4 C 101/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 131 790,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 38 394 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 394 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 93 396,50 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 756,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 51 150,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 256,88 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky 131 790,50 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo dne datum, poté co původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, k uzavření Smlouvy číslo s produktovým názvem„ ulice půjčka v hotovosti měsíční 02/ 2018“, jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 65 000 Kč, když žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 62 237 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba; úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 127 237 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 5 302 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 5 291 Kč. Žalovaný na pohledávku původního věřitele uhradil celkem částku ve výši 26 606 Kč, a to pěti platbami konkrétně dne datum, datum a datum vždy ve výši 5 302 Kč, dále dne datum ve výši 2 000 Kč a dne datum ve výši 8 700 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 13 849,30 Kč na jistinu 65 000 Kč, která tak byla ponížena na 51 150,70 Kč. Další uhrazené platby ve výši 12 756,70 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 62 237 Kč, které byly poníženy na 49 480,30 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni datum a je po žalovaném požadována pouze v částce 32 500 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 3 256,88 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datu úplaty datum a o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 135 047,38 Kč sestávající z jistiny 51 150,70 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 45 339,80 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 32 500 Kč Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 256,88 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 135 047,38 Kč, a to nejpozději do datum. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 51 150,70 Kč jdoucí ode dne datum do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 51 150,70 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 131 790,50 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 256,88 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 51 150,70 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 51 150,70 Kč ode dne datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení stran způsobu ověření úvěruschopnosti žalovaného, když k právní úpravě v duchu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytla výklad a uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s vědomím své povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli. Dále žalobkyně rozvedla jednotlivé databáze (tzv. úvěrové registry), ostatní registry a databáze, z nichž právní předchůdce čerpal informace, posléze jakým postupem byla vyhodnocena aktuální finanční situace žalovaného a k tomu citovala zejména rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, jakož i další rozhodovací praxi vyšších soudů, a konečně citací poukázala na rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne datum ve věci C číslo, anonymizována tři slova proti jméno příjmení. Závěrem žalobkyně uvedla, že vzhledem k výši spotřebitelského úvěru v řádech tisíců či nízkých desetitisíců Kč, dostojí poskytovatel povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, pokud pomocí dokumentu vystaveného třetí osobou ověří alespoň jednu informaci sdělenou spotřebitelem, která má pro posouzení úvěruschopnosti klíčový význam, a tou je zpravidla údaj o výši příjmů spotřebitele. Povinnost byla taktéž splněna náhledem do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, když žalobkyně má za to, že lze posoudit úvěruschopnost na základě negativních informací o bonitě spotřebitele obsažených v databázi, a k tomu se odkázala na usnesení název soudu ze anonymizováno datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. K tomuto svému podání žalobkyně soudu předložila usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. insolvenční spisová značka a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka.

3. Během ústního jednání dne datum právní zástupce žalobkyně odkázal na písemné vyhotovení žaloby.

4. Žalovaný se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žaloba i předvolání mu byly doručeny s dostatečným předstihem před konáním ústního jednání. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. anonymizováno právnická osoba, IČO, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum, který byl předán k doručení dne datum, jak je patrné z potvrzení o podání.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (anonymizováno právnická osoba) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 65 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že mu uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se proti tomu zavázal půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 62 237 Kč, to vše v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 5 302 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 5 291 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 107,11 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni datum ve výši 69 841 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni datum ve výši 16 891 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne datum, jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaný i přesto na dlužné částce neuhradil ničeho.

7. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

8. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.

12. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 13. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (Tabulka B1 .1.5) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v prosinci 2018, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 8,97 %.

14. Soud zamítl výslech svědka jméno příjmení, který, jak vyplývá z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, má živnostenské oprávnění pro výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, neboť soud považoval výslech tohoto svědka za nadbytečný, když žalobkyně navrhla jeho výslech k prokázání toho, že s žalovaným vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval jeho příjmy na základě předložených dokumentů žalovaným a jeho měsíční výdaje. Soud s ohledem na níže uvedené závěry neposuzoval míru ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Proto tento důkaz považoval za nadbytečný.

15. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z., a to na poskytnutí jistiny ve výši 65 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci 2018 výši 8,97 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 26,91 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 107,11 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 65 000 Kč o 62 237 Kč při délce trvání zápůjčky 24 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 21 423 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení představuje 23 660 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení představuje 17 154 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, představuje 95,75 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

16. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 38 394 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 65 000 Kč a částkou 26 606 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Pokud jde o prodlení, žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 38 395 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky, tedy obchodní úroky, poplatky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalovaného v prodlení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (neúspěšná byla v 70,87 %, vyčísleno v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř.), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

18. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.