9 C 208/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobkyně: žalobce , IČO IČO sídlem adresa žalobce proti žalované: žalovaná IČO IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 503 170,21 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 503 170,21 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 42 070,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 23. 12. 2024 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 503 170,21 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2024 do zaplacení. Žalovaná částka dle žaloby představovala regresní náhradu za částku vyplacenou žalobkyní na základě rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, . částku 2 748 740,54 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 748 740,54 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 178 186 Kč. Předmětem řízení byl nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem , jméno FO, , matrikářky žalované, která byla za nedbalostní protiprávní jednání při výkonu činnosti související s ověřováním podpisů pravomocně odsouzena. Žalobkyně zaplatila na základě výše specifikovaného soudního rozhodnutí dne 16. 6. 2017 částku 2 748 740,54 Kč na jistině a dne 26. 6. 2017 částku 503 170,21 Kč na úroku z prodlení. K zaplacení celkové částky 3 251 910,66 Kč byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 10. 7. 2017. Žalovaná požádala dne 12. 2. 2018 o možnost splácení regresní náhrady a dne 15. 3. 2018 byla mezi účastnicemi uzavřena dohoda o splátkách, v rámci které se žalovaná zavázala uhradit celkovou částku 3 251 910,66 Kč, čímž došlo k uznání dluhu. Přes uvedené žalovaná následně odmítla žalobkyni zaplatit částku 503 170,21 Kč představující úrok z prodlení s odkazem na rozhodnutí Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 16. 6. 2021, č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 3. 12. 2021, č.j. , spisová značka, K zaplacení částky 503 170,21 Kč žalovaná nepřistoupila ani na základě následně zaslané předžalobní upomínky ze dne 22. 10. 2024.

2. Žalovaná proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podala odpor a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. V odůvodnění odporu (č.l. 24 – 25) žalovaná připustila, že se žalobkyní uzavřela dne 15. 3. 2018 dohodu o splátkách ve vztahu k celkové částce 3 251 910,66 Kč, svůj postoj však přehodnotila na základě právního názoru soudů vysloveného ve skutkově i právně obdobné věci (rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 16. 6. 2021, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 3. 12. 2021, č.j. , spisová značka, ), a to ohledně absence nároku žalobkyně na regresní náhradu ve vztahu k z její strany zaplacenému úroku z prodlení (prodlení s úhradou soudem přiznané částky bylo způsobeno nečinností žalobkyně, resp. rozporováním nároku z její strany, vznik povinnosti k úhradě úroku z prodlení byl vyvolán nikoli pochybením žalované, ale prodlením žalobkyně s úhradou škody, která byla řádně uplatněna, což nelze klást k tíži žalované). Částka 2 748 740,45 Kč na žalovanou nezpochybňované regresní náhradě dle § 16 zák. č. 82/1998 Sb. byla řádně zaplacena. Pokud je žalobkyní argumentováno dohodou o splátkách ze dne 15. 3. 2018, namítala žalovaná, že uznání dluhu nemůže konstituovat neexistující dluh, tedy založit právní a skutkový důvod existence dluhu, zakládá pouze vyvratitelnou domněnku, že dluh existuje; dluh ve výši deklarované dohodou ze dne 15. 3. 2018 ve skutečnosti neexistoval.

3. Mezi stranami bylo nespornou skutečností, že žalovaná vykonávala v rámci přenesené působnosti ověřování pravosti podpisů, a to prostřednictvím své zaměstnankyně, matrikářky , jméno FO, , která byla za své protiprávní nedbalostní jednání při výkonu této činnosti, jež vedlo ke způsobení škody společnosti , právnická osoba, , pravomocně odsouzena pro trestný čin; škoda způsobená společnosti , právnická osoba, . měla původ právě v nedbalostním protiprávním jednání , jméno FO, .

4. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, (č.l. 5 – 8), byla žalobkyni v procesním postavení žalované uložena povinnost zaplatit společnosti , právnická osoba, . částku 2 748 740,54 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 9. 3. 2015 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 5. 2017 a vykonatelným se stal dne 26. 6. 2017, resp. 30. 5. 2017.

6. Žalobkyní byla zaplacena společnosti , právnická osoba, . na základě rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, , převodem z účtu dne 16. 6. 2017 částka 2 748 740,54 Kč (výpis z účtu č.l. 9) a dne 26. 6. 2017 částka 503 170,12 Kč představující úrok z prodlení (výpis z účtu č.l. 10).

7. Na základě dohody o splátkách uzavřené mezi stranami dne 15. 3. 2018 (č.l. 11 - 12) se žalovaná zavázala z titulu regresní náhrady za plnění žalobkyně dle rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, zaplatit celkovou částku 3 251 910,66 Kč, a to ve splátkách 406 000 Kč splatných vždy k 30. 4. let 2018 – 2024 s poslední splátkou ve výši 409 910,66 Kč splatnou dne 30. 4. 2025; v rámci dohody žalovaná dluh co do důvodu i výše výslovně uznala.

8. Na základě dohody o splátkách byla žalovanou postupně zaplacena celková částka 2 748 740,45 Kč (přehled plateb č.l. 16).

9. K doplacení celkové částky 503 170,12 Kč byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 22. 10. 2024 (č.l. 13), z její strany byl tento nárok odmítnut dopisem ze dne 11. 11. 2024 s argumentací uplatňovanou v tomto řízení (č.l. 14).

10. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaná vykonávala v rámci přenesené působnosti ověřování pravosti podpisů, a to prostřednictvím své zaměstnankyně, matrikářky , jméno FO, , která byla za své protiprávní nedbalostní jednání při výkonu této činnosti (jež vedlo ke způsobení škody) pravomocně odsouzena pro trestný čin; škoda způsobená společnosti , právnická osoba, . měla původ právě v nedbalostním protiprávním jednání , jméno FO, . Prokázáno bylo, že žalobkyně na náhradě jednáním , jméno FO, způsobené škody vyplatila dle rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, , částku 2 748 740,54 Kč a další částku 503 170,12 Kč představující úrok z prodlení za období 9. 3. 2015 – 16. 6. 2017. Žalovaná nezpochybňovala oprávněnost nároku žalobkyně na regresní náhradu částky 2 748 740,54 Kč (v tomto rozsahu žalovaná na základě dohody o splátkách ze dne 15. 3. 2018 plnila), bránila se však nároku ohledně částky 503 170,12 Kč s tím, že není dána příčinná souvislost mezi vznikem povinnosti žalobkyně k zaplacení této částky a protiprávním jednáním matrikářky.

11. Částka 503 170,12 Kč byla žalobkyní společnosti , právnická osoba, . zaplacena na úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 2 748 740,54 Kč od 9. 3. 2015 do 16. 6. 2017. Povinnost k náhradě škody společnosti , právnická osoba, . na straně žalobkyně byla dána dle § 3 odst. 1 písm. c) a § 13 zák. č. 82/1998 Sb., na žalobkyni pak bylo, aby tuto povinnost splnila včas. Pokud tak žalobkyně učinila až na základě rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, , s odstupem více než dvou let, konkrétně dne 16. 6. 2017, a v důsledku toho jí vznikla povinnost hradit úrok z prodlení, nelze dovodit, že by příčina vzniku tohoto nároku spočívala v protiprávním jednání matrikářky , jméno FO, .

12. Za relevantní nelze v této souvislosti považovat argumentaci žalobkyně spočívající v tvrzení, že žalovaná se jako vedlejší účastník účastnila náhradového řízení, jako taková se ztotožňovala s důvody, pro které nebylo ze strany žalobkyně dobrovolně plněno v rámci předběžného projednání nároku, námitky žalobkyní proti nároku na náhradu škody vznášené (zejm. námitka promlčení a námitka neexistence příčinné souvislosti) byly ze strany žalované akceptovány. Jak je již uvedeno výše, subjektem odpovědným za nesprávným úředním postupem vzniklou škodu byla žalobkyně, jako taková to byla ona, kdo nesl odpovědnost za kvalifikované posouzení nároku na náhradu škody u ní společností , právnická osoba, . v rámci předběžného projednání uplatněného. Řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, bylo zahájeno žalobou ze dne 8. 10. 2014 (rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 2. 2017, č.j. , spisová značka, , vyjádření žalované k předmětnému nároku ze dne 3. 2. 2015 (č.l. 44) poskytnuté žalobkyni na základě její žádosti ze dne 26. 1. 2015 (č.l. 43) tak nemohlo už jen časově být podkladem pro neuspokojení nároku společnosti , právnická osoba, . v rámci předběžného projednání; s přihlédnutím k obsahu tohoto vyjádření žalované pak nelze uzavřít, že žalobkyně by na základě něj vystavěla svoji obranu na námitce promlčení a nedostatku příčinné souvislosti, ostatně žalobkyně připustila, že to byla ona, kdo měl za to, že podmínky vzniku její odpovědnosti za předmětnou škodu dle zák. č. 82/1998 Sb. splněny nejsou. Přenášení odpovědnosti za postoj žalobkyně k nároku na náhradu škody na žalovanou není dle názoru soudu namístě, a to ani za situace, kdy v řízení o náhradu škody vystupovala jako vedlejší účastník na straně žalovaného státu; tvrzení žalobkyně o tom, že žalobkyně by na tento nárok plnila, pokud by k tomu dostala „pokyn“ od žalované, je již čirou spekulací.

13. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ve vztahu k žalobkyní zaplacené částce 503 170,12 Kč, představující úrok z prodlení, vznik regresního nároku vůči žalované ve smyslu § 16 zák.č. 82/1998 Sb. dovodit nelze (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1410/2018).

14. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 3. 2018 uzavřena dohoda o splátkách, obsahující výslovné uznání dluhu žalované v celkové výši 3 251 910,66 Kč, tedy i ve vztahu k částce 503 170,12 Kč. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít tuto skutečnost za prokázanou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 170/2010). Z uvedeného zákonného ustanovení i závěrů citovaného rozhodnutí se podává, že uznáním nedochází k založení nového závazku, pouze k posílení procesní pozice věřitele, který existenci jím specifikovaného závazku nemusí prokazovat, důkazní břemeno ohledně případné neexistence dluhu (v době uznání) nebo jeho zániku (v době po uznání) leží na žalovaném dlužníkovi. V daném případě je s ohledem na charakter plnění poskytnutého žalobkyní, ve vztahu ke kterému v tomto řízení uplatňuje nárok na regresní náhradu, třeba uzavřít, že tento nárok dán v době uznání nebyl, uznání žalované pak tento nárok způsobilé založit není. Existence uznání dluhu zároveň nepředstavuje důvod pro odchýlení se od závěrů rozhodnutí dříve vydaných ve skutkově i právně obdobné věci (rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 16. 6. 2021, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 3. 12. 2021, č.j. , spisová značka, ).

15. Pokud žalobkyně soudu předložila k důkazu rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 23. 5. 2023, č.j. , spisová značka, (č.l. 45 – 47), a rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16. 9. 2019, č.j. , spisová značka, (č.l. 48 – 49), a to k doložení tvrzení, že „v řízeních o regresních žalobách jsou úroky běžně přiznávány“, nezbývá než konstatovat, že ani v jednom z řízení, v nichž byla tato rozhodnutí vydána, nebyl žalobkyní uplatněn regresní nárok spočívající právě v náhradě zaplacených úroků z prodlení (v prvním z uváděných řízení byl uplatněn nárok na zaplacení regresní náhrady ve vztahu k přímé škodě a nákladům náhradového řízení, ve druhém pak, s ohledem na to, že žalobkyně plnila dobrovolně na základě předběžného uplatnění nároku na náhradu škody, uplatnila regres pouze ve vztahu ke škodě přímé). Protože těmito rozhodnutími nebyla řešena otázka přiznání regresní náhrady ve vztahu ke škodě spočívající v zaplacených úrocích z prodlení, není třeba se v zájmu zachování principu právní jistoty a předvídatelnosti práva zabývat nad rámec již výše uvedeného dalším odůvodňováním závěrů soudu učiněných v tomto řízení (ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1441/17).

16. Protože nárok žalobkyně na regresní náhradu dle § 16 zák. č. 82/1998 Sb. ve vztahu k plnění částky 503 170,12 Kč není z výše uvedeného důvodu dán, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení na straně žalované představuje odměna za právní zastoupení 31 020 Kč (za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, sepis odporu/vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu po 10 340 Kč za 1 úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 AT), náhrada hotových výdajů 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, náhrada cestovného 1 499,10 Kč (za jízdu k jednání soudu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět při ujetých 182 km , Anonymizováno, RZ: , SPZ, , kombinované spotřebě 7,1l/100 km, vyhláškové ceně nafty pro r. 2025 34,70 Kč/1l a základní náhradě 5,80 Kč/1 ujetý km), náhrada za ztrátu času 900 Kč za 6 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT a 21% DPH 7 301,50 Kč. Celkem tak žalované byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 42 070,60 Kč. Za sepis odporu proti platebnímu rozkazu a jeho zdůvodnění byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů pouze za jeden úkon právní služby.

18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující její prodloužení, částku náhrady nákladů řízení je žalobkyně povinna plnit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).