a porostů kolem jednotlivých nosných sloupků, ale i neporušenost historické dlažby u vrátek mezi jednotlivými zahradami. Znalec také, doplnil, že on sám navrhoval a řídil asanaci a rekonstrukci zahrady, po prodeji nemovitosti (2005) v pracích pokračováno nebylo.

5. Tvrzení žalobce o vybudování plotu jeho právním předchůdcem je vyvraceno žalovanou stranou čestným prohlášením Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 11. 2020, který uvádí, že oplocení vybudoval on spolu se svým otcem a matkou někdy v roce 1996. Pokud byl ve věci Ing. [jméno] [příjmení] vyslechnut, uvedl, že komplex nemovitostí v [obec] na [anonymizováno] třídě získali jeho rodiče od [právnická osoba] Někdy v letech 1996 [číslo] proběhla kompletní rekonstrukce vily i zahrady, vzpomíná si, že se prováděla i rekonstrukce plotu, matka řešila také příjezd v podobě věcného břemene přes pozemky tehdy [anonymizována dvě slova]. Rodiče pak na něj nemovitosti převedli, on je následně prostřednictvím realitní kanceláře [příjmení] prodal manželům [příjmení], samozřejmě i s plotem (prokázáno též kupní smlouvou ze dne 20. 6. 2005). Nevzpomíná si, jestli byl zpracován při prodeji znalecký posudek, neboť vše řešila realitní kancelář. V době, kdy vilu užívali jeho rodiče a následně on, nikdy problémy s plotem nebyly, předpokládá, že nebyly ani bezprostředně poté, co nemovitosti převedl, neboť teprve asi před dvěma lety jej kontaktoval žalovaný. Pokud se vyjadřoval k době, kdy byl plod stavěn, resp. rekonstruován, uvedl, že neměl žádné pochybnosti o tom, kudy by plot měl uvést, zahrada prostě byla oplocena. Při rekonstrukci plotu nikdo proti postupu nebo umístění nevznášel žádné námitky. Další čestná prohlášení, která byla založena ve spise 31 C 47/2018 a provedena k důkazu i v tomto řízení, se v podstatě vyjadřují obdobným způsobem. Oplocení zahrady patřící k vile ze severní strany pozemku se od roku 2005, tedy od doby, kdy vilu koupili manželé [příjmení]) nezměnilo ([anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení]). Lze konstatovat, že těmito důkazy bylo mimo jiné vyvráceno tvrzení žalobce o tom, že je to on, kdo zajišťuje opravy předmětného plotu od roku 2012 (v žalobě písařská chyba – uveden rok 2002).

6. Při místním šetřením 1. 4. 2021 se soud na místě seznámil s dispozicí, konstatoval, že plot je vystavěn, tak jak je uvedeno ve vyjádření žalovaného, včetně uchycení pletiva na kovových kunách i umístění kun ve vztahu k pozemku. Bylo zřejmé, že v části plotu došlo k manipulaci, v zahradě na sousedním pozemkům ([parcelní číslo]) byl zřetelný zbytek betonu s kunou s oplocením. Při místním šetření bylo ověřeno, že k žádnému odstraňování plotu aktuálně nedochází.

7. Ze spisu [anonymizována tři slova] [obec a číslo] bylo zjištěno, že ve vztahu k plotu u domu [adresa] bylo vedeno řízení v roce 1994, kdy nejprve rozhodnutím č. j. [spisová značka] byla Ing. [jméno] [příjmení] uložena pokuta za správní delikt spočívající v zahájení stavebních prací na rekonstrukci stávajícího plotu na jižní hranici pozemku č. parc. [číslo] a za užívání veřejného prostranství bez povolení. Následně byly stavebnímu úřadu ohlášeny stavební práce s tím, že je doložen i souhlas vlastníka (tehdy [anonymizováno] koncern [právnická osoba]), který souhlasí s provedením opravy oplocení na pozemku [parcelní číslo]. Podle přiložené dokumentace se ale jednalo o plot mezi pozemky [číslo] a [číslo], na který bylo následně 18. 8. 1994 vydáno dodatečné povolení rekonstrukce. Uvádí se, že toto oplocení náleží k domu [adresa] v [obec], [ulice a číslo]. Oplocení mělo být z v podobě cihelného zdiva na betonových základech, včetně betonové opěrné zdi. Lze uzavřít, že z této dokumentace nebylo nic konkrétního zjištěno o oplocení, které je na hranici pozemků č. parc. [číslo] a [číslo].

8. Soud dále vyžádal dokumentaci od realitní kanceláře [příjmení], která se týkala prodeje nemovitostí v roce 2005, kdy nemovitosti převáděl Ing. [jméno] [příjmení] na manžele [příjmení]. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 12. 2004 bylo zjištěno, že předmětem prodeje byl rodinný dům [adresa] se součástmi a příslušenstvím, kdy ve znaleckém posudku je vymezena garáž, žulové obrubníky, zpevněné plochy ze žulové dlažby, opěrné zdi z betonu, zahradní jezírko, bazén, betonové žlaby, zpevněné plochy z betonu, podezdívky plotu, žulové schody, opěrná zeď cihelná, zahradní rozvody vody, zpevněná plocha z lomového kamene, klepadlo na koberce, studna s elektrickým čerpadlem, oplocení, vrátka, přípojka plynu, přípojka vody, kanalizační přípojka, elektropřípojka, trvalé porosty, dále pak pozemky p. [číslo] zahrada, [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] - ostatní plocha a [číslo] - ostatní plocha. Ani z této dokumentace tedy nebyly zjištěny žádné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci.

9. Pokud soud vyžadoval dokumentaci k jednotlivým smlouvám o převodu vlastnického práva, tato nebyla prováděna k důkazu, neboť neobsahovala ani v jednom případě údaje, které by k rozhodnutí ve věci přispěly (znalecké posudky vypracované pro účely prodeje nemovitostí).

10. Lze uzavřít, že předmětné oplocení, o jehož poškození se má jednat, je na hranici pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobce a [číslo] a [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaný je vlastníkem pozemků č. parc. [číslo] a [číslo], když uvádí, že tyto nemovitosti získal právě od svých rodičů.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je namístě žalobu zamítnout. Soud konstatuje, že žaloba je koncipována jako žaloba směřující k ochraně vlastnického práva, kdy žalobce tvrdí, že je vlastníkem předmětného plotu tvořeného železnými sloupky a drátěným pletivem, neboť tento plot vybudoval jeho právní předchůdce, konkrétně [právnická osoba]. Pravděpodobným rokem výstavby je rok 1994. Bližší údaje o plotů však žalobce neposkytl s argumentem tím, že pozemek získal kupní smlouvou až v roce 2012. K prokázání svého vlastnictví však nepředložil důkazy, pouze tvrzení o tom, že plot je funkčním celkem s jeho pozemky, podpořeno právní argumentací týkající se možného, resp. nemožného vydržení ze strany [anonymizováno] [příjmení]. Lze souhlasit se stanoviskem žalovaného, který v závěrečném návrhu uvádí, že žalobce své vlastnické právo nijak neprokázal. Co se týče argumentace, že oplocení ve skutečnosti ani nebylo postaveno na hranici pozemků, ale na pozemku ve vlastnictví žalobce, jak vyplynulo v řízení sp. zn. 31 C 47 2018, to z pohledu soudu k prokázání vlastnického práva nestačí. Ze všech shora uvedených důkazů, zejména pak ze spisu 31 C 47/2018, lze uzavřít, že plot byl vystavěn na tehdy stanovené hranici mezi pozemky, o níž tehdy nebyly žádné pochybnosti. Teprve řízením zahájeným v roce 2018, poté, co byly zjištěny nesrovnalosti v katastrálním zápis a odchylky proti skutečnému stavu, iniciovala matka žalovaného nápravu právě formou žaloby o určení vlastnického práva se zcela jednoznačnou argumentací, pozemek až k plotu užívala vždy ve víře, že jej vlastní. Ostatně co jiného se může domnívat kupující nemovitostí, pokud se jedná o oplocený komplex, kterým předmětné nemovitosti nepochybně jsou. Nelze také přehlédnout, že řízení neskončilo meritorním rozhodnutím, ale usnesení o zastavení řízení, kdy účastníci své nároky vypořádali mimosoudně (zcela v souladu se žalobním návrhem Ing. [příjmení]), lze uzavřít, že žalobce vydržení pozemku akceptoval.

12. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že dospěl k závěru, že předmětný plot získali do vlastnictví manželé [příjmení] na základě kupní smlouvy uzavřené s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 20. 6. 2005, kdy pozemky se stavbou kupovali jako funkční celek oplocený, oddělený od ostatních nemovitostí, včetně [anonymizována dvě slova] Tyto skutečnosti byly ověřené jednak ze znaleckého posudku [číslo] dále pak ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], který uvedl, že žádné pochybnosti o tom, že ploty převáděl společně s nemovitostmi, neměl. Vycházel z toho, že plot rekonstruovali jeho rodiče, tedy jim patřil. Soud uvádí, že i za situace, kdyby historicky skutečně manželé [příjmení] a následně i Ing. [jméno] [příjmení] nebyli vlastníky předmětného pozemku, lze uzavřít, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se chovala jako dobrověrný vlastník přilehlého pozemku i plotu na něm, plot užívala, udržovala jako své vlastnictví, stejně tak docházelo k úpravám zahrady přes tento plot, a to již v době, kdy nemovitosti byly ve vlastnictví manželů [příjmení] [jméno] jejím postoji poctivé držby svědčí mimo jiné i skutečnost, že ona sama iniciovala po zjištění nesrovnalostí v katastru nemovitostí přeměření a vytvoření nového pozemku tak, na přilehlý plot navazoval, neboť tento plot společně se zahradou užívala. Žaloba tedy byla zamítnuta, neboť žalobce není oprávněn domáhat se ochrany vlastnického práv ve vztahu k věci, která jeho vlastnictví není, dále pak není žádným způsobem zasahováno do jeho vlastnického práva k pozemku [číslo]. Pokud pak žalobce v závěrečném návrhu namítá, že nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný dostal k zásahům do plotu souhlas od své matky (za situace, že by žalobce snad akceptoval stanovisko soudu o vlastnickém právu [anonymizováno] [příjmení]), proto by i za této situace mělo být žalobě vyhověno, jedná se o myšlenku chybnou. Nelze totiž třetí osobě přiznat v tomto řízení právo na to, aby se domáhala ochrany vlastnického práva osoby, která sama jednání žalovaného nenapadá, nezpochybňuje, nečiní ve vztahu k němu žádné kroky. Soud proto jen uzavírá, že nebylo třeba vést dokazování směrem k prokázání souhlasu s manipulací s oplocením.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalovanému přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 10 890 Kč za 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč, 5 paušální náhrady po 300 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalobci bylo uloženo uhradit přiznané náklady řízení v běžné třídenní lhůtě.