4 C 170/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli

I. Určuje se, že žalovaný celé jméno žalovaného, narozen datum, bytem adresa. jméno celé jméno žalovaného, narozeném datum, zemřelému datum.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úplnou náhradu nákladů řízení ve výši 71 978,54 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 5 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala určení, že žalovaný celé jméno žalovaného není dědicem po zůstaviteli Ing. jméno celé jméno žalovaného, narozeném datum a zemřelém datum. Žalobu odůvodnila tím, že je dcerou zůstavitele, dědické řízení je vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka, soudním komisařem byl jmenován anonymizováno jméno příjmení, notář v obec. Žalovaný, bratr zůstavitele, předložil dne datum soudnímu komisaři listinu označenou jako závěť ze dne datum, která měla být podepsána vlastní rukou zůstavitele a dále třemi svědky tohoto úkonu. Žalobkyně má důvodné pochyby o tom, že předmětná listina byla pravým a svobodným projevem vůle zemřelého. Má za to, že s ohledem na osobnost zemřelého by zemřelý pro případ smrti zvolil jiný způsob než allografní závěť (závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, ale vlastní rukou ji podepsal pozn. soudu) a podpis zůstavitele není jeho pravým podpisem. Závěť je neplatná, neboť vzdání se dědictví lze platně učinit pouze před soudem. Závětní svědkové nejsou způsobilí pro svůj blízký vztah k osobě dědice, neboť jméno příjmení je dlouholetou družkou žalovaného, jméno příjmení je jeho nevlastní syn a jméno příjmení příjmení je dcerou žalovaného. Žalobkyně odkázala na spis Policie ČR, KŘPP, oddělení hospodářské kriminality pod číslo jednací, kde je žalovaný v postavení podezřelého a k důkazu navrhla znalecký posudek z oboru písmoznalectví, který je součástí policejního spisu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť závěť zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného je pravá a platná. Žalobkyně nemůže posuzovat, jaký způsob pořízení závěti by zůstavitel zvolil, když svého otce prakticky vůbec neznala. příjmení celý život s ním nebyla v žádném kontaktu. Podpis zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného je jeho pravým podpisem. Žalovaný vyjádřil nesouhlas se závěry znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, založeného ve spise Policie ČR, když na základě uvedeného posudku nelze v žádném případě učinit závěr, že podpis zůstavitele není jeho pravým podpisem. Žalovaný dále uvedl, že s ohledem na ustanovení § 1494 odst. 2 obč. zákoníku je nutno vykládat závěť tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Vůlí zůstavitele bylo ustanovit žalovaného jediným dědicem. Dále se vyjádřil ke svědkům, kdy uvedl, že jméno příjmení a jméno jméno příjmení nejsou osoby jemu blízké a nejsou tak osoby svědecky nezpůsobilé. jméno příjmení nikdy nebyla ani není jeho družkou či přítelkyní. 3. název soudu rozhodl ve věci rozsudkem čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a žalobě vyhověl určením, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli Ing. jméno celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelému datum, mj. s odůvodněním, že závětní svědci byli shledáni jako nezpůsobilí i nevěrohodní. Žalovaný lhal ohledně jeho vztahu k jméno příjmení, i ohledně svých majetkových poměrů, kdy nejdříve tvrdil, že na rozdíl od bratra měl sám prostředků dost, aby následně uvedl, že z důvodu dluhů neměl vlastní účet a byl tak závislý na účtu svého bratra. Po smrti bratra pak z jeho účtu převedl podstatnou výši zůstatku na účet jméno příjmení. Žalovaný rovněž lhal žalobkyni, když jí o smrti jejího otce nevyrozuměl a následně jí zatajoval informace ohledně dědického řízení a nesdělil jí, že zůstavitel měl vyhotovit závěť v jeho prospěch, kterou již notáři předložil. Podle závěrů znaleckého posudku ohledně podpisu zůstavitele ve sporné závěti nejde o podpis anonymizováno jméno celé jméno žalovaného a nejde tak o jeho poslední vůli, ale jedná se o padělek. K odvolání žalovaného název soudu usnesením čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud poukázal na skutečnost, že pokud žalovaný tvrdil, že svědkové závěti jsou způsobilí svědkové a nejde ve vztahu k jeho osobě o osoby blízké či o osoby, které k němu v takovém poměru nejsou, pak soud prvého stupně, pokud dospěl k opačnému závěru, měl žalovaného poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že jeho tvrzení nepovažuje za dosud prokázaná. S tím souvisí i rozsah tvrzení učiněných v dosavadním průběhu řízení zejména ohledně rodinného či obdobného poměru svědků závěti k žalovanému. Jeho tvrzení ohledně poměrů k nevlastnímu synovi jsou zcela kusá, nebyly objasněny okolnosti toho, proč právě tento svědek závěti byl k podpisu závěti povolán a kým. Žalovaný nevysvětlil, proč byl na místě podpisu závěti, když dle jeho tvrzení s ním nemá žádný bližší vztah, který by bylo možné hodnotit dle kritérií zakotvených v § 22 o.z. Rovněž k závěru o poměru žalovaného k závětní svědkyni, o níž žalovaný tvrdí, že je pouze jeho kamarádkou, by bylo vhodné dokazování doplnit například výslechem manžela této svědkyně. V případě, že by soud prvého stupně setrval na závěru, že svědci závěti jsou vyloučeni z tohoto svědectví pro poměr k osobě žalovaného, musí se zaměřit na naplnění pojmu osoby blízké ve vztahu k těmto svědkům ve smyslu § 22 odst. 1, věta za středníkem o.z. Soud prvého stupně měl poskytnout odvolateli patřičné poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a o následcích nesplnění takové výzvy soudu ve smyslu neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního ve vztahu k výsledku sporu. Soud prvého stupně se měl blíže zabývat i časovými okolnostmi souvisejících se samotným sepisem závěti dne datum i úmrtím zůstavitele dne datum, bezprostředně po sepisu sporné závěti. Nebylo dosud zjištěno, kde zůstavitel v době podpisu závěti žil a kde zemřel, zda byl hospitalizován, v péči třetí osoby apod. Nebylo zjištěno, zda jeho zdravotní stav v době sepisu závěti umožňoval stěhování (odkud a kam) apod. Tyto okolnosti předcházející sepisu závěti i okolnosti po jejím sepisu by mohly být vodítkem pro ověření pravdivosti tvrzení žalovaného o hodnocení způsobilosti a věrohodnosti svědků závěti.

4. Spornou skutečností v projednávané věci je tedy to, zda zůstavitel Ing. jméno celé jméno žalovaného podepsal dne datum spornou závěť a zda svědkové jméno příjmení a jméno jméno příjmení nejsou vyloučeni jako závětní svědkové pro poměr k osobě žalovaného, jako osoby blízké dle § 22 odst. 1 o.z., kdy by újmu, která by utrpěla jedna z jedna z nich, důvodně pociťovala druhá jako újmu vlastní.

5. Z obsahu spisu, zejm. tvrzení účastníků, dědického spisu zdejšího soudu sp.zn. spisová značka byly zjištěny následující příbuzenské vztahy: celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelý dne datum a jméno příjmení, roz. příjmení, datum narození, zemřelá dne datum byli rodiče zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelého datum a žalovaného celé jméno žalovaného, datum narození. jméno celé jméno žalobkyně, datum narození byla druhá manželka celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelého datum. Svědkyně jméno příjmení, datum narození je dcera jméno celé jméno žalobkyně. jméno příjmení a žalovaný jsou rodiče svědkyně jméno příjmení příjmení, datum narození. jméno příjmení je matkou svědka jméno jméno příjmení, datum narození, celé jméno žalobkyně datum (žalobkyně) dcera Ing. jméno celé jméno žalovaného, datum narození, zemřelého datum a jméno celé jméno žalobkyně, roz. příjmení, datum narození. Účastníci učinili nesporným (jednání č datum, čl.295pv), že po smrti anonymizováno jméno celé jméno žalovaného žalovaný celé jméno žalovaného převedl z účtu jméno celé jméno žalovaného 60 000 Kč na účet jméno příjmení u anonymizováno.

6. Z trestního spisu Policie ČR, KŘPPK, územní odbor obec, sp. zn. anonymizováno číslo, bylo zjištěno, že policie prošetřovala trestní věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu, jehož se měl žalovaný dopustit tak, že předložil bratrovo allografní závěť ze dne datum, kterou byl označen za jediného dědice veškerého majetku zůstavitele pocházející z jeho nároku na dědický podíl po jejich dříve zemřelém otci celé jméno žalovaného, narozenému datum, a to na úkor žalobkyně jako zůstavitelovy dcery. Trestní věc byla odložena, neboť nebylo jednoznačně prokázáno, že závěť je padělkem. Součástí citovaného policejního spisu byl též znalecký posudek Policie, odboru kriminalistické techniky a expertíz ze dne datum, podle jehož závěru sporný podpis na jméno jméno celé jméno žalovaného na originálu v závěti z datum pravděpodobně není podpisem pisatele a pravděpodobně se jedná o padělek.

7. Za této situace, kdy žalobkyně odkazovala na shora uvedený písmoznalecký posudek Policie ČR a zpochybnila pravost podpisu allografní závěti ze dne datum, kdy se nejedná o veřejnou listinu, byl žalovaný ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučen, aby prokázal, že podpis na sporné závěti je podpisem zůstavitele anonymizováno jméno celé jméno žalovaného. Žalovaný byl rovněž poučen ve smyslu § 118a o.s.ř., pokud tvrdil, že mezi ním a závětními svědky jméno příjmení a jméno jméno příjmení není blízký vztah, aby prokázal, že zejména jméno příjmení není v postavení osoby navzájem žalovanému blízkou, tedy zejména, že nejsou v družském vztahu. Dále byl poučen, aby doplnil tvrzení a prokázal svůj poměr k svědku jméno příjmení. anonymizováno, zejména ohledně osobních, rodinných vztahů, kým byl povolán jako závětní svědek a proč. Dále, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, kde zůstavitel v době podpisu závěti žil a kde zemřel, zda byl například hospitalizován či v péči třetí osoby apod. Jaký byl jeho zdravotní stav v době pořízení závěti. Žalovaný byl poučen o nepříznivých následcích, pokud svá tvrzení nedoplní a neprokáže předložením či označením příslušných důkazů.

8. Žalovaný ke svému vztahu s jméno příjmení uvedl, že nikdy nebyli v družském vztahu či vztahu osob navzájem si blízkých a takový závěr nebylo možné z důkazů provedených před soudem dovodit. Žalovaný a svědkyně příjmení nemají žádný partnerský vztah, není jeho přítelkyní a jejich vztah by se dal charakterizovat jako obyčejný kamarádský, který nikdy nedosahoval úrovně osob navzájem si blízkých. Tento vztah nelze dovozovat z toho, že jméno příjmení byla v nemocnici představena jako družka či přítelkyně žalovaného, ani z toho, že ji označil jako přítelkyni v e-mailové komunikaci s žalobkyní, kde byla přiložena i fotografie. jméno příjmení byla představena uvedeným způsobem proto, aby byla vpuštěna na nemocniční oddělení, když byl žalovaný za svým otcem, protože by je tam jinak nevpustili a byla zde přítomna, neboť do nemocnice dovezla žalovaného autem. V případě e-mailové komunikace s žalobkyní, kde byla přiložena i fotografie, došlo k označení jméno příjmení za přítelkyni žalovaného proto, že se žalovaný styděl za své zdravotní problémy (impotenci). Blízký vztah k jméno příjmení nelze dovodit ani z toho, že absolvovala s žalovaným některé cesty, jako soudem uváděná návštěva hrobu a manželky zesnulého otce či ze skutečnosti, že je vdaná a bydlela v obec v samostatném bytě, byť na adrese jako žalovaný. Tento vztah nelze dovodit ani ze skutečnosti, že došlo k převodu finančních prostředků žalovaným na účet jméno příjmení, kdy takové transakce jsou podle žalovaného běžné i mezi lidmi, kteří k sobě nejsou ve vztahu osob vzájemně blízkých. Bratr žalovaného příjmení jméno celé jméno žalovaného vybral po smrti jejich matky jméno příjmení, zemřelé datum, z jejího účtu č. bankovní účet, částku 101 225,50 Kč a téhož dne z této částky vložil 80 000 Kč na svůj účet č. bankovní účet, když měl dispoziční právo k účtu matky. Podle dohody žalovaného a anonymizováno jméno celé jméno žalovaného náležela částka 60 000 Kč celé jméno žalovaného, který nedisponoval a dosud nedisponuje bankovním účtem. Proto žalovaný po smrti anonymizováno jméno celé jméno žalovaného datum tyto prostředky ve výši 60 000 Kč převedl na účet jméno příjmení č. bankovní účet. Těmito prostředky byly hrazeny náklady související s úmrtím Ing. jméno celé jméno žalovaného, zejména náklady pohřbu 7 854 Kč, náklady na vystěhování bytu užívaného zůstavitelem na obec a náklady na údržbu zahrady v obec, nemovitosti, které jsou předmětem dědictví po otci žalovaného příjmení jméno celé jméno žalovaného celé jméno žalovaného, narozenému 1938 (pozemek st. p. číslo jehož součástí je stavba, pozemek st. p. číslo jehož součástí je stavba a pozemek p. číslo v kat. úz. obec). jméno příjmení předávala finanční prostředky žalovaného v průběhu několika měsíců v hotovosti. Žalovaný se s ní o tyto prostředky žádným způsobem nepodělil, ani je s ní společně nespotřeboval. Ohledně svědkyně jméno příjmení, narozené datum, dcery jméno celé jméno žalobkyně, zesnulé manželky otce žalovaného a anonymizováno jméno celé jméno žalovaného, pana celé jméno žalovaného, narozeného datum, žalovaný uvedl, že svědkyně příjmení. příjmení po smrti celé jméno žalovaného, narozeného 1938, přijela do objektu obec, jehož vybavení neoprávněně vyklidila, resp. likvidovala pozůstalost po otci žalovaného. V důsledku toho došlo mezi ní a Ing. jméno celé jméno žalovaného ke sporu, kdy na ni chtěl podat trestní oznámení. Svědkyně jméno příjmení zastupovala zesnulou jméno celé jméno žalobkyně v dědickém řízení po celé jméno žalovaného, narozenému 1938 a žalovanému a Ing. jméno celé jméno žalovaného navrhovala, aby nemovitosti v obec, tvořící část dědictví přešly do vlastnictví její matky jméno celé jméno žalobkyně a po jejich prodeji bude vyplaceno každému z nich po 1/3 zůstatku prodejní ceny. Ing. jméno celé jméno žalovaného sděloval, že na tento návrh nepřistoupí, a proto žalovaný dovozuje, že jméno příjmení měla zájem na výsledku uvedeného dědického řízení. K osobě jméno příjmení. anonymizováno žalovaný uvedl, že s ním a jeho matkou jméno příjmení, s ní měl dceru, svědkyni jméno příjmení příjmení, žil ve společné domácnosti spolu se svědkem jméno příjmení. anonymizováno, který byl tehdy malý a narodil se z předchozího vztahu jméno příjmení. Přibližně v roce rok či rok jméno příjmení s oběma dětmi se bez výstrahy odstěhovala z bytu, kde tehdy bydlely. Svědek příjmení byl povolán jako závětní svědek z důvodu, že žalovaný byl na návštěvě u své dcery jméno příjmení. příjmení a svědek příjmení zde byl zrovna na návštěvě. Bratr žalovaného, zůstavitel Ing. jméno celé jméno žalovaného žil v době podpisu závěti sám v bytě ulice právnická osoba a.s. na adrese adresa, a v tomto bytě zemřel. Žalovanému bylo známo, že měl zůstavitel problémy se srdcem a dýchání a byl hospitalizován ve Stodské nemocnici a.s. a v době pořízení závěti nebyl zůstavitel ve stavu, který by mu jakkoliv znemožňoval či ho omezoval v provedení pořízení závěti.

9. Z dědického spisu název soudu sp. zn. spisová značka vyplývá, že anonymizováno jméno celé jméno žalovaného, narozen datum, zemřel dne datum. Notář anonymizováno jméno příjmení, sídlem v obec, ulice a číslo, byl pověřen jako soudní komisař k provedení úkonů v pozůstalostním řízení. Podle úředního záznamu z datum se téhož dne dostavil žalovaný k notáři, kde předložil kopii allografní závěti zůstavitele. Dle protokolu notáře z datum, téhož dne předložil žalovaný otevřenou závěť zůstavitele bez oprav a závad poškození (zjevně originál listiny), v níž žalovaný uvedl, že obsahuje poslední vůli zůstavitele. Je sepsaná na počítači, vyjma čísla občanského průkazu závětní svědkyně jméno příjmení. příjmení, které je dopsáno ručně, je podepsána zůstavitelem a 3 závětními svědky, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení příjmení (zde uvedeno chybně jméno příjmení příjmení). Ve sporné závěti se uvádí:“ Já níže podepsaný jméno celé jméno žalovaného, č. číslo obč. průkazu, rodné číslo, trvale bytem adresa, se v případě mého úmrtí vzdávám svého podílu z dědictví vedeného u anonymizováno jméno příjmení, pod č. 34D/ 2015, po otci celé jméno žalovaného, rodné číslo, trvale bytem adresa, příjmení číslo, zemřelém dne datum, a to ve prospěch svého bratra celé jméno žalovaného, č. číslo obč. průkazu, rodné číslo, bytem adresa. Korespondenční adresa adresa, kterého rovněž tímto ustanovuji svým dědicem, a aby za mne vyřídil veškeré úkony s tímto a mojí pozůstalostí spjaté. Toto je má poslední vůle“. Následuje na obec dne datum, Ing. jméno celé jméno žalovaného a parafa podpisu. Dále se zde uvádí: Prohlašujeme, že před námi pan jméno celé jméno žalovaného výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli a jeho projevu jsme byli současně přítomni. jméno příjmení, č. číslo obč. průkazu, ulice a číslo, obec a číslo 00 a její podpis. příjmení jméno příjmení, č. číslo obč. průkazu, obec a číslo, PSČ a jeho podpis a konečně jméno příjmení. příjmení, č. číslo obč. průkazu, ulice a číslo, obec, PSČ a podpis. Celá listina byla sepsána na počítači a vytištěna, popř. sepsána jiným způsobem strojově, pouze podpisy byly provedeny ručně a dále bylo ručně vepsáno číslo občanského průkazu jméno příjmení. příjmení. V předběžném šetření o dědictví, o kterém byl sepsán protokol z datum, se zúčastnil pouze žalovaný, který ohledně dětí, příp. dalších potomků zůstavitele uvedl, že zůstavitel měl zřejmě s první manželkou jméno celé jméno žalobkyně dceru. Bližší informace mu nejsou známy. Z druhého manželství žádné děti nebyly. K spolužijícím osobám uvedl, že zůstavitel se nezdržoval soustavně na jedné adrese – na adrese obec a číslo, žil společně s pozůstalým bratrem. V bytě na adrese adresa, žil sám. Žalovaný, který se postaral o pohřeb zůstavitele, souhlasil s tím, aby mu v případě, že řízení o dědictví bude zastaveno, byl mu vydán majetek nepatrné hodnoty zůstavitelem zanechaný. Předložil fakturu pohřební služby jméno příjmení číslo ze dne datum ohledně zajištění pohřbu zůstavitele, jehož objednatelem byl žalovaný, s vyúčtovanou částkou 7 854 Kč právnická osoba z datum byly po úmrtí zůstavitele realizovány bankovní operace, účet vykazoval mínusový zůstatek a byl zrušen k datum s pohledávkou mínus 172,23 Kč. Podáním ze dne datum, doručeným notáři anonymizováno jméno příjmení dne datum, se žalobkyně přihlásila do dědického řízení jako nepominutelná dědička. V podání mimo jiné uvádí, že závěť předloženou žalovaným považuje za neplatnou. Žalovaný ji kontaktoval i informoval o smrti jejího otce (zůstavitele anonymizováno jméno celé jméno žalovaného) a byla mu známa její adresa. Není tak pravdou, když uvedl u notáře, že bližší informace o ní mu nejsou známy. V e-mailové korespondenci ji žalovaný na dotaz průběhu dědictví sděloval, že se záležitost vyřizuje a není mu nic známo a až dne datum ji informoval, že se zjišťuje, zda zůstavitel nezanechal závěť. S ohledem na toto tvrzení má za to, že předloženou závěť zůstavitel nepodepsal. Z výpisu z účtu zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného u obec spořitelny č. bankovní účet ze dne datum vyplývá, že prostřednictvím anonymizována dvě slova (elektronické bankovnictví obec anonymizováno) byla odeslána částka 60 000 Kč na účet č. bankovní účet. Z protokolu sepsaného v dědickém řízení dne datum vyplývá, že svědkyně jméno příjmení vypověděla, že zůstavitele i žalovaného zná asi 7 či 8 let, setkávali se v obec jako přátelé. jméno celé jméno žalovaného navštívila v nemocnici ve anonymizováno, pomáhala mu vzhledem k jeho zdravotnímu stavu s těžšími pracemi v jeho bydlišti v obec. Když s žalovaným, jméno příjmení. příjmení a jméno příjmení jeli pomoci na příjmení, požádal je žalovaný v autě, aby byli svědky závěti zůstavitele ve prospěch žalovaného a stejně tak závěti pořízené žalovaným ve prospěch jeho bratra – zůstavitele. Zůstavitel projevil, že listina obsahuje závěť, v té době u toho byla přítomna ona, jméno příjmení. příjmení a jméno příjmení. Zůstavitel k obsahu listiny nic zásadního nesděloval. Listinu nečetla, podívala se jen na její záhlaví. Listinu podepsaly všechny na ní uvedené osoby najednou. Domnívala se, že stav zůstavitele jméno celé jméno žalovaného v době pořízení závěti byl stabilizován, vařil jim kávu, pouze se mu špatně dýchalo. Vztah mezi bratry, zůstavitelem a žalovaným, by označila jako kamarádský. Závěť na místě vytiskl jméno celé jméno žalovaného. Obsah závěti mezi sebou řešil pouze zůstavitel a žalovaný a závěť nebyla v přítomnosti svědků hlasitě přečtena. Důvodem, proč nebylo číslo občanského průkazu vytištěno, ale vepsáno ručně, byla skutečnost, že jmenovaná neměla občanský průkaz u sebe a šla si pro něj do automobilu. V mezidobí byla závěť vytištěna. Závěť byla podepsáno v kuchyni. Závěť z vedlejší místnosti přinesli zůstavitel a žalovaný společně, před svědky vytištěna nebyla. Návštěva u zůstavitele trvala přibližně půl dne. Pomoc zůstaviteli spočívala ve vynášení starého nábytku ze sklepa do bytu, zejména šlo o židle, stůl a sedačku. K dotazu, zda svědkyně někdy bydlela s žalovaným a zůstavitelem ve společné domácnosti uvedla, že ve společné domácnosti s nimi nikdy nebydlela, je z obec, nežila nikdy ani samostatně s celé jméno žalovaného, jejich vztah nikdy nebyl intimní, je vdaná. Dále uvedla, že s žalovaným byla několikrát na společné dovolené, nikdy však nebyli sami a trvá na tom, že jsou pouze přátelé. S manželem vede společnou domácnost. Svědek jméno jméno příjmení před notářem vypověděl, že jméno příjmení příjmení, dcera žalovaného, je jeho sestra. Na podzim rok ho žalovaný požádal, zda by mu nepomohl společně s dalšími osobami jeho bratrovi s těžšími pracemi v obec. Cestou v autě žalovaný uvedl, že na místě budou podepisovat nějaké listiny. Po příjezdu se vynosily věci ze sklepa, poté, co byli s prací hotovi, pili kávu. Na stole se objevily listiny, na něž žalovaný ještě něco dopisoval (osobní údaje dcery) a všichni listiny podepsali. Zůstavitel a žalovaný řešili, že nechtějí přijít o dědictví po otci, které dosud probíhalo. Svědek věděl, že zůstavitel je nemocen, přišel mu však v pohodě, poznal ho. Listinu zůstavitel sepsal, protože zřejmě věděl, že je nemocný, závěti pořídil žalovaný i zůstavitel vzájemně. Svědek si nevybavil, že by se na místě cokoliv vytvářeno, poté, co přestali pracovat, se listina prostě objevila na stole. Na místě bylo pouze doplněno číslo občanského průkazu jméno příjmení. příjmení. Nepamatoval si, jak znal zůstavitel číslo občanského průkazu svědka, které bylo vytištěno. jméno příjmení. příjmení občanský průkaz neměla, šla pro něj do auta. Svědek si nevybavil, v jaké místnosti byla závěť podepsána. Nepamatoval si, co přesně k obsahu listin zůstavitel uvedl, bavili se o tom, že listina je jeho poslední vůle, že by bratři po sobě měli vzájemně dědit. Matka svědka žila s žalovaným zhruba 2, 3 roky, když byl v mateřské škole, když se jim narodila jméno, byly mu 4 roky. Žalovaného vídá sporadicky při návštěvě sestry jméno. Ohledně vztahu žalovaného a jméno příjmení uvedl, že ji vídá méně než otce, o jejich vztahu mu není nic známo. Vídal ji občas u sestry jméno příjmení. příjmení, neboť pracuje v Německu, po obec se zdržuje málo. Svědka seznámil s jméno příjmení žalovaný, svědek si nevšiml toho, že by jejich vztah byl intimní. Kde došlo k seznámení, si nevybavil. Svědkyně jméno příjmení. příjmení před notářem vypověděla, že je dcerou žalovaného, otec ji požádal, aby jeli pomoci jeho bratrovi na příjmení, vynosit nějaké těžší věci ze sklepa. Již předtím jí řekl, že na místě budou řešit nějaké listiny, po cestě s tím seznámil i jméno jméno příjmení a jméno příjmení. Po vynošení věcí ze sklepa jim zůstavitel uvařil kávu, zašel dozadu, přinesl vytištěné 2 listiny – jejich vzájemné závěti. Bylo zjevné, že jsou s žalovaným domluveni. Listiny podepsali všichni u stolu v kuchyni. Zůstavitel se zadýchával, ale po psychické stránce byl v pohodě, poznával je. Po pořízení listiny si zůstavitel i žalovaný povídali a večer odjeli domů. Svědkyně si nevybavila, kdo listiny ke stolu přinesl, pouze že se objevily na stole, byly vytištěny zůstavitelem vzadu. Listina nebyla nahlas čtena, ona ji nečetla, neboť rodině důvěřuje a řeklo se, o co jde. K dotazu, zda má žalovaný nějakou přítelkyni, svědkyně uvedla, že nemá, alespoň o tom neví. Vztah žalovaného a jméno příjmení vnímá jako kamarádský, ví, že je vdaná. jméno příjmení nenavštěvuje, s otcem se nicméně navštěvovala. K důvodu, proč je na závěti vepsáno číslo občanského průkazu svědkyně a není vytištěno, uvedla, že neví, proč si ho pořizovatel nezjistil předem. Dále svědkyně jméno příjmení. příjmení uvedla, že zůstavitele byla jednou navštívit v nemocnici ve společnosti paní příjmení. Usnesením název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci datum, byla žalobkyně odkázána, aby ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu Plzeň-sever žalobu na určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli Ing. jméno celé jméno žalovaného, narozenému datum, zemřelému datum. Řízení o pozůstalosti bylo současně přerušeno.

10. Z trestního spisu Policie ČR, KŘ policie příjmení kraje, územní odbor obec, oddělení hospodářské kriminality, sp. zn. anonymizováno číslo, byly zjištěny následující skutečnosti: Z e-mailové komunikace mezi e-mailem email a email, kdy účastníci učinili nesporným, že jde o e-maily žalovaného a žalobkyně za období od datum až datum (č.l. 5-19) vyplývá, že žalovaný sdělil dne datum, že jede vyřizovat pohřeb, zaslal jí parte zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného s tím, že ji bude průběžně informovat. Z obsahu e-mailů bylo zřejmé, že žalovaný věděl, že žalobkyně je dcerou žalovaného. K žádosti žalovaného žalobkyně zaslala žalovanému v příloze své fotografie spolu s nezletilým dítětem. V rámci výměny fotografií a informací o svých osobních životech žalovaný sdělil v e-mailu z datum, že žije s přítelkyní pár let, ale ženatý není. V e-mailové korespondenci zaslal žalobkyni rovněž fotografii (č.l. 10 či 38), na které je na řece vyfotografován žalobce s jméno příjmení, kde oba pózují v přikrčeném posedu v plavkách. V e-mailu ze dne datum žalovaný k dotazu žalobkyně, zda neví něco nové, kdy se jí ještě žádný notář dlouho neozval, uvedl, že zatím neví nic určitého. Sdělil, že určitě dávají dohromady všechny věci jako u našeho táty a to trvá. Za měsíc to bude rok a stále žádný závěr. Jestli neměl udělanou nějakou závěť, něco nedlužil a tak. Je to všechno na dlouhé lokty, měl jsem s tím zatím jenom lítání. Vrácení a vyklizování kvartýru, odhlášení elektřiny nešlo bez úmrtního listu atd. Jen samá byrokracie a papírování. V e-mailu ze dne datum žalovaný sděluje žalobkyni, že ohledně dědictví neví nic, naposledy mu psala nějaká notářka z obec, tam vše předali a čeká se na dědovu novou manželku, která měla nějaké výhrady. Byla na tom zdravotně zle a obává se, aby náhodou též nezemřela. Tím by se vše zkomplikovalo, protože má několik dědiců. Pověděli mu, že dokud se nevyřeší jedna závěť, nedá se dodělat druhá, která spolu souvisí. Vše má notář, přes půl roku se mu nikdo neozval. Z úředního záznamu z datum (č.l. 85) vyplývá, že zůstavitel Ing. jméno celé jméno žalovaného bydlel před svou smrtí na adrese adresa. Tato společnost pronajala Ing. celé jméno žalovaného postupně 2 byty v obec. První z nich byl bytem po jeho zemřelé matce, později se anonymizováno celé jméno žalovaného přestěhoval do menšího a levnějšího bytu. Nájemní smlouvy i předávací protokoly podepisoval jméno celé jméno žalovaného. Z protokolu o předání bytu číslo v době adresa, ulice ulice, obec, z datum, dohody o zániku nájmu tohoto bytu z datum a protokolu o předání tohoto bytu ze dne datum vyplývá, že jméno celé jméno žalovaného dne datum převzal užívání bytu číslo v domě adresa v příjmení ulici v obec a číslo 06 a tento byt vrátil k užívání pronajímateli dne datum. Z protokolu o předání bytu ze dne datum vyplývá, že zůstavitel Ing. jméno celé jméno žalovaného převzal dne datum do užívání byt číslo v domě adresa v příjmení ulici v obec a číslo 06. Z úředního záznamu o ohledání místa bytu číslo v domě adresa v příjmení ulici v obec vyplývá, že tělo zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného bylo nalezeno v bytu číslo v domě adresa v příjmení ulici v obec, což bylo též zdokumentováno fotograficky (č.l. 92-101). V úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne datum (č.l. 106 trestního spisu) žalovaný uvedl, že předmětem dědictví po otci byly též pozemky v obec. S bratrem měli zájem o tyto pozemky a chtěli vyplatit nárok jeho manželky. Byly zde dlouhé dohady a není to vyřešeno. Bratr bydlel v obec u žalovaného v domě, který měl pronajatý, po smrti matky bratr odešel na příjmení, kde nejprve bydlel v jejím bytě, potom si pronajal menší byt. Oba z obec pocházeli, bratr se tam vrátil a zůstal tam. K žalovanému zajížděl občas. Asi po roce, co bydlel v obec, bratr zemřel v listopadu 2015, kdy asi 2 měsíce před smrtí byl hospitalizován v nemocnici ve obec. Měl problémy s dýcháním a se srdcem. Asi týden poté, co bratra žalovaného propustili ze Stodské nemocnice, přivezl k němu žalovaný svůj počítač, který již nepoužíval. Ten den mu bratr navrhl, aby udělali vzájemnou závěť, pokud by se s nimi něco stalo, aby to nedopadlo jako s dědictvím po otci, které se stále řeší. Domluvili se, že asi po 14 dnech žalovaný přijede, vezme někoho na pomoc se stěhováním matčina bytu. Bratr měl byt v sousední bytovce. Přitom by mohli podepsat vzájemně závěť. Takto udělali, žalovaný přijel s dcerou, kamarádkou a jedním kamarádem, synem bývalé přítelkyně. Vystěhovali nábytek z bytu matky, bratr pak přinesl vytištěné závěti, které si navzájem podepsali. Jednu podepsal žalovaný ve prospěch bratra, druhou jeho bratr ve prospěch žalovaného. Asi po měsíci se žalovaný nemohl bratrovi dovolat, dotazoval se na něj příbuzných v obec a skončilo to tak, že bratra našli hasiči s policií zemřelého v bytě. Když se vyřizovala pozůstalost po bratrovi, žalovaný odnesl všechny dokumenty k notáři, pozůstalost se vyřizuje dodnes. Bratr měl dceru z prvního manželství, která vyrůstala a žije na Slovensku. Asi před 15 lety žalovaný odvezl autem žalobce za jeho dcerou, po návštěvě se spolu zase nestýkali. Po smrti bratra Ing. jméno celé jméno žalovaného společný mladší bratr jméno žijící v SRN volal obec dceři (žalobkyni), kdy kontakt byl v obec telefonu. Více s ní žalovaný nic neřešil, a jelikož se s ní ani nechtěl potkat u notáře, řešil za něj vše advokát. Když žalovaný vyklízel byt jméno celé jméno žalovaného spolu s bratrancem jméno příjmení, prakticky vše tam nechali. Bratr měl skoro vše uloženo v posteli, kterou s ohledem na rozklad těla vynesli a spálili. Konečně žalovaný uvedl, že žádnou listinu s bratrovým písmem nemá, psali si e-mailem nebo telefonovali.

11. Z úředního záznamu policie z datum (č.l. 110) vyplývá, že žalovaná uvedla, že žila s matkou na země, otec v obec, rozvedli se, když jí bylo 7 let. Otec za ní několikrát přijel, ale na to si již nevzpomíná. Když jí bylo 18 let, byla na brigádě v obec a setkala se s otcem a jeho bratrem (žalovaným). Otec si pak v průběhu týdne zařídil dovolenou a odjeli spolu s bratrem (žalovaným), jméno příjmení a jeho přítelkyní a sestřenicí jméno na Slovensko, kde strávili asi týden. Několikrát potom, mezi Vánoci a Novým rokem, otce navštívila, otec byl asi i na Slovensku u strýce, kde se s ním setkala. Udržovali pak kontakt prostřednictvím telefonu, SMS. Později ztratila telefon a kontakty neměla zálohované. Později měla jiné starosti, byla těhotná, a když našla telefonický kontakt, který by mohl být jejího otce, její matka na toto číslo volala, telefonát vzal cizí muž. Po smrti otce ji SMS zprávou z datum informoval jméno příjmení, syn babičky, a dal jí kontakt na žalovaného. 2x si volali, pak komunikovali e-maily. Žalovaný po telefonu sdělil, že potřebuje její adresu, aby ji předal notáři, spolehla se na to, že vše zařídí, když měla syna ve věku cca 1 roku a nemohla cestovat, vyřizovat věci v obec. Takto se domlouvali s žalovaným v e-mailech. Žalovaný chtěl, aby byt po otci vyklidila, ona chtěla, by jí poslal otcovy osobní předměty a fotky na památku. Později zavolala do kanceláře notáře anonymizováno příjmení, kde jí bylo sděleno, že jsou rádi, že se ozvala, neboť ji nemohou najít. Sdělila kontaktní údaje, a když ji po několik týdnů nikdo nekontaktoval, sama mluvila s anonymizováno příjmení, který jí sdělil, že existuje závěť jejího otce. Až v létě 2016, kdy byla v ČR, navštívila kancelář notáře anonymizováno příjmení, který jí závěť ukázal. Došlo jí, že svědky podpisů zná, šlo o jméno příjmení a sestřenici jméno a jméno příjmení je přítelkyní, o které žalovaný psal, že s ní žije. Nepřipadalo jí přirozené, že by otec zvolil takovou formu závěti, neboť byl puntičkář a zásadový. Žalovaný v e-mailu přiznal existenci závěti až v době, kdy byla poprvé u notáře a měla kopii závěti k dispozici. Byla přesvědčena, že jí žalovaný notářského řízení záměrně tajil, ačkoliv měl asi týden po smrti otce její adresu a kontakty na ni. Jí zatajil, že má k dispozici závěť otce, kterou jí předložil až notář. Domnívala se, že ji chtěl připravit o dědictví po otci.

12. Z úředního záznamu o výpovědi jméno příjmení ze dne datum vyplývá, že uvedla, že je dcerou anonymizováno jméno celé jméno žalobkyně, manželky zesnulého celé jméno žalovaného staršího. Matka se s ním seznámila asi před 15 lety a datum uzavřeli manželství. Rodina považovala celé jméno žalovaného staršího za dědu, matka byla babi. celé jméno žalovaného starší se syny jméno a jméno neměli dlouho kontakty, jméno celé jméno žalobkyně ho přesvědčila, aby je obnovil. celé jméno žalovaného starší i jeho manželka jméno věděli o vnoučatech dětí, synů jméno a jméno, nevěděli jen aktuální informace. O smrti jméno celé jméno žalovaného se svědkyně příjmení dozvěděla až od notářky, projednávající dědické řízení po celé jméno žalovaného starším. Ten měl datum autonehodu, byl hospitalizován na ARO v obec část obce, kam za ním přijel na návštěvu žalovaný se svou přítelkyní jméno. příjmení jméno celé jméno žalovaného se poprvé viděla asi na pohřbu jeho otce, kdy volal bratru jméno, proč zde není, na otcově pohřbu. Prostě mu po telefonu vynadal a pak jim řekl, že bratr jméno mu řekl, že je v obec a na pohřeb zapomněl. Po smrti celé jméno žalovaného staršího byl na návštěvě jméno celé jméno žalobkyně žalovaný a jeho přítelkyně jméno, jeho dcera jméno i s vnukem.

13. V úředního záznamu o vysvětlení jméno příjmení. příjmení z datum svědkyně uvedla, že je dcerou žalovaného. V závěti jméno celé jméno žalovaného uvedla, že někdy na podzim 2015 jela s otcem, jméno příjmení a jméno příjmení za strýcem jméno celé jméno žalovaného na příjmení stěhovat nábytek. příjmení jméno chtěl pomoci se stěhováním těžších kusů ze sklepa do bytu. Byl to nábytek ve sklepě domu, kde tehdy bydlel a stěhoval se do jeho bytu v prvním patře. Chtěl odstěhovat stůl a židle. Stěhovalo se ještě něco, co si již nevybavovala. Stěhování sjednal otec s jméno celé jméno žalovaného, otec všechny obvolal. Svědkyně zajela za otcem do obec, kde již byli jméno příjmení, jméno příjmení a otec. Otcovým vozem odjeli na příjmení, kde po příjezdu začali stěhovat nábytek. Poté šli do bytu a jméno celé jméno žalovaného vytáhl závěť a otec vytáhl svoji závěť. Domnívala se, že závěť tiskli táta s jméno na obec počítači, ale u toho nebyla, protože šla do auta pro občanský průkaz. Když se vrátila, dopsali číslo jejího občanského průkazu do závěti a všichni závěť podepisovali jako svědci. Otec s jméno si podepsali své závěti a jméno příjmení, jméno příjmení a svědkyně obě závěti podepisovali jako svědci. Všichni seděli u jednoho stolu a všichni to na místě podepsali. Závěť podepsal i jméno celé jméno žalovaného. Po příjezdu na příjmení otec svědkyně řekl, že se strýcem chtějí podepsat závěti, aby nebyl problém s řešením dědictví, jako je problém řešen s dědictvím po dědovi. Zdravotní stav jméno celé jméno žalovaného byl v pohodě, vtipkoval, jen obtížně dýchal.

14. V úředního záznamu o podaném vysvětlení jméno příjmení ze dne datum svědkyně uvedla, že zemřelého jméno celé jméno žalovaného znala asi 7-8 let před jeho smrtí, když trénovala lukostřelbu na střelnici. Později si psali a volali. Tehdy bydlel v obec, později se přestěhoval do obec u obec. Poblíž obec má bratr svědkyně chalupu, a když za ním jezdila, občas se za jméno celé jméno žalovaného zastavila. Tehdy poznala i celé jméno žalovaného. S oběma zůstala v kamarádském vztahu. V případě obou bratrů anonymizováno mezi nimi byl pouze kamarádský vztah. K přítomnosti svědkyně u podpisu závěti jméno celé jméno žalovaného uvedla, že v létě před smrtí jméno celé jméno žalovaného byl hospitalizován v nemocnici ve obec. Byla s ním, žalovaným, na návštěvě. Později byl z nemocnice propuštěn, měl nějaké problémy s dýcháním, tento problém měl ale po celou dobu, co ho znala. Nevybavila si, který z bratrů anonymizováno ji požádal o to, zda pojede za jméno celé jméno žalovaného na příjmení na návštěvu. S tím souhlasila, nějak se smluvili na společné cestě. jméno se svým autem k žalovanému do obec, pak pokračovali jeho autem spolu s jméno a jméno příjmení. V autě jim žalovaný sdělil, že se s jméno domluvili na tom, že mají v úmyslu sepsat závěti, kde se navzájem ustanoví jako dědici. Ptal se, zda podpis závěti dosvědčíme. příjmení příjmení dojeli kolem poledne, jméno celé jméno žalovaného je přivítal, byl v pohodě. Rozhodně nebyl neobvykle nemocen. Měl jen problémy s dýcháním. Poté, co uvařil kafe, říkal, že by potřeboval přinést nějaký nábytek ze sklepa. Mělo se jednat asi o 2-4 židle a stůl a asi skříňku. Říkal, že tyto věci by neunesl, protože by to neudýchal. Po přestěhování si povídali v kuchyni u stolu, který přistěhovali. Bavili se obecně o tom, že oba bratři chtějí podepsat závěť, pak odešli do vedlejšího pokoje. Bratři celé jméno žalobkyně se po chvíli vrátili a každý přinesl jednu listinu. Svědkyně si je detailně nestudovala, v záhlaví bylo napsáno něco ve smyslu, že se jedná o závěť. Oba bratři je slovně informovali, že se jedná o jejich závěti. Tyto podepsali svědkyně, anonymizováno dcera jméno a jméno je podepsali jako svědci. Obě závěti se podepisovaly u stolu najednou v průběhu cca minuty až dvou. jméno přinesla občanský průkaz až před podpisem závěti, kdy tyto byly vytištěny a číslo jejího občanského průkazu se dopisovalo do tištěného textu ručně. Pak si bratři vzali každý závěť druhého, povídali si a k večeru odjeli. Není pravdou, že by žila ve společné domácnosti s žalovaným, žije v obec v domě ve spoluvlastnictví s jejím bratrem. V tomto domě mají společnou domácnost s manželem jméno. V úředním záznamu o doplnění podaného vysvětlení z datum svědkyně příjmení uvedla, že s žalovaným navštívila oddělení anonymizováno v anonymizováno nemocnici v obec otce žalovaného, který tvrdil, že je jeho přítelkyně, z rodiny, aby ji pustili do nemocnice k celé jméno žalovaného staršímu. Jeho přítelkyní ale nebyla. Popřela, že by ji v prodejně anonymizováno, kde měla být vedoucí, navštívil celé jméno žalovaného starší s jeho manželkou. K vysvětlení svědkyně příjmení, podle které měla jméno příjmení s žalovaným a jeho dcerou jméno a jejím synem navštívit vdovu po zemřelém otci žalovaného jméno celé jméno žalobkyně, kde měla vystupovat jako přítelkyně, žalovaná uvedla, že na návštěvě byli, není si však vědoma, že by ji představovali jako anonymizováno přítelkyni. Byla zde paní celé jméno žalobkyně, asi její snacha, ale další si nevybavila. K převodu částky 60 000 Kč dne datum na její účet č. bankovní účet z účtu zůstavitele Ing. jméno celé jméno žalovaného uvedla, že nebyla příjemcem těchto peněz. Žalovaný neměl vlastní účet a požádal ji, zda si může peníze převést na její účet, jednalo se o peníze po jeho matce, které byly na účtu jméno celé jméno žalovaného, žalovaný měl k účtu přístup a zařídil převod. Ona tuto částku postupně z účtu vyzvedla a v hotovosti ji žalovanému předala, když si o takovou sumu řekl. V e-mailové komunikaci žalovaného s žalobkyní, v níž žalovaný uvedl, že žije pár let s přítelkyní, ale není s ní ženatý a v návaznosti na to žalobkyni zaslal i fotografii zhotovenou datum, svědkyně příjmení uvedla, že jde o fotografii z dovolené na vodě. Byli na společné dovolené jako parta. S žalovaným rozhodně nežije jako družka a neví, proč to tvrdil.

15. Žalovaný dále v úředním záznamu o podaném vysvětlení ze dne datum uvedl, že se jeho otec asi před 4 lety krátce před smrtí oženil, o čemž se s bratrem dozvěděli, když otec přijel do obec i s novou manželkou. Žalovaný si nevybavil její jméno. Otec zemřel asi měsíc po dopravní nehodě, žalovaný za ním byl 2x v obec v nemocnici. Při vyřizování dědictví po otci byly problémy, neboť nemovitost po otci chtěla pozůstalá manželka prodat, žalovaný s bratrem si ji chtěli nechat a manželku vyplatit. Tento spor se dosud řeší. Problémy řešil hlavně bratr jméno. Žalovaný bydlí asi 5-6 let v pronájmu v obec u obec, v bydlišti v obec, kde má trvalé bydliště, nebydlí a nemá zde žádné užívací právo. příjmení jméno se k žalovanému do obec přistěhoval, pronajali si dům a chtěli sem vzít i matku, která bydlela v obec. Později zemřela a jméno jezdil na příjmení vyřizovat pozůstalost po matce, vyklidit byt apod. Nakonec si sehnal nějakou brigádu, v bytě po matce bydlel asi 14 dnů, byt vyklidil a sehnal si menší byt naproti. Byt po matce mu žalovaný pomáhal stěhovat do bytu menšího. Bratr měl problém s plícemi a srdcem, nemohl vykonávat těžší práci. Na obec bydlel jméno celé jméno žalovaného asi rok, zemřel v listopadu 2015. Asi týden poté, co byl propuštěn z hospitalizace v nemocnici ve obec, mu žalovaný odvezl počítač a telefon. Bratr žalovanému navrhl, aby si udělali vzájemnou závěť. Domluvili se, že za 14 dní přijede a vezme s sebou někoho na pomoc se stěhováním věcí, které měl jméno celé jméno žalovaného ve sklepě a byly původně v matčině bytu. Bratr vše nastudoval na internetu a připravil. Když žalovaný přijel s dcerou, kamarádkou a jedním kamarádem, vystěhovali nábytek ze sklepa do bytu a poté mu bratr v obýváku ukázal závěti na počítači, vytiskl je a v kuchyni, kde seděli ostatní, je všichni podepsali. Každá závěť byla v jednom exempláři v prospěch žalobce a jeho bratra. Každý si nechal závěť ve prospěch druhého. Kam dal svou závěť jméno celé jméno žalovaného, žalovaný nevěděl. Při vyřizování pozůstalosti po jméno celé jméno žalovaného měl k notáři přivézt veškerou dokumentaci. Vzpomněl si na závěť, nemohl ji najít a pak ji našel v přihrádce spolujezdce v autě a odnesl ji notáři s ostatními doklady. K návštěvě otce na oddělení anonymizováno v anonymizováno nemocnici s jméno příjmení uvedl, že nechtěl jít do nemocnice sám, už neví, jak se s jméno příjmení domluvil, jestli zrovna byla u nich na návštěvě nebo ji zavolal a domluvili se, že tam pojednou. Rozhodně ji nepředstavoval jako svoji přítelkyni. Ohledně návštěvy manželky otce žalovaného jméno celé jméno žalobkyně po smrti jeho otce spolu s jméno příjmení, jméno příjmení. příjmení a jejím synem, kde měl jméno příjmení představit jako přítelkyni, uvedl, že spolu s jméno příjmení, svojí dcerou jméno a vnoučetem na návštěvě byli, ale jméno příjmení nepředstavil jako přítelkyni. Tehdy zde byla pouze paní celé jméno žalobkyně a její snacha. K e-mailové komunikaci s žalobkyní, v níž žalobkyni informoval o tom, že žije pár let s přítelkyní, ale není s ní ženatý a v návaznosti na to jí zaslal i společnou fotografii zhotovenou datum uvedl, že žalobkyni posílal fotky, neboť ho o to požádala. Není si vědom, že by posílal fotografii z dovolené na anonymizováno, ani že by žalobkyni psal, že žije s přítelkyní. S žádnou ženou nebyl 5 let, jen s matkou jméno příjmení. K převodu částky 60 000 Kč dne datum na účet jméno příjmení z účtu zůstavitele jméno celé jméno žalovaného uvedl, že když naše matka asi před 2 lety zemřela, bratr, který neměl přístup k jejímu účtu, vybral 120 000 Kč, které uložil na svůj účet. Žalovaný účet neměl. Po otcově smrti chtěli s bratrem peníze použít k vyplacení jméno celé jméno žalobkyně. Polovina této částky byla žalovaného. Žalovaný měl od bratra heslo k jeho účtu, a proto z jeho účtu vyzvedl svoji polovici z dědictví po matce a odeslal na účet paní příjmení, která mu je potom předala. To udělal, protože nemá vlastní účet. Ke skutečnosti, že datum v kanceláři notáře anonymizováno příjmení do protokolu o předběžném šetření mimo jiné uvedl, že jeho bratr měl zřejmě s první manželkou jméno celé jméno žalobkyně dceru, kdy bližší informace mu nebyly známy, ačkoliv minimálně od datum s žalobkyní komunikoval a byl informován o adrese jejího pobytu, uvedl, že si neuvědomuje, že by na to byl tázán, a že by takto odpověděl. Nevěděl v té době, které děti byly bratrovy a které vyženil. Když bydlel v obec, tak mu také některé děti říkaly tati, ale věděl, že to byly děti jeho tehdejší manželky. Nevěděl, jestli některé z nich byly jeho.

16. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení jméno jméno příjmení z datum vyplývá, že svědek příjmení uvedl, že žalovaný žil s jeho matkou, měli s ním dceru jméno příjmení. příjmení. Rozešli se, když jméno byly asi 2-3 roky, svědek se s žalovaným stýkal ojediněle, zejména v souvislosti s návštěvou jméno. Sám žalovaného nenavštěvoval. příjmení jméno celé jméno žalovaného se jako děti vídali, když byl svědek na obec u babičky. jméno celé jméno žalovaného svědkovi pomáhal s výběrem střední školy, pak se jejich kontakty omezily. Náhodně se potkali v obec, kde jméno celé jméno žalovaného bydlel, pak se s ním setkal až na obec při podpisu závěti. Tehdy mu telefonoval žalovaný, zda s ním nepojede na příjmení, že s ním pojede i jméno, že by měli pomoct jméno s vyklízením věcí. Svědek příjmení se domníval, že jde o vyklizení věcí z bytu po babičce. Souhlasil, domluvili se, že svědek přijede do obec. jméno se potkali s jméno a jméno příjmení a žalovaným. Sesedli do jeho auta a odjeli na příjmení. jméno celé jméno žalovaného bydlel v sousední bytovce, než bydlela babička. jméno se zdál být v pořádku, měl jen problémy s dýcháním a kašlal. To však bylo dlouho obvyklé a dlouhodobé. příjmení jméno pomohli vystěhovat věci ze sklepa do domu, kde bydlel, do jeho bytu. Stěhovali židle a pohovku, pokud něco jiného, už si nevybavil. Svědek s žalovaným nesli gauč. Svědek příjmení uvedl, že s žalovaným nesli gauč, zatímco svědkyně příjmení v úředním záznamu uvedla, že gauč byl asi v bytě, protože na něm jméno celé jméno žalovaného spal. O tom, že by se měly podepisovat závěti, jim žalovaný říkal během cesty v autě. Poté, co vypili kafe, jméno a celé jméno žalovaného přinesli závěti a řekli jim, že se jedná o závěti vždy ve prospěch druhého z bratrů a všichni závěti podepsali. příjmení odjeli domů. příjmení jméno neměla občanský průkaz, zašla pro něj do auta, číslo jejího občanského průkazu se do vytištěných závětí dopisovalo. Svědek si závěti zběžně prohlédl a byl přesvědčen, že to odpovídalo tomu, že by se mělo jednat o závěti. Svědek k jméno příjmení uvedl, že ví, kde pracuje, nijak se nenavštěvují. Jemu se žalovaný a jméno představují pouze jako kamarádi. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení jméno příjmení ze dne datum vyplývá, že jméno příjmení uvedl, že s manželkou jméno příjmení nežije asi 4-5 let, kdy se odstěhovala do obec u obec. Svědek žije se syny v obec v příjmení 28, v domě ve vlastnictví manželky a bratra. Svědek sdělil, že od synů ví, že manželka žije s nějakým mužem v obci obec, nezajímal se o to, kdo to je. Synové mluvili v této souvislosti o nějakém jméno. Posledních 4-5 let se jméno příjmení do společné domácnosti nevrátila ani dočasně, jen občas navštěvuje své rodiče, kteří bydlí ve stejném domě.

17. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví celé jméno znalkyně číslo ze dne datum ve znění ústního doplnění znalkyně při jednání dne datum soud zjistil, že podpis na závěti pravděpodobně není pravým podpisem zůstavitele anonymizováno jméno celé jméno žalovaného. Závěry o pravosti podpisu se pohybují od stavu, kdy nelze rozhodnout, k stavu, kdy je pravděpodobnější ne, než ano, dále k závěru pravděpodobně ne, dále k velmi pravděpodobně ne až po závěr jednoznačně ne (nejde o pravý podpis). Obdobně platí i u škály směrem k závěru o pravosti podpisu. Znalkyně uvedla, že se jedná o stupeň nacházející se mezi jednoznačným konstatováním, že podpis je padělek a konstatováním, že podpis je jednoznačně shodný. Tedy, že se pravděpodobně nejde o pravý podpis. Zároveň se vyjádřila, že posuzování pravosti podpisu bylo obtížnější vzhledem k nižší grafické náročnosti a byly u něj shledány výkyvy v rychlosti a dynamice. S ohledem na shodné závěry posudku Policie ČR ze dne datum a skutečnosti, že žalovaný relevantním způsobem nezpochybnil tyto závěry, měl soud za prokázané, že podpis na závěti z datum pravděpodobně není pravým podpisem zůstavitele anonymizováno jméno celé jméno žalovaného.

18. Ze zprávy anonymizováno nemocnice a.s. ze dne datum vyplývá, že zůstavitel anonymizováno jméno celé jméno žalovaného zde byl hospitalizovaný od datum do datum z důvodu zhoršení dechu při akutní infekci dýchacích cest. Během hospitalizace i při propuštění byl plně orientovaný, soběstačný, chodící a schopný sebeobsluhy. Z výpisu z účtu sv. jméno příjmení č. bankovní účet (čl.297-299) vyplývá, že dne datum byl na její účet připsána částka 60.000 Kč z účtu číslo bankovní účet s názvem účtu anonymizováno jméno příjmení. Z účtu sv. příjmení byly dne datum odeslána částky 20.000 Kč a 40.000 Kč na účet č. bankovní účet s názvem účtu jméno příjmení.

19. Žalovaný tvrdil (při jednání datum), že na pohřbu svého otce nebyl, protože mu nedali vědět. Bratr se pohřbu zúčastnil, i když zprávu dostal na poslední chvíli. Není pravdou, že by manželka otce dala jeho s bratrem dohromady, on sám se se svým otcem stýkal pravidelně. S paní příjmení otce v nemocnici navštívili, byla tak laskavá a do nemocnice ho doprovodila a vlastně i dovezla autem, když návštěvu nemocnice nechtěl absolvovat sám. Protože otec ležel na anonymizováno a tam měla přístup pouze rodina, představil paní příjmení jako svoji družku. Žalovaný vypověděl (při jednání datum), že se s bratrem rozhodli učinit závěti ve prospěch druhého. Závěť připravil bratr, podle vzoru z internetu. Bratr ho požádal, aby mi pomohl přestěhovat nějaké věci po mámě ze sklepa do bytu žalobce, který fyzicky nebyl stěhování schopen a žalovaný měl též zajistit svědky závěti. Důvodem pořízení závěti bylo zachování pozemku z dědictví po otci v rodině. Důvodem ke stěhování bylo, že byt byl skoro prázdný, bratr tam měl televizi, křeslo a postel. Do kuchyně mu přinesli stůl, lavici a židle. Jinak tam neměl žádné obrazy, nebyl tam dlouho a dost času trávil u něj v anonymizováno. Po stěhování si dali kafe kromě bratra, podepsali závěť a bratr pak pospíchal do hospody, kde byl častým hostem. Bratr závět vytiskl a přinesli ji, celkem čtyři listy, před podpisem je přečetli a všichni přítomní je podepsali. Vztahy bratra a žalobkyně nebyly dobré. Žalovaný popřel, že by svědkyně jméno příjmení byla jeho družka. Ohledně toho, zda s ní trávil volný čas, vypověděl, že byli pouze jednou na vodě a tam nebyli sami. Asi půl roku před smrtí se přestěhovala do domu v anonymizováno, což byl nápad bratra. Pobývala tam nepravidelně, bydlela případně u svých rodičů nebo měla dům v obec. Nepamatoval si, že by jí někdy představoval jako svoji družku. příjmení jméno se s paní příjmení asi vzájemně navštěvují, jsou kamarádky. Dcera asi nakupuje u paní příjmení v obec, seznámily se u něj v anonymizováno. příjmení jméno jméno příjmení žil ve společné domácnosti jen krátce po narození své dcery jméno. Žalovaný po smrti bratra poslal z jeho účtu na účet jméno příjmení svoje peníze z dědictví. Vlastní účet nemá, protože je proti němu vedena exekuce. Nedokázal odpovědět na dotaz, proč neinformoval pravdivě žalobkyni na stav dědického řízení ani dotaz ohledně pravdivého informování notáře ohledně okruhu možných dědiců.

20. Při jednání dne datum žalovaný mj. vypověděl, že po smrti otce, bylo v obec dědické řízení, dědici byl žalovaný, jeho bratr jméno a manželka otce jméno celé jméno žalobkyně. Domluvili se na dědictví s výjimkou zahrady v obec. jméno celé jméno žalobkyně navrhovala, aby byla zahrada přepsána na ní, ona zahradu prodá a rozdělí si rovným dílem výtěžek. S tím žalovaný s bratrem nesouhlasili, chtěli si zahradu nechat, aby tam bydleli a nemuseli platit podnájem v adresa. Zmíněná zahrada je pozemek st. p. číslo jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. jiná stavba, pozemek st. p. číslo jehož součástí je stavba č.e. anonymizováno garáž a pozemek p. číslo zahrada, vše v kat. úz. obec, zapsáno u stát. instituce, stát. instituce Tyto tři pozemky tvořily oplocený celek. Otec byl nucen prodat rodinný dům v obec, v jehož sousedství byla cit. zahrada a začal sem jezdit. Postavil zde garáž a rekreační chatu, kde bylo možno přes sezónu bydlet. jméno celé jméno žalobkyně s dohodou ohledně pozemků v anonymizována dvě slova nesouhlasila, pak jméno celé jméno žalovaného zemřel. Žalovaný se asi v roce rok se seznámil s jméno příjmení, střídavě spolu žili a nežili, nikdy si ji nevzal, byla jako přítel. V roce rok se nám narodila dcera jméno (dnes jméno příjmení příjmení). V době, kdy se seznámili, již měla syna jméno jméno příjmení. Po narození dcery začali bydlet společně, vydrželo jim to asi 1 až 1,5 roku, pak se bez předchozí domluvy jméno příjmení s dětmi přestěhovala ke své matce. Žalovaný se pak asi dalších 8 let stýkal s dcerou jméno o víkendech a vídával i jméno příjmení. Paletáře. Poté co začal studovat se s ním moc nevídal. Vztahy v rodině žalovaného byly dobré. příjmení jméno příjmení žalovaného seznámil bratr jméno v době, kdy jsme spolu bydleli v adresa. Bratr mu ji představil jako přítelkyni, kamarádku. Žalovaný nevěděl, zda byli v intimním vztahu. Jezdila nim mnohdy pomáhat nebo vařit, byla asi rozvedená. Asi půl roku, co jezdil jméno celé jméno žalovaného na příjmení a začal tam platit nájem, bylo na žalovaném, aby platil nájem za celý dům v obec, na což neměl a tak mu bratr navrhl, aby se do bytu v anonymizováno po bratrovi nastěhovala paní příjmení, která už nežije s manželem, že se od něj odstěhovala a že by se chtěla někam přestěhovat. Žalovaný dále vypověděl, že s ohledem na průtahy s dědictvím po otci a hospitalizaci jméno celé jméno žalovaného kvůli dýchacím obtížím se dohodli, že jeden druhému napíší závěť, že jeden bratr po druhém zdědí, který zemře dřív, tak ten druhý to po něm zdědí. Protože bratr už věděl, že to je s ním špatný, zavolal žalovanému, aby přijel, že sepíší závěť. Žalovanému volal, protože ještě stále měl ještě ve sklepě nějaké věci po matce a žalovaného žádal, jestli by mu nepřijel pomoct přestěhovat ty věci do toho jeho bytu, protože on nemohl a že se domluvíme na tom, že mezi sebou sepíší závěť. Bratr někde našel předlohu v počítači a když k němu přijeli, tak ji jen doplnili o jména, bratr to vytisknul, oba dva to podepsali, vlastně tam byla i dcera žalovaného, paní příjmení a jméno příjmení. Paletář, který byl zrovna na návštěvě u dcery. Ta ho vlastně vzala s sebou, aby pomohl se stěhováním, takže tam jeli všichni s tím, že tam podepíší závěti. K existenci žalobkyně, dcery jméno příjmení vypověděl, že věděl, že asi zřejmě dceru má, ale nevěděl, jestli je to jeho dcera nebo jestli ji vyženil, stejně jako vyženil 2 děti, které měl později. Dříve žil s jednou paní, která měla 2 děti, a žalovaný také nevěděl, jestli to jsou jeho děti nebo ne. Bratr o tom s nikým nemluvil.

21. Svědek jméno jméno příjmení vypověděl (při jednání dne datum), že je bratrem jméno příjmení příjmení, která je dcerou žalovaného. K sepisu závěti uvedl, že to bylo v době, kdy byl zrovna na delší návštěvě u sestry. Otec jméno požádal, zda by mu pomohla na obec se stěhováním a on, protože měl čas, se připojil. Společně se sestrou dojeli do anonymizováno autem, kde přesedli do auta žalovaného a společně s ním a paní příjmení jeli na příjmení. příjmení příjmení znal z vyprávění od sestry a bral ji jako kamarádku příjmení a jméno příjmení. V autě se dozvěděl, že důvodem návštěvy je vedle stěhování rovněž pořízení závěti. Stěhoval se nějaký nábytek z bytu do sklepa. Následně byl požádán o podepsání závěti a závěť podepisovali rovněž ostatní. příjmení jméno se musela vzdálit, protože na závěti chyběly údaje o ní. Nevybavil si, že by viděl podepisovat závěť jméno nebo jméno celé jméno žalovaného. jméno celé jméno žalovaného jim sdělil, že závěť dělají proto, aby nemovitost zůstala rodovou, proto to řeší vzájemnou závětí. Svědek si nedokázal vzpomenout, kdy k události došlo, zda to bylo před 2 nebo 3 lety, kdy má problémy s pamětí. jméno celé jméno žalovaného znal jako známého, se kterým byl na společné dovolené a pak jej viděl 2x či 3x. Žalobkyni viděl před 20 lety, když jej sestra pozvala na cestu na Slovensko, kdy žalobkyni navštívili. Svědek nevěděl, kde v době sepsání závěti svědkyně příjmení bydlela. Nepamatoval si, kde nastoupila do auta při cestě na příjmení ani kde vystoupila při cestě zpět.

22. Při jednání datum svědek jméno jméno příjmení dále vypověděl, že se s žalovaným aktivně nestýkal, pouze občas, když žalovaný navštívil dceru, svědkovu sestru jméno. Z obec jeli s jméno a žalovaným na příjmení autem sestry, nevzpomínal si, zda přesedli k žalovanému nebo on k nim, patrně jeli rovnou na příjmení. Zde nosili se sestrou ze sklepa židle.

23. Svědkyně jméno příjmení příjmení vypověděla (při jednání dne datum), že je dcerou žalovaného, s žalobkyní se viděla pouze jednou. Otec ji požádal, zda by pomohla strejdovi se stěhováním. Z tohoto důvodu přijela společně s bratrem jméno do anonymizováno k otci, odkud jeli společně s žalovaným a rovněž se jméno příjmení na příjmení. V autě se dozvěděli, že vedle stěhování se bude podepisovat závěť. Nebyla si schopna vybavit, zda její dítě jelo s nimi nebo jej hlídali její rodiče. Pamatuje si, že nosili nějaké židle a stůl, ale již si nepamatuje, kam je nosili. Závětí si všimla, až když již ležely na stole. Otec a strýc jim sdělili, že se jedná o jejich závěti a co je jejich obsahem. Závěť nečetla, když otec ji požádal, aby to podepsala, tak nic neřešila. Následně viděla podepsat všechny. Zároveň uvedla, že si v době podepisování šla pro občanský průkaz do auta, když u její osoby nebyly uvedeny veškeré údaje. Tento rozpor svědkyně nedokázala vysvětlit. Nepamatovala si, jak byl byt vybavený ani jak vypadal sklep. Ohledně svědkyně příjmení uvedla, že ji zná jako tátovu kamarádku a ví, že občas přebývá nahoře u táty, tedy v bytě nad otcem.

24. Při jednání dne datum svědkyně jméno příjmení příjmení mj. vypověděla, že je dcerou žalovaného a jméno příjmení, roz. příjmení. Má syna jméno příjmení, nar. v roce rok a dceru jméno příjmení, nar. v roce rok. Vztah žalovaného a jejího bratra byl hezky, nevěděla, co společně dělali, čím se bavili. Po smrti babičky jméno příjmení, se jméno celé jméno žalovaného se odstěhoval na příjmení asi kvůli práci. V jeho bytu byla jednou, když pomáhali se stěhováním. Říkala to bratrovi jméno příjmení, jestli by nejel s ní, aby na ní doma nečekal sám. V té době měla obě děti, manžel byl mimo domov, byli na vesnici a nebyl problém dát děti sousedům. Mezi žalovaným a jméno příjmení není žádný vztah, nestýkají se.

25. Svědkyně jméno příjmení vypověděla (při jednání dne datum), že se znala s jméno celé jméno žalovaného i celé jméno žalovaného. Dozvěděla se, že jméno příjmení navštívit celé jméno žalovaného společně s dcerou, aby mu pomohl se stěhováním. Nabídli jí, aby na návštěvu jela s nimi. Věděla, že bratři uvažují o sepsání závěti. Ze obec na příjmení jela vozem celé jméno žalovaného. Vybavila si, že se nosil nějaký nábytek ze sklepa do bytu, ona sama nic nestěhovala. Po příjezdu předala svůj občanský průkaz jméno celé jméno žalovaného a bratři následně z vedlejší místnosti přinesli dvě závěti, které všichni přítomní podepsali. Neví, proč údaje z občanského průkazu jméno byly dopisovány ručně. Pamatuje si, že jméno se v době podepisování vzdálila, když šla do auta pro občanský průkaz. Následně všichni odjeli do anonymizováno, kde měli svá auta. Ona následně odjela domů. Ona v anonymizováno obývá jeden byt a druhý samostatný byt v domě obývá celé jméno žalovaného. Jejich vztah je pouze přátelský a setkávají se maximálně na dvorku. Pokud jde o společnou dovolenou s žalovaným, pak uvedla, že se jednalo pouze o prodloužený víkend, kde byli společně s přáteli. Společně s žalovaným byla rovněž za jméno celé jméno žalovaného v nemocnici, dále navštívit otce žalovaného v obec v nemocnici a rovněž někde za část Prahy žalovaný absolvoval darovaný let letadlem. Není si vědoma, že by někdy byla představovaná jako jeho družka. Následně připustila, že toto mohlo být při návštěvě otce celé jméno žalovaného v nemocnici, kdy jinak by ji do nemocnice nepustili. Dále uvedla, že se svým manželem již 2 roky nežije, kdy mu nevaří, nepere, netráví společně volný čas, ani se intimně nestýkají. V domě přespává pouze výjimečně. Ohledně převodu prostředků uvedla, že celé jméno žalovaného jí z účtu jméno celé jméno žalovaného poslal 60.000 Kč, kdy se mělo jednat o dědictví po anonymizováno mamince. jméno vlastní účet nemá, fakticky měl společný účet s jméno celé jméno žalovaného. Jako důvod, proč jela společně s celé jméno žalovaného za jeho otcem do nemocnice, vypověděla, že jela podpořit žalovaného, aby nejel sám. Při další návštěvě navštívili společně s žalovaným hrob a anonymizováno (patrně jméno, pozn. soudu) celé jméno žalobkyně. jméno příjmení zná od vidění, když asi 1x za rok přijíždí za žalovaným. Ve výpovědi doslova uvedla za tátou, následně toto doplnila, že se jedná o tátu jméno. příjmení jméno celé jméno žalovaného se znala asi číslo let, kdy se seznámila při střelbě z luku, následně se přes jméno seznámila s jméno.

26. Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že její matka žila s otcem žalovaného, následně uzavřeli manželství, žili spolu 15 let. O rodině ví z vyprávění matky a jejího manžela. V rodině měli neuspořádané vztahy, její matka iniciovala sblížení rodiny. Synové otce v obec takřka nenavštěvovali, párkrát se s otcem viděli v obec na chatě. Podruhé viděla jméno celé jméno žalovaného až na pohřbu, kde měl před ostatními nepříjemný hovor s žalovaným, kdy se hrubě vyjadřovali, proč žalovaný nedorazil na kremaci svého otce. Žalovaný pak zaslal SMS matce svědkyně, kde jí vyjádřil upřímnou soustrast, zmínil, že komunikace v rodině vázne a že by se rád pohřbu zúčastnil stejně jako jméno a jméno. K těmto osobám uvedla, že jméno by měla být dcera žalovaného a jméno má být partnerka žalovaného, aspoň v té době. V nemocnici byla svědkyně takto žalovaným představena a rovněž jako o přítelkyni celé jméno žalovaného o ní mluvil zesnulý pan celé jméno žalovaného starší. Následně se vztahy dále zkomplikovaly v souvislosti s řešením dědictví. S žalovaným celé jméno žalovaného jsem se viděla 6x či 7x. Poprvé v nemocnici část obce, kde byl jeho otec hospitalizován v důsledku autonehody někdy v roce 2015, kam se dostavil společně se jméno, následně se viděli v rámci dědického řízení a pak si společně s bratrem přijeli vyzvednout vrak auta, ve kterém měl otec autonehodu. Po smrti otce žalovaného a jméno celé jméno žalovaného svědkyně nebyla v obec dvakrát, jen jednou se znalcem. S odkazem na dohodu o pozůstalosti ze dne datum (čl.206) pod bodem I. doprava, bod 1 je cesta matky s bratrem, z obec do obec a bod 2 je obec - obec, to je tedy od svědkyně z obec do obec a zpět. K dotazu kolikrát se oni viděli, kolikrát se viděla se jméno příjmení, svědkyně uvedla, že pouze jednou v nemocnici, ale toto slyšela od zesnulého celé jméno žalovaného i od své matky. Ti ji vnímali jako družku žalovaného. Cestou do obec ji navštěvovali v prodejně příjmení, hovořili s ní, vnímali jí a vnímala ji takto celá široká rodina včetně sourozenců svědkyně. Svědkyně uvedla, že má i několik fotografií žalovaného se jméno např. z obec, kde z druhé strany je rukou psáno mojí matkou:„ anonymizováno se jméno zahrada v K. L.“.

27. Svědek jméno příjmení vypověděl, že jméno celé jméno žalovaného viděl, když jednou či dvakrát navštívil maminku v jejím bydlišti. O žalovaném ví, že to byl soused, který občas s něčím pomohl. Nevěděl, jak to mezi nimi fungovalo, neví nic, ani se o to nezajímal. Zhruba před sedmi lety se maminka odstěhovala od táty i do té doby byl vztah rodičů chladný. Nevěděl o tom, že by matka měla nějaký jiný vztah. Matka z obec odstěhovala někam ke anonymizováno, někde u anonymizováno. S matkou se vídá jednou za měsíc nebo jednou za tři měsíce, zhruba 5x za rok za ní jede.

28. Svědek jméno příjmení vypověděl, že žalovaného viděl poprvé někdy před asi 6 – 7 lety, kdy přišel společně s manželkou popřát tchýni k narozeninám na zahradu domu ulice. Když přišli, tak on odešel. Následně se viděli možná dvakrát nebo třikrát, pouze na chodbě v příjmení ul., kde bydlí, když kolem procházeli. Představen nikdy nebyl. Manželka se odstěhovala někdy před 7 nebo 8 lety někam k anonymizováno, nikdy tam nebyl. O tom s kým žije, zda má nějakého partnera, raději nepátral. Nevěděl, s kým trávila volný čas, s kým trávila dovolené. Bral to tak, že ho nechala žít ve svém domě, kde má dílnu, kostymérnu, což by se špatně stěhovalo. Nevěděl o žádném jiném muži, s kým by jeho žena po tu dobu mohla mít nějaký vztah.

29. Svědek jméno příjmení vypověděl, že anonymizováno a jméno příjmení vyrůstali na obec. Svědek nevěděl, že má jméno celé jméno žalovaného nějaké děti. jméno celé jméno žalovaného mu říkal, někdy při poslední nebo předposlední návštěvě, v souvislosti se zdravotním stavem, že ještě nemá závěť. Svědek mu říkal, že už jí má, on říkal, že mu nějakou připravila doktorka z obec. Ptal se ho, komu to odkáže. Říkal, že to odkáže bratrovi a bratr to odkáže jemu. Měla jít zejména nemovitost v obec. Podle § 170 odst. 1, 2, 3 z.ř.s. (1) V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. (2) Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. (3) Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně. Dle § 1532 OZ závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Podle § 1533 OZ kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Dle § 1534 OZ závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Podle § 1539 odst. 1, 2 OZ (1) Svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. (2) Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. Dle § 1540 odst. 1, 2 OZ (1) Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. (2) K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.

30. U název soudu probíhá pod sp. zn. spisová značka pozůstalostní řízení po otci žalobkyně příjmení jméno celé jméno žalovaného. V řízení žalovaný dne datum předložil listinu označenou jako závěť ze dne datum podle které je dědicem svého bratra anonymizováno jméno celé jméno žalovaného. S ohledem na kolizi zákonné dědičky a závětního dědice rozhodl notář usnesením čj. číslo jednací ze dne 12.3.2018, které nabylo právní moci dne datum, že odkazuje zákonnou dědičku na podání žaloby na určení, že závětní dědic není dědicem zůstavitele ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení, když dědické právo pozůstalé dcery celé jméno žalobkyně je slabší, neboť vyplývá ze zákona a nikoliv ze závěti. Na základě tohoto odkazu dle § 170 z.ř.s. podala žalobkyně v této prekluzivní lhůtě dne datum (včas) projednávanou žalobu, která je tzv. privilegovanou žalobou nevyžadující tvrzení a prokazování naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (§80 o.s.ř.). Jak uvedl odvolací soud předmětem tohoto řízení je řešení otázky platnosti allografní závěti, respektive rovněž pravosti této závěti (vlastnoručního podpisu zůstavitele). Obligatorní součástí allografní závěti je svědectví dvou svědků o tom, že zůstavitel před nimi (současně přítomnými) výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Není dobře představitelné, že by zůstavitel před svědky výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, aniž by ji vlastnoručně podepsal. Jsou-li uváděny takové skutkové okolnosti, které zpochybňují svědectví osob, které se na závěť podepsaly (například tvrzení, že svědky závěti ve skutečnosti nebyly, že jsou nezpůsobilými svědky, že zůstavitel před nimi výslovně neprojevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli apod.), pak je allografní závěť neplatná, bude-li vyvráceno řádně svědectví osob, jejichž podpisy byly na závěti uvedeny (obdobně např. rozhodnutí anonymizována dvě slova sp. zn. spisová značka).

31. Ustanovení § 1540 OZ upravuje nezpůsobilost svědků závěti v určitých situacích. Jedná se o dědice nebo odkazovníka, kteří nemohou být svědky té části závěti, ve které jim zůstavitel něco zanechává (tedy dědický podíl nebo odkaz). V této části závěti nemohou být svědky ani osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká (§ 22 odst. 1 OZ) a ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. A contrario z toho vyplývá, že tyto osoby mohou svědčit o tom, co se zůstavuje ostatním dědicům nebo odkazovníkům. Chce-li zůstavitel těmto osobám něco zanechat (ustanovit je spoludědici nebo jim zanechat odkaz), vyžaduje se, aby tuto část závěti zůstavitel napsal vlastní rukou a s připojením svého podpisu (§ 561 obč. zák.). Pokud je sepisován notářský zápis o závěti, lze říci, že není takovýto postup možný. Občanský zákoník ještě připouští další možnost, že zůstavitel tu část závěti, kterou pořizuje ve prospěch osob uvedených v odstavci 1, nemusí napsat vlastní rukou, pokud tuto část závěti potvrdí tři svědci. Ti musí být způsobilými svědky. Znamená to, že k této části pořizování závěti musí být nezpůsobilý svědek nahrazen svědkem způsobilým. V případě závěti podle § 1534 OZ, jako je tomu v projednávaném případě, budou muset být pro tuto část pořízení zůstavitele přibráni dva způsobilí svědci. Podle § 22 odst. 1 OZ osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

32. Z výše uvedeného ustanovení vypývá, že mají-li být výše uvedené osoby pokládány za osoby blízké, musí být zároveň splněna podmínka, že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Vztah mezi výše uvedenými osobami tedy nemůže být ryze formální, musí navíc vykazovat právě tuto kvalitu. Tak např. osoba, která sice byla jinému kmotrem při křtu, ale od té doby se s křtěncem vůbec nestýká, není s ním v jakémkoli styku, nebude podmínku újmy pociťované důvodně jako vlastní splňovat, a nebude tak moci být pokládána za osobu blízkou. Splnění této podmínky je nutno posuzovat vždy individuálně. Podstatnou je skutečnost, že újma způsobená druhému by byla pociťována jako újma vlastní důvodně (tj. nikoli nedůvodně). Nestačí tedy pouhé tvrzení určité osoby, že újmu způsobenou jinému by pociťovala jako vlastní. Posouzení podmínky utrpěné újmy tak nemůže být založeno pouze na subjektivním prvku (na pouhém přesvědčení určité osoby), ale musí být posouzeno také z hlediska objektivního (samozřejmě vzhledem k okolnostem konkrétního případu). Lze tedy shrnout, že určité osoby lze podle této části ustanovení pokládat za blízké tehdy, pokud je mezi nimi dán poměr rodinný nebo obdobný a zároveň jejich vztah vykazuje takovou kvalitu (intenzitu), že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala - objektivně posuzováno - důvodně jako újmu vlastní.

33. Jak bylo výše uvedeno žalovaný i svědci jméno jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení příjmení shodně uvedli, že společně jeli navštívit zůstavitele na příjmení, kde mu měli pomoci se stěhováním. Cestou se od žalovaného dozvěděli, že mají rovněž svědčit při poslední vůli. Shodně vypověděli, že zůstavitel jim sdělil obsah své vůle a oni následně závěť jako svědci podepsali. Nesrovnalosti ve výpovědích byly u svědkyně jméno příjmení příjmení, u které byly ručně dodatečně vepsány údaje občanského průkazu, když u všech ostatních byly vytištěny. Svědkyně jméno příjmení. příjmení měla v době podpisování odejít do auta pro doklady, přesto uvedla, že viděla podepsat listinu všechny ostatní. Nikdo ze slyšených nedokázal zdůvodnit, proč nebyla listina vytištěná opětovně včetně údajů u svědkyně, když dle žalovaného byla závěť napsána a vytištěna zůstavitelem na počítači bezprostředně před podpisem. Počítač se měl nacházet v sousední místnosti. Další rozpory pak byly u svědků shledány ohledně okolností stěhování. Žalovaný a svědci shodně uvedli, že nosili židle a stůl. Svědkyně jméno příjmení příjmení si nedokázala vybavit, kam uvedené věci stěhovali, svědkyně jméno příjmení a žalovaný shodně uvedli, že nábytek nosili ze sklepa do bytu a svědek jméno jméno příjmení uváděl, že nábytek stěhovali do sklepa. Ani jeden svědek si dále nedokázal vybavit a popsat samotný sklep. Všichni shodně vypověděli, že zůstavitel pro zdravotní problémy nic nestěhoval. Pochybnosti rovněž vzbuzuje výpověď o okolnostech cesty za zůstavitelem, kdy svědci shodně uvedli, že jeli do obec ze obec. Nejdříve měl do obec přijet jméno příjmení příjmení a jméno jméno příjmení z obec a svědkyně jméno příjmení měla dle vlastního vyjádření přijet z obec. V obou případech se jedná o nemalou zajížďku, kterou nijak neodůvodnili. Pochybnosti o svědectví jméno příjmení příjmení vzbuzuje rovněž skutečnost, že měla mít v době události roční dceru. Přesto si nedokázala vzpomenout, kde se dítě nacházelo. Uvedla, že dítě cestovalo s nimi nebo jej hlídali rodiče. V následné výpovědi u soudu uvedla, že dítě hlídali sousedé. V případě jméno příjmení příjmení se navíc jedná o dceru žalovaného a je tak jako svědek závěti jako osoba blízká vyloučena a s ohledem na tento vztah k žalovanému a obsah její výpovědi měl soud pochybnosti o věrohonosti její výpovědi. Pochybnosti ohledně způsobilosti být závětním svědkem vzbuzuje rovněž jméno jméno příjmení, když se jedná o bratra jméno příjmení příjmení. Svědek s žalovaným žil několik let od narození své sestry jméno v jedné domácnosti. Nadále se s žalovaným navštěvuj a svědkyně jméno příjmení ve své výpovědi vedla, že jméno jméno příjmení jezdí občas za otcem. Ačkoli následně doplnila, že myslela otce jméno, z kontextu její výpovědi vyplynulo, že vztah svědka a žalovaného je blízký a obdobný rodinnému. Žalovaný i svědek příjmení však uváděli, že se téměř nestýkali.

34. V projednávané věci bylo rovněž zásadní, zda lze pokládat vztah žalovaného a jméno příjmení za blízký, tedy zda je mezi nimi dán poměr rodinný nebo obdobný a zároveň jejich vztah vykazuje takovou kvalitu (intenzitu), že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala - objektivně posuzováno - důvodně jako újmu vlastní. O takový vztah by se mohlo jednat i pokud by nebyl prokázán sexuální vztah, který sám o sobě nemusí znamenat hlubší partnerské pouto. Hlubší a intimní vztah žalovaného a jméno příjmení naznačuje skutečnost, že žalovaný navštěvoval se sv. příjmení příbuzné a byli takto okolím vnímáni (viz svědkyně jméno příjmení, čl.244), na její účet převedl nezanedbatelnou částku 60.000 Kč, což naznačuje důvěru ohledně správy této částky. Sv. příjmení doprovázela žalovaného až na jednotku intenzivní péče, kde byl otec žalovaného, ač mohla, jako pouhá známá, která odvezla žalovaného počkat před nemocnicí a její přítomnost u otce žalovaného poukazuje spíše na morální podporu v obtížné intimní situaci v rodině. Na dotaz soudu pak svědkyně příjmení uvedla, že důvodem její cesty bylo psychická podpora žalovaného. Při další cestě navštívili hrob otce a také manželku zesnulého otce. Sám žalovaný ostatně v nemocnici i v emailové korespondenci s žalovanou označil sv. příjmení za svoji partnerku a tuto skutečnost ve vysvětlení podaném policii z datum popřel, následně u soudu tvrdil, že ji označil za svou partnerku, jinak by ji nevpustili na jednotku intenzívní péče. Ohledně téže informace sdělené emailem žalobkyni policii uvedl, že si této informace ani fotografie se sv. příjmení není vědom. Až před soudem vysvětloval, že tak učinil, protože se styděl za svoji impotenci (kterou nijak nedoložil, např. lékařskou zprávou). Ačkoli svědkyně a žalovaný shodně uvedli, že nemají žádný vztah, bydlí v jednom domě, kam se sv. příjmení přestěhovala poté, co se odtud odstěhoval zůstavitel anonymizováno celé jméno žalovaného. Skutečnost, že svědkyně příjmení byla vnímána rodinou žalovaného jako jeho partnerka vypověděla i sv. jméno příjmení. Žalovaný poukazoval na její nevěrohodnost s ohledem na návrh dohody o vypořádání dědictví (čl.214), dohodu zahrnující cestovní náhrady v dědickém řízení po celé jméno žalovaného starším z datum (čl.206) a dopis jméno celé jméno žalobkyně z datum (čl.207) ve kterém navrhuje zpeněžení nemovitostí v obec a rovnoměrné rozdělení výtěžku. Navržení svědci příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení měli prokázat vypověď sv. příjmení, která uvedla, že na pozemcích otce žalovaného v obec byla pouze jednou a tito svědci by mohli prokázat, že tam byla vícekrát, možná 3x po smrti otce žalovaného, kdy tam pomáhala při vyklízení těchto nemovitostí. Dědický podíl jméno celé jméno žalobkyně (potažmo její dcery sv. jméno příjmení) po manželu celé jméno žalovaného, datum narození zůstává v případě úspěchu či neúspěchu projednávané žaloby shodný. Případné vyvrácení výpovědi L. příjmení zda byla na pozemcích v obec jednou či 3x se soudu nejeví jako skutečnost jakkoli podstatná pro rozhodnutí ve věci a nelze z ní usuzovat na nevěrohodnost sv. příjmení. Proto nebyli navržení svědkové příjmení, anonymizováno a příjmení vyslechnutí, když jejich výpovědi nemohli prokázat skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci samé.

35. Skutečnost, že žalovaný a svědkyně jméno příjmení mohou být druh a družka nevylučuje ani výpověď jejího syna jméno příjmení a manžela jméno příjmení. Její manžel v souladu s jeho vyjádření v trestním spise vypověděl, že s ním 7 – 8 let manželka nežije, má žít s jiným mužem v obci obec, někde u anonymizováno. Nevěděl o žádném jiném muži, s kterým by jeho žena po tu dobu mohla mít nějaký vztah. Vztah žalovaného a svědkyně příjmení, jak shora uvedeno, potvrzuje rovněž skutečnost, že uvedené svědkyni po smrti zůstavitele měl žalovaný převést z účtu pozůstalého celkem 60 000 Kč, kdy se dle vyjádření obou mělo jednat o prostředky žalovaného. Svědkyně vypověděla do záznamu policie (datum), že z účtu, na který ji z účtu zemřelého jméno celé jméno žalovaného peníze přišly, peníze postupně vybírala dle požadavků žalovaného mu je předávala v hotovosti. Z výpisu z jejího účtu ze dne datum však vyplynulo, že tyto prostředky 20.000 Kč a 40.000 Kč převedla na jiný svůj účet. Na základě shora uvedených skutečnosti se svědkyně jméno příjmení se nejevila nevěrohodnou svědkyní ani způsobilou být závětní svědkyní.

36. Ve prospěch skutečnosti, že Ing. jméno celé jméno žalovaného měl v úmyslu pořídit závěť ve prospěch jeho bratra celé jméno žalovaného týkající se dědictví po jejich otci v obec, svědčí jen svědectví jméno příjmení. Následující skutečnosti svědčí tomu, že zůstavitel jméno celé jméno žalovaného podepsal spornou závěť dne datum. Především závěry písmoznaleckých posudků o tom, že podpis na závěti pravděpodobně není podpisem zůstavitele. Skutečnost, že žalovaný v dědickém řízení po svém bratrovi zpočátku neoznačil žalovanou jako dceru zůstavitele, ačkoli o ní měl informace, nesdělil jí ničeho o existenci závěti po jejím otci v jeho prospěch. Sděloval žalobkyni a dokládal fotograficky, že jméno příjmení je jeho družka, takto ji představil při návštěvě svého otce na oddělení anonymizováno nemocnice část obce a jako jeho družku ji vnímal dle svědectví jméno příjmení otec žalovaného, jeho manželka a další příbuzní. jméno příjmení bydlí v domě adresa v obec v bytu po jméno celé jméno žalovaného, na její účet žalovaný převedl 60.000 Kč, sám žalovaný nejprve policii nebyl schopen vysvětlit skutečnosti ohledně toho, že označoval jméno příjmení jako družku, později je toliko vysvětloval studem za svůj zdravotní stav a nezbytností, aby se svědkyně dostala s ním na jednotku intenzívní péče. Ohledně popisu stěhování i podepisování závěti bylo mnoho shora uvedených rozporů. Žalobce sám uvedl policii datum, že se jednalo o stěhovvání nábytku z bytu matky, tedy bytu v jiném, byť blízkém domě. Kdy není zřejmé, proč by jméno celé jméno žalovaného, poté co dne datum převzal byt na adrese obec, ulice a číslo a dne datum předal pronajímateli byt na adrese adresa, který v minulosti užívala matka, potřeboval až v listopadu 2015 nastěhování židlí, stolu apod. do jím užívaného bytu.

37. Jestliže bylo znaleckým posudkem prokázáno, že nejde sice o jednoznačný závěr o tom, že zůstavitel závěť nepodepsal, ale o (střední) pravděpodobnost, že je podpis padělkem. V takové situaci pak bylo na žalovaném, aby prokázal, že závěť podepsal jeho bratr jméno celé jméno žalovaného. A to způsobem, že nevzniknou žádné významnější pochybnosti o takovém závěru. Takový závěr však v dané věci nebylo možno učinit. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný a svědkyně jméno příjmení jsou s nejvyšší pravděpodobností druh a družka, kdy újmu jedno by druhý důvodně pocítil jako újmu vlastní. Z uvedeného důvodu je také nezpůsobilá jako závětní svědek. Nebylo tedy především prokázáno, že podpis na závěti je podpisem zůstavitele jméno celé jméno žalovaného. Navíc nejsou splněny podmínky allografické závěti spočívající v přítomnosti dvou závětních svědků, kteří nejsou vůči dědici v postavení osoby blízké a i z tohoto důvodu je sporá závěť neplatná. Sudu tak nezbylo, než žalobě v celém rozsahu vyhovět.

38. Náhrada nákladů řízení bylo dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznána zcela procesně úspěšné žalobkyni, kdy její náklady sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů za zastupování advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 9 odst. 3 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.500 Kč za jeden právní úkon a paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý úkon právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba, účast právního zástupce žalobkyně u jednání dne datum, datum (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), datum (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), datum (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), datum, datum (tři úkony za jednání přesahující 4 hodiny), datum (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), datum (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny) a datum) tedy 18 úkonů po 2.500 Kč, celkem 45.000 Kč a 18x režijních paušálu činí 5.400 Kč. Dále se odměna sestává z cestovních náhrad zástupce žalobce, kdy náhrada cestovného za trasu 4x z obec do obec a zpět - celkem 760 Km, při spotřebě 8,6 l číslo Km vozu Fiat M1, registrační značka, při paušální náhradě za použití vozu 4 Kč/Km činí 5 033,50 Kč. Náhrada za promeškaný čas celkem 24 půlhodin po 100 Kč činí 2 400 Kč. Konečně 21% DPH z částky 57 833,50 Kč představuje 12 145,04 Kč Celkem tak náklady tvoří částku 71 978,54 Kč.

39. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. kdy žalovaný u kterého nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudního poplatku byl procesně neúspěšný a stíhá ho povinnost uhradit náklady vzniklé České republice. Ve věci bylo nutno vypracovat znalecký posudek (znalkyně celé jméno znalkyně, kdy před jeho vypracováním žalovaný uhradil zálohu 7 000 Kč. Znalečné dle usnesení čj. 4C 170/2018 číslo ze dne 17.4.2019 a čj. 4C 170/2018-148 ze dne 29.8.2019 činilo 12 200 Kč a 700 Kč, dohromady 12 900 Kč. Proto soud částku přesahující uhrazenou zálohu hrazenou z prostředků státu ve výši 5 900 Kč uložil k úhradě žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – sever. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovena tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.