10 C 29/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví <b>I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. č. st. 43 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice.</b> <b>II. Pozemek parc. č. st. 43 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 372 500 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 67 720 Kč k rukám zástupce žalobce advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], do patnácti dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 24. 2. 2021 domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem označeným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí, každý jednou ideální polovinou. Navrhl vypořádání spoluvlastnictví přikázáním nemovitostí do jeho vlastnictví se zřetelem k tomu, že žalobce má zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, kdy na rozdíl od žalovaného, který v minulosti dlouhodobě nedbal na údržbu předmětné nemovitosti, má žalobce v úmyslu předmětnou nemovitost zvelebit a investovat do její úpravy a údržby potřebné finanční prostředky. Před podáním žaloby se žalobce pokoušel o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se žalovaným smírným způsobem, na což žalovaný nereagoval. Žalobce je ochoten uhradit žalovanému jako vypořádací podíl částku 254 000 Kč, tj. obvyklou hodnotu podílu o velikosti ideální poloviny z celku předmětné nemovitosti dle znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem [jméno] [příjmení] [číslo] 2017 s tím, že k úhradě této částky má žalobce k dispozici potřebné finanční prostředky.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví a jeho vypořádáním přikázáním nemovitostí do vlastnictví žalobce, neboť sám předmětné nemovité věci neužívá. Nesouhlasil však s výší vypořádacího podílu uvedenou žalobcem, neboť žalobce odkazuje na znalecký posudek, od jehož vypracování uplynula dlouhá doba, během které došlo ke změnám na trhu s nemovitostmi. Žalovaný dále nesouhlasil s tvrzením žalobce s tím, že nereagoval na mimosoudní jednání, neboť o věci jednali, pouze nedošlo ke shodě na výši vypořádacího podílu.

3. V průběhu řízení žalobce navrhl vyplacení vypořádacího podílu žalovanému ve výši 290 000 Kč a následně ve výši 350 000 Kč, s čímž žalovaný nesouhlasil a požadoval za svůj spoluvlastnický podíl vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč, a dále vypracování znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem ohledně hodnoty nemovitostí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí, a to každý jednou ideální polovinou. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že žalobce nabídl koupi podílu na předmětných nemovitostech od žalovaného za cenu, za kterou žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na těchto nemovitostech ve veřejné dražbě, tj. za částku 272 000 Kč s tím, že po uplynutí lhůty k vyjádření, žalobce podá u příslušného soudu žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

5. Z žalobcem předloženého znaleckého posudku [číslo] 2017, který dne 9. 8. 2017 vypracoval znalec [jméno] [příjmení], jehož objednavatelem byl exekutorský úřad [obec a číslo], JUDr. [jméno] [příjmení] a účel ocenění - exekuční řízení – ocenění stávajícího stavu, bylo zjištěno, že znalci nebyl umožněn vstup do oceňovaného objektu a nebyla mu tak známa vnitřní dispozice rodinného domu, znalec stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu jedné poloviny nemovitostí ve výši 254 290 Kč. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 24. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobci jako vydražiteli byl udělen příklep vydražené předmětné nemovité věci, tj. ideálního podílu o velikosti jedné poloviny na předmětných nemovitostech, za nejvyšší podání 274 000 Kč.

6. Z žalobcem předloženého znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne 20. 5. 2021 znalcem [jméno] [příjmení], kdy zadavatelem byl žalobce, a úkolem znalce bylo stanovení obvyklé ceny spoluvlastnického podílu o velikosti jedné poloviny předmětných nemovitostí, soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu tohoto spoluvlastnického podílu ve výši 290 000 Kč.

7. Z výpisů z účtu a potvrzení plateb z transakční historie žalobce soud zjistil, že žalobce disponuje finančními prostředky přesahujícími částku 400 000 Kč.

8. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] dne 2. 1. 2022 soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 745 000 Kč. Znalec [celé jméno znalce] následně při výslechu setrval na závěrech svého znaleckého posudku a dále uvedl, že uvažoval, zda lze vůbec dát objekt do rozumného stavu, zda nebude vhodnější demolice stavby a uvolnění pozemku pro novou výstavbu, kdy celkové náklady na odstranění staveb se skládají z nákladů na demolice budov včetně odvozu na skládku a dále z nákladů na uložení suti na skládku. Znalec dále uvedl, že v případě, že by předmětem prodeje byl samostatný spoluvlastnický podíl, pak je nutné předpokládat nižší cenu než je prosté aritmetické vyjádření, kdy v případě většinových spoluvlastnických podílů ve výši 50 procent a vyšších jsou dosahované ceny v úrovni 60 % - 80 % aritmetického vyjádření u menšinových podílů (méně než 50 % je to 40 % - 60 %). Spoluvlastnické podíly na nemovitosti jsou ve výši jedna polovina, tj. 50 %, cena samostatného spoluvlastnického podílu ve výši 60 % aritmetického vyjádření by tak v tomto případě činila zhruba částku 225 000 Kč. Znalec dále upřesnil písařskou chybu ve znaleckém posudku, kdy na str. 6 nesprávně omylem uvedl [list vlastnictví] s vloženým zástavním právem smluvním, což se nevztahuje k předmětným nemovitostem. Rozdělení nemovitostí by bylo možné, avšak pouze za vynaložení obrovských nákladů, a pozbývalo by to logiku. Dále znalec uvedl, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

9. Z účastnického výslechu žalobce [celé jméno žalobce] vyplynulo, že spoluvlastníkem předmětných nemovitostí se stal vydražením podílu v elektronické exekuční dražbě na internetu, předmětné nemovitosti nikdo neužívá, žalovaný v nemovitostech též nežije, nemovitost, resp. rodinný dům, je momentálně neobyvatelný, není v něm elektřina, nikdo jej neudržuje ani neopravuje. Žalobce dále uvedl, že by chtěl nemovitost opravit, případně zdemolovat a postavit novou. Má v úmyslu nemovitost užívat. Žalobce se pokoušel o smírné vyřešení věci s žalovaným, navrhoval různé částky, za které by byl ochotný podíl žalovaného odkoupit, s žalovaným hovořili i osobně, ale nedošlo ke shodě na ceně. [příjmení] o smírné vyřešení ze strany žalobce trvaly určitě půl roku.

10. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Návrh žalobce na provedení důkazu ustanovením znalce [jméno] [příjmení] k vypracování znaleckého posudku soud zamítl s ohledem na skutečnost, že žalovaný požadoval ustanovení znalce a zadání vypracování znaleckého posudku ze strany soudu a se znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [jméno] [příjmení] předloženým žalobcem nesouhlasil.

15. V dané věci žalobce navrhoval zrušení spoluvlastnictví a přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví, s čímž žalovaný souhlasil. Neshoda mezi účastníky řízení panovala pouze ve výši vypořádacího podílu, kdy žalobce v žalobě navrhoval částku 254 000 Kč, následně ve svém vyjádření, poté co nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] znalcem [jméno] [příjmení] částku 290 000 Kč a při prvním jednání ve věci byl přístupný částce 350 000 Kč, v závěrečném návrhu pak setrval na částce 254 000 Kč. S žádnou z těchto částek však žalovaný nesouhlasil s tím, že za svůj spoluvlastnický podíl požadoval částku 600 000 Kč, kdy na tomto stanovisku setrval po celé řízení. Žalobce souhlasil s přikázáním nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví a prokázal solventnost, tj. že disponuje s finančními prostředky odpovídajícími možnému vypořádacímu podílu.

16. Přednostním způsobem vypořádání je rozdělení věci. V projednávané věci z výslechu znalce [celé jméno znalce] jednoznačně vyplývá, že rozdělení předmětných nemovitostí by sice bylo možné, avšak pouze za vynaložení velmi vysokých finančních nákladů, které nebyly účastníci řízení ochotni hradit.

17. V dané věci ani jeden ze spoluvlastníků nemá zájem na setrvání spoluvlastnictví, soud tak dle shodného stanoviska účastníků spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k předmětným nemovitostem zrušil a přikázal jej do výlučného vlastnictví žalobce. Za odnětí vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu přináleží spoluvlastníkovi náhrada, kterou zákonná úprava vymezuje jako přiměřenou, aniž by stanovila kritéria a hlediska pro určení její přiměřenosti. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR výše náhrady má základ v obvyklé ceně společné věci, tedy ceně v daném místě a čase v době rozhodování (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 976/2011). Při stanovení náhrady se vychází z podílu ceny, za kterou by bylo reálně možno prodat celou věc, a nikoliv z ceny, za niž by bylo možno prodat příslušný spoluvlastnický podíl (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2908/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdon 425/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1114/2016).

18. V posuzované věci byla soudem ustanoveným znalcem stanovena obvyklá cena předmětných nemovitostí částkou 745 000 Kč. Prostý (aritmetický) podíl ve výši 1/2 odpovídající spoluvlastnickému podílu žalovaného tak činí částku 372 500 Kč. Pokud by soud vycházel z částky 225 000 Kč s odůvodněním, že při prodeji spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech je cena výrazně nižší, odchýlil by se při posuzování výše náhrady za přikázaný spoluvlastnický podíl od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, k čemuž v dané věci soud neshledal důvod. Soud tak nemohl vycházet ani ze závěrů znaleckého posudku předloženého žalobcem a vypracovaného znalcem [jméno] [příjmení], tj. z částky 290 000 Kč, neboť jím byla stanovena pouze obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 a nikoliv celé nemovitosti. Totéž platí i o žalobcem předloženém znaleckém posudku znalce [jméno] [příjmení], když tímto nejenže byla stanovena pouze obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2, ale znalecký posudek byl vypracován již v srpnu 2017, tj. před 4,5 lety a to pro účely exekučního řízení s tím, že znalci nebyl ani umožněn vstup do oceňovaného objektu a nebyla mu známa vnitřní dispozice domu. Soud při stanovení výše vypořádacího podílu dále neshledal důvody k přihlédnutí k případným budoucím nákladům na odstranění stavby, jak navrhoval žalobce, neboť rozhodující je obvyklá cena společné věci v době rozhodování soudu, tj. v daný okamžik, a na tuto nemohou mít vliv v současné době neexistující náklady na odstranění stavby, tj. jak spoluvlastník, jemuž je podíl přikázán, s nemovitostí v budoucnu naloží. Žalobci tak byla uložena povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 372 500 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

19. Nad rámec uvedeného soud dodává, že doložka znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku je vyžadována podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), pouze v případě znaleckých posudků předložených soudu účastníkem řízení, a to nad rámec náležitostí předepsaných pro znalecký posudek zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

20. Podle § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

21. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1795/2013, dovodil, že„ při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Jestliže soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhoval, je namístě postup podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V případě, že soud rozhodl o vypořádání jinak, než žalobce navrhoval, je namístě úvaha o postupu podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž je nutno vždy přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu.“ Obdobně dovodil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 245/2014, že pokud soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá je způsobem, který žalobce navrhoval, je při rozhodování o náhradě nákladů řízení třeba vyjít z toho, že žalobce měl procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také (též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6.2014, sp. zn. 22 Cdo 1340/2014).

22. V projednávané věci soud žalobě vyhověl, neboť spoluvlastnictví účastníků řízení vypořádal žalobcem navrhovaným způsobem - spoluvlastnictví zrušil a věci přikázal do výlučného vlastnictví žalobce za náhradu. Žalobce měl tedy procesní úspěch. Pokud jde o výši přiznané náhrady, tj. vypořádacího podílu, rozhodnutí o jeho výši záviselo na znaleckém posudku, dle něhož výše vypořádacího podílu byla stanovena v částce 372 500 Kč. Žalobce v průběhu řízení navrhoval vypořádací podíl ve výši 254 000 Kč, následně ve výši 290 000 Kč, dále ve výši 350 000 Kč, v závěrečném návrhu pak setrval na částce 254 000 Kč. Žalovaný však navrhoval vypořádání ve výši 600 000 Kč, která téměř odpovídá hodnotě celé nemovitosti, na čemž setrval po celé řízení a to i po vypracování znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem na žádost žalovaného. Soud tak přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 67 720 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, odměna zástupce žalobce za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, sepis vyjádření k podání žalovaného ze dne 26. 5. 2021, účast na jednání dne 17. 9. 2021 a 19. 1. 2022) po 9 820 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tj. 58 920 Kč, dále 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, tj. 1 800 Kč. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 67 720 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, tj. ve shodné lhůtě, jako žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl.

23. Žalobce požadoval v nákladech řízení zohlednit i náklady na jím zadaný znalecký posudek vypracovaný znalcem [jméno] [příjmení] ve výši 8 000 Kč. K tomuto soud uvádí, že tento znalecký posudek neobsahoval veškeré zákonné náležitosti a to doložku znalce ve smyslu § 127a o.s.ř, kterou by však bylo možno případně doplnit, avšak vypracování tohoto znaleckého posudku bylo zadáno ohledně stanovení obvyklé ceny pouze spoluvlastnického podílu nikoliv celé společné věci – nemovitosti a z tohoto důvodu z něj nebylo možno v řízení vycházet, a tudíž jej nelze považovat za účelně vynaložený náklad a proto nebyl zahrnut do nákladů řízení žalobce.

24. V průběhu řízení žalovaný složil soudu zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem, jehož vypracování žalovaný navrhl, a to ve výši 6 000 Kč Náklady tohoto důkazu, tj. znalečné, znalec [celé jméno znalce] vyúčtoval ve výši 3 300 Kč. Po právní moci usnesení o přiznání znalečného znalci bude soudem následně žalovanému vrácena částka zaplacené zálohy na náklady důkazu převyšující částku znalečného.