2 C 32/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovaným: 1. příjmení příjmení , datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni údaje o zástupci sídlem adresa o: vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit a vyklizený žalobci předat byt [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím, který se nachází v domě [adresa] jako součásti pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 975,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 26. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovaným uložena povinnost vyklidit a vyklizený mu předat byt [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím nacházející se v domě [adresa] jako součásti parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem uvedeného domu, přičemž bytový a nebytový fond pro něho spravuje [právnická osoba] [obec]. Žalovaní jsou bývalými nájemci bytu, jehož vyklizení se domáhá. Nájemní vztah byl založen nájemní smlouvou z 30. 4. 2009 na dobu neurčitou. Žalovaní opakovaně porušovali své povinnosti, když opakovaně i po dobu tří měsíců nehradili nájemné a zálohy za služby. Dne 31. 10. 2019 jim zaslali upomínku – výzvu k nápravě závadového stavu. Žalovaný si výzvu v úložní době nevyzvedl, žalovaná ji převzala 11. 11. 2019. Žalovaní dlužný nájem přesahující již 90 000 Kč neuhradili ani jinak na výzvu k nápravě nereagovali. Rada města žalobce rozhodla pro neplacení nájemného a záloh za služby o výpovědi žalovaným bez výpovědní doby. Dne 28. 11. 2019 jim byla zaslána výpověď z nájmu pro neplacení nájemného a záloh na služby po dobu delší tří měsíců, přílohou výpovědi byl rozpis dlužné částky. Žalovaní si výpověď v úložní době nevyzvedli, bylo tak doručeno postupem dle § 570 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Přes poučení ve smyslu § 2286 o. z. nepodali k soudu v zákonné lhůtě návrh na přezkum její oprávněnosti. Byt ve lhůtě dle § 2991 o. z. po skončení nájmu neodevzdali a užívají ho bez právního důvodu. Dne 8. 1. 2020 jim byla zaslána výzva k vyklizení a vrácení bytu, kterou nepřevzali.

2. Žalovaní navrhli zamítnout žalobu, neboť by se po vyklizení bytu ocitli by se na ulici, čímž by byla ohrožena výchova a výživa nezaopatřeného syna [jméno] [jméno], s kterým žijí. Chtějí dát poslední šanci na zaplacení dlužné částky s ohledem na délku nájemní smlouvy již od 30. 4. 2009 a s ohledem na nezaviněnou svízelnou finanční situaci rodiny, do které se dostali v roce 2019 a kvůli níž nejsou schopni řádně a včas platit nájemné a zálohy na služby. Žalovaný byl od 13. 6. 2019 do 30. 9. 2019 a od 12. 6. 2020 do 3. 7. 2020 v pracovní neschopnosti, jeho zaměstnavatel [jméno] [příjmení] kvůli pandemii coronaviru přerušil od března až června 2020 provoz. Žalovaný tak neměl zajištěn pravidelný příjem od poloviny roku 2019, v důsledku čehož se dostal do skluzu s placením závazků včetně nájemného a záloh na služby. Jeho nepříjemná finanční situace trvá, stále není schopen doplatit dluhy vzniklé mu od poloviny roku 2019. Je jediným živitelem rodiny, kterou s ním tvoří žalovaná a syn [jméno] [jméno]. Žalovaná je pracovně znevýhodněnou osobou bez příjmu, je vedena na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Syn studuje 3. ročník v oboru stavebnictví a ubytovací služby na Střední škole a Základní škole [obec]. Žalovaní mají exekuce na svůj majetek. Na žalobce se obrátili se žádostí o splátkový kalendář a možnost nadále bydlet v bytě.

3. K argumentaci žalovaných žalobce namítl, že žalovaní jsou dlouhodobými neplatiči, nájem nehradili ještě před pandemií covid 19, svoji bytovou situaci dlouhodobě neřeší. Již nemůže tolerovat jejich protiprávní chování, kdy nesplácený dluh neustále narůstá, k 8. 10. 2020 činil 160 511 Kč. Žalovaní nerespektovali uzavřenou dohodu o splátkách dluhu z 31. 5. 2019, bez udání důvodu neuhradili ani jednu splátku. Nepřebírají zásilky, snaží se celou záležitost ohledně ukončení faktického užívání bytu účelově prodlužovat. Neuhradili ani částku 98 456 Kč s příslušenstvím přiznanou rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích z 5. 8. 2020, č. j. 6 C 270/2019-105. Mají-li ekonomické problémy, mohli se obrátit o sociální pomoc na stát, žalobce nemůže nést důsledky protiprávního chování žalovaných neřešících svoji situaci.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry.

5. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník budovy [adresa], jež je součástí parc. [číslo] v [obec] ulici ve [obec] v k. ú. [obec] (informace o pozemku z internetového nahlížení do katastru nemovitostí) Dne 30. 4. 2009 byla mezi ním jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím v tomto domě na dobu neurčitou od 1. 5. 2009. Spolu s žalovaným v bytě od počátku bydlela žalovaná jako jeho manželka a jejich dvě děti [jméno] a [obec], který byl z bytu k 1. 8. 2015 odhlášen. (nájemní smlouva z 30. 4. 2009, evidenční listy pro výpočet nájemného za užívání bytu z 30. 4. 2019 a z 26. 10. 2015, potvrzení o lustraci v centrální evidenci obyvatel) 6. [právnická osoba], zmocněná žalobcem k veškerým právním úkonům při správě nemovitostí v jeho vlastnictví, zejména právním úkonům souvisejícím s převzetím, předáním a nájmem nemovitostí, včetně uzavírání smluv o fyzickém předání a převzetí nemovitostí, uzavírání nájemních smluv včetně s tím bezprostředně souvisejících právních úkonů, uzavřela 31. 5. 2019 s žalovanými smlouvu o splátkovém kalendáři, v níž žalovaní uznali svůj dluh vůči žalobci na nájemném a bezdůvodném obohacení ve výši nájemného za listopad 2018 až duben 2019, penále za 9/ 2019 a 12/ 2019, výdajích za upomínky 152 Kč a vyúčtování služeb za rok 2017 v celkové částce 59 695 Kč, kterou se zavázali uhradit v 17 měsíčních splátkách po 3 320 Kč a poslední 18. splátce ve výši 3 255 Kč splatných vždy k poslednímu dni měsíce počínaje červnem 2019, přičemž splátky byly dohodnuty pod ztrátou jejich výhody. (plná moc z 6. 11. 2018, smlouva o splátkovém kalendáři z 1. 5. 2019)

7. Následně zaslala [právnická osoba] žalovaným na adresu jejich bydliště [obec a číslo], [obec] upomínku k zaplacení dlužných úhrad ve výši 91 977 Kč (k 30. 10. 2019) z titulu nájemní smlouvy na předmětný byt do 14. 11. 2019 s upozorněním, že nedojde-li k úhradě, vystavují se nebezpečí výpovědi z nájmu bytu. Žalovaná upomínku osobně převzala 11. 11. 2019, žalovaný si ji v úložní době nevyzvedl, zásilka byla uložena 1. 11. 2019 (plná moc z 6. 11. 2018, uvedené upomínky a příslušné dodejky)

8. Žalovaní existenci svého dluhu vůči žalobci z titulu nezaplacených plateb v souvislosti s nájmem a užíváním bytu ani jeho výši nezpochybňovali. Netvrdili ani, že by na pohledávku žalobce cokoli uhradili.

9. Žalobce výpověďmi z 28. 11. 2019 zaslanými každému z žalovaných na adresu jejich bydliště vypověděl nájem předmětného bytu na základě usnesení rady města z 25. 11. 2019 dle § 2291 odst. 1 o. z. bez výpovědní doby s tím, že nájem skončí dnem doručení. Ve výpovědi byli žalovaní poučeni o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim výpověď došla. Výpověď byla odůvodněna tím, že žalovaní dluží za období od [číslo] 2018 na nájemném a úhradě za užívání bytu, úroku z prodlení z dlužného nájemného za 10/ 2017 a 1/ 2018, vyúčtování služeb roku 2017 a roku 2018 celkem 98 456 Kč (k 18. 11. 2019). Nezaplacením nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu porušili své povinnosti vyplývající z nájmu bytu zvlášť závažným způsobem, čímž naplnili výpovědní důvod k výpovědi z nájmu bytu dle § 2291 odst. 1 o. z. Žalovaní si zásilky s výpovědí v úložní lhůtě nevyzvedli, zásilky byly 20. 12. 2019 zaslány zpět. (výpovědi z nájmu bytu z 28. 11. 2019 adresované každému ze žalovaných, evidence předpisu plateb k bytu do října 2019, příslušné dodejky)

10. Žalovaní nepodali žalobu, kterou by se domáhali přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu soudem, její podání ani netvrdili. 11. [právnická osoba] výzvami z 8. 1. 2020 doručovanými každému ze žalovaných na adresu jejich bydliště vyzvala žalované k vrácení vyklizeného bytu 30. 1. 2020 z důvodu skončení nájemního vztahu k 6. 12. 2019. Zásilky byly 9. 1. 2020 uloženy na poště, žalovaní si je v úložní lhůtě nevyzvedli. (výzvy z 8. 1. 2020 a příslušné dodejky)

12. Dne 30. 1. 2020 došlo k pokusu o převzetí bytu ze strany žalobce, žalovaní ho však nevyklidili a nepředali. (protokol o převzetí bytu z 30. 1. 2020).

13. Žalovaní mají větší množství dluhů, na žalovanou byly k 15. 6. 2020 vedeny 4 exekuce, na žalovaného 16 exekucí. (výpisy z centrální evidence exekucí ohledně žalovaných)

14. Žalovaná v důsledku svého zdravotního stavu není schopna vykonávat fyzicky namáhavé práce se zvedáním a nošením těžkých břemen, práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve strnulých polohách (pracovní rekomandace z 13. 2. 2006). Od 8. 1. 2019 je vedena v evidenci úřadu práce. (průkaz uchazeče o zaměstnání).

15. Žalovaný měl příjem od zaměstnavatele (čistý příjem a ostatní peněžitá či nepeněžitá plnění) v roce 2019 v lednu 18 842 Kč, v únoru 14 948 Kč, v březnu 20 776 Kč, v dubnu 21 754 Kč, v květnu 20 250 Kč, v červnu 13 670 Kč, v červenci a v srpnu 0 Kč, v září 21 024 Kč, v říjnu 20 678 Kč, v listopadu 22 545 Kč a v prosinci 24 633 Kč, v roce 2020 měl v lednu 20 500 Kč, v únoru 20 746 Kč, v březnu 22 286 Kč, v dubnu 19 324 Kč, v květnu 14 238 Kč, v červnu 11 910 Kč, v červenci 19 782 Kč, v srpnu 22 626 Kč, v září 19 842 Kč, v říjnu 18 655 Kč (potvrzení [právnická osoba] o výši příjmu žalovaného). Dále pobíral nemocenské dávky - v roce 2019 v červenci 588 Kč, v srpnu 11 256 Kč, v září 11 724 Kč a v roce 2020 v červenci 3 328 Kč (informace [stát. instituce] z 4. 12. 2020)

16. Syn žalovaných [jméno] [příjmení], [datum narození], byl ve školním roce 2019 2020 žákem 2. ročníku Střední školy a Základní školy [obec], obor stravovací a ubytovací služby (potvrzení o studiu z 5. 3. 2020). Žalovaná pobírala přídavky na syna, a to v lednu až dubnu 2019 po 700 Kč měsíčně a od května 2019 do listopadu 2020 po 1 000 Kč měsíčně. (sdělení [anonymizováno], kontaktní pracoviště [obec] z 4. 12. 2020)

17. Dle vyjádření [právnická osoba] činil k 8. 10. 2020 dluh žalovaných za srpen 2018 až září 2020 částku 160 511 Kč. Evidována je platba 5 270 Kč v srpnu 2018 (dluh z 6 397 Kč ponížen na 1 127 Kč), poté je evidován měsíčně dluh od září 2018 do června 2019 po 6 397 Kč, od července 2019 do června 2020 po 6 479 Kč a od července 2020 po 5 871 Kč, žádná další platba evidována není. V dubnu 2019 bylo předepsáno 152 Kč jako poštovné, výdaje na upomínku. V dubnu 2020 byl započten přeplatek 7 584 Kč z vyúčtování služeb za rok 2019. V červenci 2020 bylo předepsáno penále 344 Kč. V červenci 2019 bylo předepsáno vyúčtování služeb ve výši 51 Kč (vyjádření [právnická osoba])

18. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích z 5. 8. 2020, čj. 6 C 270/2019-105 byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 98 456 Kč s úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním předmětného bytu v období do října 2019. Zástupce žalobce vyzval žalované výzvou z 22. 9. 2020 k zaplacení této částky. (výzva z 22. 9. 2020) K 1. 4. 2021 činil dle přehledu pohledávek vypracovaného [právnická osoba] dluh žalovaných vůči žalobci 195 539 Kč.

19. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích z 30. 9. 2019, čj. 9 C 144/2019-30 byla zamítnuta předchozí žaloba, kterou se žalobce domáhal vyklizení předmětného bytu žalovanými, a to z důvodu nedoručení výzvy k odstranění protiprávního stavu ve smyslu § 2291 odst. 3 o. z. žalované před doručením výpovědi nájmu.

20. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaní byt stále nevyklidili, ani nejsou připraveni ho vyklidit.

21. Soud při jednání nemohl provést žalovanými navržené důkazy jejich žádostí o splátkový kalendář, který přes výzvu soudu nepředložili, ani jejich účastnickými výpověďmi, když se k jednání bez řádné omluvy nedostavili, a bylo proto jednáno v jejich nepřítomnosti. Ve věci ale bylo možno učinit pro rozhodnutí ve věci podstatné skutkové závěry i bez provedení těchto důkazů.

22. Na základě výše uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.

23. Podle § 3074 odst. 1 o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Soud proto posuzoval vznik nájmu, k němuž došlo na základě nájemní smlouvy uzavřené v roce 2009, podle dosavadních předpisů, tedy podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a uzavřel, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena platná smlouva o nájmu bytu dle § 685 a násl. obč. zák.

25. Vzhledem k tomu, že v době uzavření nájemní smlouvy byli žalovaní manželé, vzniklo dle § 703 odst. 1 obč. zák. žalovaným právo společného nájmu bytu.

26. Pokud jde o skončení nájmu bytu, k němuž mělo dojít výpovědí z nájmu bytu učiněnou až po 1. 1. 2014, posuzoval soud otázky skončení nájmu v souvislosti s touto výpovědí již podle o. z.

27. Žalobce dal žalovaným výpověď z nájmu bytu dle § 2291 odst. 1 o. z., dle kterého, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědí doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem mimo jiné, nezaplatil-li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců. Dle § 2292 o. z. vzniká nájemci povinnost odevzdat byt pronajímateli v den skončení nájmu.

28. Žalovaní byli před dáním výpovědi nájmu vyzváni k odstranění závadného chování upomínkou s výzvou k úhradě dlužné částky 91 977 Kč z titulu nezaplaceného nájemného a nákladů na služby do 14. 11. 2019 s upozorněním, že v případě neuhrazení se vystavují nebezpečí podání výpovědi nájmu bytu. Zásilky s výzvami byly žalovaným odeslány 31. 10. 2019, 1. 11. 2019 byly uloženy k vyzvednutí, žalovaná si ji 11. 11. 2019 vyzvedla, žalovaný si jí v úložní době nevyzvedl. Dle § 573 o. z. se přitom má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Lhůtu poskytnutou žalovaným k úhradě dluhu tak nelze považovat za nepřiměřeně krátkou, a to i s přihlédnutím k tomu, že dluh žalovaných v době doručení výzvy již byl dlouhodobějšího charakteru, žalovaní si ho byli vědomi, když 31. 5. 2019 uzavřeli dohodu o splátkách dluhu za dobu do dubna 2019, ve výši tehdy 59 695 Kč, na který ale neuhradili žádnou ze splátek, ač je měli započít hradit již od 30. 6. 2019, splátky přitom byly sjednány pod ztrátou jejich výhody. Po uzavření dohody splátkách dluhu žalovaní neuhradili nic na nájemné a úhradu za služby za další období od května 2019 [právnická osoba], která žalované k úhradě dluhu vyzývala, byla na základě platné plné moci oprávněna za žalobce výzvu učinit. Zároveň bylo ve výpovědi nájmu uvedeno, v čem žalobce spatřuje zvlášť závažné porušení povinností žalovaných jako nájemců. Nebyl tak naplněn ani jeden z důvodů, pro které by ve smyslu § 2291 odst. 3 o. z. nebylo možno k výpovědi přihlížet 29. Výpověď nájmu bytu splňovala veškeré zákonné náležitosti. Žalovaní v ní byli poučeni o právu podat soudu návrh na přezkoumání její oprávněnosti ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim došla. Žalovaní návrh na přezkoumání její oprávněnosti dle § 2290 o. z. v stanovené dvouměsíční lhůtě nepodali. Oprávněností výpovědi se soud v tomto řízení o vyklizení bytu nemohl zabývat, ostatně ze strany žalovaných ani nebylo namítáno, že by výpověď byla neoprávněnou.

30. Na základě předmětné výpovědi nájmu bytu tedy došlo k zániku nájmu bytu okamžikem dojití výpovědi do sféry vlivu žalovaných. Žalovaným tak vznikla povinnost vyklizený byt odevzdat žalobci bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Žalovaní tuto svoji povinnost porušili, což by zakládalo právo žalobce domáhat se vyklizení bytu. S ohledem na námitky žalovaných se však soud zabýval ještě možností odepření práva žalobci na domáhání se vyklizení bytu s ohledem na případný rozpor s dobrými mravy.

31. Problematika dobrých mravů dříve upravená v § 3 obč. zák. je nyní upravena v § 2 odst. 3 o. z., dle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, a v § 8 o. z. vylučujícím právní ochranu při zjevném zneužití práva. Judikaturu přijatou k výkladu rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. lze přitom přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5946/2017, 22 Cdo 4065/2014, 26 Cdo 2539/2017, 26 Cdo 559/2018) Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR se skutečnost, že je výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu uplatňován v rozporu s dobrými mravy, může podle okolností případu projevit určením delší než zákonné lhůty k vyklizení nebo i zamítnutím žaloby. Zamítnutí žaloby však má být až poslední možností, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona v situaci, kdy by se odložené či podmíněné vyklizení bytu jevilo krajně nespravedlivým (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 74/2019, 26 Cdo 559/2018, 26 Cdo 119/2017).

32. Při posouzení, zda se v dané věci může ze strany žalobce jednat o rozpor s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z. či zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 o. z., se soud zabýval okolnostmi na straně žalobce i na straně žalovaných. Pokud jde o žalované, je podstatným, že nájemné a úhrady za služby neplatí dlouhodobě mnoho měsíců. Zdravotní stav žalované není příznivý a snižuje její uplatnění na trhu práce. Žalovaný sice rovněž byl po určitou dobu v pracovní neschopnosti, k neplacení nájemného a úhrad za služby však docházelo ještě před jeho pracovní neschopností v červenci a srpnu 2019. A ač jeho příjem v červenci 2019 byl pouze 588 Kč a v srpnu 2019 11 256 Kč, v září 2019 měl příjem ze zaměstnání a nemocenské celkem 30 248 Kč. Následně až do dubna 2020 měl příjem mezi 20 000 Kč až cca 24 000 Kč, poté došlo dva měsíce k poklesu jeho příjmu na cca 14 000 Kč a 11 000 Kč, v červenci 2020 však již jeho celkový příjem činil 23 000 Kč. Přesto ze strany žalovaných nedošlo k byť minimální úhradě na nájemné a plnění za služby. Žalovaní zcela rezignovali na plnění své povinnosti cokoli za užívání bytu hradit. Takový stav nelze dlouhodobě tolerovat. Nelze požadovat po žalobci, aby umožňoval žalovaným užívat svůj byt, aniž by se mu za jeho užívání a spotřebovávání služeb s užíváním bytu spojených dostávalo jakéhokoli plnění. Na tom nic nemění skutečnost, že s žalovanými žije jejich studující již zletilý syn. Žalovaní měli dostatečný časový prostor pro to, aby si mohli zajistit jiné finančně méně nákladné bydlení, je-li bydlení v předmětném bytě pro ně finančně neúnosné. Nelze však očekávat, že naleznou bydlení, za které nebudou muset hradit nic tak, jak dlouhodobě nehradí nic žalobci. Ač tedy celková finanční i sociální situace žalovaných není příznivá, je podstatným, že již řadu měsíců užívají byt bez právního důvodu, aniž za jeho užívání a spotřebované služby cokoli hradí.

33. Při přihlédnutí k všem uvedeným skutečnostem proto soud nemohl učinit závěr, že by žalobce tím, že se domáhá vyklizení bytu, k němuž již před dlouhou dobou zaniklo žalovaným právo nájmu a za jehož užívání a spotřebovávání služeb s užíváním bytu spojených žalobci nic nehradí, zjevně zneužíval právo, že by požadavek na vyklizení bytu žalovanými byl v rozporu s dobrými mravy. Sociální ani zdravotní problémy bývalých nájemců bytu, kteří byt bez právního důvodu užívají i po skončení nájmu, nelze řešit na úkor vlastníka bytu, a to zvlášť za situace, kdy bývalí nájemci dlouhodobě neplnili své základní povinnosti nájemce spočívající v řádném placení nájemného a úhrad za služby, které navíc řádně neplatili ani na základě splátkového kalendáře, v důsledku čehož vznikl relativně velký dluh. Dle konstantní judikatury i při nepříznivém zdravotním stavu a finanční a sociální situace na straně žalovaného není dán důvod k zamítnutí žaloby o vyklizení bytu s odkazem na § 3 odst. 1 obč. zák., resp. § 8 o. z., je-li žalovaný dlouhodobým neplatičem nájemného, a to dokonce i v případě, že se započal snažit nájemné řádně hradit, což ale v dané věci žalovaní ani nezačali. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 74/2019, 26 Cdo 119/2017)

34. S ohledem na shora uvedené proto soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobce se oprávněně jako vlastník domáhá vyklizení předmětného bytu žalovanými, přičemž nebyl shledán žádný důvod pro zamítnutí žaloby. Žalobě proto vyhověl a žalovaným uložil povinnost předmětný byt vyklidit.

35. Pokud jde o lhůtu k plnění, vyšel z toho, že k zániku nájmu došlo již před řadou měsíců a rovněž toto řízení je již řadu měsíců vedeno, několikrát i došlo k odročení jednání z důvodů na straně žalovaných, resp. jejich právní zástupkyně, neshledal proto ani důvod pro uložení delší lhůty k vyklizení, neboť žalovaní již od zániku nájmu, i od podání žaloby měli dostatečnou dobu pro zajištění si jiné možnosti bydlení, když s eventualitou, že žalobě na vyklizení bude vyhověno, museli uvažovat.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšným žalovaným. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnou za 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření z 13. 10. 2020, účast při jednání soudu), náhradou hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Dále je v souvislosti s účastí zástupce žalobce při soudním jednání tvořena náhradou za promeškaný čas za 7 půlhodin po 100 Kč a cestovným ve výši 1023,40 Kč (jízda [značka automobilu], [registrační značka], z [obec] do [obec] a zpět, kombinovaná spotřeba nafty 5,2 l /100 km, celková vzdálenost 176 km). Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 975,30 Kč.