4 C 366/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A 2. Jméno žalované B o 222 920,15 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 209 837,35 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 209 837,35 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, částku 5 360,78 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 5 360,78 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, částku 6 585 Kč a částku 1 137,02 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 9 818 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Povinnosti uložené žalovaným ve výrocích I. a II. jsou žalovaní povinni zaplatit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody plátek při nezaplacení byť jen jediné splátky s tím, že nejprve bude hrazeno na jistinu, následně na příslušenství a následně na náklady řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovaným domáhala zaplacení částky 222 920,15 Kč s příslušenstvím, která představovala pohledávku žalobkyně vzniklou z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalovaným poskytla úvěr ve výši 394 000 Kč, který se žalovaní zavázali uhradit formou splátek po 11 195,15 Kč, kdy smluvní úrok byl smluvně stanoven ve výši 17,70 % ročně. Žalovaní se ocitli v prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto jej žalobkyně zesplatnila ke dni 2. 4. 2024, kdy nesplacená jistina činila 209 837,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný smluvní úrok v částce 5 360,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 1 137,02 Kč a zaplacení smluvních poplatků v celkové částce 6 585 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne , datum, podali žalovaní odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, který odůvodnili tak, že s žalobkyní uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček, na jejímž základě jim byl poskytnut úvěr ve výši 394 000 Kč, na který se smluvně zavázali uhradil částku ve výši 558 376,88 Kč, a to v 50 měsíčních splátkách po 12 304,15 Kč. Úvěr byl částečně vyplacen na splacení dříve sjednaných úvěrů žalovaných (2 úvěry u nebankovní společnosti, 1 úvěr u žalobkyně), ve prospěch účtu žalované 2) a na účet č. , č. účtu, . Žalovaní k okolnostem sjednání smlouvy o úvěru uvedli, že nedokázali správně vyhodnotit svoje možnosti, dostali se do dluhové pasti a nebyli nikým upozorněni na rizika spojená s uzavřením smlouvy o úvěru. V , Anonymizováno, se obrátili na poradce, jenž jim měl za úplatu pomoci s vyřízením insolvence, a který jim doporučil přestat hradit veškeré splátky jejich závazků, čímž se žalovaní řídili. Jelikož k vyřízení insolvence nedošlo a mezitím žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, obrátili se žalovaní na společnost , právnická osoba, . Dle odborného posouzení zástupce společnosti žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaných, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy, a proto žalovaní žalobní nárok neuznávají. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaných nejednala s odbornou péčí, vycházela pouze z ničím nepodložených prohlášení žalovaných, a proto žalobkyně úvěruschopnost žalovaných neposoudila řádně a s veškerou péčí. Žalovaní v době uzavření smlouvy o úvěru již čerpali u žalobkyni jiný úvěr na částku ve výši 546 000 Kč, který spláceli měsíční splátkou ve výši 7 569,20 Kč a který sloužil na úhradu dluhu předcházejícího. Čerpáním úvěru, jež je předmětem tohoto řízení, došlo k úhradě ve výši 283 004,70 Kč na úvěr o jistině 546 000 Kč. Splátky na úvěr vůči žalobkyni se tak tímto zvýšili na měsíční částku ve výši 19 873,35 Kč. Žalovaný 1) přitom v době sjednání úvěru již pobíral pouze starobní důchod, který v současné době činí 23 701 Kč a příjmy žalované 2) byly v obdobné výši. Žalovaní se s žalobkyní pokoušeli uzavřít smír, který žalobkyně odmítla. Žalovaní navrhli, aby soud vyslovil neplatnost smlouvy o úvěru ze dne , datum, a žalobní nároky vypořádal z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž žalovanými uhrazená částka má být započtena na úhradu jistiny a zbývající část plnění vůči žalobkyni žalovaní navrhli stanovit formou měsíčních splátek po 2 000 Kč. Ve směru náhrady nákladů řízení žalovaní navrhli, aby soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných, neboť nepřiznání nároku na náklady řízení nezasáhne do finanční sféry žalobkyně, avšak žalovaným by dané způsobilo ještě tíživější následky.

3. Žalobkyně v podání ze dne , datum, uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaných vycházela z údajů poskytnutých žalovanými v žádosti o úvěr ze dne , datum, . V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaných žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR. Žalobkyně ověřila příjem žalované 2) z potvrzení od zaměstnavatele a příjem žalovaného 1) z jeho důchodového výměru. Do výdajů žalovaných byly započteny prohlášené výdaje žalovaných, úhrady interních a externích splátek, částka životního minima žalovaných a částka normativních nákladů žalovaných. Dále uvedla matematický model výpočtu úvěruschopnosti žalovaných a odkazy na judikaturu soudů ve směru přezkumu úvěruschopnosti. Na základě ověřovacích kroků došla žalobkyně ke stanovisku, že žalovaní úvěr čerpat mohou, kdy nevycházela pouze z tvrzení žalovaných, neboť tyto ověřila a porovnala pomocí příslušných dokumentů, relevantních databází a normativních nákladů.

4. K výzvě soudu žalobkyně doplnila dne , datum, žalobní tvrzení ve směru způsobu čerpání úvěru žalovanými, objasnění kalkulovaných částek životních nákladů žalovaných, pojmu interní splátky, čerpání spotřebitelských závazků žalované a sdělení, že při přezkumu úvěruschopnosti ve vztahu k vlastnímu bydlení žalovaných vycházela z tvrzení žalovaných, které ověřila náhledem do katastru nemovitostí. Dálo žalobkyně v podání ze dne , datum, uvedla, že žalovaní doposud na úvěr uhradili částku ve výši 263 263,08 Kč a že ve směru příjmu domácnosti žalovaných, jež byl v předložené tabulce uveden ve výši 60 000 Kč, vycházeli z tvrzení žalovaných.

5. Žalovaní k výzvě soudu předložili dne , datum, smlouvu o úvěru, konsolidace půjček ze dne , datum, , ze které soud podává, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, konsolidace půjček, na jejímž základě byl žalovaným žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 546 000 Kč, kterým byl částečně hrazen jiný úvěr žalovaného 1). Soudem žádané smlouvy o úvěru sjednané u společnosti , právnická osoba, žalovaní nepředložili, neboť je nemají k dispozici. Dále žalovaní sdělili, že závazky z těchto smluv byly řešeny Finančním arbitrem, kdy společnost , právnická osoba, přeplatky z těchto smluv započetla na dosud neuhrazené závazky, k čemuž předložili vyjádření společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, a výzvu Finančního arbitra společnosti , právnická osoba, k návrhu na smírné řešení sporu ze strany žalovaných.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi došlo k uzavření smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček, ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovaným ze strany žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 394 000 Kč. Sporným však bylo, zda žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaných a zda v této souvislosti není smlouva o úvěru absolutně neplatná.

7. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se dostavili žalovaní, žalobkyně svou účast podáním ze dne , datum, omluvila, kdy souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaná 2) uvedla, že s žalovaným 1) mají zájem dluh vyrovnat s tím, že jsou schopni splácet maximálně 5 000 Kč měsíčně. K dotazu soudu žalovaná 2) uvedla, že dříve vlastnili dům v Otročiněvsi, který prodali, koupili si jiný dům a následně chatu, ve které nyní žijí. Kupní ceny byly obdobné. Dříve chodily důchody obou žalovaných na účet žalovaného 1), v současné době chodí důchod na účet každého ze žalovaných. Ohledně muže, který jim slíbil vyřízení insolvence žalovaná 2) sdělila, že tento jim poradil, aby dopisy žalobkyně nepřebírali a aby nebrali telefony, čímž se dostali do patové situace. Žalovaná 2) navrhla, aby soud rozhodl o úhradě dlužné částky formou měsíčních splátek po 5 000 Kč.

8. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček ze dne , datum, , a všeobecných produktových podmínkách účinných od , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovaným úvěr ve výši 394 000 Kč, přičemž žalovaní se zavázali tento úvěr splatit v 50 měsíčních splátkách po 11 195,15 Kč, a to spolu s úhradou za pojištění ve výši 1 109 Kč měsíčně. Roční úroková sazba činila 17,7 %, RPSN 19,38 %. Celková částka, kterou měli žalovaní zaplatit, činila 558 376,88 Kč. V čl. III. smlouvy byla sjednána výplata úvěru na úhradu předchozích závazků žalovaných u společnosti , právnická osoba, a žalobkyně. Zbývající část jistiny úvěru byla vyplacena na bankovní účet žalované 2). Žalovaní vzali na vědomí, že za závazky ze smlouvy odpovídají společně a nerozdílně. Ve článku IV. bodu 12 smlouvy žalovaní prohlásili, že zajistí, aby žalobkyně měla mj. úplné, přesné a pravdivé údaje žalovaných k jejich schopnostem splácet úvěr řádně a včas splácet úvěr. V čl. V. smlouvy žalovaní uzavřeli s žalobkyní pojištění schopnosti splácet, kdy v bodu 2 žalovaní prohlásili, že jsou mladší 65 let, nejsou invalidní a nejsou v pracovní neschopnosti.

9. Z žádost o prescoring úvěrových produktů ze dne , datum, se podává, že žalovaný 1) žádal žalobkyni o úvěr ve výši 200 000 Kč, kdy uvedl jako svůj příjem částku ve výši 23 341 Kč, čisté příjmy domácnosti 45 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení v částce 1 500 Kč, jiné měsíční splátky ve výši 0 Kč. K dotazu soudu žalovaná 2) uvedla, že neví, zda v rámci této žádosti uvedli své závazky vůči společnosti , právnická osoba10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně pro porušení smluvních podmínek prohlásila úvěr žalovaných za splatný ke dni , datum, , kdy žalované vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 222 920,15 Kč do 19. 4. 2024.

11. Z listin Kontaktní adresa soud zjistil, že žalovaní ke dni , datum, žalobkyni uvedli své doručovací adresy.

12. Z listiny Amortizace vztahující se k žalované 2) soud podává, že poslední přijatá platba na úvěr ze strany žalované 2) byla dne , datum, v částce 1 059,21 Kč.

13. Z listiny Umořovací tabulka vzal soud za prokázané, že poskytnutý úvěr v částce 394 000 Kč byl postupně čerpán v částkách, jež odpovídají čl. III. smlouvy o způsobu čerpání úvěru. Dále je zřejmé, že žalovaní pravidelně hradili na úvěr různé částky, a to od , datum, .

14. Z listiny Platební historie soud podává, že na úvěr byly ze strany žalovaných pravidelně hrazeny měsíční splátky úvěru vč. pojištění, a to do , datum, . Následně byly ze strany žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami účtovány poplatky ze upomínky 3x po 600 Kč, pojištění 4x po 897 Kč a sankční úroky 4x po 1 137,02 Kč.

15. Z potvrzení o příjmech žalovaných vystaveným , adresa, – sever vzal soud za prokázané, že za leden až , Anonymizováno, bylo žalované 2) vyplaceno na dávkách důchodového pojištění celkem 283 855 Kč a žalovanému 1) za stejné období z totožného titulu 276 206 Kč. Z potvrzení , Anonymizováno, ze dne , datum, plyne, že žalovaná 2) pobírala starobní důchod ve výši 23 562 Kč měsíčně a žalovaný 1) ve výši 23 701 Kč měsíčně taktéž jakožto starobní důchod.

16. Z návrhu smírného řešení vzal soud za prokázané, že žalovaní oslovili žalobkyni s návrhem na uzavření smíru, jehož obsahem by byla úhrada jistiny úvěru ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně s odkazem na řádné neposouzení úvěruschopnosti žalovaných, kdy tento návrh byl ze strany žalobkyně odmítnut dopisem ze dne 12. 8. 2024.

17. Z tabulky předložené žalobkyní plyne, že v době sjednání úvěru byly žalovaní důchodci a že část příjmu pocházela ze zaměstnání, čistý měsíční příjem domácnosti byl vyčíslen na částku ve výši 60 000 Kč, deklarované měsíční příjmy byly ve výši 25 442 Kč a 18 498 Kč, druh bydlení žalovaných byl vlastní byt/dům. Příjem žalovaného 1) byl ověřen výpisem z jeho účtu. Požadovaná měsíční výše úvěru byla 800 000 Kč, schválena však byla výše 394 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 11 195,15 Kč. Dosavadní externí splátky činily 6 608 Kč.

18. Z podání žalovaných ze dne , datum, plyne, že žalovaní žádali o úhradu eventuálního plnění vůči žalobkyni formou splátkové kalendáře po 2 000 Kč měsíčně. Jedinými příjmy žalovaných jsou starobní důchodu v celkové výši 47 263 Kč, mezi měsíční výdaje patří úhrada elektřiny v částce 4 630 Kč a dále úhrada dluhu za elektřinu po ca. 7 splátkách v částce 1 297 Kč, vodné ve výši 1 520 Kč s úhradou 1x za tři měsíce, potraviny průměrně 15 000 Kč, úhrady za pohonné hmoty a dopravné ve výši 4 800 Kč, drogerie 1 200 Kč, léky 3 500 Kč měsíčně, telekomunikační služby 890 Kč a 200 Kč, 300 Kč internet, péče o psa 500 Kč, pojištění vozidla 375 Kč, výživné k vnučce 2 000 Kč, splátka úvěru dle dohody o narovnání 1 000 Kč. Žalovaní současně tvrdili, že jejich měsíční výdaje jsou ve výši 36 249 Kč, ocitli se v dluhové pasti a nemají žádné úspory.

19. Z potvrzení o výši příjmů žalované 2) ze dne , datum, je patrné, že její čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 18 507 Kč měsíčně, ze mzdy nebyly prováděny srážky.

20. Z oznámení , Anonymizováno, ze dne , datum, plyne, že invalidní důchod žalované 2) činil od , Anonymizováno, částku ve výši 6 935 Kč měsíčně.

21. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí žalovaného 1) se podává, že tento za měsíc , Anonymizováno, skončil v plusu 12,74 Kč, přičemž na počátku byl zůstatek 96,48 Kč. Na účet byla připsána částka ve výši 23 701 Kč jakožto starobní důchod, mezi platby odepsané patří úhrada elektřiny ve výši 4 630 Kč, další nepopsané platby a výběru z bankomatů.

22. Z předpisu pojistného k pojištění vozidel ze dne , datum, adresovaným žalovanému 1) se podává, že předpis pojistného činil částku ve 2 248 Kč, případně 2 593 Kč s doplňkovým pojištěním, k čemuž žalovaná 2) u jednání sdělila, že se jedná o úhradu za půl roku, roční pojistné je přibližně 5 000 Kč.

23. Z vyúčtování , právnická osoba, se podává, že žalovaná 2) byla vyzvána k úhradě částky 2 106 Kč do , datum, .

24. Z výzvy společnosti , právnická osoba, . se podává, že společnost vyzývá k úhradě částky ve výši 1 029,50 Kč, z obsahu listiny však není patrné, komu je výzva směrována.

25. Z dohody o změně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi žalovanou 2) a společností , právnická osoba, . ve spojení s vyúčtováním se podává, že žalovaná 2) hradila zálohy na ve výši 4 630 Kč měsíčně od 12. 4. 2024, přičemž je zřejmé, že je od 14. 10. 2024 v prodlení s úhradou částky ve výši 3 333 Kč. Cena elektřiny je fixovaná na 3 roky, k čemuž žalovaná 2) dále při jednání sdělila, že platí zálohy a ještě 1 290 Kč dluh.

26. Z dohody o narovnání uzavřené dne , datum, mezi žalovanou 2) a společností , právnická osoba, se podává její obsah o narovnání vzájemných práv a povinností s tím, že žalovaná 2) je povinna společnosti , právnická osoba, uhradit částku ve výši 39 066 Kč ve 40 měsíčních splátkách.

27. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, , upozorněním před prohlášením úvěru za splatný ze dne , datum, a výzev k zaplacení před prodejem pohledávky ze dne , datum, a , datum, včetně listiny zvané mimořádná nabídka vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalované opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, když žalovaným nabídla i možnost částečného odpuštění dlužné částky při doplacení dluhu.

28. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

30. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

31. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zák. č. 257/2016 Sb.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o úvěru spolu s pojištěním schopnosti splácet, kterou došlo ke konsolidaci předchozích závazků žalovaných. Soud po pečlivém zhodnocení veškerých jemu předložených důkazů ve spojení s tvrzeními účastníků dospěl k závěru, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaných řádně a s odbornou péčí. Soud má za to, že žalobkyně sice neprokázala veškerá její tvrzení, a to ve směru, že by soudu předložila důkaz o provedení lustrací v interních a externích databázích, zejména pak v bankovním i nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR, nebo že by ověřila informaci žalovaných o jejich tvrzeném příjmu domácnosti ve výši 60 000 Kč, a dále v tom že nezkontrolovala smluvní prohlášení v čl. V. smlouvy ve vztahu k žalovanému 1) v tom směru, že je osobou mladší 65 let, když tomu bylo v době sjednání smlouvy 69 let a dále ve směru prohlášení žalované 2), že jí nebyl přiznán invalidní důchod, když při své kalkulaci úvěruschopnosti operovala s příjmem žalované 2) z titulu invalidního důchodu, nicméně v ostatním dostatečně prokázala svá tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaných. Žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalovaných použila matematický model, podle něhož bylo v možnostech žalovaných poskytnutý úvěr ve stanovených měsíčních splátkách splatit, přičemž soud nenaznal, resp. nebylo prokázáno, že bylo žalobkyně v matematickém modelu pracovala se smyšlenými, nebo neprověřenými daty. Žalobkyně dostála svým závazkům vzniklým z uzavřené smlouvy o úvěru a nebylo prokázáno, že by s něčem smluvní ujednání porušila. Naopak to byli žalovaní, kteří v čl. V smlouvy vztahujícím se v pojištění prohlásili vědomou nepravdu v tom, že žalovaný 1) je mladší 65 let věku a že žalovaná 2) nepobírá invalidní důchod, když z předložených listin je evidentní opak. Žalovaní byli ti, kdo porušili své smluvní povinnosti, když po předchozím pravidelném splácení úvěru v délce přesahující 2 roky při splacené částce v celkové výši 263 263,08 Kč přestali s úhradami svých závazků, z čehož je nevyviní ani jejich tvrzení, že tak jednali na radu osoby, která jim za úplatu slíbila vyřízení insolvence. Oba žalovaní byli v době sjednání smlouvy plně svéprávní, resp. v tomto řízení nebyl prokázán opak, a tak jedině jim lze přičítat následky jejich jednání. Z pohledu soudu se v tomto jednalo ze strany žalovaných o účelové jednání s cílem zkrátit žalobkyni jakožto věřitele na jejích právech plynoucích ze sjednané smlouvy o úvěru, kdy bylo na žalovaných, aby jednali dostatečně finančně gramotně, neboť jejich příjmy byly na úhradu jejich závazků dostatečné. Dle obsahu spisu byla žalobkyně ve vztahu k žalovaným vstřícná, kdy jim i nabídla odpuštění části dluhu v případě zaplacení dlužné částky. S žalovanými řádně komunikovala, kdy se i zabývala žádostí o smír a žádostí žalovaného 1) o poskytnutí dalšího úvěru ze dne , datum, , tedy v době, kdy již žalovaní na závazky ze smlouvy o úvěru nehradili. Žalobkyni tedy nelze přičítat k tíži, že se podanou žalobou domáhá svých nároků, když se prokazatelně snažila domoci plnění od žalovaných mnohými způsoby. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že lze vzít za prokázané tvrzení žalobkyně, že před uzavřením předmětných smluv byla řádně zkoumána schopnost žalovaných úvěr splácet. Proto byla smlouva o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., soudem posouzena jako platně uzavřená, kdy soud má za to, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitelů - žalovaných splácet spotřebitelský úvěr, na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Žalobkyně se sice při posouzení úvěruschopnosti žalovaných dopustila několika pochybení, však tato pochybení neměla na posouzení věci výrazný vliv, když nebylo zjištěno, že majetkové poměry žalovaných by odůvodňovaly to, že jim úvěr být poskytnut neměl (k tomu srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). Na místě je především poukázat na jednání žalovaných, kteří dle obsahu spisu několik let prokazatelně čerpali bankovní i nebankovní úvěry, kterými hradili úvěry dříve splatné, přesto se nadále smluvně zavazovali k úhradám dalších závazků u nebankovních institucí, jejichž úrokové podmínky nejsou tak příznivé jako úrokové podmínky bankovních institucí. Žalovaní v době sjednání smlouvy o úvěru vlastnili nemovitost, kterou následně prodali a za obdobnou kupní cenu pořídili jinou nemovitost k bydlení (v této souvislosti byli nepochybně vázáni k daňové povinnosti), avšak své předchozí závazky z kupní ceny, resp. jejího možného zbytku po odečtení úhrady na zajištění dalších bytových potřeb, nevypořádali, kdy dané nelze hodnotit jinak než jako nedostatečně finančně gramotné, přičemž v rámci mezí spravedlnosti není na místě, aby dané postihovalo žalobkyni.

34. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, kdy žalobkyni přiznal i její nárok plynoucí z uzavřené pojistné smlouvy o pojištění schopnosti splácet, nárok na úhradu poplatků za upomínání v celkové výši 1 800 Kč, poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, vyúčtovaných v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, kapitalizovaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení plynoucí od 3. 4. 2024 do zaplacení, a to ve směru zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci zcela úspěch, soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 918 Kč a tří režijních paušálů á 300 Kč (za tři úkony – výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé, vyjádření dne 2. 10. 2024) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle vyhlášky 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení činí částku 9 818 Kč. Návrhu žalovaných na rozhodnutí o nepřiznání nároku na náhradu nákladů žalobkyni z důvodů zvláštního zřetele hodných tedy soud nevyhověl, neboť má za to, že žalobkyni její nárok plně svědčí a důvody pro postup podle § 150 o. s. ř. z obsahu spisu nejsou zřejmé.

36. Povinnosti uložené výrokem I. a III. soud uložil žalovaným uhradit žalobkyni ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, a to k návrhu žalované 2). Soud má za prokázané, že s ohledem na finanční situaci žalovaných, kteří jsou v současné době vyššího věku a jejichž jediným příjmem jsou starobní důchody, by se povinnost uhradit veškeré rozsudkem přiznané plnění v obecné pariční lhůtě se soudu nejevila jako spravedlivá. Žalovaní již nemohou s ohledem na svůj věk a zdravotní stav zvýšit své příjmy výkonem práce, přičemž je zde i evidentní riziko ztráty bydlení, a proto má soud za to, měsíční splátky ve stanovené lhůtě 5 000 Kč jsou v možnostech žalovaných, přičemž nedojde k nepřiměřenému zásahu do práv žalobkyně. S ohledem na majetkovou situaci žalovaných a výši splátek je reálné, že žalobkyni bude veškeré dlužné plnění uhrazeno do 5 let. Soud žalované upozorňuje na jejich povinnost hradit stanovené splátky žalobkyni řádně a včas, neboť v případě porušení této povinnosti budou povinni žalobkyni uhradit celý dosud nesplacený závazek, kterého se žalobkyně může ihned domáhat formou výkonu rozhodnutí, resp. exekučního řízení.