1 C 14/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 000 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku za plnění poskytnuté v uvedené výši poškozenému jméno FO. Svůj nárok v žalobě odvodila od toho, že žalovaný dne datum v době od Anonymizováno:Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno hodin na místní pozemní komunikaci před domem č. p. Anonymizováno v adresa ve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno jako řidič osobního automobilu po nasednutí do vozidla přejel chodce jméno FO (dále též jen „poškozený“), který byl pod vlivem alkoholu a ležel před přední částí jeho osobního automobilu (toto své tvrzení následně změnila v návaznosti na sdělení právního názoru odvolacího soudu tak, že poškozený stál opřený o přední kapotu vozidla žalovaného), přičemž důsledkem nehody bylo těžké zranění poškozeného. Protože bylo vozidlo ve vlastnictví žalovaného v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně, byla škoda způsobená provozem vozidla uhrazena žalobkyní z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rámci pojistné události č. hodnota, přičemž poškozenému jméno FO byla dne 18. 3. 2022 vyplacena částka 500 000 Kč jako záloha na pojistné plnění za újmu na zdraví. Svůj regresní nárok opírá žalobkyně o ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a to ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 téhož zákona. Žalobkyně žalovanému v této souvislosti vytýká, že jí neposkytl potřebnou součinnost při šetření možnosti uplatnění regresního práva, jelikož řádně nereagoval na výzvu žalobkyně ke sdělení podstatných skutečností doručenou jeho zástupci dne 8. 6. 2023, čímž žalobkyni znemožnil provedení řádného šetření možnosti uplatnění postižního práva kvůli možnému řízení vozidla pod vlivem alkoholu. V této souvislosti žalobkyně zdůraznila, že vůči žalovanému bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, avšak usnesením datum, č. j. právnická osoba, byla věc postoupena Městskému úřadu Prachatice k vyřízení v přestupkovém řízení, jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný jako řidič vozidla nemohl zaregistrovat poškozeného ležícího před vozidlem, ani nemusel zaznamenat dopravní nehodu. Co se týče možnosti ovlivnění alkoholem v době nehody, soud dospěl k závěru, že je nepochybné, že žalovaný v době nehody byl alkoholem ovlivněn, ale že nelze prokázat přesnou výši hladiny alkoholu, kterou měl v době nehody v krvi, a nelze tudíž jednoznačně prokázat, že hladina alkoholu v jeho krvi byla vyšší než 1 ‰. Přestože v rovině trestního práva nebyla shledána odpovědnost žalovaného za zranění způsobená poškozenému, je v rovině občanskoprávní jeho odpovědnost jako provozovatele vozidla podle ustanovení § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, objektivní. Z důvodu nutnosti vyšetřit možnost uplatnění postižního práva pro řízení vozidla pod vlivem alkoholu, vyzvala žalobkyně žalovaného k poskytnutí součinnosti spočívající ve výzvě žalovanému, aby přesně uvedl, kdy a jaký druh alkoholu požil v den dopravní nehody. Odpověď žalovaného, který uvedl, že se k věci již podrobně vyjádřil v rámci trestního řízení a vzhledem k času uplynulému od dopravní nehody si již na podrobnosti nepamatuje, považuje žalobkyně za nedostatečnou z toho důvodu, že žalovaný v průběhu trestního řízení několikrát měnil svou výpověď.

2. Žalobkyně po poučení odvolacím soudem doplnila svá tvrzení v tom směru, že zavinění dopravní nehody spočívá především na straně žalovaného, jelikož se dopustil minimálně pěti různých chyb, které měly podíl na vzniku dopravní nehody, zatímco poškozený pouze jedné. Žalovaný měl takto porušit povinnost stanovenou v § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákona o silničním provozu), jelikož se nechoval ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život a zdraví jiných osob. Žalobkyně je v tomto směru přesvědčena, že není nepřiměřené požadovat po žalovaném, aby se před jízdou rozhlédl okolo vozidla, než se rozjede. Žalovaný měl porušit ustanovení § 4 písm. a) zákona o silničním provozu i tím, že měl v dané oblasti předpokládat výskyt chodců a měl se před nasednutím do vozidla rozhlédnout, zda se nějaký chodec v okolí nenachází. Žalovaný porušil povinnosti stanovené v uvedeném ustanovení i tím, že své chování nepřizpůsobil situaci v provozu na pozemní komunikaci, protože zaregistroval zhoupnutí vozidla a jistě musel slyšet zvuk, avšak na tyto signály nereagoval. Žalovaný porušil i povinnosti podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu, neboť řídil pod vlivem alkoholu a nepřizpůsobil své chování svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Žalobkyně žalovanému vytýká i to, že žalovaný nezastavil, když na něj jméno FO mával, aby zastavil. Žalobkyně naopak připouští pouze jediné pochybení poškozeného, a tedy, že byl v podnapilém stavu. Jeho spoluzavinění tedy dosahuje maximálně výše 30 %.

3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí, jelikož podle něj nelze uzavřít, že nesplnil svou povinnost podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále konstatoval, že v rámci trestního řízení nebylo v žádném případě bezpečně dokázáno, že by řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu; naopak s vozidlem odjel až poté, co byl zcela jistě přesvědčen o tom, že pod vlivem alkoholu již není. O skutečnosti, že měl svým vozidlem přejet chodce jméno FO se dozvěděl až v průběhu trestního stíhání vedeného Policií České republiky, o němž pak zcela jistě musela vědět i žalobkyně. Vinu na způsobení dopravní nehody nese podle žalovaného pouze poškozený jméno FO.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav.

5. Ze shodných prohlášení účastníků učiněných při jednání dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný byl pojištěncem u žalobkyně, že žalobkyně na základě jeho povinného ručení vyplatila pojistné plnění poškozenému jméno FO, který byl tzv. nadjet vozidlem, jehož provozovatelem byl žalovaný, a že žalovaný toto vozidlo v době nehody řídil.

6. Z usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne právnická osoba se podává, že trestní věc vedená ve věci žalovaného pro skutek spočívající v tom, že dne datum na místní pozemní komunikaci před domem č. p. Anonymizováno v adresa ve Anonymizováno jako řidič osobního automobilu po požití blíže nezjištěného množství alkoholu po nasednutí do vozidla přejel (tzv. nadjel) chodce jméno FO, který byl pod vlivem alkoholu a ležel před přední částí osobního automobilu, aniž by měl možnost jméno FO před rozjetím vozidla vidět či při jízdě vozidla zjistit, že se tělo poškozeného nachází pod podvozkem takového vozidla a je tímto vozidlem taženo, byla postoupeno Městském úřadu Prachatice, jelikož skutek není trestným činem, avšak mohl by být posouzen jako přestupek. Z odůvodnění tohoto usnesení soud zjistil, že k postoupení věci správnímu orgánu vedla skutečnost, že v průběhu hlavního líčení nebylo prokázáno, že hladina alkoholu v krvi přesáhla u obžalovaného hraniční úroveň jedné promile, tedy úroveň, dle níž zpravidla bývá schopnost řidiče řídit motorové vozidlo prakticky vyloučena ve smyslu ustanovení § 274 odst. 1 trestního zákoníku. V průběhu řízení však bylo bezpochyby prokázáno, že obžalovaný v inkriminovanou dobu (datum) usedal za volant pod vlivem alkoholu. Takový závěr se podává z výpovědi svědka jméno FO a ze znaleckých závěrů znalce z oboru toxikologie Ing. jméno FO, ze kterého vyplynulo, že obžalovaný by musel po příjezdu na fotbalové hřiště ve Anonymizováno (tj. někdy v čase Anonymizováno:Anonymizováno hodin inkriminovaného večera) bezprostředně vypít prakticky najednou ¾ lahve tvrdého alkoholu, popř. 8 až 9 piv, přičemž obžalovaný se označil jako osobu, která není „pijanem“ či „štamgastem“. Soud tedy hodnotil výpověď obžalovaného v tomto směru jako nevěrohodnou. Za dané situace tak soud dovodil, že reálně přichází v úvahu toliko varianta, že obžalovaný v inkriminovanou dobu řídil pod vlivem blíže nespecifikovaného množství alkoholu motorové vozidlo s tím, že dle adjektivní (přičítací) metody vzrostla hladina alkoholu v jeho krvi v důsledku následné přibližně hodinové (popř. až hodinu a půl dlouhé) konzumace alkoholu na soukromé oslavě na fotbalovém hřišti ve Anonymizováno.

7. Z usnesení právnická osoba, č. j. č. účtu, soud zjistil, že právnická osoba adresa oznámení přestupku odložil, jelikož se mu bez pochybností nepodařilo postavit najisto, že Jméno žalovaného byl v době řízení svého motorového vozidla pod vlivem nezjištěného množství alkoholu, a správní orgán tudíž postupoval v souladu se zásadou in dubio pro reo.

8. K otázce požití alkoholu uvedl žalovaný v průběhu trestního řízení následující: Dle úředního záznamu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, žalovaný uvedl hlídce Policie ČR, že dne datum před jízdou a během jízdy nepožil žádný alkohol. Pít začal a po přesunu na fotbalové hřiště. Z protokolu o výslechu obviněného ze dne datum, č. j. Anonymizováno se podává, že žalovaný se k věci před Policií ČR vyjádřil tak, že kolem Anonymizováno přijel do hospody Anonymizováno, kde si dal nealkoholické nápoje, a alkohol pil až následně po přesunu vozidlem na hřiště. Dle protokolu o hlavním líčení konaném ve věci sp. zn. Anonymizováno právnická osoba/datum žalovaný (v trestním řízení v pozici obžalovaného) mimo jiné vypověděl, že inkriminovanou dobu si již přesně nepamatuje; myslí si však, že kolem Anonymizováno přijel svým osobním automobilem do hospody Anonymizováno, kde si dal dvě piva a jednoho panáka tvrdého alkoholu (nejspíš zelenou) a poté pil již pouze nealkoholické nápoje. Po přemístění automobilem na hřiště pil znovu pivo i tvrdý alkohol.

9. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne datum soud zjistil, že dne datum se stala dopravní nehoda, při které došlo ke střetu vozidla s chodcem jméno FO Anonymizováno, přičemž v té době nezjištěný řidič z místa nehody odjel a nehodu neoznámil. Poškozený se na místě nehody odmítl podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu a také po řádném poučení odmítl s tímto související odběr žilní krve. V době dopravní nehody byla na místě tma, sucho, bezvětří a viditelnost do dálky nebyla snížena vlivem povětrnostních podmínek. U komunikace byly zapnuty sloupy veřejného osvětlení.

10. Z protokolu o výslechu svědka ze dne datum soud zjistil, že poškozený jméno FO na policii vypověděl, že do restaurace Anonymizováno přišel kolem Anonymizováno, přičemž na místě zaregistroval i žalovaného, se kterým si povídal. Když poškozený chodil ven na cigaretu, viděl zde, že žalovaný pil točené pivo z půllitru. Asi v Anonymizováno bylo oznámeno, že se hospoda zavírá a žalovaný kolem Anonymizováno odešel domů. Předtím si na zahrádce chvilku povídal s jméno FO, adresa a se žalovaným. Všichni měli před sebou pivo a dopíjeli ho. Po svém odchodu se poškozený opřel o přední kapotu automobilu žalovaného vedle levého předního světla směrem k prostředku auta, přičemž byl o auto opřený zády. Díval se do mobilu s tím, že dokouří a půjde domů. Nedokáže říct, jak dlouho byl o auto opřený, cigaretu však kouří tak pět minut. Následně cítil tlačení, upadl, chytil se nárazníku a ještě stihl dvakrát bouchnout dlaní do auta. Následně prošel pod autem mezi koly. Poté k němu přišel jméno FO, který jej viděl, a poškozený, mu řekl, že ho žalovaný přejel. Co se týče konzumace alkoholu, tak poškozený ten večer vypil asi 10 piv. Pokud jde o zkušenosti s konzumací alkoholu, tak poškozený uvedl, že dvakrát týdně zajde na pivo a v průměru vypije 8 až 10 piv s tím, že v takovém stavu bez problémů jde a nikde nepadá. V inkriminovaný den byla reakce jeho organismu na požití alkoholu stejná jako vždy, normálně tedy odešel domů a nikde nepadal. Co se týče chování žalovaného, pak se dle poškozeného choval jako normálně podnapilej. K dotazu na to, zda volal na žalovaného, aby zastavil vozidlo, poškozený uvedl, že stihl pouze zařvat stůj!.

11. Z protokolu o výslechu svědka ze dne datum se podává, že svědek jméno FO na policii vypověděl, že do restaurace Anonymizováno dorazil odpoledne po práci a pil zde jedenáctistupňové pivo i něco tvrdšího. Konstatoval, že žalovaný s nimi poté seděl u stolu, pil pivo a má za to, že s nimi pil i nějakou kořalku. Žalovaný byl podnapilý a rovně nešel, kolik toho vypil, však neví. Současně však svědek uvedl, že neví, zda byla konzumace alkoholu vidět na chování žalovaného. Po zavření restaurace zůstali na terase on, jméno FO, jméno FO a Jméno žalovaného, přičemž jméno FO odešel před nimi a zbytek osazenstva se následně domluvil, že se přesune na fotbalové hřiště. Žalovaný řekl, že si jde do auta pro mikinu nebo něco takového, avšak následně svědek uslyšel, že auto nastartovalo a ihned poté i dvě duté rány. Proto si svědek myslel, že žalovaný zřejmě přejel kanál. Šel se však podívat, co se stalo a uviděl, že na silnici leží poškozený jméno FO.

12. Z protokolu o výslechu svědka jméno FO ze dne datum soud zjistil, že jmenovaný seděl venku u stolu s adresa a následně i s žalovaným, přičemž odchod žalovaného nezaznamenal, avšak poté na něj volal jméno FO, že na silnici leží přejetý jméno FO s tím, ať mu jde pomoct. Svědek uvedl, že neví, co žalovaný ten večer pil.

13. Z protokolu o výslechu svědkyně právnická osoba vyplývá, že jmenovaná byla provozovatelkou restaurace Anonymizováno, přičemž potvrdila, že když odcházela z restaurace, stál u části vozidla žalovaného, která byla dále od hospody, poškozený jméno FO; byl asi opřený u dveří, což si svědkyně však přesně nepamatuje.

14. Z vyhodnocení kamerového záznamu provedeného pracovníky právnická osoba soud zjistil, že dne datum přijel k hospodě Anonymizováno žalovaný, který zaparkoval podél domu Anonymizováno nacházejícího se vedle hospody Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno přinesl číšník žalovanému pivo. Dne datum vyšel poškozený jméno FO z hospody na zahrádku. právnická osoba Anonymizováno zhasla servírka světla na zahrádce a v čase Anonymizováno odešla ze zahrádky směrem ke svému vozidlu. Zároveň s těmito osobami odešel i poškozený, který následně stál uprostřed silnice a kouřil. právnická osoba Anonymizováno na zahrádce zůstaly pouze tři osoby, a to žalovaný, jméno FO a jméno FO. právnická osoba Anonymizováno žalovaný odešel ze zahrádky směrem ke svému vozidlu. jméno FO stále seděl na zahrádce zády k silnici a jméno FO v této době manipuloval svým jízdním kolem na zahrádce a připravoval se k odjezdu. právnická osoba Anonymizováno je na kamerovém záznamu vidět v odraze v oknech protějšího domu světla od vozidla a poté je vidět, jak v čase Anonymizováno hodin odjíždí vozidlo BMW směrem do adresa, přičemž objelo památník naproti hospodě Anonymizováno V tomto čase odchází jméno FO k místu, odkud odjíždělo vozidlo a v čase Anonymizováno se rychle zvedá ze židle jméno FO Anonymizováno a běží za adresa.

15. Dále soud k důkazu četl protokol o hlavním líčení konaném ve věci sp. zn. Anonymizováno právnická osoba datum a zjistil z něj následující skutečnosti.

16. Žalovaný Jméno žalovaného při hlavním líčení vypověděl, že si inkriminovanou dobu již nepamatuje, ale myslí si, že kolem Anonymizováno přijel automobilem do hospody Anonymizováno a auto zaparkoval podélně vedle domu Anonymizováno. Sedl si na zahrádku, objednal si pivo a jelikož věděl, že bude za nějakou dobu řídit, vypil na začátku 2 piva a jednoho panáka tvrdého alkoholu (domnívá se, že zelené) a následně konzumoval nealkoholické nápoje. Nad alkoholickými nápoji strávil cca hodinu. Když odcházel z restaurace, šel zezadu ke svému autu, zhruba 10 m od auta zmáčkl dálkové ovládání, načež se rozsvítila potkávací světla, zadní světla a bylo vidět až na zastávku, která je cca 20 metrů od automobilu. Když nastupoval do vozidla, nevšiml si žádné osoby před automobilem. S ohledem na to, že se rozsvítila světla, stojící osoby před automobilem by si všiml. Po nastartování auta a rozjetí ucítil nějaké houpnutí, ale s ohledem na to, že v blízkosti se nachází kanál, přičemž na autě má dvacetipalcová nízkoprofilová kola a cítí tak každý výmol, řekl si, že šlo zřejmě pouze o kanál. Poté co dorazil na hřiště, kde probíhala oslava narozenin, připil si s účastníky oslavy několika alkoholickými nápoji. Pil jak pivo, tak i tvrdý alkohol. Na hřišti měl v plánu nechat auto a jít spát k otci. Žalovaný dále uvedl, že do automobilu šel s čistou hlavou a věděl, že jeho smysly jsou v normálu. V automobilu po nastoupení hrálo rádio v normální hlasitosti. Žalovaný nezaznamenal žádný křik ani bouchání do kapoty. Co se týče poškozeného jméno FO, pak žalovaný vypověděl, že asi nebyl na mol, ale měl nevyrovnanou chůzi, houpal se z jedné strany na druhou.

17. Poškozený jméno FO při hlavním líčení vypověděl, že do restaurace Anonymizováno přišel kolem Anonymizováno, seděl uvnitř restaurace a žalovaný seděl venku na zahrádce. Se žalovaným si povídal, když šel ven na cigaretu. Při té příležitosti viděl, že žalovaný pil točené pivo, nealkoholických nápojů si u něj nevšiml, vždy viděl pouze půllitr s pivem. V průběhu večera vyšel ven z restaurace zhruba patnáctkrát a domnívá se, že vždy viděl před žalovaným na stole pivo, nikoliv nealkoholické nápoje. Žalovaný na něj působil tak, že měl veselejší náladu, ale nepřipadalo mu, že by někde padal. Sám poškozený toho večera vypil 10 piv. Po svém odchodu z restaurace se poškozený opřel o auto žalovaného, zapálil si cigaretu, díval se do telefonu a četl si SMS zprávu. Opřený stál o přední kapotu vozidla spíše na prostředku, blíže na stranu spolujezdce. Najednou zaslechl bouchnutí zřejmě dveří a tlak na záda, načež se převrátil, chytil se nárazníku, dvakrát bouchnul do auta a následně pod autem prošel. Situaci v době rozjezdu vozidla popisuje tak, že spadl na zadek, přetočil se a držel se nárazníku. Naznačil, že se přetáčí na záda pravým bokem nahoru, levý bok tlačí k vozovce, levou rukou naznačoval, že se chytil nárazníku. S ohledem na jeho stav ovlivněný alkoholem, byl svědek obecně schopen uskočit, avšak daná situace se seběhla tak rychle, že se mu to nepodařilo. Pod autem ležel poškozený na zádech, a jeho nohy směřovaly k hospodě a hlava k zastávce. Následně za přítomnosti znalců Ing. jméno FO a MUDr. jméno FO poškozený v jednací síni znázornil, že se otáčel levým ramenem proti vozidlu, v momentě, kdy byl kolmo k nárazníku vozidla, jej do horní části stehenní kosti tlačilo vozidlo, svědek se dále otočil levým ramenem k protijedoucímu vozidlu a v momentě, kdy měl vozidlo kolmo na horní část svého stehna levé nohy padl na záda a levou rukou se držel předního nárazníku vozidla a stihl dvakrát bouchnout dlaní otevřené pravé ruky do přední části vozidla. Poté se pustil, auto ho začalo mačkat, nohy měl ze začátku rovně. Jestli jej to potom zmačkalo, neví.

18. K tomuto mechanismu pohybu poškozeného sdělil znalec Ing. jméno FO, že je v podstatě technicky nepřijatelný, neboť pokud poškozený tvrdí, že hlava byla u přední části vozidla, tak by se biologická stopa nemohla dostat do oblasti pravého zadního blatníku, jelikož auto je dlouhé 4,9 metru a stopa se nachází zhruba 4 metry od přídě vozidla. Co se týče pohybu těla poškozeného, pak znalec uvedl, že tlak na tělo byl pod těžištěm, a tudíž by se poškozený měl při rozjetí vozidla pohybovat směrem ke karosérii. Pokud by přední část vozidla tlačila do poloviny levé nohy poškozeného, tedy pod těžiště, tak by z hlediska mechaniky mělo dojít k nárazu nebo pohybu horní části těla směrem na přední karosérii. Levé rameno by mělo směřovat proti a hauptně auta a čelnímu sklu. S ohledem na světlost vozidla 144 mm, je s podivem, že tělo se pod auto nějak vůbec dostalo a v podstatě jediným způsobem by bylo, že by došlo k sesunutí těla před vozidlo a následnému přejetí. Co se týče výhledu z vozidla, pak by předmět nacházející se těsně před vozidlem nemusel být spatřitelný ani za světla. Řidič by takto nemusel vidět, že by bezprostředně před vozidlem ležela nějaká osoba. V tomto směru znalec uvedl, že pokud poškozený ležel zhruba do 3 metrů před vozidlem, tak nemusel být v potkávacích světlech v době rozjezdu spatřitelný. Pokud jde o situaci, kdy je osoba pod vozidlem a vozidlo tuto osobu takzvaně nadjede, pak by mělo dojít k nespecifikovanému zvukovému efektu, který by nemusel být velký. Ke zhoupnutí by asi nedošlo, jelikož nedošlo k přejetí koly. Co se týče sunutí těla vozidlem, pak se znalec domnívá, že řidič by nemusel nic slyšet. Řidič by mohl pouze zaznamenat určitý odpor, ale záleží na tom, jakým způsobem se rozjížděl. Razantně by pocítil pouze to, kdyby byla osoba takzvaně přejeta, k čemuž však v daném případě nedošlo. Překážka před vozidlem by při nadjetí vytvářela určitý valivý odpor k dopřednému pohybu vozidla. Akustický projev by zde být nemusel. Co se týče příchodu žalovaného k vozidlu, pak nemusel vidět osobu ležící do vzdálenosti 3 m před vozidlem nemusel vidět. Uvedené platí, pokud by poškozený ležel těsně u vozidla šikmo. Kontrastní poměry chodce oblečeného do tmavě modrých džín a modrého trika jsou ve vztahu k vozovce běžné barvy špatné. Aby překážka byla spatřitelná pro řidiče, tak musí dojít ke kontrastu. Chodec je spatřitelný, až když je osvícený do 0,4 metru od země, tedy cca ve výši kolen.

19. Znalec MUDr. jméno FO vypověděl, že poranění poškozeného jméno FO byla způsobena tupým předmětem, který o větší síle a hmotě působil zejména na hrudník a pánev zpředu oproti pevné podložce. Přejetí ležícího poškozeného osobním automobilem vznik zjištěných poranění dobře vysvětlí, přičemž z rozsahu lokalizace utrpěných poranění lze dovozovat, že v době přejetí ležel poškozený na zádech. Nebyla zjištěna žádná taková poranění, která by svědčila pro sražení vzpřímené či sedící osoby automobilem. Poranění v oblasti hrudníku a pánve měla kompresivní charakter, tedy, že v době jejich vzniku působil podvozek vozidla na hrudník a pánev oproti pevné podložce. Žádné ze zjištěných poranění není typické pro bezprostřední kontakt přídě vozidla s tělem, ať už vzpřímené nebo sedící osoby. K dotazu zmocněnce poškozeného znalec však nevyloučil, že by zranění mohla vzniknout po sesunutí či smýknutí poškozeného před rozjíždějící se vozidlo.

20. Svědek jméno FO při hlavním líčení vypověděl, že po rozjezdu vozidla slyšel do vzdálenosti cca 20 až 30 metrů dvě duté rány. Následně mával na vozidlo žalovaného, aby zastavilo, přičemž se domnívá, že řidič by jej možná mohl vidět, pokud by se podíval doleva. Svědek dále vypověděl, že si je jistý, že i kolem Anonymizováno měl žalovaný pivo. Ohledně poslední objednávky před zavřením restaurace, si svědek není jist, jestli si žalovaný pivo objednal. Svědek však uvedl, že jak žalovaný jméno FO tak poškozený jméno FO byli oba opilí, motali se a drmolili. Žalovaný se motal méně než poškozený.

21. Z doplnění znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno Ing. jméno FO, které bylo vypracováno na základě žádosti policie v návaznosti na výpověď poškozeného jméno FO, který uvedl, že stál opřený o přední kapotu vozidla, které se následně rozjelo, přičemž cítil stlačení, spadl na prdel, chytil se nárazníku a ještě stihl dvakrát bouchnout dlaní do auta. K tomu znalec po konzultaci se znalcem z oboru zdravotnictví MUDr. jméno FO uvedl, že pokud před přejetím ležícího chodce ve vozovce došlo ke kontaktu jeho těla s přídí vozidla, tak se muselo jednat o minimální nárazovou rychlost, která nebyla doprovázena typickými markanty – poškozením přídě vozidla, což je z technického hlediska jednak v souladu se skutečnostmi zjištěnými při prohlídce předmětného vozidla Policií ČR, kde je výslovně uvedeno, že stopy po kontaktu s poškozeným byly zjištěny pouze na podvozkové části vozidla rovněž s faktem, že pro takovýto střet nejsou u jméno FO zjišťována žádná poranění. Naopak všechna zjištěná zranění lze vysvětlit přejetím ležícího chodce ve vozovce předmětným osobním automobilem. Pokud opravdu v době rozjezdu vozidla jméno FO stál a byl opřen o příď vozidla, tak v rámci rozjezdu automobilu došlo spíše k sesunutí (smýknutí) jeho těla před vozidlo.

22. K provedení důkazu protokolem o hlavním líčení soud doplňuje, že pravdivost obsahu zaznamenaných výpovědí (s výjimkou žalovaného, který byl vyslechnut rovněž v tomto řízení) nebyla účastníky zpochybněna, a soud z něj proto i s ohledem na značný časový odstup činí vlastní skutkové závěry. Pokud jde o znalecké posudky, považuje soud za postačující jejich přečtení a čtení protokolu o výslechu znalců, jelikož v průběhu trestního řízení byly všechny podstatné otázky dostatečně zodpovězeni. Účastníci neměli proti tomuto postupu námitek (viz podání ze dne 12. 6. 2025 a 1. 7. 2025).

23. Při svém výslechu v rámci nadepsaného řízení žalovaný vypověděl, že v inkriminovaný den přijel do restaurace Anonymizováno posedět se známými, přičemž věděl, že na Anonymizováno se současně koná oslava, na kterou se také chystal. Co se týče konzumace alkoholu, tak měl dvě piva a následně pil limonádu. Kolem půlnoci již dávno žádný alkohol nepil a před nástupem do automobilu si byl prakticky zcela jist, že v sobě už nemá žádný alkohol. Po zavření hospody prohodil na terase pár slov se známými a následně zezadu dálkovým ovládáním odemkl auto, které se rozsvítilo, k autu přišel z levé strany, nasedl, nastartoval, zařadil rychlost a jelikož má automat, bylo rozjetí plynulé. Nikde před sebou nic neviděl. Co se týče okamžiku před rozjezdem vozidla, pak žalovaný vypověděl, že po rozsvícení světel viděl až k zastávce a žalovaného by proto musel zpozorovat, pokud by tam seděl tak, jak uvádí. Při rozjezdu žalovaný pocítil nějaké zhoupnutí, ale jelikož se na místě nachází kanál, domníval se, že jde právě o něj. Nic přitom neslyšel. Na místo oslavy dorazil žalovaný Anonymizováno avšak nevzpomíná si na přesný čas. Zde potom konzumoval pivo a vypil i několik panáků, přičemž pil rychle.

24. Z internetových stránek foxobleceni.cz, se podává, že zničené věci poškozeného měly následující hodnotu: pánská mikina 1 799 Kč, pánské džíny 529 Kč a pánské triko Yamaha 888 Kč.

25. Z potvrzení o ztrátě na výdělku vystaveného společností právnická osoba, vyplývá, že ztráta na výdělku byla vyčíslena sumou 180 404 Kč.

26. Ze znaleckého posudku MUDr. jméno FO ze dne datum soud zjistil, že bolestné poškozeného jméno FO v návaznosti na jeho zranění utrpěna při střetu s osobním automobilem dne datum bylo vyčísleno částkou 414 712 Kč, a to na základě metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 občanského zákoníku. Ztížení společenského uplatnění bylo znalcem MUDr. jméno FO ve znaleckém posudku ze dne datum ohodnoceno částkou 184 202 Kč.

27. Výše újmy vzniklé poškozenému jméno FO i jméno FO není mezi účastníky sporná.

28. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 15. 6. 2022 vyplývá, že pověřený zaměstnanec žalobkyně téhož dne nahlížel do spisu Městského úřadu v Prachaticích projednávajícího věc v přestupkovém řízení.

29. Z výzvy pojištěnému ke sdělení skutečnosti dle ustanovení § 8 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím svého zástupce s odkazem na ustanovení § 8 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyzván ke sdělení, kdy a jaký druh alkoholu přesně požil v den dopravní nehody dne datum.

30. Žalovaný v odpovědi ze dne datum konstatoval, že se již několikrát velice podrobně k uvedenému vyjádřil v průběhu trestního řízení a vzhledem k času, který od té doby uplynul, si na podrobnosti již při nejlepší vůli nepamatuje.

31. Na uvedené tvrzení žalobkyně reagovala zasláním předžalobní výzvy, ve které uvedla, že odkaz žalovaného na údaje uvedené orgánům činným v trestním řízení nepovažuje za postačující, jelikož orgány činné v trestním řízení nedokázaly na základě údajů zjištěných výslechem svědků a provedením dalších důkazů jednoznačně zjistit, zda a do jaké míry byl žalovaný v době nehody ovlivněn alkoholem. Zřejmé však bylo, že ve věci panovalo důvodné podezření, že žalovaný pod vlivem alkoholu v době nehody byl.

32. Ze žádosti adresované žalobkyní poškozenému jméno FO dne datum se podává, že žalobkyně po ukončení šetření pojistné události vyzvala žalovaného k navrácení částky 500 000 Kč, která mu byla jako pojistné plnění vyplacena, jelikož na základě nového prošetření škodní události bylo ověřeno, že uvedená částka byla poškozenému vyplacena neoprávněně, protože žalovaný nebyl shledán vinným za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, ani za neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku.

33. Na uvedenou výzvu reagoval poškozený jméno FO prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 4. 4. 2024 tak, že zdůraznil oprávněnost pojistného plnění, jež mu bylo vyplaceno, jelikož podle něj není pochyb o tom, že viníkem dopravní nehody byl právě žalovaný. V této souvislosti rovněž zdůraznil, že žalobkyně vymáhá částku 500 000 Kč duplicitně, a to jak po poškozeném jméno FO, tak po žalovaném jméno FO v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka.

34. Z e-mailu zaměstnankyně žalobkyně jméno FO ze dne 16. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně s ohledem na nové skutečnosti upustila od vymáhání vyplacené částky 500 000 Kč od poškozeného jméno FO. Ze sdělení ze dne 19. 4. 2024 se pak podává, že poškozenému vyplatila žalobkyně částku 25 652 Kč, coby náklady právního zastoupení vynaložené poškozeným v souvislosti s žádostí o vrácení pojistného plnění.

35. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

36. Podle § 2918 věty první občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.

37. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

38. Pojištěný je podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že: a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši; b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku; c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.

39. Pojistitel je podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány [písm. a)], nebo podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům , které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření [písm. b)].

40. Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že: - pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 [písm. e)]; - řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo [písm. i)].

41. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008, se přitom podává, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok (k tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil i v řadě dalších rozhodnutí – např. rozsudky ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 676/2012, či ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 23 Cdo 508/2017).

42. Soud podané žalobě rozsudkem ze dne 18. 10. 2024, č. j. 1 C 14/2024-66, vyhověl, jelikož neměl povinnost součinnosti ze strany žalovaného za splněnou pouhým jeho odkazem na skutečnosti uvedené v trestním či přestupkovém spisu. Takový odkaz nemůže být dostatečný tím spíše, že žalobkyně nebyla účastníkem trestního řízení a o jejím nahlížení do spisu u správního orgánu nemohl žalovaný vědět (k nahlédnutí došlo až po pravomocném rozhodnutí a ze spisu se nepodává, že by si jej kdokoli další vypůjčil). I přesto by se za situace, kdy by žalobkyně od žalovaného duplicitně vyžadovala poskytnutí informací, o kterých již sama měla vědomost (např. z toho důvodu, že je zjistila nahlížením do spisu), dalo uzavřít, že jejich neposkytnutí by nemohlo nijak negativně ovlivnit možnost uplatnění postižního práva. Tak tomu však není v projednávaném případě, jelikož žalobkyně mohla z obsahu trestního spisu ohledně stanoviska žalovaného zjistit toliko protichůdné informace, neboť jeho výpovědi nebyly v průběhu trestního řízení konzistentní. Žalovaný takto nejprve tvrdil, že v hospodě pil pouze nealkoholické nápoje a s konzumací alkoholu začal až po příjezdu na hřiště, aby následně při hlavním líčení vypověděl, že si v hospodě dal dvě piva a jeden panák tvrdého alkoholu. Vysvětlení žalovaného, že se nejedná o rozporná tvrzení, jelikož výpověď, že před jízdou nepil, měla znamenat toliko to, že alkohol nekonzumoval bezprostředně před jízdou, nýbrž s delším časovým odstupem, pak soud v této souvislosti považuje za účelové. Žádost žalobkyně o sdělení, jaké konkrétní množství alkoholu a v jaký čas žalovaný vypil, lze proto vnímat nejen jako zcela legitimní a logickou, nýbrž i jako souladnou s požadavky na řádné šetření pojistné události a související možnost uplatnění postihu. Stejně tak je třeba zdůraznit, že jako správný se jeví i postup žalobkyně, která v rámci svého šetření nejprve vyzve žalovaného k poskytnutí součinnosti a vyjádření ve věci (nesprávným by byl spíše postup, kdy by tak neučinila a žalovanému upřela možnost se vyjádřit). Obecně přitom nelze bez dalšího předjímat, že žalovaný žalobkyni nesdělí i jiné než v průběhu trestního řízení uvedené informace, ať již z jakéhokoli důvodu; třeba proto, že mu již nehrozí trestní postih. V dané věci k této premise, jak uvedeno výše, přistoupila rovněž objektivní nemožnost zjistit stanovisko žalovaného, jenž své výpovědi v průběhu trestního řízení měnil. Z ničeho přitom nevyplývá, zda by mělo platit první, či poslední vyjádření. Současně je z obsahu trestního spisu patrné, že žalovaný v průběhu inkriminovaného večera konzumoval alkohol, přičemž jeho konzumace před jízdou představuje důvod k uplatnění regresního práva podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a je tedy povinností žalobkyně možnost jeho užití řidičem řádně vyšetřit. Nespolupráce žalovaného v tomto směru je pak jistě způsobilá ztížit možnost řádného šetření pojistitele, a důvod postihu podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) je tudíž naplněn. Žalovaný navíc netvrdí žádné důvody, které mu v poskytnutí součinnosti bránily. Žalovaný se přitom mohl, i pokud si z této v jeho životě jistě velmi významné události skutečně nic dalšího nepamatuje, vyvarovat uplatnění postihu podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) již jen tím, že by konkrétně uvedl, na které ze svých výpovědí trvá. Žalobkyni by v případě řádné spolupráce žalovaného zbyla toliko možnost žalobou uplatnit postižního práva podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i), shledala-li by k tomu vůbec důvody.

43. Citovaný rozsudek byl zrušen odvolacím soudem, jelikož odvolací soud je toho názoru, že ustanovení § 2918 věty první občanského zákoníku se aplikuje i v případě škody z provozu dopravních prostředků a v případě regresního nároku opřeného o ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud vznikla škoda v důsledku okolností, které se zcela nebo nikoli jen zanedbatelně přičítají poškozenému, povinnost škůdce (provozovatele dopravy) nahradit škodu, se poměrně sníží. Pojistitel má povinnost na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti nahradit škodu (újmu na zdraví) způsobenou provozem vozidla poškozenému jen v rozsahu, v jakém za tuto škodu podle § 2927 občanského zákoníku odpovídá pojištěný. Pokud v důsledku spoluúčasti poškozeného na vzniku škody pojištěný za škodu vůbec nebo jen částečně neodpovídá, tak v tomto rozsahu pojistitel nemá povinnost poškozenému plnit. Pojistitel tedy má regresní nárok vůči pojištěnému podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jen v rozsahu, který nepřekračuje povinnost pojištěného nahradit poškozenému škodu, a to s přihlédnutím ke spoluúčasti poškozeného na vzniku škody. Pokud pojistitel poškozenému vyplatí více, než odpovídá povinnosti pojištěného nahradit škodu, tak mu v tomto rozsahu regresní nárok vůči pojištěnému nevzniká.

44. Soud je výše uvedeným právním názorem vázán a v souladu s usnesením odvolacího soudu bylo zapotřebí učinit příslušné skutkové i právní závěry zejména ohledně spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy na jeho zdraví, byť žalovaný sám takové tvrzení v průběhu řízení nevznesl. Závěr, že žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle ustanovení § 8 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a že v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobkyně, již soud učinil a není důvodu na něm cokoli měnit. Výše vzniklé škody je v řízení nesporná.

45. Zbývá tedy posoudit, zda a případně v jakém rozsahu za škodu skutečně odpovídá žalovaný. Na tomto místě soud je nutné zdůraznit, že ani v trestním řízení po rozsáhlém dokazování nebylo postaveno najisto, že by žalovaný (v procesním postavení obžalovaného) měl možnost poškozeného před rozjetím vozidla vidět.

46. Přestože žalobkyně v tomto řízení navrhla řadu důkazů, které soud provedl a hodnotil ve vzájemné souvislosti, nelze na jejich základě uzavřít, že by žalovanému bylo možné přičíst zavinění předmětné dopravní nehody a vznik zranění poškozeného. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že žalovaný porušil svou povinnost neřídit vozidlo pod vlivem alkoholu, jelikož skutečnost, že alkohol před jízdou konzumoval, vyplývá z výpovědi poškozeného, svědka adresa a naopak vlastní výpověď žalovaného hodnotí soud v tomto směru jako nevěrohodnou, neboť žalovaný v průběhu trestního řízení svou výpověď opakovaně měnil a jeho verze, že se mu naměřené hladiny alkoholu podařilo dosáhnout výhradně až po příjezdu na hřiště, by k tomu, aby mohla být shledána reálnou, vyžadovala s ohledem na znalecké závěry znalce z oboru toxikologie Ing. jméno FO to, že by žalovaný musel po příjezdu Anonymizováno bezprostředně vypít prakticky najednou ¾ lahve tvrdého alkoholu, popř. 8 až 9 piv. Žalovanému, který se sám neoznačuje za pijana, proto soud v tomto směru neuvěřil. Podstatné pro danou věc však je, že není možné dovodit, že by konzumace alkoholu měla přímý vliv na vznik škody. Jinými slovy není možné určit, že by se dopravní nehoda nestala bez zřetele k tomu, zda žalovaný pil či nikoli. Důkazy totiž nesvědčí o tom, že by poškozený skutečně v době bezprostředně předcházející rozjezdu vozidla stál opřený o jeho kapotu a byl pro poškozeného viditelný. Poškozeným popisovaný mechanismus vzniku nehody byl znalcem Ing. jméno FO hodnocen jako technicky nepřijatelný, neboť, pokud by se hlava poškozeného skutečně nacházela u přední části vozidla, tak by se biologická stopa nemohla dostat do oblasti pravého zadního blatníku, jelikož auto je dlouhé 4,9 metru a stopa se nachází zhruba 4 metry od přídě vozidla. Co se týče pohybu těla poškozeného, pak znalec uvedl, že tlak na tělo byl pod těžištěm, a tudíž by se poškozený měl při rozjetí vozidla pohybovat směrem ke karosérii. Pokud by přední část vozidla tlačila do poloviny levé nohy poškozeného, tedy pod těžiště, tak by z hlediska mechaniky mělo dojít k nárazu nebo pohybu horní části těla směrem na přední karosérii. Naopak za pravděpodobnou verzi událostí označili oba znalci to, že vozidlo přejelo ležícího poškozeného (v tomto směru je podstatný charakter zranění poškozeného a absence poranění vzniklých nárazem vozidla do stojící osoby či souvisejícího poškození vozidla). Znalec Ing. jméno FO sice po konzultaci se znalcem MUDr. jméno FO připustil teoretickou možnost sesunutí (smýknutí) jeho těla před vozidlo, avšak mechanismus popisovaný poškozeným takovému závěru neodpovídá. Současně znalec uvedl, že osoba ležící do vzdálenosti 3 metrů před vozidlem by nebyla pro řidiče vozidla, který se k autu navíc přiblížil z levé zadní strany, viditelná. V tomto směru je zásadní i to, že poškozený nedokázal přesně vysvětlit, proč by stál opřený o vozidlo ještě cca 13 minut po svém odchodu. Uvedl k tomu totiž, že se díval do mobilu s tím, že dokouří a půjde domů. Nedokázal říct, jak dlouho byl o auto opřený, cigaretu však kouří tak pět minut. Verze, že tedy mohlo dojít k sesunutí poškozeného před vozidlo ještě před příchodem žalovaného, se tedy ani v tomto směru nejeví jako nepravděpodobná.

47. Pokud žalobkyně žalovanému vytýká to, že před nastoupením do vozidla neprovedl jeho obhlídku, považuje soud tento její požadavek za přehnaný a nevyplývající z žádného právního předpisu. Rovněž podmínky na místě (klidný noční večer v Anonymizováno nevzbuzovaly dojem, že by snad bylo možné automaticky předpokládat, že se před vozidlem budou nacházet ležící osoby. Samotná skutečnost, že vozidlo bylo zaparkováno v blízkosti restaurace, jež nedlouho předtím zavřela, takovou okolností není. Žalobkyně v tomto směru účelově vykládá výpověď svědkyně právnická osoba, která jednak nevypověděla, že by žalovaný stál opřený o přední kapotu, především však odešla ke svému autu o cca 10 minut dříve než žalovaný a poměry na místě se od té doby mohly změnit.

48. Co se týče žalobkyní namítanému nesprávnému postupu žalovaného, který měl reagovat na zhoupnutí vozidla, zvukový efekt a volání svědka jméno FO, nezbývá než konstatovat, že byť se takový závěr může jevit laicky jako překvapivý, znalec Ing. jméno FO přesvědčivě vysvětlil, že dojde-li k tzv. nadjetí osoby vozidlem (osoba není přejeta koly vozidla), nemusí řidič tuto skutečnost pocítit nijak výrazně a nelze bez dalšího uzavřít, že by si taková situace musela běžně vyžádat zastavení a kontrolu vozidla. Rovněž v případě zvukového projevu konstatoval znalec, že by nemusel být nijak významný. Co se týče volání svědka jméno FO, pak sám svědek jednoznačně neuvedl, že jej žalovaný musel slyšet, především však v té době již k následku došlo a nemohl být odvrácen.

49. S ohledem na shora uvedené proto nelze dovodit, že by jakékoliv protiprávní jednání či opomenutí žalovaného mělo vliv na vzniku újmy na zdraví poškozeného. Nelze-li žalovanému v žádném rozsahu přičíst zavinění vzniku újmy, nezbývá soudu než žalobu zamítnout.

50. Žalovanému, který byl v řízení úspěšný, soud podle ustanovení § 150 občanského soudního řádu nepřiznal náhradu nákladů řízení. Za důvod hodný zvláštního zřetele považuje soud právě skutečnost, že žalovaný, který byl v době nehody pod vlivem nezjištěného množství alkoholu, bez zřetele hodného důvodu neposkytl žalobkyni součinnost při šetření jejího regresního nároku, čímž sám zavdal příčinu pro podání žaloby v projednávané věci. Že tak žalovaný s ohledem na jeho procesní strategii neučinil, jde pak k jeho tíži. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Prachaticích.