9 C 262/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupené advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 46 265 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 46 265 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 245 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 46 265 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 46 265 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného], která byla předmětem smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 2 500 Kč, zálohy na služby, a to studená voda a spotřeba elektřiny v rozsahu společných prostor, zahrnující i spotřebu elektřiny na ohřev teplé vody v bojleru ve výši 700 Kč. Žalobkyně se v nájemní smlouvě zavázala zajišťovat dodávky tepla v článku IV odst.

2. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit žalobkyni s platebním místem k rukám paní [příjmení] (nájemkyně bytu ve shodném domě) zálohu ve výši 1 600 Kč na uhlí po dobu topné sezony (vždy říjen – duben). Splatnost nájemného a záloh na služby ve výši 700 Kč byla sjednána k 15. dni kalendářního měsíce. Splatnost zálohy na uhlí nebyla ve smlouvě sjednána, žalobkyně vychází z toho, že splatnost nastala k poslednímu dni v měsíci. Počínaje od [datum] byla konkludentně sjednána výše záloh zahrnující služby ve shora uvedeném smyslu a zálohy na topení ve výši 2 270 Kč a počínaje od [datum] ve výši 2 200 Kč. Výše těchto záloh vyplývá z nově předložené nájemní smlouvy, kterou žalovaný nepodepsal, nicméně tento rozpis záloh konkludentně akceptoval následujícími 6 platbami od září 2019 ve výši 4 420 Kč. Návrh nové smlouvy, respektive rozpis služeb zaslala žalobkyně žalovanému e-mailem v srpnu 2019. Výše nových záloh ve výši 2 270 Kč od [datum], ve výši 2 200 Kč od [datum] byla žalovanému žalobkyní oznámena vhozením do jeho domovní schránky a zasláním e-mailu. Změna záloh vyplynula ze spotřeby za bezprostřední předešlé období. Žalobkyně od počátku nájemního vztahu zajišťovala topení v centrálním kotli v domě, který obsluhovala jí zajištěná osoba a to paní [příjmení]. Takto tomu bylo do podzimu 2019, kdy byl osazen starý kotel, i následně, když na podzim 2019 byl osazen nový kotel a žalobkyně zmocnila paní [příjmení] jako jedinou osobu k obsluze tohoto kotle. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně se tak domáhá za období od [datum] do [datum] dlužného nájemného ve výši 2 500 Kč a záloh na služby a otop ve výši 2 270 Kč počínaje od [datum] a ve výši 2 200 Kč počínaje od [datum], to vše měsíčně, a dále nedoplatků z vyúčtování spotřebovaných služeb za období od [datum] do [datum] ve výši 1 128 Kč, za období od [datum] do [datum] ve výši 5 467 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 9 514 Kč. Na výše uvedené žalovaný zaplatil v roce 2019 dne 23.

9. částku 4 420 Kč, dne 29.

10. částku 8 840 Kč. V roce 2020 žalovaný zaplatil dne 13. 2. a 26. 2. celkem částku 13 520 Kč, dne 14.

3. částku 4 420 Kč, dne 27.

4. částku 4 420 Kč, dne 27.

5. částku 4 420 Kč, dne 9.

7. částku 8 840 Kč, dne 11.

8. částku 4 420 Kč, dne 16.

9. částku 9 542 Kč, dne 16.

11. částku 3 459 Kč. V roce 2021 žalovaný zaplatil dne 7.

1. částku 4 700 Kč, dne 26.

2. částku 100 Kč, dne 16.

4. částku 6 000 Kč, dne 27.

5. částku 3 000 Kč, dne 15. 8. a 18. 8. celkem částku 9 000 Kč, dne 30. 9. a 22. 10. celkem částku 7 000 Kč. Žalovaný odmítal převzít vyúčtování záloh na služby, případně ho demonstrativně před žalobkyní roztrhal. V rozsahu, ve kterém se s nimi seznámil, je napadal. Vyúčtování nedoplatku za poskytnuté služby bylo žalovanému zasíláno e-mailem, bylo doplněné telefonicky, přičemž zasílání e-mailem bylo zavedenou praxí. Žalovaný také e-mailem komunikoval se žalobkyní. Vzhledem k tomu, že telefonáty se žalovaným trvaly cca 60 minut, komunikace byla zúžena pouze na e-mailovou komunikaci.

2. Žalobkyně po uplynutí koncentrační lhůty a po poučení podle § 119a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) navrhla změnu žaloby spočívající v uplatnění nároku na pokutu po 50 Kč za den, za období od [datum] do dne vynesení rozsudku podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., případně za období od [datum] do dne vynesení rozsudku, náležející žalobkyni z důvodu porušení povinnosti žalovaným - neoznámil změnu počtu osob žijících v bytě – dalších 2 osob (družky a matky společného syna [jméno] [příjmení] a syna [jméno] [celé jméno žalovaného]). K žalobkyni se dostala tato informace teprve od lidí z místa, mimo jiné od pana [příjmení]. Žalovaný uvedl, že pan [příjmení] mu byl představen jako správce, který bydlel ve , adresa, . Toto jeho postavení vyplývá i ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení]. Soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nepřipustil tuto změnu žaloby, neboť by se jednalo o nová tvrzení, která jsou po uplynutí koncentrační lhůty nepřípustná. Nejedná se o skutečnosti, které by případně nastaly později či je žalobkyně bez své viny nemohla uvést, neboť z vyúčtování předloženého žalobkyní vyplývá, že již za období od [datum] žalobkyně zohledňovala 3 osoby v bytě, jako pronajímatelka měla vědět, zda ji o tom žalovaný informoval či nikoliv. Pokud k tomu pověřila jiné osoby, je na ní, jak si nastaví mechanismus informování takovou osobou o plnění povinností ze strany nájemců Více k důvodům pro nepřipuštění změny žaloby se odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne [datum].

3. Soud nepřihlédl ke změně žaloby spočívající v rozšíření žaloby o zaplacení úroku z prodlení, neboť žalobkyně, resp. její právní zástupce k výzvě soudu k odstranění vad tohoto podání vady neodstranil a uvedl, že na tomto rozšíření netrvá, neboť zákonné příslušenství pohledávky ve vymezeném rozsahu je již předmětem v řízení.

4. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne [datum]. Žalovaný převzal platební rozkaz dne [datum]. Žalobkyně poukázala na to, že do dispozice žalovaného se platební rozkaz dostal již [datum], kdy zásilka byla uložena na poště, v té souvislosti žalobkyně poukázala na judikaturu, podle které hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní a zásilku za doručenou okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ní objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten si zásilku vyzvednout. Zde soud poukazuje na to, že podle § 173 odst. 1 o. s. ř. platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Podle § 49 odst. 5 o. s. ř. u písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odst. 4, který upravuje při doručování písemností do vlastních rukou okamžik doručení, který pokud si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, nevyzvedne, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl (věta první). Protože se jedná o doručování rozhodnutí, jeho doručení se řídí procesními předpisy a to konkrétně občanským soudním řádem. Pro doručení platebního rozkazu je vyžadováno doručení do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení, platební rozkaz tak byl žalovanému doručen dne [datum].

5. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který byl doručen soudu dne [datum] a tedy včas.

6. V platebním rozkazu bylo žalovanému uloženo, pokud podá odpor, že je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně, v listinné nebo elektronické podobě se vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Žalovanému byla spolu s platební rozkazem doručena i žaloba. Lhůta k podání odporu s ohledem na 15 denní lhůtu k podání odporu ode dne doručení uplynula dne [datum], 30 denní lhůta k vyjádření uplynula dne [datum] (dne [datum] byla sobota). Žalovaný odpor odůvodnil podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum], tedy ve stanovené lhůtě. Toto odůvodnění nebylo žalovaným podepsáno. Podpis je náležitost podání, jehož nedostatek je nezbytné odstranit výzvou podle § 43 o. s. ř. Až pokud ve stanovené lhůtě účastník podpis nedoplní, soud k takovému podání, kterým se nezahajuje řízení, nepřihlíží (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný však podáním doručeným soudu dne [datum], ještě před tím než byl soudem vyzván k odstranění tohoto nedostatku, dodal soudu shodné podepsané odůvodnění odporu, tím byl zhojen nedostatek odůvodnění odporu. Stanovená 30 denní lhůta podle § 114b odst. 2 o. s. ř. je procesní lhůta. Pokud zde žalobkyně poukazuje na ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) či na povinnost doplnit podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě do tří dnů podle § 42 o. s. ř., tato ustanovení se na danou věc nevztahují. Protože odůvodnění odporu bylo podáno včas, nebyly naplněny předpoklady pro postup podle § 153a o. s. ř., tedy pro vydání rozsudku pro uznání, jak na to poukazuje žalobkyně v podání ze dne [datum]. Pokud v tomto podání zároveň žalobkyně navrhovala vydání rozsudku pro zmeškání, vydání rozsudku pro zmeškání je pouze možnost stanovená § 153b o. s. ř., pokud soud rozsudek nevydá, není třeba o tom vydávat zamítavé rozhodnutí, navíc ho lze vydat pouze, je-li nařízeno jednání a žalovaný je o této možnosti poučen, což v dané situaci nenastalo.

7. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, k tomu uvedl, že nájemné bylo sjednáno v nájemní smlouvě ze dne [datum] ve výši 2 500 Kč, dále byly sjednány zálohy na služby spojené s užíváním bytu poskytované pronajímatelem ve výši 700 Kč. Pokud v článku IV odst. 2 je uvedena částka 1 600 Kč měsíčně v období od října do dubna, jedná se o ujednání mezi nájemníky na zakoupení uhlí na vytápění domu, které si nájemníci zajišťovali sami společnými silami na vlastní náklady. Nejedná se o placení služby poskytované pronajímatelkou. Žalobkyni tak náleží pouze nájemné ve výši 2 500 Kč a 700 Kč zálohy na služby měsíčně. Žalovaný v roce 2019 uhradil celkem 39 988 Kč, v roce 2020 celkem 52 771 Kč a v roce 2021 celkem 29 800 Kč, tedy dohromady za období od [datum] do. [datum] částku 122 559 Kč. Dále žalovaný uvedl, že zúčtovací období končí k 30. 6. daného roku. Za období do [datum], do [datum] a do [datum] žalobkyně nepředložila žalovanému řádné vyúčtování, není zde řádný podklad pro stanovení výše dluhu. Žalobkyně žalovanému nepředložila a žalovaný nepodepsal žádný dodatek k nájemní smlouvě. Naopak žalobkyně předložila novou nájemní smlouvu na dobu určitou – 1 rok obsahující poplatky typu amortizace kotle, poplatek za psa. Žalovaný odmítl tuto smlouvu podepsat. Stávající nájemní smlouva ze dne [datum] může být měněna pouze písemnými dodatky, nikoliv konkludentně. Žalovanému nelze klást za vinu, pokud platí vyšší nájem či zálohy na služby, než je stanoveno smlouvou. Žalovaný uvedl, že předžalobní výzva, která mu byla zaslána, nebyla doplněna plnou mocí, což považuje za účelové jednání, které má zabránit žalovanému se případně spojit se zástupcem pronajímatelky telefonicky a věc vyřešit. Pronajímatelka odmítá se žalovaným i ostatními nájemci komunikovat, zakazuje ostatním nájemcům a správci (zástupci bydlícímu v obci), aby nájemcům předávali podstatné informace, konkrétně žalovanému a sousedovi – panu [jméno], kteří neobdrželi SMS zprávu o navýšení záloh na služby z důvodu zvýšení cen energií, která byla zaslána ostatním nájemníkům. Žalobkyně jedná účelově, má zájem ukončit nájemní smlouvu se žalovaným, například předložením nové nájemní smlouvy, nezasláním řádného vyúčtování, kdy žalovaný požaduje plnění jejích povinností spojených s nájmem bytu, nepředložila dodatek ke smlouvě o změně záloh na služby, konkrétně dodávky tepla. V bytě je nefunkční rozvod elektrické energie. Žalobkyně se pokusila ukončit v březnu 2020 nájemní vztah neplatnou výpovědí, na které dále netrvala.

8. K topení žalovaný uvedl, že vytápění v domě bylo zajištěno topením ve starém koksovém kotli v centrální kotelně v domě v přízemí. [příjmení] [příjmení] vybírala od nájemníků částky 1 600 Kč, za které zakoupila uhlí, uskladnila ho v kotelně, následně toto vyúčtovala nájemníkům. Protože prodejce paliv vyžadoval platbu v hotovosti, vybírala peníze v hotovosti od nájemníků. Nájemníci se po jednom týdnu střídali v topení, topení se zajišťovalo od 16:00 hodin do 24:00 hodin. V jiném období si nájemníci mohli zajišťovat topení sami, byty byly vybavené komíny. Nájemníci obsluhovali kotel, čistili ho, náklady na čištění si každý hradil sám. Nájemníci v daném týdnu přikládali cca každou hodinu, uhlí bylo uskladněno v bývalé garáži v přízemí, kde si daný nájemník naházel uhlí na kolečko, dovezl do vedlejší místnosti – kotelny a lopatou přikládal. Na kotli bylo nezbytné hlídat teplotu. , právnická osoba, před zahájením topení bylo nezbytné kotel vyčistit, protože byl určený na koks a dehtoval. Čistilo se drátěnými kartáči, které si každý kupoval sám. [příjmení] 1 600 Kč jako záloha na otop byla zahrnuta v nájemní smlouvě proto, aby všichni nájemníci před podpisem věděli, že topení si nájemci zajišťují tímto způsobem sami. S tímto způsobem topení seznámil žalovaného pan [příjmení] – osoba správce, který bydlí ve [anonymizováno], který se měl starat o údržbu a řešit různé opravy. Žalovanému také předával nájemní smlouvu podepsanou žalobkyní a převzal kauci od žalovaného. Mezi nájemci byly dohodnuté limity na jakou teplotu topit, aby se přiměřeně užíval otop. Také se řešilo, že někdo spotřeboval příliš uhlí. Ve smlouvě bylo ujednáno, že zálohy na uhlí se platí k rukám paní [příjmení]. Žalovaný poukázal na to, že v článku IV bod 3 nájemní smlouvy se pronajímatel zavazuje zajistit nájemci služby a dodávku vody a domovní elektřinu. [příjmení] 1 600 Kč jako záloha na uhlí je v bodě 2, které předchází. Po pořízení nového kotle byla uzamčena kotelna a žalobkyně sdělila, že topení nadále zajišťuje paní [příjmení], smlouva v tomto směru změněna nebyla. Pronajímatelka e-mailem, jehož přílohou byla nová nájemní smlouva, oznámila tuto změnu v topení, zároveň navrhla platbu zahrnující položku amortizace kotle. Předloženou smlouvu žalovaný nepodepsal. Žalobkyně informovala nájemce o pořízení nového kotle telefonicky v srpnu 2019 a následně e-mailem ze dne [datum], kde bylo uvedeno, že„ změna je v platbách za uhlí, platit se bude každý měsíc žalobkyni. [příjmení] pořízen kotel za 150 000 Kč a bude ho obsluhovat pouze paní [příjmení]. V částce„ teplo“ je zahrnuta záloha na uhlí 1 000 Kč, 100 Kč odměna topičovi, 250 Kč amortizace kotle, celkem 1 350 Kč“ [příjmení] byl namontován v září nebo v říjnu 2019. Nájemníci si pro tuto topnou sezonu již uhlí nekupovali. Žalovaný odmítl e-mailem platit amortizaci ve výši 250 Kč. V kotli se začalo topit v listopadu 2019. Po osazení nového kotle topná tělesa v bytě netopila, došlo tedy k výměně topných těles, která měla poloviční výhřevnost podle přání žalobkyně, radiátory jsou však studené.

9. Žalovaný k vyúčtování služeb uvedl, že vyúčtování za období od [datum] do [datum] bylo žalovanému vhozeno do schránky, případně mu ho doručil pan [příjmení], který ho vyhotovoval. V tomto vyúčtování žalobkyně uvádí spotřebu elektrické energie za 3 osoby po dobu 12 měsíců, nájem však byl sjednán od [datum] Ani po upozornění ze strany žalovaného žalobkyně nenapravila tuto chybu ve vyúčtování. Vyúčtování za období od [datum] do [datum] bylo žalovanému zasláno e-mailem, v tomto vyúčtování však není uvedeno, kolik bylo spotřebováno, pouze částky k zaplacení. Z vyúčtování nebylo patrné, jak byly vypočítány částky k zaplacení. Vyúčtování za období od [datum] do [datum] bylo žalovanému doručeno e-mailem. Žalovaný namítl, že z uvedených vyúčtování není patrné, jaká byla spotřeba, zda je účtováno za osobu či plochu nebo jinou jednotku. Žalovaný poukázal na to, že mezi účastníky nebyla sjednána e-mailová komunikace, žalobkyně se žalovaným nekomunikuje, nebere žalovanému telefon, zásilka, kterou zaslal žalobkyni na adresu uvedenou v žalobě, se vrátila. Žalobkyni žádal i e-mailem a to o možnost nahlížet do vyúčtování jako podkladů pro vyúčtování služeb nájemcům. Žalovaný uvedl, že v bytě bydleli od března 2019, neboť do té doby pracovali žalovaný a jeho partnerka v jiném místě. Po zapojení elektrické energie žalovaný zjistil, že nefunguje spojení elektřiny od vypínače ke svítidlům, a to v kuchyni a obývacím pokoji, kde proto svítí lampičkami. Žalovaný vyzýval žalobkyni k nápravě e-mailem ze dne [datum].

10. V podání ze dne [datum] žalovaný upozornil na neplnění povinností žalobkyní jako pronajímatelky - a to poskytnutí slevy z nájmu. Po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytnutém žalovanému při jednání dne [datum] k doplnění tvrzení a označení důkazů specifikoval blíže závady v bytě týkající se nefunkční elektřiny, nefunkční dodávky teplé vody, dále uvedl, že z těchto důvodů by mu náležela sleva od [datum], přičemž tuto uplatnil vůči žalobkyni e-mailem ze dne [datum] zpětně za období 6 měsíců. Žalovaný uplatnil slevu v celkové výši 1 700 Kč měsíčně od [datum] do dne sepsání doplnění tvrzení ([datum]). K prokázání těchto tvrzení však žalovaný neoznačil žádné důkazy, byť k tomu byl vyzván podle § 118a odst. 3 o. s. ř., soud se proto touto obranou žalovaného nijak nezabýval. Žalobkyně namítla, že v řízení lze zohlednit pouze takové vady namítané žalovaným, které v rozhodném období trvaly, a nárok na jejich uplatnění nezanikl. Soud již výše vysvětlil, že s ohledem na neoznačení důkazů ze strany žalovaného se nezabýval vadami nájemního bytu.

11. Žalovaný podáním ze dne [datum] uplatnil nárok na zaplacení částky 70 850 Kč jako zákonné pokuty podle § 13 zákona číslo 67/2013 Sb. za nevystavení řádného vyúčtování služeb dodávaných pronajímatelkou, vyčíslené ke dni [datum]. Při ústním jednání dne [datum] žalovaný upřesnil, že tuto částku uplatňuje v rámci obrany jako zápočet proti soudem shledanému oprávněnému žalobnímu nároku. K pokutě žalovaný uvedl k vyúčtování za období od [datum] – [datum], že neobsahuje částku celkových nákladů za celý dům a to u každé položky. Vyúčtování skončilo nedoplatkem, byť od doby uzavření nájmu do konce zúčtovacího období do [datum] žalovaný uvedl, že bydleli v bytě pouze krátkou dobu v březnu 2019, když měli službu na topení 1 týden. Vzhledem k tomu, že ve vyúčtování chybí celkové částky, nelze správnost vyúčtování ověřit. Vyúčtování tak nelze považovat za řádné. Vyúčtování za období do [datum] a do [datum] obsahuje pouze strohé částky, neobsahuje spotřebu, způsob výpočtu a v jakých jednotkách byla spotřeba účtována. Žalobkyně po výzvách žalovaného naposledy e-mailem neumožnila žalovanému nahlédnout do vyúčtování od dodavatelů, aby mohl ověřit správnost vyúčtování. Vyúčtování mělo být doručeno nejpozději do 30. 9. daného roku po skončení zúčtovacího období ke dni 30. 6., neboť řádné vyúčtování má být zasláno do 3 měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalovaný specifikoval pokutu v souvislosti s nikoliv řádným vyúčtováním za zúčtovací období do [datum] za období od [datum] do [datum] na částku 49 100 Kč, za nikoliv řádné vyúčtování za zúčtovací období do [datum] za období od [datum] do dne [datum] ve výši 30 800 Kč a za nikoliv řádné vyúčtování za zúčtovací období do [datum] za období od [datum] do [datum] ve výši 10 750 Kč. K zaplacení pokuty ve výši 66 200 Kč žalovaný vyzval žalobkyni písemně dopisem ze dne [datum], žalobkyně si tuto písemnost nevyzvedla, zásilka se vrátila s poznámkou„ neznámý“. Při ústním jednání konaném dne [datum] žalovaný upřesnil námitku započtení tak, že započítává částku 40 350 Kč specifikovanou dopisem ze dne [datum] ve vztahu k vyúčtování za zúčtovací období od [datum] do [datum] vyčíslenou za dobu od [datum] do [datum].

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu o velikosti 2+1 [číslo] o výměře 52,61 m2 v domě [adresa] v objektu bydlení v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , bylo sjednáno nájemné ve výši 2 500 Kč a zálohy ve výši 700 Kč na dodávku vody a domovní elektřinu. Soud posoudil smlouvu jako platnou podle § 2235 a násl. o.z. Žalovaný uvedl, že mu žalobkyně dala neplatnou výpověď v březnu 2020. Z e-mailů ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně dala v březnu 2020 žalovanému výpověď. Vzhledem k tomu, že e-mailem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalovanému, že udělenou výpověď bere zpět a považuje ji za bezpředmětnou, soud vycházel z toho, že nájemní vztah trvá na základě této smlouvy i nadále, neboť z uvedeného vyplývá, jaký obsah a význam tomuto právnímu jednání, tedy výpovědi, strany přikládají podle § 556 odst. 2 o. z., žalovaný ji považoval za neplatnou, žalobkyně na ní dále netrvala.

13. Žalobkyně tvrdila, že předmětem nájemní smlouvy ze dne [datum] je byt, který však není bytem v domě s byty, neboť stavba [adresa] nebyla rozdělena.

14. Podle § 1 odst. 1 zákona číslo 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ PlnByt“) tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh na služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

15. Podle § 2236 odst. 1 o. z., bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.

16. Působnost zákona PlnByt je však širší, než pouze na byty v domě s byty a to na základě ustanovení § 2247 odst. 3 o. z., který stanoví, že způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis, přičemž tato úprava je obsažena v části pododdíl 2, zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu § 2235 a následující o. z., kde v § [číslo] je specifikován byt v širším pojetí. Tato úprava se proto vztahuje i na tento případ.

17. Mezi účastníky byla sporná výše sjednaných záloh a za jaké služby v období od [datum]. Žalobkyně tvrdí, že původně se ve smlouvě žalobkyně zavázala zajišťovat pro nájemce služby a to dodávku vody a domovní elektřiny (v té souvislosti byla sjednána záloha ve výši 700 Kč) a zajistit topení (v souvislosti s tím byla nájemci uložena povinnost platit zálohu ve výši 1 600 Kč pro období říjen – duben měsíčně). Dále žalobkyně tvrdí, že e-mailem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána nová nájemní smlouva, kde byla nově stanovena výše záloh ve výši 2 270 Kč, tato byla s účinností od [datum] změněna na částku 2 200 Kč, přičemž žalovaný, který předloženou nájemní smlouvu nepodepsal, konkludentně přijal tuto změnu. Žalovaný naopak tvrdí, že ujednání o placení částky 1 600 Kč v nájemní smlouvě neobsahovalo závazek žalobkyně zajišťovat topení, jednalo se o ujednání mezi nájemci, kteří platili v období od října do dubna zálohu 1 600 Kč měsíčně paní [příjmení], která kupovala uhlí, uskladnila ho v domě a následně se nájemci střídali po týdnu v obsluze kotle, sami si hradili náklady na čištění kotle. Pokud v září až říjnu 2019 byl osazen nový kotel, kotelna byla uzamčena a obsluhou byla pověřena pouze paní [příjmení] a nebyl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, nevznikla žalovanému nad rámec částky 700 Kč povinnost platit žádnou zálohu ve vztahu k topení.

18. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že v článku IV bod 1 se nájemce zavázal platit pronajímateli nájemné v celkové výši 2 500 Kč měsíčně. V bodě 2 se nájemce zavázal platit zálohu na uhlí v celkové výši 1 600 Kč měsíčně v období topné sezony (říjen – duben) k rukám paní [příjmení], která objednává uhlí pro celý bytový dům. V bodě 3 se pronajímatel zavázal poskytnout nájemci plnění a služby spojené s užíváním bytu (dále jen„ služby“), které zahrnují dodávku vody a domovní elektřinu. Na tyto služby je nájemce povinen hradit měsíční zálohu ve výši 700 Kč. V bodě 4 byla sjednána splatnost nájemného a záloh na služby za kalendářní měsíc nejpozději 15. dne kalendářního měsíce na uvedený účet.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která je nájemkyní v domě [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že v domě bydlí již od roku 2010, v domě je 6 bytů a do října 2019 bylo topení v domě zajištěno tak, že každý byt topil 1 týden a měl na starosti kotel. Každý si zajišťoval dřevo na zatopení, svědkyně vybírala peníze na uhlí od ostatních nájemců na základě žádosti žalobkyně. Výše záloh byla stanovena podle velikosti bytu, svědkyně poté objednala uhlí. Každý se do domu stěhoval s tím, že si zajišťuje dřevo na zátop, vybírají se peníze na koupi uhlí, každý byt 1 týden topil takto nakoupeným uhlím. Svědkyně měla při vybírání peněz na uhlí potíže, někteří lidé neměli peníze, případně jí je nechtěli dát.

20. Účastníci v průběhu řízení shodně uvedli, že nový kotel v domě na adrese [anonymizována dvě slova] byl osazen v září nebo v říjnu 2019. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nově osazený kotel obsluhuje ona s manželem, svědkyně kotel čistí, jednou týdně ho rozebere a vyčistí, dopouští vodu do kotle, manžel každý den do násypky nasype 16 kýblů uhlí.

21. Z e-mailu ze dne [datum] zasílaný žalobkyní žalovanému s předmětem„ , adresa, rozpis služeb a nájemní smlouva [anonymizováno]“ vyplývá, že žalobkyně žalovanému zaslala v příloze dokumenty a k tomu uvedla:„ Změna je především v platbách za uhlí. Od září tohoto roku se za teplo bude platit každý měsíc a to na můj účet. [příjmení] v bytovce bude nový, ekologický a drahý (150 000 Kč) a bude ho obsluhovat paní [příjmení], nikdo jiný. V částce„ teplo“ je zahrnuta záloha na uhlí 1 000 Kč, 100 Kč odměna topičovi, 250 Kč amortizace kotle, celkem 1 350 Kč. Včera jsem byla ve , adresa, a obešla postupně všechny nájemníky, podepsali všichni.“ Z e-mailu je patrné, že přílohou jsou 2 dokumenty a to„ Rozpis nájemného a služeb“ a dále„ Nájemní smlouva“. Z rozpisu nájemného a služeb přílohy e-mailu vyplývá nájemné ve výši 2 500 Kč, zálohy na služby celkem s účinností od [datum] ve výši 2 270 Kč zahrnující vodné a stočné 270 Kč, elektřina 580 Kč, teplo 1 350 Kč, provoz domu 100 Kč. Z přiloženého textu nájemní smlouvy vyplývá, že žalovanému je žalobkyní předkládána nájemní smlouva se shodným předmětem - byt [číslo] na adrese , adresa, - s ujednáním trvání nájemního vztahu na dobu určitou od [datum] do [datum] s nájmem ve výši 2 500 Kč a zálohami na energie a služby ve výši 2 270 Kč se splatností k 15. dni předešlého kalendářního měsíce.

22. Z prodejek za hotové vystavených dne [datum] a [datum] vyplývá, že dodavatel [jméno] [příjmení], prodej tuhých paliv, dodal odběrateli paní [příjmení] uhlí za částku 8 640 Kč a částku 9 360 Kč, přičemž je zde rukou dopsáno placeno i s pásem v prvním případě 8 750 Kč, v druhém 9 500 Kč, dále částka, která byla vybrána, v prvním případě 9 300 Kč, v druhém 9 200 Kč, kdy v druhém případě zbyla ještě z prosince částka 400 Kč, a kolik zůstalo do příště. V prvním případě 550 Kč, v druhém 100 Kč, přičemž tyto dopsané texty dopisovala paní [příjmení].

23. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odst.

2. Podle odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čistění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čistění komínů, popřípadě provoz výtahu. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

24. Podle § 4 odst. 1 PlnByt poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají nebo o nich rozhodne družstvo nebo společenství. Podle odst. 2 nedojde-li k ujednání nebo není-li přijato rozhodnutí družstva nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku nebo podle posledního zúčtovacího období anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Podle odst. 4 poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.

25. Nájemní smlouvou článkem IV body 2, 3 a výpovědí svědkyně [příjmení] má soud za prokázané, že ve smlouvě o nájmu ze dne [datum] se žalobkyně nezavázala k zajištění dodávek tepla. Z textu smlouvy tento závazek nevyplývá, když ve vztahu k topení je zde pouze závazek nájemce platit zálohu na uhlí k rukám paní [příjmení] v článku IV v bodě 2, který předchází bodu 3, kde je naopak ve vztahu k ostatním službám uvedeno, že pronajímatelka je povinna poskytnout nájemci služby zahrnující dodávku vody a domovní elektřinu. K zajištění topení se pronajímatelka v nájemní smlouvě nijak nezavázala. Text této smlouvy a její systematika jsou doplněny výpovědí svědkyně [příjmení], která popsala mechanismus zajišťování topení v předmětném domě tak, že na tomto se účastnili nájemci, každý s tím byl v době uzavření nájemní smlouvy seznámen tak, že paní [příjmení] vybírá peníze na uhlí, které pak nakupuje, a každý z nájemců si zajišťuje dřevo na zatopení a nájemci se střídají v topení po 1 týdnu. I prodejky ze dne [datum] a [datum] předložené žalovaným prokazují, že dohoda o topení v nájemní smlouvě byla uzavřena mezi nájemci. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, kterou uvedla svědkyně [příjmení], že peníze na uhlí vybírala na základě žádosti pronajímatelky – žalobkyně, neboť pronajímatelka topení nezajišťovala ani se k tomu nezavázala. Soud považuje svědkyni [příjmení] za věrohodnou svědkyni, žalovaného nehodnotila nijak pozitivně, žalobkyni hodnotila s odstupem. Její výpověď navazuje logicky na ostatní důkazy, zejména nájemní smlouvu. Její vnímání situace v domě ohledně topení je shodná se žalovaným jako dalším nájemcem. Těmito důkazy byla prokázána tvrzení žalovaného. Soud nájemní smlouvu posuzoval podle jejího obsahu, jak je uvedeno výše, podle § 555 odst. 1 o. z., a zároveň podle úmyslu jednajícího, tj. žalovaného jakožto nájemce, když takový úmysl musel být žalobkyni znám, když podepisovala nájemní smlouvu s tímto textem (§ 556 odst. 1 o. z.). Svědkyně [příjmení] vypověděla, že tato praxe byla v domě dlouhodobě zavedená, když ona je nájemkyní od roku 2010 a takto v podstatě nájemci spolupracovali až do osazení nového kotle v září či v říjnu 2019. Jednalo se tak ve smyslu § 556 odst. 2 o. z. o praxi, která byla zavedena, zde míněno i mezi stranami smlouvy, tj. pronajímatelkou a žalovaným jakožto nájemcem, přičemž takové jednání a takový postup při topení byl praktikován i před uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a takto topení pokračovalo až do podzimu 2019.

26. Mezi účastníky bylo nesporné, že na podzim 2019 v září či v říjnu byl osazen nový kotel, který následně obsluhovala pouze paní [příjmení], to vyplývá i ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení]. Nájemci si tak nadále nemohli zajišťovat topení v bytech předcházejícím způsobem, v té souvislosti žalobkyni vznikla ze zákona povinnost podle § 2247 odst. 2 o. z. zajistit, jakožto nezbytnou službu, dodávku tepla. Mezi účastníky nebyla uzavřena změna nájemní smlouvy, která vyžaduje podle § 2237 a § 564 o. z. písemnou formu. A vzhledem k tomu, že žalovaný neuzavřel ani novou nájemní smlouvu obsahující ujednání o výši nově stanovených záloh pro období od [datum] ve smyslu § 4 odst. 1 PlnByt, které vyžaduje podle § 1 odst. 4 PlnByt také písemnou formu, byla žalobkyně jakožto pronajímatelka oprávněna podle § 4 odst. 2 PlnByt určit žalovanému jakožto příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako podíl z předpokládaných ročních nákladů na službu z uplynulého roku, případně z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Uvedené platí ve vztahu k nově stanoveným zálohám za topení ve výši 1 000 Kč na uhlí a 100 Kč odměna topičovi. V předcházejícím období bylo mezi nájemci sjednáno placení zálohy v období od října do dubna, tj. 7 měsíců ve výši 1 600 Kč měsíčně, což je 933 Kč při rozpisu na 12 měsíců. [příjmení] 1 000 Kč tak vychází z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku. Shodně tak částka 100 Kč odměna topičovi je přiměřená, když obsluha bude zajišťována nadále pouze jednou osobou pověřenou pronajímatelem, zatímco dosud se na tom podíleli nájemci vlastní činností. Takovým předpokládaným nákladem však není amortizace kotle ve výši 250 Kč, když i žalobkyně, resp. její zástupce v průběhu jednání uvedl, že na této částce za topení netrvá. Soud má tak za to, že v souladu s § 4 odst. 2 PlnByt byla nově stanovená měsíční záloha na topení ve výši 1 100 Kč počínaje od [datum]. Žalovaný potvrdil, že se zněním e-mailu ze dne [datum] byl seznámen, i s textem tohoto e-mailu. Ve vztahu k ostatním částkám, které byly uvedeny v rozpisu nájmu a služeb do částky 2 270 Kč, však tyto podle § 4 odst. 4 PlnByt nebyly řádně odůvodněny, a proto nedošlo ke zvýšení zálohy. Od [datum] zůstala tak povinnost žalovaného jakožto nájemce platit zálohu za vodu a elektřinu ve společných prostorách ve výši 700 Kč a nově záloha na topení byla stanovena ve výši 1 100 Kč. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že ve vztahu k dodávkám tepla vznikla žalobkyni povinnost zajistit tuto službu ze zákona a v souladu se zákonem žalobkyně určila co do částky 1 100 Kč zálohu, nebyl důvod se zabývat plněním za dodávky tepla z titulu bezdůvodného obohacení, jak uvedla žalobkyně.

27. Z vyúčtování záloh za služby za období od [datum] až [datum] vyplývá, že zde je vyúčtována žalovanému částka 13 152 Kč za teplo, přičemž s ostatními službami vznikl nedoplatek celkem ve výši 5 467 Kč a výše měsíčních záloh za období od [datum] činí 2 200 Kč. Změna výše záloh však není nijak odůvodněna, ve smyslu § 4 odst. 4 PlnByt tak nedošlo ke změně výše záloh. Žádné odůvodnění není uvedeno ani v textu e-mailu ze dne [datum], kterým bylo vyúčtování žalovanému doručeno.

28. Pokud se tedy žalobkyně domáhá dlužného nájemného a záloh na služby za období od [datum] do [datum], jedná se tak o částku odpovídající 27 měsícům od září 2019 do listopadu 2021 po 4 300 Kč (2 500 Kč nájem + 700 Kč záloha za služby - dodávka vody a elektřiny do společných prostor a 1 100 Kč za topení), tj. 116 100 Kč a poměrná část za období od 1. 12. do [datum], tj. 4 300 / 31 x 5, tj. 694 Kč Celkem tak žalovaný za předmětné období měl zaplatit 116 794 Kč.

29. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný 23. 9. a [datum] zaplatil celkem částku 13 260 Kč. Žalovaný souhrnně uvedl, že v celém roce 2019 zaplatil vyšší částku, nijak konkrétně však nerozporoval tyto uvedené platby, soud tak vycházel z toho, že za období září – prosinec 2019 žalovaný zaplatil na nájem a služby částku 13 260 Kč. Za rok 2020 žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil 53 041 Kč. Žalovaný uvedl, že zaplatil 52 771 Kč. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a vycházel z toho, že žalovaný v roce 2020 zaplatil za nájem a služby částku 53 041 Kč. Za rok 2021 účastníci shodně uvedli, že žalovaný zaplatil na nájem a služby částku 29 800 Kč, soud tak vycházel z toho, že žalovaný za předmětné období od [datum] do [datum] zaplatil celkem 96 101 Kč (13 260 Kč + 53 041 Kč + 29 800 Kč).

30. Splatnost nájemného a záloh ve výši 700 Kč byla sjednána článkem IV bod 4 nájemní smlouvy ze dne [datum] k 15. dni kalendářního měsíce, v článku IV bod 5 byla ujednána pro případ prodlení nájemce s platbou nájemného či záloh na služby o víc než 5 dnů po splatnosti povinnost zaplatit pronajímateli úrok z prodlení v zákonné výši. Z textu vyplývá, že prodlení tak nastává 6. den po splatnosti. Pokud se žalobkyně domáhá úroku z prodlení z dlužného nájemného a záloh od 16. dne v měsíci za období od 16. do 21. dne v měsíci, nevzniká žalobkyni právo na úrok z prodlení, když účastníci se dohodou odchýlili od zákonného ustanovení § 1970 o. z. Soud proto zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení v uvedeném rozdílu.

31. Ujednání nájemní smlouvy o splatnosti záloh se vztahuje také na nově stanovené zálohy na topení ve výši 1 100 Kč s účinností od [datum], neboť zálohy souvisí s nájemní smlouvou, zajištění dodávky tepla je zákonem stanovená povinnost pronajímatelky v případě, že není ujednáno jinak, na stanovení splatnosti těchto záloh se tak použije ustanovení sjednané v nájemní smlouvě.

32. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu na nájmu a službách za rok 2019 ve výši 5 820 Kč, za rok 2020 ve výši 9 031 Kč a za rok 2021 ve výši 31 414 Kč, a to za nájem celkem ve výši 23 991 Kč a za služby ve výši 22 274 Kč, celkem 46 265 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě nejpozději do [datum]. Přílohou výzvy je tabulka, kde v kolonce služby v září 2019 je účtována částka 3 398 Kč, dále částka 2 270 Kč, v září 2020 částka 7 042 Kč, dále od října 2020 částka 2 200 Kč a v září 2021 částka 11 714 Kč.

33. Předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou podle podacího lístku odeslala žalobkyně žalovanému dne [datum], vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované částky.

34. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nezaplatil nedoplatky služeb a to za období od [datum] do [datum] ve výši 1 128 Kč, za období od [datum] do [datum] ve výši 5 467 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 9 514 Kč.

35. Podle § 7 odst. 1 PlnByt není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

36. Nebylo sporu o tom, že žalovanému bylo do schránky doručeno vyúčtování služeb za zúčtovací období od [datum] do [datum]. Z tohoto vyúčtování vyplývá, že elektřina za nebytový prostor a společný prostor je žalovanému účtována za období od [datum] do [datum] pro 3 osoby za 12 měsíců, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena dne [datum], vyúčtování tak pokrývá delší období, a to období předcházející uzavření nájemní smlouvy. Dále je vyúčtována spotřeba elektřiny za ohřev vody za období od [datum] do [datum] s určením množství m3 a ceny. Z uvedeného vyúčtování však není patrné, jaké množství elektřiny a za jakou jednotkovou cenu bylo pro tyto účely spotřebováno. Z vyúčtování za zúčtovací období od [datum] do [datum] soud zjistil, že je zde uvedená spotřeba vody za celé období rozdělené do dvou období vynásobené cenou, dále spotřeba elektřiny za ohřev vody při ceně za m3, není zde uvedena spotřeba elektřiny pro tyto účely, a dále elektřina na nebytový a společné prostory počítáno pro 3 osoby na 12 měsíců za jednotkovou cenu (č. l. 74). Další list vyúčtování č. l. 75 obsahuje pouze přehled dodaných služeb, celkových částek a přijaté zálohy, jejichž rozpis je na samostatném dalším listu č. l. 79, kde v tabulce je částka za teplo v měsících říjen 2019 – duben 2020 a cena za topiče, není však vůbec zřejmé, z jakých hodnot, veličin a částek vychází takto vypočtené částky, není zde ani údaj o množství dodané služby. E-mailem ze dne [datum] bylo prokázáno, že tímto způsobem žalobkyně doručila žalovanému toto vyúčtování (č. l. 72). Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování za období od [datum] do [datum] v rozsahu, jak je uvedeno na č. l. 69 a 76, přičemž v jednom vyúčtování je pouze přehled dodaných služeb a celkové částky včetně zaplacených záloh, na druhém vyúčtování (č. l. 76) je uvedená spotřeba vody za celé období s jednotkovou cenou za m3, spotřeba elektřiny za ohřev vody za celé období je vyčíslena jako množství m3 za jednotkovou cenu. Elektřina za nebytový prostor a společný prostor je vyúčtována za celé období při počtu 3 osob po dobu 12 měsíců při jednotkové ceně. Ve vztahu ke spotřebě elektřiny za ohřev vody není uvedeno množství spotřebované elektřiny a její jednotková cena. Součástí vyúčtování za poslední období je také předpis záloh na služby, a nájemného a také tabulka, kde jsou pro jednotlivé měsíce uvedeny částky za vyúčtování tepla bez uvedení dodaného množství či jednotkové ceny a dále cena za topiče 700 Kč.

37. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení, že žalovanému doručila řádné vyúčtování, předložila také vyúčtování vody od [datum] do [datum] a spotřebu vody (č. l. 117, 118). Tyto listiny předložila žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., kdy byla vyzvána k doplnění tvrzení a k označení důkazů a to v jakém rozsahu bylo žalobkyní žalovanému doručeno vyúčtování za předmětná období. Žalobkyně sice předložila tyto listiny, žalovaný však popřel, že by mu tyto listiny byly doručeny a žalobkyně k prokázání svých tvrzení, že tyto listiny byly žalobkyní žalovanému doručeny, neoznačila žádné důkazy. Soud tak nemohl z těchto listin vycházet jako ze součásti vyúčtování.

38. V článku IV bod 3 věta poslední nájemní smlouvy [datum] je ujednáno, že nájemce je povinen doplatit případné nedoplatky do 30 dnů od vyúčtování. Soud má za to, že předložená vyúčtování trpí nedostatky. První vyúčtování zahrnuje za dobu delší než je zúčtovací období, vzhledem k trvání nájemní smlouvy od [datum], platbu za elektřinu pro 3 osoby na dobu 12 měsíců od [datum]. Všechna vyúčtování pak neobsahují údaj o ceně za službu a to cenu elektřiny za ohřev, za jakou jednotku, ani údaj o množství dodané služby a to elektřiny za ohřev vody. Řádné vyúčtování musí obsahovat údaj o ceně za tu kterou službu a také minimálně údaj o množství dodané služby. Nájemce musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem. Vyúčtování vyhotovená žalobkyní tyto náležitosti nemají, nejedná se tak o řádné vyúčtování, které je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby. S ohledem na tento nedostatek tak nenastala splatnost nedoplatku za služby. Žalovaný tak dosud nebyl povinen tyto nedoplatky platit (rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]).

39. Žalovaný uvedl, že žádal žalobkyni o nahlédnutí do vyúčtování jako podkladů pro vyúčtování služeb nájemcům, toto mu žalobkyně neumožnila. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u pana [příjmení] jsou k dispozici podklady pro vyúčtování. Tento je kontaktní, avšak nechce se bavit s žalovaným, je mu 76 let, má strojek na srdce, má obavy o své zdraví, neboť jednání s žalovaným je náročné. Pan žalovaný dostal zákaz, aby pana [příjmení] kontaktoval. Žalovaný tedy neměl ani možnost se seznámit s podklady.

40. E-mailem ze dne [datum] se žalovaný obrátil na žalobkyni s námitkami, že dosud nebyly zahájeny dodávky tepla ze společné kotelny, dále namítal, že jsou často otevřeny vchodové dveře a v sušárně otevřené okno. E-mailem ze dne [datum] se žalovaný obrátil na žalobkyni v souvislosti s neprováděním dodávek tepla, upozornil na vznikající nárok na přiměřenou slevu z nájemného ve výši 1 241 Kč, dále žádal o vysvětlení částek ve vyúčtování a to částky 125 Kč jako volný byt a 500 Kč za úklid společných prostor, když si nájemci dům uklízí sami. Vyzval, jak uvádí opakovaně, k doložení nákladů na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a pořízení kopie podkladů, dále upozornil na neodstranění nefunkčního rozvodu elektrické energie, což hlásil již při nastěhování, na netěsnost oken, balkonových dveří a s tím zvýšené náklady na topení. E-mailem ze dne [datum] zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení] sděluje žalovanému, že danou výpověď považuje za platnou a nájemní vztah za ukončený a sděluje žalovanému možnosti dalšího postupu s tím, že lze uzavřít smlouvu novou, případě setrvat v bytě bez nájemní smlouvy s tím, že platby budou probíhat v dosavadní výši a za dosavadních podmínek. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že udělenou výpověď bere zpět a považuje ji za bezpředmětnou. Z uvedené e-mailové komunikace a i dalších e-mailů, na které soud v rámci odůvodnění poukázal, vyplývá, že e-mailová komunikace byl v důsledku vztahů mezi účastníky zavedený způsob komunikace mezi účastníky.

41. Soud proto dospěl k závěru, že pokud bylo povinností žalovaného zaplatit na nájem a služby za období od [datum] do [datum] celkem částku 116 794 Kč, po odečtení plateb ve výši 96 101 Kč zůstává nezaplaceno 20 693 Kč. Soud proto zamítl žalobu v rozdílu mezi žalobou uplatněnou částkou 46 265 Kč s příslušenstvím a částkou 20 693 Kč s příslušenstvím.

42. Žalovaný v rámci obrany namítl k započtení svou pohledávku ve výši 40 350 Kč jako pokutu podle § 13 PlnByt za nedodání řádného vyúčtování za zúčtovací období od [datum] do [datum], vyčíslenou za období od [datum] do [datum].

43. Námitku započtení žalovaný zcela konkretizoval při jednání dne [datum], nicméně veškerá skutková tvrzení týkající se této kompenzační námitky uplatnil žalovaný nejpozději podáním ze dne [datum], které podal na poštu téhož dne, a tedy splnil lhůtu stanovenou pro doplnění tvrzení a označení důkazů v rámci koncentrace podle § 118b o. s. ř., když stanovená lhůta soudem (do [datum]) je procesní.

44. Podle § 13 odst. 1 PlnByt, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odst. 2 výše pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě nebo o ní rozhodne družstvo anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo k rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

45. Podle § 7 odst. 1 PlnByt není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

46. Jak bylo shora uvedeno, žalobkyně nepředložila žalovanému řádné vyúčtování, nesplnila tak svou povinnost doručit nájemci vyúčtování včas, žalovanému tak v souladu s § 13 odst. 1, 2 PlnByt vznikl nárok na pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení (rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), tj. od [číslo]. Žalobkyně poukázala na to, že by žalovanému neměla být přiznána pokuta, neboť jednal nepoctivě, když neoznámil žalobkyni vyšší počet osob žijících v bytě a tím snížil výši záloh. Tato okolnost nemá vliv na vznik pokuty za nedodání řádného vyúčtování. Žalobkyně počítala s počtem 3 osob od počátku vyúčtování, dokonce chybně ještě před vznikem nájemního vztahu před [datum] - v období od [datum]. Tedy nenahlášení počtu osob ze strany žalovaného nemělo žádný vliv na správnost či řádnost vyúčtování. Soud neshledal, že by splnění povinností, tj. vyhotovení řádného vyúčtování ve stanovené lhůtě, nebylo spravedlivé po žalobkyni požadovat, ani že by k nesplnění lhůty, respektive k nevyhotovení řádného vyúčtování došlo zaviněním druhé strany, jakožto okolnosti vylučující vznik nároku na pokutu podle § 13 PlnByt, neboť k řádným náležitostem vyúčtování náleží, aby bylo pro příjemce služeb seznatelné, jaká cena, z jakého důvodu, za jaké období a za spotřebu jakých služeb, za jakou cenu je účtována. To předloženým účtováním nebylo splněno.

47. Pokud žalobkyně poukazovala na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a to na část textu:„ Ustanovení § 13 odst. 1 zákona číslo 67/2013 Sb., totiž nespojuje právo na pokutu z prodlení s pouhou věcnou nesprávností vyúčtování služeb, jak se mylně domníval …“, jedná se o část odůvodnění soudu prvního stupně, který byl shledán nesprávným dovolacím soudem, který naopak uvedl, že nárok na pokutu vzniká, pokud vyúčtování není řádné, tj. pokud předložené vyúčtování neobsahuje všechny předepsané náležitosti a nejsou v něm uvedeny ceny provedené služby ve správné výši, tedy není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby podle § 7 PlnByt.

48. Dopisem ze dne [datum] žalovaný vyzval žalobkyni k zaplacení pokuty ve výši 40 350 Kč v souvislosti s nedodáním řádného vyúčtování za zúčtovací období od [datum] do [datum] a to neprodleně. Uvedenou výzvu žalovaný, jak vyplývá z dodejky, zaslal žalobkyni na adresu [adresa žalobkyně]. Zásilka byla uložena dne [datum] a žalovanému se vrátila s poznámkou pošty„ na uvedené adrese neznámý, adresát nemá domovní schránku“. Žalobkyně namítala, že e-mailem ze dne [datum] žalovanému sdělila jinou adresu a to [ulice a číslo], [obec a číslo] a pokud žalovaný zasílal žalobkyni jakoukoli výzvu na adresu [ulice a číslo], nedostala se do dispozice žalobkyně. K tomu nutno uvést, že v žalobě podané v této věci dne [datum], na základě které byl vydán platební rozkaz a tento byl doručen žalovanému spolu se žalobou dne [datum], sama žalobkyně uvedla adresu [adresa žalobkyně], tato adresa je uvedena také v nájemní smlouvě. Pokud tak žalovaný zasílal žalobkyni písemnosti na tuto adresu, sama žalobkyně takovou adresu označila minimálně pro soudní řízení a žalovaný o této adrese byl po doručení platebního rozkazu a žaloby informován. Soud tak má za to, že dnem uložení, tedy dnem [datum], se výzva k zaplacení, na základě které nastává splatnost, dostala do dispozice žalobkyně a splatnost nastala den následující, tj. [datum] a žalobkyně se dostala do prodlení dne [datum]. V důsledku této výzvy tak nastala splatnost pokuty. Následnou námitkou započtení se ke dni splatnosti později splatné pohledávky tyto setkaly podle § 1982 odst. 2 o. z. a pohledávka žalobkyně na zaplacení dlužného nájemného a záloh ve výši 20 693 Kč včetně úroku z prodlení jakožto zákonného příslušenství do té doby narostlého zanikla započtením, když započítávaná pohledávka převyšuje pohledávku žalobkyně. Soud z důvodu zániku pohledávky žalobkyně zápočtem zamítl ve zbytku žalobu.

49. Žalobkyně namítla, že nelze přiznat žalovanému pokutu z důvodu nevyhotovení řádného vyúčtování žalobkyní, neboť toto je v rozporu s dobrými mravy, ze strany žalovaného se jedná o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany s odkazem na ustanovení § 8 a § 6 o. z., neboť žalovaný dlouhodobě neplatí nájem a zálohy na služby, které spotřebovává, pobírá dávky v hmotné nouzi, nepracuje, shodně jeho partnerka. Žalobkyně byla v rámci smírného jednání ochotna snížit svůj žalobou uplatněný nárok na částku 10 000 Kč, žalovaný však od počátku trval na tom, že nebude v daném řízení platit žádnou částku. Žalobkyně poukázala na judikaturu, která shledává v jednání žalovaného, který dlouhodobě neplatí zálohy na služby, které ale spotřebovává, jako zjevné zneužití práva. Žalobkyně zde poukázala na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]). Soud však může posuzovat, zda jednání žalovaného je zjevným zneužitím práva, pouze v období, ze které podle žalobních tvrzení dlužil žalovaný nájemné a zálohy na služby, tj. od [datum] do [datum]. Jak je shora odůvodněno, soud shledal, že žalovaný byl za období přesahující 27 měsíců v prodlení se zaplacením částky 20 693, zaplatil 116 794 Kč. Neplacení nájemného a záloh v tomto rozsahu za uvedené období soud nepovažuje za jednání, které by vykazovalo znaky zjevného zneužití práva, byť soud nijak neschvaluje neplnění povinností vyplývajících ze smluv, zde neplacení nájemného a záloh na služby. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výzvou úřadu práce ze dne [datum] k dodání dokladu o platbách nájmů za měsíce 12/ 2022 a 01/ 2023, který byl navržen po koncentraci podle § 118a o. s. ř. a který žalobkyně navrhla v souvislosti s posouzením příjmové situace žalovaného při posuzování jednání žalovaného, který neplatil nájem a zálohy na služby, jako zjevně zneužívající právo, neboť se týká období (prosinec 2022 a leden 2023), které soud nepovažuje za relevantní v této věci50. Žalobkyně navrhla v rámci závěrečného návrhu doručeného soudu dne [datum] moderaci zákonné pokuty, neboť tato pokuta je nepřiměřená. V obecné rovině se i na pokutu stanovenou zákonem užijí ustanovení § 2048 – 2051 o. z. V daném případě však jednostranným zápočtem pohledávky žalovaného z titulu pokuty proti pohledávce žalobkyně z titulu dlužného nájemného a záloh na služby došlo k zániku pohledávky (pokuty) v rozsahu zápočtu a soud nemůže zpětně moderovat smluvní pokutu. Moderace smluvní pokuty je možná v případě pohledávek, které nezanikly v důsledku započtení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soud se proto dále nezabýval argumentací žalobkyně ve vztahu k moderaci pokuty, kterou žalovaný započetl proti pohledávce žalobkyně.

51. Žalobkyně namítla, že žalovaný nemůže v řízení o zaplacení dlužného nájemného a záloh za období od [datum] do [datum] uplatnit k započtení pohledávku, mající původ ve skutečnostech nastalých v době od [datum], ale jen v rozhodném období, pokud na ně nárok nezanikl. K tomu soud uvádí, že zákonem není stanoven žádný zákaz zápočtu na pohledávku za nájemné, jako je tomu například proti pohledávce výživného pro nezletilého či na náhradu újmy způsobené na zdraví podle § 1988 o. z.

52. Žalobkyně namítla, že by soud neměl rozhodnout o nárocích žalovaného nad rámec žalované částky, k tomu lze pouze poukázat na to, že žalovaný zcela jasně vznesl námitku započtení, tedy vznesl obranu pouze co do rozsahu soudem shledaného oprávněného nároku žalobkyně, nepodal vzájemnou žalobu.

53. Soud zamítl návrh na provedení důkazu spisem zdejšího soudu [spisová značka] a to k prokázání, že v tomto jiném řízení žalobkyně uvádí, že„ neměl-li by soud změnu výše záloh za dostatečně prokázanou, lze vycházet i z její výše určené smlouvou, neboť i v průběhu tohoto řízení žalobkyně poukazovala na to, že výše uplatněných záloh závisí na úvaze soudu o platnosti změny ujednání o výši záloh a pro toto řízení není podstatné tvrzení žalobkyně v rámci jiného řízení. Soud zamítl návrh na provedení důkazů vyúčtování [anonymizováno]

2. čtvrtletí 2019 a vyúčtování [anonymizováno]

1. čtvrtletí 2019 (č. l. 119 a č. l. 120), neboť tyto důkazy označila žalobkyně až po uplynutí koncentrační lhůty s tím, že nebyla schopna uvést, z jakého důvodu tak učinila až po uplynutí této lhůty, takové důkazy tedy jsou nepřípustné. Soud zamítl návrh žalobkyně na výslech svědka [příjmení], který byl navržen k prokázání tvrzení žalobkyně, že žalovaný se mohl obrátit či obracel na pana [příjmení], jakožto v místě fungujícího neformálního správce ke zjištění podrobnějších informací a podkladů k vyúčtování od dodavatelů energií, neboť z výpovědi svědkyně [příjmení] již vyplynulo, že žalovanému bylo s ohledem na , podezřelý výraz, stav pana [příjmení] a způsob komunikace žalovaného zakázáno s ním komunikovat, navíc prokázání těchto tvrzení nebylo rozhodující pro posouzení této věci. Pokud byl tento svědek navržen k prokázání tvrzení žalobkyně, že mezi žalobkyní a žalovaným byl domluvený způsob komunikace e-mailem, zavedená praxe tohoto způsobu komunikace vyplynula již z listinných důkazů a to z e-mailové komunikace, provedení důkazu výslechem svědka by bylo v tomto směru nadbytečné. Soud zamítl výslech žalobkyně jakožto účastnice k prokázání svých tvrzení ohledně ujednání ve smlouvě o placení záloh 1 600 Kč za otop, že žalobkyně se zavázala k zajištění topení v původní nájemní smlouvě, k prokázání způsobu doručení změny výše záloh, doručení vyúčtování nedoplatků a domluvenému způsobu komunikace e-mailem, když účastnický výslech je podpůrný důkaz, je nařízen, až když uvedené skutečnosti nelze prokázat jinými důkazy a provedeným dokazováním byla výše uvedená tvrzení již prokázána, účastnický výslech žalobkyně by tak byl nadbytečný. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu fotografiemi bytu pana [příjmení] a fotografií žalovaného k prokázání stavu bytu pana [příjmení], se kterým ve shodě jednal žalovaný, a bezstarostného žalovaného, když prokázání těchto skutečností nebylo rozhodující pro posouzení dané věci.

54. Účastníci vznesli důkazní návrhy ještě po poučení podle § 119a o. s. ř. po uplynutí lhůty po poučení o koncentraci podle § 118b o. s. ř. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výzvou Úřadu práce České republiky na vydání dokladů o platbách nájmů za měsíce 12/ 2022 a 1/ 2023, který navrhla žalobkyně k prokázání toho, žalovaný jedná v rozporu s dobrými mravy, když neplatí nájemné a zálohy na služby a v řízení o přiznání/neodebrání dávek tvrdí, že platí nájem, což učinil poprvé od října 2021 účelově v lednu 2023 ve výši 5 000 Kč. Soud má za to, že soud může posuzovat jednání žalovaného, tj. jak platil, případně z jakého důvodu neplatil, nájemné a zálohy na služby pouze v období, za které se žalobkyně domáhá dluhu v tomto řízení – tj. od září 2019 do prosince 2021. Pokud žalobkyně navrhla důkaz týkající se období konce roku 2022 a počátku 2023, není tento důkaz relevantní pro posouzení této věci, také byl označen po koncentraci. Žalobkyně uvedla, že tato listina volně ležela před vchodovými dveřmi, žalovaný namítl, že ji žalobkyně získala při neoprávněném vniknutí do jeho bytu v průběhu jednání dne [datum]. Žalobkyně navrhla provedení důkazu svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] k prokázání, že i v jiném případě se listiny žalovaného volně nacházely na veřejně přístupných místech v domě. Vzhledem k tomu, že soud zamítl návrh na provedení této listiny, zamítl i návrh na výslech svědkyně jako nadbytečný. Soud zamítl jako nadbytečný návrh žalovaného na provedení výslechu svědků [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří se dne [datum] odstěhovali, neboť zde dále nechtějí bydlet, k prokázání toho, že výše uvedená listina či účetnictví spolku žalovaného byly získány nelegálně v bytě žalovaného, když posledně uvedené listiny by mohly být žalobkyní předloženy v další fází řízení, neboť provedení první listiny k důkazu bylo zamítnuto a další listiny nebyly v řízení předloženy k důkazu.

55. Žalobkyně navrhla provedení důkazu dotazem na Úřad práce ČR, zda žalovaný, a na Českou správu sociálního zabezpečení, zda žalovaný, jeho partnerka a jejich syn v období od září 2019 do prosince 2021 čerpali nějaké dávky k prokázání toho, zda žalovaný jednal v souladu s dobrými mravy, když ve smlouvě je žalovanému stanovena povinnost platit nájemné a zálohy ve výši 3 200 Kč a maximálně další zálohu ve výši 1 600 Kč, ale vůči úřadům uplatňuje jako náklady na bydlení částku cca 7 500 Kč. Žalobkyně navrhla tyto důkazy až v této fázi řízení, neboť ji na tuto myšlenku přivedlo až získání výše předložené výzvy Úřadu práce ČR po jednání dne [datum]. Soud zamítl tyto návrhy, neboť pokud žalovaný i v době, za které se žalobkyně domáhá dluhu na nájemném a zálohách na službách, uváděl vůči státním institucím vyšší částky jako náklady na bydlení, než jaké vyplývají ze smlouvy (když toto nejsou celkové náklady žalovaného či jeho rodiny související s bydlením), není to rozhodující pro posouzení v této věci, neboť takové jednání, které by bylo možné označit za nemorální, je adresováno jinému subjektu než vůči žalobkyni.

56. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu fotografiemi s vyznačením data dne [číslo] a [datum], ke zpochybnění věrohodnosti svědkyně [příjmení], spočívající v tom, že u jednání dne [datum] vystupovala jako zhroucená, zatímco ve dnech před i po jednání sekala kolem domu trávu, a k prokázání toho, že mezi ní a žalobkyní nebyl jen vztah jako mezi pronajímatelkou a nájemcem, ale také je svědkyně ze strany žalobkyně placena a působí v místě jako informátor, neboť rozpoložení, resp. případný fyzický stav svědkyně při výslechu nemůže zpochybnit věrohodnost svědkyně, navíc z protokolu nijak nevyplývá, že by fyzický stav svědkyně byl výrazně horší, že by například požádala o možnost sedět při výslechu, napít se či přerušit výslech. Fotografie také nejsou způsobilé prokázat vztahy mezi svědkyní a žalobkyní, navíc svědkyně se při výslechu vyjádřila pro soud věrohodně ke vztahu k oběma účastníkům.

57. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu fakturami za nákup uhlí v době od [datum] do [datum] a vyúčtováním za zúčtovací období od [datum] do [datum] k prokázání toho, že žalobkyně v tomto období účtuje náklady za služby v rozporu s podklady a to ve vyšším rozsahu než vyplývá z těchto podkladů, neboť tento důkaz byl předložen po koncentraci a nevztahuje se k projednávané věci, když nedoplatek za zúčtovací období od [datum] do [datum] není předmětem tohoto řízení.

58. Žalovaný měl ve věci zcela úspěch, náležela by mu tak náhrada nákladů řízení, žalovaný však neuplatnil náhradu žádných nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.