13 C 259/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2, 300.000 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 2.300.000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 2, 300.000 Kč. Žalobce, vlastník pozemku p. [číslo] k.ú. [obec], na němž vystavěl v roce 2010 halu a další objekty, vlivem nečinnosti příslušného silničního správního orgánu nemohl dosud zkolaudovat halu a vedlejší stavby, neboť nebylo možné zhojit nedostatek v komunikačním napojení stavby. Škoda vyčíslená žalobcem na částku 2, 300.000 Kč sestává ze škody ve výši 300.000 Kč za ztrátu„ cca ¼ hodnoty stavby“, kterou nebylo možné„ připojit na pozemní komunikaci“, ze škody ve výši 1, 880.000 Kč představující ušlý zisk žalobce„ za pronájem haly, který by žalobce získal v případě, že by areál pronajímal k podnikatelské činnosti“ (240.000 Kč ročně, resp.„ 20 tis. měsíčně 7 let a 10 měsíců k [datum]“) a z peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 120.000 Kč (nemajetková újma spočívá v nejistotě, kterou žalobci působí nečinnost silničního správního úřadu; 10.000 Kč za jeden rok nekonání trvajícího 12 let). Žalobce nemá přístup ke své nemovitosti, v místě, kde měla být provedena místní komunikace dle územního rozhodnutí ze dne [datum], byla provedena stavba komunikace nesplňující parametry místní komunikace, kterou silniční správní úřad označuje za komunikaci účelovou. Jedná se o stavbu bez vydaného povolení, kterou nelze fakticky užívat, není uzpůsobena pro zásobování těžkými vozidly. Kolaudace areálu žalobce je závislá na konání silničního správního úřadu vůči majiteli tzv. účelové komunikace, přičemž silniční správní úřad nekoná, ač tak učinit měl, neboť u něj byl Městským úřadem Město Touškov dne [datum] učiněn podnět k zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby komunikace. V průběhu ústního jednání žalobce rozvedl svá tvrzení tak, že nesprávný úřední postup spočívá v nečinnosti Městského úřadu Nýřany, odbor dopravy. Komunikace, kterou chtěl realizovat žalobce, měla vést přes stejné pozemky, přes které je vedena účelová komunikace, ohledně které mělo být zahájeno řízení o odstranění stavby. Žalobce v roce 2010 dokončil výstavbu své haly, zkoušel vést komunikaci po jiných pozemcích, vždy narážel na to, že se po něm chtělo předložit stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, souhlasy majitelů pozemků, ty však žalobce neměl. Žalobce měl záměr zbudovat cestu i přes pozemek obce Chotíkov, ta však, vzdor (se žalobcem uzavřené) smlouvě o smlouvě budoucí, pozemek prodala a ten byl v roce 2018 zastavěn stavbou haly [právnická osoba]. V současnosti je přístup k pozemku žalobce zajištěn sjezdem z komunikace první třídy, na který navazuje část nepovolené komunikace zbudované [právnická osoba], tato cesta je osazena upozorněními, že se jedná o soukromou cestu, v areálu [anonymizována dvě slova] je umístěno upozornění na zákaz vjezdu aut nad 3,5 tuny. Žalobce v mezidobí neřešil zřízení věcného břemene, nežádal ani o určení, zda se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Žalobce vzal v roce 2011 zpět žádost o stavební povolení na zbudování komunikace, protože to nechtěl dále protahovat, zpět vzal žalobce i druhou žádost o kolaudaci, protože mu stavební úřad řekl, že kolaudaci nedostane. [anonymizována dvě slova] má svůj areál, to znamená stavbu haly v bezprostřední blízkosti areálu zbudovaného žalobcem, zkolaudován. Žalobce brojil proti stavbě haly [právnická osoba], stavební úřad se s námitkami žalobce vypořádal tak, že žalobce měl dost času na to, aby konal, aby si vybudoval cestu. Proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu žalobce brojil, nicméně i krajský úřad shledal postup stavebního úřadu správným. V řízení o žádosti žalobce o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby příjezdová komunikace, kde byl žalobce vyzván k odstranění nedostatků své žádosti, žalobce ze sedmi bodů a vytčených nedostatků neodstranil ani jeden z nedostatků, neboť zde byla„ černá stavba“ komunikace [anonymizována dvě slova]. Po vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu skladové haly žalobce nepožádal o změnu územního rozhodnutí, jak byl stavebním úřadem v odůvodnění rozhodnutí instruován, žalobce vyčkával na rozhodnutí o zlegalizování či o nařízení odstranění silnice zbudované [právnická osoba].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobního požadavku. Poukázala na to, že žalobce sám, dobrovolně, upustil od řízení, které směřovalo k získání stavebního povolení na stavbu trvalé přístupové cesty k jeho areálu již v roce 2011, čímž je podle žalované vyloučena existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem (nezahájení řízení o odstranění stavby) a tvrzenou škodou. Žalobce měl přístup ke své nemovitosti zajištěn přinejmenším po dočasné komunikaci, dále po přístupové komunikaci [právnická osoba] (jak kolem celého areálu, tak i po nově vybudované cestě vedoucí kolem fotovoltaické elektrárny v sousedství žalobce). Žalobce ani neprokazuje, že by nemohl užívat veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Žalobce, ač zastoupen advokátkou, byl nedostatečně aktivní – nedomáhal se zřízení věcného břemene v podobě práva nezbytné cesty, nepodal žádost o určení, zda se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Nekonáním žalobce porušil prevenční povinnost, resp. odpovídá si za škodu, která mu vznikla ve sféře jeho vlivu. Žalovaná zpochybňovala rovněž vznik a výši tvrzeného ušlého zisku, jakož i existenci nemajetkové újmy žalobce. Žalovaná také namítla promlčení nároků uplatněných žalobcem.

3. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující zjištění:

4. Z náhledu údajů z katastru nemovitostí – údajů informativního charakteru platných ke dni [datum] soud zjistil, že žalobci k uvedenému dni svědčilo vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] druh pozemku: orná půda, k.ú. [obec].

5. Z územního rozhodnutí vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod [číslo jednací] soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne rozhodl k žádosti žalobce o umístění stavby„ skladová a prodejní hala – [obec]“ na tam uvedených pozemcích, do jejichž výčtu je zahrnut i pozemek p.č, [číslo], k.ú. [obec], s tím, že stavba osahuje skladovou a prodejní halu, provozní objekt, zpevněnou plochu, oplocení, přípojnou komunikaci, místní obslužnou komunikaci, studnu s vodovodní přípojkou, žumpu s kanalizační přípojkou, kabelovou přípojku NN. Mezi stanovenými podmínkami pro umístění stavby a její projektovou přípravu je uvedeno, že přístup na pozemek [číslo] bude po dobu výstavby řešen po dočasné komunikaci, která bude vedena po pozemcích [číslo]. Trvalý příjezd bude realizován přes současný sjezd ze silnice I/20 u ČS [obec] – nejpozději do doby kolaudace případně povolení předmětné stavby skladové a prodejní haly. Z připojené kopie katastrální mapy (dokumentace pro územní řízení) je zřejmé umístění přípojné komunikace i místní obslužné komunikace.

6. Ze stavebního povolení vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod č.j. 964/2006-Šk soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne povolil stavebníku [právnická osoba], [IČO] stavbu komunikace na pozemcích: pozemk. parcely [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], k.ú. [obec].

7. Z rozhodnutí vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod [číslo jednací] soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne vydal dodatečné povolení pro stavbu sjezdu na pozemku pozemk. parc. [číslo], k.ú. [obec], postavené bez stavebního povolení, která byla zcela dokončena a stavební úřad proto pro ni současně vydal souhlas s užíváním.

8. Z rozhodnutí vydaného dne [datum] Krajským úřadem [příjmení] kraje, odbor regionálního rozvoje pod č.j. [spisová značka] soud zjistil, že správní orgán k odvolání žalobce zrušil rozhodnutí Městského úřadu Město Touškov, stavební úřad, vydané dne 23. 8. 2006 pod [číslo jednací] a zastavil řízení o povolení stavby – komunikace na pozemcích pozemk. parc. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo], ZE [číslo] a ZE [číslo], k.ú. [obec]. Správní orgán v odůvodnění rozhodnutí poukazuje mj. na to, že stavební úřad stavebním povolením ze dne 25. 6. 2002, [číslo jednací] povolil žalobci stavbu: skladová hala, provozní objekt, zpevněná plocha, oplocení, kanalizační přípojka, přípojka NN, dočasná komunikace – po dobu výstavby. Není zřejmé, proč stavebním úřadem nebyla tímto rozhodnutím povolena stavba definitivní přístupové komunikace k pozemku žalobce. Stavbu komunikace zbudované [právnická osoba] s.r.o. správní orgán označuje za komunikaci, jejímž účelem je sloužit jako přístup a příjezd k různým podnikatelským subjektům v dotčeném území, svým charakterem odpovídá veřejně přístupné účelové komunikaci. Správní orgán dovodil účastenství žalobce v řízení o žádosti [právnická osoba] s.r.o. o vydání stavebního povolení ke stavbě komunikace, neboť tato (v době rozhodování správního orgánu již [právnická osoba] s.r.o. zbudovaná) komunikace se kříží s dočasnou komunikací – s (žalobci povoleným) přístupem k jeho stavbě skladové haly a souvisejících objektů. Vybudováním komunikace [právnická osoba] s.r.o. došlo rozdílným výškovým uspořádáním k přerušení, ztížení příjezdu žalobce k jeho stavbě. Správní orgán vytkl stavebnímu úřadu, že nezahájil z úřední povinnosti řízení o odstranění stavby komunikace [právnická osoba] s.r.o., když tato stavba byla prováděna ještě před nabytím právní moci stavebního povolení. Po právní moci rozhodnutí měl být spis vrácen stavebnímu úřadu, který měl poté neprodleně spis postoupit příslušnému silničnímu správnímu úřadu k zahájení řízení z úřední povinnosti. Ve výčtu adresátů rozhodnutí je uveden i žalobce, resp. jeho právní zástupkyně.

9. Z rozhodnutí vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod č.j. STAV [číslo] soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne vyzval žalobce, jako žadatele o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby příjezdová komunikace na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], aby nejpozději do [datum] doplnil svoji žádost o údaje a podklady: vynětí ze zemědělského půdního fondu, stanovisko odboru dopravy MÚ [obec], kolaudační rozhodnutí příjezdové komunikace k areálu firmy [anonymizováno], kopii katastrální mapy se zakreslením příjezdové komunikace k [právnická osoba] ověřenou katastrálním úřadem, souhlas vlastníka komunikace k areálu firmy [anonymizováno] a souhlas vlastníka vjezdu z I/20 s jejím užíváním, souhlas vlastníka komunikace k areálu firmy [anonymizováno] s připojením komunikace, souhlasy vlastníků pozemků pod příjezdovou komunikací k areálu firmy [anonymizováno] až po silnici I/20 s užíváním pozemků. Žalobce byl poučen o tom, že v případě neodstranění nedostatků jeho žádosti bude řízení zastaveno. Současně stavební úřad rozhodl o přerušení řízení.

10. Z žádosti o stavební povolení, stvrzené razítkem podatelny Městského úřadu Nýřany (s vyznačením data doručení žádosti dne [datum]) soud zjistil, že žalobce požádal o stavební povolení pro pozemní komunikaci (s odkazem na územní rozhodnutí [číslo jednací]). V žádosti uvedl, že k provedení stavby má být použit sousední pozemek, doplní dohodu uzavřenou s vlastníkem této nemovitosti. Žádost zahrnuje i prohlášení žalobce o tom, že ke dni [datum] žádá o zastavení řízení. Z výzvy k odstranění nedostatku žádosti soud zjistil, že Městský úřad Nýřany, odbor dopravy, vyzval žalobce dne [datum] k tomu, aby bezodkladně doplnil žádost o vydání stavebního povolení na stavbu„ [obec], skladová a prodejní hala – účelová komunikace“, a to o doklady prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě anebo právo založené smlouvou provést předmětnou stavbu. Z usnesení Městského úřadu Nýřany, odbor dopravy, č.j. OD- [spisová značka] bylo zjištěno, že stavební úřad zastavil řízení o žádosti žalobce o vydání stavebního povolení na stavbu„ [obec], skladová a prodejní hala – účelová komunikace“, a to s odkazem na zpětvzetí žádosti stavebníka (žalobce).

11. Z rozhodnutí vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod č.j. [spisová značka] soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne rozhodl o zamítnutí návrhu žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu„ skladová hala, provozní objekt, zpevněná plocha, oplocení, kanalizační přípojka, přípojka NN, dočasná komunikace – po dobu výstavby“ a nevydal kolaudační rozhodnutí. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí se podává, že žalobce dne [datum] podal návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí na výše uvedenou stavbu, k níž bylo vydáno stavební povolení dne 25. 6. 2002, [číslo jednací] a územní rozhodnutí bylo vydáno dne 12. 3. 2002, [číslo jednací]. Místním šetřením dne [datum] stavební úřad zjistil, že byla provedena stavba skladové haly, elektropřípojky, vrátnice + kancelář, sociálního zařízení, jímky na vyvážení + kanalizační přípojka, jímka na užitkovou vodu, oplocení + vjezd, zpevněné plochy. Vjezd do areálu vyl umístěn v rozporu se stavebním povolením. [ulice] úřad popsal své výtky k provedení stavby – závady bránící užívání stavby v takovém rozsahu, že jejich odstranění bude vyžadovat projednání povolení staveb (stavbu příjezdové komunikace, stavbu sociálního zařízení, způsob zásobování areálu vodou) a dotčený orgán (Krajská hygienická stanice PK) vyjádřil nesouhlas s užívání stavby. V odůvodnění rozhodnutí stavební úřad rovněž uvedl, že vzhledem k vyježdění vjezdu do areálu a vyježděné příjezdové cesty bude nutné projednat před vydáním stavebního povolení na příjezdovou komunikaci změnu územního rozhodnutí. O změnu územního rozhodnutí mělo být žalobcem požádáno na stavebním úřadě, o stavební povolení na příjezdovou komunikaci mělo být po nabytí právní moci změny územního rozhodnutí požádáno na odboru dopravy Městského úřadu Nýřany.

12. Z rozhodnutí vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod č.j. [spisová značka] soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne rozhodl k žádosti žalobce ze dne [datum] o dodatečném povolení stavby„ sociální zařízení, vrátnice-kancelář, jímka na užitkovou vodu, vjezd na pozemek“ na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec].

13. Z rozhodnutí vydaného dne [datum] Městským úřadem Město Touškov, stavební úřad pod [číslo jednací] soud zjistil, že stavební úřad uvedeného dne rozhodl k žádosti [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum] o dodatečném povolení stavby„ skladovací hala“. Do odůvodnění rozhodnutí je zahrnuto stanovisko stavebního úřadu k námitce vznesené žalobcem. [ulice] úřad konstatuje, že žalobce o své vlastní vůli nerespektoval územní rozhodnutí [číslo jednací] v části týkající se přípojné komunikace, nepožádal o stavební povolení tohoto stavebního objektu, stavba byla provedena v rozporu se stavebním povolením [číslo jednací], dopravní napojení prostřednictvím přípojné komunikace (tak, jak je uvedeno v územním rozhodnutí [číslo jednací]) není možné – tam, kde měl být vjezd na přípojnou komunikaci, je oplocení lemované zelení. Stavebnímu úřadu není známo nic o tom, že by žalobce požádal o vydání jiného způsobu dopravního napojení, popř. o„ legalizaci“ zjištěného příjezdu do areálu. [ulice] úřad dospěl k závěru, že žalobce nerespektoval příjezd ke svému pozemku dle vydaného územního rozhodnutí [číslo jednací] a příjezd„ nedořešil“. V průběhu let došlo ke změně v území - přečíslování některých parcel a změně majetkoprávních vztahů - pozemek žalobce je obklopen pozemky třetích osob, přístup na pozemek žalobce je nutno řešit se souhlasem vlastníků pozemků. Žalobce byl odkázán na ust. § 1029 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. Umístění stavby skladovací haly neznemožní přístup, příjezd, popř. zřízení cesty k pozemku žalobce.

14. Ze sdělení k žádosti o informaci soud zjistil, že Městský úřad Nýřany, odbor dopravy, sdělil žalobci, v návaznosti na jeho žádost o podání informace o tom, jak bylo naloženo s podnětem od obecného stavebního úřadu k zahájení řízení o nepovolené stavbě komunikace, následující: Na žádost žalobce bylo vedeno silničním správním úřadem řízení o povolení stavby přípojné komunikace, které bylo ke dni [datum], resp. [datum] (nabytí právní moci) zastaveno, neboť žalobce byl opakovaně neúspěšný při snaze doložit k žádosti doklad prokazující jeho právo vlastnické, resp. právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu ke všem pozemkům nebo stavbám dotčeným stavbou přípojné komunikace. Podle stanoviska silničního správního úřadu, nedojde-li k „ uzavření odpovídajícího smluvního vztahu o právu provést stavbu“ mezi žalobcem a všemi dotčenými vlastníky, nelze v žádném řízení o povolení (ani dodatečném) stavby (úprav) přípojné komunikace pokračovat; dále dle stanoviska silničního správního úřadu je v místě dotčených pozemků zřízena veřejně přístupná účelová pozemní komunikace, bez omezení provozu na ní.

15. Z písemnosti označené„ Uplatnění nároku na náhradu škody“, opatřené razítkem podatelny Ministerstva dopravy ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce, prostřednictvím své právní zástupkyně, před zahájením řízení soudního, uplatnil u Ministerstva dopravy nárok na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., v celkové výši 2, 300.000 Kč, zahrnující i nemajetkovou újmu ve výši 120.000 Kč.

16. Z vyjádření k žádosti o náhradu škody, včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum], soud zjistil, že Ministerstvo dopravy odmítlo žalobcem vznesený nárok na náhradu škody i nemajetkové újmy.

17. Z anonymizované verze rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 12. 2018, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že v právní věci žalobce [právnická osoba], [IČO], proti žalovanému Městskému úřadu Nýřany – pracoviště [obec], o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění stavby komunikace, byla žaloba zamítnuta, s odůvodněním, že žalující [právnická osoba] nesvědčí veřejné subjektivní právo (nemá subjektivní právo na to, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední).

18. Z příkazu správnímu orgánu, vydaného dne [datum] Krajským úřadem [příjmení] kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství soud zjistil, že krajský úřad přikázal Městskému úřadu Nýřany, aby do 20 dnů od vrácení spisové dokumentace z Ministerstva dopravy zahájil řízení z moci úřední – řízení o odstranění nepovolené stavby, s odkazem na rozhodnutí vydané dne [datum] Krajským úřadem [příjmení] kraje, odbor regionálního rozvoje, pod č.j. [spisová značka].

19. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil, vzhledem k právnímu posouzení nároku, již nic podstatného.

20. Na podkladě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

21. Žalobce vybudoval na vlastním pozemku, na základě územního rozhodnutí z roku 2002 a stavebního povolení z téhož roku, stavbu skladové a prodejní haly. Územní rozhodnutí nedopadalo na trvalý příjezd k areálu žalobce, ten měl být realizován nejpozději do doby kolaudace, případně povolení stavby skladové a prodejní haly. V roce 2006 stavební úřad povolil stavebníku [právnická osoba], [IČO] stavbu komunikace křížící žalobci jemu povolený přístup k jeho pozemku po dočasné komunikaci. Rozhodnutí bylo v roce 2007 zrušeno. Ohledně komunikace zbudované stavebníkem [právnická osoba], za situace zrušeného stavebního povolení na tuto komunikaci, nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Žalobce byl s rozhodnutím o zrušení rozhodnutí o vydání stavebního povolení, s důvody a dopady tohoto rozhodnutí, seznámen v roce 2007. V roce 2010 žalobce požádal o vydání stavební povolení pro stavbu účelové komunikace ke svému pozemku, řízení bylo zastaveno v návaznosti na zpětvzetí žádosti žalobcem. V roce 2011 zamítl stavební úřad návrh žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu skladové haly a souvisejících objektů, poukázal v té souvislosti na to, že bude nutné projednat před vydáním stavebního povolení na příjezdovou komunikaci změnu územního rozhodnutí. O tu žalobce nepožádal. Žalobce rovněž nedisponoval souhlasy vlastníků pozemků dotčených stavbou příjezdové komunikace. Žalobce neřešil zřízení věcného břemene zajišťujícího žalobci přístup k jím vybudované stavbě skladové haly.

22. Soud neprovedl důkaz výslechem makléřky činné pro žalobce v souvislosti s inzercí jeho nemovitých věcí, výslechem tvrzených zájemcům o nájem haly ve vlastnictví žalobce, účastnickým výslechem žalobce, dotazem na odbor životního prostředí Městského úřadu Města Touškov, resp. protokoly a záznamy z prohlídek, které měly být tímto odborem u žalobce realizovány, důkaz znaleckým posudkem [číslo] neboť provádění tohoto dokazování se jevilo, vzhledem k právnímu posouzení věci, jak je níže vyloženo, nadbytečným (nemohlo by vzhledem k tomu, co těmito důkazy chtěl žalobce prokazovat, závěr soudu o nedůvodnosti žaloby zvrátit).

23. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

24. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Podle ust. § 31a odst. 1, 2, 3 zák. č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná.

27. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to (1.) podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, (2.) podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a (3.) podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

28. Soud se s ohledem na to, jak žalobce své nároky formuloval a na čem je stavěl, musel zabývat tím, zda žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup, nezahájení řízení o odstranění stavby nepovolené komunikace, je příčinou, která se podílela na nepříznivém následku v podobě toho, že žalobce dosud nedosáhl vydání kolaudačního rozhodnutí na jednotlivé stavby v areálu, který žalobce vybudoval. Bylo proto nutné položit si otázku, zda by zahájení řízení o odstranění stavby předešlo či zabránilo vzniku škody, o níž žalobce tvrdí, že mu vznikla, resp. zda by žalobce, bylo-li by zahájeno řízení o odstranění stavby komunikace, tvrzenou škodu neutrpěl. Soud nemůže předjímat vývoj a (zejména) výsledek řízení o odstranění stavby (řízení, které dosud nebylo ani zahájeno). Jeho výsledkem nicméně nemusí být nařízení odstranění stavby komunikace. Podstatné je to, že i případné zahájení a skončení řízení o odstranění stavby komunikace nemůže samo o sobě zajistit, že žalobce dosáhne zkolaudování jím vybudovaných staveb (získá rozhodnutí stavebního úřadu o tom, že stavby lze užívat k určenému účelu). Žalobce tvrdil a z provedeného dokazování vyplynulo, že požádal o vydání kolaudačního rozhodnutí v roce 2011 (o tom, že by tak učinil již dříve, se žalobce nezmiňoval, z provedeného dokazování takový závěr neplyne; žalobce tvrdil další dva pokusy o kolaudaci, z čehož jeden pokus měl směřovat toliko ke zkolaudování části areálu, další žádost vzal žalobce sám zpět). Žalobce dosud nedosáhl vydání stavebního povolení na příjezdovou komunikaci ke svému areálu. Jak bylo v tomto řízení zjištěno, sám žalobce vzal svou žádost o vydání stavebního povolení zpět, stavební úřad proto řízení zastavil. Soud nemůže předjímat, jaký by byl vývoj a výsledek řízení o žádosti žalobce o vydání stavebního povolení, ale z toho, co o průběhu řízení vyšlo najevo, se dá usuzovat na to (a tvrzení samotného žalobce v průběhu tohoto sporu tomu ostatně i nasvědčují), že stavební úřad vyžadoval předložení dokladů prokazujících vlastnické právo žalobce k pozemku nebo stavbě anebo právo založené smlouvou provést stavbu. Už tento nedostatek žalobce zcela zřejmě vzdaloval (již v roce 2011) od kýženého výsledku – získání stavebního povolení. [ulice] úřad navíc už v roce 2011 poukazoval na to, že vydání stavebního povolení na příjezdovou komunikaci musí (vzhledem k vyježdění vjezdu do areálu a vyježděné příjezdové cesty) předcházet změna územního rozhodnutí. O ní rozhodnuto nebylo, žalobce o ni měl, jak byl stavebním úřadem poučen, požádat na stavebním úřadě. O stavební povolení na příjezdovou komunikaci mělo být žalobcem požádáno po nabytí právní moci změny územního rozhodnutí. Vzhledem k výsledkům provedeného dokazování si žalobce musel být (resp. přinejmenším měl být) těchto skutečností vědom. Žalobce v řízení připustil, že o změnu územní rozhodnutí vůbec nepožádal. Na uvedený nedostatek byl přitom žalobce upozorněn stavebním úřadem ještě přinejmenším jednou, a to nepřímo, v rámci vypořádání námitky žalobce v rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum]. Již z tohoto je zřejmé, že žalobce je svým záměrem dosáhnout kolaudace jím vybudovaných staveb vzdálen nikoliv pro důvody spočívající v nečinnosti silničního správního úřadu (nezahájením řízení o odstranění stavby komunikace). Záměr žalobce není mařen tím, že dosud nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby komunikace, když sám žalobce nepodnikl všechny potřebné kroky, a to ani ty, které měly předcházet dalšímu pokusu žalobce o získání stavebního povolení, bez něhož nebylo možné stavbu komunikace provést (změna územního rozhodnutí, zajištění souhlasu vlastníků dotčených pozemků). Lze shrnout, že i kdyby žalobci nedostatek v komunikačním napojení znemožňoval dosáhnout vydání kolaudačního rozhodnutí, žalobce v souvislosti s komunikačním připojením svého areálu neučinil vše, co učinit měl a mohl. Z uvedeného vyplývá, že nezahájení řízení o odstranění stavby komunikace nemůže být příčinou vzniku tvrzené škody. Vzhledem ke shora uvedenému, kdy závěry soudu vylučují odpovědnost státu za tvrzenou škodu, již nebylo na místě zabývat se otázkami toho, zda je dána příčinná souvislost ve skutkové rovině, tedy zda mohl tvrzený nesprávný úřední postup zapříčinit vznik právě takové majetkové škody a nemajetkové újmy, jak jejich vznik a výši žalobce v řízení tvrdil, jakož i otázkou žalovanou vznesené námitky promlčení (promlčen může být toliko nárok, který vznikl, přičemž žalobci žádný nárok pro absenci příčinné souvislosti nevznikl).

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšnému žalobci. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (podání vyjádření k žalobě, účast na jednání).

30. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.