9 C 44/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného , t.č. ve VTOS ve Věznici Plzeň o zaplacení 20 790 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku- 10 960 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10 660 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení- 4 980 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 680 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení- 4 850 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 550 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky- 10 660 Kč od 15. 9. 2021 do 19. 11. 2021- 4 680 Kč od 17. 11. 2021 do 17. 1. 2022- 4 550 Kč od 22. 11. 2021 do 3. 10. 2022.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 10 727 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 23. 2. 2024 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí celkovou částku 20 790 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v období 15. 5. 2020 – 25. 10. 2020 byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , a v období 23. 2. 2021 – 5. 5. 2021 a 6. 5. 2021 – 14. 7. 2021 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, . V těchto obdobích nebylo ve vztahu k uvedeným vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka představovala zákonný příspěvek nepojištěných ve vztahu k vozidlu RZ: , SPZ, ve výši 10 660 Kč za 164 dní po 65 Kč a ve vztahu k vozidlu RZ: , SPZ, ve výši 4 680 Kč za 72 dní období 23. 2. 2021 – 5. 5. 2021 po 65 Kč a 4 550 Kč za 70 dní období 6. 5. 2021 -14. 7. 2021, a to s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 900 Kč (300 Kč za každé ze tří výše uvedených období).

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podal odpor. Obrana žalovaného spočívala v tvrzení, že žádné z předmětných vozidel nikdy nekoupil, tedy ani nevlastnil, nedisponuje řidičským průkazem, v minulosti ohlásil ztrátu nebo odcizení osobních dokladů. Následně žalovaný v rámci podání ze dne 4. 9. 2024 (č.l. 48 – 49) doplnil, že pokud podepsal kupní smlouvy k předmětným vozidlům, mohlo se tak stát v době, kdy hodně pil, mohl být podveden v opilosti, připustil, že je mohl podepsat z druhé strany, přičemž k dopsání textu došlo až následně.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. Jako vlastník osobního automobilu RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, s objemem válců 2 496 cm³ byla v období 15. 5. 2020 – 25. 10. 2020 registrována , jméno FO, , r.č. , RČ, (zpráva MěÚ , adresa, č.l. 14). K prokázání jí tvrzené skutečnosti, že žalovaný byl v období 15. 5. 2020 – 25. 10. 2020 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , předložila žalobkyně soudu listiny – kupní smlouvu ze dne 12. 12. 2018, uzavřenou mezi , jméno FO, , r.č. , RČ, , jako prodávající, a , jméno FO, , jako kupujícím (č.l. 35), a dále kupní smlouvu ze dne 9. 5. 2020 uzavřenou mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím (č.l. 23).

5. Jako vlastník osobního automobilu RZ: , SPZ, s objemem válců 1 998 cm³ byl v období 23. 2. 2021 – 14. 7. 2021 registrován , jméno FO, (zpráva MěÚ , adresa, č.l. 14). K prokázání jí tvrzené skutečnosti, že žalovaný byl v období 23. 2. 2021 – 14. 7. 2021 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ: , SPZ, , předložila žalobkyně soudu listinu – kupní smlouvu ze dne 21. 2. 2021 uzavřenou mezi , jméno FO, Kurucem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím (č.l. 24).

6. Žalobkyně předložila soudu k prokázání svého tvrzení o vlastnictví žalovaného ve vztahu k předmětným vozidlům v žalobě označených obdobích kupní smlouvu ze dne 9. 5. 2020 (ve vztahu k OA RZ: , SPZ, ), a ze dne 21. 2. 2021 (ve vztahu k OA RZ: , SPZ, ). S ohledem na skutečnost, že se jedná o listiny soukromé (když nesplňují znaky uvedené v § 567 o.z. a § 134 o.s.ř.), postupoval soud při dokazování těmito listinami podle procesních pravidel obsažených v ustanovení § 565 o.z., podle kterého je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

7. Při dokazování listinami se kladou především otázky jejich pravosti a správnosti. Listina je pravá tehdy, pokud pochází od osoby, která je v ní uvedena jako její vystavitel (viz například NS 22 Cdo 617/99). V opačném případě se jedná o listinu nepravou, zfalšovanou. Pravost listiny je předpokladem její formální (vnější) důkazní síly. Není-li listina pravá, nebude zpravidla ani správná. Správností listiny se rozumí její obsahová správnost, tj. pravdivost. Listina je správná, jestliže to, co je v ní uvedeno, se shoduje se skutečností. Je-li tomu tak, má listina také materiální (vnitřní) důkazní sílu. Je-li soukromá listina podepsána protistranou (případně též jejími právními předchůdci uvedenými v § 565), stanoví občanský zákoník vyvratitelnou domněnku, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Samotná pravost podpisu však nijak presumována není, a proto bude-li učiněna spornou, bude ji muset strana zatížená důkazním břemenem prokázat (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1815 - 1819: P. Lavický).

8. Žalovaný nezpochybňoval pravost podpisů na obou kupních smlouvách (vyjádření žalovaného při jednání soudu dne 17. 9. 2024). Za uvedené situace je splněna podmínka pro uplatnění zákonné vyvratitelné domněnky zakotvené v ustanovení § 565 věta druhá o.z., podle které není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se v souladu s obecnými zkušenostmi, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a dále také, že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. Presumuje se tedy pravost a správnost obsahu listiny, resp. to, že tuto pravost a správnost vystavitel „uznává“ (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1815 - 1819: P. Lavický). S ohledem na naplnění podmínek pro uplatnění této zákonné domněnky a charakter obrany žalovaného to tak byl právě žalovaný, na kom leželo důkazní břemeno, že žalobkyní předložené listiny (kupní smlouvy) nepochází od něj, nebo že tyto sice vystavil, ale že jejich obsah není pravdivý.

9. Žalovaný tvrdil, že buď smlouvy podepsal v opilosti (v tomto směru tedy tvrdil skutečnosti směřující k závěru o neplatnosti smluv ve smyslu § 558 o.z.), nebo že podepsal nevyplněné listiny s tím, že k jejich vyplnění došlo až po jeho podpisu (v tomto směru by jím tvrzené skutečnosti v případě prokázání vedly k závěru o zdánlivosti předmětných právních jednání dle § 551 a § 554 o.z.). K prokázání žádného z těchto tvrzení žalovaný neoznačil důkazy, a to ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Za uvedené situace nelze než uzavřít, že k vyvrácení domněnky pravosti a správnosti žalobkyní předložených listin – kupní smlouvy ze dne 9. 5. 2020 (ve vztahu k OA RZ: , SPZ, ) a ze dne 21. 2. 2021 (ve vztahu k OA RZ: , SPZ, ) nedošlo, v důsledku čehož vychází soud ze skutečnosti, že vlastnické právo k osobnímu automobilu RZ: , SPZ, bylo na žalovaného převedeno kupní smlouvou ze dne 9. 5. 2020 a ve vztahu k automobilu RZ: , SPZ, pak kupní smlouvou ze dne 21. 2. 2021.

10. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla.

11. S ohledem na neúspěšnost obrany žalovaného (odst. č. 9 odůvodnění tohoto rozsudku) vychází soud ze závěru, že vlastnické právo k osobnímu automobilu RZ: , SPZ, bylo na žalovaného převedeno kupní smlouvou ze dne 9. 5. 2020 a ve vztahu k automobilu RZ: , SPZ, pak kupní smlouvou ze dne 21. 2. 2021. Žalovaného jako vlastníka vozidel v období od 9. 5. 2020 ve vztahu k vozidlu RZ: , SPZ, a od 21. 2. 2021 ve vztahu k vozidlu RZ: , SPZ, stíhala povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem každého z těchto vozidel. Obranou žalovaného bylo tvrzení o okolnostech podpisu předmětných kupních smluv, v důsledku kterých se vlastníkem vozidel nestal, žalovaný tak splnění povinnosti k uzavření zákonem požadovaných pojistných smluv pro žádné z žalobou označených vozidel v předmětných obdobích netvrdil. Proto žalovaného stíhá povinnost dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení stanovené povinnosti. Ve vztahu k vozidlu RZ: , SPZ, se jedná o příspěvek za 164 dnů období 15. 5. 2020 – 25. 10. 2020, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč denně; výše příspěvku proto činí 10 660 Kč. Ve vztahu k vozidlu RZ: , SPZ, se jedná o příspěvek za 72 dnů období 23. 2. 2021 – 5. 5. 2021 a 70 dnů období 6. 5. 2021 – 14. 7. 2021, přičemž výše denní sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč denně; výše příspěvku proto činí 9 230 Kč (4 680 Kč + 4 550 Kč).

12. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč, a to ve vztahu ke každému ze tří dílčích žalobou uplatněných nároků na příspěvek do fondu ČKP.

13. Celkem tak žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 20 790 Kč.

14. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve vztahu k vozidlu 7C7 1829 za období 15. 5. 2020 – 25. 10. 2020 byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 1. 7. 2021, nebyla žalovanému doručena, dle informace o zásilce (v přílohách žaloby) byla vrácena odesilateli; z obsahu informace o zásilce zároveň nelze dovodit, že by se dostala do sféry vlivu žalovaného. Prokázáno naopak bylo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nároku na příspěvek ve vztahu k předmětnému vozidlu za dané období 2. upomínkou ze dne 4. 11. 2021 ((č.l. 64 druhá strana), která byla žalovanému doručena dne 19. 11. 2021 (informace o zásilce č.l. 65 druhá strana, dodejka v přílohách žaloby). Tímto dnem byl žalovaný vyzván k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z., čímž nastala splatnost tohoto dílčího nároku na zaplacení příspěvku nepojištěných. Úrok z prodlení dle § 1970 o. z. byl proto v zákonné výši (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) žalobkyni přiznán z částky 10 660 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení; pokud se tohoto úroku žalobkyně domáhala již za období 15. 9. 2021 – 19. 11. 2021, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

15. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve vztahu k vozidlu 6C9 5983 za období 23. 2. 2021 – 5. 5. 2021 byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 2. 9. 2021, nebyla žalovanému doručena, dle informace o zásilce (v přílohách žaloby) byla vrácena odesilateli; z obsahu informace o zásilce zároveň nelze dovodit, že by se dostala do sféry vlivu žalovaného. Prokázáno naopak bylo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nároku na příspěvek ve vztahu k předmětnému vozidlu za dané období 2. upomínkou ze dne 7. 1. 2022 (č.l. 72), která byla žalovanému doručena dne 14. 1. 2022 (dodejka č.l. 73). Tímto dnem byl žalovaný vyzván k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. V doručené výzvě k plnění byla stanovena lhůta k plnění do 17. 1. 2022, tímto dnem nastala splatnost tohoto dílčího nároku na zaplacení příspěvku nepojištěných. Úrok z prodlení dle § 1970 o. z. byl proto v zákonné výši (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) žalobkyni přiznán z částky 4 680 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení; pokud se tohoto úroku žalobkyně domáhala již za období 17. 11. 2021 – 17. 1. 2022, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve vztahu k vozidlu 6C9 5983 za období 6. 5. 2021 – 14. 7. 2021 byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 9. 9. 2021, nebyla žalovanému doručena, dle informace o zásilce (v přílohách žaloby) byla vrácena odesilateli; z obsahu informace o zásilce zároveň nelze dovodit, že by se dostala do sféry vlivu žalovaného. Prokázáno naopak bylo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nároku na příspěvek ve vztahu k předmětnému vozidlu za dané období předžalobní upomínkou ze dne 16. 9. 2022 (v přílohách žaloby), která byla pro žalovaného uložena dne 19. 9. 2022, čímž se dostala do sféry vlivu žalovaného (informace o zásilce č.l. 74 druhá strana). Tímto dnem byl žalovaný vyzván k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. V doručené výzvě k plnění byla stanovena lhůta k plnění do 15 dnů ode dne odeslání, která uplynula dnem 3. 10. 2022, kdy nastala splatnost tohoto dílčího nároku na zaplacení příspěvku nepojištěných. Úrok z prodlení dle § 1970 o. z. byl proto v zákonné výši (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) žalobkyni přiznán z částky 4 550 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení; pokud se tohoto úroku žalobkyně domáhala již za období 22. 11. 2021 – 3. 10. 2022, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. Žalobkyně byl úspěšná částečně, neúspěch však měla pouze v nepatrné části (ve vztahu k nároku na úrok z prodlení), dle § 142 odst. 3 o.s.ř. jí tak byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 832 Kč, odměna za právní zastoupení 4 780 Kč [za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby po 300 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 AT a dva úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) AT – účast při jednání soudu dne 17. 9. 2024 a 1. 11. 2024 po 1 940 Kč za jeden úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT], náhrada hotových výdajů 900 Kč (za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT), náhrada cestovného 1 322 Kč (za 2 jízdy k jednání soudu z , město, do , město, a zpět při ujetých 81 km na jednu zpáteční jízdu osobním automobilem , jméno FO, , RZ: , SPZ, při kombinované spotřebě 6,7 litru benzinu na 100 km dle technického průkazu, vyhláškové ceně benzinu 38,20 Kč za jeden litr a základní náhradě 5,60 Kč za jeden ujetý kilometr – 661 Kč na jednu zpáteční jízdu), náhrada za ztrátu času 800 Kč (za 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT) a 21% DPH 1 638 Kč. Celkem tak žalobkyni byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 10 272 Kč.

18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), když v řízení nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).