4 C 170/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli

I. Určuje se, že žalovaný [celé jméno žalovaného], narozen [datum], bytem [adresa]. [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelému [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úplnou náhradu nákladů řízení ve výši 71 978,54 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 5 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala určení, že žalovaný [celé jméno žalovaného] není dědicem po zůstaviteli Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum] a zemřelém [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že je dcerou zůstavitele, dědické řízení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], soudním komisařem byl jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notář v [obec]. Žalovaný, bratr zůstavitele, předložil dne [datum] soudnímu komisaři listinu označenou jako závěť ze dne [datum], která měla být podepsána vlastní rukou zůstavitele a dále třemi svědky tohoto úkonu. Žalobkyně má důvodné pochyby o tom, že předmětná listina byla pravým a svobodným projevem vůle zemřelého. Má za to, že s ohledem na osobnost zemřelého by zemřelý pro případ smrti zvolil jiný způsob než allografní závěť (závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, ale vlastní rukou ji podepsal pozn. soudu) a podpis zůstavitele není jeho pravým podpisem. Závěť je neplatná, neboť vzdání se dědictví lze platně učinit pouze před soudem. Závětní svědkové nejsou způsobilí pro svůj blízký vztah k osobě dědice, neboť [jméno] [příjmení] je dlouholetou družkou žalovaného, [jméno] [příjmení] je jeho nevlastní syn a [jméno] [příjmení] [příjmení] je dcerou žalovaného. Žalobkyně odkázala na spis Policie ČR, KŘPP, oddělení hospodářské kriminality pod [číslo jednací], kde je žalovaný v postavení podezřelého a k důkazu navrhla znalecký posudek z oboru písmoznalectví, který je součástí policejního spisu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť závěť zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] je pravá a platná. Žalobkyně nemůže posuzovat, jaký způsob pořízení závěti by zůstavitel zvolil, když svého otce prakticky vůbec neznala. [příjmení] celý život s ním nebyla v žádném kontaktu. Podpis zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] je jeho pravým podpisem. Žalovaný vyjádřil nesouhlas se závěry znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, založeného ve spise Policie ČR, když na základě uvedeného posudku nelze v žádném případě učinit závěr, že podpis zůstavitele není jeho pravým podpisem. Žalovaný dále uvedl, že s ohledem na ustanovení § 1494 odst. 2 obč. zákoníku je nutno vykládat závěť tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Vůlí zůstavitele bylo ustanovit žalovaného jediným dědicem. Dále se vyjádřil ke svědkům, kdy uvedl, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] nejsou osoby jemu blízké a nejsou tak osoby svědecky nezpůsobilé. [jméno] [příjmení] nikdy nebyla ani není jeho družkou či přítelkyní. 3. [název soudu] rozhodl ve věci rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a žalobě vyhověl určením, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelému [datum], mj. s odůvodněním, že závětní svědci byli shledáni jako nezpůsobilí i nevěrohodní. Žalovaný lhal ohledně jeho vztahu k [jméno] [příjmení], i ohledně svých majetkových poměrů, kdy nejdříve tvrdil, že na rozdíl od bratra měl sám prostředků dost, aby následně uvedl, že z důvodu dluhů neměl vlastní účet a byl tak závislý na účtu svého bratra. Po smrti bratra pak z jeho účtu převedl podstatnou výši zůstatku na účet [jméno] [příjmení]. Žalovaný rovněž lhal žalobkyni, když jí o smrti jejího otce nevyrozuměl a následně jí zatajoval informace ohledně dědického řízení a nesdělil jí, že zůstavitel měl vyhotovit závěť v jeho prospěch, kterou již notáři předložil. Podle závěrů znaleckého posudku ohledně podpisu zůstavitele ve sporné závěti nejde o podpis [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] a nejde tak o jeho poslední vůli, ale jedná se o padělek. K odvolání žalovaného [název soudu] usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud poukázal na skutečnost, že pokud žalovaný tvrdil, že svědkové závěti jsou způsobilí svědkové a nejde ve vztahu k jeho osobě o osoby blízké či o osoby, které k němu v takovém poměru nejsou, pak soud prvého stupně, pokud dospěl k opačnému závěru, měl žalovaného poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že jeho tvrzení nepovažuje za dosud prokázaná. S tím souvisí i rozsah tvrzení učiněných v dosavadním průběhu řízení zejména ohledně rodinného či obdobného poměru svědků závěti k žalovanému. Jeho tvrzení ohledně poměrů k nevlastnímu synovi jsou zcela kusá, nebyly objasněny okolnosti toho, proč právě tento svědek závěti byl k podpisu závěti povolán a kým. Žalovaný nevysvětlil, proč byl na místě podpisu závěti, když dle jeho tvrzení s ním nemá žádný bližší vztah, který by bylo možné hodnotit dle kritérií zakotvených v § 22 o.z. Rovněž k závěru o poměru žalovaného k závětní svědkyni, o níž žalovaný tvrdí, že je pouze jeho kamarádkou, by bylo vhodné dokazování doplnit například výslechem manžela této svědkyně. V případě, že by soud prvého stupně setrval na závěru, že svědci závěti jsou vyloučeni z tohoto svědectví pro poměr k osobě žalovaného, musí se zaměřit na naplnění pojmu osoby blízké ve vztahu k těmto svědkům ve smyslu § 22 odst. 1, věta za středníkem o.z. Soud prvého stupně měl poskytnout odvolateli patřičné poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a o následcích nesplnění takové výzvy soudu ve smyslu neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního ve vztahu k výsledku sporu. Soud prvého stupně se měl blíže zabývat i časovými okolnostmi souvisejících se samotným sepisem závěti dne [datum] i úmrtím zůstavitele dne [datum], bezprostředně po sepisu sporné závěti. Nebylo dosud zjištěno, kde zůstavitel v době podpisu závěti žil a kde zemřel, zda byl hospitalizován, v péči třetí osoby apod. Nebylo zjištěno, zda jeho zdravotní stav v době sepisu závěti umožňoval stěhování (odkud a kam) apod. Tyto okolnosti předcházející sepisu závěti i okolnosti po jejím sepisu by mohly být vodítkem pro ověření pravdivosti tvrzení žalovaného o hodnocení způsobilosti a věrohodnosti svědků závěti.

4. Spornou skutečností v projednávané věci je tedy to, zda zůstavitel Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] podepsal dne [datum] spornou závěť a zda svědkové [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] nejsou vyloučeni jako závětní svědkové pro poměr k osobě žalovaného, jako osoby blízké dle § 22 odst. 1 o.z., kdy by újmu, která by utrpěla jedna z jedna z nich, důvodně pociťovala druhá jako újmu vlastní.

5. Z obsahu spisu, zejm. tvrzení účastníků, dědického spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] byly zjištěny následující příbuzenské vztahy: [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelý dne [datum] a [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum] byli rodiče zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelého [datum] a žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození]. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] byla druhá manželka [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelého [datum]. Svědkyně [jméno] [příjmení], [datum narození] je dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [jméno] [příjmení] a žalovaný jsou rodiče svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození]. [jméno] [příjmení] je matkou svědka [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození], [celé jméno žalobkyně] [datum] (žalobkyně) dcera Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelého [datum] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], roz. [příjmení], [datum narození]. Účastníci učinili nesporným (jednání č [datum], čl.295pv), že po smrti [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovaný [celé jméno žalovaného] převedl z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] 60 000 Kč na účet [jméno] [příjmení] u [anonymizováno].

6. Z trestního spisu Policie ČR, KŘPPK, územní odbor [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], bylo zjištěno, že policie prošetřovala trestní věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu, jehož se měl žalovaný dopustit tak, že předložil bratrovo allografní závěť ze dne [datum], kterou byl označen za jediného dědice veškerého majetku zůstavitele pocházející z jeho nároku na dědický podíl po jejich dříve zemřelém otci [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], a to na úkor žalobkyně jako zůstavitelovy dcery. Trestní věc byla odložena, neboť nebylo jednoznačně prokázáno, že závěť je padělkem. Součástí citovaného policejního spisu byl též znalecký posudek Policie, odboru kriminalistické techniky a expertíz ze dne [datum], podle jehož závěru sporný podpis na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného] na originálu v závěti z [datum] pravděpodobně není podpisem pisatele a pravděpodobně se jedná o padělek.

7. Za této situace, kdy žalobkyně odkazovala na shora uvedený písmoznalecký posudek Policie ČR a zpochybnila pravost podpisu allografní závěti ze dne [datum], kdy se nejedná o veřejnou listinu, byl žalovaný ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučen, aby prokázal, že podpis na sporné závěti je podpisem zůstavitele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný byl rovněž poučen ve smyslu § 118a o.s.ř., pokud tvrdil, že mezi ním a závětními svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] není blízký vztah, aby prokázal, že zejména [jméno] [příjmení] není v postavení osoby navzájem žalovanému blízkou, tedy zejména, že nejsou v družském vztahu. Dále byl poučen, aby doplnil tvrzení a prokázal svůj poměr k svědku [jméno] [příjmení]. [anonymizováno], zejména ohledně osobních, rodinných vztahů, kým byl povolán jako závětní svědek a proč. Dále, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, kde zůstavitel v době podpisu závěti žil a kde zemřel, zda byl například hospitalizován či v péči třetí osoby apod. Jaký byl jeho zdravotní stav v době pořízení závěti. Žalovaný byl poučen o nepříznivých následcích, pokud svá tvrzení nedoplní a neprokáže předložením či označením příslušných důkazů.

8. Žalovaný ke svému vztahu s [jméno] [příjmení] uvedl, že nikdy nebyli v družském vztahu či vztahu osob navzájem si blízkých a takový závěr nebylo možné z důkazů provedených před soudem dovodit. Žalovaný a svědkyně [příjmení] nemají žádný partnerský vztah, není jeho přítelkyní a jejich vztah by se dal charakterizovat jako obyčejný kamarádský, který nikdy nedosahoval úrovně osob navzájem si blízkých. Tento vztah nelze dovozovat z toho, že [jméno] [příjmení] byla v nemocnici představena jako družka či přítelkyně žalovaného, ani z toho, že ji označil jako přítelkyni v e-mailové komunikaci s žalobkyní, kde byla přiložena i fotografie. [jméno] [příjmení] byla představena uvedeným způsobem proto, aby byla vpuštěna na nemocniční oddělení, když byl žalovaný za svým otcem, protože by je tam jinak nevpustili a byla zde přítomna, neboť do nemocnice dovezla žalovaného autem. V případě e-mailové komunikace s žalobkyní, kde byla přiložena i fotografie, došlo k označení [jméno] [příjmení] za přítelkyni žalovaného proto, že se žalovaný styděl za své zdravotní problémy (impotenci). Blízký vztah k [jméno] [příjmení] nelze dovodit ani z toho, že absolvovala s žalovaným některé cesty, jako soudem uváděná návštěva hrobu a manželky zesnulého otce či ze skutečnosti, že je vdaná a bydlela v [obec] v samostatném bytě, byť na adrese jako žalovaný. Tento vztah nelze dovodit ani ze skutečnosti, že došlo k převodu finančních prostředků žalovaným na účet [jméno] [příjmení], kdy takové transakce jsou podle žalovaného běžné i mezi lidmi, kteří k sobě nejsou ve vztahu osob vzájemně blízkých. Bratr žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] vybral po smrti jejich matky [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], z jejího účtu č. [bankovní účet], částku 101 225,50 Kč a téhož dne z této částky vložil 80 000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet], když měl dispoziční právo k účtu matky. Podle dohody žalovaného a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] náležela částka 60 000 Kč [celé jméno žalovaného], který nedisponoval a dosud nedisponuje bankovním účtem. Proto žalovaný po smrti [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum] tyto prostředky ve výši 60 000 Kč převedl na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet]. Těmito prostředky byly hrazeny náklady související s úmrtím Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], zejména náklady pohřbu 7 854 Kč, náklady na vystěhování bytu užívaného zůstavitelem na [obec] a náklady na údržbu zahrady v [obec], nemovitosti, které jsou předmětem dědictví po otci žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného], narozenému 1938 (pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba, pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba a pozemek p. [číslo] v kat. úz. [obec]). [jméno] [příjmení] předávala finanční prostředky žalovaného v průběhu několika měsíců v hotovosti. Žalovaný se s ní o tyto prostředky žádným způsobem nepodělil, ani je s ní společně nespotřeboval. Ohledně svědkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], zesnulé manželky otce žalovaného a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], pana [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], žalovaný uvedl, že svědkyně [příjmení]. [příjmení] po smrti [celé jméno žalovaného], narozeného 1938, přijela do objektu [obec], jehož vybavení neoprávněně vyklidila, resp. likvidovala pozůstalost po otci žalovaného. V důsledku toho došlo mezi ní a Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] ke sporu, kdy na ni chtěl podat trestní oznámení. Svědkyně [jméno] [příjmení] zastupovala zesnulou [jméno] [celé jméno žalobkyně] v dědickém řízení po [celé jméno žalovaného], narozenému 1938 a žalovanému a Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] navrhovala, aby nemovitosti v [obec], tvořící část dědictví přešly do vlastnictví její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně] a po jejich prodeji bude vyplaceno každému z nich po 1/3 zůstatku prodejní ceny. Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] sděloval, že na tento návrh nepřistoupí, a proto žalovaný dovozuje, že [jméno] [příjmení] měla zájem na výsledku uvedeného dědického řízení. K osobě [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] žalovaný uvedl, že s ním a jeho matkou [jméno] [příjmení], s ní měl dceru, svědkyni [jméno] [příjmení] [příjmení], žil ve společné domácnosti spolu se svědkem [jméno] [příjmení]. [anonymizováno], který byl tehdy malý a narodil se z předchozího vztahu [jméno] [příjmení]. Přibližně v roce [rok] či [rok] [jméno] [příjmení] s oběma dětmi se bez výstrahy odstěhovala z bytu, kde tehdy bydlely. Svědek [příjmení] byl povolán jako závětní svědek z důvodu, že žalovaný byl na návštěvě u své dcery [jméno] [příjmení]. [příjmení] a svědek [příjmení] zde byl zrovna na návštěvě. Bratr žalovaného, zůstavitel Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] žil v době podpisu závěti sám v bytě [ulice] [právnická osoba] a.s. na adrese [adresa], a v tomto bytě zemřel. Žalovanému bylo známo, že měl zůstavitel problémy se srdcem a dýchání a byl hospitalizován ve Stodské nemocnici a.s. a v době pořízení závěti nebyl zůstavitel ve stavu, který by mu jakkoliv znemožňoval či ho omezoval v provedení pořízení závěti.

9. Z dědického spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], narozen [datum], zemřel dne [datum]. Notář [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem v [obec], [ulice a číslo], byl pověřen jako soudní komisař k provedení úkonů v pozůstalostním řízení. Podle úředního záznamu z [datum] se téhož dne dostavil žalovaný k notáři, kde předložil kopii allografní závěti zůstavitele. Dle protokolu notáře z [datum], téhož dne předložil žalovaný otevřenou závěť zůstavitele bez oprav a závad poškození (zjevně originál listiny), v níž žalovaný uvedl, že obsahuje poslední vůli zůstavitele. Je sepsaná na počítači, vyjma čísla občanského průkazu závětní svědkyně [jméno] [příjmení]. [příjmení], které je dopsáno ručně, je podepsána zůstavitelem a 3 závětními svědky, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] (zde uvedeno chybně [jméno] [příjmení] [příjmení]). Ve sporné závěti se uvádí:“ Já níže podepsaný [jméno] [celé jméno žalovaného], č. [číslo obč. průkazu], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], se v případě mého úmrtí vzdávám svého podílu z dědictví vedeného u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod č. 34D/ 2015, po otci [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], [příjmení] [číslo], zemřelém dne [datum], a to ve prospěch svého bratra [celé jméno žalovaného], č. [číslo obč. průkazu], [rodné číslo], bytem [adresa]. Korespondenční adresa [adresa], kterého rovněž tímto ustanovuji svým dědicem, a aby za mne vyřídil veškeré úkony s tímto a mojí pozůstalostí spjaté. Toto je má poslední vůle“. Následuje na [obec] dne [datum], Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] a parafa podpisu. Dále se zde uvádí: Prohlašujeme, že před námi pan [jméno] [celé jméno žalovaného] výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli a jeho projevu jsme byli současně přítomni. [jméno] [příjmení], č. [číslo obč. průkazu], [ulice a číslo], [obec a číslo] 00 a její podpis. [příjmení] [jméno] [příjmení], č. [číslo obč. průkazu], [obec a číslo], [PSČ] a jeho podpis a konečně [jméno] [příjmení]. [příjmení], č. [číslo obč. průkazu], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] a podpis. Celá listina byla sepsána na počítači a vytištěna, popř. sepsána jiným způsobem strojově, pouze podpisy byly provedeny ručně a dále bylo ručně vepsáno číslo občanského průkazu [jméno] [příjmení]. [příjmení]. V předběžném šetření o dědictví, o kterém byl sepsán protokol z [datum], se zúčastnil pouze žalovaný, který ohledně dětí, příp. dalších potomků zůstavitele uvedl, že zůstavitel měl zřejmě s první manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně] dceru. Bližší informace mu nejsou známy. Z druhého manželství žádné děti nebyly. K spolužijícím osobám uvedl, že zůstavitel se nezdržoval soustavně na jedné adrese – na adrese [obec a číslo], žil společně s pozůstalým bratrem. V bytě na adrese [adresa], žil sám. Žalovaný, který se postaral o pohřeb zůstavitele, souhlasil s tím, aby mu v případě, že řízení o dědictví bude zastaveno, byl mu vydán majetek nepatrné hodnoty zůstavitelem zanechaný. Předložil fakturu pohřební služby [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] ohledně zajištění pohřbu zůstavitele, jehož objednatelem byl žalovaný, s vyúčtovanou částkou 7 854 Kč [právnická osoba] z [datum] byly po úmrtí zůstavitele realizovány bankovní operace, účet vykazoval mínusový zůstatek a byl zrušen k [datum] s pohledávkou mínus 172,23 Kč. Podáním ze dne [datum], doručeným notáři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], se žalobkyně přihlásila do dědického řízení jako nepominutelná dědička. V podání mimo jiné uvádí, že závěť předloženou žalovaným považuje za neplatnou. Žalovaný ji kontaktoval i informoval o smrti jejího otce (zůstavitele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]) a byla mu známa její adresa. Není tak pravdou, když uvedl u notáře, že bližší informace o ní mu nejsou známy. V e-mailové korespondenci ji žalovaný na dotaz průběhu dědictví sděloval, že se záležitost vyřizuje a není mu nic známo a až dne [datum] ji informoval, že se zjišťuje, zda zůstavitel nezanechal závěť. S ohledem na toto tvrzení má za to, že předloženou závěť zůstavitel nepodepsal. Z výpisu z účtu zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] u [obec] spořitelny č. [bankovní účet] ze dne [datum] vyplývá, že prostřednictvím [anonymizována dvě slova] (elektronické bankovnictví [obec] [anonymizováno]) byla odeslána částka 60 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z protokolu sepsaného v dědickém řízení dne [datum] vyplývá, že svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že zůstavitele i žalovaného zná asi 7 či 8 let, setkávali se v [obec] jako přátelé. [jméno] [celé jméno žalovaného] navštívila v nemocnici ve [anonymizováno], pomáhala mu vzhledem k jeho zdravotnímu stavu s těžšími pracemi v jeho bydlišti v [obec]. Když s žalovaným, [jméno] [příjmení]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] jeli pomoci na [příjmení], požádal je žalovaný v autě, aby byli svědky závěti zůstavitele ve prospěch žalovaného a stejně tak závěti pořízené žalovaným ve prospěch jeho bratra – zůstavitele. Zůstavitel projevil, že listina obsahuje závěť, v té době u toho byla přítomna ona, [jméno] [příjmení]. [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zůstavitel k obsahu listiny nic zásadního nesděloval. Listinu nečetla, podívala se jen na její záhlaví. Listinu podepsaly všechny na ní uvedené osoby najednou. Domnívala se, že stav zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] v době pořízení závěti byl stabilizován, vařil jim kávu, pouze se mu špatně dýchalo. Vztah mezi bratry, zůstavitelem a žalovaným, by označila jako kamarádský. Závěť na místě vytiskl [jméno] [celé jméno žalovaného]. Obsah závěti mezi sebou řešil pouze zůstavitel a žalovaný a závěť nebyla v přítomnosti svědků hlasitě přečtena. Důvodem, proč nebylo číslo občanského průkazu vytištěno, ale vepsáno ručně, byla skutečnost, že jmenovaná neměla občanský průkaz u sebe a šla si pro něj do automobilu. V mezidobí byla závěť vytištěna. Závěť byla podepsáno v kuchyni. Závěť z vedlejší místnosti přinesli zůstavitel a žalovaný společně, před svědky vytištěna nebyla. Návštěva u zůstavitele trvala přibližně půl dne. Pomoc zůstaviteli spočívala ve vynášení starého nábytku ze sklepa do bytu, zejména šlo o židle, stůl a sedačku. K dotazu, zda svědkyně někdy bydlela s žalovaným a zůstavitelem ve společné domácnosti uvedla, že ve společné domácnosti s nimi nikdy nebydlela, je z [obec], nežila nikdy ani samostatně s [celé jméno žalovaného], jejich vztah nikdy nebyl intimní, je vdaná. Dále uvedla, že s žalovaným byla několikrát na společné dovolené, nikdy však nebyli sami a trvá na tom, že jsou pouze přátelé. S manželem vede společnou domácnost. Svědek [jméno] [jméno] [příjmení] před notářem vypověděl, že [jméno] [příjmení] [příjmení], dcera žalovaného, je jeho sestra. Na podzim [rok] ho žalovaný požádal, zda by mu nepomohl společně s dalšími osobami jeho bratrovi s těžšími pracemi v [obec]. Cestou v autě žalovaný uvedl, že na místě budou podepisovat nějaké listiny. Po příjezdu se vynosily věci ze sklepa, poté, co byli s prací hotovi, pili kávu. Na stole se objevily listiny, na něž žalovaný ještě něco dopisoval (osobní údaje dcery) a všichni listiny podepsali. Zůstavitel a žalovaný řešili, že nechtějí přijít o dědictví po otci, které dosud probíhalo. Svědek věděl, že zůstavitel je nemocen, přišel mu však v pohodě, poznal ho. Listinu zůstavitel sepsal, protože zřejmě věděl, že je nemocný, závěti pořídil žalovaný i zůstavitel vzájemně. Svědek si nevybavil, že by se na místě cokoliv vytvářeno, poté, co přestali pracovat, se listina prostě objevila na stole. Na místě bylo pouze doplněno číslo občanského průkazu [jméno] [příjmení]. [příjmení]. Nepamatoval si, jak znal zůstavitel číslo občanského průkazu svědka, které bylo vytištěno. [jméno] [příjmení]. [příjmení] občanský průkaz neměla, šla pro něj do auta. Svědek si nevybavil, v jaké místnosti byla závěť podepsána. Nepamatoval si, co přesně k obsahu listin zůstavitel uvedl, bavili se o tom, že listina je jeho poslední vůle, že by bratři po sobě měli vzájemně dědit. Matka svědka žila s žalovaným zhruba 2, 3 roky, když byl v mateřské škole, když se jim narodila [jméno], byly mu 4 roky. Žalovaného vídá sporadicky při návštěvě sestry [jméno]. Ohledně vztahu žalovaného a [jméno] [příjmení] uvedl, že ji vídá méně než otce, o jejich vztahu mu není nic známo. Vídal ji občas u sestry [jméno] [příjmení]. [příjmení], neboť pracuje v Německu, po [obec] se zdržuje málo. Svědka seznámil s [jméno] [příjmení] žalovaný, svědek si nevšiml toho, že by jejich vztah byl intimní. Kde došlo k seznámení, si nevybavil. Svědkyně [jméno] [příjmení]. [příjmení] před notářem vypověděla, že je dcerou žalovaného, otec ji požádal, aby jeli pomoci jeho bratrovi na [příjmení], vynosit nějaké těžší věci ze sklepa. Již předtím jí řekl, že na místě budou řešit nějaké listiny, po cestě s tím seznámil i [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Po vynošení věcí ze sklepa jim zůstavitel uvařil kávu, zašel dozadu, přinesl vytištěné 2 listiny – jejich vzájemné závěti. Bylo zjevné, že jsou s žalovaným domluveni. Listiny podepsali všichni u stolu v kuchyni. Zůstavitel se zadýchával, ale po psychické stránce byl v pohodě, poznával je. Po pořízení listiny si zůstavitel i žalovaný povídali a večer odjeli domů. Svědkyně si nevybavila, kdo listiny ke stolu přinesl, pouze že se objevily na stole, byly vytištěny zůstavitelem vzadu. Listina nebyla nahlas čtena, ona ji nečetla, neboť rodině důvěřuje a řeklo se, o co jde. K dotazu, zda má žalovaný nějakou přítelkyni, svědkyně uvedla, že nemá, alespoň o tom neví. Vztah žalovaného a [jméno] [příjmení] vnímá jako kamarádský, ví, že je vdaná. [jméno] [příjmení] nenavštěvuje, s otcem se nicméně navštěvovala. K důvodu, proč je na závěti vepsáno číslo občanského průkazu svědkyně a není vytištěno, uvedla, že neví, proč si ho pořizovatel nezjistil předem. Dále svědkyně [jméno] [příjmení]. [příjmení] uvedla, že zůstavitele byla jednou navštívit v nemocnici ve společnosti paní [příjmení]. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], byla žalobkyně odkázána, aby ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu Plzeň-sever žalobu na určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], zemřelému [datum]. Řízení o pozůstalosti bylo současně přerušeno.

10. Z trestního spisu Policie ČR, KŘ policie [příjmení] kraje, územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], byly zjištěny následující skutečnosti: Z e-mailové komunikace mezi e-mailem [email] a [email], kdy účastníci učinili nesporným, že jde o e-maily žalovaného a žalobkyně za období od [datum] až [datum] (č.l. 5-19) vyplývá, že žalovaný sdělil dne [datum], že jede vyřizovat pohřeb, zaslal jí parte zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] s tím, že ji bude průběžně informovat. Z obsahu e-mailů bylo zřejmé, že žalovaný věděl, že žalobkyně je dcerou žalovaného. K žádosti žalovaného žalobkyně zaslala žalovanému v příloze své fotografie spolu s nezletilým dítětem. V rámci výměny fotografií a informací o svých osobních životech žalovaný sdělil v e-mailu z [datum], že žije s přítelkyní pár let, ale ženatý není. V e-mailové korespondenci zaslal žalobkyni rovněž fotografii (č.l. 10 či 38), na které je na řece vyfotografován žalobce s [jméno] [příjmení], kde oba pózují v přikrčeném posedu v plavkách. V e-mailu ze dne [datum] žalovaný k dotazu žalobkyně, zda neví něco nové, kdy se jí ještě žádný notář dlouho neozval, uvedl, že zatím neví nic určitého. Sdělil, že určitě dávají dohromady všechny věci jako u našeho táty a to trvá. Za měsíc to bude rok a stále žádný závěr. Jestli neměl udělanou nějakou závěť, něco nedlužil a tak. Je to všechno na dlouhé lokty, měl jsem s tím zatím jenom lítání. Vrácení a vyklizování kvartýru, odhlášení elektřiny nešlo bez úmrtního listu atd. Jen samá byrokracie a papírování. V e-mailu ze dne [datum] žalovaný sděluje žalobkyni, že ohledně dědictví neví nic, naposledy mu psala nějaká notářka z [obec], tam vše předali a čeká se na dědovu novou manželku, která měla nějaké výhrady. Byla na tom zdravotně zle a obává se, aby náhodou též nezemřela. Tím by se vše zkomplikovalo, protože má několik dědiců. Pověděli mu, že dokud se nevyřeší jedna závěť, nedá se dodělat druhá, která spolu souvisí. Vše má notář, přes půl roku se mu nikdo neozval. Z úředního záznamu z [datum] (č.l. 85) vyplývá, že zůstavitel Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] bydlel před svou smrtí na adrese [adresa]. Tato společnost pronajala Ing. [celé jméno žalovaného] postupně 2 byty v [obec]. První z nich byl bytem po jeho zemřelé matce, později se [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] přestěhoval do menšího a levnějšího bytu. Nájemní smlouvy i předávací protokoly podepisoval [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z protokolu o předání bytu [číslo] v době [adresa], [ulice] ulice, [obec], z [datum], dohody o zániku nájmu tohoto bytu z [datum] a protokolu o předání tohoto bytu ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] převzal užívání bytu [číslo] v domě [adresa] v [příjmení] ulici v [obec a číslo] 06 a tento byt vrátil k užívání pronajímateli dne [datum]. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] vyplývá, že zůstavitel Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] převzal dne [datum] do užívání byt [číslo] v domě [adresa] v [příjmení] ulici v [obec a číslo]

6. Z úředního záznamu o ohledání místa bytu [číslo] v domě [adresa] v [příjmení] ulici v [obec] vyplývá, že tělo zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo nalezeno v bytu [číslo] v domě [adresa] v [příjmení] ulici v [obec], což bylo též zdokumentováno fotograficky (č.l. 92-101). V úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] (č.l. 106 trestního spisu) žalovaný uvedl, že předmětem dědictví po otci byly též pozemky v [obec]. S bratrem měli zájem o tyto pozemky a chtěli vyplatit nárok jeho manželky. Byly zde dlouhé dohady a není to vyřešeno. Bratr bydlel v [obec] u žalovaného v domě, který měl pronajatý, po smrti matky bratr odešel na [příjmení], kde nejprve bydlel v jejím bytě, potom si pronajal menší byt. Oba z [obec] pocházeli, bratr se tam vrátil a zůstal tam. K žalovanému zajížděl občas. Asi po roce, co bydlel v [obec], bratr zemřel v listopadu 2015, kdy asi 2 měsíce před smrtí byl hospitalizován v nemocnici ve [obec]. Měl problémy s dýcháním a se srdcem. Asi týden poté, co bratra žalovaného propustili ze Stodské nemocnice, přivezl k němu žalovaný svůj počítač, který již nepoužíval. Ten den mu bratr navrhl, aby udělali vzájemnou závěť, pokud by se s nimi něco stalo, aby to nedopadlo jako s dědictvím po otci, které se stále řeší. Domluvili se, že asi po 14 dnech žalovaný přijede, vezme někoho na pomoc se stěhováním matčina bytu. Bratr měl byt v sousední bytovce. Přitom by mohli podepsat vzájemně závěť. Takto udělali, žalovaný přijel s dcerou, kamarádkou a jedním kamarádem, synem bývalé přítelkyně. Vystěhovali nábytek z bytu matky, bratr pak přinesl vytištěné závěti, které si navzájem podepsali. Jednu podepsal žalovaný ve prospěch bratra, druhou jeho bratr ve prospěch žalovaného. Asi po měsíci se žalovaný nemohl bratrovi dovolat, dotazoval se na něj příbuzných v [obec] a skončilo to tak, že bratra našli hasiči s policií zemřelého v bytě. Když se vyřizovala pozůstalost po bratrovi, žalovaný odnesl všechny dokumenty k notáři, pozůstalost se vyřizuje dodnes. Bratr měl dceru z prvního manželství, která vyrůstala a žije na Slovensku. Asi před 15 lety žalovaný odvezl autem žalobce za jeho dcerou, po návštěvě se spolu zase nestýkali. Po smrti bratra Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] společný mladší bratr [jméno] žijící v SRN volal [obec] dceři (žalobkyni), kdy kontakt byl v [obec] telefonu. Více s ní žalovaný nic neřešil, a jelikož se s ní ani nechtěl potkat u notáře, řešil za něj vše advokát. Když žalovaný vyklízel byt [jméno] [celé jméno žalovaného] spolu s bratrancem [jméno] [příjmení], prakticky vše tam nechali. Bratr měl skoro vše uloženo v posteli, kterou s ohledem na rozklad těla vynesli a spálili. Konečně žalovaný uvedl, že žádnou listinu s bratrovým písmem nemá, psali si e-mailem nebo telefonovali.

11. Z úředního záznamu policie z [datum] (č.l. 110) vyplývá, že žalovaná uvedla, že žila s matkou na [země], otec v [obec], rozvedli se, když jí bylo 7 let. Otec za ní několikrát přijel, ale na to si již nevzpomíná. Když jí bylo 18 let, byla na brigádě v [obec] a setkala se s otcem a jeho bratrem (žalovaným). Otec si pak v průběhu týdne zařídil dovolenou a odjeli spolu s bratrem (žalovaným), [jméno] [příjmení] a jeho přítelkyní a sestřenicí [jméno] na Slovensko, kde strávili asi týden. Několikrát potom, mezi Vánoci a Novým rokem, otce navštívila, otec byl asi i na Slovensku u strýce, kde se s ním setkala. Udržovali pak kontakt prostřednictvím telefonu, SMS. Později ztratila telefon a kontakty neměla zálohované. Později měla jiné starosti, byla těhotná, a když našla telefonický kontakt, který by mohl být jejího otce, její matka na toto číslo volala, telefonát vzal cizí muž. Po smrti otce ji SMS zprávou z [datum] informoval [jméno] [příjmení], syn babičky, a dal jí kontakt na žalovaného. 2x si volali, pak komunikovali e-maily. Žalovaný po telefonu sdělil, že potřebuje její adresu, aby ji předal notáři, spolehla se na to, že vše zařídí, když měla syna ve věku cca 1 roku a nemohla cestovat, vyřizovat věci v [obec]. Takto se domlouvali s žalovaným v e-mailech. Žalovaný chtěl, aby byt po otci vyklidila, ona chtěla, by jí poslal otcovy osobní předměty a fotky na památku. Později zavolala do kanceláře notáře [anonymizováno] [příjmení], kde jí bylo sděleno, že jsou rádi, že se ozvala, neboť ji nemohou najít. Sdělila kontaktní údaje, a když ji po několik týdnů nikdo nekontaktoval, sama mluvila s [anonymizováno] [příjmení], který jí sdělil, že existuje závěť jejího otce. Až v létě 2016, kdy byla v ČR, navštívila kancelář notáře [anonymizováno] [příjmení], který jí závěť ukázal. Došlo jí, že svědky podpisů zná, šlo o [jméno] [příjmení] a sestřenici [jméno] a [jméno] [příjmení] je přítelkyní, o které žalovaný psal, že s ní žije. Nepřipadalo jí přirozené, že by otec zvolil takovou formu závěti, neboť byl puntičkář a zásadový. Žalovaný v e-mailu přiznal existenci závěti až v době, kdy byla poprvé u notáře a měla kopii závěti k dispozici. Byla přesvědčena, že jí žalovaný notářského řízení záměrně tajil, ačkoliv měl asi týden po smrti otce její adresu a kontakty na ni. Jí zatajil, že má k dispozici závěť otce, kterou jí předložil až notář. Domnívala se, že ji chtěl připravit o dědictví po otci.

12. Z úředního záznamu o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že uvedla, že je dcerou [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], manželky zesnulého [celé jméno žalovaného] staršího. Matka se s ním seznámila asi před 15 lety a [datum] uzavřeli manželství. Rodina považovala [celé jméno žalovaného] staršího za dědu, matka byla babi. [celé jméno žalovaného] starší se syny [jméno] a [jméno] neměli dlouho kontakty, [jméno] [celé jméno žalobkyně] ho přesvědčila, aby je obnovil. [celé jméno žalovaného] starší i jeho manželka [jméno] věděli o vnoučatech dětí, synů [jméno] a [jméno], nevěděli jen aktuální informace. O smrti [jméno] [celé jméno žalovaného] se svědkyně [příjmení] dozvěděla až od notářky, projednávající dědické řízení po [celé jméno žalovaného] starším. Ten měl [datum] autonehodu, byl hospitalizován na ARO v [obec] [část obce], kam za ním přijel na návštěvu žalovaný se svou přítelkyní [jméno]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] se poprvé viděla asi na pohřbu jeho otce, kdy volal bratru [jméno], proč zde není, na otcově pohřbu. Prostě mu po telefonu vynadal a pak jim řekl, že bratr [jméno] mu řekl, že je v [obec] a na pohřeb zapomněl. Po smrti [celé jméno žalovaného] staršího byl na návštěvě [jméno] [celé jméno žalobkyně] žalovaný a jeho přítelkyně [jméno], jeho dcera [jméno] i s vnukem.

13. V úředního záznamu o vysvětlení [jméno] [příjmení]. [příjmení] z [datum] svědkyně uvedla, že je dcerou žalovaného. V závěti [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedla, že někdy na podzim 2015 jela s otcem, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za strýcem [jméno] [celé jméno žalovaného] na [příjmení] stěhovat nábytek. [příjmení] [jméno] chtěl pomoci se stěhováním těžších kusů ze sklepa do bytu. Byl to nábytek ve sklepě domu, kde tehdy bydlel a stěhoval se do jeho bytu v prvním patře. Chtěl odstěhovat stůl a židle. Stěhovalo se ještě něco, co si již nevybavovala. Stěhování sjednal otec s [jméno] [celé jméno žalovaného], otec všechny obvolal. Svědkyně zajela za otcem do [obec], kde již byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a otec. Otcovým vozem odjeli na [příjmení], kde po příjezdu začali stěhovat nábytek. Poté šli do bytu a [jméno] [celé jméno žalovaného] vytáhl závěť a otec vytáhl svoji závěť. Domnívala se, že závěť tiskli táta s [jméno] na [obec] počítači, ale u toho nebyla, protože šla do auta pro občanský průkaz. Když se vrátila, dopsali číslo jejího občanského průkazu do závěti a všichni závěť podepisovali jako svědci. Otec s [jméno] si podepsali své závěti a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a svědkyně obě závěti podepisovali jako svědci. Všichni seděli u jednoho stolu a všichni to na místě podepsali. Závěť podepsal i [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po příjezdu na [příjmení] otec svědkyně řekl, že se strýcem chtějí podepsat závěti, aby nebyl problém s řešením dědictví, jako je problém řešen s dědictvím po dědovi. Zdravotní stav [jméno] [celé jméno žalovaného] byl v pohodě, vtipkoval, jen obtížně dýchal.

14. V úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] svědkyně uvedla, že zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] znala asi 7-8 let před jeho smrtí, když trénovala lukostřelbu na střelnici. Později si psali a volali. Tehdy bydlel v [obec], později se přestěhoval do [obec] u [obec]. Poblíž [obec] má bratr svědkyně chalupu, a když za ním jezdila, občas se za [jméno] [celé jméno žalovaného] zastavila. Tehdy poznala i [celé jméno žalovaného]. S oběma zůstala v kamarádském vztahu. V případě obou bratrů [anonymizováno] mezi nimi byl pouze kamarádský vztah. K přítomnosti svědkyně u podpisu závěti [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedla, že v létě před smrtí [jméno] [celé jméno žalovaného] byl hospitalizován v nemocnici ve [obec]. Byla s ním, žalovaným, na návštěvě. Později byl z nemocnice propuštěn, měl nějaké problémy s dýcháním, tento problém měl ale po celou dobu, co ho znala. Nevybavila si, který z bratrů [anonymizováno] ji požádal o to, zda pojede za [jméno] [celé jméno žalovaného] na [příjmení] na návštěvu. S tím souhlasila, nějak se smluvili na společné cestě. [jméno] se svým autem k žalovanému do [obec], pak pokračovali jeho autem spolu s [jméno] a [jméno] [příjmení]. V autě jim žalovaný sdělil, že se s [jméno] domluvili na tom, že mají v úmyslu sepsat závěti, kde se navzájem ustanoví jako dědici. Ptal se, zda podpis závěti dosvědčíme. [příjmení] [příjmení] dojeli kolem poledne, [jméno] [celé jméno žalovaného] je přivítal, byl v pohodě. Rozhodně nebyl neobvykle nemocen. Měl jen problémy s dýcháním. Poté, co uvařil kafe, říkal, že by potřeboval přinést nějaký nábytek ze sklepa. Mělo se jednat asi o 2-4 židle a stůl a asi skříňku. Říkal, že tyto věci by neunesl, protože by to neudýchal. Po přestěhování si povídali v kuchyni u stolu, který přistěhovali. Bavili se obecně o tom, že oba bratři chtějí podepsat závěť, pak odešli do vedlejšího pokoje. Bratři [celé jméno žalobkyně] se po chvíli vrátili a každý přinesl jednu listinu. Svědkyně si je detailně nestudovala, v záhlaví bylo napsáno něco ve smyslu, že se jedná o závěť. Oba bratři je slovně informovali, že se jedná o jejich závěti. Tyto podepsali svědkyně, [anonymizováno] dcera [jméno] a [jméno] je podepsali jako svědci. Obě závěti se podepisovaly u stolu najednou v průběhu cca minuty až dvou. [jméno] přinesla občanský průkaz až před podpisem závěti, kdy tyto byly vytištěny a číslo jejího občanského průkazu se dopisovalo do tištěného textu ručně. Pak si bratři vzali každý závěť druhého, povídali si a k večeru odjeli. Není pravdou, že by žila ve společné domácnosti s žalovaným, žije v [obec] v domě ve spoluvlastnictví s jejím bratrem. V tomto domě mají společnou domácnost s manželem [jméno]. V úředním záznamu o doplnění podaného vysvětlení z [datum] svědkyně [příjmení] uvedla, že s žalovaným navštívila oddělení [anonymizováno] v [anonymizováno] nemocnici v [obec] otce žalovaného, který tvrdil, že je jeho přítelkyně, z rodiny, aby ji pustili do nemocnice k [celé jméno žalovaného] staršímu. Jeho přítelkyní ale nebyla. Popřela, že by ji v prodejně [anonymizováno], kde měla být vedoucí, navštívil [celé jméno žalovaného] starší s jeho manželkou. K vysvětlení svědkyně [příjmení], podle které měla [jméno] [příjmení] s žalovaným a jeho dcerou [jméno] a jejím synem navštívit vdovu po zemřelém otci žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně], kde měla vystupovat jako přítelkyně, žalovaná uvedla, že na návštěvě byli, není si však vědoma, že by ji představovali jako [anonymizováno] přítelkyni. Byla zde paní [celé jméno žalobkyně], asi její snacha, ale další si nevybavila. K převodu částky 60 000 Kč dne [datum] na její účet č. [bankovní účet] z účtu zůstavitele Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedla, že nebyla příjemcem těchto peněz. Žalovaný neměl vlastní účet a požádal ji, zda si může peníze převést na její účet, jednalo se o peníze po jeho matce, které byly na účtu [jméno] [celé jméno žalovaného], žalovaný měl k účtu přístup a zařídil převod. Ona tuto částku postupně z účtu vyzvedla a v hotovosti ji žalovanému předala, když si o takovou sumu řekl. V e-mailové komunikaci žalovaného s žalobkyní, v níž žalovaný uvedl, že žije pár let s přítelkyní, ale není s ní ženatý a v návaznosti na to žalobkyni zaslal i fotografii zhotovenou [datum], svědkyně [příjmení] uvedla, že jde o fotografii z dovolené na vodě. Byli na společné dovolené jako parta. S žalovaným rozhodně nežije jako družka a neví, proč to tvrdil.

15. Žalovaný dále v úředním záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] uvedl, že se jeho otec asi před 4 lety krátce před smrtí oženil, o čemž se s bratrem dozvěděli, když otec přijel do [obec] i s novou manželkou. Žalovaný si nevybavil její jméno. Otec zemřel asi měsíc po dopravní nehodě, žalovaný za ním byl 2x v [obec] v nemocnici. Při vyřizování dědictví po otci byly problémy, neboť nemovitost po otci chtěla pozůstalá manželka prodat, žalovaný s bratrem si ji chtěli nechat a manželku vyplatit. Tento spor se dosud řeší. Problémy řešil hlavně bratr [jméno]. Žalovaný bydlí asi 5-6 let v pronájmu v [obec] u [obec], v bydlišti v [obec], kde má trvalé bydliště, nebydlí a nemá zde žádné užívací právo. [příjmení] [jméno] se k žalovanému do [obec] přistěhoval, pronajali si dům a chtěli sem vzít i matku, která bydlela v [obec]. Později zemřela a [jméno] jezdil na [příjmení] vyřizovat pozůstalost po matce, vyklidit byt apod. Nakonec si sehnal nějakou brigádu, v bytě po matce bydlel asi 14 dnů, byt vyklidil a sehnal si menší byt naproti. Byt po matce mu žalovaný pomáhal stěhovat do bytu menšího. Bratr měl problém s plícemi a srdcem, nemohl vykonávat těžší práci. Na [obec] bydlel [jméno] [celé jméno žalovaného] asi rok, zemřel v listopadu 2015. Asi týden poté, co byl propuštěn z hospitalizace v nemocnici ve [obec], mu žalovaný odvezl počítač a telefon. Bratr žalovanému navrhl, aby si udělali vzájemnou závěť. Domluvili se, že za 14 dní přijede a vezme s sebou někoho na pomoc se stěhováním věcí, které měl [jméno] [celé jméno žalovaného] ve sklepě a byly původně v matčině bytu. Bratr vše nastudoval na internetu a připravil. Když žalovaný přijel s dcerou, kamarádkou a jedním kamarádem, vystěhovali nábytek ze sklepa do bytu a poté mu bratr v obýváku ukázal závěti na počítači, vytiskl je a v kuchyni, kde seděli ostatní, je všichni podepsali. Každá závěť byla v jednom exempláři v prospěch žalobce a jeho bratra. Každý si nechal závěť ve prospěch druhého. Kam dal svou závěť [jméno] [celé jméno žalovaného], žalovaný nevěděl. Při vyřizování pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] měl k notáři přivézt veškerou dokumentaci. Vzpomněl si na závěť, nemohl ji najít a pak ji našel v přihrádce spolujezdce v autě a odnesl ji notáři s ostatními doklady. K návštěvě otce na oddělení [anonymizováno] v [anonymizováno] nemocnici s [jméno] [příjmení] uvedl, že nechtěl jít do nemocnice sám, už neví, jak se s [jméno] [příjmení] domluvil, jestli zrovna byla u nich na návštěvě nebo ji zavolal a domluvili se, že tam pojednou. Rozhodně ji nepředstavoval jako svoji přítelkyni. Ohledně návštěvy manželky otce žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] po smrti jeho otce spolu s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. [příjmení] a jejím synem, kde měl [jméno] [příjmení] představit jako přítelkyni, uvedl, že spolu s [jméno] [příjmení], svojí dcerou [jméno] a vnoučetem na návštěvě byli, ale [jméno] [příjmení] nepředstavil jako přítelkyni. Tehdy zde byla pouze paní [celé jméno žalobkyně] a její snacha. K e-mailové komunikaci s žalobkyní, v níž žalobkyni informoval o tom, že žije pár let s přítelkyní, ale není s ní ženatý a v návaznosti na to jí zaslal i společnou fotografii zhotovenou [datum] uvedl, že žalobkyni posílal fotky, neboť ho o to požádala. Není si vědom, že by posílal fotografii z dovolené na [anonymizováno], ani že by žalobkyni psal, že žije s přítelkyní. S žádnou ženou nebyl 5 let, jen s matkou [jméno] [příjmení]. K převodu částky 60 000 Kč dne [datum] na účet [jméno] [příjmení] z účtu zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že když naše matka asi před 2 lety zemřela, bratr, který neměl přístup k jejímu účtu, vybral 120 000 Kč, které uložil na svůj účet. Žalovaný účet neměl. Po otcově smrti chtěli s bratrem peníze použít k vyplacení [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Polovina této částky byla žalovaného. Žalovaný měl od bratra heslo k jeho účtu, a proto z jeho účtu vyzvedl svoji polovici z dědictví po matce a odeslal na účet paní [příjmení], která mu je potom předala. To udělal, protože nemá vlastní účet. Ke skutečnosti, že [datum] v kanceláři notáře [anonymizováno] [příjmení] do protokolu o předběžném šetření mimo jiné uvedl, že jeho bratr měl zřejmě s první manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně] dceru, kdy bližší informace mu nebyly známy, ačkoliv minimálně od [datum] s žalobkyní komunikoval a byl informován o adrese jejího pobytu, uvedl, že si neuvědomuje, že by na to byl tázán, a že by takto odpověděl. Nevěděl v té době, které děti byly bratrovy a které vyženil. Když bydlel v [obec], tak mu také některé děti říkaly tati, ale věděl, že to byly děti jeho tehdejší manželky. Nevěděl, jestli některé z nich byly jeho.

16. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [jméno] [příjmení] z [datum] vyplývá, že svědek [příjmení] uvedl, že žalovaný žil s jeho matkou, měli s ním dceru [jméno] [příjmení]. [příjmení]. Rozešli se, když [jméno] byly asi 2-3 roky, svědek se s žalovaným stýkal ojediněle, zejména v souvislosti s návštěvou [jméno]. Sám žalovaného nenavštěvoval. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] se jako děti vídali, když byl svědek na [obec] u babičky. [jméno] [celé jméno žalovaného] svědkovi pomáhal s výběrem střední školy, pak se jejich kontakty omezily. Náhodně se potkali v [obec], kde [jméno] [celé jméno žalovaného] bydlel, pak se s ním setkal až na [obec] při podpisu závěti. Tehdy mu telefonoval žalovaný, zda s ním nepojede na [příjmení], že s ním pojede i [jméno], že by měli pomoct [jméno] s vyklízením věcí. Svědek [příjmení] se domníval, že jde o vyklizení věcí z bytu po babičce. Souhlasil, domluvili se, že svědek přijede do [obec]. [jméno] se potkali s [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovaným. Sesedli do jeho auta a odjeli na [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalovaného] bydlel v sousední bytovce, než bydlela babička. [jméno] se zdál být v pořádku, měl jen problémy s dýcháním a kašlal. To však bylo dlouho obvyklé a dlouhodobé. [příjmení] [jméno] pomohli vystěhovat věci ze sklepa do domu, kde bydlel, do jeho bytu. Stěhovali židle a pohovku, pokud něco jiného, už si nevybavil. Svědek s žalovaným nesli gauč. Svědek [příjmení] uvedl, že s žalovaným nesli gauč, zatímco svědkyně [příjmení] v úředním záznamu uvedla, že gauč byl asi v bytě, protože na něm [jméno] [celé jméno žalovaného] spal. O tom, že by se měly podepisovat závěti, jim žalovaný říkal během cesty v autě. Poté, co vypili kafe, [jméno] a [celé jméno žalovaného] přinesli závěti a řekli jim, že se jedná o závěti vždy ve prospěch druhého z bratrů a všichni závěti podepsali. [příjmení] odjeli domů. [příjmení] [jméno] neměla občanský průkaz, zašla pro něj do auta, číslo jejího občanského průkazu se do vytištěných závětí dopisovalo. Svědek si závěti zběžně prohlédl a byl přesvědčen, že to odpovídalo tomu, že by se mělo jednat o závěti. Svědek k [jméno] [příjmení] uvedl, že ví, kde pracuje, nijak se nenavštěvují. Jemu se žalovaný a [jméno] představují pouze jako kamarádi. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [příjmení] uvedl, že s manželkou [jméno] [příjmení] nežije asi 4-5 let, kdy se odstěhovala do [obec] u [obec]. Svědek žije se syny v [obec] v [příjmení] 28, v domě ve vlastnictví manželky a bratra. Svědek sdělil, že od synů ví, že manželka žije s nějakým mužem v obci [obec], nezajímal se o to, kdo to je. Synové mluvili v této souvislosti o nějakém [jméno]. Posledních 4-5 let se [jméno] [příjmení] do společné domácnosti nevrátila ani dočasně, jen občas navštěvuje své rodiče, kteří bydlí ve stejném domě.

17. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] ve znění ústního doplnění znalkyně při jednání dne [datum] soud zjistil, že podpis na závěti pravděpodobně není pravým podpisem zůstavitele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Závěry o pravosti podpisu se pohybují od stavu, kdy nelze rozhodnout, k stavu, kdy je pravděpodobnější ne, než ano, dále k závěru pravděpodobně ne, dále k velmi pravděpodobně ne až po závěr jednoznačně ne (nejde o pravý podpis). Obdobně platí i u škály směrem k závěru o pravosti podpisu. Znalkyně uvedla, že se jedná o stupeň nacházející se mezi jednoznačným konstatováním, že podpis je padělek a konstatováním, že podpis je jednoznačně shodný. Tedy, že se pravděpodobně nejde o pravý podpis. Zároveň se vyjádřila, že posuzování pravosti podpisu bylo obtížnější vzhledem k nižší grafické náročnosti a byly u něj shledány výkyvy v rychlosti a dynamice. S ohledem na shodné závěry posudku Policie ČR ze dne [datum] a skutečnosti, že žalovaný relevantním způsobem nezpochybnil tyto závěry, měl soud za prokázané, že podpis na závěti z [datum] pravděpodobně není pravým podpisem zůstavitele [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného].

18. Ze zprávy [anonymizováno] nemocnice a.s. ze dne [datum] vyplývá, že zůstavitel [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] zde byl hospitalizovaný od [datum] do [datum] z důvodu zhoršení dechu při akutní infekci dýchacích cest. Během hospitalizace i při propuštění byl plně orientovaný, soběstačný, chodící a schopný sebeobsluhy. Z výpisu z účtu sv. [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] (čl.297-299) vyplývá, že dne [datum] byl na její účet připsána částka 60.000 Kč z účtu [číslo] [bankovní účet] s názvem účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z účtu sv. [příjmení] byly dne [datum] odeslána částky 20.000 Kč a 40.000 Kč na účet č. [bankovní účet] s názvem účtu [jméno] [příjmení].

19. Žalovaný tvrdil (při jednání [datum]), že na pohřbu svého otce nebyl, protože mu nedali vědět. Bratr se pohřbu zúčastnil, i když zprávu dostal na poslední chvíli. Není pravdou, že by manželka otce dala jeho s bratrem dohromady, on sám se se svým otcem stýkal pravidelně. S paní [příjmení] otce v nemocnici navštívili, byla tak laskavá a do nemocnice ho doprovodila a vlastně i dovezla autem, když návštěvu nemocnice nechtěl absolvovat sám. Protože otec ležel na [anonymizováno] a tam měla přístup pouze rodina, představil paní [příjmení] jako svoji družku. Žalovaný vypověděl (při jednání [datum]), že se s bratrem rozhodli učinit závěti ve prospěch druhého. Závěť připravil bratr, podle vzoru z internetu. Bratr ho požádal, aby mi pomohl přestěhovat nějaké věci po mámě ze sklepa do bytu žalobce, který fyzicky nebyl stěhování schopen a žalovaný měl též zajistit svědky závěti. Důvodem pořízení závěti bylo zachování pozemku z dědictví po otci v rodině. Důvodem ke stěhování bylo, že byt byl skoro prázdný, bratr tam měl televizi, křeslo a postel. Do kuchyně mu přinesli stůl, lavici a židle. Jinak tam neměl žádné obrazy, nebyl tam dlouho a dost času trávil u něj v [anonymizováno]. Po stěhování si dali kafe kromě bratra, podepsali závěť a bratr pak pospíchal do hospody, kde byl častým hostem. Bratr závět vytiskl a přinesli ji, celkem čtyři listy, před podpisem je přečetli a všichni přítomní je podepsali. Vztahy bratra a žalobkyně nebyly dobré. Žalovaný popřel, že by svědkyně [jméno] [příjmení] byla jeho družka. Ohledně toho, zda s ní trávil volný čas, vypověděl, že byli pouze jednou na vodě a tam nebyli sami. Asi půl roku před smrtí se přestěhovala do domu v [anonymizováno], což byl nápad bratra. Pobývala tam nepravidelně, bydlela případně u svých rodičů nebo měla dům v [obec]. Nepamatoval si, že by jí někdy představoval jako svoji družku. [příjmení] [jméno] se s paní [příjmení] asi vzájemně navštěvují, jsou kamarádky. Dcera asi nakupuje u paní [příjmení] v [obec], seznámily se u něj v [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] žil ve společné domácnosti jen krátce po narození své dcery [jméno]. Žalovaný po smrti bratra poslal z jeho účtu na účet [jméno] [příjmení] svoje peníze z dědictví. Vlastní účet nemá, protože je proti němu vedena exekuce. Nedokázal odpovědět na dotaz, proč neinformoval pravdivě žalobkyni na stav dědického řízení ani dotaz ohledně pravdivého informování notáře ohledně okruhu možných dědiců.

20. Při jednání dne [datum] žalovaný mj. vypověděl, že po smrti otce, bylo v [obec] dědické řízení, dědici byl žalovaný, jeho bratr [jméno] a manželka otce [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Domluvili se na dědictví s výjimkou zahrady v [obec]. [jméno] [celé jméno žalobkyně] navrhovala, aby byla zahrada přepsána na ní, ona zahradu prodá a rozdělí si rovným dílem výtěžek. S tím žalovaný s bratrem nesouhlasili, chtěli si zahradu nechat, aby tam bydleli a nemuseli platit podnájem v [adresa]. Zmíněná zahrada je pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. jiná stavba, pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno] garáž a pozemek p. [číslo] zahrada, vše v kat. úz. [obec], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] Tyto tři pozemky tvořily oplocený celek. Otec byl nucen prodat rodinný dům v [obec], v jehož sousedství byla cit. zahrada a začal sem jezdit. Postavil zde garáž a rekreační chatu, kde bylo možno přes sezónu bydlet. [jméno] [celé jméno žalobkyně] s dohodou ohledně pozemků v [anonymizována dvě slova] nesouhlasila, pak [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel. Žalovaný se asi v roce [rok] se seznámil s [jméno] [příjmení], střídavě spolu žili a nežili, nikdy si ji nevzal, byla jako přítel. V roce [rok] se nám narodila dcera [jméno] (dnes [jméno] [příjmení] [příjmení]). V době, kdy se seznámili, již měla syna [jméno] [jméno] [příjmení]. Po narození dcery začali bydlet společně, vydrželo jim to asi 1 až 1,5 roku, pak se bez předchozí domluvy [jméno] [příjmení] s dětmi přestěhovala ke své matce. Žalovaný se pak asi dalších 8 let stýkal s dcerou [jméno] o víkendech a vídával i [jméno] [příjmení]. Paletáře. Poté co začal studovat se s ním moc nevídal. Vztahy v rodině žalovaného byly dobré. [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaného seznámil bratr [jméno] v době, kdy jsme spolu bydleli v [adresa]. Bratr mu ji představil jako přítelkyni, kamarádku. Žalovaný nevěděl, zda byli v intimním vztahu. Jezdila nim mnohdy pomáhat nebo vařit, byla asi rozvedená. Asi půl roku, co jezdil [jméno] [celé jméno žalovaného] na [příjmení] a začal tam platit nájem, bylo na žalovaném, aby platil nájem za celý dům v [obec], na což neměl a tak mu bratr navrhl, aby se do bytu v [anonymizováno] po bratrovi nastěhovala paní [příjmení], která už nežije s manželem, že se od něj odstěhovala a že by se chtěla někam přestěhovat. Žalovaný dále vypověděl, že s ohledem na průtahy s dědictvím po otci a hospitalizaci [jméno] [celé jméno žalovaného] kvůli dýchacím obtížím se dohodli, že jeden druhému napíší závěť, že jeden bratr po druhém zdědí, který zemře dřív, tak ten druhý to po něm zdědí. Protože bratr už věděl, že to je s ním špatný, zavolal žalovanému, aby přijel, že sepíší závěť. Žalovanému volal, protože ještě stále měl ještě ve sklepě nějaké věci po matce a žalovaného žádal, jestli by mu nepřijel pomoct přestěhovat ty věci do toho jeho bytu, protože on nemohl a že se domluvíme na tom, že mezi sebou sepíší závěť. Bratr někde našel předlohu v počítači a když k němu přijeli, tak ji jen doplnili o jména, bratr to vytisknul, oba dva to podepsali, vlastně tam byla i dcera žalovaného, paní [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Paletář, který byl zrovna na návštěvě u dcery. Ta ho vlastně vzala s sebou, aby pomohl se stěhováním, takže tam jeli všichni s tím, že tam podepíší závěti. K existenci žalobkyně, dcery [jméno] [příjmení] vypověděl, že věděl, že asi zřejmě dceru má, ale nevěděl, jestli je to jeho dcera nebo jestli ji vyženil, stejně jako vyženil 2 děti, které měl později. Dříve žil s jednou paní, která měla 2 děti, a žalovaný také nevěděl, jestli to jsou jeho děti nebo ne. Bratr o tom s nikým nemluvil.

21. Svědek [jméno] [jméno] [příjmení] vypověděl (při jednání dne [datum]), že je bratrem [jméno] [příjmení] [příjmení], která je dcerou žalovaného. K sepisu závěti uvedl, že to bylo v době, kdy byl zrovna na delší návštěvě u sestry. Otec [jméno] požádal, zda by mu pomohla na [obec] se stěhováním a on, protože měl čas, se připojil. Společně se sestrou dojeli do [anonymizováno] autem, kde přesedli do auta žalovaného a společně s ním a paní [příjmení] jeli na [příjmení]. [příjmení] [příjmení] znal z vyprávění od sestry a bral ji jako kamarádku [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V autě se dozvěděl, že důvodem návštěvy je vedle stěhování rovněž pořízení závěti. Stěhoval se nějaký nábytek z bytu do sklepa. Následně byl požádán o podepsání závěti a závěť podepisovali rovněž ostatní. [příjmení] [jméno] se musela vzdálit, protože na závěti chyběly údaje o ní. Nevybavil si, že by viděl podepisovat závěť [jméno] nebo [jméno] [celé jméno žalovaného]. [jméno] [celé jméno žalovaného] jim sdělil, že závěť dělají proto, aby nemovitost zůstala rodovou, proto to řeší vzájemnou závětí. Svědek si nedokázal vzpomenout, kdy k události došlo, zda to bylo před 2 nebo 3 lety, kdy má problémy s pamětí. [jméno] [celé jméno žalovaného] znal jako známého, se kterým byl na společné dovolené a pak jej viděl 2x či 3x. Žalobkyni viděl před 20 lety, když jej sestra pozvala na cestu na Slovensko, kdy žalobkyni navštívili. Svědek nevěděl, kde v době sepsání závěti svědkyně [příjmení] bydlela. Nepamatoval si, kde nastoupila do auta při cestě na [příjmení] ani kde vystoupila při cestě zpět.

22. Při jednání [datum] svědek [jméno] [jméno] [příjmení] dále vypověděl, že se s žalovaným aktivně nestýkal, pouze občas, když žalovaný navštívil dceru, svědkovu sestru [jméno]. Z [obec] jeli s [jméno] a žalovaným na [příjmení] autem sestry, nevzpomínal si, zda přesedli k žalovanému nebo on k nim, patrně jeli rovnou na [příjmení]. Zde nosili se sestrou ze sklepa židle.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] vypověděla (při jednání dne [datum]), že je dcerou žalovaného, s žalobkyní se viděla pouze jednou. Otec ji požádal, zda by pomohla strejdovi se stěhováním. Z tohoto důvodu přijela společně s bratrem [jméno] do [anonymizováno] k otci, odkud jeli společně s žalovaným a rovněž se [jméno] [příjmení] na [příjmení]. V autě se dozvěděli, že vedle stěhování se bude podepisovat závěť. Nebyla si schopna vybavit, zda její dítě jelo s nimi nebo jej hlídali její rodiče. Pamatuje si, že nosili nějaké židle a stůl, ale již si nepamatuje, kam je nosili. Závětí si všimla, až když již ležely na stole. Otec a strýc jim sdělili, že se jedná o jejich závěti a co je jejich obsahem. Závěť nečetla, když otec ji požádal, aby to podepsala, tak nic neřešila. Následně viděla podepsat všechny. Zároveň uvedla, že si v době podepisování šla pro občanský průkaz do auta, když u její osoby nebyly uvedeny veškeré údaje. Tento rozpor svědkyně nedokázala vysvětlit. Nepamatovala si, jak byl byt vybavený ani jak vypadal sklep. Ohledně svědkyně [příjmení] uvedla, že ji zná jako tátovu kamarádku a ví, že občas přebývá nahoře u táty, tedy v bytě nad otcem.

24. Při jednání dne [datum] svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] mj. vypověděla, že je dcerou žalovaného a [jméno] [příjmení], roz. [příjmení]. Má syna [jméno] [příjmení], nar. v roce [rok] a dceru [jméno] [příjmení], nar. v roce [rok]. Vztah žalovaného a jejího bratra byl hezky, nevěděla, co společně dělali, čím se bavili. Po smrti babičky [jméno] [příjmení], se [jméno] [celé jméno žalovaného] se odstěhoval na [příjmení] asi kvůli práci. V jeho bytu byla jednou, když pomáhali se stěhováním. Říkala to bratrovi [jméno] [příjmení], jestli by nejel s ní, aby na ní doma nečekal sám. V té době měla obě děti, manžel byl mimo domov, byli na vesnici a nebyl problém dát děti sousedům. Mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] není žádný vztah, nestýkají se.

25. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla (při jednání dne [datum]), že se znala s [jméno] [celé jméno žalovaného] i [celé jméno žalovaného]. Dozvěděla se, že [jméno] [příjmení] navštívit [celé jméno žalovaného] společně s dcerou, aby mu pomohl se stěhováním. Nabídli jí, aby na návštěvu jela s nimi. Věděla, že bratři uvažují o sepsání závěti. Ze [obec] na [příjmení] jela vozem [celé jméno žalovaného]. Vybavila si, že se nosil nějaký nábytek ze sklepa do bytu, ona sama nic nestěhovala. Po příjezdu předala svůj občanský průkaz [jméno] [celé jméno žalovaného] a bratři následně z vedlejší místnosti přinesli dvě závěti, které všichni přítomní podepsali. Neví, proč údaje z občanského průkazu [jméno] byly dopisovány ručně. Pamatuje si, že [jméno] se v době podepisování vzdálila, když šla do auta pro občanský průkaz. Následně všichni odjeli do [anonymizováno], kde měli svá auta. Ona následně odjela domů. Ona v [anonymizováno] obývá jeden byt a druhý samostatný byt v domě obývá [celé jméno žalovaného]. Jejich vztah je pouze přátelský a setkávají se maximálně na dvorku. Pokud jde o společnou dovolenou s žalovaným, pak uvedla, že se jednalo pouze o prodloužený víkend, kde byli společně s přáteli. Společně s žalovaným byla rovněž za [jméno] [celé jméno žalovaného] v nemocnici, dále navštívit otce žalovaného v [obec] v nemocnici a rovněž někde za [část Prahy] žalovaný absolvoval darovaný let letadlem. Není si vědoma, že by někdy byla představovaná jako jeho družka. Následně připustila, že toto mohlo být při návštěvě otce [celé jméno žalovaného] v nemocnici, kdy jinak by ji do nemocnice nepustili. Dále uvedla, že se svým manželem již 2 roky nežije, kdy mu nevaří, nepere, netráví společně volný čas, ani se intimně nestýkají. V domě přespává pouze výjimečně. Ohledně převodu prostředků uvedla, že [celé jméno žalovaného] jí z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] poslal 60.000 Kč, kdy se mělo jednat o dědictví po [anonymizováno] mamince. [jméno] vlastní účet nemá, fakticky měl společný účet s [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jako důvod, proč jela společně s [celé jméno žalovaného] za jeho otcem do nemocnice, vypověděla, že jela podpořit žalovaného, aby nejel sám. Při další návštěvě navštívili společně s žalovaným hrob a [anonymizováno] (patrně [jméno], pozn. soudu) [celé jméno žalobkyně]. [jméno] [příjmení] zná od vidění, když asi 1x za rok přijíždí za žalovaným. Ve výpovědi doslova uvedla za tátou, následně toto doplnila, že se jedná o tátu [jméno]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] se znala asi [číslo] let, kdy se seznámila při střelbě z luku, následně se přes [jméno] seznámila s [jméno].

26. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že její matka žila s otcem žalovaného, následně uzavřeli manželství, žili spolu 15 let. O rodině ví z vyprávění matky a jejího manžela. V rodině měli neuspořádané vztahy, její matka iniciovala sblížení rodiny. Synové otce v [obec] takřka nenavštěvovali, párkrát se s otcem viděli v [obec] na chatě. Podruhé viděla [jméno] [celé jméno žalovaného] až na pohřbu, kde měl před ostatními nepříjemný hovor s žalovaným, kdy se hrubě vyjadřovali, proč žalovaný nedorazil na kremaci svého otce. Žalovaný pak zaslal SMS matce svědkyně, kde jí vyjádřil upřímnou soustrast, zmínil, že komunikace v rodině vázne a že by se rád pohřbu zúčastnil stejně jako [jméno] a [jméno]. K těmto osobám uvedla, že [jméno] by měla být dcera žalovaného a [jméno] má být partnerka žalovaného, aspoň v té době. V nemocnici byla svědkyně takto žalovaným představena a rovněž jako o přítelkyni [celé jméno žalovaného] o ní mluvil zesnulý pan [celé jméno žalovaného] starší. Následně se vztahy dále zkomplikovaly v souvislosti s řešením dědictví. S žalovaným [celé jméno žalovaného] jsem se viděla 6x či 7x. Poprvé v nemocnici [část obce], kde byl jeho otec hospitalizován v důsledku autonehody někdy v roce 2015, kam se dostavil společně se [jméno], následně se viděli v rámci dědického řízení a pak si společně s bratrem přijeli vyzvednout vrak auta, ve kterém měl otec autonehodu. Po smrti otce žalovaného a [jméno] [celé jméno žalovaného] svědkyně nebyla v [obec] dvakrát, jen jednou se znalcem. S odkazem na dohodu o pozůstalosti ze dne [datum] (čl.206) pod bodem I. doprava, bod 1 je cesta matky s bratrem, z [obec] do [obec] a bod 2 je [obec] - [obec], to je tedy od svědkyně z [obec] do [obec] a zpět. K dotazu kolikrát se oni viděli, kolikrát se viděla se [jméno] [příjmení], svědkyně uvedla, že pouze jednou v nemocnici, ale toto slyšela od zesnulého [celé jméno žalovaného] i od své matky. Ti ji vnímali jako družku žalovaného. Cestou do [obec] ji navštěvovali v prodejně [příjmení], hovořili s ní, vnímali jí a vnímala ji takto celá široká rodina včetně sourozenců svědkyně. Svědkyně uvedla, že má i několik fotografií žalovaného se [jméno] např. z [obec], kde z druhé strany je rukou psáno mojí matkou:„ [anonymizováno] se [jméno] zahrada v K. L.“.

27. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že [jméno] [celé jméno žalovaného] viděl, když jednou či dvakrát navštívil maminku v jejím bydlišti. O žalovaném ví, že to byl soused, který občas s něčím pomohl. Nevěděl, jak to mezi nimi fungovalo, neví nic, ani se o to nezajímal. Zhruba před sedmi lety se maminka odstěhovala od táty i do té doby byl vztah rodičů chladný. Nevěděl o tom, že by matka měla nějaký jiný vztah. Matka z [obec] odstěhovala někam ke [anonymizováno], někde u [anonymizováno]. S matkou se vídá jednou za měsíc nebo jednou za tři měsíce, zhruba 5x za rok za ní jede.

28. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalovaného viděl poprvé někdy před asi 6 – 7 lety, kdy přišel společně s manželkou popřát tchýni k narozeninám na zahradu domu [ulice]. Když přišli, tak on odešel. Následně se viděli možná dvakrát nebo třikrát, pouze na chodbě v [příjmení] ul., kde bydlí, když kolem procházeli. Představen nikdy nebyl. Manželka se odstěhovala někdy před 7 nebo 8 lety někam k [anonymizováno], nikdy tam nebyl. O tom s kým žije, zda má nějakého partnera, raději nepátral. Nevěděl, s kým trávila volný čas, s kým trávila dovolené. Bral to tak, že ho nechala žít ve svém domě, kde má dílnu, kostymérnu, což by se špatně stěhovalo. Nevěděl o žádném jiném muži, s kým by jeho žena po tu dobu mohla mít nějaký vztah.

29. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] vyrůstali na [obec]. Svědek nevěděl, že má [jméno] [celé jméno žalovaného] nějaké děti. [jméno] [celé jméno žalovaného] mu říkal, někdy při poslední nebo předposlední návštěvě, v souvislosti se zdravotním stavem, že ještě nemá závěť. Svědek mu říkal, že už jí má, on říkal, že mu nějakou připravila doktorka z [obec]. Ptal se ho, komu to odkáže. Říkal, že to odkáže bratrovi a bratr to odkáže jemu. Měla jít zejména nemovitost v [obec]. <i>Podle § 170 odst. 1, 2, 3 z.ř.s.</i> <i>(1) V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.</i> <i>(2) Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.</i> (3) Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně. Dle § 1532 OZ závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Podle § 1533 OZ kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Dle § 1534 OZ závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. <i>Podle § 1539 odst. 1, 2 OZ</i> <i>(1) Svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.</i> (2) Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. <i>Dle § 1540 odst. 1, 2 OZ</i> <i>(1) Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.</i> (2) K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.

30. U [název soudu] probíhá pod sp. zn. [spisová značka] pozůstalostní řízení po otci žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného]. V řízení žalovaný dne [datum] předložil listinu označenou jako závěť ze dne [datum] podle které je dědicem svého bratra [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]. S ohledem na kolizi zákonné dědičky a závětního dědice rozhodl notář usnesením čj. [číslo jednací] ze dne 12.3.2018, které nabylo právní moci dne [datum], že odkazuje zákonnou dědičku na podání žaloby na určení, že závětní dědic není dědicem zůstavitele ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení, když dědické právo pozůstalé dcery [celé jméno žalobkyně] je slabší, neboť vyplývá ze zákona a nikoliv ze závěti. Na základě tohoto odkazu dle § 170 z.ř.s. podala žalobkyně v této prekluzivní lhůtě dne [datum] (včas) projednávanou žalobu, která je tzv. privilegovanou žalobou nevyžadující tvrzení a prokazování naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (§80 o.s.ř.). Jak uvedl odvolací soud předmětem tohoto řízení je řešení otázky platnosti allografní závěti, respektive rovněž pravosti této závěti (vlastnoručního podpisu zůstavitele). Obligatorní součástí allografní závěti je svědectví dvou svědků o tom, že zůstavitel před nimi (současně přítomnými) výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Není dobře představitelné, že by zůstavitel před svědky výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, aniž by ji vlastnoručně podepsal. Jsou-li uváděny takové skutkové okolnosti, které zpochybňují svědectví osob, které se na závěť podepsaly (například tvrzení, že svědky závěti ve skutečnosti nebyly, že jsou nezpůsobilými svědky, že zůstavitel před nimi výslovně neprojevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli apod.), pak je allografní závěť neplatná, bude-li vyvráceno řádně svědectví osob, jejichž podpisy byly na závěti uvedeny (obdobně např. rozhodnutí [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka]).

31. Ustanovení § 1540 OZ upravuje nezpůsobilost svědků závěti v určitých situacích. Jedná se o dědice nebo odkazovníka, kteří nemohou být svědky té části závěti, ve které jim zůstavitel něco zanechává (tedy dědický podíl nebo odkaz). V této části závěti nemohou být svědky ani osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká (§ 22 odst. 1 OZ) a ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. A contrario z toho vyplývá, že tyto osoby mohou svědčit o tom, co se zůstavuje ostatním dědicům nebo odkazovníkům. Chce-li zůstavitel těmto osobám něco zanechat (ustanovit je spoludědici nebo jim zanechat odkaz), vyžaduje se, aby tuto část závěti zůstavitel napsal vlastní rukou a s připojením svého podpisu (§ 561 obč. zák.). Pokud je sepisován notářský zápis o závěti, lze říci, že není takovýto postup možný. Občanský zákoník ještě připouští další možnost, že zůstavitel tu část závěti, kterou pořizuje ve prospěch osob uvedených v odstavci 1, nemusí napsat vlastní rukou, pokud tuto část závěti potvrdí tři svědci. Ti musí být způsobilými svědky. Znamená to, že k této části pořizování závěti musí být nezpůsobilý svědek nahrazen svědkem způsobilým. V případě závěti podle § 1534 OZ, jako je tomu v projednávaném případě, budou muset být pro tuto část pořízení zůstavitele přibráni dva způsobilí svědci. Podle § 22 odst. 1 OZ osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

32. Z výše uvedeného ustanovení vypývá, že mají-li být výše uvedené osoby pokládány za osoby blízké, musí být zároveň splněna podmínka, že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Vztah mezi výše uvedenými osobami tedy nemůže být ryze formální, musí navíc vykazovat právě tuto kvalitu. Tak např. osoba, která sice byla jinému kmotrem při křtu, ale od té doby se s křtěncem vůbec nestýká, není s ním v jakémkoli styku, nebude podmínku újmy pociťované důvodně jako vlastní splňovat, a nebude tak moci být pokládána za osobu blízkou. Splnění této podmínky je nutno posuzovat vždy individuálně. Podstatnou je skutečnost, že újma způsobená druhému by byla pociťována jako újma vlastní důvodně (tj. nikoli nedůvodně). Nestačí tedy pouhé tvrzení určité osoby, že újmu způsobenou jinému by pociťovala jako vlastní. Posouzení podmínky utrpěné újmy tak nemůže být založeno pouze na subjektivním prvku (na pouhém přesvědčení určité osoby), ale musí být posouzeno také z hlediska objektivního (samozřejmě vzhledem k okolnostem konkrétního případu). Lze tedy shrnout, že určité osoby lze podle této části ustanovení pokládat za blízké tehdy, pokud je mezi nimi dán poměr rodinný nebo obdobný a zároveň jejich vztah vykazuje takovou kvalitu (intenzitu), že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala - objektivně posuzováno - důvodně jako újmu vlastní.

33. Jak bylo výše uvedeno žalovaný i svědci [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] shodně uvedli, že společně jeli navštívit zůstavitele na [příjmení], kde mu měli pomoci se stěhováním. Cestou se od žalovaného dozvěděli, že mají rovněž svědčit při poslední vůli. Shodně vypověděli, že zůstavitel jim sdělil obsah své vůle a oni následně závěť jako svědci podepsali. Nesrovnalosti ve výpovědích byly u svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], u které byly ručně dodatečně vepsány údaje občanského průkazu, když u všech ostatních byly vytištěny. Svědkyně [jméno] [příjmení]. [příjmení] měla v době podpisování odejít do auta pro doklady, přesto uvedla, že viděla podepsat listinu všechny ostatní. Nikdo ze slyšených nedokázal zdůvodnit, proč nebyla listina vytištěná opětovně včetně údajů u svědkyně, když dle žalovaného byla závěť napsána a vytištěna zůstavitelem na počítači bezprostředně před podpisem. Počítač se měl nacházet v sousední místnosti. Další rozpory pak byly u svědků shledány ohledně okolností stěhování. Žalovaný a svědci shodně uvedli, že nosili židle a stůl. Svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] si nedokázala vybavit, kam uvedené věci stěhovali, svědkyně [jméno] [příjmení] a žalovaný shodně uvedli, že nábytek nosili ze sklepa do bytu a svědek [jméno] [jméno] [příjmení] uváděl, že nábytek stěhovali do sklepa. Ani jeden svědek si dále nedokázal vybavit a popsat samotný sklep. Všichni shodně vypověděli, že zůstavitel pro zdravotní problémy nic nestěhoval. Pochybnosti rovněž vzbuzuje výpověď o okolnostech cesty za zůstavitelem, kdy svědci shodně uvedli, že jeli do [obec] ze [obec]. Nejdříve měl do [obec] přijet [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] z [obec] a svědkyně [jméno] [příjmení] měla dle vlastního vyjádření přijet z [obec]. V obou případech se jedná o nemalou zajížďku, kterou nijak neodůvodnili. Pochybnosti o svědectví [jméno] [příjmení] [příjmení] vzbuzuje rovněž skutečnost, že měla mít v době události roční dceru. Přesto si nedokázala vzpomenout, kde se dítě nacházelo. Uvedla, že dítě cestovalo s nimi nebo jej hlídali rodiče. V následné výpovědi u soudu uvedla, že dítě hlídali sousedé. V případě [jméno] [příjmení] [příjmení] se navíc jedná o dceru žalovaného a je tak jako svědek závěti jako osoba blízká vyloučena a s ohledem na tento vztah k žalovanému a obsah její výpovědi měl soud pochybnosti o věrohonosti její výpovědi. Pochybnosti ohledně způsobilosti být závětním svědkem vzbuzuje rovněž [jméno] [jméno] [příjmení], když se jedná o bratra [jméno] [příjmení] [příjmení]. Svědek s žalovaným žil několik let od narození své sestry [jméno] v jedné domácnosti. Nadále se s žalovaným navštěvuj a svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi vedla, že [jméno] [jméno] [příjmení] jezdí občas za otcem. Ačkoli následně doplnila, že myslela otce [jméno], z kontextu její výpovědi vyplynulo, že vztah svědka a žalovaného je blízký a obdobný rodinnému. Žalovaný i svědek [příjmení] však uváděli, že se téměř nestýkali.

34. V projednávané věci bylo rovněž zásadní, zda lze pokládat vztah žalovaného a [jméno] [příjmení] za blízký, tedy zda je mezi nimi dán poměr rodinný nebo obdobný a zároveň jejich vztah vykazuje takovou kvalitu (intenzitu), že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala - objektivně posuzováno - důvodně jako újmu vlastní. O takový vztah by se mohlo jednat i pokud by nebyl prokázán sexuální vztah, který sám o sobě nemusí znamenat hlubší partnerské pouto. Hlubší a intimní vztah žalovaného a [jméno] [příjmení] naznačuje skutečnost, že žalovaný navštěvoval se sv. [příjmení] příbuzné a byli takto okolím vnímáni (viz svědkyně [jméno] [příjmení], čl.244), na její účet převedl nezanedbatelnou částku 60.000 Kč, což naznačuje důvěru ohledně správy této částky. Sv. [příjmení] doprovázela žalovaného až na jednotku intenzivní péče, kde byl otec žalovaného, ač mohla, jako pouhá známá, která odvezla žalovaného počkat před nemocnicí a její přítomnost u otce žalovaného poukazuje spíše na morální podporu v obtížné intimní situaci v rodině. Na dotaz soudu pak svědkyně [příjmení] uvedla, že důvodem její cesty bylo psychická podpora žalovaného. Při další cestě navštívili hrob otce a také manželku zesnulého otce. Sám žalovaný ostatně v nemocnici i v emailové korespondenci s žalovanou označil sv. [příjmení] za svoji partnerku a tuto skutečnost ve vysvětlení podaném policii z [datum] popřel, následně u soudu tvrdil, že ji označil za svou partnerku, jinak by ji nevpustili na jednotku intenzívní péče. Ohledně téže informace sdělené emailem žalobkyni policii uvedl, že si této informace ani fotografie se sv. [příjmení] není vědom. Až před soudem vysvětloval, že tak učinil, protože se styděl za svoji impotenci (kterou nijak nedoložil, např. lékařskou zprávou). Ačkoli svědkyně a žalovaný shodně uvedli, že nemají žádný vztah, bydlí v jednom domě, kam se sv. [příjmení] přestěhovala poté, co se odtud odstěhoval zůstavitel [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Skutečnost, že svědkyně [příjmení] byla vnímána rodinou žalovaného jako jeho partnerka vypověděla i sv. [jméno] [příjmení]. Žalovaný poukazoval na její nevěrohodnost s ohledem na návrh dohody o vypořádání dědictví (čl.214), dohodu zahrnující cestovní náhrady v dědickém řízení po [celé jméno žalovaného] starším z [datum] (čl.206) a dopis [jméno] [celé jméno žalobkyně] z [datum] (čl.207) ve kterém navrhuje zpeněžení nemovitostí v [obec] a rovnoměrné rozdělení výtěžku. Navržení svědci [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] měli prokázat vypověď sv. [příjmení], která uvedla, že na pozemcích otce žalovaného v [obec] byla pouze jednou a tito svědci by mohli prokázat, že tam byla vícekrát, možná 3x po smrti otce žalovaného, kdy tam pomáhala při vyklízení těchto nemovitostí. Dědický podíl [jméno] [celé jméno žalobkyně] (potažmo její dcery sv. [jméno] [příjmení]) po manželu [celé jméno žalovaného], [datum narození] zůstává v případě úspěchu či neúspěchu projednávané žaloby shodný. Případné vyvrácení výpovědi L. [příjmení] zda byla na pozemcích v [obec] jednou či 3x se soudu nejeví jako skutečnost jakkoli podstatná pro rozhodnutí ve věci a nelze z ní usuzovat na nevěrohodnost sv. [příjmení]. Proto nebyli navržení svědkové [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] vyslechnutí, když jejich výpovědi nemohli prokázat skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci samé.

35. Skutečnost, že žalovaný a svědkyně [jméno] [příjmení] mohou být druh a družka nevylučuje ani výpověď jejího syna [jméno] [příjmení] a manžela [jméno] [příjmení]. Její manžel v souladu s jeho vyjádření v trestním spise vypověděl, že s ním 7 – 8 let manželka nežije, má žít s jiným mužem v obci [obec], někde u [anonymizováno]. Nevěděl o žádném jiném muži, s kterým by jeho žena po tu dobu mohla mít nějaký vztah. Vztah žalovaného a svědkyně [příjmení], jak shora uvedeno, potvrzuje rovněž skutečnost, že uvedené svědkyni po smrti zůstavitele měl žalovaný převést z účtu pozůstalého celkem 60 000 Kč, kdy se dle vyjádření obou mělo jednat o prostředky žalovaného. Svědkyně vypověděla do záznamu policie ([datum]), že z účtu, na který ji z účtu zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] peníze přišly, peníze postupně vybírala dle požadavků žalovaného mu je předávala v hotovosti. Z výpisu z jejího účtu ze dne [datum] však vyplynulo, že tyto prostředky 20.000 Kč a 40.000 Kč převedla na jiný svůj účet. Na základě shora uvedených skutečnosti se svědkyně [jméno] [příjmení] se nejevila nevěrohodnou svědkyní ani způsobilou být závětní svědkyní.

36. Ve prospěch skutečnosti, že Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] měl v úmyslu pořídit závěť ve prospěch jeho bratra [celé jméno žalovaného] týkající se dědictví po jejich otci v [obec], svědčí jen svědectví [jméno] [příjmení]. Následující skutečnosti svědčí tomu, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] podepsal spornou závěť dne [datum]. Především závěry písmoznaleckých posudků o tom, že podpis na závěti pravděpodobně není podpisem zůstavitele. Skutečnost, že žalovaný v dědickém řízení po svém bratrovi zpočátku neoznačil žalovanou jako dceru zůstavitele, ačkoli o ní měl informace, nesdělil jí ničeho o existenci závěti po jejím otci v jeho prospěch. Sděloval žalobkyni a dokládal fotograficky, že [jméno] [příjmení] je jeho družka, takto ji představil při návštěvě svého otce na oddělení [anonymizováno] nemocnice [část obce] a jako jeho družku ji vnímal dle svědectví [jméno] [příjmení] otec žalovaného, jeho manželka a další příbuzní. [jméno] [příjmení] bydlí v domě [adresa] v [obec] v bytu po [jméno] [celé jméno žalovaného], na její účet žalovaný převedl 60.000 Kč, sám žalovaný nejprve policii nebyl schopen vysvětlit skutečnosti ohledně toho, že označoval [jméno] [příjmení] jako družku, později je toliko vysvětloval studem za svůj zdravotní stav a nezbytností, aby se svědkyně dostala s ním na jednotku intenzívní péče. Ohledně popisu stěhování i podepisování závěti bylo mnoho shora uvedených rozporů. Žalobce sám uvedl policii [datum], že se jednalo o stěhovvání nábytku z bytu matky, tedy bytu v jiném, byť blízkém domě. Kdy není zřejmé, proč by [jméno] [celé jméno žalovaného], poté co dne [datum] převzal byt na adrese [obec], [ulice a číslo] a dne [datum] předal pronajímateli byt na adrese [adresa], který v minulosti užívala matka, potřeboval až v listopadu 2015 nastěhování židlí, stolu apod. do jím užívaného bytu.

37. Jestliže bylo znaleckým posudkem prokázáno, že nejde sice o jednoznačný závěr o tom, že zůstavitel závěť nepodepsal, ale o (střední) pravděpodobnost, že je podpis padělkem. V takové situaci pak bylo na žalovaném, aby prokázal, že závěť podepsal jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného]. A to způsobem, že nevzniknou žádné významnější pochybnosti o takovém závěru. Takový závěr však v dané věci nebylo možno učinit. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný a svědkyně [jméno] [příjmení] jsou s nejvyšší pravděpodobností druh a družka, kdy újmu jedno by druhý důvodně pocítil jako újmu vlastní. Z uvedeného důvodu je také nezpůsobilá jako závětní svědek. Nebylo tedy především prokázáno, že podpis na závěti je podpisem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného]. Navíc nejsou splněny podmínky allografické závěti spočívající v přítomnosti dvou závětních svědků, kteří nejsou vůči dědici v postavení osoby blízké a i z tohoto důvodu je sporá závěť neplatná. Sudu tak nezbylo, než žalobě v celém rozsahu vyhovět.

38. Náhrada nákladů řízení bylo dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznána zcela procesně úspěšné žalobkyni, kdy její náklady sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů za zastupování advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 9 odst. 3 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.500 Kč za jeden právní úkon a paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý úkon právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba, účast právního zástupce žalobkyně u jednání dne [datum], [datum] (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), [datum] (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), [datum] (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), [datum], [datum] (tři úkony za jednání přesahující 4 hodiny), [datum] (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny), [datum] (dva úkony za jednání přesahující 2 hodiny) a [datum]) tedy 18 úkonů po 2.500 Kč, celkem 45.000 Kč a 18x režijních paušálu činí 5.400 Kč. Dále se odměna sestává z cestovních náhrad zástupce žalobce, kdy náhrada cestovného za trasu 4x z [obec] do [obec] a zpět - celkem 760 Km, při spotřebě 8,6 l [číslo] Km vozu Fiat M1, [registrační značka], při paušální náhradě za použití vozu 4 Kč/Km činí 5 033,50 Kč. Náhrada za promeškaný čas celkem 24 půlhodin po 100 Kč činí 2 400 Kč. Konečně 21% DPH z částky 57 833,50 Kč představuje 12 145,04 Kč Celkem tak náklady tvoří částku 71 978,54 Kč.

39. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. kdy žalovaný u kterého nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudního poplatku byl procesně neúspěšný a stíhá ho povinnost uhradit náklady vzniklé České republice. Ve věci bylo nutno vypracovat znalecký posudek (znalkyně [celé jméno znalkyně], kdy před jeho vypracováním žalovaný uhradil zálohu 7 000 Kč. Znalečné dle usnesení čj. 4C 170/2018 [číslo] ze dne 17.4.2019 a čj. 4C 170/2018-148 ze dne 29.8.2019 činilo 12 200 Kč a 700 Kč, dohromady 12 900 Kč. Proto soud částku přesahující uhrazenou zálohu hrazenou z prostředků státu ve výši 5 900 Kč uložil k úhradě žalovanému.