8 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupeného advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů připadá II. do vlastnictví žalobkyně: III. zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] x [právnická osoba] ve výši 6 308,66 Kč IV. zůstatek na vkladovém účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] ve výši 3 254,57 Kč V. dětská postýlka v hodnotě 500 Kč VI. přebalovací pult v hodnotě 500 Kč VII. jídelní židlička v hodnotě 1 000 Kč VIII. osobní váha ETA 6780 Vital v hodnotě 800 Kč tedy věci v celkové hodnotě 12 363,23 Kč IX. do vlastnictví žalovaného: X. zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] ve výši 2 462,28 Kč XI. osobní automobil tovární značky [značka automobilu], [registrační značka] v hodnotě 60 000 Kč XII. noční stolek v hodnotě 50 Kč

XIII. šatní skříně v hodnotě 1 600 Kč XIV. koupelnová skříň a skříň k pračce ve výši 400 Kč XV. myčka v hodnotě 1 500 Kč XVI. mikrovlnná trouba v hodnotě 500 Kč XVII. sedací souprava v hodnotě 2 000 Kč XVIII. žaluzie v hodnotě 2 000 Kč XIX. obývací stěna v hodnotě 3 000 Kč tedy věci v celkové hodnotě 73 512,28 Kč. XX. Do majetku žalovaného dále připadá povinnost doplatit závazky účastníků, a to z titulu poskytnutého úvěru u [právnická osoba] smlouvy [číslo] ze dne 9. 5. 2018 ve výši 78 518,22 Kč a dále povinnost doplatit úvěr u [právnická osoba] smlouvy [číslo] ze dne 26. 9. 2018 ve výši 32 873,38 Kč. XXI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu částku 20 611, 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. XXII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 10. 2. 2021 žalobkyně navrhla, aby soud vypořádal společné jmění účastníků s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne [datum], č. j. 6 C 10/2019-81, který nabyl právní moci dne [datum]. Z manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] [příjmení], dne [datum]. Žalobkyně se pokoušela se žalovaným uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně navrhla, aby se žalovaný stal výlučným vlastníkem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a dále byl výlučně zavázán právy a povinnostmi k úvěrové smlouvě, která byla uzavřena k financování tohoto vozidla. Navrhla, aby každý z účastníků nadále nakládal pouze s účtem, který je veden na jeho jméno.

2. Z rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 5. 10. 2020, č. j. 6 C 10/2019-81 bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [státní instituce] bylo rozvedeno pravomocně ke dni [datum]. Poměry k nezletilé dceři účastníků [jméno] [příjmení], narozené [datum] pro dobu po rozvodu byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 14. 11. 2019, č. j. 23 Nc 1604/2019-172 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 6. 2020, č. j. 6 Co 75/2020-46 tak, že nezletilá byla svěřena do péče matky, otci byla stanovena vyživovací povinnost a dále bylo rozhodnuto o úpravě styku. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 14. 8. 2020.

3. Podle § 709 odst. 1 součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

4. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

5. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

6. Podle § 742 odst. 1 o. z. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

7. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen.

8. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že za trvání manželství nabyli do jejich společného jmění následující věci, kdy učinili nesporným i hodnotu těchto věcí, a to: -) [značka automobilu], [registrační značka] v hodnotě 60 000 Kč -) dětská postýlka v hodnotě 500 Kč -) přebalovací pult v hodnotě 500 Kč -) jídelní židlička v hodnotě 1 000 Kč -) noční stolek v hodnotě 50 Kč -) šatní skříně 2 kusy v hodnotě 1 600 Kč -) koupelnová skříň a skříň k pračce v hodnotě 400 Kč -) myčka na nádobí v hodnotě 1 500 Kč -) mikrovlnná trouba v hodnotě 500 Kč -) sedací souprava v hodnotě 2 000 Kč -) obývací stěna v hodnotě 3 000 Kč -) žaluzie v hodnotě 2 000 Kč -) osobní váha ETA 6780 Vital v hodnotě 800 Kč.

9. Žalobkyně tvrdila, že do společného jmění manželů patří zbraň, a to malorážka samonabíjecí, kterou si za trvání manželství zakoupil žalovaný. Žalovaný uvedl, že zbraň v průběhu manželství prodal, tato již netvoří jejich společné jmění. Policie České republiky ve svém sdělení ze dne 13. 8. 2021 sdělila, že žalovaný dne 25. 6. 2018 podal oznámení o nabytí zbraně: malorážky samonabíjecí výrobního čísla [číslo] a následně dne 22. 8. 2018 podal oznámení o převodu této zbraně, kdy uvedenou zbraň převedl na jiného držitele zbrojního průkazu. Žalovaný není ke dni podání zprávy držitelem žádných registrovaných zbraní dle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu. Jestliže dne 22. 8. 2018, tedy za trvání manželství, žalovaný převedl vlastnictví ke zbrani na jinou osobu, nebylo v řízení prokázáno, že ke dni zániku manželství, tedy k [datum], by byl držitelem jiné zbraně, soud takovou věc do masy společného jmění nezahrnuje.

10. Žalovaný tvrdil, že do společného jmění manželů spadá dále mobilní telefon Apple Iphone 7, 32 GB, stříbrný, který byl pořízen dne 4. 11. 2018 za cenu 13 490 Kč. Tuto věc má ve výlučném užívání žalobkyně. Dle žalobkyně mobilní telefon nepatří do společného jmění, jestliže se jedná o věc osobní spotřeby. Dle soudu mobilní telefon je právě věcí, která slouží osobní potřebě jednoho z manželů a podle § 709 odst. 1 písm. a) o. z. není součástí společného jmění. Mobilní telefon slouží výlučně osobní potřebě žalobkyně.

11. Ke dni zániku manželství měla žalobkyně veden osobní účet u [právnická osoba] č. [bankovní účet], kdy zůstatek ke dni [datum]činil 6 308,66 Kč. Žalobkyně má dále u [právnická osoba] veden vkladový účet [číslo] kdy ke dni zániku manželství k [datum] byl na tomto účtu zůstatek ve výši 3 254,57 Kč.

12. Žalovaný měl veden osobní účet u [právnická osoba], č. [bankovní účet], kdy ke dni [datum]zůstatek na účtu činil 2 462,28 Kč.

13. Oba účastníci byli ve shodě o tom, že jejich společné jmění tvoří také společný závazek vůči [anonymizováno] [právnická osoba] z titulu poskytnutého úvěru na základě smlouvy o hotovostním úvěru uzavřeném mezi žalovaným a právní předchůdkyní [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno], dne 9. 5. 2018 (č. smlouvy [číslo]). Na základě této smlouvy byl poskytnut úvěr ve výši 145 000 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu zbývá doplatit na tomto úvěru 78 518,22 Kč. Soudem bylo zjištěno, že za období od [datum] (právní moc rozvodu) do dne rozhodnutí bylo na splátkách zaplaceno 38 178 Kč. Dle shodných tvrzení žalobkyně a žalovaného splátky úvěru po zániku manželství hradil výlučně ze svého žalovaný.

14. Dne 26. 9. 2018 žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 55 000 Kč (č. smlouvy [číslo]). Dle tvrzení žalobkyně o tomto úvěru nevěděla, neví tak, na co byly poskytnuté peněžní prostředky žalovaným použity. Dle tvrzení žalovaného naopak tento závazek tvoří společné jmění manželů, žalobkyně o poskytnutí takového úvěru věděla, finanční prostředky z úvěru byly použity jednak na rekonstrukci koupelny a dále částečně na vybavení pro narozenou dceru. Dcera účastníků se narodila dne [datum]. Žalovaný uvedl, že v době poskytnutí úvěru byl celkový příjem domácnosti okolo 50 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že v té době byla na mateřské dovolené a pobírala příspěvek v mateřství cca ve výši 20 000 Kč měsíčně, před nástupem na mateřskou dovolenou byl její příjem 23 000 Kč měsíčně čistého. Soud i tento závazek zahrnul do společného jmění manželů, neboť má za to, že je tak možno uzavřít s ohledem na zjištěné majetkové poměry rodiny. Podle § 710 písm. b) o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Účastníci uzavřeli manželství v [anonymizováno] roku [rok]. Sama žalobkyně v řízení prokazovala, že v měsíci červnu 2018 byly pořizovány průběžně věci do jejich společné domácnosti, účastníci si společně zařizovali byt. Žalovaný tvrdí, že finanční prostředky byly použity částečně na zařízení bytu (rekonstrukce koupelny) a dále byly pořizovány věci pro dceru, jejíž narození účastníci očekávali, ta se narodila dne [datum]. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný finanční prostředky použil způsobem, který by nebylo možno podřadit pod ustanovení § 710 písm. b) o. z., tedy že by za tyto prostředky pořídil něco, co se netýká obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Částka 55 000 Kč nepřekračuje míru přiměřenou majetkovým poměrům rodiny, soud tedy nemůže uzavřít, že by prostředky nebyly použity pro nezbytný chod rodiny (např. nákup potravin, hygienických potřeb, atd.), případně náklady související s údržbou společné domácnosti. Dle zprávy [právnická osoba] ke dni rozhodnutí soudu zbývalo na tomto úvěru doplatit částku 32 873,38 Kč. Za období od [datum] do rozhodnutí soudu bylo na splátkách úvěru uhrazeno 14 454 Kč. Opět žalobkyně a žalovaný byli ve shodě, že splátky úvěru po zániku manželství hradil výlučně ze svého žalovaný.

15. Účastníci, jak je shora uvedeno, učinili nesporným, že do společného jmění patří [značka automobilu], [registrační značka] v hodnotě 60 000 Kč. Žalobkyně dále navrhovala, aby soud zahrnul do vypořádání i vyplacené pojistné ve výši 67 900 Kč. Žalovaný doložil, že tato částka byla dne 17. 7. 2020 (tedy za trvání manželství) připsána na jeho účet č. [bankovní účet]. Ze sdělení [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] ze dne 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že bylo ukončeno šetření pojistné události vzniklé dne [datum] k pojistné smlouvě [číslo] k pojištěnému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], poškozeného [jméno] [příjmení]. Pojišťovnou bylo stanoveno pojistné plnění ve výši 67 900 Kč, které bude vyplaceno na bankovní účet č. [bankovní účet]. Pojistné plnění bylo stanoveno tak, že od obvyklé ceny vozidla 88 000 Kč byla odečtena částka 20 100 Kč jako využitelné zbytky vozidla. Ke sdělení pojišťovny je přiložen nabídkový list společnosti [právnická osoba], dle kterého je stanovena cena zbytku poškozeného vozidla ve výši 20 100 Kč. Žalovaný uvedl, že vozidlo [značka automobilu] je stále vedeno v registru vozidel jako provozované, není vyřazeno. Při dopravní nehodě bylo vozidlo značně poškozeno, poté nebylo pojízdné. On jej začal opravovat, kdy zhruba polovina pojistného plnění byla použita na nákup náhradních dílů. Žalovaný uvedl, že částku 60 000 Kč odsouhlasil s tím, že v této hodnotě je zohledněna i hodnota vyplaceného pojistného plnění, neboť po dopravní nehodě se jednalo v podstatě o vrak. Soud také již dále nenakládá s hodnotou vyplaceného pojistného plnění, tato částka byla vyplacena na účet žalovaného za trvání manželství, byť, jak manželka tvrdila, v této době spolu již nežili. Prostředky pak byly spotřebovány na opravu automobilu, případně jiným způsobem, jestliže bylo zjištěno, že účet žalovaného ke dni zániku manželství vykazoval hodnotu 2 462,28 Kč. Také právě to, že hodnota automobilu byla stanovena v částce 60 000 Kč, povídá o tom, že automobil musel být po dopravní nehodě opraven, jestliže dle odborného vyjádření společnosti [právnická osoba] jej bylo možno po dopravní nehodě ocenit pouze jako použitelné náhradní díly. Hodnota automobilu po dopravní nehodě byla stanovena na 20 100 Kč. Soud tedy při vypořádání společného jmění již dále s hodnotou vyplaceného pojistného plnění 67 900 Kč dále neuvažoval.

16. Za trvání manželství od [datum] do [datum] žalovaný splácel úvěr u [právnická osoba] poskytnutý na základě smlouvy [číslo] ze dne 18. 1. 2018. Mezi účastníky nebylo sporné, že tento úvěr byl výlučným závazkem žalovaného a netvoří společné jmění. Žalobkyně navrhovala, aby soud při vypořádání zohlednil, že po celou dobu trvání manželství na tento výlučný závazek žalovaný hradil splátky ze společného jmění. Dle zprávy [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] byla uhrazena na tento úvěr částka 137 047,82 Kč.

17. Žalobkyně tvrdila, že učinila vnos do společného jmění, kdy k okamžiku uzavření manželství měla disponovat finančními prostředky ve výši okolo 100 000 Kč, které vynaložila na nákup vybavení a zařízení společného bytu. Navrhla, aby tyto prostředky jí byly započítány jako výdaj vynaložený z výhradního majetku na majetek společný. Žalobkyně doložila výpis z majetkového účtu [číslo] ze kterého bylo zjištěno, že ke dni [datum] zde byly vedeny podílové listy a podobné cenné papíry kolektivního investování v aktuální hodnotě 97 638,98 Kč, dne 6. 6. 2018 byla na účet č. [bankovní účet] (osobní účet žalobkyně) převedena částka 40 000 Kč. Žalobkyně doložila, že následně dne 13. 6. 2018 ze svého účtu uhradila částku 13 999 Kč za sedací soupravu, dne 20. 6. 2018 částku 4 800 Kč za žaluzie, dne 9. 6. 2018 částku 11 539 Kč za obývací stěnu, dne 13. 6. 2018 za noční stolek, kdy tyto věci jsou předmětem vypořádání. Žalobkyně dále dokládala, že uhradila částku 1 939,20 Kč za světla, které nejsou předmětem vypořádání, tato položka tedy nebyla zahrnuta do vnosu žalobkyně. Celkem vnos žalobkyně do společného jmění činil 30 737 Kč. Žalovaný navrhl, aby soud při zahrnutí vnosu do vypořádání společného jmění zohlednil to, že k okamžiku, kdy byla částka 40 000 Kč převedena na účet žalobkyně, byly na tomto účtu další prostředky, došlo ke smíšení těchto prostředků, které také byly použity na nákup společných věcí. Soud však uvažuje tak, že žalobkyně měla naspořené prostředky na majetkovém účtu, poté co účastníci uzavřeli manželství a jak je shora uvedeno, očekávali narození dítěte, zařizovali si společně byt, žalobkyně část naspořených prostředků převedla na osobní účet, a to dne 8. 6. 2018, kdy ihned bezprostředně poté v rozmezí cca 2 týdnů byly nakoupeny zařizovací předměty do bytu, sedací souprava, žaluzie, noční stolek, obývací stěna, tedy věci, které nejsou kupovány běžně, naopak jsou to věci dlouhodobější spotřeby, rozumný je tedy ten závěr, že takové věci jsou kupovány s nikoliv běžných prostředků, ale z prostředků, které měla žalobkyně naspořené. Soud však nemůže uvažovat z celou hodnotou učiněného vnosu 30 737 Kč, jestliže podle § 742 odst. 2 o. z. platí, že z toho co, bylo vynaloženo z výhradního majetku manžela na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená hodnota podle toho, jak se zvýšila či snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen. Dochází tedy k tzv. redukci vnosu. Věci, které byly pořízeny za výlučné prostředky žalobkyně, se vypořádávají nyní v hodnotě 2 000 Kč – sedací souprava, v hodnotě 2 000 Kč – žaluzie, v hodnotě 50 Kč – noční stolek a v hodnotě 3 000 Kč – obývací stěna. Celkem tedy vnosy žalobkyně v redukované hodnotě představují 7 050 Kč.

18. Žalovaný navrhl, aby soud při vypořádání společného jmění zohlednil to, že za trvání manželství se žalobkyní tvořili společnou domácnost pouze po určitou dobu. V období od ledna 2019 do března 2019 a následně od srpna 2019 až do právní moci rozvodu nežili ve společné domácnosti. Po tuto dobu hospodařili odděleně, žalovaný hradil výživné pro nezletilou dceru od 1. 8. 2019 ve výši 4 500 Kč měsíčně a od 1. 8. 2019 do 31. 10. 2019 ve výši 4 000 Kč měsíčně, od 1. 11. 2019 pak ve výši 3 400 Kč měsíčně. Dále hradil i výživné na manželku v částce 3 000 Kč měsíčně, hradil splátky půjček, a to jak uzavřené před manželstvím, tak i těch za trvání manželství, dále hradil nájem a další. Soud by měl tedy zohlednit, že v uvedeném období účastníci společně nehospodařili, nevedli společnou domácnost a on hradil manželce výživné a dále výživné na dceru. Soud odkazuje na ustanovení § 709 o. z., kdy součástí společného jmění je to, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Zákon jednoznačně hovoří o době trvání manželství, kdy manželství trvá od okamžiku uzavření manželství, v tomto případě účastníci uzavřeli manželství dne [datum], až do okamžiku jeho zániku, kdy manželství účastníků skončilo rozvodem pravomocně ke dni [datum]. Rozhodná doba je tedy v této věci od [datum] do [datum], kdy není rozhodné, zda účastníci za trvání manželství tvořili či netvořili rodinnou domácnost.

19. Jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, do výlučného vlastnictví žalobkyně byly přikázány zůstatky na účtech vedených na jméno žalobkyně, a to číslo [bankovní účet] vedené u [právnická osoba] ve výši 6 308,66 Kč a zůstatek na vkladovém účtu [číslo] u [právnická osoba] ve výši 3 254,57 Kč. Dále jí byly přikázány věci, které dle shodného tvrzení účastníků má dosud žalobkyně ve svém držení, a to dětská postýlka v hodnotě 500 Kč, přebalovací pult v hodnotě 500 Kč, jídelní židlička v hodnotě 1 000 Kč, osobní váha ETA 6780 Vital v hodnotě 800 Kč, celkem tedy byla žalobkyni přikázány věci v celkové hodnotě 12 363,23 Kč. Žalobkyní byly přikázány věci pro péči o dítě, kdy žalobkyni byla svěřena dcera účastníků.

20. Do vlastnictví žalovaného byl přikázán zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] u [právnická osoba] ve výši 2 462,28 Kč, [značka automobilu] v hodnotě 60 000 Kč, noční stolek v hodnotě 50 Kč, šatní skříně v hodnotě 1 600 Kč, koupelnová skříň a skříň k pračce v hodnotě 400 Kč, myčka v hodnotě 1 500 Kč, mikrovlnná trouba v hodnotě 500 Kč, sedací souprava v hodnotě 2 000 Kč, žaluzie v hodnotě 2 000 Kč, obývací stěna v hodnotě 3 000 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 73 512,28 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný se stal výlučným nájemcem bytu [číslo] na adrese [adresa], ve kterém účastníci vedli rodinnou domácnost a věci, které jsou přikazovány žalovanému, vesměs představují zařízení tohoto bytu, které i dosud žalovaný užívá, věci jsou v jeho držení.

21. Celkem jsou vypořádávány aktiva ve výši 85 875,51 Kč (12 363,23 Kč a 73 512,28 Kč). Od hodnoty věcí a aktiv 85 875,51 Kč je nejprve nutno odečíst jednotlivé vnosy účastníků. Soud zohledňuje redukovaný vnos žalobkyně ve výši 7 050 Kč. Po odečtení této částky vychází hodnota 78 825,51 Kč, při úvaze o rovnosti podílů se každému z účastníků má dostat polovina této hodnoty, to je 39 412, 755 Kč.

22. Z hodnoty věcí a aktiv se má žalobkyni dostat částka 39 412, 755 Kč, žalobkyni je nutno přičíst výší jím provedeného vnosu, tedy částky 7 050 Kč, to je celkem 46 462, 755 Kč. V řízení bylo zjištěno, že v okamžiku zániku manželství do dne rozhodnutí soudu na společné závazky účastníků žalovaný výlučně ze svého uhradil částku 38 178 Kč a 14 454 Kč, celkem 52 632 Kč. Žalobkyně na společných závazcích ode dne zániku manželství ničeho nehradila, vypořádací podíl se tedy u žalobkyně musí snížit o polovinu hrazené částky na společný dluh, tedy 46 462, 755 Kč – 26 316 Kč, to je 20 146, 755 Kč. Žalovaný na svůj výlučný závazek ze společného jmění uhradil za trvání manželství 137 047,82 Kč, žalobkyni se má tedy z této částky vrátit polovina, tedy 68 523,91 Kč. K částce 20 146, 755 Kč tedy soud připočítává hodnotu 68 523,91 Kč, to je celkem 88 670, 665 Kč. Žalobkyni se tedy má dostat z vypořádání společného jmění hodnota 88 670, 665 Kč, dostává se jí hodnoty 12 363,23 Kč, po odečtení z částky, které se jí má dostat 88 670, 665 Kč, to je 76 307, 435 Kč. Od této hodnoty, které se má dostat žalobkyni, je dále nutno odečíst částku 55 695,80 Kč, která představuje společný závazek účastníků k doplacení společných úvěrů u [právnická osoba], k doplacení na těchto úvěrech zbývá částka 78 518,22 Kč a 32 873,38 Kč, to je celkem 111 391,60 Kč (z tohoto právě polovina činí 55 695,80 Kč). Jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, povinnost doplatit závazky účastníků u [právnická osoba] (dříve [anonymizováno]) v celkové výši 111 391,60 Kč byla přikázána právě žalovanému. Od hodnoty 76 307, 435 Kč, tedy dále odečítáme částku 55 695,80 Kč, to je 20 611, 635 Kč. Žalovanému, kterému se dostává při vypořádání vyšší částky, jak bude odůvodněno dále, je povinen žalobkyni vyplatit na vypořádání jejího podílu částku 20 611, 635 Kč. Povinnost byla žalovanému uložena ve výroku III. rozsudku v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

23. Ohledně výše vypořádacího podílu žalovaného soud uvažoval tak, že z hodnoty věcí a aktiv se žalovanému má dostat hodnoty ve výši jedné poloviny, tedy 39 412, 755 Kč. K této hodnotě přičteme částku 26 316 Kč, která představuje hodnotu, kterou má žalovaná naopak vyplatit zpět do společného jmění z titulu, že žalovaný výlučně hradil splátky společných úvěrů (na splátkách celkem uhrazeno 52 632 Kč, jedna polovina tedy činí 26 316 Kč). Hodnota 39 187, 755 Kč + 26 316 Kč činí 65 728, 755 Kč. Naopak mínusovou položkou u žalovaného bude částka 68 523,91 Kč, kterou je žalovaný povinen vyplatit zpět do společného jmění, jestliže tato částka představuje jednu polovinu toho, co bylo vynaloženo na výlučný úvěr žalovaného ze společného jmění (na úvěru žalovaného uhrazeno celkem 137 047,82 Kč). Z částky 75 728, 755 Kč tedy soud odečítá částku 68 523,91 Kč a vychází hodnota - 2 075, 155 Kč. Žalovanému bylo přikázáno, aby zaplatil společné závazky účastníků v celkové výši 111 391,60 Kč, na jeho straně bude nutno zohlednit i jednu polovinu z této povinnosti, která by měla jinak připadnout žalobkyni, to je 55 695,80 Kč. Žalovanému se, jak je ve výroku I. písm. b) uvedeno dostává hodnota 73 512,28 Kč. Dle výpočtu má žalovaný ještě vrátit do společného jmění - 2 795, 155 Kč (tato hodnota vychází jako mínusová položka). Dostává se tedy žalovanému celkem 76 307, 435 Kč. Od této hodnoty je pak nutno odečíst polovinu toho, co bylo žalovanému uloženo k doplatit na společných závazcích, tedy 55 695,80 Kč (žalovaný má celkem doplatit částku 78 518,22 Kč a částku 32 873,38 Kč, celkem 111 391,60 Kč, tedy výpočet 76 532, 435 Kč – 55 695,80 Kč je právě 20 611, 635 Kč, které je žalovaný povinen vyplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jestli soud hodnotí poměr úspěchu a neúspěchu u každého z účastníků 50 %, návrhu žalobkyně nebylo v celém rozsahu vyhověno, shodně tak nebylo vyhověno ani návrhu žalovaného.