4 C 43/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 54 153 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 453 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 18 453 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 35 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 35 700 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 11 289,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 54 153 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 220 m2, vedeném na list vlastnictví v k.ú. obec u obec, územní celek, anonymizováno úřad příjmení anonymizováno, stát. instituce (dále jen pozemek parc. číslo), když právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly dne datum. Žalovaný je vlastníkem sousedních nemovitých věcí, a to zejména pozemku: parc. číslo o výměře 952 m2, parc. číslo o výměře 185 m2, parc. číslo o výměře 157 m2, parc. číslo o výměře 169 m2, vedené na list vlastnictví v k.ú. obec u obec, územní celek, anonymizováno úřad příjmení kraj, stát. instituce. Na pozemcích parc. číslo parc. číslo parc. číslo (ve vlastnictví žalovaného) a pozemku parc. číslo se v minulosti nacházela stavba kotce pro chov nutrií. Stavba nebyla rozhodnutím stát. instituce, ulice úřad, ze dne 07. 11. 2017, číslo jednací dodatečně povolena. Pro její následné neodstranění bylo proti žalovanému vedeno exekuční řízení a to soudní exekutorkou anonymizováno jméno příjmení, pod sp. zn. spisová značka. Žalovaný tedy dlouhodobě, nejméně od datum užíval pozemek parc. číslo ve vlastnictví žalobce, a to bez jakéhokoli plnění. Žalovaný na části pozemku žalobce postavil nepovolenou stavbu a současně na tomto pozemku rovněž zřídil jímku na vodu pro hospodářský chov nutrií a vodní drůbeže a v důsledku toho došlo ke znehodnocení pozemku žalobce, když pozemek byl bez souhlasu žalobce oplocen a byly na něm provedeny nepovolené terénní úpravy. Žalobce vyčíslil svůj nárok, na základě znaleckého posudku, za bezdůvodného obohacení na částku 6 151 Kč, kdy tuto částku požadoval za poslední tři roky, tedy celkem v částce 18 453 Kč a za znehodnocení pozemku na částku 35 700 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Svůj návrh odůvodnil tím, že nárok žalobce není uplatněn po právu, když tvrzení žalobce se nezakládají na pravdě. Žalovaný zmiňovanou nepovolenou stavbu„ kotce pro chov nutrií“ na pozemku žalobce rozhodně nezbudoval, tato stavba na místě stála již dlouho před tím, než žalobce svůj pozemek nabyl. Byla postavena již v minulosti otcem žalovaného, bratrem žalobce. Zbudováním stavby tedy nemohl být pozemek znehodnocen, když žalobce jej s předmětnou stavbou nabýval. Rovněž tak žalovaný nevybudoval jímku na vodu pro hospodářský chov nutrií a vodní drůbeže. Tato se na pozemku vždy nacházela, kdy se spíše jedná o přirozenou prohlubeň, kam se stahuje voda a vlhkost. Pozemek parc. číslo žalovaný nikterak hospodářsky nevyužívá, ani v posledních třech letech nevyužíval.

3. Soud na místě samém dne datum provedl místní šetření za účasti účastníků a jejich zástupců, kde zjistil, že pozemek žalobce je zaplocen společně s pozemky ve vlastnictví a spoluvlastnictví žalovaného, když do areálu, ve kterém se pozemek parc. číslo nachází se soudkyně a další přítomní dostali po vpuštění žalovaným po otevření vstupní brány, kdy dříve příchozí soudkyně byla vpuštěna brankou vedoucí od domu žalovaného, další účastníci byli následně vpuštěni spodní branou. Jiným způsobem se do areálu dostat nelze. Na zaplocených pozemcích je stavební materiál (roury, kovové tyče), nářadí, zemědělské stroje, hromady dřeva, zahradní stavby. Na samotném pozemku parc. číslo tak jak jeho umístění účastníci shodně označili, se možná nachází poházený stavební materiál, kdy přesné hranice pozemku by bylo možno určit pouze za účasti geodeta, účastníci se na místě však přibližně na umístění pozemku shodli. Část materiálu označil žalovaný jakožto v jeho vlastnictví, kdy k tomu uvedl, že leží výhradně na jeho pozemku, zbývající materiál byl ve vlastnictví jeho zemřelého otce, nikoli jeho. Pozemek je v jeho zadní části zaplocen, a to spolu s dalšími pozemky. Takto zaplocené pozemky činí spolu s pozemkem parc. číslo dojem, že jsou užívány jako jeden funkční celek. Pozemek byl v době místního šetření značně zarostlý, v některých částech se jednalo o vyschlou, popraskanou zeminu, kterou žalobce označil jakožto znehodnocenou část, pro níž podal žalobu. Povrch je nerovný, do nejnižšího místa je sveden betonový žlab, kam se pravděpodobně v deštivých obdobích stahuje voda, v době místního šetření zde žádná voda nebyla.

4. Během ústního jednání dne datum byl vyslechnut svědek jméno příjmení, vedoucí pracovník stát. instituce, ulice anonymizováno, který k věci uvedl, že ohledně rodinu příjmení řeší správní orgán řadu věcí. Tyto případy řeší svědek od roku rok. Ohledně stavu pozemku uvedl, že nezaznamenal, že by se na zaplocených pozemcích, které jsou využívány jako jeden hospodářský celek, něco markantně změnilo. Považuje to za celek, který je využíván, jsou tam chovány husy, kachny, slepice apod. Svědek k fotografii, která byla pořízena soudem na místním šetření, uvedl, že pozemek vypadá obdobně po celou dobu, co na něj dochází, věděl, že na místě je nějaká tůň, ale její změny nezaznamenal. Ohledně zaplocení pozemku uvedl, že ohledně toho byla vedena dvě řízení, kdy jednou žalovaný odstranil oplocení sám a řízení bylo zastaveno a v současné době správní orgán nařídil odstranění oplocení pozemku parc. číslo nadřízeným správním orgánem toto bylo potvrzeno. Během správního řízení označili ostatní spoluvlastníci pozemku jakožto stavitele plotu právě žalovaného. Po prvotním dobrovolném odstranění plotu se plot na místě následně objevil ve stejném rozsahu a na stejném místě, jako byl plot odstraněný. Hospodářská činnost na zaplocených pozemcích probíhá po celou dobu, co svědek na místo, v rámci správních řízení, dochází. Zvířata se vždy pohybovala po celém areálu, čí zvířata byla, svědek nevěděl. Ohledně odstranění stavby, které bylo žalovanému nařízeno, svědek uvedl, že povinnost byla vymáhána exekučně, kdy následně dostali od žalovaného fotografie, že stavba byla odstraněna.

5. Během ústního jednání dne datum byl jako svědek vyslechnut jméno celé jméno žalobce, synovec žalobce a bratr žalovaného. Se žalobcem nemá přátelské vztahy, se žalovaným normálně komunikuje. K prohlášení ze dne datum uvedl, že je možné, že podepisoval nějaké prohlášení týkající se oplocení pozemku parc. číslo podepsal toho již tolik, že si přesně tento dokument nepamatuje, vše ohledně pozemků řeší další spoluvlastníci obec nebo jméno. Oplocení dle něj vybudoval jeho otec, o tom, že by bylo oplocení zrušeno a znovu postaveno nic nevěděl. Zaplocený pozemek užívá jeho bratr – žalovaný, hospodaří na něm, má tam domácí drůbež, slepice, kachny, využívá i stavby tam postavené, ve zděném chlívu pro slepice má přípravnu, ta se nachází hned vedle dvora k domu adresa. Ohledně prohlubně na zaploceném pozemku uvedl, že ta je tam od samého začátku, když tam s otcem budovali stavby pro chov nutrií, tak se to byla odpadní stoka od nutrií, mohlo to být před anonymizováno lety. Jak to na pozemcích vypadá v současné době, nevěděl.

6. Svědek jméno celé jméno žalobce, bratr žalobce, strýc žalovaného během ústního jednání dne datum uvedl, že oplocení pozemku parc. číslo vybudoval jeho zemřelý bratr jméno (otec žalovaného) spolu se žalovaným. Uvedl, že má za to, že zaplocený pozemek užívá výhradně žalovaný. Ohledně močálu na zaplocených pozemcích uvedl, že ten tam byl vždy, byla tam svedena voda ze mlýna. Svědek se z místa odstěhoval v roce rok a v té době tam již byl dolík. Na pozemcích vždy hospodařil jeho zemřelý bratr. Po jeho smrti se s žalovaným dohodl, že svědek bude na části pozemku u potoka sekat trávu pro králíky. Na pozemcích byl naposledy při šetření stavebního úřadu, na zaplocených pozemcích nebyli, nepustili je tam. Když chtěl žalobce něco na pozemcích ukázat, postavil se proti nim syn žalovaného a zabránil mu v tom. S určitostí svědek neřekl, že by na pozemcích viděl volně pohybující se zvířata, ale uvedl, že v poslední době už tam byla jen drůbež.

7. Svědek jméno celé jméno žalobce, bratranec žalovaného, synovec žalobce během ústního jednání dne datum uvedl, že netuší, kdo vybudoval oplocení pozemku parc. číslo uvnitř pozemku byl asi před anonymizováno lety, když jezdil jako dítě k babičce. Ohledně podpisu prohlášení z datum uvedl, že je to možné, že toho podepisoval mnoho, ani to nečetl. Myslel si, že oplocení vybudoval celé jméno žalovaného, který tam žije, ale s přesností to neví, kdo jej vybudoval. Ohledně stavu zaplocených pozemků neuvedl ničeho, neboť tam nebyl 40 let. Ohledně užívání pozemku a výskytu zvířat neuvedl svědek ničeho, pouze že si myslí, že je užívá žalovaný, neboť na místě bydlí.

8. Svědek jméno celé jméno žalobce bratranec žalovaného, synovec žalobce během ústního jednání dne datum uvedl, že se s účastníky nestýká. K oplocení pozemku parc. číslo uvedl, že neví, kdo jej vybudoval, prohlášení v anonymizováno roku rok podepsal, neboť nevěděl, kdo jiný by to oplocení vybudoval, než žalovaný, který tam bydlí a nikdo jiný tam nechodí, prohlášení mu dal k podpisu žalobce. Naposledy na zaplocených pozemcích byl asi před 40 lety, nevěděl tedy jaký je jejich stav a zda tam byla nějaká tůň. Když se zúčastnil šetření stavebního úřadu na místě, viděl tam slepice, dále tam stály traktory a vleky, čí drůbež byla, nevěděl.

9. Žalovaný během svého účastnického výslechu uvedl, že zaplocené pozemky neužívá, nechová na nich žádná zvířata. Drůbež, která je vidět na starších fotografiích tam zůstala po otci, po jeho smrti se o to starala jeho manželka, která před 4 lety odešla, nechala to tam a nyní se to starají jeho děti. Drůbež, která tam pobíhá, se pohybuje výhradně na pozemcích žalovaného. Oplocení nevybudoval, trávu na ostatních pozemcích seká soukromý zemědělec. Zaplocený pozemek neobhospodařuje, nikdo tam nic nedělá, tráva tam neroste, nikdo to neseká, není tam žádná brána od toho prvního požadavku na odstranění stavby, žádný zámek tam ani nebyl. Původní plot odstranil žalovaný, neboť na něj žalobce 16 let posílá udání na stavební úřad, pletivo dal do šrotu, současné pletivo je jiné. Namísto brány jsou na místě dva díly plotu složené k sobě. Na pozemcích nic neskladuje, vše tam zůstalo po otci. O dodatečná povolení staveb žádal, neboť tam tyto stavby zůstaly po otci, který je vybudoval, a žalovaný nechtěl, aby se zbouraly, on žádné stavby nezdědil. Čtyři až pět let se na zaplocených pozemcích žádná zvířata nepohybují, pokud tam nějaká jsou, jsou výhradně na jeho pozemku parc. číslo. Ohledně bránění přístupu na pozemek uvedl, že o tom nic neví, nebyl tam, mohl bránit jeho syn, ale na pozemky může vstoupit kdokoli.

10. Žalobce situaci shrnul ve svém podání zaslaném soudu dne datum, kdy soud dané podání provedl k důkazu a důkazní návrh žalobce, a to účastnický výslech žalobce zamítl, neboť jej považoval pro rozhodnutí ve věci již za nadbytečný, když pro rozhodnutí podstatné skutečnosti bylo možno zjistit z provedených důkazů, tedy jinak, než právě účastnickým výslechem. Žalobce se ústního jednání dne datum neúčastnil a soud další odročení jednání pouze za účelem jeho výslechu považoval za nehospodárné.

11. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:

12. Z výpisů z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni datum a ke dni datum k list vlastnictví vedeném u stát. instituce, stát. instituce, katastrální uzemí bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemků parc. číslo. Podle výpisu ke dni datum bylo k uvedenému LV vedeno exekuční řízení pověřenou soudní exekutorkou anonymizováno jméno příjmení sp. zn. spisová značka.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni datum k list vlastnictví vedeném u stát. instituce, stát. instituce, katastrální uzemí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo. Tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako zahrada. Žalobce je nabyl na základě kupní smlouvy číslo ze dne datum.

14. Soud měl k dispozici množství spisového materiálu stát. instituce, ulice anonymizováno (dále jen„ stavební úřad“), kdy z toho učinil následující zjištění:

15. Z rozhodnutí anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že stavební úřad k žádosti o dodatečné povolení stavby„ kotce pro chov nutrií“ žalovaného a jméno příjmení, rozhodl, že stavbu nelze dodatečně povolit. Stavba se mimo jiné nacházela na pozemku parc. číslo. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že stavba vznikla zcela určitě před rokem rok. Následně bylo rozhodnutím anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí číslo jednací jméno příjmení a žalovanému nařízeno stavbu odstranit.

16. Z rozhodnutí anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že spoluvlastníkům pozemku parc. číslo to žalobci, jméno celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce, jméno příjmení a žalovanému bylo uloženo odstranit oplocení jmenovaného pozemku. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalovaný byl během kontrolní prohlídky ostatními čtyřmi spoluvlastníky označen jako vlastník předmětného oplocení. ulice anonymizováno pro tvrzení žalovaného a jméno příjmení, kteří uvedli, že neví, kdo je vlastníkem daného oplocení, uložil povinnost oplocení odstranit všem spoluvlastníkům pozemku, když dospěl k závěru, že stavebníka nelze jednoznačně určit.

17. Ze spisu anonymizována dvě slova sp. značka automobilu číslo a anonymizována dvě slova rok, konkrétně protokolů ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalovaný v minulosti odstranil předchozí oplocení předmětného areálu. Z protokolu ze dne datum a sdělení stavebního úřadu ze dne datum bylo zjištěno, že„ nádrž na vodu“ je stávající strouha, která na se pozemku parc. číslo nachází již déle než anonymizováno let. Strouha slouží k odvodňování daných pozemků, kdy se jedná o letitý systém odvádění dešťových vod z přilehlých pozemků, v žádném případě se nejedná o realizaci nové stavby. V roce rok došlo, dle tvrzení žalovaného v rámci správního řízení, pouze k její úpravě, tak aby voda mohla být účinně odváděna.

18. Z anonymizováno o anonymizována čtyři slova na pozemku parc. číslo ze dne datum bylo zjištěno, že stavba„ kotce pro chov nutrií“ která na místě k tomuto datu byla, byla v minulosti zbudována bez stavebního povolení a ohlášení. Z fotografií z datum soud zjistil, jak předmětné kotce vypadaly, kdy se jednalo o nízké betonové stavby opatřené pletivem a kovovými brankami. Žalovaný k výzvě soudu sdělil, že stavba byla odstraněna v anonymizováno rok. Ohledně data odstranění stavby žalobce k důkazu navrhoval exekuční spis, který však k výzvě soudu nebyl exekutorkou poskytnut a žalobce ke sdělení soudu o nastalé situaci sdělil, že na tomto jako důkazním návrhu, netrvá.

19. Ze žádosti žalovaného ze dne datum o dodatečné povolení stavby na pozemcích parc. číslo parc. číslo následného zpětvzetí žádosti ze dne datum a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum (vše ze správního spisu anonymizována dvě slova rok) bylo zjištěno, že žalovaný původně žádal o dodatečné povolení hospodářské stavby (pro živočišnou výrobu a pro uskladnění krmiv, steliv, materiálů a zdrojů) a stavby k uskladnění zemědělské techniky a chovu drůbeže a následně vzal svou žádost zpět, načež stavební úřad řízení zastavil.

20. Z listin ze spisu anonymizována dvě slova sp. značka automobilu anonymizováno rok bylo zjištěno, že žalovaný podáním ze dne datum požádal o dodatečné povolení stavby na pozemcích parc. číslo. Rozhodnutím ze dne datum stavební úřad rozhodl, že hospodářské stavby (pro živočišnou výrobu a pro uskladnění krmiv, steliv, materiálů a zdrojů) a stavbu k uskladnění zemědělské techniky a chovu drůbeže nelze dodatečně povolit.

21. Žalobce svůj nárok vůči žalovanému uplatil dopisem ze dne datum, kdy jeho odeslání osvědčil podací stvrzenkou ze dne datum a výpisem ze sledování zásilek, dle kterého byla výzva doručena dne datum. Soud měl dále k dispozici předžalobní komunikaci mezi zástupci účastníků a předžalobní výzvu ze dne datum.

22. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znalcem příjmení jméno příjmení dne datum předloženého žalobcem, bylo zjištěno, že znalec dne datum provedl venkovní ohledání bez přístupu na pozemek. Znalec v bodě 1 Ad. 1. znaleckého posudku srozumitelně vymezil, jakým způsobem dospěl ke zjištěným cenám, kdy mimo jiné uvedl, že nebylo možné spolehlivě zjistit výši nájemného k chovatelským účelům. Měsíční nájemné znalec stanovil na částku 2,33 Kč/m2 měsíc, tedy 6 151 Kč za rok, kdy pro stanovení výše obvyklého nájemného užil porovnávací metody. Hodnotu znehodnocení pozemku stanovil částkou 35 699,40 Kč. Uvedený znalecký posudek obsahoval prohlášení znalce ve smyslu § 127a o.s.ř. o tom, že si je vědom následků podání vědomě nepravdivého a hrubě zkresleného posudku. Znalec pro vypracování posudku vycházel z místního ohledání a informací od žalobce. Součástí znaleckého posudku byla fotodokumentace, ze které je zřejmé, že se na zaplocených pozemcích v blízkosti dřevěných valníků, které na místě byly i během místního šetření, nachází volně se pohybující drůbež.

23. Soud měl k dispozici řadu fotografií, a to jak z dob minulých, tak z doby současné. Žalobce sám označil fotografii, kterou předložil soudu během ústního jednání dne datum, ze které je přítomnost vody v prohlubni zjevná, jako fotografii pořízenou dne datum. Z fotografie pořízené dne datum je zjevný stav pozemku, kdy prohlubeň je z poloviny naplněna vodou, působí jako močál a na pozemcích se volně pohybuje drůbež. Uvedený močál je patrný i z fotografie ze dne datum. Ze všech fotografií, ačkoli tyto nebyly všechny datované je zjevné, že na zaplocených pozemcích probíhá hospodářský chov drůbeže, která se v zaploceném areálu volně pohybovala, pokud byly fotografie pořizovány bez vědomí žalovaného zpoza plotu.

24. Z ortofotomap předmětných pozemků k datům datum, datum, datum, z roku rok a z doby současní bylo zjištěno, že se podoba pozemku parc. číslo v průběhu let příliš neměnila. Na pozemcích je již ze straších snímků znatelná prohlubeň, která na místě byla i v době místního šetření.

25. Z prohlášení spoluvlastníků pozemku parc. číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobce, jméno celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce a jméno celé jméno žalobce shodně prohlásili, že oplocení jmenovaného pozemku vybudoval jakožto oplocení pozemků parc. číslo žalovaný, který na těchto pozemcích má hospodářské stavby, zemědělské a jiné stroje, vrak automobilu v jeho vlastnictví a dále, že žalovaný zde chová kachny, slepice a další drůbež a takto oplocené a uzavřené pozemky hospodářsky využívá.

26. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

27. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

29. V dané věci soud rozhodoval o dvou nárocích, a to o vydání bezdůvodného obohacení za to, že žalovaný bez právního důvodu užívá pozemek ve vlastnictví žalobce parc. číslo dále o nároku na náhradu škody, kterou měl žalovaný dle tvrzení žalobce na pozemku parc. číslo způsobit znehodnocením předmětného pozemku vytvořením prohlubně. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku, nicméně co do nároku náhrady škody za znehodnocení pozemku ji důvodnou neshledal.

30. Pokud se soud zabýval nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, dospěl k závěru, že ačkoli žalovaný konstantně tvrdí, že pozemek nikterak neužívá, jedná se pouze o účelové tvrzení žalovaného nekorespondující s realitou. Pozemek parc. číslo je (v době místního šetření byl) společně s pozemky parc. číslo ve vlastnictví žalovaného a pozemkem parc. číslo ve spoluvlastnictví žalovaného oplocen, kdy zaplocené prostranství je jeden funkční celek, na kterém jsou zemědělské stroje, dřevo, stavební materiál, hospodářské stavby. Během konání místního šetření byli přítomní do zaploceného areálu vpuštěni žalovaným. Na místě se již v době místního šetření nenacházely kotce pro chov nutrií, když žalovaným bylo sděleno, že tyto byly odstraněny v anonymizováno rok. Nicméně pozemek byl zaplocen společně s pozemky ve výlučném vlastnictví žalovaného (parc. číslo parc. číslo) i spolu s pozemek, který žalovaný pouze spoluvlastní (parc. číslo). V řízení vyšlo najevo, že tak, jak byly pozemky oploceny již v minulosti, kdy z rozhodnutí stavebního úřadu žalovaný již v minulosti jednou plot odstranil, jsou oploceny i v současné době (rozhodnutím správního orgánu bylo aktuálně všem spoluvlastníkům pozemku parc. číslo uloženo oplocení opětovně odstranit). V rámci správního řízení během místního šetření čtyři ze sedmi spoluvlastníků a následně písemným prohlášením ze dne datum tito spolu se žalobcem, označili jakožto vlastníka stávajícího oplocení a toho, kdo zaplocené pozemky hospodářsky využívá žalovaného. Během svědeckých výslechů jméno celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce a jméno celé jméno žalobce vypovídali tak, že uvedené prohlášení podepsali, nicméně v podstatě ani nevěděli, co podepisují. Ohledně užívání pozemků příliš nevěděl ani jeden z nich, kdy uvedli, že na pozemky nechodí, pouze se někteří domnívali, že areál využívá žalovaný, když na místě bydlí. Je na místě poukázat, že jmenovaní svědci a svědek jméno celé jméno žalobce se v rámci správního řízení shodli na tom, že vlastníkem oplocení pozemku je právě žalovaný, následně podepsali prohlášení, kterým potvrdili shodné tvrzení, a to o tom, že žalovaný pozemky hospodářsky využívá, nicméně následně během ústního jednání, kde byli osobně konfrontováni se žalovaným, tři z těchto svědků uvedli, že o věci vlastně nic neví, nic si nepamatují, pouze se domnívají. Nesporovali, že prohlášení podepsali, ale uvedli, že shodně ani jeden z nich vlastně nevěděl, co podepisují, když danou listinu připravil žalobce. Soud výpovědi svědků považuje v této části za výpovědi účelové zřejmě ve snaze co nejméně intervenovat do sporu mezi žalobcem a žalovaným. Pokud svědci opakovaně označili žalovaného jakožto vlastníka oplocení, nepovažuje soud jejich tvrzení o tom, že neví, čí oplocení je, jako věrohodné. I pokud by soud jejich výpovědím uvěřil, všichni svědci i žalobce shodně vyloučili, že by oplocení vybudovali oni, když všichni uvedli, že na místo ani nechodí. Zaplocený pozemek je v bezprostřední blízkosti nemovitosti, ve které žalovaný trvale bydlí. Nachází se na něm řada věcí, kdy je pro žalovaného výhodné říci, že nejsou jeho, když jejich vlastnictví není nijak zjistitelné. Nicméně i z fotografií ve znaleckém posudku, i následných fotografií je zjevné, že se v zaploceném areálu volně pohybovala drůbež, kdy fotografie byly znalcem pořízeny na podzim 2021, a soud je přesvědčen, že se jednalo o běžný stav minimálně nejpozději do zahájení tohoto řízení. O vlastnictví drůbeže žalovaným nemá soud pochyb, kdy tvrzení žalovaného, že mohla být jeho dětí, je tvrzení, kterým se pouze snaží vyhnout se právním následkům, které mu toto řízení mohlo přinést, neboť každá slepice nemusí být označena tak, aby byl zjistitelný její vlastník, čehož si je žalovaný vědom. Soud na základě toho, co v řízení vyšlo najevo, nepochybuje o tom, že pozemky jako celek oplotil žalovaný, a že tyto jako jeden funkční celek, a to včetně pozemku parc. číslo užívá. Soud se žalovaného dotázal, jak naložil s pletivem, které z podnětu stavebního úřadu v roce 2017 odstranil, kdy žalovaný uvedl, že to bylo odvezeno do šrotu. Z fotografií pořízených během místního šetření je zjevné, že pletivo, které je zejména v zadní části pozemků je pletivo staré, poničené a soud je toho názoru, že se velmi pravděpodobně jedná o pletivo, které žalovaný odstranil a následně je umístil zpět. Další skutečnost, která potvrzuje přesvědčení soudu o tom, že žalovaný zaplocený areál užívá, jsou správní řízení vedená před stavebním úřadem, kdy žalovaný, i v rozhodné době, tedy po roce rok podával opakovaně žádosti o dodatečné povolení staveb na zaplocených pozemcích. Pokud by žalovaný tyto stavby spolu s přilehlými pozemky neužíval, neměl by logicky důvod žádat o jakákoli správní rozhodnutí, kterými by dané stavby zlegalizoval. Tvrzení, že chtěl pouze zachovat to, co zbylo po jeho otci, soud neuvěřil. Svědek příjmení, jehož výpověď soud považoval v tomto řízení za stěžejní, kdy svědek je nezaujatý, nemá s nikým s účastníků žádný vztah a se situací na místě je dobře obeznámen, uvedl, že na pozemky v rámci různých stavebních řízení dochází od roku rok a vždy na nich probíhala hospodářská činnost. Lze si jen stěží představit, že by stávající oplocení vybudoval kdokoli jiný, než právě žalovaný, když součástí zaploceného areálu jsou rovněž pozemky ve výlučném vlastnictví žalovaného a žalovaný by takový stav mlčky trpěl. Pokud tedy žalovaný pozemky jakožto jeden funkční celek oplotil, do tohoto areálu je vstup možný pouze s jeho svolením, má soud za to, že užívá jako jeden hospodářský celek všechny zaplocené pozemky, tedy i pozemek parc. číslo na který nemá žalobce přístup, když i znalec znalecký posudek vypracoval na základě výstupů z místního šetření učiněného zpoza plotu. Pokud na místě probíhalo místní šetření stavebního úřadu a bylo někým z rodiny žalovaného žalobci bráněno vstoupit do zaploceného areálu, jak uvedl svědek jméno celé jméno žalobce, pouze to potvrzuje shora uvedený závěr soudu. Co se týká stavby„ kotce pro chov nutrií“, která byla postavena i na pozemku parc. číslo tato byla odstraněna dle tvrzení žalovaného v květnu 2021, minimálně do té doby se žalovaný bezdůvodně obohacoval tím, že měl jeho stavbu na pozemku žalobce, kdy skutečnost, že vlastnické právo k dané stavbě svědčilo žalovanému a jméno příjmení, vyplývá ze správního rozhodnutí, kterým jim bylo nařízeno stavbu odstranit. Co se týká výše bezdůvodného obohacení, soud považoval žalobcem předložený znalecký posudek jako dostačující podklad pro rozhodnutí, kde znalec uvedl, jakým způsobem k výši obvyklého nájemného dospěl, přičemž nelze odhlédnout od skutečnosti, že pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako zahrada a jako takovou ji znalec oceňoval. Co se týká výše bezdůvodného obohacení, soud považuje žalobcem předložený znalecký posudek za dostatečný s logickými závěry, kdy účastníci k vyvrácení jeho závěrů ani nenavrhli žádné důkazy a soud tedy neměl důvod z daného posudku nevycházet, a to rovněž s ohledem na hospodárnost řízení a další nenavyšování nákladů řízení. Žalovanému tedy soud uložil zaplatit žalobci částku 18 453 Kč za užívání pozemku bez právního důvodu z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, a to za období od května 2019 do května 2022, tedy za 3 roky po 6 151 Kč ročně, a to včetně zákonného úroku z prodlení, na který má žalobce právo v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

31. Co se týká požadované náhrady za znehodnocení pozemku ve výši stanovené znaleckým posudkem na 35 700 Kč, v tomto ohledu soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že pozemek znehodnotil žalovaný. Jak ze správních spisů, tak z dostupných fotografií vyplývá, že na místě, kde je nyní prohlubeň, kam se stahuje voda, byla prohlubeň od nepaměti. Žalovaný v jednom ze správních řízení připustil, že byla upravena za účelem účinnějšího svádění vody, nicméně stalo se tak v roce rok. Žalobce se stal vlastníkem pozemku až na konci daného roku, kdy je zcela nepravděpodobné, že by žalovaný úpravy pozemku učinil v prosinci, a to s ohledem na obvyklé klimatické podmínky v tomto ročním období. Soud má tedy za to, že na pozemku parc. číslo nedošlo od roku rok k žádným výrazným změnám, možná pouze ke změnám způsobeným plynutím času. Prohlubeň se na pozemku parc. číslo nachází již desetiletí, kdy uvedené potvrdili jak svědci z rodiny účastníků, provedené fotografie, ortofotomapy, a nakonec i svědek příjmení uvedl, že si žádných změn na pozemku nevšiml, a to ačkoli tento v rámci různých místních šetření navštěvuje místo opakovaně již od roku rok. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že pozemek parc. číslo od doby nabytí vlastnictví žalobcem znehodnotil žalovaný, naopak bylo prokázáno, že žalobce pozemek v obdobném stavu již nabyl, soud žalobu části týkající se nároku na náhradu škody za jeho znehodnocení, zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 11 289,39 Kč, přičemž tato částka představuje 31,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,92 % a úspěchu žalobce v rozsahu 34,08 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 153 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 503 Kč za cestu konanou dne datum na místní šetření a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 303 Kč ve výši 6 153,63 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

33. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.