5 C 184/2025

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Janou Pravdovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 10 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 500 Kč, částky 440 Kč a částky 600 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 171,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem 2 500 Kč, částkou 600 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a částkou 440 Kč na kapitalizované smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 17. 6. 2025 do 30. 7. 2025 a dále zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 5. 2025, uzavřená rámcová smlouva o úvěru , Anonymizováno, , v jejíž návaznosti došlo téhož dne k uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut úvěr s jistinou 10 000 Kč. V článku 2 smlouvy byla ujednána denní úroková sazba ze zapůjčené částky 1 % s tím, že jistina včetně úroků bude splacena 16. 6. 2025 v celkové částce 12 500 Kč, dále si strany ujednaly právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně a na náhradu nákladů spojených se zasláním první upomínky ve výši 520 Kč a se zasláním druhé upomínky ve výši 580 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr na účet dne 22. 5. 2025. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky v termínu nevrátil ani nezaplatil úroky, proto byl urgován písemnou upomínkou ze dne 6. 7. 2025. Přes opakované výzvy uhradil pouze částku 500 Kč dne 4. 7. 2025, která byla zaúčtována na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 18. 7. 2025.

2. Ve věci byl vydán dne 2. 10. 2025 elektronický platební rozkaz č. j. , spisová značka, , proti kterému podal žalovaný odpor, v kterém uvedl, že smlouva je neplatná, neboť nedošlo k žádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného a existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, současně je smlouva neplatná i dle § 580 odst. 1. o. z., neboť sjednaná výše úroků je dle dostupné soudní judikatury v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný uhradil 4 280 Kč. Zástupce žalovaného u jednání uvedl, že žalobkyně nedoložila, že prověřila úvěruschopnost, pokud by tak řádně učinila, musela by dojít k závěru, že žalovaný není schopen prostředky vracet, neboť se chová nehospodárně, tedy z účtu jednoznačně vyplývá, že propadl hazardu a žalobkyně podala žalobu, ačkoliv k tomu nebyla oprávněna, byla oprávněná tolik podat žalobu k určení výše splátek a délky splatnosti jistiny.

3. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 22. 5. 2025 elektronickými prostředky rámcovou smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , již upravuje právní rámec pro jednotlivé smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Dle bodu 3.4 rámcové smlouvy bylo podmínkou pro podání žádosti o úvěr, aby se žalovaný přihlásil nástrojem GoCardless ke svému bankovnímu účtu, čímž dá souhlas k použití služby GoCardless bank account data. Téhož dne byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru , Anonymizováno, , podle které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit za 25 dní dne 16. 6. 2025 spolu s úrokem 1 % denně částku 12 500 Kč. Současně byla sjednána smluvní pokuta 0,10 % denně a náhrada nákladů v případě prodlení 520 Kč za první upomínku a 580 Kč za druhou upomínku (rámcová smlouva o úvěru, smlouva o úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru v přílohách žaloby). Dle potvrzení o provedené platbě byla žalovanému zaslána na účet , č. účtu, částka 10 000 Kč dne 22. 5. 2025 (potvrzení o provedené platbě v přílohách žaloby). Žalovanému byla zaslána 6. 7. 2025 výzva k úhradě dluhu, dne 17. 7. 2025 výzva k úhradě dluhu na e-mail , e-mail, a SMS zpráva na telefonní číslo , tel. číslo, (seznam výzev k úhradě, výzva k úhradě, e-mail, SMS v přílohách žaloby). Žalovaný uhradil na úvěr 500 Kč.

4. Soud žalobkyni vyzval, aby doložila, že byla před uzavřením smlouvy o úvěru řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že si opatřila výpisy z bankovních účtů žalovaného za tři měsíce předcházející podání žádosti za období od 20. 2. 2025 do 22. 5. 2025, z kterých zjistila, že žalovaný měl příjem od společnosti , právnická osoba, . ve výši 45 000 Kč, následně pak dle modelu považoval žalobce za částku osobních výdajů žalovaného 20 000 Kč. Žalobkyně předložila skóring žalovaného č. l. 14–15 spisu, z které vyplývá, že žalovaný neměl žádný úvěr po splatnosti více než pět měsíců, ani tři úvěry po splatnosti celkově, jeho disponibilní příjem činil 81 481 Kč, byla provedena kontrola insolvenčního rejstříku, bylo zjištěno, že probíhalo u Krajského soudu v , Anonymizováno, insolvenční řízení pod sp. zn. , spisová značka, , úpadek skončil 6. 12. 2021. Dále žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 20. 2. 2025 do 22. 5. 2025, z těchto vytištěných bankovních výpisů je zřejmé to, že byly vyžádány až dne 17. 7. 2025 v 13:53 (smlouva o úvěru byla uzavírána 22. 5. 2025), k tomu žalobkyně uvedla, že žalobkyně nahlíží do této databáze před uzavřením smlouvy, avšak k vytištění došlo až v souvislosti se soudním řízením. Z výpisu z bankovních účtů vyplývá, že za období od 20. 2. 2025 do 22. 5. 2025 období žalovaný vynaložil na gambling 135 660 Kč, dále z výpisu z účtu vyplývá, že pouze za květen žalovaný načerpal půjčky od společnosti , právnická osoba, ., dne 12. 5. 2025 ve výši 15 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, , dne 14. 5. ve výši 14 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, dne 20. 5. 2025 ve výši 40 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, z 21. 5. 2025 ve výši 24 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, dne 21. 5. ve výši 5 000 Kč.

5. Z usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, za dne 6. 12. 2021, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že bylo vzato a vědomí splnění oddlužení žalovaného a žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení.

6. Současně soud zjistil, že zástupkyně žalovaného zasílala žalobkyni výzvu k smírnému jednání stran, případně k uzavření dohody o určení splatnosti z jistiny z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. Z výpisu z transakcí z běžného účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dluh 4. 7. 2025 částku 500 Kč, částka 3 780 Kč byla uhrazena na jiný dluh dne 9. 5. 2025 ještě před splatností předmětného úvěru.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, proto je soud dle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen ověřit, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uváděla, že bylo provedeno ověření úvěruschopnosti žalovaného, toto své tvrzení však ani k výzvě soudu řádně nedoložila, proto soud na základě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva je neplatná. Soud má v dané věci za to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, neboť dokumenty, které byly žalobkyní vyhotoveny, byly vyhotovovány až v souvislosti s žalobou. Tvrzení žalobkyně, že žalobkyně na účet žalovaného nahlíží i před uzavřením smlouvy o úvěru, na tuto skutečnost nemá vliv, neboť žalobkyně je povinná prověření úvěruschopnosti prokázat. Pokud předkládá listiny vyhotovené až po uzavření smlouvy o úvěru, nezbývá než konstatovat, že žalobkyně břemeno důkazní v tomto směru neunesla. Současně soud poukazuje i na skutečnost, že z výpisu z účtu je zcela zřejmé, že žalovaný si vzal celou řadu úvěrů, tedy v době bezprostředně před uzavřením smlouvy o úvěru a současně jsou na účtu patrné velké výdaje na gambling v řádech desetitisíců korun denně. Soud je toho názoru, že tato skutečnost má zcela zřejmý vliv na hodnocení úvěruschopnosti žalovaného, neboť vypovídá o jeho zodpovědnosti při nakládání s finančními prostředky a schopnosti dostát svým závazkům, o čemž rovněž vypovídá i skutečnost, že žalovaný byl v minulosti oddlužen a aktuálně již dělá nové dluhy. Z těchto skutečnosti zcela zřejmě vyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti pochybnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet a úvěr tak byl poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. K tvrzení žalobkyně, že úvěr je neplatný pro rozpor s dobrými mravy, soud uvádí, že výše sjednaného úroku z prodlení je oddělitelným ujednáním, a pokud by soud dospěl k závěru, že došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti, bylo by na místě shledat neplatným toliko ujednání o úroku a nahradit jej obvyklým úrokem dle statistické databáze ARAD. Tuto skutečnost však soud nehodnotí, neboť dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná z důvodu neprověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru s tím, že žalovaný tak má povinnost žalobkyni vrátit toliko dosud nesplacenou jistinu.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému zaslala částku 10 000 Kč. Žalovaný v řízení prokázal, že žalobkyni uhradil částku 500 Kč. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 9 500 Kč (10 000 Kč – 500 Kč). Jestliže žalobkyně neprozkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, soud hodnotí smlouvu jako z tohoto důvodu neplatnou, proto další požadované nároky žalobkyně zamítl. Současně soud nepřiznal žalobkyni ani úroky z prodlení, neboť ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. , spisová značka, ) na něj žalobkyni nevznikl nárok, neboť soudem byla stanovena nová doba splatnosti v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka - spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ). Soud uzavřel, že žalovaný je schopen žalobkyni splácet částku 500 Kč měsíčně, proto žalovanému umožnil hradit dluh ve splátkách, které stanovil pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nebude-li uhrazena byť jen jedna ze splátek, stane se splatný celý dluh najednou.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 171,52 Kč, přičemž tato částka představuje 40,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,16 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,84 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 540 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 10. 2025 náhrada 8 318,43 Kč za 656 ujetých km v částce 5 918,43 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 2 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 038,43 Kč ve výši 2 948,07 Kč. K tvrzení žalovaného, že žalobkyni by neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť nebyla oprávněna podat žalobu o zaplacení částky ale pouze žalobu o určení splatnosti, soud uvádí, že toto tvrzení je zcela liché. Žalovaný od žalobkyně částku 10 000 Kč obdržel a musel si tak být vědom povinnosti minimálně tuto částku i s ohledem na tvrzenou neplatnost smlouvy žalobkyni vrátit, což neučinil. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, proto jí soud náhradu nákladů řízení přiznal dle poměru úspěchu ve věci.

16. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen hradit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 občanského soudního řádu ve lhůtě 3 dnů dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.