2 C 91/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované pro 136 689 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 711,6911 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 28 711,6911 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 107 977,3089 Kč s 15 % zákonným úroku z prodlení z částky 107 977,3089 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení, zamítá, AnonymizovánoIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 19 520,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne 12. 4. 2024 domáhala vůči žalované zaplacení částky 136 689 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené části nákladů vynaložených na nemovitou věc ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované za období roku 2021, 2022, 2023. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou byly podílovými spoluvlastnicemi nemovité věci, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova , adresa, – rodinný dům, v katastrálním území a obci , adresa, . Žalobkyně i žalovaná vlastnila každá podíl o velikosti jedné ideální poloviny, přičemž každá měla k užívání jedno patro nacházející se ve spoluvlastněné nemovitosti, kdy žalobkyně užívala prostory v prvním patře domu a žalovaná měla k dispozici prostory v přízemí domu (prostory dále také samostatně jako „byt“). Dohoda o užívání společné nemovité věci mezi účastníky dle tvrzení žalobkyně uzavřena nebyla. Nemovitost je vytápěna plynem, jehož dodavatelem je společnost , právnická osoba, Plynové vytápění nemovitosti je společné pro celý dům, oba byty jsou tedy vytápěny prostřednictvím jednoho topného okruhu. Vytápění domu je regulováno společným plynovým kotlem, který se nachází ve sklepě domu a je volně přístupný. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná se na nákladech na vytápění nemovitosti nikterak nepodílela, a to přesto, že v bytě, který měla žalovaná k dispozici, se standardně topilo. Regulátory na radiátorech nebylo možno z důvodu koroze uzavřít. Žalobkyně rovněž podotkla, že byt užívaný žalovanou je o jednu místnost větší a nachází se zde o dva radiátory více než v bytě žalobkyně. Žalobkyně však pro zjednodušení požaduje pouze polovinu nákladů vynaložených na vytápění celé nemovitosti a domáhá se zaplacení částky odpovídající jedné polovině nákladů na vytápění nemovitosti plynem, a to za rok 2021, 2022 a 2023. Konkrétně za rok 2021 se jedná o polovinu z částky 69 834,53 Kč, tedy o částku 34 917 Kč, za rok 2022 jde o polovinu z částky 93 998,10 Kč, tedy o částku 46 999 Kč, a za rok 2023 je požadována částka ve výši poloviny z částky 109 545,29 Kč, tedy částka 54 773 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 136 689 Kč v předžalobní výzvě ze dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, proto žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky, a to od , datum, , kdy již byla předžalobní výzva v dispozici žalované.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že nemovitou věc, jíž vlastnila spolu se žalovanou, nikdy neužívala, tudíž z její strany nedocházelo ani k žádné spotřebě plynu, vody či elektrické energie. Naopak nemovitost užívala výlučně žalobkyně se svojí rodinou, celkem spolu se žalobkyní nemovitost obývalo 5 členů domácnosti žalobkyně. Žalovaná rovněž poukázala na tu skutečnost, že žalobkyně požaduje úhradu jedné poloviny nákladů na vytápění i za období celého roku 2023, byť žalovaná byla spoluvlastnicí nemovitosti pouze do , datum, , neboť s účinky k tomuto dni žalobkyně nabyla vlastnické právo k podílu žalované a stala se výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti. Žalovaná proto považuje požadavek žalobkyně za neoprávněný.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné následující skutečnosti. Žalobkyně je ode dne , datum, výlučnou vlastnicí nemovité věci, a to pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany památková zóna – budova, pozemek v památkové zóně, to vše v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, (dále jen „nemovitost“), a to z titulu usnesení o dědictví s právními účinky vkladu vlastnického práva k podílu na nemovitosti o velikosti jedné poloviny a dále z titulu kupní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, s účinky vkladu vlastnického práva rovněž k podílu na nemovitosti o velikosti jedné poloviny ve prospěch žalobkyně ke dni , datum, . V souvislosti s uvedenou kupní smlouvou učinili účastníci při jednání dne , datum, nesporným, že dne , datum, došlo ze strany žalované k předání bytu žalobkyni. Mezi účastníky není sporu ani o tom, že žalovaná svůj byt v nemovitosti neužívala za účelem bydlení a že nemovitost byla nejméně v období od 5. 12. 2020 do 8. 12. 2023 vytápěna plynem, jehož dodavatelem je společnost , právnická osoba, Účastníci konečně nerozporují ani tu skutečnost, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jedné poloviny nákladů vynaložených na dodávky plynu v předžalobní výzvě ze dne , datum, a že žalovaná tuto výzvu dne , datum, převzala.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, ze , datum, vyplývá, že nemovitost se k tomuto datu nacházela v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, kdy každá z nich vlastnila podíl o velikosti jedné poloviny. Žalobkyně nabyla podíl na nemovitosti z titulu dědění na základě usnesení o dědictví vydaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , jak bylo zjištěno z uvedeného usnesení, a to s právními účinky zápisu ke dni , datum, . Žalovaná nabyla podíl na nemovitosti rovněž z titulu dědění, jak dokládá usnesení o dědictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Právními účinky zápisu vlastnického práva pak nastaly ke dni , datum, . Z předmětných usnesení pak bylo zjištěno, že žalovaná měla bydliště na adrese , adresa, , tj. jako v současné době, a žalobkyně pak na adrese , Adresa žalobkyně, , tj. jako v současné době v místě dodávky plynu. Soud dále zjistil, že žalobkyně je ode dne , datum, výlučnou vlastnicí nemovitosti, a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , jak dokládá výpis z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, ze dne , datum, .

5. Z předávacího protokolu ze dne , datum, pak soud shledal, že uvedeného dne byl žalobkyni předán byt žalované spolu s částí zařízení bytu, žalobkyně převzala rovněž klíče od domu, bytu a příslušenství nemovitosti.

6. Z vyúčtování dodávky plynu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že cena za spotřebovaný plyn činila za období od 5. 12. 2020 do 14. 12. 2021 částku 69 834,53 Kč. Z toho stálá složka (tj. platba nezávislá na množství odebraného plynu) byla vyčíslena na částku 6 188,55 Kč a cena za spotřebovaný plyn dosahovala částky 63 628,39 Kč. Z vyúčtování dodávky plynu č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že odebraný plyn dodavatel účtoval částkou 93 998,10 Kč, z toho částka 4 466,17 Kč připadala na stálou platbu a částka 90 634,36 Kč představovala cenu dodaného plynu za období od 15. 12. 2021 do 12. 12. 2022. Vyúčtování dodávky plynu č. , hodnota, ze dne , datum, pak dokládá, že za období od 13. 12. 2022 do 8. 12. 2023 byla za odebraný plyn fakturována částka ve výši 105 099,40 Kč a stálá platba činila částku 4 445,90 Kč, celková platba za plyn v uvedeném období tedy dosahovala 109 545,29 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně hradila v období od 17. 8. 2020 do 16. 10. 2023 pravidelné měsíční platby společnosti , právnická osoba, , jak vyplývá z výpisu vybraných pohybů na účtu žalobkyně ze dne , datum, a z potvrzení o vedení účtu ze dne , datum, . Žalobkyně předžalobní výzvu ze dne , datum, zaslala žalované dne , datum, a žalovaná tuto dne , datum, převzala, jak soud zjistil z podacího archu a poštovní dodejky.

7. Ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, , nar. , datum, , vyplývá, že svědek po domluvě se synem žalobkyně, prohlédl radiátory v bytě žalované, a to za účelem jejich opravy. Stalo se tak přibližně před jedním či dvěma roky. Ke stavu radiátorů svědek uvedl, že se jednalo o zhruba 40 let staré etážové topení, u něhož nešlo regulovat teplotu, regulační kohouty na nich byly zrezlé a nebylo možné s nimi otáčet. Vyjádřil se, že v nemovitosti byl pouze jeden topný okruh a v přízemí se nacházelo zhruba 8 radiátorů. Vypověděl, že byl v nemovitosti dvakrát, jednou, když byly radiátory teplé a jednou v době, kdy se netopilo. Prostorem v přízemí ho provázel pan , jméno FO, . Prostor byl ve stavu, jako by v něm nikdo nebydlel. Svědek uvedl, že konzultaci ke stavu topení poskytl zdarma s ohledem na přátelský vztah k synovi žalobkyně. Z výslechu svědka , právnická osoba, , nar. , datum, , bylo zjištěno, že svědek je synem žalobkyně a spolu s žalobkyní, svojí manželkou a třemi dětmi obývá byt žalobkyně. Byt žalované byl od smrti svědkova dědy uzamčený. Přístup do tohoto bytu měla podle svědka pouze žalovaná. V bytu od smrti svědkova dědy nikdo nebydlel. Svědek dále uvedl, že žalovaná prostory svého bytu neužívala, pouze tam občas docházela. Ohledně vytápění nemovitosti soud z výpovědi tohoto svědka zjistil, že nemovitost je vytápěna plynem, jiným způsobem plyn v nemovitosti využíván není. V nemovitosti se nachází jeden plynový kotel a vytápění celého domu zajišťuje jeden topný okruh. Svědek soudu rovněž sdělil, že náklady na vytápění nemovitosti nebyly po žalované do roku 2023 požadovány, neboť skutečnost, že se v bytě žalované topí, byla zjištěna až po nabytí celé nemovitosti žalobkyní. Svědek si v této souvislosti zapůjčil termokameru, za její pomoci však nic nezjistil. Ke stavu regulátorů na radiátorech svědek uvedl, že tyto byly v době převzetí bytu žalobkyní špinavé, zarezlé a nedalo se s nimi otáčet. Za účelem jejich opravy svědek kontaktoval svědka , jméno FO, , který radiátory po převzetí bytu žalobkyní osobně prohlédl.

8. Z fotodokumentace pořízené žalobkyní po převodu podílu na žalobkyni soud shledal, že regulátory na radiátorech nebyly v dobrém stavu. Pouze na základě fotografií však nelze uzavřít, zda bylo možné regulátory ovlivnit míru vytápění či nikoli. Ze snímků z termokamery pořízených vně domu není možno seznat, zda tyto byly pořízeny ohledně bytu žalované, kdy byly pořízeny, a tedy ani to, zda se uvnitř skutečně topilo. Žalobkyně rovněž doložila, že žalované před podáním žaloby zaslala výzvu k úhradě poloviny nákladů vynaložených žalobkyní na úhradu ceny plynu za rok 2021 a 2022 v celkové výši 82 458,77 Kč.

9. Žalobkyní navrhovaný důkaz svědeckou , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , soud neprovedl. Tento důkaz považoval za nadbytečný, neboť s ohledem na již provedené důkazy považoval soud zjištěný skutkový stav za dostatečný. Stejně tak nebyl proveden ani důkaz vyúčtováním plynu za následující období roku 2024 navržený žalovanou.

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná byly od , datum, do , datum, spoluvlastnicemi nemovitosti, kdy každé svědčilo právo k podílu o velikosti jedné poloviny. Nemovitost byla členěna do dvou pater, kdy každé patro bylo užíváno jako samostatný byt. Jeden užívala žalobkyně se svým synem a jeho rodinou, druhý byt měla k dispozici žalovaná, která jej však za účelem bydlení nevyužívala. Nemovitost byla vytápěna prostřednictvím plynového topení s jedním topným okruhem společným pro celou nemovitost. Platby za dodávky plynu do celého domu hradila v uvedených letech žalobkyně. Za období 5.12.2020-14.12.2021 činila cena dodaného plynu celkem částku 69 834,53 Kč a z toho byla stálá platba vyčíslena na částku 6 188,55 Kč. Za období 15.12.2021-12.12.2022 se jednalo o částku v celkové výši 93 998,10 Kč, z čehož částka 4 466,17 Kč připadala na stálou platbu. Za období 13.12.2022-8.12.2023 pak cena plynu dosahovala v souhrnu částky 109 545,29 Kč, z toho stálou platbu představovala částka 4 445,90 Kč. V návaznosti na úhradu plateb ze strany žalobkyně za dodaný plyn žalobkyně zaslala dne , datum, žalované předžalobní výzvu ze dne , datum, , ve které žalovanou vyzvala k zaplacení poloviny nákladů na vytápění domu. Žalovaná tuto výzvu dne , datum, osobně převzala. Nikterak na ni však nereagovala.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud posoudil věc po právní stránce následovně.

12. Podle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

13. Podle § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, a náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

14. Obdobnou problematikou se již zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2466/2018 ve kterém dospěl k závěru, že náklady, jejichž vynaložení je nutnou podmínkou pro zachování společné věci jsou povinni platit všichni spoluvlastníci jednotky, bez ohledu na to, zda ji užívají či nikoliv, přičemž nedohodli-li se jinak, je v jejich vzájemném vztahu podíl na platbách dán výší jejich spoluvlastnických podílů. Platba za dodávky tepla má povahu smíšenou, když zčásti představuje náklad na zachování společné věci a zčásti slouží jen tomu, kdo jednotku užívá. Proto se na nákladech na vytápění bytu v rozsahu nezbytné míře nutné k jeho zachování musí podílet i ten spoluvlastník, který byt neužívá. Stanovení poměru, v jakém se budou účastníci podílet na platbách za teplo, záleží na úvaze soudu, která nesmí být zjevně nepřiměřená.“15. V Případě nákladů za dodávku plynu jako zdroje tepla je nezbytné rozlišovat náklady, jejichž vynaložení je nutnou podmínkou pro zachování společné věci, a náklady, které jsou spojeny výhradně s faktickým užíváním dané věci. Náklady vynaložené na vytápění nemovitosti plynem jsou na straně jedné nutnými náklady pro zachování společné věci, neboť je tím zajištěno, že nedojde ke znehodnocení věci působením mrazu či vlhkosti, na straně druhé se však jedná rovněž o nálady zajišťující komfort bydlení, které jsou ku prospěchu výlučně osobám užívajícím danou nemovitost. Je proto nezbytné rozlišit, nakolik se jedná o náklady nutné pro zachování společné věci a nakolik jde o náklady spojené s užíváním věci. V případě vytápění nemovitosti plynem jsou za náklady nezbytné pro zachování věci judikaturou považovány náklady vynaložené bez ohledu na množství odebraného plynu, tedy tzv. stálé platby, a současně přiměřená část nákladů na skutečně dodaný plyn, jelikož tyto jsou nezbytné k zachování podstaty věci, resp. k předcházení zhoršení jejího stavu. (srov rozsudek Krajského soudu v Praze rozsudkem ze dne 4. 11. 2021, č. j. 28 Co 140/2021-739 nebo Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 1. 2024, č. j. 56 Co 252/2023-16)

16. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalovaná předmětnou nemovitost neužívala, nicméně z titulu spoluvlastnictví nemovitosti byla povinna se podílet na nákladech sloužících k udržení věci. Těmito náklady jsou i náklady na vytápění nemovitosti. V souladu s judikaturními závěry pak soud uložil žalované jakožto spoluvlastníkovi, který nemovitou věc neužíval, zaplatit žalobkyni náhradu nákladů vynaložených na vytápění nemovitosti plynem, a to v rozsahu nutných nákladů. Nutné náklady v tomto případě sestávají z jedné poloviny stálých plateb hrazených bez ohledu na množství odebraného plynu a z poměrné části plateb za odebraný plyn, a to ve výši 10 % z ceny dodaného plynu. Nemovitou věc bylo bezesporu nezbytné vytápět tak, aby bylo předejito jejímu znehodnocení, a to i kdyby nebyla nikým užívána. Žalovaná však nemovitou věc neobývala, naopak výlučnými uživateli nemovitosti byly žalobkyně a členové její domácnosti. Náklady na vytápění nemovitosti za účelem komfortního bydlení tak žalované nebyly ku prospěchu, a proto jí nemohou být přičítány k tíži ani z poloviny. Z těchto důvodů soud považuje 10 % podíl žalované na nákladech na spotřebovaný plyn za přiměřený, a to i s ohledem na rozhodovací praxi soudů v jiných obdobných případech.

17. Soud tedy přiznal žalobkyni částku sestávající za rok 2021 z jedné poloviny stálé platby ve výši 6 188,55 Kč, tj. 3 094,275 Kč, a z částky odpovídající 10 % z ceny dodaného plynu ve výši 63 628,32 Kč, tj. 6 362,839 Kč, za rok 2022 z jedné poloviny stálé platby ve výši 4 466,17 Kč, tj. 2 233,085 Kč, a z částky odpovídající 10 % z ceny spotřebovaného plynu ve výši 90 634,36 Kč, tj. 9 063,436 Kč a dále za rok 2023 z částky nutných nákladů do doby, kdy trvalo spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitosti, tedy do , datum, . Stálá platba za rok 2023 dosahovala částky 4 445,90 Kč, z toho poměrná část za 7 měsíců činí částku 2 593,4416 Kč a za 16 dnů částku 185,24583 Kč. Co se týká ceny skutečně spotřebovaného plynu, tato dosahovala za rok 2023 celkové částky 105 099,40 Kč, přičemž poměrná část za 7 měsíců činí částku 61 307,983 Kč a za zbývajících 16 dnů částku 4 379,1416 Kč. Celkem za sledované období se jedná o částku 65 687,124 Kč, z čehož 10 % je částka 6 568,7124 Kč. V souhru tyto částky dávají částku 28 711,6911 Kč. Soud tuto částku žalobkyni přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., a to od , datum, , kdy předžalobní výzva byla v dispozici žalované a kdy již žalovaná byla s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl pouze zčásti, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 107 977,3089 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl.

18. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou ze strany žalované při jednání soudu, a to ohledně jednotlivých záloh, nepovažoval soud tuto za důvodnou, neboť žalobkyně se nedomáhala úhrady jednotlivých záloh na spotřebu plynu, ale úhrady částky z konečného vyúčtování za dodaný a spotřebovaný plyn.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení převážně úspěšná (rozdíl úspěchu a neúspěchu žalované činil 79 265,6178 Kč, tedy 57, 99 % žalované částky) právo na náhradu poměrné části nákladů řízení ve výši 57,99 %. Náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 136 689 Kč sestávající z částky 6 580 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání, účast na jednání dne , datum, a dne , datum, ) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 820 Kč ve výši 5 842,20 Kč. Celkem tedy náklady žalované činí částku 33 662,20 Kč. Žalované náleží náhrada ve výši 57,98 % z této částky, tj. 19 520,71 Kč. Platební místo náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud jde nahlížení do spisu učiněné právní zástupkyní žalované dne , datum, dospěl soud k závěru, že se nejedná o úkon, za nějž by bylo možné přiznat náhradu nákladů řízení. Byť je v určitých situacích dle konstantní judikatury možné i v civilních řízeních přiznat účastníkovi náhradu nákladů za nahlížení do spisu, tedy je možné toto považovat za účtovatelný úkon, jedná se však o situace srovnatelné s prostudováním spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. V daném případě je soud názoru, že se o takovou situaci nejedná a náhradu nákladů řízení za nahlížení do spisu dne , datum, nepřiznal.

20. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.