2 C 126/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená titul jméno příjmení , titul . advokátem příjmení a role v řízení , anonymizována čtyři slova . se sídlem adresa , PSČ obec a číslo o zaplacení 854 047 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit mu 854 047 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 000 Kč od 4. 9. 2019 do 13. 2. 2020 a z částky 800 000 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 953,20 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Prachaticích na náhradě nákladů řízení spočívajících ve znalečném částku 17 714 Kč.

1. Žalobce se žalobou z 28. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit mu 854 047 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnil tím, že byl od [anonymizováno] do [datum] hospitalizován na ortopedicko-traumatologickém oddělení žalované, kde se [datum] podrobil [anonymizováno]. Během operačního výkonu došlo ke komplikaci v podobě krvácení z jedné z větví arteria epigastrica, které bylo elektrokoagulací zastaveno. Při zastavování krvácení došlo k poranění pravé testikulární arterie, jehož následkem došlo k nedokrvení [anonymizována dvě slova] a jeho těžké ischemii. Po operačním zákroku trpěl silnými bolestmi [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] bylo oteklé. Po propuštění do domácího ošetřování [datum] došlo ke zhoršování nálezu, musel proto být [datum] pro přetrvávající silné bolesti pravého [anonymizováno] hospitalizován na urologickém oddělení [nemocnice], [anonymizováno], kde se musel podrobit akutnímu operačnímu výkonu - odstranění [anonymizována dvě slova]. Postup žalované při operaci [datum], kdy došlo k poranění pravé [anonymizována dvě slova], v jehož důsledku mu muselo být následně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z důvodu jeho neprokrvování, je postupem non lege artis, v důsledku kterého mu vznikla škoda na zdraví. K ustálení jeho zdravotního stavu došlo v květnu 2019, ale ještě rok po operaci pociťoval bolest v jizvě a v pravém třísle, zejména při delším sezení a při chůzi se zátěží. Je OSVČ zabývající se výrobou a montáží oken, zimních zahrad a kuchyňských linek, nemohl se adekvátně zapojit do původních pracovních povinností a aktivit pro zhoršení výkonu fyzické práce pro bolesti, ztíženou chůzi, nemožnost zvedání břemen. Nadto se nemohl na práci dobře soustředit pro vracející se bolesti. Byl omezen i v osobním životě, kdy musel pro bolesti přestat provozovat sportovní aktivity (tenis, golf). I nadále trpí úzkostí pro uvedené intimní poškození, což se negativně promítá i do jeho sexuálního života. Trpí obavami o svou plodnost, zejména s ohledem na to, že je bezdětný. Trpěl obavami z budoucnosti z důvodu neznalosti a nemožnosti odhadu vývoje svého zdravotního stavu. Obával se zavázat se k plnění větších zakázek. Trpěl obavami, že nebude schopen zajistit dostatek práce svým zaměstnancům. Za způsobenou nemajetkovou újmu uplatnil nárok na bolestné 156 666 Kč, za ztížení společenského uplatnění 497 381 Kč a za duševní útrapy, tedy strach o zdraví, starost o budoucnost a pocity úzkosti související se způsobenou újmou, 200 000 Kč. Při stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění vyšel ze znaleckých posudků [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce byl u ní hospitalizován od [datum] do [datum] a [datum] u něho proběhla [anonymizována tři slova]. Při operaci došlo ke komplikaci, která byla správně vyřešena, na žalobcovy potíže bylo správně a včas reagováno. Byl propuštěn do domácího ošetřování [datum], ke stanovené kontrole [datum] se nedostavil. Dostavil se [datum] na urologii [anonymizováno] nemocnice, kde byl přijat a operován. Péče poskytnutá mu u žalované, počínaje prvotní návštěvou chirurgické ambulance 12. 9. 2018, při které lékař indikoval provedení operace [anonymizováno], přes předoperační péči, vlastní operační výkon až po pooperační péči, byla lege artis. Dle znaleckého posudku [anonymizována dvě slova], [titul za jménem], který si pro objektivní posouzení nechala zpracovat, ho lékaři žalované léčili na náležité odborné úrovni podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů a komplikace byly přípustným rizikem operačního výkonu.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové a právní závěry.

4. Žalovaná žalobci přes opakované výzvy jeho zástupce neuhradila ničeho na nárok na náhradu újmy na zdraví v souvislosti s operací [anonymizována dvě slova], když postupně byl nárok zvyšován až na 800 000 Kč (přípisy zástupce žalobce z 27. 12. 2018, 3. 9. 2019 a 10. 2. 2020 a přípisy žalované z 31. 12. 2018, 5. 9. 2019 a 28. 2. 2020)

5. K žalobcově [anonymizována tři slova] došlo v nemocnici žalované [datum]. (nesporné) Předtím byl žalobce 12. 9. 2018 byl vyšetřen na interní ambulanci žalované pro bolesti v pravém podbřišku s nálezem [anonymizováno] v pravém třísle. S týmž nálezem byl téhož dne vyšetřen na chirurgické ambulanci žalované s doporučením operace. Ta byla naplánována na 9. 10. 2018. Dne 8. 10. 2018 proto nastoupil hospitalizaci u žalované a 9. 10. 2018 byl operován. Popis předoperační a pooperační léčby je podrobně zaznamenán ve ze znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] (blíže viz níže). Tento popis koresponduje s obsahem zdravotnické dokumentace tvořící součást znaleckého posudku [titul] [anonymizováno], [titul za jménem], [titul] ze 17. 5. 2019. Rovněž tak je ve znaleckém posudku podrobně zaznamenán průběh operace, kdy znalec vyšel z operačního protokolu z 9. 10. 2018.

6. Předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě újmy na zdraví je vznik újmy na straně poškozeného, porušení povinnosti na straně škůdce a příčinná souvislosti mezi vznikem újmy a škůdcovým porušením povinnosti. V případě, že se nejedná o povinnost objektivní, pak rovněž zavinění na straně škůdce.

7. Povinnost poskytovatele zdravotní péče může představovat jak povinnost smluvní, tak povinnost právní. V závislosti od toho se pak odvíjí, zda újma vzniklá při poskytování zdravotní péče bude odškodňována dle § 2910 či dle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

8. Dle § 2636 o. z. se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať jím je příkazce nebo třetí osoba.

9. V daném případě je zjevné, že mezi žalobcem a žalovanou došlo v souvislosti s žalobcovou tříselnou [anonymizováno] a její operací k uzavření smlouvy o péči o zdraví, a že tedy na straně žalované vznikla povinnost pečovat o zdraví žalobce dle této smlouvy.

10. Ustanovení § 2645 o. z. přitom stanoví, že poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

11. Dle § 2913 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splněné ujednání povinnosti zjevně soudit. Povinnosti k náhradě škody se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vznikla ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce se splněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

12. Povinnost poskytovat zdravotní péči na náležité odborné úrovni plyne též přímo ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (§ 4 odst. 5., § 28 odst. 2), a její porušení tak zakládá i povinnost k náhradě újmy podle § 2910 o. z. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2968/2018)

13. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Odpovědnost za porušení právní povinnosti tak předpokládá zavinění na straně škůdce. Naproti tomu odpovědnost za porušení povinnosti smluvní je odpovědností objektivní, zavinění se nezkoumá.

14. Z hlediska tohoto sporu je podstatným si uvědomit, že odpovědnost poskytovatele zdravotní služby podle § 2913 ve spojení s § 2645 o. z. ani podle § 2910 o. z. není odpovědností za výsledek, ale odpovědností za správnost provedení lékařského zákroku, tj. za jeho provedení s péčí řádného odborníka.

15. Péčí řádného odborníka je takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Nedodržení těchto pravidel je porušením povinnosti ze smlouvy o péči o zdraví a jedním z předpokladů odpovědnosti za újmu podle § 2913 o. z. (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2968/2018) Pojem péče řádného odborníka navazuje na tradiční chápání pojmu lex artis. Postup lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe (tzv. lege artis) se vždy hodnotí tzv.„ ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování. Toto hodnocení musí brát v úvahu i časové souvislosti, podmínky, v nichž se zákrok odehrával a rizika, jimž čelil. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 2221/2011)

16. Okolnost nezamýšleného poškození tělesného orgánu při poskytování zdravotnické péče ještě sama o sobě neznamená, že její poskytovatel postupoval non lege artis. [příjmení] negativní výsledek zdravotnického výkonu nemusí být nutně vyvolán postupem, který není v souladu s dostupnými lékařskými poznatky, neboť při zásazích do lidského organismu působí mnoho faktorů, které v konečném výsledku mohou vést k nedosažení předpokládaného stavu či dokonce k jeho zhoršení, tj. k újmě na zdraví. Právní závěr v tomto směru musí být zpravidla podložen znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví a příslušeného odvětví či specializace a právní úvaha soudu o nedodržení současných dostupných poznatků lékařské vědy nemůže být s ním v logicky zjevném rozporu. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3386/2018, 25 Cdo 2163/2020)

17. Soudem proto byl ustanoven znalec [titul] [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace chirurgie cévní chirurgie, k vypracování znaleckého posudku, na základě kterého by mohly být učiněny potřebné závěry o postupu žalované v souvislosti s žalobcovou operací.

18. Znalec [titul] [příjmení] ve svém znaleckém posudku z 6. 9. 2021 uzavřel, že žalovaná postupovala při poskytování zdravotní péče žalobci při léčbě pravostranné [anonymizována dvě slova], její operaci a pooperační péči na náležité odborné úrovni, v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe. Bylo provedeno důkladné předoperační vyšetření včetně sonografického (což je nadstandardní postup). Před operací měl operační tým v dokumentaci k dispozici všechny k výkonu potřebné dostupné zdravotnické informace. Byla zvolena moderní metoda operace minimalizující známá rizika klasických metod (infekce rány, recidiva, poškození spermatického provazce preparací), zvláště vhodná pro konkrétní [anonymizována dvě slova] (přímá [anonymizována dvě slova]). Dle dokumentace (operačního protokolu) byla operace provedena odborně a se znalostí operačních postupů i anatomických podmínek a operační výkon byl proveden správným postupem. K poškození žalobcova [anonymizováno] došlo poškozením jeho prokrvení – tedy poškozením vyživující tepny. Při poškození cévního zásobení nemusí dojít vždy k odumření [anonymizováno], rozhodující je anatomické uspořádání u konkrétního pacienta. Vzhledem k velmi anatomicky komplikované krajině třísla může k iatrogennímu poškození cévního zásobení [anonymizováno] dojít u operace [anonymizována dvě slova] jakoukoli metodou (otevřenou i laparoskopickou) zvláště při preparaci [anonymizováno] vaku nebo nástěnné pobřišnice, které jsou ve velmi intimním vztahu k semennému provazci. Při operaci může i při znalosti anatomie, postupu operace i možnosti vzniku těchto komplikací dojít k přímému poranění tepny, při kterém dojde ke krvácení z oblasti semenného provazce; k termickému poškozením vzhledem k standardnímu použití laparoskopických nástrojů napojených na elektrokoagulaci při preparaci [anonymizováno] vaku a pobřišnice s následnou trombózou tepny; ke zhmoždění tepny při preparaci tkání s následnou trombózou její periferní části; zalomením tepny při vkládání síťky a její fixaci; tlakem okolních tkání nebo síťky, např. při šití nástěnné pobřišnice. Další příčinou mohou být např. anatomické variety tepenného zásobení [anonymizováno]. Následně může působením těchto faktorů dojít během operace nebo i v pooperačním průběhu k trombóze tepny. Pak hraje pro přežití [anonymizováno] rozhodující roli anatomické uspořádání ostatních tepen a jejich propojení. Každá operace tříselné [anonymizováno] vždy představuje určité riziko poškození prokrvení [anonymizováno] vzhledem k nutnosti preparace intimně spojených tkání [anonymizováno] vaku a pobřišnice a spermatického provazce obsahujícího tepny a žíly vyživující [anonymizováno]. U klasické (otevřené) operace je toto riziko udáváno podle různých autorů v rozmezí 0,6 – 2 % operovaných. U žalobce byla zvolena šetrnější metoda laparoskopické hernioplastiky (TAPP-transabdominální praperitoneální plastika), kde je toto riziko extrémně vzácné, v odborné literatuře se udává v řádu 0,03 %. Postupem žalované nebylo možno postižení žalobcova [anonymizováno] zabránit. Poškození prokrvení [anonymizováno] bylo odhaleno již první pooperační den ultrazvukovým vyšetřením, k němuž bylo přistoupeno poté, co si žalobce stěžoval na bolesti v pravém třísle, jež jsou ale v této fázi obvyklé. Byl zvolen konzervativní postup s podáním analgetik, neboť jakýkoli pokus o revaskularizaci [anonymizováno] není technicky možný. Doba zachování vitality [anonymizováno] od okamžiku úplného přerušení krevního zásobení je 6 hodin, poté dochází k nevratnému postižení a nekróze tkáně, což se projeví výraznou bolestivostí [anonymizováno], jeho otokem a otokem dané poloviny šourku. V řádu několika dní bolest může polevit odumřením tkáně [anonymizováno] a jeho nervových zakončení, následně se opět zvětší rozvojem sekundární zánětlivé reakce okolí na nekrotickou tkáň. V případě anatomicky dobře rozvinutého kolaterálního oběhu může dojít k celé škále postižení v závislosti na kapacitě řečiště - od žádného postižení, kdy se stav konsoliduje k normě, přes vytvoření artofie [anonymizováno] v řádu měsíců, až po nekrózu. Jedinou možností tedy je vyčkat a postupovat podle dalšího průběhu závislého na typu prokrvení dalšími tepnami. U žalobce další průběh podle objektivních i subjektivních známek svědčil o postupujícím ischemickém postižení [anonymizováno] bez jiných komplikací v oblasti plastiky [anonymizováno]. To potvrdil závěr kontrolního sono vyšetření 15. 10. 2018 - ischemie pravého [anonymizováno] bez prokazatelné arteriální vaskularizace. Téhož dne byl žalobce propuštěn vzhledem k ústupu bolesti a lokálního otoku a byla doporučena kontrola u primáře [titul] [příjmení] 17. 10. 2018, na kterou se žalobce nedostavil. Tato kontrola by na poškození prokrvení [anonymizováno] nemohla nic změnit, ani ovlivnit následnou nutnost jeho odstranění. Dle dokumentace byl žalobce o svém zdravotním stavu plně informován včetně nálezu na sono při propuštění. Podle dokumentace byla jak předoperační, tak pooperační péče poskytována na odpovídající odborné úrovni. Komplikace byla diagnostikována velmi brzy, následná péče plně odpovídala aktuálním medicínským standardům. V den propuštění se žalobce dostavil na urologickou ambulanci [nemocnice] [anonymizováno], kde byla doporučena dispenzarizace urologem a další postup dle lokálního nálezu. Pro přetrvávající silné bolesti byl 19. 10. 2018 akutně přijat na urologické oddělení této nemocnice, kde byl den operován a byla provedena orchiektomie pravého [anonymizováno]. Mikroskopické vyšetření [anonymizováno] prokázalo nekrózu [anonymizováno] a části [anonymizováno], což prokázalo správnost indikace k orchiektomii v této fázi nezvratného postižení.

19. Znalecký posudek [titul] [příjmení] obsahující všechny formální náležitosti byl zcela přesvědčivý, úplný ve vztahu k zadání, znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo zapotřebí se vypořádat. Znalecké závěry byly podloženy obsahem znaleckého nálezu a byly velice pečlivě, podrobně, systematicky a logicky odůvodněny. Znalec měl při podání znaleckého posudku dostatečné podklady, které umožňovaly učinit požadované znalecké závěry.

20. Následně ve své výpovědi znalec ještě blíže objasnil východiska, z nichž ve znaleckém posudku vyšel, podrobně a zcela přesvědčivě vysvětlil, na základě čeho dospěl k znaleckým závěrům. K dotazům žalovaného směřujícím k tomu, že by popis operace zachycený v operačním protokole přesně nezachycoval průběh operace, ale byl pouze obecným popisem daného typu operace, znalec blíže vysvětlil svůj závěr, že průběh operace je popsán v operačním protokolu exaktně a odpovídá ve všech bodech metodice operace, objasnil postupy při vyhotovování operačního protokolu a přesvědčivě zdůvodnil, že popsal-li operatér i stavění krvácení z větve arterie epigastrica, k němuž nedochází často, zapsal do operačního protokolu skutečný průběh operace. Podrobně a přesvědčivě rovněž objasnil správnost pooperačního postupu žalované, kdy se v případě zjištění nedokrvení [anonymizováno] s ohledem na faktickou nemožnost jakési„ záchranné operace“ a předem nepředvídatelný vývoj ohledně výživy [anonymizováno] (od započetí jeho vyživování náhradními tepnami až po jeho úplnou odúmrť) volí v podstatě vyčkávací strategie.

21. Soud jako nadbytečný neprovedl žalobcem navržený důkaz revizním znaleckým posudkem k zodpovězení otázek, které dle žalobce znalec [titul] [příjmení] při svém výslechu nezodpověděl, a sice zda v konkrétním případě žalobcovy operace lékaři postupovali bezchybně, jakým způsobem a kdy došlo k přerušení vyživování [anonymizováno]. Znalec [titul] [příjmení] podrobně a přesvědčivě vysvětlil, že okamžik, kdy došlo k přerušení vyživování [anonymizováno] nelze zpětně přesně určit a že lékaři žalované postupovali řádně, dodrželi všechny předepsané postupy (v podrobnostech viz shora) a že v jejich postupu nelze shledat pochybení. Za situace, kdy soud neměl pochybnosti o správnosti znaleckého posudku [titul] [příjmení], nebylo namístě zadávat revizní posudek. Nebylo to namístě ani na základě žalobcem v závěrečném vyjádření vznesené námitky, že v popisu operace operatér neuvádí, že by při skončení zákroku prohlédl operační pole, což by mělo být standardní součástí každé operace, když toto tvrzení nezměnilo nic na závěru o přesvědčivosti znaleckého posudku [titul] [příjmení] a absenci pochybností o správnosti jeho závěrů.

22. Vyplynulo-li ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [titul] [příjmení], že při zjištění nedokrvení [anonymizováno] je správným přístupem konzervativní léčba a je v podstatě pouze vyčkáváno, zda [anonymizováno] začne být vyživováno v závislosti na anatomickém uspořádání ostatních tepen a jejich propojení, a že na výsledek, tedy úplnou odúmrť žalobcova [anonymizováno], nemohl mít vliv okamžik, kdy byl informován o výsledku sono vyšetření, při němž bylo zjištěno nedokrvení [anonymizováno], ani skutečnost, jak byl popsán jeho otok v propouštěcí zprávě, nebylo rozhodné, kdy poprvé byl žalobce informován ze strany žalované o nedokrvování [anonymizováno], zda již 9.

10. či až 15. 10. v den ukončení hospitalizace. Z téhož důvodu pak je nerozhodné, zda v pooperační dokumentaci bylo zaznamenáno, že u žalobce docházelo k regresi subjektivních potíží, regresi bolesti, či zda bolest přetrvávala v nezměněné intenzitě, resp. se i zvětšovala, jak uváděl žalobce. V tomto směru proto nebylo zapotřebí činit bližší skutkové závěry. Přitom za situace, kdy žalobce sice vypověděl, že měl stále bolesti, ale zároveň vypověděl, že byl utlumený léky, snažil se bolest překonávat, snažil se chodit po chodbě, kdy to měl rozchodit, a že hned, když přestaly účinkovat léky na bolest, jel do [anonymizováno] na ambulanci, se podává, že v době, kdy užíval léky na bolest a snažil se bolest překonávat, mohl být vyvolán dojem, že u něho dochází k regresi subjektivních potíží. Pro závěry soudu o uplatněném nároku pak rovněž nebyl rozhodným žalobcem velice negativně vnímaný přístup personálu žalované v pooperační fázi, jak jej žalobce popisoval ve své výpovědi, proto ani v tomto směru nebyly činěny bližší skutkové závěry.

23. Soud na základě znaleckého posudku [titul] [příjmení] a výslechu tohoto znalce uzavřel, že v postupu žalované při poskytování zdravotní péče žalobci v souvislosti s operací pravostranné [anonymizována dvě slova] bylo postupováno na základě dostatečných informací, odborně a dovedně s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Žalovaná poskytla žalobci zdravotní péči na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality žalobce jako pacienta s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti a v souladu s příslušným profesními povinnostmi a standardy. Uzavřel zároveň, že ani přes nepříznivý konečný následek na zdraví žalobce nelze shledat porušení povinnosti zakládající odpovědnost žalované za vzniklou újmu. Ze strany žalované došlo ke správné indikaci k provedení zákroku – provedení operace [anonymizována dvě slova] a ke vhodně zvolené metodě operace – laparoskopická TAPP, jakož i k samotnému řádnému postupu operatéra, nebylo možno učinit závěr, že by v jeho postupu došlo k nějakému pochybení. Za situace, kdy bylo zjištěno, že k nedokrvení [anonymizováno] a jeho následnému odumření může při operaci [anonymizována dvě slova] dojít, že se jedná o jedno z přípustných rizik prováděného zákroku, jemuž fakticky nelze zcela předejít, a současně nevyšly najevo žádné odchylky postupu lékaře od standardního průběhu daného typu operace, ani nedostatky v jeho kvalifikaci a nebyly zjištěny ani žádné nedostatky a pochybení v následné pooperační péči poskytované žalovanou žalobci, které by vedly ke konečnému nepříznivému důsledku spočívajícím v odúmrti [anonymizováno], nedošlo k žádnému zanedbání povinnosti ze strany lékařů žalované v souvislosti s nedokrvením žalobcova pravého [anonymizováno], nelze než uzavřít, že žalovaná jako poskytovatel zdravotní péče při léčbě žalobce v souvislosti s operací [anonymizována dvě slova] postupovala s péčí řádného odborníka, lege artis.

24. S odkazem na konstantní judikaturu tak nezbylo než konstatovat, že ač je ze společenského hlediska nezbytné klást na poskytovatele zdravotní péče v zájmu efektivního předcházení vzniku nežádoucích a mnohdy až tragických následků na životě a zdraví vysoké nároky stran kvality poskytované péče, je současně spravedlivé, aby v případech, v nichž lze postup zdravotního personálu hodnotit ve všech ohledech jako řádný, nesl riziko případného nezdaru provedeného zákroku sám pacient. Takové pojetí je v souladu s tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která ho postihla. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3434/2009, 25 Cdo 1381/2013, 25 Cdo 2163/2020)

25. S ohledem na výše uvedené je tedy namístě závěr, že ze strany žalované nedošlo v souvislosti s poskytováním zdravotní péče žalobci k porušení právní ani smluvní povinnosti.

26. Za této situace pak soud jako nadbytečné neprovedl důkazy znaleckými posudky [titul] [příjmení], [titul za jménem], [titul] ohledně ohodnocení ztížení společenského uplatnění a bolestného, vyjma části znaleckého posudku ze 17. 5. 2019 obsahující žalobcovu zdravotnickou dokumentaci. Nemohl být proveden důkaz žalovanou předloženým znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení], [titul], zaměstnance [nemocnice], [anonymizováno], která je stejně jako žalovaná členem holdingu [anonymizována dvě slova], mají stejného vlastníka a jsou částečně personálně propojeny i jejich statutární orgány, neboť tento znalec byl k návrhu žalobce ve věci pro podjatost vyloučen usnesením soudu z 21. 4. 2021.

27. Žalobce až po nastalých účincích koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. vznesl po výslechu znalce [titul] [příjmení] nová tvrzení, že žalovaná nesplnila povinnost uloženou jí mimo jiné ustanovením § 2638 a násl. o. z., kdy ho dostatečně nepoučila o rizicích navrhovaného zdravotního zákroku, která později nastala. Uvedl, že pokud by o nich byl určitě a dostatečně informován, nepodstoupil by tento zákrok v zdravotnickém zařízení žalované a škodlivý následek, který je v přímé souvislosti s operací, by nenastal.

28. Dle § 118b odst. 1 o. s. ř. smí soud po nastoupení účinků koncentrace řízení přihlédnout k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.

29. Žalobcem po koncentraci vznesená tvrzení nesměřují ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazních prostředků. Nejedná se ani o skutečnosti, které by žalobce bez své viny nemohl včas uvést. Informovaný souhlas u žalované před operací podepsal a věděl, že tam žádné upozornění na komplikaci, která u něho nastala, nebylo. Nic mu tedy nebránilo tvrzení ohledně toho, jak by postupoval, pokud by tam tato komplikace uvedena byla, vznést před nastalými účinky koncentrace řízení. O obsahu podepsaného informovaného souhlasu se přitom nemohl dozvědět až z obsahu znaleckého posudku [titul] [příjmení], v němž je jeho obsah konstatován, resp. z výslechu znalce, když tvrzení o jeho nedostatku vznesl právě až po jeho výslechu. Z jeho tvrzení, že pokud by o komplikaci byl v informovaném souhlasu informován, operaci u žalované by nepodstoupil, totiž logicky vyplývá, že pokud operaci podstoupil, informovaný souhlas informaci o komplikaci neobsahoval a žalobce to musel vědět. Pokud by chtěl tvrdit, že si již nepamatoval, zda informovaný souhlas poučení o komplikaci obsahoval či ne a že to zjistil až ze znaleckého posudku, znamenalo by to zároveň, že si připouštěl možnost, že upozornění na komplikaci v informovaném souhlasu bylo. Pak ale za situace, kdy operaci podstoupil, je zjevné, že by informace o dané komplikaci na jeho rozhodnutí podstoupit operaci u žalované neměla vliv.

30. Soud k nepřípustným novým tvrzením žalobce nemohl přihlížet. Zároveň jako nepřípustný nemohl provést ani důkaz výslechem žalobcovy sestry, který žalobce až po koncentraci označil k prokázání nepřípustných nových tvrzení.

31. Ač žalobce vznesení tvrzení opírajících uplatněný nárok o porušení povinnosti v souvislosti s informovaným souhlasem nepovažoval za změnu žaloby, soud přisvědčil žalované, že se o změnu žaloby jedná, když žalobce se sice domáhal stále téhož nároku na náhradu nemajetkové újmy, ale na základě nových doplněných skutkových tvrzení odůvodňujících vznik téhož nároku na základě dalších skutečností. Ke změně návrhu sice může dojít kdykoliv za řízení do vyhlášení (vydání) rozhodnutí, kterým se řízení končí, nastala-li však koncentrace řízení, změnou žaloby nejsou dotčeny její účinky. Po koncentraci řízení tedy nemohou být uplatňovány (až na stanovené výjimky) nové skutečnosti a důkazy ani ve vztahu ke změněné žalobě a soud by musel rozhodnout o změněné žalobě zásadně jen na podkladě skutečností a důkazů uvedených a navržených předtím, než nastala koncentrace řízení, a tedy ještě dříve, než byla změna žaloby uplatněna u soudu. V dané věci žalobce vznesl nová skutková tvrzení představující změnu návrhu až po nastalých účincích koncentrace řízení a soud k nim nemohl přihlížet (v podrobnostech viz shora). Soud proto sice rozhodl o změně žaloby, tuto však nepřipustil pro nenaplnění předpokladů pro její připuštění ve smyslu § 95 odst. 2 o. s. ř., když výsledky dosavadního řízení nemohly být úplným podkladem pro rozhodnutí o změněném návrhu založeném nadto na nepřípustných tvrzeních. Vzhledem k nepřipuštění změny žaloby se proto ani blíže nezabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení.

32. Ovšem, i pokud by se nemělo jednat o změnu žaloby, jak namítal žalobce a jednalo by se o nové přípustné tvrzení, na závěru soudu o nedůvodnosti žaloby by to nic nezměnilo. V mnoha případech (zejména představuje-li neprovedení zákroku větší riziko poškození zdraví než jeho provedení) bude platit, že i kdyby pacient býval chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že výkon podstoupí. Pak je ovšem spravedlivé, aby důsledky lege artis provedeného zákroku i riziko jeho případného nezdaru nesl sám. To je v souladu s již shora zmíněnou tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která ho postihla. Poučení o rizicích zákroku není bezbřehé. Rozličných rizik lze pro každý zákrok vyjmenovat v podstatě neomezené množství. Kdyby se poučovací povinnost měla vztahovat na všechna, informovaný souhlas by byl prakticky nedosažitelný a v konečném důsledku by byl potlačen samotný jeho smysl. Při úvaze, o čem poučit, je tedy nutno vycházet z kombinace pravděpodobnosti rizika určitého možného nepříznivého vývoje či nepříznivých následků zákroku a závažnosti takových následků pro celkový zdravotní stav pacienta (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1381/2013)

33. Komplikace, k níž u žalobce došlo, činí u operace, kterou podstoupil, 0,03%. Byť odúmrť [anonymizováno] samozřejmě nepředstavuje nezávažnou komplikaci, požadovat, aby informovaný souhlas obsahoval i informaci o komplikaci, jejíž pravděpodobnost, že nastane, se téměř blíží nule, by právě způsobilo potlačení smyslu informovaného souhlasu. Nelze tedy souhlasit s tím, že žalovaná byla povinna žalobce v informovaném souhlasu o předmětné komplikaci odúmrti [anonymizováno]. Neporušila tedy povinnost řádného poučení žalobce ve smyslu ust. § 2638 a násl. o. z.

34. Navíc tvrzení o nepodstoupení operace u žalované, pokud by byl o komplikaci informován, se jeví účelovým. Nelze uvěřit, že pokud by byl žalobce informován o riziku, které může nastat s pravděpodobností 0,03%, rozhodl by se nepodstoupit operaci tříselné [anonymizováno]. I pokud by bylo přihlédnuto k jeho výpovědi, že se v nemocnici žalované nechal operovat pouze proto, že mu bylo zaměstnankyní žalované sděleno, že se jedná o primitivní operaci, že ji považoval za banální zákrok, žádná rizika netušil, že by jinak z důvodu strašné pověsti nemocnice žalované šel jinam, těžko by bylo možno uvěřit, že by šel jinam po poučení o komplikaci, která může nastat s pravděpodobností 0,03%, že by se obával u žalované podstoupit operaci, v důsledku níž s pravděpodobností blížící se nule může dojít k odúmrti [anonymizováno], nebál-li se u ní podstoupit operaci v plné anestezii. Tyto závěry jsou však s ohledem na nepřipuštění změny žaloby a závěr o nepřípustnosti tvrzení ohledně informovaného souhlasu nadbytečnými.

35. Soud proto vzhledem k závěru shora o nenaplnění jednoho ze základních předpokladů pro vznik povinnosti žalované k náhradě újmy žalobci, a sice porušení právní či smluvní povinnosti, uzavřel, že na straně žalované nevznikla povinnost k náhradě žalobci vzniklé újmy na zdraví, a proto byla žaloba jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalované bylo přiznáno práva na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání soudu 23. 2. 2021, 17. 2. 2022, 10. 3. 2022 a 29. 3. 2022). Odměna za 1 úkon právní služby činí 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč) podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 advokátního tarifu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3771/2020). Náhrada nákladů řízení je dále tvořena náhradou hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a v souvislosti s účastí zástupce žalované při soudním jednání tvořena náhradou za promeškaný čas 36 půl hodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a cestovným ve výši 10 766,25 Kč (jízdy [značka automobilu], [registrační značka], z [obec] do [obec] a zpět, celkem jedna zpáteční jízda 300 km, kombinovaná spotřeba 12,5l benzinu /100 km; jízda 23. 2. 2021 – 2 362,50 Kč; jízdy 17. 2., 10. 3. a 29. 3. 2022 po 2 801,25 Kč). Tato náhrada nákladů řízení byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalované je plátcem DPH. Celkem tedy byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 953,20 Kč. Soud žalobci neuložil povinnost k zaplacení dalších žalovanou uplatněných nákladů řízení. Částka 7 590 Kč, kterou žalovaná zaplatila za znalecký posudek [titul] [anonymizováno], nepředstavuje s ohledem na závěr o nepřípustnosti tohoto znaleckého posudku pro podjatost znalce, účelně vynaložené náklady, k jejichž náhradě by mohla být žalobci uložena povinnost. Rovněž tak nebyla žalované přiznána uplatněná odměna za nahlédnutí do spisu 2. 12. 2020, když nahlížení do spisu představuje samostatný úkon právní služby pouze ve výjimečných případech, kdy by nahlížení do spisu a jeho studium svým významem odpovídalo prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování. Taková situace však v dané věci nenastala, když v té době byly součástí spisu pouze žalobkyní předložené v žalobě označené listiny, a ty žalovaná, vyjma pouze propouštěcí zprávy [nemocnice] [anonymizováno], měla v té době k dispozici. Jako neúčelné pak nebyly přiznány náklady spojené s tímto studiem spisu, a sice náhrada hotových výdajů, cestovné a náhrada za promeškaný čas. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1176/2015)

37. Soud neshledal důvody hodné mimořádného zřetele pro žalobcem navrženou aplikaci § 150 o. s. ř. Důvodem pro aplikaci tohoto ustanovení nemůže být závislost výsledku sporu na znaleckém posudku, jehož výsledek žalobce předem neznal, když se nejedná o důvod hodný mimořádného zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. Závislost rozhodnutí na znaleckém posudku se může projevit pouze v případech, kdy na znaleckém posudku závisí rozhodnutí o výši plnění, nikoli o jeho základu. (srov. § 142 odst. 3 o. s. ř.) Navíc ač žalovaná již v předsoudní komunikaci uvedla, že postup svých lékařů považuje za postup lege artis, žalobce přistoupil k podání žaloby, aniž by měl k dispozici důkaz prokazující základ nároku. Jak uvedl, nepřistoupil k zadání vypracování znaleckého posudku s ohledem na náklady s tím spojené, vycházel z toho, že znalecký posudek bude zadáván soudem. Není důvod, aby za situace, kdy se rozhodl přistoupit za této situace k podání žaloby, nenesl důsledky spojené s tím, že v řízení nebyla jeho tvrzení o porušení povinnosti žalovanou v souvislosti s předmětnou operací prokázána. Důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. pak nepředstavuje ani žalobcem namítaná utrpěná újma na zdraví. Soud přiznání náhrady nákladů řízení ve věci úspěšné žalované neshledal ani v rozporu s dobrými mravy.

38. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Za situace, kdy u ve věci neúspěšného žalobce nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, mu soud uložil povinnost zaplatit státu státem vynaložené náklady spočívající ve znalečném ve výši 17 714 Kč.