10 C 154/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne 18. 3. 1976 bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované b) titul celé jméno žalobce , narozený dne 9. 4. 1970 bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo – příjmení město o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 11 662,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 662,80 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se do částky 288 337,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 288 337,20 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 116 060,76 Kč, k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou dne 19. 12. 2019 domáhali zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím žalovanou s odůvodněním, že mezi žalobci, jako pronajímateli, a žalovanou, jako nájemcem, byla dne 31. 10. 2016 uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání, na jejímž základě byly žalované pronajaty nemovité věci a to pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. č. stavební [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] rodinný dům, k.ú. a [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce]. Mezi smluvními stranami bylo sjednáno nájemné ve výši 24 047 Kč měsíčně se splatností vždy k poslednímu dni každého běžného kalendářního měsíce. Pro případ porušení kterékoli ze smluvních povinností plynoucích z této smlouvy na straně nájemce, smluvní strany sjednaly v článku VI. odst. 6.6. uvedené smlouvy smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý jednotlivý případ takového porušení s tím, že smluvní pokuta je splatná na písemnou výzvu pronajímatele doručenou nájemci. Žalovaná podstatně porušila nájemní smlouvu, když nehradila sjednané nájemné za období delší než jeden měsíc, konktrétně se jednalo o měsíc červenec, srpen, září 2019. Z důvodu podstatného porušení nájemní smlouvy žalobci tuto smlouvu vypověděli výpovědí ze dne 13. 9. 2019, doručenou žalované dne 16. 9. 2019. Následně žalobci uplatnili u žalované dopisem ze dne 7. 10. 2019 smluvní pokutu, v němž specifikovali poručení povinností nájemcem a požadovali uhrazení smluvní pokuty za období červenec, srpen a září roku 2019, celkem ve výši 300 000 Kč, tj. za každý jednotlivý případ porušení částku 100 000 Kč, když za předmětné měsíce bylo nájemné ze strany žalované zaplaceno až dne 2. 10. 2019. Žalovaná se odůvodnění výpovědi z nájmu ohradila, současně však uvedla, že se rozhodla po zvážení celé věci ukončení nájemní smlouvy akceptovat, jelikož již nadále nechce být vázána a následně dne 27. 9. 2019 došlo k vyklizení a k předání předmětných prostor žalobcům. Žalovaná brojila proti uplatnění smluvní pokuty zejména z důvodu, že k neplacení nájemného ze strany nájemce došlo v důsledku prodlení na straně pronajímatele a prodlení na straně nájemce tak nemohlo vůbec nastat. Ze strany žalobců však nedošlo k žádnému prodlení s žádným vyúčtováním měsíčního nájemného. Faktury za předmětné měsíce byly řádně doručeny k rukám nájemce a nevykazovaly vady, pro které by žalovaná neměla platit nájemné a to navíc za období tří měsíců po sobě jdoucích. Předmětná nájemní smlouva prodlení na straně pronajímatele neupravuje.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ujednání o smluvní pokutě v nájemní smlouvě je neurčité, smluvní pokuta je sjednána v absolutně nepřiměřené výši a v této souvislosti žalovaná navrhla její moderaci s tím, že žalobcům nárok na smluvní pokutu nevznikl v důsledku prodlení na jejich straně. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1400/2011 dle níž jednou z podstatných obsahových náležitostí ujednání o smluvní pokutě je určení konkrétní povinnosti, jejíž porušení je smluvní pokutou zajišťováno a v případě, že je smluvní ujednání koncipováno tak, že je smluvní pokutou sankcionováno jakékoliv porušení smlouvy, je potřeba jej vyhodnotit jako absolutně neplatné z důvodu neurčitosti takového ujednání. V daném případě ani výkladem předmětné nájemní smlouvy nelze dospět k tomu, které konkrétní povinnosti měly být dle smluvních stran utvrzeny smluvní pokutou. Dále žalovaná namítala, že se nemohla dostat do prodlení s placením za nájem z důvodu, že žalobci dlouhodobě nevystavovali k platbám za nájemné řádné účetní doklady, kdy žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance [jméno] [příjmení] v e-mailové komunikaci ze dne 22. 5. 2019 upozorňovala žalobkyni a) na to, že na daňových dokladech má v kolonce IČ uvedené nesprávné číslo a vyzývala ji k opravě. Žalobkyně a) nejprve reagovala v e-mailové odpovědi tak, že IČ Značek je správně, následně uváděla, že pokud jde o její IČ, tak na nájem žádné nemá a na fakturách má uvedené rodné číslo, protože to tak požadoval finanční úřad. Žalobkyně a) byla požádána, aby neuváděla IČ rodné číslo. Nadále však žalobkyně a) uváděla na fakturách v kolonce IČ nesprávný údaj a to rodné číslo a faktury nebyly nikdy opraveny. Z tohoto důvodu žalovaná přistoupila k pozastavení plateb na nájemné z důvodů potencionálního způsobení žalované značných potíží s uznatelností zaplacených nesprávných dokladů či jiných sankcí. Žalobci se nepokusili kontaktovat žalovanou s výzvou k zaplacení nájemného či jednání o odstranění vzájemných rozporů. Dne 16. 9. 2019 žalovaná obdržela výpověď z nájemní smlouvy, odůvodněnou prodlením s placením nájemného. Žalovaná s důvody výpovědi nesouhlasil, proti tomuto se ohradila, ale současně se rozhodla po zvážení celé věci ukončení smlouvy akceptovat, jelikož již nadále nechtěla být vázána smlouvou a dne 27. 9. 2019 došlo k předání předmětu nájmu. Ke konečné platbě za nevypořádané nájemné žalovaná přistoupila s ohledem na ukončení nájemní smlouvy. Definitivního vypořádání vzájemných, byť sporných, závazků a za účelem předejití zbytečných sporů, hádek s žalobci. Ohledně nepřiměřenosti výše smluvní pokuty žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Od 1299/2006, dle něhož smluvní pokutu stanovenou částkou lze považovat za nepřiměřenou při zohlednění poměru mezi hodnotou zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou je dlužník povinen zaplatit. Smluvní pokuta ve vztahu k namítanému porušení smlouvy byla sjednána ve zcela zjevně nepřiměřené výši, když včasné zaplacení nájemného ve výši 24 047 Kč je zajištěno smluvní pokutou ve výši 100 000 Kč, sankce má být tedy více jak 4x vyšší, než je hodnota zajišťované povinnosti. Je tím zajišťována relativně četná povinnost hradit měsíční nájemné bez ohledu na to, jak dlouhé prodlení s placením je. Za žalovanou podepisovala nájemní smlouvu rovněž žalobkyně a), která byla autorem návrhu nájemní smlouvy a která si tak sjednávala smluvní pokutu ve svůj vlastní prospěch a byla tedy ve zjevném střetu zájmů, když je na nájemní smlouvě podepsána za obě smluvní strany. V době podpisu nájemní smlouvy byla žalobkyně a) zaměstnána jako ředitelka žalované a veškerou smluvní agendu měla na starosti. Druhý z jednatelů žalované z tehdejší doby [titul]. [jméno] [příjmení] smlouvu na doporučení žalobkyně a) pouze připodepsal, jelikož neočekával, že by žalobkyně a) v jí navržené smlouvě takto jednostranně znevýhodnila žalovanou, pro kterou sama pracovala a kterou sama ze značné části vlastnila. Žalovaná dále uvedla přepočet požadovaného plnění na množství jednotlivých dnů k prodlení ve vztahu k hodnotě a výši zajišťované povinnosti. Podle žalované je požadovaná výše smluvní pokuty za údajné porušení smluvních povinností žalované nepřiměřená, když i nejnižší přepočtená výše smluvní pokuty za měsíc červenec 2019, kdy údajné prodlení mělo dosáhnout 63 dnů, dosahuje roční úrokové míry 2409 %. Pro případ, že by soud připustil určitost ujednání o smluvní pokutě a současně vyslovil závěr o nepřiměřenosti ujednané smluvní pokuty, žalovaná navrhla moderaci výše požadované smluvní pokuty ve smyslu četné judikatury, která se zabývá maximální přípustnou výší smluvní pokuty za jeden den prodlení dlužníka, když za obecně hraniční míru považuje judikatura i praxe sazbu 0,5 % z dlužné částky za den prodlení dlužníka.

3. Žalobci v replice ze dne 16. 4. 2020 uvedli, že předmětná smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání byla uzavřena mezi podnikateli. V době podpisu smlouvy byla s žalovanou provázána žalobkyně a), toho času zaměstnankyně a jednatelka žalované. Vzhledem k tomu, že v době před uzavřením nájemní smlouvy bylo nutné, aby žalovaná měla odpovídající a reprezentující sídlo a prostory k podnikání, žalobci koupili pozdější předmět nájmu a tento žalované na základě předmětné smlouvy poskytli. Vzhledem k tomu, že žalované hrozilo vypovězení nájemní smlouvy na dosavadní prostory, které užívala a přišla by tak o prostory sloužící k podnikání, žalobci z důvodu, že by žalovaná s největší pravděpodobností nezískala hypoteční úvěr, koupili předmět budoucího nájmu svým jménem, na což čerpali prostřednictvím úvěrující banky hypoteční úvěr, kde byly nastaveny přesné měsíční splátky. O tomto žalovaná věděla již před koupí budoucího předmětu nájmu, když žalobkyně a) nákup pozemků se stavbou konzultovala se svým společníkem ¾ vlastníkem podílu žalované a jednatelem [titul]. [jméno] [příjmení]. Po nabytí budoucího předmětu nájmu do vlastnictví žalobců, dcera jednatele žalované [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], sestavila návrh smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání, který byl smluvními stranami bez jakýchkoliv zásahů odsouhlasen a podepsán a přezkoumán dne 23. 2. 2017 [jméno] [příjmení]. Byla to teda sama žalovaná, respektive dcera ovládající osoby žalované, která zřejmě po poradě se svým otcem [titul]. [jméno] [příjmení] stanovila obsah celé smlouvy o nájmu. Vzhledem k výši splátek hypotečního úvěru a financování těchto splátek žalobci, smluvní strany předmětné smlouvy sjednaly tak vysokou smluvní pokutu, která bude přibližně korespondovat s výší možné škody, která by vznikla v případě prodlení dlužníka z hypotečního úvěru žalobců. Smluvní pokuta tak, jak byla uzavřena, tedy zcela odpovídala dohodě stran. Předmětnou smlouvu o nájmu sepsala sama žalovaná. Žalobci daňové doklady za nájemné vystavovali po celou dobu smluvního vztahu stejně a nebyly ze strany žalované nikdy rozporovány. Žalovaná hradila nájemné opožděně i za další měsíce.

4. Při jednání konaném dne 15. 5. 2020 byli žalobci a žalovaná vyzváni k doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Na základě těchto poučení žalobci uvedli okolnosti, které vedly k uzavření předmětné nájemní smlouvy s tím, že žalovaná byla původně v nevyhovujících prostorách ve vlastnictví [právnická osoba], s.r.o., jako nájemce. Nájemní vztah byl ukončen a žalovaná nutně potřebovala v co možná nejkratší době zajistit nové prostory, aby mohla vykonávat svoji činnost. Toho času byla na trhu nemovitostí nabízena nemovitost, kterou vlastnil bratr žalobkyně a), která vyhovovala co do prostorů skladování i kanceláří žalované. Žalovaná souhlasila s koupí této nemovitosti. Sleva na kupní ceně ve výši 500 000 Kč byla dohodnuta jak pro žalobce, tak pro žalovanou, která však neměla zájem kupovat nemovitost do svého vlastnictví. Žalovaná měla zájem vystavět nové sídlo na pozemcích, kde toho času měla skladovací prostory, a byla již vypracována projektová dokumentace a vydané stavební povolení. Předpokladem pro fungování žalované bylo uzavření nájemní smlouvy mezi žalobci a žalovanou s tím, že žalobci na předmětnou nemovitost budou čerpat hypoteční úvěr a v době, kdy fakticky dojde k výstavbě nových prostor pro žalovanou, dojde k ukončení nájemního vztahu mezi žalobci a žalovanou a žalobci by prostory buď prodali, nebo pronajali dalšímu zájemci. Původní pronajímatel [právnická osoba], s.r.o. předložil žalované nájemní smlouvu na prostory, které nabízel a které následně obývala žalovaná a přesné znění této nájemní smlouvy mezi [právnická osoba], s.r.o. a žalovanou převzala žalobkyně a) a dala jej ke schválení žalované, de facto tak opsala kompletní znění předchozí nájemní smlouvy s tím, že pouze upravila základní informace o smluvních stranách a výši nájemného. Veškerá ujednání smluvního vztahu mohla žalovaná upravit. Upravila však pouze výši nájemného. Žalovaná se do nových prostor vlastněných žalobci přestěhovala dne 1. 11. 2016, přičemž nájemní smlouva na tyto prostory byla řešena až následně. Byla uzavřena zpětně k datu prvního dne před faktickým užíváním nemovitostí s tím, že [jméno] [příjmení] tuto smlouvu kontrolovala a razítkem kontrolu vyznačila ke dni 23. 2. 2017. Předmětná smlouva v odsouhlaseném znění ze strany žalované byla předložena žalobcům přímo žalovanou a žalovaná byla plně srozuměna s obsahem této smlouvy. Žalovaná byla plně informována o komplexním textu, obsahu smlouvy, když ve stejnou dobu byla uzavírána další smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání mezi smluvními stranami [právnická osoba] a [právnická osoba], kde je ustanovení o smluvní pokutě totožné. Žalobkyně a) vykonávala pro žalovanou zejména činnost obchodní, o všech investičních a strategických záležitostech rozhodoval vždy její většinový vlastník [právnická osoba] ([titul]. [jméno] [příjmení]). Ke vzniku škody prodlením žalované došlo tím, že žalobci, aby nebyli v prodlení s placením splátek hypotéky, byli nuceni čerpat další úvěr, kdy fakticky vzniklou škodu představuje celková RPSN ve výši 30 957,19 Kč, která vyplývá ze splátkového kalendáře půjčky od [příjmení] [příjmení] ve výši 100 000 Kč. Žalobci vyvíjeli maximální možnou snahu, aby ustáli své závazky, byť hrazením nájemného včas ze strany žalované, by se nemuseli zadlužovat u bankovní instituce. Není však v jejich možnosti vyčíslit hmotnou škodu spojenou přímo s nehrazením nájemného. Faktury byly vystavovány s předstihem s datem splatnosti v daných měsících, kdy nájem měl být uhrazen. Byly vystavovány fyzickou osobou nepodnikatelem, proto zde bylo uvedeno rodné číslo, na které byl nájem vždy daněn v rámci ročních daňových přiznání pronajímatele. [obec] číslo na fakturách začali žalobci uvádět po telefonickém dotazu u finančního úřadu, kde jim bylo sděleno, že pro identifikaci pronajímatele je nutné rodné číslo uvést na každé faktuře. Tisková sestava, která faktury vyplňuje, má tyto kolonky předvyplněné a nelze je měnit. Tuto skutečnost žalobkyně a) sdělovala i žalované. Na neplacení faktur za nájem žalobkyně a) opakovaně upozorňovala zaměstnance žalované, avšak bezvýsledně.

5. Žalovaná po poučení poskytnutým soudem uvedla, že žalobkyně a) a žalovaná byly v době uzavření předmětné nájemní smlouvy v úzkém pracovním a osobním kontaktu. Žalobkyně a) byla jednatelem žalované a dále byla zaměstnána jako ředitelka žalované, která má na starosti veškeré obchodní vedení společnosti včetně smluvní agendy. Druhý z jednatelů žalované [titul]. [jméno] [příjmení] byl druhým jednatelem žalované spíše z formálních důvodů. Do činnosti společnosti žalované mnoho nezasahoval a v souvislosti s výkonem funkce jednatele nepobíral žádnou odměnu. V době, kdy žalovaná potřebovala řešit své obchodní prostory, přišla žalobkyně a) s tím, že má možnost zajistit vhodný objekt od svých příbuzných, nicméně pokud by nemovitost koupila přímo obchodní společnost, měli by její příbuzní tendenci požadovat za prodej nemovitosti vyšší cenu. Navrhla tedy, že nemovitost koupí ona se svým manželem a nemovitost následně poskytne společnosti k užívání na základě nájemní smlouvy. Tuto nájemní smlouvu pak sama navrhla a to včetně ujednání o smluvní pokutě. Žalovaná nepředpokládala, že by v budoucnu mohlo dojít k podobnému sporu a v rámci tehdejších dobrých vztahů akceptovala znění navržené ze strany žalobkyně a). Žalobkyně a) navrhovala znění předmětné smlouvy z pozice, ve které zastupovala obě smluvní strany a toto představuje zjevný střet zájmů a ujednání o smluvní pokutě je z tohoto důvodu nutné vyhodnotit jako neplatné právní jednání, neboť jednala v rozporu s § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), a neinformovala o možném střetu zájmu bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož byla členem ani nejvyšší orgán společnosti žalované. Návrh na následné uzavření nájemní smlouvy pak žalobkyně a) řešila se zaměstnankyní společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]). Žalobkyně a) vystavovala faktury vždy na půl roku dopředu. Faktury předala odpovědnému zaměstnanci žalované a zaslala je na vědomí do společnosti [právnická osoba] tehdejšímu druhému společníkovi žalované. Dříve žalobkyně a) na fakturách neuváděla žádnou podrobnější identifikaci u své osoby a nebylo tam ani rodné ani identifikační číslo. Následně pak faktury obsahovaly identifikační údaje v kolonce IČ, rodné číslo žalobkyně a). Žalovaná na toto žalobce upozorňovala a žádala opravu faktur, k čemuž nedošlo.

6. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené dne 31. 10. 2016 mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemci, soud zjistil, že jejím předmětem je závazek žalobců jako pronajímatelů přenechat žalované jako nájemci do užívání prostory - pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, obec a k.ú. [obec]. Dle článku II. odst. 2.1. nájemné je sjednáno v roční výši 288 560 Kč. Nájemné za kalendářní měsíc trvání nájmu za celý předmět nájmu činí 24 047 Kč. Nájemné bude hrazeno měsíčně na základě vyúčtování k poslednímu dni každého běžného kalendářního měsíce, když tento den je dnem zdanitelného plnění. Dle článku II. odst. 2.4. smluvené nájemné nezahrnuje žádné služby související s užíváním předmětu nájmu. Pronajímatel pro nájemce zajišťuje smluvené služby uvedené v tomto odstavci včetně stanovení záloh a jejich splatnosti. Dle článku III. odst. 3.1. je nájemce oprávněn předmět nájmu užívat výhradně za účelem - sklad dopravního značení a záchytných systémů kanceláře a sklady dopravního značení a záchytných systémů. Dle článku V. odst. 5.1. nájemní poměr se uzavírá na dobu neurčitou od uzavření této smlouvy. Dle článku VI. odst. 6.6. pro případ porušení kterékoli ze smluvních povinností plynoucích z této smlouvy na straně nájemce sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý jednotlivý případ takového porušení. Smluvní pokuta je splatná na písemnou výzvu pronajímatele doručenou nájemci. Podle článku VI. odst. 6.4. smlouva může být měněna nebo doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými smluvními stranami s vyloučením prostředků elektronické komunikace. Smlouva je opatřena podpisy žalobců a za žalovanou podpisy Mgr. [celé jméno žalobkyně] a [titul]. [jméno] [příjmení] a dále je smlouva opatřená razítkem přezkoumal [příjmení] [jméno] dne 23. 2. 2017 a podpisem [příjmení]. Z výpisu obchodního rejstříku žalované [právnická osoba] bylo zjištěno, že v době uzavření předmětné smlouvy byli jednateli žalované žalobkyně a) Mgr. [celé jméno žalobkyně] a [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že za společnost jednají vždy dva jednatelé společně. Společníky žalované pak byli žalobkyně a) Mgr. [celé jméno žalobkyně] s obchodním podílem 25 % a společnost [právnická osoba], [IČO], s obchodním podílem 75 %. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], tj. většinového společníka žalované, bylo zjištěno, že v době uzavření předmětné smlouvy byli jednateli této [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] s tím, že jménem společnosti jedná každý z jednatelů samostatně, a společníky byli [titul]. [jméno] [příjmení] s obchodním podílem 40 % a [právnická osoba] s obchodním podílem 60 %. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou, jako zaměstnavatelem, a žalobkyní a), jako zaměstnancem, dne 1. 1. 2011, bylo zjištěno, že sjednaným druhem práce bylo zařazení do funkce ředitel společnosti. Ze mzdových výměrů žalobkyně a) bylo zjištěno, že byla mzdově zařazená s platností od 1. 3. 2018 ve funkci ředitelka firmy, jednatelka, s ohodnocením pevná základní mzda 60 000 Kč a dalšími pohyblivými složky mzdy.

7. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a), [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] a [titul]. [jméno] [příjmení], jednatelem společností [právnická osoba] a [právnická osoba] z období od 30. 1. 2017 do 28. 2. 2017, bylo zjištěno, že žalobkyně a) byla [jméno] [příjmení] vyzvána, zda by se mohla zastavit ohledně projednání předmětné smlouvy o pronájmu s tím, že smlouvy připraví k podpisu a následně s tím, že smlouva se bude předělávat, když [titul]. [jméno] [příjmení] rozhodl, že 800 000 Kč budou umořovat pronájmem 5 let, proto navrhují zvýšit nájem na 23 879 Kč měsíčně.

8. Z výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 13. 9. 2019, převzaté žalovanou dne 16. 9. 2019, soud zjistil, že žalobci v souladu s článkem II. odst. 2.5. smlouvy vypověděli smlouvu z důvodu podstatného porušení smlouvy, neboť žalobci byli v prodlení s úhradou nájemného po dobu delší než jeden měsíc a to bez výpovědní lhůty, když nebyly uhrazeny faktury za měsíc červenec 2019 [číslo] se splatností dne 14. 7. 2019 a za měsíc srpen 2019 [číslo] se splatností dne 14. 8. 2019. Účinek výpovědi nastává dnem jejího doručení. Žalobci dále vyzvali žalovanou, aby předmět nájmu vyklidila a předala nejpozději do 10 dnů od ukončení nájmu. Z výzvy k převzetí prostoru nájmu ze dne 20. 9. 2019 a dodejek České pošty bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobcům, že výpověď smlouvy neuznává, považuje ji za neoprávněnou vzhledem k tomu, že faktury vystavené žalobci k nájemnému za měsíc červenec a srpen 2019 vykazují zásadní vady, na které žalobce v e-mailové komunikaci výslovně upozorňovali a které i přes upozornění neopravili. Jednalo se o zcela nesprávné a neexistující identifikační číslo jednoho z pronajímatelů Mgr. [celé jméno žalobkyně] s tím, že po celou dobu trvání smlouvy žalovaná hradila nájemné řádně a včas a zamýšlela tak činit i nadále a v tomto případě neučinila tak jen z důvodu absence řádných účetních dokladů s tím, že bez ohledu na tyto skutečnosti se žalovaná rozhodla výpověď bez dalšího akceptovat a opustit předmět nájmu. Z předávacího protokolu ze dne 27. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná předala žalobcům předmět nájmu. Z plné moci ze dne 26. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná zmocnila [jméno] [příjmení] k veškerým úkonům spojeným s předáním předmětu nájmu.

9. Fakturou [číslo] vystavenou dne 22. 5. 2019 se splatností dne 14. 7. 2019 žalobkyně a), jako dodavatel, s uvedením IČ: [číslo] (rodné číslo žalobkyně a)), vyfakturovala žalované dle smlouvy nájem na červenec 2019 v celkové výši 29 707 Kč, z toho nájemné výši 24 047 Kč. Fakturou [číslo] vystavenou dne 22. 5. 2019 se splatností dne 14. 8. 2019 žalobkyně a), jako dodavatel, s uvedením IČ: [číslo], vyfakturovala žalované dle smlouvy nájem na srpen 2019 v celkové výši 29 707 Kč, z toho nájemné ve výši 24 047 Kč. Fakturou [číslo] vystavenou dne 22. 5. 2019 se splatností 14. 9. 2019 vyfakturovala žalobkyně a), jako dodavatel, s uvedením IČ: [číslo], žalované dle smlouvy nájem na září 2019 v celkové výši 29 707 Kč, z toho nájemné 24 047 Kč. Z faktur č. VF1 [číslo] 2018 až č. VF1 [číslo] 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně a) jako dodavatel vyfakturovala žalované nájemné za předmět nájmu za měsíce červenec 2018 až prosinec 2018 bez uvedení IČ u své osoby. Z faktur na nájemné za měsíce říjen až prosinec 2019 bylo zjištěno, že na těchto žalobkyně a) uváděla IČ své rodné číslo. Z faktur na nájemné za měsíce leden a únor 2019 bylo zjištěno, že na těchto fakturách žalobkyně a) neuváděla IČ rodné číslo. Na fakturách za nájemné březen až červen 2019 již uváděla IČ své rodné číslo. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná uhradila nájemné za měsíc prosinec 2018 splatné dne 31. 12. 2018 dne 7. 1. 2019, za únor 2019 splatné dne 28. 2. 2019 dne 19. 3. 2019, za březen 2019 splatné dne 31. 3. 2019 dne 25. 4. 2019, za duben 2019 splatné dne 30. 4. 2019 dne 10. 5. 2019, za květen 2019 splatné dne 31. 5. 2019 dne 12. června 2019, za červen 2019 splatné dne 31. 5. 2019 dne 12. července 2019 a za červenec splatné dne 31. 7. 2019, srpen splatné dne 31. 8. 2019 a září 2019 splatné dne 30. 9. 2019 až dne 2. 10. 2019. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a) a [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] ze dne 22. 5. 2019 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] informovala žalobkyni a) o potřebě opravit na všech fakturách IČ, neboť je špatně. Na což žalobkyně a) sdělila, že na nájem žádné IČ nemá, na fakturách má uvedené rodné číslo, protože to tak požadoval finanční úřad. Nájem je bez IČ, je na soukromou osobu. Na což [jméno] [příjmení] uvedla, aby žalobkyně a) IČ neuváděla, neboť je to zavádějící, když předtím ho neuváděla na fakturách. Žalobkyně a) na to reagovala tím, že předtím se jednalo o jiný program, tento jinou sestavu neumí a žalovaná to nikam uvádět nemusí.

10. Z uplatnění smluvní pokuty ze dne 7. 10. 2019, adresované žalobci žalované, soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 300 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání a to za prodlení s úhradou nájemného za měsíc červenec, srpen a září 2019, když nájemné za tyto měsíce bylo uhrazeno společně dne 2. 10. 2019 Smluvní pokuta měla být uhrazena do 10 dnů ode dne doručení této výzvy na účet žalobců. Z reakce na uplatnění smluvní pokuty ze dne 11. 10. 2019, adresované zástupcem žalované žalobcům, bylo zjištěno, že žalovaná nároky uplatněné žalobci odmítla zejména z důvodu, že k neplacení nájemného ze strany žalované došlo v důsledku prodlení žalobců a prodlení žalované tak nemohlo nastat a požadovaná smluvní pokuta je absolutně nepřiměřená. Z dopisu ze dne 19. 11. 2019, adresované žalobci zástupci žalované, bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 300 000 Kč na účet žalobců nejpozději do 30. 11. 2019 s upozorněním na případné vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z reakce na uplatnění smluvní pokuty ze dne 28. 11. 2019, adresované zástupcem žalované zástupci žalobců, bylo zjištěno, že žalovaná nadále odmítla uplatněné nároky žalobců. Z podacího lístku České pošty bylo zjištěno, že žalobci podali k přepravě výzvu k plnění ze dne 19. 11. 2019 žalované dne 20. 11. 2019.

11. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne 21. 10. 2016, uzavřené mezi [právnická osoba], jako úvěrující bankou, a žalobci, jako úvěrovanými klienty, bylo zjištěno, že žalobcům byl poskytnut úvěr v celkové výši 4 270 000 Kč na dobu pěti let s úrokovou sazbou 1,79 % ročně s výší měsíční splátky 21 218 Kč s tím, že poskytnuté peníze budou použity na financování nemovitosti pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa] a pozemku parc. [číslo] zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], k.ú. a [územní celek]. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 31. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobci b) byl poskytnut [právnická osoba] úvěr č. HU00728546, neúčelový, nezajištěný, na dobu určitou ve výši 100 000 Kč s dobou trvání úvěru 97 měsíců a s výší pravidelné měsíční splátky 1 356 Kč, den pravidelné splátky 14. den v každém měsíci, s úrokovou sazbou základní 6,9 % ročně a bonusovou úrokovou sazbou 5,9 % ročně. Ze splátkového kalendáře k tomuto úvěru bylo zjištěno, že celkem má být zaplacena částka 130 957,19 Kč, kdy částka 30 957,19 Kč tvoří úrok za období splátek od 14. 9. 2019 do 14. 9. 2027, ke dni 14. 5. 2021, tj. ke dni rozhodnutí, tento úrok činí částku 11 381,17 Kč.

12. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 20. 12. 2016 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jako pronajímatelem, a společností [právnická osoba], jako nájemcem, kdy pronajímatel na základě této smlouvy přenechal nájemci do užívání prostory specifikované v článku I. odst. 1.2. smlouvy za nájemné v roční výši 128 993 Kč, nájemné za kalendářní měsíc trvání nájmu za celý předmět nájmu činí 10 479 Kč, kdy nájemné bude hrazeno nájemcem na základě vyúčtování k poslednímu dni každého běžného kalendářního měsíce. V článku VI. odst. 6.6. pak totožně s předmětnou smlouvou o nájmu prostor sloužících k podnikání je sjednána smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč pro případ porušení kterékoli ze smluvních povinností plynoucích z této smlouvy na straně nájemce a to za každý jednotlivý případ takového porušení. Dodatky [číslo] ke smlouvě o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 20. 12. 2016 došlo ke změně výše nájemného. Smlouvu za společnost [právnická osoba] podepsal [titul]. [jméno] [příjmení], za společnost [právnická osoba] žalobkyně a) a [titul]. [jméno] [příjmení] a dále je smlouva opatřená razítkem přezkoumal [příjmení] dne 20. 12. 2016 a podpisem [příjmení].

13. Z účastnického výslechu Mgr. [celé jméno žalobkyně], žalobkyně a), vyplynulo, že na podzim roku 2016 žalovaná dostala výpověď ze současných prostor a současně měla příležitost odkoupit nemovitost, kterou prodával bratr žalobkyně a) vedle současných kanceláří žalované. Nabídl slevu zhruba půl milionu jak pro žalobkyni a), tak pro žalovanou. Následně se řešila hypotéka jen pro žalobce, neboť žalovaná měla koupený areál, kompletní stavební povolení s tím, že se domluvili, že nemovitost zakoupí žalobci, budou ji plně hradit hypotékou, kterou budou splácet měsíčním nájmem od žalované. V říjnu 2016 žalobci podepsali hypoteční smlouvu. V listopadu 2017 se žalovaná nastěhovala a začala se řešit nájemní smlouva. Žalobkyně a) vzala stávající smlouvu sepsanou mezi žalovanou a firmou [právnická osoba], kde přepsala pouze hlavičku, vše ostatní ponechala a poslala do [obec] společnosti [právnická osoba] paní [příjmení], neboť smlouvu na zajišťování právních a administrativních služeb měla žalovaná s [anonymizováno]. Následně se řešila pouze změna výše nájmu ve smlouvě. V tomto období byla uzavírána shodná smlouva mezi společností [právnická osoba] a žalovanou se stejnými smluvními pokutami. Smluvní pokuty vůbec žalobci neřešili, opsali je ze stávající smlouvy se [právnická osoba], s.r.o. a dohodli se pouze ne změně výše nájmu. Žalobkyně a) u žalované vykonávala ředitelku a jednatelku, a byla menšinový společník, zařizovala obchodní činnost, společnost vedla, ale veškeré administrativní a právní úkony se řešily v [obec]. Nic nesměla řešit jako menšinový společník bez souhlasu většinového společníka – společnost [právnická osoba] Smlouvy byly podepisovány tak, že je podepisovali oba jednatelé. Se společníkem [titul]. [jméno] [příjmení] byli domluveni z důvodu hypotéky žalobců, že žalobci budou fakturovat nájemné vždy na tři měsíce dopředu se splatností 14. v měsíci, aby mohli hradit hypotéku. Když žalobkyně a) podávala daňové přiznání za rok 2018, byla upozorněna finančním úřadem, že na fakturách, které vystavuje, jakožto pronájem, by měla mít uvedeno, pod jakým daňovým číslem je toto daněno. Z toho důvodu doplnila svoje rodné číslo, které je jejím daňovým číslem. Toto oznamovala i paní [příjmení], že to opravit nemůže s tím, že formulář neumožňuje jinou možnost, kdy do programu vypíše svoje náležitosti a tiskovou sestavu nemůže upravovat. Od paní [příjmení] už nepřišla následně žádná odpověď. Na finančním úřadu sdělili a odsouhlasili, že takto má faktura vypadat. Žalovaná v lednu 2019 fakturu za nájemné uhradila. V únoru nepřišla žádná platba, přišla až v březnu. V červnu nebo v červenci žalovaná přestala platit úplně. Žalobkyně a) na toto upozorňovala zaměstnankyni žalované a to paní [příjmení], neboť ta měla na starosti veškerou administrativu a upomínky. Upozorňovala ji telefonicky, ale bez výsledku. Žalobci si museli půjčit finance už z důvodu, že v únoru žalovaná nezaplatila nájem, aby byli schopni závazky zaplatit. Následně v červnu nebo v červenci nepřišly další platby a tak si vzali úvěr od [právnická osoba] [příjmení]. Žalobcům tak vznikla škoda ve výši úvěru plus úroku z úvěru, který musí hradit.

14. Z účastnického výslechu [titul]. [celé jméno žalobce], žalobce b), vyplynulo, že v době uzavření předmětné nájemní smlouvy byl zaměstnancem žalované v pozici vedoucího výroby. První splátka od žalované přišla až v únoru, zatímco žalobci financovali celou nemovitost od října, listopadu, kdy jí koupili a v té době se již dostávali do velkých ekonomických těžkostí. Žalobce b) opouštěl žalovanou v roce 2018. Neplacení nájemného žalovanou od února a posunem placení o měsíční splátku dostávalo žalobce do věčných problémů. Od června, července, kdy přestala žalovaná platit úplně, tak věc začali řešit s právním zástupcem. Následně došlo k výpovědi žalované z objektu. Žalobce b) si nakonec byl nucen v srpnu vzít úvěr u [právnická osoba] [příjmení] na 100 000 Kč, který splácí dosud. Každý z žalobců si musel najít dvě zaměstnání. Spláceli dvě hypotéky. Na fakturách na nájemné byla uváděna pouze žalobkyně a), neboť finanční a daňové přiznání se dává pouze za jednoho z manželů. Prodlení žalované se žalobce b) snažil řešit s žalovanou, oslovoval nejenom paní [příjmení], ale i ostatní zaměstnance žalované na nižších úrovních, kdy je upozorňoval, že mají prodlení. S [titul]. [jméno] [příjmení] nekomunikoval, neboť tento s žalobci přerušil veškeré kontakty. Z důvodu prodlení žalované s úhradou nájemného žalobci omezili veškeré svoje volnočasové aktivity, svůj společenský život na minimum, aby byli schopni hradit své závazky.

15. Z účastnického výslechu [titul]. [jméno] [příjmení], jednatele žalované, vyplynulo, že žalobkyně a) za ním přišla s tím, že žalované hrozí výpověď z pronajatých prostor od [právnická osoba], s.r.o., kde žalovaná v té době měla kanceláře s tím, že žalobkyně a) má možnost koupit od svého bratra nemovitost, která je poblíž nemovitosti žalované a to se slevou, která však platí pouze pro žalobce. Odsouhlasil žalobkyni tento postup. Předpokládal, že si na tom chce založit žalobkyně podnikání. Výše pronájmu kopírovala výši splátky jejich hypotéky. Žalovaná byla často v platební neschopnosti. Nakonec většinový vlastník žalované společnost [právnická osoba] musel přistoupit k tomu, že žalované dali kontokorentní úvěr ve výši 8 000 000 Kč, držel žalovanou finančně nad vodou. [titul]. [jméno] [příjmení] byl jednatelem žalované v době podpisu předmětné smlouvy a to spolu s žalobkyní a) a jednali společně. Žalobkyně a) měla v té době u žalované funkci ředitelky, vystavování objednávek, proplácení faktur, odsouhlasování. Fungovalo to tak, že vše zadala do systému k odsouhlasení společnosti [právnická osoba] Ohledně podpisu na předmětné smlouvě, tak osoba odpovědná předkládá smlouvu [titul]. [jméno] [příjmení] k podpisu tak, aby nemusel do podrobností vše studovat. Na smlouvě tak byly podpisy dva, z jedné strany žalobkyně a) a [jméno] [příjmení] na straně přezkoumal. [titul]. [jméno] [příjmení] tak neměl důvod smlouvu nějakým způsobem moc rozporovat. Smluvní pokutu moc neřešil. [příjmení] [příjmení] byla vedoucí ekonomického oddělení společnosti [právnická osoba] a za ni přezkoumala tyto věci kvůli úvěrům jako většinový vlastník. Ohledně problému s IČ na fakturách proběhla e-mailová komunikace. [příjmení] [příjmení] pouze zasílala faktury k administraci do společnosti [právnická osoba] Žalobkyně a) vystavovala faktury na formuláře, kde bylo IČ. Ze začátku, jak má informaci, na finančním úřadě jí sdělili, že je to špatně a že tam musí uvádět rodné číslo, čili potom do kolonky IČ uváděla své rodné číslo. [titul]. [jméno] [příjmení] je současně společníkem společnosti [právnická osoba] se 40 % podílem. Většinový vlastník žalované společnost [právnická osoba] vše kontroloval a je tam proto podepsán i [titul]. [jméno] [příjmení]. Pokud by nebyly nesrovnalosti na fakturách, tak by žalovaná v prodlení nebyla. Ohledně podpisu předmětné smlouvy, k tomu přistupoval tak, že v podstatě jeden ze společníků souhlasí se smlouvou a více se tím nijak nezabýval.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), dříve vedoucí finančního oddělení a mzdové účetní společnosti [právnická osoba], vyplynulo, že měla na starosti mimo jiné i přezkoumávání smluv, které [právnická osoba] obdržely. Předmětnou smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání četla zběžně, opatřila ji svým podpisem a razítkem přezkoumala a předložila jej k podpisu jednateli, kterým byl její otec [titul]. [jméno] [příjmení]. Návrh smlouvy připravovala žalobkyně a). K obsahu smlouvy se vyjadřovala pouze žalobkyně a), svědkyně a [titul]. [jméno] [příjmení]. Smluvní pokutě se nijak zvlášť nevěnovala. Žalobkyně a) přinesla smlouvu již podepsanou a poté, co ji svědkyně opatřila podpisem a razítkem„ přezkoumal“, předložila ji [titul]. [jméno] [příjmení] k podpisu. Smlouvy žalovaná předkládala společnosti [právnická osoba] z důvodu, že žalovaná se dostávala dlouhodobě do finančních problémů a [právnická osoba] žalované poskytly úvěr ve výši 8 000 000 Kč a společníci [právnická osoba] si tak vyžádali dohled nad žalovanou. [titul] [jméno] [příjmení] byl i jednatelem [právnická osoba] a smlouvu tak viděl. Žalobkyně a) byla ředitelkou a jednatelkou žalované. Jednala za společnost, rozhodovala a doporučovala, co se týče plateb, podpisů smluv a zasílala tyto věci společnosti [právnická osoba] ke kontrole a ke schválení. Faktury na nájemné vystavovala žalobkyně a). Vznikl problém v situaci, kdy napsala své rodné číslo do položky IČ na faktuře. Upozornili ji na to, resp. [jméno] [příjmení], maminka svědkyně, a to prostřednictvím e-mailu. Žalobkyně a) odpověděla, že konzultovala toto s finančním úřadem a že je to v pořádku. Bylo dále trváno na tom, že to v pořádku není a na základě toho došlo zřejmě ke zpoždění platby. Ke zpoždění plateb došlo v době, kdy svědkyně nastupovala na mateřskou dovolenou. Uvádění rodného čísla do položky IČ žalobkyní a) bylo v rozporu s tím, co bylo sděleno účetní společnosti [právnická osoba] Žalobkyně a) při sepisu předmětné smlouvy vycházela z původní smlouvy se [právnická osoba], s.r.o.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], administrativní pracovnice žalované, vyplynulo, že její pracovní náplní v době uzavření předmětné smlouvy bylo přijímání faktur, skenování na [anonymizováno], odesílání do společnosti [právnická osoba], tvoření rozpočtů na poptávky a cenové nabídky, vše, co se týče administrativy žalované. Žalobkyně a) byla ředitelkou žalované. Druhým jednatelem byl [titul]. [jméno] [příjmení]. Řešily se nezaplacené faktury, kde šlo o IČ a rodné číslo. Problém byl v opravě faktur. Bylo to řešeno mezi [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] a žalobkyní a). Svědkyně dále uvedla, že se s žalobkyní a) zná a žádala žalobkyni a), aby vše řešila přes [anonymizováno] a ne přes svědkyni. Následně byl založen e-mail, přes který měly faktury chodit.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], projektanta žalované, vyplynulo, že v době uzavření předmětné smlouvy byl u žalované na pozici přípravář výroby projektant. Ohledně uzavření předmětné smlouvy mu není nic známo. Žalobkyně a) byla v té době jednatelkou nebo společníkem s [titul]. [jméno] [příjmení] a měla na starosti veškeré administrativní hlavní úkony.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zástupce jednatele žalované, vyplynulo, že v roce 2016, v době uzavření předmětné smlouvy nebyl ani zaměstnancem žalované. Byl přítomen, až když došlo k výpovědi předmětné smlouvy. V té době byl jednatelem [titul]. [jméno] [příjmení] a žalobkyně a). Veškerou obchodní i výrobní činnost řídila ale asi žalobkyně a). [titul]. [jméno] [příjmení], jako druhý jednatel, připojoval svůj podpis. Žalobkyně a) působila jako ředitelka společnosti. Svědek je zaměstnaný u žalované od srpna roku 2017.

20. Po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud posoudil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání podle ustanovení § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), v níž se žalobci jako pronajímatelé zavázali přenechat žalované jako nájemci ve smlouvě specifikované prostory k užívání za účelem provozování podnikatelské činnosti žalované a žalovaná se zavázala platit za to žalobcům nájemné ve výši 24 047 Kč, které mělo být hrazeno nájemcem na základě vyúčtování k poslednímu dni každého běžného kalendářního měsíce, a dále měsíční zálohy na služby související s užíváním předmětu nájmu. Současně si strany sjednali pro případ porušení kterékoli ze smluvních povinností plynoucí z této smlouvy na straně nájemce smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý jednotlivý případ takového porušení. Smluvní pokuta je splatná na písemnou výzvu pronajímatele doručenou nájemci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného za měsíce červenec, srpen a září roku 2019 a žalobci písemně uplatnili u žalované smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč za porušení povinnosti hradit nájemné, tj. 100 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. Žalovaná smluvní pokutu neuhradila. Předmětnou smlouvu za žalovanou podepsala žalobkyně a) a [titul]. [jméno] [příjmení], kteří byli v té době jednateli žalované s tím, že jednali za společnost vždy společně. Společníkem žalované byla v inkriminované době žalobkyně a) s 25 % podílem a společnost [právnická osoba] se 75 % podílem. Jednatelem společnosti [právnická osoba] byl v inkriminované době též [titul]. [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] s tím, že každý z jednatelů jednal jménem společnosti samostatně, a jejími společníky byli opět [titul]. [jméno] [příjmení] se 40 % podílem a společnost [právnická osoba] se 60 % podílem.

21. Soud má za to, že v daném případě jednání žalobců nemá spotřebitelský charakter, nejedná se o spotřebitele, když účelem jejich jednání bylo podnikání jiné osoby (žalované). Ochrana spotřebitele je odůvodněna pouze v případě smluv uzavřených mimo jakoukoliv činnost nebo účel profesionální nebo podnikatelské povahy a nezávisle na nich, s jediným cílem uspokojit vlastní potřeby soukromé spotřeby jednotlivce, zatímco taková ochrana není odůvodněna v případě smlouvy, jejímž účelem je profesionální nebo podnikatelská činnost. Žalobkyně a), jako fyzická osoba měla v době uzavření předmětné smlouvy úzké profesionální vazby na žalovanou ve formě jednatelství a menšinového podílu na společnosti, nemůže být tak považována za spotřebitele (rozsudek SDEU ze dne 14. března 2013, C [číslo], ve věci [právnická osoba] proti [jméno] [příjmení], rozsudek SDEU ze dne 17. března 1998, C [číslo], ve věci Bayerische Hypotheken- und Wechselbank AG proti [jméno] [příjmení]).

22. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou platnosti či neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro neurčitost. Žalovaná v tomto směru odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1400/2011, soud však vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 493/2011, v němž bylo dovozeno, že požadavek určitosti vymezení povinností zajištěných smluvní pokutou je naplněn nejen v případě, jsou-li zajišťované povinnosti výslovně jednotlivě individualizovány, nýbrž i v situaci, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinností, tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno. V daném případě je zcela nepochybné, že účastníci vymezili smluvní povinnosti, jejichž splnění má smluvní pokuta zajišťovat tak, že jde o všechny povinnosti vyplývající žalované z předmětné smlouvy, je tak naplněn požadavek identifikovatelnosti utvrzovaných povinností, a jedná se tak o platné ujednání o smluvní pokutě ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, když ve smyslu ustanovení § 574 občanského zákoníku na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (viz [obec], Výtisk, [příjmení] a kolektiv: Občanský zákoník, komentář, 1. vydání, [obec], Nakladatelství C. H. Beck, 2017, § 2048, s. 2073). V daném případě žalovaná porušila povinnost plynoucí z čl. II. předmětné smlouvy hradit nájemné ve stanovené lhůtě.

23. Žalovaná ve smyslu ustanovení § 2051 občanského zákoníku navrhla moderaci dle jejího názoru nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty. Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne 18. ledna 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004, uveřejněném v Souboru pod číslem C [číslo], svazek CD-2 (srov. shodně např. rozsudek ze dne 26. května 2009, sp. zn. 23 Cdo 485/2009, rozsudek ze dne 19. dubna 2011, sp. zn. 32 Cdo 529/2001), že pro posouzení, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, zákon žádná kritéria nestanoví, závěr o této otázce je tedy věcí uvážení soudu. Posouzení otázky (ne) přiměřenosti smluvní pokuty proto závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Rozhodnutí soudu o použití moderačního práva zahrnuje tři fáze. V první fázi tak soud řešil otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, kdy posouzení této otázky závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely, a není vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti (zde rozhodnutí NS 32 Odo 400/2004, 32 Cdo 3622/2011). Z provedených důkazů a to zejména z e-mailové korespondence, výslechu žalobkyně a) a žalované, resp. jejího jednatele [titul]. [jméno] [příjmení], a dále [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), zcela jednoznačně vyplynulo, že předmětná smlouva, jejíž součástí je i ujednání o smluvní pokutě, byla uzavřena v době, kdy hrozila výpověď z prostor užívaných žalovanou pronajímatelem [právnická osoba], s.r.o., žalobci měli možnost koupit nemovitost od příbuzného se slevou s tím, že žalobci pronajmou žalované tyto prostory k podnikání a výše pronájmu v podstatě kopírovala výši splátky hypotéky, kterou si žalobci na koupi těchto prostor vzali. [titul]. [jméno] [příjmení] vypověděl, že tento postup žalobkyni odsouhlasil. Předmětnou smlouvu o pronájmu připravila žalobkyně a) tak, že vzala stávající smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba], s.r.o., učinila drobné úpravy a zaslala společnosti [právnická osoba], jako většinovému vlastníku žalované, k připomínkování. Řešila se pouze výše nájmu, smluvní pokuta nebyla řešena a to ani ze strany žalobců ani žalované. Soud při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty přihlédl v souladu s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu i k významu a hodnotě zajišťované povinnosti. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích vyložil, že z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. V dané věci se jedná o pevně stanovenou smluvní pokutu, kdy je zajištěna úhrada měsíčního nájemného ve výši 24 047 Kč smluvní pokutou ve výši 100 000 Kč, kterou je žalovaná povinna hradit i třeba jen za několik dnů prodlení. Smluvní pokuta je tak čtyřnásobkem hodnoty zajišťované povinnosti. S ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by žalovaná měla zaplatit i jen za několik dnů prodlení, a výše uvedené okolnosti sjednání smluvní pokuty, soud považuje smluvní pokutu za nepřiměřenou (NS 33 Odo 1779/2006). Soud výši smluvní pokuty nepovažuje za podloženou ani hodnotou ani významem zajišťované povinnosti.

24. Soud tak přistoupil k použití moderačního práva a dospěl k závěru, že smluvní pokutu je jako nepřiměřeně vysokou třeba moderovat podle ustanovení § 2051 občanského zákoníku vzhledem k okolnostem případu při hodnocení významu zajišťované povinnosti. Moderovat ve smyslu ustanovení § 2051 občanského zákoníku přitom lze pouze výslednou částku smluvní pokuty, nikoli vlastní způsob jejího určení (NS 29 Cdo 1734/2012). Soud považuje za přiměřenou zajištěné povinnosti smluvní pokutu celkem ve výši 11 662,80 Kč, kdy soud zohlednil počet dní prodlení u jednotlivých faktur a jako vodítko využil procentní sazbu smluvní pokuty za každý den prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % vzhledem k povinnosti zajišťované smluvní pokutou, kdy se jedná o opakované měsíční úhrady nájemného a judikatura Nejvyššího soudu považuje tuto výši smluvní pokuty za přiměřenou (0,5 % z částky 24 047 Kč za prodlení 63 dnů za červenec 2019 činí 7 574,80 Kč, za prodlení 32 dnů za srpen 2019 činí 3 847,52 Kč, za prodlení 2 dnů za září 2019 činí 240,47 Kč, celkem 11 662,79 Kč, zaokrouhleno na 11 662,80 Kč). Soud nepřihlížel ke splatnosti nájemného stanoveného ve fakturách vyhotovených žalobci, ale vycházel z ujednání stran v předmětné smlouvě, tj. že nájemné mělo být hrazeno k poslednímu dni každého běžného kalendářního měsíce (31. 7. 2019, 31. 8. 2019 a 30. 9. 2019), neboť pokud strany chtěli změnit splatnost nájemného, měli tak v souladu s článkem VI. odst. 6.4. předmětné smlouvy učinit změnou smlouvy v písemné formě. Je-li dlužník v prodlení se zaplacením smluvní pokuty, může ze smluvní pokuty, s níž je dlužník v prodlení, věřitel požadovat úrok z prodlení (NS 33 Odo 105/2003). Žalobci dopisem ze dne 19. 11. 2019 vyzvali žalovanou k úhradě smluvní pokuty nejpozději do 30. 11. 2019, žalovaná smluvní pokutu neuhradila a dne 1. 12. 2019 se tak dostala do prodlení se splacením peněžitého dluhu ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku a je tak povinna zaplatit i úrok z prodlení. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům smluvní pokutu ve výši 11 662,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 662,80 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů do právní moci rozsudku ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a ve zbývající části žalobu zamítl.

25. Soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit až do výše vzniklé škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Žalobci uplatňovali škodu ve výši 30 957,19 Kč a to ve výši RPSN úvěru, resp. úroků, který byli nuceni čerpat, aby nebyli v prodlení s placením splátek hypotečního úvěru na koupi předmětných prostor (úvěr od [právnická osoba] HU00728546 na základě dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 31. 7. 2019). Smlouvu o úvěru uzavřeli dne 31. 7. 2019, kdy teprve nastala splatnost nájemného za měsíc červenec 2019, což však odůvodňovali tím, že žalovaná byla již předtím v prodlení se splatností nájemného, což vyplynulo z provedeného dokazování, a museli tak získat finanční prostředky na hrazení splátek hypotéky. Soud však nemohl zohlednit výši škody 30 957,19 Kč uplatňovanou žalobci, neboť soud může smluvní pokutu snížit až do výše skutečně vzniklé škody do doby rozhodnutí soudu. Uplatněná částka 30 957,19 Kč je však dle žalobci předloženého splátkového kalendáře částkou úroků za období od 14. 9. 2019 do 14. 9. 2027, a ke dni rozhodnutí soudu v této věci činí pouze částku 11 381,17 Kč (viz splátkový kalendář), což soudem snížená částka smluvní pokuty i převyšuje.

26. K námitce žalované ohledně střetu zájmů žalobkyně a), kdy tato při uzavření předmětné smlouvy jednala v rozporu s ustanovením § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, když zastupovala obě smluvní strany smlouvy, soud uvádí, že existence předmětné smlouvy, její obsah a její uzavření bylo známo jak druhému jednateli žalované [titul]. [jméno] [příjmení], který navrhl i změnu výše nájemného ve smlouvě a smlouvu podepsal, tak i většinovému společníkovi žalované společnosti [právnická osoba], který obdržel smlouvu k přezkumu a jehož jednatelem je mimo jiné též [titul]. [jméno] [příjmení]. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že zde byl kontrolní mechanismus v podobě kontroly jednatele žalované i většinového společníka žalované, měli tak o tomto povědomost, měli možnost uzavření této smlouvy zakázat, neučinili tak a žalovaná je tak předmětnou smlouvou vázána.

27. K dalším námitkám žalované a to ohledně zjevného zneužití práva z důvodu, že žalobci nevyzvali žalovanou k zaplacení dlužného nájemného, soud uvádí, že taková výzva není podmínkou uplatnění smluvní pokuty a ze smlouvy pro žalovanou vyplývá jasně stanovená splatnost nájemného, soud tak neshledal důvod pro užití ustanovení § 8 občanského zákoníku a to ani z důvodu špatného vztahu mezi žalobci a žalovanou, následné výpovědi z nájmu a špatné finanční situace žalované. K tomuto soud dále uvádí, že žalovaná po obdržení výpovědi z prostor nájmu nevznesla námitky proti výpovědi ani nežádala o soudní přezkum oprávněnosti výpovědi a výpověď akceptovala. Prodlení na straně věřitele, v jehož důsledku nemůže nastat prodlení na straně dlužníka, z důvodu, že žalobci žalované neposkytli součinnost z důvodu uvedeného IČ žalobkyně a) na fakturách, soud též neshledal, když faktury za měsíce červenec – prosinec 2018 a leden – únor 2019 neobsahovaly IČ, faktury za měsíce březen – prosinec 2019 již obsahovaly IČ = rodné číslo žalobkyně a), první faktura s tímto IČ byla vystavena dne 7. 3. 2019, z e-mailové korespondence vyplývá, že žalovaná toto začala řešit až dne 22. 5. 2019, žalobkyně a) na to reagovala, sdělila důvody, vysvětlila situaci a žalovaná toto dále neřešila. Nutno uvést, že tato věc byla mezi účastníky řízení řešena v květnu 2019, ale smluvní pokuta se týká až faktur za měsíce červenec, srpen a září roku 2019.

28. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobci byli úspěšní do částky 11 662,80 Kč s úroky z prodlení, tedy do 4 %, a žalovaná byla úspěšná do částky 288 337,20 Kč s úroky z prodlení, tj. do 96 %. Žalobci jsou tak povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení v rozsahu 92 %. Soud proto žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 92 %, tj. ve výši 116 060,76 Kč Náklady řízení představuje odměna zástupce žalované za deset úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, tři vyjádření žalované včetně závěrečného návrhu, účast na šesti jednáních před soudem dne 15. 5. 2020, 10. 7. 2020, 27. 11. 2020, 12. 2. 2021, 7. 4. 2021 a 14. 5. 2021), po 9 500 Kč dle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. celkem 95 000 Kč, devět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 2 700 Kč, dále v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. i částka ve výši 20 517 Kč odpovídající 21 % daně z přidané hodnoty, kdy zástupce žalované je plátcem této daně, a dále jízdné celkem ve výši 7 936 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět (tam a zpět 188 km, celkem 1 128 km) za použití automobilu Volvo XC60, [registrační značka], při spotřebě 5,2, sazbě náhrady vozidla 4,40 Kč, ceny pohonných hmot 27,20 Kč a 21 % daně z přidané hodnoty.