Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

14 C 233/2023

č. j. 14 C 233/2023-220

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2025:14.C.233.2023.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B . sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 12. 2021.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení jako práva věcného uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 12. 2021.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 72 701,18 Kč, a to do tří dnů od první moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 12. 2023 domáhala určení, že jí s žalovanou dne 3. 12. 2021 uzavřena úvěrová smlouva a téhož dne uzavřená související smlouva o zřízení zástavního práva a zřízení zákazu zcizení a zatížení jako práva věcného (dále též „zástavní smlouva“) jsou neplatné.

2. Neplatnost způsobuje dle žalobkyně více důvodů.

3. Předně je smlouva o úvěru rozporná s dobrými mravy, neboť jsou v ní poplatky uvedeny skrytě a lstivě, a to za účelem ztížení přezkumu dané smlouvy. Za nemravný považuje žalobkyně poplatek ze vyhotovení smluvní dokumentace ve výši 19 000 Kč a poplatek za zprostředkování smlouvy ve výši 150 000 Kč. Ačkoliv žalobkyně původně žádala o úvěr nižší (cca 600 000 Kč), byla jí vnucena částka vyšší, ve které byla skryta provize pro zprostředkovatele, administrativní poplatek a nemravný úrok ve výši 70 % ročně.

4. Smlouva o úvěru je absolutně neplatná i proto, že žalovaná nemá odpovídající živnostenské oprávnění.

5. Dalším důvodem nesplatnosti je porušení ustanovení o ochraně spotřebitele dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“). Smlouva o úvěru byla sice koncipována jako podnikatelský úvěr, nicméně žalobkyně nežádala o úvěr související s podnikáním, o čemž žalovaná věděla. Žalobkyně neměla v úmyslu využít získané prostředky za účelem podnikání, a také tak neučinila. Jistinu úvěru využila na splacení svých jiných spotřebitelských úvěrů a na splacení spotřebitelských úvěrů osob blízkých (přítele, syna a matky; v případě syna se jednalo o vyplacení exekucí). Není rozhodné, že žalobkyně byla ve smlouvě o úvěru označena jako podnikatelka.

6. Žalovaná musí prokázat, že skutečně žádala o údaje o podnikání žalobkyně. Žalovaná se měla zabývat skutečným účelem smlouvy a poučit žalobkyni, že podnikatelský úvěr může žádat pouze v případě využití prostředků na podnikatelské účely (§ 1728 odst. 2 o. z.).

7. Žalovaná žalobkyni neinformovala ohledně rozdílu mezi podnikatelským a spotřebitelským úvěrem. Žalobkyni byly předloženy žalovanou vyhotovené smlouvy bez jednání o jejich typu. Ačkoliv žalobkyně žádala o zaslání smluv před jejich podpisem (v SMS zprávě ze dne 24. 11. 2021), nestalo se tak. Žalobkyně se v daných otázkách neorientuje. Při podpisu smluv se nadto dostala do časové tísně. Notář na žalovanou spěchal s tím, že už měl být dávno někde jinde.

8. V době podpisu smlouvy byla žalobkyně zaměstnána na hlavní pracovní poměr u obchodní společnosti , právnická osoba, . Živnostenský list si vyřídila pouze za účelem daného úvěru. Nikdy nepodnikala a nikdy neměla v plánu podnikat. Podnikatelský plán nesepsala žalobkyně. Podnikatelský plán byl vyhotoven až následně žalovanou a předložen žalobkyni k podpisu. Žalobkyně nemá ani řidičské oprávnění a neměla v plánu si pořídit automobil (jak bylo uvedeno v podnikatelském plánu).

9. Vzhledem k uvedenému jednání stran je smlouva ve skutečnosti spotřebitelským úvěrem (jde ve své podstatě o disimulované právní jednání). Jako taková je neplatná pro nezkoumání úvěruschopnosti žalované. Dále došlo i k porušení § 106 odst. 1 písm. g) zákona o spotřebitelském úvěru. Jednání žalované bylo nadto zneužívající a nepoctivé.

10. Neplatná jsou i ujednání o smluvních pokutách, která představují nepřípustné odchýlení od zákona v neprospěch spotřebitele (§ 1813 o. z.). Celá smlouva je výrazně disproporční a při zohlednění současného zřízení zástavního práva k nemovité věci, jejíž hodnota zjevně přesahuje hodnotu zajištěného dluhu, vytváří stav zjevné nespravedlnosti.

11. Žalobkyně nadto jednala v právním omylu, neboť měla za to, že uzavírá úvěr pro své osobní potřeby, o čemž jí žalovaná uvedla v omyl, a tím ve smyslu § 583 o. z. vyvolala protiprávní stav. Podstatný omyl spočívá i v tom, že žalobkyně neměla možnost se dopředu seznámit s textem předmětných dokumentů. S ohledem na uvedené byla žalobkyně žalovanou uvedena v podstatný omyl podle § 584 o. z.

12. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, je neplatná i zástavní smlouva. Pokud totiž nebyl platně sjednán hlavní závazkový vztah, nemohlo být platně sjednáno ani akcesorické zajištění závazku. Neplatnost úvěrové smlouvy způsobuje, že žalovaná má případně právo pouze na vydání bezdůvodného obohacení, kteréžto bylo žalované již uhrazeno. Žalobkyně žalované uhradila částku 910 000 Kč, kterou od ní skutečně obdržela.

13. Úvěrová a zástavní smlouva a dále i smlouva o zprostředkování úvěru jsou dále neplatné i proto, že je v zastoupení žalované podepsal , jméno FO, , tj osoba, která se označovala za zprostředkovatele žalobkyně. Nadto v plné moci pro , jméno FO, je žalobkyně označena nikoliv jako podnikatelka.

14. Na určení neplatnosti smluv je dle žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť ačkoliv již žalobkyně uhradila žalované jistinu úvěru, žalovaná po žalobkyni dále požaduje další plnění a odmítá z katastru nemovitých věcí vymazat zástavní právo. Vzhledem k existenci notářského zápisu může kdykoliv dojít k exekuci. Zástava na nemovitostech způsobuje, že žalobkyně si nemůže vzít další (hypoteční) úvěr. Současně existující vinkulace pak zapříčiňuje, že pojistné plnění týkající se nemovitých věcí žalobkyně by bylo vyplaceno žalované. Žalobkyně v tomto ohledu odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1440/14 a dodává, že neměla možnost podat žalobu na plnění.

15. Žalovaná žalobu považovala za nedůvodnou.

16. Činila nesporným, že dne 3. 12. 2021 došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy, že na základě zástavní smlouvy došlo ke zřízení zástavního práva k nemovitostem žalobkyně zapsaným na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, a že žalovaná od žalobkyně v souvislosti se smlouvou o úvěru obdržela 910 000 Kč.

17. Nesouhlasila nicméně s tím, že by smlouvy měly být neplatné pro rozpor s dobrými mravy, ani s tím, že by úvěrová smlouva měla podléhat úpravě podle zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Smlouva o úvěru je i pro právního laika dobře srozumitelná, jasná a přehledná. To platí i pro ujednání o sankcích, kterážto jsou v některých případech uvedena tučným písmem. Nejde o adhezní ani formulářovou smlouvou. Smlouva neodkazuje na obchodní podmínky. Žalovaná byla ochotna o obsahu smlouvy jednat, avšak žalobkyně o to neprojevila zájem.

19. Žalobkyně je ve smlouvě jasně identifikována jako podnikatelka, a to uvedením identifikačního čísla a sídla podnikání. Podnikatelská povaha úvěru je ve smlouvě opakovaně uvedena (a to i tučným písmem). Jako podnikatelka je žalobkyně označena i v souvisejícím notářském zápisu.

20. Byla to přitom žalobkyně, kdo z vlastní iniciativy oslovil nikoliv přímo žalovanou, nýbrž obchodní společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále též „, právnická osoba, “, nebo „zprostředkovatel“). Žalované není znám obsah jednání žalované a zprostředkovatele. Zprostředkovatel se následně obrátil na žalovanou s tím, že zprostředkovává podnikatelský úvěr pro žalobkyni. Na základě informace obchodní společnosti , právnická osoba, , že se jedná o podnikatelský úvěr, právní zástupce žalované připravil zástavní a úvěrovou smlouvu. Žalovaná si ověřila v registru ekonomických subjektů, že žalobkyně je evidována jako podnikatelka, a proto neměla důvod pochybovat o tom, že se skutečně jedná o podnikatelský úvěr, jak ji ujistil zprostředkovatel. Žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by měla žalovaná dovodit, že se ve skutečnosti jedná o úvěr spotřebitelský. Žalovaná tak byla v dobré víře, že žalobkyně hodlá úvěrem financovat své začínající podnikání. Žalovaná nemohla ovlivnit to, jak žalobkyně finanční prostředky následně použije. Pokud žalobkyně věděla, že finanční prostředky hodlá využít nikoliv ke svému podnikání, neměla smlouvu vůbec uzavřít. Učinila-li tak, jednala nepoctivě.

21. Žalovaná žalobkyni nenutila opatřit si živnostenské opatření. Stejně tak žalovaná nesepsala podnikatelský plán.

22. Žalovaná a obchodní společnost , právnická osoba, nejsou nikterak ekonomicky ani personálně propojeny. Jedná se o dva na sobě zcela nezávislé subjekty. Byla-li tudíž žalobkyně zástupci zprostředkovatele nucena ke zřízení živnostenského oprávnění a k předstírání, že se jedná o podnikatelský úvěr, nelze uvedenou skutečnost dávat k tíži žalované. Obchodní společnost , právnická osoba, vystupovala jako zástupce žalobkyně, a má-li žalobkyně výhrady vůči jejímu postupu, má tyto uplatnit právě vůči uvedené obchodní společnosti.

23. Pokud to přitom vyplývá z dohody stran, je možné, aby byla část jistiny čerpána na účty třetích osob coby platebních míst. Pokud tedy byla část jistiny úvěru čerpána na účet zprostředkovatele úvěru, kterého žalobkyně oslovila a uzavřela s ním zprostředkovatelskou smlouvu, nelze tomuto postupu nic vytýkat. Tímto postupem nedošlo k obohacení žalované. I kdyby byla úvěrová smlouva neplatná, jednalo by se o plnění dluhu žalobkyně, a tudíž bezdůvodné obohacení žalobkyně.

24. Poplatek za vyhotovení smluvní dokumentace není dle žalované příliš vysoký při zohlednění odměny dle advokátního tarifu a skutečnosti, že žalovaná dále hradila správní poplatek pro katastrální řízení a poplatek notáři ve výši 9 620 Kč.

25. Jelikož žalovaná neposkytuje úvěry soustavně, nemusí mít pro danou činnost živnostenské oprávnění.

26. Dle žalované není na určení neplatnosti smluv naléhavý právní zájem. Určení nepřinese jistotu do otázky bezdůvodného obohacení a jeho výše. Zástavní smlouva byla nadto uzavřena i pro zajištění pohledávek žalované z bezdůvodného obohacení. Případná neplatnost smlouvy o úvěru tak nemůže způsobit neplatnost zástavní smlouvy.

27. Soud na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění.

28. Mezi účastníky není spor o tom, že mezi nimi byla dne 3. 12. 2021 uzavřena smlouva o úvěru a smlouva o zřízení zástavního práva a zřízení zákazu zcizení a zatížení jako práva věcného. Na základě zástavní smlouvy došlo ke zřízení zástavního práva k nemovitostem žalobkyně zapsaným na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, .

29. Stejně tak je nesporné, že žalobkyně žalované v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradila 910 000 Kč.

30. Spor nepanuje ani o to, že žalobkyně peníze poskytnuté žalovanou nevyužila v rámci svého podnikání, nýbrž na uhrazení svých předchozích spotřebitelských úvěrů a dluhů osob jí blízkých. O tom ostatně svědčí i žalobkyní předložené výpisy z účtů prokazující pohyby na účtech týkající se daných finančních prostředků.

31. Žalobkyně je ve smlouvě o úvěru označena jménem, příjmením, sídlem a identifikačním číslem. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že žalobkyni poskytne peněžní prostředky, a žalobkyně se zavázala tyto prostředky využít ke sjednanému účelu v souvislosti se svou podnikatelskou činností a vrátit je za podmínek stanovených smlouvou. V čl. 1 definice je úvěrovaný označen jako osoba, které se Úvěrující zavazuje poskytnout úvěr, která jedná při uzavírání této smlouvy v rámci podnikatelské činnosti, Úvěrovaný je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, pod IČ , Anonymizováno, . V čl. 2.1 smlouvy je uvedeno, že úvěr je žalobkyni poskytován dle její žádosti a vyjádření v souvislosti s její podnikatelskou činností a na úhradu závazků, které jí vzniknou dle jejího vlastního prohlášení a ujištění vznikly z podnikatelské činnosti. Dle navazujícího čl. 2.2 pak účelem úvěru je zajištění financování žalobkyně potřebného pro její podnikatelskou činnost. Sjednána byla roční úroková sazba 15 % z poskytnutých peněžních prostředků, tj. z částky 1 070 000 Kč (nikoliv z příslušenství). Bylo sjednáno, že úvěr bude splácen ve 240 měsíčních splátkách po dobu dvaceti let. První až šestá splátka byla sjednána ve výši 9 000 Kč, další ve výši 14 260,18 Kč. Dle čl. 2.4 smlouvy: „V případě, že Úvěrovaný bude v prodlení s platbou dvou měsíčních splátek nebo i jejich části, kdy toto prodlení bude delší než deset dnů, stávající se všechny dosud neuhrazené měsíční splátky (tj. splátky Peněžních prostředků i splátky úroků dle splátkového kalendáře) automaticky splatnými, a to jedenáctý den prodlení, neurčí-li Úvěrující písemně jinak.“ Žalobkyně byla dle smlouvy povinna zaplatit žalované poplatek ve výši 19 000 Kč, a to na náklady žalované spojené s vyhotovením smluvní dokumentace, veškeré poplatky zaplacené katastrálnímu úřadu, ověření podpisů, sepis notářského zápisu atd. V čl. 3 smlouvy je popsán rozpad peněžních prostředků: částku 901 000 Kč měla žalovaná zaslat na účet žalobkyně, částku 150 000 Kč měla žalovaná zaslat ne bankovní účet zprostředkovatele úvěru (č. , č. účtu, ) za účelem zaplacení dluhu žalobkyně z titulu zprostředkovatelské provize a částku 19 000 Kč měla žalovaná využít jako úhradu sjednaného poplatku.V případě předčasného splacení byla žalobkyně povinna uhradit žalované újmu ve výši úroku, který by uhradila, kdyby k předčasnému splacení nedošlo. V čl. 5 smlouvy je uvedeno, že účastníci v den podpisu smlouvy sepíší ve formě notářského zápisu dohodu se svolením k vykonatelnosti závazků ze smlouvy. Současně bylo dohodnuto, že k nemovitostem žalobkyně specifikovaným ve smlouvě bude uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení. Žalobkyně se zavázala, že do 20 dnů sjedná pojištění nemovitých věcí minimálně do výše , částka, s vinkulací pojistného plnění ve prospěch žalované. Splnění uvedené povinnosti měla žalobkyně žalované prokázat do 25 dnů ode dne podpisu smlouvy. V případě vyplacení pojistného plnění bylo sjednáno, že toto bude použito na úhradu nákladů spojených s odstraněním následků pojistné události, bude-li to hospodářsky smysluplné. Porušení povinnosti sjednat pojištění a vinkulaci, povinnosti tyto prokázat žalovaná a povinnosti platit pojistné bylo sankciováno smluvní pokutou ve výši 30 0000 Kč. Nesplnění daných povinností ani v dodatečné lhůtě mohlo vést ke zesplatnění celého úvěru. Ve smlouvě jsou uvedeny i další smluvní pokuty, a to smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně za prodlení s platbami splátek, smluvní pokuta za porušení jakéhokoliv jiného smluvního ujednání ve výši 30 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč za uvedení nepravdivého prohlášení uvedeného ve smlouvě (toto vedlo i k zesplatnění úvěru), smluvní pokuta za to, že nastane některá z událostí uvedených v čl. 8.1 smlouvy, a za to, že žalobkyně žalovanou o tom neuvědomí. Smlouvu bylo možno dle ujednání ukončit dohodou stran či odstoupením, stanoví-li tak smlouva, nebo zákon. Bylo výslovně sjednáno, že žalovaná může odstoupit, dojde-li k zahájení exekučního řízení vůči žalobkyni či vlastníkovi zastavené nemovité věci. Smlouva je opatřena podpisy žalobkyně a jednatele žalované. Jednatel žalované smlouvu podepsal dne 2. 12. 2021 v , adresa, . (smlouva o úvěru)

32. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení jako práva věcného plyne, že žalobkyně (identifikovaná trvalým bydlištěm a rodným číslem) sjednaly k nemovitým věcem žalobkyně zástavní právo a věcné právo zákazu zcizení a zatížení. V čl. II smlouvy je uvedeno, že strany uzavřely dne 3. 12. 2021 smlouvu o úvěru. V čl. III smlouvy je uvedeno, že zástavní právo: „zajišťuje veškeré existující či budoucí, podmíněné či nepodmíněné dluhy úvěrovaného, resp. zástavce, které vznikly nebo vzniknou v souvislosti se Smlouvou o úvěru nebo Zástavní smlouvou včetně dluhů vzniklých z odstoupení od smlouvy o úvěru nebo Zástavní smlouvy, a to a) veškeré dluhy odpovídající pohledávkám zástavního věřitele z výše uvedené Smlouvy o úvěru na splacení jistiny ve výši 1 070 000 Kč, b) veškeré dluhy odpovídající pohledávkám zástavního věřitele, které představují zejména úroky, příslušenství, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokuty a případné další nároky zástavního věřitele včetně nároků vzniklých z bezdůvodného obohacení a náklady spojené s vymáháním pohledávek zástavního věřitele, které ze Smlouvy o úvěru nebo v souvislosti s ní vzniknou a c) veškeré dluhy odpovídající pohledávkám zástavního věřitele, které představují zejména úroky, příslušenství, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokuty a případné další nároky zástavního věřitele včetně nároků vzniklých z bezdůvodného obohacení a náklady spojené s vymáháním pohledávek zástavního věřitele, které ze Zástavní smlouvy nebo v souvislosti s ní vzniknou, a to veškeré dluhy vzniklé v období od uzavření Smlouvy o úvěru a Zástavní smlouvy do 15. 12. 2051, a to do celkové výše 8 000 000 Kč.“ Po dobu trvání zástavního práva pak trvá dle smlouvy i věcné právo zákazu zcizení a zatížení (čl. III.3 smlouvy). Smlouva je opatřena podpisy žalobkyně a jednatele žalované. Jednatel žalované smlouvu podepsal dne 2. 12. 2021 v , adresa, . Žalobkyně ji podepsala dne 3. 12. 2021 v , adresa, a její podpis je ověřen , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem. (smlouva o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení jako práva věcného)33. , tituly před jménem, , jméno FO, , notář sídlící na adrese , adresa, , sepsal dne 3. 12. 2021 notářský zápis obsahující dohodu o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. Žalobkyně (identifikovaná v zápisu datem narození, adresou pobytu, označením podnikatel, sídlem podnikání a identifikačním číslem) v zápisu prohlásila, že činí nesporným, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni částku 1 070 000 Kč. Dále prohlásila, že žalované uhradí plnění dle uvedené smlouvy o úvěru. Za žalovanou zápis podepsal , jméno FO, (osoba jednající za obchodní společnost , právnická osoba, ). (notářský zápis zn. , Anonymizováno, )

34. Jednatel žalované, , jméno FO, , udělil plnou moc , jméno FO, k uzavření předmětné dohody se svolným k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu. Žalobkyně není v související plné moci označena identifikačním číslem ani sídlem podnikání. , jméno FO, je označen adresou bydliště, rodné číslo či datum narození chybí. , jméno FO, podepsal plnou moc dne 30. 11. 2021v , adresa, a , jméno FO, dne 3. 12. 2021 v , jméno FO, . (plná moc ze dne 3. 12. 2021)

35. Žalobkyně a , právnická osoba, spolu uzavřely zprostředkovatelskou smlouvu, ve které je uvedeno, že žalobkyně (identifikovaná sídlem a identifikačním číslem) má zájem získat úvěr a uzavřít smlouvu o úvěru na finanční prostředky v minimální výši 900 000 Kč. , právnická osoba, se zavázal, že úvěr žalobkyni zprostředkuje. Bylo sjednáno, že odměna za tuto činnost bude 150 000 Kč. Smlouva je podepsána žalobkyní dne 3. 12. 2021 u , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře. (zprostředkovatelská smlouva)

36. Žalobkyně soudu předložila listinu nazvanou Podnikatelský plán. V hlavičce daného dokumentu je uvedeno jméno a příjmení žalobkyně, její identifikační číslo a sídlo. Dále je uvedeno následující: „Pro rozvoj svého podnikání v oblasti zahradnictví jsem se rozhodla nakoupit vybavení a investovat do zviditelnění za použití marketingových nástrojů. Tyto nástroje by měly zajistit rychlejší vyřízení stávajících zakázek a posílení marketingu přísun nových zákazníků. Ráda bych zbytek načerpaných financí využila k otevření zahradnického obchodu v okolí mého bydliště. Po menším průzkumu jsem zjistila, že je v mém okolí velká poptávka zahradnického vybavení a služeb, ale malá nabídka. Dále plánuji zavedení projekční a realizační činnosti a tím budu schopna poskytnout zákazníkům kompletní servis od projekce až k výstavbě a údržbě. Nakonec plánuji zakoupení vozu za účelem většího dosahu a možnosti aktivně cestovat za klienty.“ Dokument je opatřen podpisem žalobkyně a datem a místem podpisu dne 3. 12. 2021 v , adresa, . (podnikatelský plán ze dne 3. 12. 2021)

37. Z odpovědi žalobkyně na dotaz soudu na jednání dne 20.6. 2024 vyplynulo, že to nebyla žalobkyně, kdo podnikatelský plán sepsal. Neumí pracovat z Wordem a v zásadě nerozumí obsahu textu uvedeného v podnikatelském plánu; na dotaz soudu, zda rozumí významu věty „Po menším průzkumu jsem zjistila, že je v mém okolí velká poptávka zahradnického vybavení a služeb, ale malá nabídka“, odpověděla, že větě nerozumí, chápe ji tak, že by měla něco prodávat.

38. Žalobkyně byla do živnostenského rejstříku zapsána k datu 24. 11. 2021 s oborem činnosti Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybnikářství, lesnictví a myslivost. Dne 20. 12. 2023 byla ze živnostenského rejstříku vymazána. (výpis ze živnostenského rejstříku k identifikačnímu číslu , IČO, )

39. Žalobkyně předložila soudu fotografie obrazovky svého mobilního telefonu obsahující textové konverzace se dvěma telefonními čísly.První konverzace je vedena s telefonní číslem , tel. číslo, :- Dne 15. 11. 2021: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den paní , jméno FO, , dostali jsme od vás poptávku, že by jste ráda řešila vaší finanční situaci. Bohužel se mi nepodařilo vás zastihnout. Ozvěte se mi prosím až budete moct. , jméno FO, , Anonymizováno odpověď žalobkyně: Zavolám kolem 16- Dne 23. 11. 2021: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý večer, tak to vypadá dobře na 90% to vyjde i s tím navýšením. Zítra potvrdím. , jméno FO, , Anonymizováno- Dne 24. 11: 2021: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den, díky za email ještě vás poprosím o číslo účtu kam budeme posílat finance a pokud to není váš účet tak uvést majitele. , jméno FO, , Anonymizováno odpověď žalobkyně: , č. účtu zpráva z čísla , tel. číslo, : Prosím smlouva a splátky… Zde zpráva jednoznačně pokračuje, avšak soudu nebyl její další text poskytnut (poznámka soudu). zpráva z čísla , tel. číslo, : Jak to vše bude připravené. Ještě vás potom poprosím o ičo. Díky, odpoledne zavolám. , jméno FO, , Anonymizováno odpověď žalobkyně: Dobrý den IČO zítra poslu vyrizeno zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobře, bude vám volat ještě kolega z vedení, aby si s vámi potvrdil pár věcí. Hezký den , jméno FO, . zpráva žalobkyně: Podnikatelský úvěr jde přeci ancovat pak na běžný úvěr třeba po roku? zpráva z čísla , tel. číslo, : Ano to lze.- Dne 26. 11. 2021: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den paní , jméno FO, , zavolejte mi prosím až budete moct. , jméno FO, , Anonymizováno- Dne 30. 11: 2021: zpráva žalobkyně: Dobrý den prosím úvěr mám schválen nebo ještě něco budu muset doložit , jméno FO zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den, pokud vím tak už máme vše? Volal vám ještě včera kolega kolem té 4 jak jste říkala?- Dne 2. 12. 2021: zpráva žalobkyně: dobrý den tak kolem 13 budu v , adresa, zítra si pak zavoláme děkuju zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobře, díky za zprávu- Dne 13. 12. 2021: Zpráva od žalobkyně: Zdravím prosím první splátka je teda opravdu v lednu , jméno FO- Dne 8. 4. 2022: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den paní , jméno FO, , zavolejte mi prosím až budete moct. , jméno FO, , Anonymizováno- Dne 18. 7. 2022: zpráva z čísla , tel. číslo, : Chtěl jsem se jen zeptat jak je to u vás s tím věcným břemenem? zpráva od žalobkyně: Zdravím pořád stejně zpráva od žalobkyně: Mamka nechce zmenu- Dne 20. 7. 2022: zpráva z čísla , tel. číslo, : Zavolám vám zpátky- Dne 7. 10. 2022: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den paní , jméno FO, , máme nějaké novinky ohledně výmazu věcného břemene? , jméno FO, , AnonymizovánoDruhá konverzace je vedena s telefonní číslem , tel. číslo, :- Dne 25. 3. 2022: zpráva z čísla , tel. číslo, : Dobrý den, paní , jméno FO, , paní z , Anonymizováno, pojišťovny mi právě zaslala dokument o vinkulaci, kdyby s ním bylo něco v nepořádku, tak dám vedet, děkuji. , jméno FO zpráva od žalobkyně: Ano zpráva od žalobkyně: Měli by to být v pořádku.(fotografie obrazovky mobilního telefonu poskytnuté žalobkyní)

40. Výzvou ze dne 11. 3. 2022 žalovaná vyzvala žalobkyni, aby uhradila smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč, a to s ohledem na to, že doposud žalované nedoložila, že by bylo k zastaveným nemovitým věcem sjednáno pojištění s vinkulací. Danou výzvou byla žalobkyni současně poskytnuta desetidenní lhůta na splnění daných povinností. (výzva žalované ze dne 11. 3. 2022 nazvaná „Výzva, poskytnutí dodatečné lhůty ke splnění povinnosti“)

41. V druhé polovině roku 2022 , jméno FO, kontaktoval žalobkyni pro poskytnutí dalšího podnikatelského úvěru obchodní společnost , právnická osoba, . Z nabídky je zřejmé, že podmínkou bylo vymazání věcného břemene z nemovitostí žalobkyně. V e-mailové nabídce není po žalobkyni žádáno sdělení identifikačního čísla ani jakýchkoliv dalších údajů ohledně jejího podnikání či účelového určení půjčovaných finančních prostředků. Žalobkyně nabídku nepřijala. (e-mailové zprávy od , tituly před jménem, , jméno FO, , managerky obchodního oddělení , právnická osoba, )

42. Žalobkyně byla v předmětné době (tj. v době, kdy žádala o úvěr i následně) zaměstnána jako výrobní dělnice v obchodní společnosti , právnická osoba, . s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny, tzn. na plný úvazek. (pracovní smlouva ze dne 27. 12. 2010)

43. Obchodní společnost , právnická osoba, poskytla soudu následující odpovědi na jí položené otázky:Zda je obchodní společnost , právnická osoba, jakýmkoli způsobem (personálně, hospodářsky či jinak) navázána na obchodní společnost , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, .Společnost , právnická osoba, není personálně ani hospodářsky nijak navázaná na obchodní společnost , Jméno žalované, ., IČ , IČO, . Na základě vlastní iniciativy žalobce, který se obrátil na , právnická osoba, s žádostí o zprostředkování financování závazků žalobce, byla společnost , Jméno žalované, . vyhledána prostřednictvím , právnická osoba, jakožto vhodný poskytovatel podnikatelského úvěru žalobci.V kolika případech obchodní společnost , právnická osoba, spolupracovala s obchodní společností , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, ve věci zprostředkování úvěru.V minulosti byla společnost , Jméno žalované, ., IČ , IČO, společností , právnická osoba, několikrát vyhledána při žádostech potenciálních klientů o zprostředkování financování závazků, u žádného však k uzavření smlouvy o zprostředkování nedošlo.V jakém právním vztahu k obchodní společnosti , právnická osoba, byl (je) pan , jméno FO, , narozen , datum, ., jméno FO, , nar. , datum, , se společností , právnická osoba, spolupracuje jakožto nezávislý obchodní zástupce (je činný jak samostatně, tak i pro jiné podnikatelské subjekty a nejedná výhradně pro , právnická osoba, ). Skrze něho probíhala komunikace mezi žalobcem a , právnická osoba, . Pro bližší informace o jeho činnosti v tomto obchodním případě, nechť se nadepsaný soud obrátí přímo na pana , jméno FO, . (přípis obchodní společnosti , právnická osoba, ze dne 18. 9. 2024)

44. Obchodní společnosti , právnická osoba, . k dotazu soudu uvedla, že bankovní účet č. , hodnota, patří obchodní společnosti , právnická osoba, a z účtu č. , č. účtu, (bankovní účet žalované) na něj přišla platba pouze jednou. Jedná se o platbu ze dne 7. 12. 2021 ve výši 150 000 Kč. (přípis , právnická osoba, . doručený soudu dne 20. 9. 2024)

45. Žalovaná má v katastru nemovitostí zapsáno jedno věcné právo, a to právě zástavní právo k nemovitým věcem vlastněným žalobkyní. (evidence právo pro osobu ze dne 12. 9. 2024 a výpis z Katastru nemovitostí ze dne 21. 10. 2024)

46. Žalovaná uhradila , tituly před jménem, , jméno FO, , notáři, odměnu ve výši 9 620 Kč za služby poskytnuté dne 3. 12. 2021.(daňový doklad č. , Anonymizováno47. Žalovaná uhradila , právnická osoba, dne 7. 12. 2021 částku 150 000 Kč se zprávou , Anonymizováno, . (potvrzení , Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2024)

48. Žalovaná dne 9. 8. 2022 vydala písemné prohlášení, ve kterém uvedla, že dojde-li ke dni 31. 8. 2022 k úhradě částky 1 498 000 Kč a bude-li současně uzavřena dohoda o narovnání, bude mít žalovaná pohledávky žalobkyně plynoucí ze smlouvy o úvěru za splněné a vydá žalobkyni potvrzení o zániku zástavního práva a práva zákazu zcizení a zatížení. (Prohlášení o výši pohledávky a podmínkách zániku zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ze dne 9. 8. 2022)

49. Žalobkyně soudu předložila výřez z internetových stránek obchodní společnosti , právnická osoba, , ve kterém je uvedeno, že daná obchodní společnost zájemcům pomůže s exekucemi a nevýhodnými závazky. Na daném výřezu není nikde uvedeno, že by se mělo jednat o spotřebitelský úvěr. Soud nicméně nahlédnutím na kompletní podobu daných stránek při jednání zjistil, že ve skutečnosti se na daných internetových stránkách opakovaně uvádí, že jde pouze o poskytování podnikatelských úvěrů. V zápatí stránek je například výslovně uvedeno, že „veškeré údaje uvedené na těchto stránkách se nevztahují na spotřebitelské úvěry poskytované dle zákona č. 257/2016 Sb. Spotřebitelské úvěry nenabízíme, zaměřujeme se na podnikatelské úvěry pro živnostníky a firmy.“. (žalobkyní poskytnutí snímek internetové stránky , Anonymizováno, , a náhled na kompletní podobu uvedené stránky)

50. Žalobkyně při výslechu dne 20. 6. 2024 uvedla následující podstatné skutečnosti:- Na internetu našla stránky obchodní společnosti , právnická osoba, (viděla jejich reklamu na facebooku, ve které bylo, že konsolidují půjčky). Oslovila danou společnost, která se jí za dva dny ozvala (konkrétně ji kontaktoval , jméno FO, ), že pro ni najdou půjčku s výhodným úrokem, ale musí ručit nemovitostí.- Zvažovala, že by si peníze půjčila v bance, avšak dlužila v dané době tolik peněz a byla v registru, takže by jí banka peníze nepůjčila. O půjčku u banky se i reálně pokusila, avšak bez úspěchu.- Peníze si půjčila, neboť měla v dané době hodně půjček a starší syn měl hodně exekucí.- Původně si chtěla půjčit 600 000 Kč/700 000 Kč. , jméno FO, jí řekl, že pokud bude ručit, má nabídku na 900 000 Kč. Ona s tím souhlasila s vidinou mít rezervu.- Proces sjednání smlouvy probíhal tak, že , jméno FO, po ní chtěl, aby nafotila své nemovitosti. Následně si jí za tři dny ozval s tím, že pokud bude danými nemovitými věcmi ručit, mohla by mít úvěr schválený, ale ještě si musí zařídit identifikační číslo. Ona nevěděla, o co jde, neboť celý život pracuje v továrně. , jméno FO, ji tedy řekl, že je možno to zařídit na živnostenském úřadě, kde jí to na počkání udělají.- Na živnostenském úřadě to proběhlo tak, že jim dala občanský průkaz a řekla, že bude prodávat věnce nebo vánoční ozdoby. Dané zboží ale ve skutečnosti prodávat nechtěla, uvedla to, protože po ní chtěli IČO a protože bylo zrovna před Vánoci.- Nikdy skutečně nepodnikala. Celý život pracovala ve , právnická osoba, jako dělník.- Živnostenské oprávnění si zrušila, protože jí „chodily ty oranžové papíry na vypsání, když se to dává do daní. Zrušila jsem to, abych neměla ještě problémy, kdybych náhodou to neodevzdala, to daňové přiznání.“ O tom, že bude mít povinnost podat daňové přiznání, nevěděla. Dozvěděla se to až na základě výzvy finančního úřadu.- To, že si musí zařídit IČO, jí řekl , jméno FO, . Odůvodnil to tím, že v takovém případě bude mít výhodnější úrokovou sazbu.- Nezná rozdíl mezi podnikatelským a nepodnikatelským úvěrem. Myslí si, že na IČO „by to měli mít jenom podnikatelé“.- Poté, co si obstarala IČO, jí řekli, že má schválenou půjčku a že musí jet do , adresa, .- Nenabízeli jí dvě možnosti úvěru. Smlouvy již byly připravené. Žádala , jméno FO, , aby jí smlouvy zaslal dopředu. Tak se nestalo.- Smlouvy viděla až u notáře v , jméno FO, .- Komunikovala s , jméno FO, a panem , jméno FO, , a to po telefonu. Dané osoby neznala, komunikovali po telefonu. Následně se opravila, že číslo na pana , jméno FO, jí dal , jméno FO, až po uzavření smluv, a to ve chvíli, když žádala vyčíslení úvěru, s tím, že se má jednat o nějakého zástupce.- , jméno FO, viděla osobně jenom jednou, a to při podpisu smluv v , jméno FO, . S , jméno FO, byla další osoba.- , jméno FO, a druhé osobě, se kterými se setkala v , jméno FO, (osoby se představily jako , jméno FO, a , jméno FO, ; následně nicméně žalobkyně uvedla, že se představil jen , jméno FO, a ona si domyslela, že druhý by mohl být pan , jméno FO, , a to až později, když na něj dostala telefonní číslo), říkala, že úvěr chce proto, aby splatila své a synovy další půjčky a měla nižší měsíční splátku. Dále jim řekla, že 20 let pracuje ve , právnická osoba, . Neptali se jí, na co má půjčky. Neptali se jí ani na to, jaký má příjem.- , jméno FO, a druhá osoba měli zpoždění (řekli, že jedou z , adresa, a na dálnici byla zácpa). Čekala u , právnická osoba, , několikrát jim volala. Dojeli o hodinu a půl později a notář byl naštvaný. Říkal, že s , jméno FO, je vždy nějaký problém. Bylo vidět, že notář spěchá, chtěl po ní občanský průkaz. Řekl jí, že se má na dokumenty podívat a mezitím třikrát upozornil , jméno FO, , že má velké zpoždění, a že už měl být někde jinde. Pak to šlo velmi rychle. Notář jí ukazoval listiny. Listiny nečetl, neměl čas. Neměla čas si listiny prostudovat, dali jí je podepsat. Bylo vidět, že notář spěchá, že měl už dávno někde být. Na smlouvy se podívala, nečetla je, protože notář byl nervózní. Podívala se jenom na splátkový kalendář. Smlouvy podepsala ona a , jméno FO, (po zopakování dané otázky si nebyla jistá, zda to byl , jméno FO, , nebo druhá osoba). Následně ji odvezli na autobusové nádraží a tím věc skončila. Za 4 dny jí přišly peníze na účet.- Obě osoby, se kterými se v , jméno FO, setkala, byly ve věku podobném jejímu synovi, tj. odhadem 30 až 34 let. Jeden byl černovlasý, druhý neví.- Na otázku, zda ví, co u notáře podepisovala, odpověděla „Ani ne“. Viděla splátkový kalendář a ptala se, proč má vyšší splátku, než bylo sjednáno. Bylo jí sděleno, že to se vyřeší později, že jde o pojistku, kdyby neplatila.- Dokumenty má doma, dívala se poté do nich. Doma, když si smlouvy procházela, si všimla, že je v nich uvedeno, že se jedná o podnikatelský úvěr. Měla nicméně strach to v dané době řešit z obav z reakce rodiny. Nejvíc ji překvapilo, že je uvedeno, že chce podnikat a koupit auto, když nemá ani řidičský průkaz.- , jméno FO, ani pana , jméno FO, se následně neptala, proč je v dokumentech uvedeno, že jde o podnikatelský úvěr.- Na otázku, zda ví, jaká společnost jí peníze půjčila odpověděla: „Ne, to byl nějaký , Anonymizováno, , co jsem našla na tom internetu a dále nevím, proč tam tedy byl Ivision, vůbec nevím, jak to chodí, jak si to předávají.“ Zarazilo ji následně, když si smlouvy procházela, proč je jako poskytovatel uvedena jiná společnost než , právnická osoba, , jenže tomu ona nerozumí. U notáře si nevšimla, že je jako poskytoval uvedena žalovaná.- Neví, zda existuje nějaký podnikatelský plán.- Nemá a nikdy neměla řidičské oprávnění ani automobil. Ani jej nechtěla.- Po vyřešení předmětného úvěru ještě komunikovala se zprostředkovatelem ohledně dalšího přefinancování, a to poté, co se jí zvýšila splátka. Ptala se, jestli si může zrušit IČO. Chtěli nicméně, aby zařídila výmaz věcného břemene její matky z domu, což pro ni není možné. Od osoby, kterou sehnal , jméno FO, , došlo žalobkyni i vyčíslení nového úvěru. Byly tam ovšem ještě vyšší splátky a zase se jednalo o úvěr na IČO.- Úvěr splácela z výplaty. Jelikož to nezvládala, pomáhal jí s platbami syn. Částku 900 000 Kč, kterou uhradila žalované, jí dal mladší syn, který si ji půjčil v bance.- Měla ještě následně jednu půjčku od , právnická osoba, .- Nikdy neměla jiný podnikatelský úvěr, než ten, o který se jedná.51. , jméno FO, , jednatel žalované, při výslechu dne 22. 8. 2024 uvedl následující podstatné skutečnosti:- Podniká na IČO; má autodopravu a pilu. Žalovanou si založil kvůli DPH, a to za účelem nákupu a prodeje materiálu (pro pilu a stavební činnost atd).- Vydělal nějaké peníze (zdědil v dané době i nemovitosti), chtěl je nějak investovat. Hledal proto možnost investice. Objížděl proto dražby a aukce nemovitostí a rozdával na sebe kontakt. Někdo mu v reakci na to neustále volá. V dané době se jednalo až o 23 telefonátu s nabídkami týdně.- Podnikatelský úvěr poskytl v projednávaném případě a ještě v jednom případě.- Obchodní společnost , právnická osoba, jej oslovila s tím, že na něj dostali kontakt. Nabídli mu dva případy. Jeden mu nepřišel zajímavý (nevybavil si, čeho se týkal). Druhý případ, tj. případ žalobkyně, se mu jevil zajímavý.- Za zprostředkovatele po telefonu jednal s , jméno FO, . Osobně jej nikdy neviděl. Je možné, že spolu komunikovali i e-mailem, ale není si jist. Nepíše ani SMS. Spíš zavolá.- , jméno FO, mu řekl, že jde o podnikatelský úvěr. On už jednou předtím podnikatelský úvěr uzavíral, tak věděl, o co se jedná. Od začátku se bavili pouze o podnikatelském úvěru.- , jméno FO, mu řekl, že žalobkyně je důvěryhodná osoba a oni jsou důvěryhodná firma, co ji zastupuje. Že by nezastupovali nikoho nedůvěryhodného. Řekl mu, že žalobkyně chce podnikat a že jí shánějí peníze. Dodal: „což jsme zažili všichni, že jo, že kdo začínám podnikat? Já víceméně jsem podnikal víceméně rukama od devadesátých let a vím, že sehnat jakoukoliv, jakoukoliv půjčku od banky, když jsem chtěl, když jsem chtěl půjčit, půjčit v devadesátkách 150 000 na nákup materiálu, tak mě poslali do háje, že 10 000 000 mně půjčí vždycky, ale 150 000, že se se mnou o tom nebudou bavit, že jo, no, tak jestli paní… doba se změnila, ceny řádově vyrostly, ale furt se mi to zdálo takový, že to není ani málo, ani moc a že se za pomocí těhle těch peněz nějaké podnikání rozjedá, když má paní, když má paní nějakou vizi.“- Myslí si, že podnikatelský úvěr může poskytnout pouze podnikatel podnikateli. Spotřebitelský se asi poskytuje koncovému zákazníkovi. On v tomhle ale nedělá, tak neví. Neví, co je výhodnější. Když si bral podnikatelské úvěry v bance, šlo o to, že byly součástí podnikání, a mohl si je tak odečíst z daní.- Spotřebitelský úvěr nikdy neposkytl.- Bral to tak, že žalobkyně je klientem , právnická osoba, . Žalovanou , právnická osoba, nezastupoval. Neví, jestli mu byla existence zmocnění nějak prokázána.- Není si jistý, jak byl zprostředkovatel odměněn, myslí si, že to bylo nějak sjednáno ve smlouvě. Následně uvedl, že žalovaná odměnu pro , právnická osoba, neplatila.- S žalobkyní mluvil po telefonu. Mluvila o zahradnictví, že by jej chtěla. Že jí to v životě už zajímalo. Mluvila o nějakých věncích. Řekla mu, že shání úvěr, že ví, že je poptávka po zahradnickém zboží. Což ví z vlastní zkušenosti, když něco shání. Říkala, že by se specializovala na věnce a chce si koupit automobil, aby byla schopná je rozvážet. Žalobkyně říkala, že má ráda kytičky, že má zahradu a že je u nich velký problém s nabídkou. Hlavně mluvila o věncích. Takže asi se to týkalo věcí na pohřeb a dušičky. Přišlo mu, že žalobkyně to má spočítané, mluvila o tom, že se na tom nedá prodělat.- O vizi podnikání žalobkyně mu nejdříve řekl , jméno FO, a pak tedy o ní mluvil s žalobkyní po telefonu.- Neprověřoval, zda chce žalobkyně skutečně prodávat věnce. Přišlo mu to důvěryhodné. Když se nadto něco podepíše u notáře, tak proč by žalobkyně říkala něco, co nesouhlasí.- Myslí si, že s žalobkyní mluvil po telefonu ještě jednou, když se řešilo následné refinancování. Následně uvedl, že si myslí, že před uzavřením smlouvy s ní mluvil dvakrát a pak jednou, když se řešilo refinancování. Myslí si, že ona volala jemu. Délku telefonátu si nevybaví. Myslí si, že telefonní číslo , tel. číslo, od , jméno FO, .- Jemu to přišlo zajímavé, tak se domluvili.- Žalobkyni nikdy neviděl, vše proběhlo po telefonu. Podepsali úvěr. Vše probíhalo bez problému. Žalobkyně splácela. Cca rok po podpisu chtěla úvěr převést někam, kde jí nabídli lepší podmínky. Z toho sešlo. Následně je oslovil právní zástupce žalobkyně, že smlouvu napadl.- Jelikož se smlouvy popisovaly daleko, podepsal plnou moc pro , jméno FO, , který byl ochoten za něj dokumenty podepsat.- Plná moc sloužila pro zastoupení pro podpis v , jméno FO, . Jemu nepřišlo, že by kvůli podpisu, který proběhl o notáře, musel jezdit přes půl republiky. Má dost své práce. Nepřišlo mu zvláštní, že jej zastupovala při podpisu osoba, kterou nezná a která zastupovala žalobkyni. K dané věci dále dodal, že „Já si myslím, že ten návrh asi, že chtěli, abych tam přijel já, jo, já jsem. Pokud si vzpomínám, tak já jsem na tom nebyl tenkrát úplně dobře a i ta cesta prostě dlouhá a ztracenej čas, tak jsem se ptal, jestli to lze zařídit nějak jinak, oni říkali, že se to podepisuje u notáře, že můžou víceméně pověřit jakoukoliv osobu, načež já jsem se zeptal, jestli by to nemohli podepsat oni mně v tom neviděli problém.“- Neví, co je notářský zápis, a k čem by měl sloužit.- Návrh plné moci poslal , jméno FO, poštou a on jej podepsal. Následně uvedl, že si není jist, zda jim byl zaslán už návrh plné moci, nebo jenom iniciále , jméno FO, , podle kterých sepsali plnou moc oni.- Nepřijde mu zvláštní, že , jméno FO, není na plné moci označen datem narození. Kdyby si toho všiml, asi by jej požádal o doplnění.- Dokumenty poslal poštou a následně mu byly zaslány podepsané zpět poštou. Následně uvedl, že si není jist, zda smlouvy posílal on, či jeho právní zástupce, a zda tak činili poštou, či e-mailem.- Následně neřešil, na co žalobkyně peníze reálně použila. Měli podepsanou smlouvu, dál to neřešil.- S , jméno FO, řešil jen předmětný úvěr, následně již nespolupracovali. Ani jedna strana už druhou nekontaktovala. On nemá tolik peněz, aby dělal více podobných obchodů.- Smlouvy vyhotovil jeho právní zástupce dle údajů poskytnutých , jméno FO, .- Nebál se žalobkyni půjčit, neboť dluh byl zajištěný zástavním právem. Bez zástavy by asi nikdy nikomu nepůjčil, a to asi ani, kdyby jej dobře znal. Nedělá to ani banka. Věc se mu zdála nadto rozumná, žalobkyně mluvila tak, že ví, co chce. Trval na provedení vinkulace, což podle něj znamená, že kdyby se něco z nemovitostí stalo, tak se z peněz z pojistky opraví.- S právním zástupcem dále ohledně smlouvy řešili, aby úrok odpovídal běžným podmínkám. Splátky byly nastavena ze začátku na 9 000 Kč a následně na 14 000 Kč, či 15 000 Kč. Splátky s žalobkyní neřešil, řešil s ní, kolik chce půjčit a na jak dlouhou dobu a z toho splátky vyplynuly. Vinkulaci řešil se svým prvním zástupcem, s žalobkyní nikoliv. Myslí si, že smluvní pokutu on nepožadoval, ale v těchto případech asi být musí. Po dohodě s právníkem je tedy zakomponovali do smlouvy.- Myslí si, že žalobkyni zaslali návrh smlouvy. Následně uvedl, že návrh smluvní dokumentace poslali , jméno FO, , který to měl probrat s žalobkyní. To, že byla věc žalobkyní odsouhlasena, dovozuje z toho, že žalobkyně smlouvy podepsala, a také z toho, že následně obdržel žalobkyní podepsané smlouvy.- Není si jist, jestli mu nějaký podklad poslala přímo žalobkyně.- Myslí si, že po žalobkyni požadoval na základě rady svého právního zástupce podnikatelský plán.- Nevybaví si, jestli s žalobkyní mluvil dne 30. 11. 2021. Nemyslí si, že by mohl být „kolegou“ , jméno FO, . Neznají se.- Nenaváděl žalobkyni, aby si zřídila živnostenské oprávnění. Nabídka od začátku, co mu přišla, se týkala podnikatelského úvěru na zahradnictví.- On ani nikdo z jeho okolí nepřipravoval podnikatelský plán žalobkyně.- Netlačil na žalobkyni, aby smlouvu uzavřela. Spěchala spíš žalobkyně.- Nikdy neměl s obchodní společností , právnická osoba, další obchodní vztah.- Druhý podnikatelský úvěr, který poskytl nějakému pánovi z , adresa, , dopadl tak, že pán si po krátké době našel podle něj rozumnější úvěr. Vztah trval tedy jenom pár měsíců a dohodli se na velmi nízkém úročení.52. , jméno FO, , při výslechu dne 22. 10. 2024 uvedl následující podstatné skutečnosti:- Je nezávislým obchodním poradcem společnosti , právnická osoba, .- Žalobkyně zprostředkovatele oslovila na základě reklamy na internetu.- Reklamy jsou různé, někdy žadatelé vyplňují jenom jméno, příjmení, telefon a e-mail, někdy i další věci (IČO, nemovitosti).- Zajišťoval pod záštitou obchodní společnosti , právnická osoba, daný úvěr, neboť mu byla věc vedením přiřazena.- On žalobkyni kontaktoval. Nevybaví si, co řešili během prvního hovoru.- Žalobkyně mu řekla, že má zájem o úvěr. Jelikož se pro , právnická osoba, nejednalo o zajímavý obchod, tak vyhledali v jejich databázi investorů žalovanou. Ta o obchod projevila zájem.- Obvykle osloví cca 10 investorů a následně vyberou toho, kdo projeví zájem, a to buď podle rychlosti, či jiných podmínek.- Databáze investorů je obchodní společnosti , právnická osoba, . , právnická osoba, působí delší dobu na trhu a účastní se různých aukcí, dražeb, mají informace o subjektech, které vyplácení jejich úvěry, či naopak. Tak je databáze tvořena.- Od osob zařazených do databáze nedostávají žádné úplaty.- , právnická osoba, poskytuje jenom podnikatelské úvěry (i co se týče refinancování). Pokud jim zájemci sdělí, že nepodnikají, a úvěr nechtějí ani do začátku podnikání, dál s nimi nespolupracují. To, zda jde o podnikatelský úvěr, ověřují na základě toho, co jim žadatelé řeknou. Kdyby se následně zjistilo, že úvěr není pro podnikatelské účely, , právnická osoba, by jej neposkytl.- On zpracuje žádost o úvěr a předá ji na vedení, které se rozhodně, zda bude úvěr poskytovat , právnická osoba, , či ne. Pokud ne, nabídka je rozesílána dalším investorům. On nedokáže říct, na základě jakých kritérií se vedení , právnická osoba, rozhoduje.- Žalobkyni viděl osobně jedno upři podpisu smlouvy. Jinak s ní jednal po telefonu.- U podpisu smlouvy byl jenom on, žalobkyně a notář. Nikdo další.- Jednalo se o úvěr na cca jeden milion korun. Nevybaví si, na co žalobkyně říkala, že jej potřebuje. Neví, zda říkala, že již podniká, nebo plánuje začít podnikat.- V počátku komunikace každému klientovi sděluje, že jde pouze o úvěry na podnikání, případně na rozjezd podnikání.- Kromě fotografií nemovitostí využívaných jako zástava řeší, zda je v rejstříku aktivní živnost.- Věc řešil s žalovanou asi e-mailem. Neví, jestli mluvil přímo s někým od žalované.- Žalované sdělil určitě informaci o nemovitosti a o výši provize. Možná sdělil výši splátek. Neví. Další informace neřešil, když , právnická osoba, byla jenom zprostředkovatel. Další informace by po žalobkyni požadoval, vyžádala-li by si to žalovaná.- Smlouvy se většinou podepisují o notáře. Měl k zastupování žalované plnou moc.- Plnou moc a veškerou smluvní dokumentaci, se kterou jel do , adresa, , předpokládá, dostal poštou. Vytvořila ji žalovaná. Žalovaná si asi vyžádala jeho osobní údaje pro doplnění do plné moci.- Děje se často, že zastupuje věřitele. V projednávané věci to asi bylo z časových možností žalobkyně, či jelikož za žalovanou nikdo nemohl. Přesně si to ale nevybaví.- Nedostal od žalované úplatu za to, že jel z , adresa, smlouvu podepsat. Dostátá část ze zprostředkovatelské provize , právnická osoba, ve výši 10 %, 15 %.- Smlouvy vytvořila žalovaná.- Neví, jaké konkrétně listiny mu byly od žalované doručeny.- Smlouvy donesl k notáři, následně je podepsané poslal zpět poštou žalované. Neví, na jakou adresu.- Z jeho pohledu se u notáře nedělo nic nestandardního. Žalobkyně kontrolovala smlouvy, notář je předříkával, zdůrazňoval podmínky smlouvy. Následně se podepsal notářský zápis.- K následnému dotazu soudu, zda si skutečně pamatuje, že to tak u notáře probíhalo, či zda to předpokládá, uvedl, že předpokládá, že to tak bylo.- Nikdy se mu nestalo, že by notář smlouvy nečetl.- , adresa, , kde bydlí, autem. Čas, kdy dorazil, už neví.- Myslí si, že s žalobkyní se potkal přímo u notáře.- Na otázku, zda se žalobkyně ptal, na co úvěr potřebuje, odpověděl, že asi ne, neví.- Nevzpomene si, jestli mu žalobkyně říkala, že již má identifikační číslo, nebo že si jej teprve musí zřídit. Nevzpomene si, jestli žalobkyni při podání žádosti o úvěr už podnikala, nebo plánovala začít.- Stává se, že je osloví lidé, kteří chtějí úvěr na začátek podnikání, a nemají tak prozatím identifikační číslo.- On osobně znovu s žalovanou nespolupracoval. Nedokáže říct, zda tak nečinila , právnická osoba, .- Nevzpomene si, jestli chtěla žalobkyně smlouvu dopředu a jestli v ní chtěla dělat nějaké úpravy.- U většiny úvěrů bývají sepsány podnikatelské plány. Jestli tomu tak byl v projednávané věci, neví.- Podnikatelský plán sepisuje klient. Když se jej klient zeptá, poradí mu, co má v plánu být. Víc nepomáhá.- Nevybavil si podnikatelský plán předložený v nynějším řízení. Přepokládá, že podnikatelský plán přinesla žalobkyně k notáři, neboť se tam s ní viděl poprvé.- Myslí, že znovu se s žalobkyní už neviděl.- Jelikož úvěr jenom zprostředkovával, neřešil za , právnická osoba, , zda má žalobkyně podnikatelský plán. To dle něj bylo na žalované. Nepožadoval proto dopředu podnikatelský plán.- Pokud se v SMS konverzaci s žalobkyní zmiňoval o kolegovi, mohlo se jednat o někoho od žalované. Teoreticky mohlo jít i o někoho z , právnická osoba, . Spíš si ale myslí, že to byl někdo od žalované.- Nevzpomíná si, jestli byl s žalobkyní v kontaktu po podpisu smluv. Je to možné.- On neříkal žalobkyni, aby si zřídila IČO za účelem získání úvěru. Nic takového nedělal nikdy v rámci kariéry. Nebyl u toho, že by někdo žalobkyni naváděl k obstarání si identifikačního čísla.- Nikdy se mu nestalo, že by musel vysvětlovat, proč musí mít žadatel IČO.- Jemu osobně se nikdy nestalo, že by v průběhu zjistil, že žadatel chce úvěr ve skutečnosti pro vlastní osobní spotřebu. Kdyby se to stalo, informoval by poskytovatele úvěru. Sama obchodní společnost , právnická osoba, by v takovém případě úvěr neposkytla.- Nevzpomíná si, jestli se s žalobkyní bavil o tom, jak je na tom finančně, zda bude schopna úvěr splácet. Když jde o zprostředkování úvěrů, obvykle to neřeší. Kdyby úvěr poskytovala , právnická osoba, , žádali by asi daňová přiznání.- , právnická osoba, a žalovaná asi určitě nejsou jakkoli provázány.- Není nestandardní, že IČO po žadateli požadují až ve chvíli, kdy je sepisována smluvní dokumentace.- Osobně nezná ani jednatele žalované ani jejího právního zástupce. Ve smluvní dokumentaci viděl, že jednatel žalované je pan , jméno FO, . Nesetkal se s ním ale nikdy osobně. Neví, jestli komunikoval e-mailem s panem , jméno FO, .- Neví, jestli v případě zpracovávání úvěru už byla nějaká představa od žalobkyně, či zda mu žalovaná zaslala nabídku, kterou on komunikoval žalobkyni.- Nevzpomene si, jaké byly v případě daného úvěru podmínky. Podmínky jsou v zásadě na poskytovateli, on do věci nezasahuje. Jeho ve smlouvě zajímá v zásadě pouze to, aby tam byla upravena zprostředkovatelská provize.- Zprostředkovatelská provize v sobě zahrnuje úplatu za komunikaci, zprostředkování samotného úvěru, nalezení investora, provizi vyřizující osoby. Je možné, že zahrnuje i poplatek za tvorbu zprostředkovatelské smlouvy, ale to neví.- Provize se určuje podle výše úvěru, či podle vykonané práce. Neurčuje to on, nýbrž vedení , právnická osoba, .- Není si jist, kdy se k žalobkyni dostala zprostředkovatelská smlouva.- Nemá pocit, že by pracoval pro žalovanou. Zprostředkovávají investorům možnost obchodu.- Skoro vždy u podnikatelských úvěrů jsou sepisovány notářské zápisy. V projednávané věci byl sepsán na popud žalované.- Nevzpomene si, kdo sjednával sepis notářského zápisu o notáře. Předpokládá, že notář měl dokumenty dopředu, ale neví, kdo mu je poslal.- Neví, kdy se podepisovala zprostředkovatelská smlouva. Je možné, že se tak stalo až u notáře. Neví, kdy žalobkyně zprostředkovatelskou smlouvu od něj obdržela. Je možné, že klient smlouvu vidí poprvé až při podpisu. Vždy ale dopředu zná výši provize.- Zprostředkovatelskou smlouvu vytvořil , právnická osoba, .- Nevzpomíná si, jestli byly ve smlouvě sjednány i další poplatky. Je standardní, že tomu tak je.- Neví, jak žalobkyně úvěr splácela, zda se dostala do prodlení.- Neví, zda s ním žalovaná řešila, jak žalobkyně splácí. Někdy se stává, že se na ně obrátí úvěrující i úvěrovaní a řeší se, jak vyřešit situaci nesplácení.

53. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud neprováděl další dokazování, neboť měl za to, že zjištěný skutkový stav je dostatečný pro posouzení věci. Provádění dalších důkazů by tak bylo nadbytečné a nehospodárné. Soud zejména neprovedl dotaz na registr řidičů, když neměl pochybnosti o tom, že žalobkyně není držitelem řidičského oprávnění pro automobil a ani vlastníkem automobilu. Soud nevyžadoval od Finančního úřadu pro , adresa, , Územního pracoviště v , adresa, , daňová přiznání žalobkyně a ani nezjišťoval totožnost pracovnice daného úřadu, která měla věc s žalobkyní řešit. Mezi účastníky totiž nebyl spor o tom, že žalobkyně fakticky nikdy nepodnikala a živnostenské oprávnění si zařídila pouze pro účely úvěru. Pro nadbytečnost soud neprovedl ani výslech matky žalobkyně, jejího syna , jméno FO, a jejího bývalého partnera , jméno FO, . Soud totiž nepochybuje o tom, že žalobkyně finanční prostředky získané úvěrem nevyužila na podnikání, nýbrž na vyplacení dluhů mj. uvedených osob. Tuto skutečnost nesporovala ani žalovaná. Soud nepřistoupil ani k výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře, a notářské tajemnice , jméno FO, . Z těchto výslechů mělo vyplynout, že žalobkyně měla být při podpisu smluv v časové tísni. Soud uvedené výslechy hodnotí taktéž jako nadbytečné a v podrobnostech odkazuje na níže vedené důvody. Pro nadbytečnost soud zamítl i návrh na provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, ze kterého by mělo být zjištěno, zda podnikatelský plán sepsán , jméno FO, , či , jméno FO, . Podnikatelský plán totiž byl sepsán na PC, a nikoliv ručně. Vzhledem k tomu, že jednatel žalované si nebyl jist, zda komunikace mezi ním, žalobkyní a , jméno FO, probíhala poštou, či e-mailem, a zda byla případná pošta odesílána jím, či jeho právním zástupcem, soud nevyžádal od pošty v , adresa, informaci o tom, zda v rozhodném období z dané pošty odešla nějaká pošta mezi , jméno FO, a , jméno FO, či žalobkyní (či zda na danou poštu byla doručena nějaká pošta pro , jméno FO, od daných osob). Z důvodu nejistoty ohledně formy komunikace soud pro nadbytečnost nevyžadoval od , jméno FO, e-mailovou komunikaci mezi ním a , jméno FO, .

54. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.

55. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy.

56. Dle § 80 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění účinném v rozhodném období (dále též „o. s. ř.“) [u]rčení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

57. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že zde je naléhavý právní zájem na určení neplatnosti úvěrové smlouvy.

58. Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1440/14 (odkazovaném ostatně žalobkyní), definoval kritéria pro připuštění (negativní) určovací žaloby následovně (důraz přidán soudem) „naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde lze pomocí určovací žaloby eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jakož i v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. […]Smysl zákonného požadavku naléhavého právního zájmu lze spatřovat v pojetí určovací žaloby zásadně jako prostředku preventivní právní ochrany, jejímž účelem má být vytvoření pevného právního základu pro právní vztahy účastníků sporu, odstranění nejistoty v právním postavení žalobce a předejití případným budoucím sporům (pozn. - popsaný účel je v omezené míře naplněn i v případě, že určovací žalobou se reaguje na právní stav již v konfliktní fázi, po potenciálním porušení práva některou ze stran sporu). […]Určovacími žalobami je uplatňován jiný procesní nárok, řízení mají jiný předmět (srov. Winterová, A. Žaloba v občanském právu procesním. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 1977, s. 59; Dvořák, B. Právní moc civilních soudních rozhodnutí: procesní studie. Praha: C. H. Beck, s. 105) a rozhodnutí nevytváří překážku věci rozsouzené pro žalobu na plnění. To však - a nejen podle Ústavního soudu nyní, ale i "historicky", viz dále - nevylučuje existenci naléhavého právního zájmu, resp. preventivní funkci žaloby určovací. Např. Hora vidí význam určovacích žalob i v tom, že se jimi zpravidla vůbec předejde žalobám o plnění. "Vedla-li kladná určovací žaloba k příznivému výsledku, splní poctivý žalovaný svůj závazek bez další žaloby; a bylo-li zápornou žalobou určovací vysloveno, že jisté právo nebo právní poměry neexistuje, upustí poctivý žalobce od toho, aby se nicméně domáhal splnění jeho." [Hora, V. Československé civilní právo procesní: I.-III. díl (ed. Spáčil, J.). , adresa, : Wolters Kluwer, 2010, díl II, s. 159]. Meritorní rozhodnutí vydané v řízení o určovací žalobě tedy závazně řeší předběžnou otázku pro řízení o žalobě na plnění. I pokud by druhá strana podala žalobu na plnění, vycházel by soud při jejím řešení z rozhodnutí o (negativní) určovací žalobě prejudiciálně. "Následkem vydání rozhodnutí o určovací žalobě se tak stane žaloba na plnění zbytečnou nebo se spor o ni usnadní." [Ott, E. Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního (ed. Spáčil, J.). Praha: Wolters Kluwer, 2012, díl II, s. 27].Zodpovězení otázky, zda je dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., je obzvláště obtížné i významné právě u negativních určovacích žalob na určení neplatnosti smlouvy (zde smlouvy o podpoře prodeje nemovitosti). […]Pro posouzení existence naléhavého právního zájmu ve stanovených případech je významná i skutečnost, že žalobcům nebyla poskytnuta jiná možnost ochrany jejich práv, neboť žalobci byli údajnými dlužníky z daného právního poměru, a je to tedy pouze žalovaná (vedlejší účastnice), kdo je aktivně legitimován k podání žaloby na plnění. S ohledem na to, že vedlejší účastnice projevila úmysl vymáhat splnění povinnosti (zaplacení smluvní odměny), dosud ale nedošlo k podání žaloby, je stěžovatel ponechán v nejistotě týkající se povinnosti plnit ze smlouvy a z toho plynoucí povinnosti platit případné narůstající úroky z prodlení. Ústavní rozměr rozhodování o stížností nastolené problematice musel být v obecné rovině založen na silné potencialitě předmětného práva (skutečná spornost otázky platnosti smlouvy) a na funkčnosti opačného řešení než zvolily obecné soudy (způsobilost deklarace neplatnosti smlouvy vyvolat žádoucí, právu adekvátní účinky). Při úvaze o potřebné intenzitě přezkumu tu zajisté nelze opomenout zásadní "nevykonatelnost" jakékoli určovací žaloby jako "pouhé" žádosti o deklaraci (ne)existence práva či právního vztahu. Procesní a současně obsahově i substantivní kritérium "připuštění" určovací žaloby do meritorního přezkumu, spočívající v prejudiciálním závěru o existenci naléhavého právního zájmu na dané žalobě, je samozřejmě v rukou obecných soudů; Ústavnímu soudu nepřísluší ani v tomto případě rezultativní přezkum konkrét, jež jsou tu naznačena. Lze však stanovit dvě procesní kritéria, jejichž naplnění vyzdvihuje intenzitu závažnosti věci nad běžný rámec diskrečních oprávnění obecných soudů a signalizuje extrémní úroveň vybočení z tohoto rámce.Prvním z nich je hmotněprávní i procesní stav konkrétní věci, za něhož účastníku nezbývá než aktivovat určovací žalobu jako ultimum refugium, tedy poslední východisko obrany a následné ochrany svých práv. Druhým pak situace, za níž je účastník, pro něhož je sporné znění smlouvy nevýhodné, vystaven dlouhotrvající nejistotě z hlediska ochrany svých práv, resp. následků, které pro něho smlouva může (v příslušné části) představovat.

59. V souzené věci se žalobkyně domáhá určení neplatnosti úvěrové smlouvy, o které je přesvědčená, že je neplatná. Případným vyhověním jejímu žalobnímu návrhu by tak došlo k faktickému vyslovení toho, že vzniklý právní vztah mezi žalobkyní (dlužníkem) a žalovanou (věřitelem) od samého počátku (ex tunc) neexistoval. Žalobkyně by proto byla povinna vrátit toliko bezdůvodné obohacení a nebyla by povinna plnit například smluvní sankce (ty ostatně žalovaná vůči žalobkyni již uplatňovala). Významným soud dále shledal, že žalovaná se žalobním tvrzením aktivně brání a v průběhu řízení nedala jakkoliv najevo, že by snad úhradu plnění dle smlouvy po žalobkyni nevymáhala, a to včetně případného aktivace zástavního práva. Žalobu na plnění je přitom aktivně legitimována podat a priori toliko žalovaná (obdobně jako tomu bylo v citovaném nálezu Ústavního soudu). V tomto ohledu soud odhlíží od teoretické možnosti žalobkyně přeplatit jistinu a domáhat se následně vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedenou možnost nepovažuje za efektivní způsob řešení nastalé situace. Jedinou možností efektivní obrany práv žalobkyně (bez nutné součinnosti žalované) tak bylo právě podání negativní určovací žaloby. Soud nepřehlédl, že se žalobkyně cítí být spotřebitelem v daném sporu, tedy osobou, které svědčí zvýšená ochrana zákona, a namítá opomenutí aplikace kogentních ustanovení zákona. Zodpovězení této otázky má zásadní vliv na případný soudní spor na plnění iniciovaný žalovanou, v jehož rámci by se jednalo o prejudiciální otázku. Stejně tak soud přihlédl i k tomu, že v dané věci byl vyhotoven notářský zápis, který je přímým titulem k exekuci majetku žalobkyně, přičemž určení (ne)platnosti smlouvy by případně mělo vliv i právě na možnost přistoupit k této exekuci.

60. Soud je tedy na základě právě uvedeného názoru, že rozhodnutí o určovací žalobě povede ve vztahu k úvěrové smlouvě k vytvoření pevného právního základu pro právní vztah účastníků řízení, s čím souvisí i předejití případným budoucím sporům a odstranění nejistoty právního postavení žalobkyně (a návazně i žalované).

61. Konečně, soud dotazem na právní zástupce účastníků ověřil, že mezi účastníky řízení není vedeno před soudem řízení na plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2142/2019) či jiné řízení, jehož výsledek by mohl založit změnu poměrů co do úsudku o (ne)existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014, uveřejněný pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

62. Žalobkyně tudíž má v dané věci naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o úvěru.

63. K samotné věci soud uvádí následující.

64. Podle § 2395 o. z.: Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

65. Podle 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

66. Mezi stranami je nesporné, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, přičemž žalobkyně je v dané smlouvě označena údaji typickými pro podnikatelské subjekty (sídlo, IČO).

67. Sporným, a pro věc meritorně stěžejním, však je, zda byla smlouva o úvěru fakticky uzavřena se spotřebitelem, či podnikatelem, a zda se tak jedná o úvěr spotřebitelský, či podnikatelský.

68. Podle § 419 o. z.: Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

69. Podle § 420 o. z.: (1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. (2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

70. Podle § 421 o. z.: (1) Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. (2) Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

71. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 33 Cdo 158/2021, uzavřel, že pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem (§ 52 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013) je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení „podnikatelské účely“.

72. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. rozsudky ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Odo 383/2001, ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 341/2004, ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3376/2011, ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1129/2008) zdůraznil, že pro závěr o tom, zda vztah mezi dvěma osobami je vztahem mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, je určující podstata společenského vztahu, v němž vystupovaly.

73. Pro určení toho, zda se jedná o tzv. podnikatelský nebo spotřebitelský úvěr, naopak, není podstatná absence příslušného oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ta nemá sama o sobě vliv na povahu či platnost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 33 Cdo 2919/2022, uveřejněný pod číslem 30/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

74. I v případě, že fyzická osoba svou podnikatelskou činnost teprve připravuje a ještě ani nezískala podnikatelské oprávnění, je třeba posoudit skutečný účel jejího jednání, jak ukazuje rozsudek Soudního dvora EU Benincasa, C-269/95, a pokud tento účel směřuje k tomuto budoucího podnikání, fyzická osoba do pojmu spotřebitele nespadá (SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. § 2 [Spotřebitelský úvěr]. In: SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. Zákon o spotřebitelském úvěru. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 11, marg. č. 20).

75. Soud tedy vycházel ze základní premisy, že posuzování, zda žalobkyně jednala v rámci své podnikatelské činnosti, nebo mimo ni, nemůže být formalistické a musí být založeno na tom, jak tomu podle výsledků dokazování fakticky, objektivně bylo, i kdyby to bylo ve smlouvě nebo jiném dokumentu formálně popsáno či nazváno odlišně.

76. Je tedy podstatné, zda žalobkyně skutečně úvěr sjednávala v rámci své podnikatelské činnosti, tedy pro potřeby jejího financování (či přípravy na podnikatelskou činnost), nebo nikoliv.

77. Rozhoduje účel tohoto konkrétního jednání, nikoli to, zda daná osoba (zde žalobkyně) má, či nemá podnikatelské (zde živnostenské) oprávnění.

78. Na druhou stranu nicméně spotřebiteli ochrana nepřísluší tam, kde ji poskytovatel úvěru nemohl předpokládat – typicky tedy pokud spotřebitel deklaruje, že je podnikatelem v určitém oboru, a pořizuje věc, která k takovému podnikání slouží, nelze po protistraně požadovat, aby spekulovala, že věc bude použita k osobním či rodinným, a tedy nepodnikatelským potřebám fyzické osoby (SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. § 2 [Spotřebitelský úvěr]. In: SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. Zákon o spotřebitelském úvěru. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 11, marg. č. 21).

79. Mezi účastníky není spor o tom, že žalobkyně finanční prostředky z úvěru nevyužila na podnikání (ani na založení podnikání). Využila je na splacení svých předchozích spotřebitelských úvěrů a na umoření dluhů dalších osob jí blízkých. Žalobkyně si sice zřídila živnostenské oprávnění, avšak nikdy nepodnikala. Oprávnění si zařídila pro účely úvěru. Neměla v úmyslu podnikat. Vědoma si této skutečnosti uvedla na živnostenském úřadě nepravdivé informace o tom, že chce prodávat věnce a vánoční ozdoby. Svoje jednání žalobkyně vysvětluje tím, že byla zprostředkovatelem „navedena“, aby si zřídila IČO (živnost), neboť v takovém případě bude mít výhodnější úvěrové podmínky.

80. Uvedené plyne z pracovní smlouvy žalobkyně i z jejího výslechu. K tomuto výslechu soud úvodem konstatuje, že jej hodnotí jako převážně hodnověrný. Žalobkyně vypovídala spontánně, z jejího verbálního i nonverbálního projevu neplynulo, že by uváděla vědomě nepravdivé údaje, či že by byla na výslech tzv. naučena. V některých případech bylo nicméně zřejmé, že žalobkyně si fakta nepamatuje jasně a ve snaze poskytnout odpověď si odpovědi domýšlí, a vypovídá tak nepravdu. O tom svědčí fakt, že několikrát odpověděla na jednu otázku položenou dvakrát pokaždé jiným způsobem, či že sama popřela své původní tvrzení (například ohledně toho, jak se jí představily osoby, se kterými se setkala v , adresa, , či v jaké době komunikovala s , jméno FO, ). Soud tedy z výslechu žalobkyně v převážné většině vycházel, když jej považoval za věrohodný, avšak s určitými výjimkami (např. tvrzení, že po podpisu smluv žalobkyně tyto detailně procházela, že si žádala smlouvy od , jméno FO, dopředu, že před podpisem smluv nekomunikovala s , jméno FO, aj.), ke kterým se soud vyjadřuje níže.

81. Je tedy zřejmé, že žalobkyně fakticky (objektivně) v posuzovaném vztahu vystupovala nikoliv jako podnikatelka. Úvěr fakticky nechtěla a ani nevyužila pro podnikatelské účely.

82. Jak již bylo nicméně uvedeno, zásadní není pouze strana žalobkyně, je nutno se zaměřit i na stranu žalované, konkrétně na to, zda žalovaná mohla přepokládat, že ve skutečnosti se jedná nikoliv o úvěr podnikatelský, nýbrž úvěr spotřebitelský. Nemohla-li uvedenou skutečnost žalovaná předpokládat, žalobkyni by ochrana spotřebitelského práva nenáležela.

83. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nemohla přepokládat, že neposkytuje podnikatelský, nýbrž spotřebitelský úvěr.

84. Žalovaná byla oslovena zprostředkovatelem úvěru. Ten jí sdělil, že pro ni mí nabídku podnikatelského úvěru. Nebylo jí komunikováno, že by se mohlo jednat o úvěr spotřebitelský, či že je nutno se zabývat tím, o jaký úvěr jde. Žalovanou přitom oslovila obchodní společnost zabývající se právě zprostředkováním podnikatelských úvěrů, kterážto se deklarovala jako zástupce žalobkyně.

85. Následně žalovaná komunikovala s , jméno FO, a zpracovávala smluvní dokumentaci, ve které opakovaně a zcela zřetelně opakovala, že se jedná o úvěr podnikatelský. Jmenovitě smlouva o úvěru je tvořena přehledným a dobře strukturovaným textem, ve kterém je podnikatelský charakter opakovaně zdůrazněn. Tento není uveden v obchodních podmínkách ani není skryt například pomocí malého písma. Dle sdělení jednatele žalované byly smlouvy zaslány druhé straně (pravděpodobně , jméno FO, ) s tím, aby jejich obsah prokonzultoval s žalobkyní a , jméno FO, v jednáních s žalovanou dál pokračoval, z čehož nemohla žalovaná získat jiný dojem, než že nejsou pochyby o tom, že jde o podnikatelský úvěr. Smlouvy se následně vrátily žalované podepsány žalobkyní u notáře, a to včetně podnikatelského plánu. Důvěra žalované tak nadále neměla důvod být narušena. Naopak, žalovaná mohla zcela legitimně očekávat, že se skutečně jedná o úvěr podnikatelský. Zásadní v tomto ohledu je i to, že jednatel žalované , jméno FO, se osobně neúčastnil jednání u notáře v , adresa, (a nebyl tedy svědkem toho, jak žalobkyně popisovala svoji situaci, a toho, že v zásadě sdělila údaje, ze kterých bylo zřejmé, že nejde o úvěr podnikatelský). Žalobkyně to sice prvně v rámci výslechu tvrdila, avšak následně sama uvedla, že si to spíše domyslela. Jednatel žalované svoji účast popřel. To, že pokud se jednání účastnila další osoba, nejednalo se o , jméno FO, , prokazuje i fakt, že žalobkyně tvrdila, že se jednalo o muže věku cca 35 let. , jméno FO, bylo v roce 2021 , Anonymizováno, let. Ostatně, účastnil-li by se jednání o notáře , jméno FO, , nedávalo by smyslu, proč by současně zplnomocňoval , jméno FO, k podpisu notářského zápisu a podepisoval smlouvy den předem, a nikoliv přímo u notáře.

86. Žalobkyně při svém výslechu netvrdila, že by to byla žalovaná, kdo ji naváděl k získání identifikačního čísla, či že by žalované sdělila, jaký je skutečný účel úvěru. Obě tyto skutečnosti přičítala , jméno FO, . Zásadní naopak je, že z výslechu jednatele žalované vyplynulo, že , jméno FO, mu telefonicky sděloval podnikatelskou vizi žalobkyně a že následně jednatel žalované telefonicky přímo s žalobkyní (nebo minimálně s osobou, která se jako žalobkyně identifikovala) a ta mu sdělila, že by chtěla zahradnictví. Že jí to v životě už zajímalo. Mluvila o nějakých věncích. Řekla mu, že shání úvěr, že ví, že je poptávka po zahradnickém zboží. Což ví z vlastní zkušenosti, když něco shání. Říkala, že by se specializovala na věnce a chce si koupit automobil, aby byla schopná je rozvážet. Žalobkyně říkala, že má ráda kytičky, že má zahradu a že je u nich velký problém s nabídkou. Hlavně mluvila o věncích. Mluvila o tom, že se na tom nedá prodělat. Uvedené vyjádření jednatele žalované považuje soud za věrohodné. Jeho obsah odpovídá tomu, jak žalobkyně sama popisovala svá tvrzení na živnostenském úřadě. Současně je vyjádření jednatele žalované natolik spontánní, že nepůsobí naučeným dojmem. O tom svědčí i ostatní obsah výpovědi jednatele žalované, který soud podobně jako v případě žalobkyně hodnotí jako v zásadě hodnověrný. Jednatel žalované si některé věci již dobře nevybavoval, což opět svědčí o tom, že hovořil pravdu a neopakoval pouze naučené fráze (např. tvrdil, že , jméno FO, měl plnou moc k podpisu smluv, ačkoliv plnou moc měl k vyhotovení notářského zápisu, či že žalovaná nepožadovala do smlouvy zakomponovat smluvní pokuty). Snažil se si dotazované skutečnosti vybavit, odpovídal bezprostředně. Stejně jako v případě žalobkyně tempo jeho výslechu a jeho nonverbální projev nesvědčily o tom, že by snad měl vypovídat nepravdu. Z jeho výslechu plyne, že některým právním aspektům věci nerozuměl, což se nesnažil zastírat (tvrdil například, že provizi zprostředkovatele neplatila žalovaná, ačkoliv fakticky tomu tak bylo). Dodat v tomto ohledu lze, že žalobkyně výslovně nepopřela, že by o uvedeném s , jméno FO, telefonicky hovořila. Uvedené je možno z jejího výslechu dovozovat spíše zprostředkovaně (žalobkyně tvrdila, že nikdy neměla v plánu si pořídit auto, že ji zarazilo, když četla podnikatelský plán atd.).

87. Soud v tomto ohledu dodává, že nepřehlédl, že žalobkyně tvrdila, že číslo na , jméno FO, získala až, když se řešilo refinancování úvěru. Toto její tvrzení nicméně bylo jedním z těch, které uvedla nejistě. Nejprve vypověděla, že již v době před podpisem smlouvy komunikovala jak s , jméno FO, , tak , jméno FO, . Následně se k opakovanému dotazu opravila. Nadto, z předložené SMS komunikace plyne, že nejpozději v březnu roku 2022 (refinancování úvěru se přitom mělo řešit za cca rok po uzavření smluv) , jméno FO, psal SMS žalobkyni ohledně vinkulace a žalobkyně reagovala tak, že je zřejmé, že věděla, o koho jde (neptala se, o koho se jedná). Pro závěr, že žalobkyně telefonicky hovořila s , jméno FO, , svědčí i skutečnost že , jméno FO, se jí před podpisem smluv v SMS komunikaci opakovaně dotazoval, zda již hovořila s kolegou. Jednatel žalované si sice nemyslel, že by se mohlo jednat o něj, nicméně z celého skutkového stavu se to soudu jeví jako logické (, jméno FO, byl jedinou osobou, která úvěr řešila za , právnická osoba, , sama žalobkyně si prvně vybavila, že hovořila pouze s , jméno FO, a , jméno FO, ). Pro úplnost soud dodává, že není určující, že , jméno FO, označuje , jméno FO, za kolegu; to nesvědčí o propojení žalované a zprostředkovatele, jak se žalobkyně domnívá.

88. Za významný dále soud považuje fakt, že z výslechu jednatele žalované zřetelně vyplynulo, že není profesionálem v oblasti poskytování úvěrů. Žalovaná se danou činností nezabývá. Zabývá se nákupem a prodejem zboží pro živnostenskou činnost jednatele žalované (pila, autodoprava, stavební činnost). Jednatel žalované měl určitý finanční obnos (získaný mj. dědictvím), který chtěl investovat. Žalovaná poskytla pouze dva úvěry; první z nich byl ukončen po velmi krátké době. Jednatel žalované se dle výpovědi neorientuje v oblasti poskytování spotřebitelských/podnikatelských úvěrů. Za účelem sepisu smluv se žalovaná musela obrátit na advokáta. Po žalované proto nelze požadovat tak vysokou míru obezřetnosti, jako po obchodních společnostech zabývajících se prakticky pouze poskytováním úvěrů. Nelze tak po ní například požadovat, aby žalobkyni poučovala, že podnikatelský úvěr je nutno žádat pouze na podnikání, a že je rozdíl mezi podnikatelským a spotřebitelským úvěrem atd. To platí o to více, že žalovaná nabídku úvěru obdržela (od zprostředkovatele žalobkyně) již od počátku jako žádost o podnikatelský úvěr. Neměla tedy žádného rozumného důvodu činit takováto poučení.

89. Soud dále k výslechu , jméno FO, , resp. obecně k jednání žalované, konstatuje, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by se , jméno FO, měl po uzavření smlouvy o úvěru pokoušet žalobkyni přimět ke zrušení věcného břemene zapsaného na jejích nemovitých věcech. Z provedeného dokazování plyne, že tak činil , jméno FO, a jím zajištěný nový zprostředkovatel úvěru.

90. Z výslechu jednatele žalované konečně neplyne ani to, že by měl uvést, že , jméno FO, nezná, jak tvrdila žalobkyně. , jméno FO, uvedl, že za zprostředkovatele po telefonu jednal s , jméno FO, . Osobně jej nikdy neviděl. Je možné, že spolu komunikovali i e-mailem, ale není si jist. , jméno FO, tedy netvrdil, že by , jméno FO, neznal, ale že jej osobně nikdy neviděl.

91. Co se přitom týká podnikatelského plánu, soud uvádí, že má za osvědčené, že tento nesepsala sama žalobkyně. O tom svědčí formulace uvedené v dané listině, jejichž významu žalobkyně ani nerozumí, natož aby je formulovala. Současně ale nebylo prokázáno ani to, že by plán snad měla sepsat žalovaná, a zejména, že by tak případně měla činit ze zlých úmyslů. Žalobkyně při výslechu ani netvrdila, že by měla nějaké indicie o tom, že tomu tak bylo. Jednatel žalované přitom vyloučil, že by byl plán sepsán žalovanou, či osobou z jejího okolí. Nadto, i samotná skutečnost, že podnikatelský plán by byl snad sepsán žalovanou (o čemž dokazování nesvědčí) podle obsahu toho, jak jednateli žalované popsala žalobkyně svůj podnikatelský záměr, by nesvědčil o tom, že žalovaná si snad měla být vědoma, že daný podnikatelský záměr je pouze iluzorní, a o tom, že žalovaná by snad měla jednat nepoctivě. Pokud žalobkyně pokazovala na to, že podnikatelský plán měl být sepsán až dne 3. 12. 2021, uvádí soud, že ze skutečnosti, že dokument obsahující plán je opatřen datem podpisu dne 3. 12. 2021 (tj. datem podpisu dokumentace o notáře) neznamená, že by snad měl tento dokument tohoto dne být sepsán. Uvedené znamená tolik, že byl předpoklad, že daného dne jej žalobkyně podepíše u notáře, což se také stalo. Konečně nelze přehlédnout, že pokud by platily teze žalobkyně, že podnikatelský plán sepsala žalovaná, a současně, že žalobkyně jednateli žalobkyně nesdělila obsah svého (fiktivního) podnikatelského záměru, není zřejmé, jak by žalovaná mohla znát obsah daného záměru a tento by v plánu popsala způsobem odpovídajícím tomu, co žalobkyně uvedla na živnostenském úřadu.

92. Co se dále týče průběhu podpisu smluv u notáře, soud nevidí nic vzbuzujícího pochybnosti ohledně jednání žalované na tom, že jednatel žalované se rozhodl necestovat kvůli podpisu z , adresa, do , adresa, , pokud podpis probíhal u notáře. Jednatel žalované smlouvy podepsal a zaslal , jméno FO, , který je u notáře předložil k podpisu žalobkyni. Smlouvy byly tudíž podepsány distančně, tj. každou ze stran v jiný den a na jiném místě, což nicméně nepředstavuje nikterak neobvyklý způsob kontraktace. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouvy jsou neplatné, neboť , jméno FO, jako její zástupce jednal v její neprospěch, když současně zastupoval žalovanou, soud uvádí, že , jméno FO, byl zplnomocněn pouze k podpisu notářského zápisu, nikoliv k podpisu samotných smluv. Tvrdila-li dále žalobkyně, že neměla možnost si smlouvy prostudovat dopředu, uvádí soud, že i kdyby tomu tak skutečně bylo (z žalobkyní odkazované SMS komunikace ze dne 24. 11. 2021 to nicméně nikterak neplyne, když zpráva ze dne 24. 11. 2021 obsahuje pouze neukončené sdělení prosím smlouva a splátky), nelze danou skutečnost dávat k tíži žalované. Z provedeného dokazování plyne, že žalobkyně ohledně úvěru komunikovala v hlavní míře s , jméno FO, . Požádala-li danou osobu o smlouvy a jejímu požadavku nebylo vyhověno, nelze danou skutečnost spojovat s žalovanou, která naopak mohla zcela legitimně vycházet z toho, že žalobkyně je se smluvními podmínkami ztotožněna, když z výslechu jednatele žalované vyplynulo, že návrh smluvní dokumentace poslali , jméno FO, , který jej měl probrat s žalobkyní. To, že byla věc žalobkyní odsouhlasena, pak jednatel žalované dovozoval zcela logicky z toho, že jednání dále probíhala a žalobkyně následně smlouvy podepsala.

93. Žalobkyně konečně v tomto ohledu namítala, že notář smlouvy nepředčítal a nedal žalobkyni možnost se s nimi seznámit. Soud k uvedenému předně uvádí, že notář provedl na úvěrové a zástavní smlouvě legalizaci, tj. ověření toho, že žalobkyně listiny před ním vlastnoručně podepsala. V takové situaci nemá notář zákonnou povinnost obsah listiny hlasitě číst. V takovém případě notář ani neodpovídá za obsah listiny (§ 74 odst. 4 zákona č. 358/1992 Sb.). Nepřečtení smluv tedy nemůže mít vliv na jejich platnost. Podmínka přečtení se vztahuje pouze k notářskému zápisu, a nemá tak vliv na platnost úvěrové smlouvy a zástavní smlouvy. I zde nicméně platí, že to nemusí být notář, kdo bude zápis hlasitě předčítat. Může to být též projev notáře, který notářský zápis sepsal, účastníkům ho předložil, aniž jim ho sám přečetl, a ti před ním prohlásili, že si notářský zápis přečetli a že ho schvalují. Ze znění zákona totiž nevyplývá, zda notářský zápis musí účastníkům přečíst notář, nebo si ho mají přečíst účastníci sami. Je tedy možno splnit uvedený zákonný požadavek buď tím, že si účastníci všichni notářský zápis přečtou, nebo tím, že ho notář přečte nahlas za jejich přítomnosti (JINDŘICH, Miloslav, DYTRYCH, Jan. § 63 [Náležitosti]. In: BÍLEK, Petr, JINDŘICH, Miloslav, RYŠÁNEK, Zdeněk, BERNARD, Pavel a kol. Notářský řád. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, s. 393). Tvrdí-li přitom žalobkyně, že neměla možnost si smlouvy přečíst, neboť na ni notář tlačit s tím, že kvůli zpoždění už měl dávno někde být, sama žalobkyně uvedla, že notář jí řekl, ať se na dokumenty podívá, a následně jí listiny ukazoval a ona se podívala na splátkový kalendář. Je tedy zřejmé, že i kdyby byla prokázána tato skutková verze, žalobkyně určitý časový prostor na prostudování smluv měla (nebyla přitom podepisována změť listin, jak žalobkyně tvrdí, byla podepisována úvěrová smlouva, zástavní smlouva, podnikatelský plán, notářský zápis a případně zprostředkovatelská smlouva; zejména první dvě uvedené smlouvy jsou přitom přehledné a nejsou nikterak dlouhé). Zejména je ale nutno uvést, že i kdyby notář na žalobkyni tlačil, nelze tuto skutečnost opět přičítat přímo žalované. Z tohoto důvodu ostatně soud neprovedl žalobkyní navržený výslech notáře a jeho zaměstnankyně (obecně lze k danému důkaznímu návrhu dodat, že lze jen velmi těžko předpokládat, že notář by si pamatoval dané jednání proběhlé před několika lety, a že by nadto dosvědčil, že na žalobkyni tlačit a nedopřál jí čas pro prostudování smluv). V tomto ohledu lze dále dodat, že z výslechu žalobkyně plyne, že o smluví dokumentaci se sama aktivně příliš nezajímala, a lze tedy pochybovat, že by tedy v případě absence tvrzeného nátlaku smlouvy detailně prostudovala. Žalobkyně tvrdila, že poté doma si smlouvy pročetla, avšak i tak nesplnila podmínku sjednaní pojištění a vinkulace, která byla v úvěrové smlouvě zřetelně inkorporována. Soud tedy není přesvědčen, že žalobkyně si smlouvy přečetla alespoň následně doma, a to ačkoliv pro to měla dostatečný časový prostor. Jako relevantní se jeví i to, že ačkoliv si žalobkyně dle svého tvrzení následně doma všimla, že má jít o podnikatelský úvěr a že tento byl čerpán mj. na automobil, o čemž neměla vědět, netvrdila, že by uvedenou skutečnost následně řešila s , jméno FO, či , jméno FO, , nežádala opravu či vysvětlení toho, proč je například v podnikatelském plánu uvedeno něco, o čem tvrzeně vůbec neví a co neodpovídá realitě. Uvedené svědčí buď o tom, že žalobkyně smlouvy nečetla ani po jejich podpisu, či o tom, že ve skutečnosti věděla o tom, že jde o fiktivní podnikatelský úvěr. Konečně soud v tomto ohledu dodává, že nesdílí názor žalobkyně, že o nepoctivosti jednání žalované by mělo svědčit, že nechala vypracovat notářský zápis v době, kdy ještě žalobkyni neposkytla fakticky úvěrované finanční prostředky. Postup, kdy je současně sepisována úvěrová smlouva a notářská zápis, hodnotí soud naopak jako zcela běžný. Z důvodu snížení nákladů je tak činěno za účelem uspořádání věcí během jediného setkání. Ostatně, po podpisu úvěrové smlouvy vznikne závazek úvěrujícího poskytnout úvěrované prostředky. Samotné faktické zaslání daných prostředků tudíž není pro věc natolik určující.

94. Na tomto místě soud dodává, že veškerá výše uvedená zjištění činí na skutkovém základu neexistence propojení žalované a obchodní společnosti , právnická osoba, . Ačkoliv žalobkyně konstantně tvrdí, že zde takové propojení je, z provedeného dokazování se takový závěr nepodává. , jméno FO, uvedl, že se jednalo o jedinou spolupráci žalované s danou obchodní společností. Takový závěr má oporu i v dalším dokazování. Žalovaná poskytla pouze dva úvěry a jeden z nich byl obratem ukončen. Pravdivost daného tvrzení potvrzuje i skutečnost, že žalovaná má v katastru nemovitostí zapsáno pouze jediné věcné právo, a to právě zástavní právo spojené s posuzovaným úvěrem. V obdobném duchu dále z pohybu na účtu obchodní společnosti , právnická osoba, plyne, že na tento účet byla od žalované připsána pouze jediná platba, a to právě platba provize za nyní projednávaný úvěr. Nad rámec nutného a pro dokreslení věci (tzn. ne jako nosný důvod rozhodnutí) soud dodává, že neexistenci propojení potvrdila i samotná obchodní společnost , právnická osoba, v písemné odpovědi na dotazy soudu a , jméno FO, při výslechu (k tomuto důkazu nicméně podrobně vizte níže).

95. Z dokazování pak neplyne ani související konstantní tvrzení žalobkyně, že obchodní společnost , právnická osoba, by byla ve skutečnosti zástupcem žalované. Naopak, byla to žalobkyně, kdo se na uvedeno obchodní společnost obrátil a kdo s ní podepsal smlouvu o zprostředkování. O opaku nesvědčí ani , jméno FO, zmíněná skutečnost, že žalovaná je snad v databázi zprostředkovatele obsahující jednotlivé potenciální poskytovatele úvěrů. Funguje-li obchodní společnost , právnická osoba, jako zprostředkovatel, je zřejmé, že může disponovat takovou databází. To však nesvědčí pro závěr, že by reálně měla zastupovat žalovanou. O tom ostatně nesvědčí ani fakt, že smlouva o zprostředkování byla v písemné podobě podepsána žalobkyní až dne 3. 12. 2021. To samo o sobě nesvědčí pro závěr, že by (snad do doby podpisu smlouvy) měl zprostředkovatel jednat v zájmu žalované. Dodat lze, že smlouva o zprostředkování nemusí mít písemnou podobu (§ 2445 a násl. o. z.). K tomu, v zájmu koho zprostředkovatel jedná, lze dodat i to, že smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Zprostředkovatel tedy sice , právnická osoba, jedná v zájmu zájemce (žalobkyně), nicméně jelikož jeho činností v ideálním případě dojde k uzavření smlouvy s třetí osobou a jelikož lze přepokládat, že smlouva bude nějakým způsobem výhodná i pro třetí osobu (žalovaná), zprostředkovatel v konečném důsledku fakticky jedná i ve prospěch třetí osoby. To z něj však nečiní zprostředkovatele třetí osoby (žalované). O uvedeném nesvědčí ani fakt, že , jméno FO, zastoupil žalovanou při jednání u notáře. Je logické, že zprostředkovatel se snaží o uzavření jím zprostředkovávané smlouvy (a návazně o zisk provize). Lze tak pochopit, proč je ochoten spolupůsobit i při uzavření smlouvy. Podotknout lze, že žalobkyně setrvale označuje uzavření smluv za výhodné pro žalovanou a naopak nevýhodné pro žalobkyni. Přehlíží však, že to byla žalobkyně, kdo uzavření smluv inicioval a kdo žádal o poskytnutí úvěru. Stejně tak to byla žalobkyně, kdo přijala nabídku na poskytnutí vyšší částky, než původně zamýšlela. Dle jejího tvrzení vyšší částku brala jako rezervu. Žalovaná tedy žalobkyni nenutila vzít si vyšší úvěr, než žalobkyně chtěla. Žalobkyni nic nebránilo v tom setrvat na původním požadavku na poskytnutí nižší částky.

96. Lze tedy uzavřít, že zde existoval jediný právní závazek týkající se zprostředkovatele, a to závazek ze zprostředkování mezi zprostředkovatelem a žalobkyní. Má-li tedy žalobkyně nějaké výhrady týkající se tohoto závazku (např. ohledně výše provize, kvality a rozsahu provedených služeb), není to žalovaná, na koho se musí obrátit.

97. Oporu v odkazování nemá tvrzení žalobkyně, že z internetové prezentace obchodní společnosti , právnická osoba, by nemělo plynout, že se specializuje na podnikatelské úvěry. Naopak, při nahlédnutí na internetové stránky zprostředkovatele je zřejmé, že tento se zabývá poskytováním podnikatelských úvěrů. Na daných stránkách je dokonce uvedeno, že neposkytuje spotřebitelské úvěry a zaměřuje se pouze na úvěry podnikatelské.

98. Soud tedy shrnuje, že žalobkyni nepřísluší ochrana poskytovaná spotřebiteli. Žalovaná totiž nemohla předpokládat, že žalobkyni poskytuje ve skutečnosti úvěr na osobní spotřebu, a nikoliv úvěr na náklady související se začátkem podnikání.

99. Nelze tedy úvěrovou smlouvu označit za neplatnou pro porušení norem zákona o spotřebitelském úvěru, ani ustanovení o. z. dedikovaných právě ochraně spotřebitele (žalobkyní odkazovaná ustanovení § 1812 a § 1813 o. z. o nutnosti výkladu ve prospěch spotřebitele a zneužívajících ujednáních atd.). Stejně tak nelze smlouvu považovat za neplatnou pro obcházení norem na ochranu spotřebitele či pro nepoctivé jednání žalované. Konečně nelze věc posoudit ani dle pravidel pro disimulovaná právní jednání.

100. Důvodnými přitom soud neshledal ani další důvody neplatnosti namítané žalobkyní.

101. Smlouva o úvěru není neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

102. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

103. Podle § 588 věty první o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

104. Soud nepřisvědčil žalobkyni, že poplatky by měly být ve smlouvě uvedeny skrytě a lstivě. Naopak, jak již bylo uvedeno, smlouva je přehledná a relativně stručná. Poplatek za sepis smluvní dokumentace je v ní zakomponován zcela zřetelně a jasně, stejně tak jako provize pro zprostředkovatele. To, že uvedené částky nebudou zaslány žalobkyni, nýbrž budou od jí zaslané částky odečteny, je ve smlouvě rovněž vyjádřeno zcela jasně (čl. 3 smlouvy). Poplatek ve výši 19 000 Kč nelze považovat za neúměrně vysoký, když jenom notáři žalovaná uhradila částku 9 620 Kč a když smlouvy nebyly opakovaně využívanými formuláři žalované, nýbrž byly sepsány právním zástupcem žalované právě pro účely projednávané věci.

105. Co se týče poukazu žalobkyně na úrok ve výši 70 % ročně, soud uvádí, že obchodní úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně (tj. 73 % ročně) za prodlení s platbou splátek. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta však nemůže být sama o sobě důvodem pro neplatnost, pouze pro moderaci (§ 2051 o. z.). Na tomto závěru nic nemění ani rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023 (BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2051 [Snížení smluvní pokuty soudem]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 22). Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy může nastat jen v případě, kdy by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, byť případně i ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta (LASÁK, Jan. § 2051 [Snížení smluvní pokuty soudem]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník. Závazkové právo. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025). Co se týče výše smluvní pokuty, je nutno vycházet z konkrétních okolností případu. Z judikatury lze nicméně zobecnit, že otazníky nad přiměřeností smluvní pokuty vznikají zpravidla u výše přesahující 0,5 % dlužné částky denně (BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2051 [Snížení smluvní pokuty soudem]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 4). V nyní projednávaném případě je smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně a je jí zajištěna pro žalovanou nejdůležitější povinnost žalobkyně, tj. povinnost splácet úvěr. Současně zde nejsou takové okolnosti sjednání smluvní pouty, které by zakládaly její nemravnost (k tomu například vizte výše průběh jednání u notáře). Dodat je pak zejména nutno to, že i kdyby byla daná smluvní pokuta neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jednalo by se o neplatnost pouze daného ujednání o smluvní pokutě, nikoliv neplatnost úvěrové smlouvy jako celku. Ani tak by tudíž nebylo možno vyhovět návrhu žalobkyně na určení neplatnosti úvěrové smlouvy. To stejné platí pro žalobkyní taktéž zmiňovanou smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč za nesplnění povinnosti prokázat žalované pojištění zastavených nemovitých věcí a vinkulaci. Částku 30 000 Kč nelze nadto považovat za nepřiměřeně vysokou utvrzované povinnosti spočívající v zajištění, že pokud by se se zástavnou něco stalo, nebude žalovaná připravena o jí investované prostředky. Neplatnost celé úvěrové smlouvy dále nemůže způsobit ani to, že pro její zajištění bylo využito zřízení zástavního práva na nemovité věci vyšší hodnoty.

106. Soud dále dodává, že zohledňovala-li žalobkyně při formulaci tvrzení o 70% úroku i výši zprostředkovatelské provize, je nutno znovu akcentovat, že smluvní vztah mezi žalobkyní a obchodní společností , právnická osoba, stojí do určité míry mimo rámec smlouvy o úvěru. Výše provize plyne ze zprostředkovatelské smlouvy uzavřené nikoliv s žalovanou, nýbrž s obchodní společností , právnická osoba, . Výši provize tak nelze zohledňovat při určení výše majetkového prospěchu na straně žalované.

107. Soud tedy uzavírá, že žalobkyní akcentovaná smluvní ujednání nezakládají, a to ani ve svém souhrnu, a ani při souhrnu s dalšími povinnosti žalobkyně sjednanými v úvěrové smlouvě (v nespotřebitelském vztahu – vizte výše), neplatnost smlouvy pro rozpor s dobrými mravy.

108. Důvodná není ani námitka žalobkyně, že smlouva o úvěru (či zástavní smlouva) by měla být neplatná, neboť , jméno FO, nebyl zmocněn k jejímu podpisu, neboť na plné moci nebyla žalobkyně identifikována údaji týkajícími se jejího podnikání. Soud v tomto ohledu uvádí, že žalobkyně je skutečně v plné moci ze dne 30. 11. 2021 identifikována rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Je nicméně nutno předně zopakovat, že na základě daného zmocnění nedošlo k podpisu smlouvy o úvěru ani zástavní smlouvy. Smlouvy byly podepsány jednatelem žalované a následně byly podepsány (na jiném místě) žalobkyní. , jméno FO, smlouvy nepodepisoval ani za jednu stranu. Jmenovaný byl zmocněn k uzavření dohody se svolení k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu. Případné vady plné moci jsou tedy bez významu ve vztahu k platnosti vlastních smluv. Nadto, soud formulaci plné moci považuje spíše za formalitu. Nedovozuje z ní (při spojení s dalšími listinami), že by byl , jméno FO, oprávněn jednat pouze ve věcech týkajících se nepodnikatelské činnosti žalobkyně.

109. Dále soud konstatuje, že smlouva o úvěru ani smlouva zástavní nejsou dle své povahy formulářovými smlouvami. Jak již bylo výše uvedeno, dané smlouvy byly vytvořeny žalovanou (jejím první zástupcem) pro účely nynějšího úvěru. Tvrdí-li žalobkyně dále, že se jedná o smlouvy adhezní (§ 1798 o. z.) uvádí soud, že žalobkyně v řízení netvrdila (ani neprokazovala), že by se aktivně pokoušela vyjednávat o obsahu smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že smlouvy neúspěšně žádala po , jméno FO, (uvedené se však nepodává z SMS zprávy ze dne 24. 11. 2021, na kterou v tomto ohledu žalobkyně odkazuje), nedodává však již, že by následně chtěla vyjednávat o obsahu smlouvy, a to konkrétně ohledně jaké části smlouvy. Sama žalovaná přitom v řízení vyjádřila ochotu jednat o obsahu smlouvy, byla-li by jí daná žádost sdělena. I na tomto místě soud dodává, že adhezní povaha smlouvy by mohla případně vyvolat neplatnost některých smluvních ujednání, nikoliv však smlouvy jako celku.

110. Soud dále zvažoval i případnou aplikaci § 1796 o. z., dle kterého je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Soud však na základě tvrzení žalobkyně neshledal naplnění podmínek tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti žalobkyně. Ani případné upozorňování notáře na zpoždění nemůže založit stav tísně, jak na něj pamatuje předmětné ustanovení. O tíseň se jedná totiž v případě, kdy je někdo či osoba jemu blízká ohrožen ve své fyzické či ekonomické existenci, případně prakticky donucen k určitému jednání, ale i tam, kdy je vystaven životnímu nebezpečí [například lékař využije nemoci pacienta (KOLMAČKA, Viktor, PETROV, Jan. § 1796 [Lichva]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník. Závazkové právo. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025). Případná opakovaná sdělení notáře o tom, že už měl být někde jinde (byla-li by prokázána), takovou situaci nepředstavují. To stejné platí i pro fakt, že žalobkyně si úvěr brala, aby mj. vyplatila některé exekuce syna. Co se pak týče nezkušenosti, lehkomyslnosti či rozumové slabosti, je nutno uvést, že žalobkyně je dle průběhu a obsahu výslechu osobou případně mírně sníženého intelektu, není nicméně osobou rozumově slabou, nezkušenou či lehkomyslnou. To ostatně ani sama žalobkyně netvrdila. Splněna není ani podmínka hrubého nepoměru plnění. Hodnota poskytnutého a přijatého plnění musí být ve vzájemném (hrubém) nepoměru. Hrubým je takový nepoměr, který je na první pohled evidentní a do očí bijící. Tuto aplikační podmínku nezaloží pouhá hodnotová nevyváženost nebo nepodmíněnost vzájemných plnění. Nepoměr musí být hrubý, na první pohled patrný (JANOUŠEK, Michal. § 1796 [Lichva]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5). Takový nepoměř však z úvěrové smlouvy neplyne.

111. Dále soud hodnotil, zda by nebylo namístě aplikovat § 433 o. z., dle kterého: (1) Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. (2) Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

112. V případě posouzení vztahu žalobkyně-žalovaná je nicméně nutno zohlednit, že žalovaná není v oblasti poskytování úvěrů odborníkem a nemá v dané oblasti jakkoli zásadní hospodářské postavení. Soud současně není názoru, že úvěrová smlouva by zakládala zřejmou a nedůvodnou nerovnováhu ve vzájemných právech stran. Žalovaná poskytla žalobkyni úvěr se smluvním obchodním úrokem ve výši 15 % ročně. Dluh si nechala zajistit zástavním právem a fakticky taktéž i exekutorským zápisem. Dluh dále utvrdila smluvní pokutou. Celá uvedená konstrukce (i ve spojení s dalšími smluvními ujednáními) však nepředstavuje zřejmou a nedůvodnou nerovnováhu. V případě úvěru má poskytovatel v zásadě jedinou povinnost, a to vyplatit úvěr. Je to naopak úvěrovaný, kdo se zavazuje pravidelně splácet poskytnutou částku, a tato jeho povinnost a související povinnosti (týkající se například právě zajištění) jsou v úvěrových smlouvách typicky zajišťovány a utvrzovány právě zástavním právem a smluvními pokutami.

113. Za důvodnou soud nevyhodnotil ani námitku, že smlouva o úvěru je neplatná pro omyl žalobkyně.

114. Podle § 583 o. z.: Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

115. Podle § 584 o. z.: (1) Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

116. Žalobkyně tvrdí, že žalobkyně byla žalovanou uvedena v právní omyl, neboť měla za to, že uzavírá úvěr pro své osobní potřeby. Podstatný omyl spočívá i v tom, že žalobkyně neměla možnost se dopředu seznámit s textem předmětných dokumentů.

117. Soud nesdílí názor žalobkyně, že by žalovaná snad měla uvádět žalobkyni v omyl ohledně povahy úvěru. Žalovaná od počátku konstantně komunikovala, že jde o úvěr podnikatelský (takto jí byla věc prezentována zprostředkovatelem). Tvrzení, že žalobkyně neměla dopředu možnost se seznámit se smlouvami, pak nezakládá její omyl ve smyslu citovaného ustanovení. Nadto, aby mohlo jít o právně relevantní omyl, muselo by jít o omyl omluvitelný: „V souladu se zásadou, že jen bdělým svědčí jejich práva (vigilantibus iura), způsobuje podstatný omyl neplatnost právního jednání pouze tehdy, pokud jde o omyl omluvitelný, jestliže jednající nemohl rozpoznat skutečný stav věci a zjistit existenci omylu ani poté, co by postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze na něm požadovat s ohledem na okolnosti případu (NS 29 Cdo 1830/2007 = Rc 55/2010). Nelze akceptovat, že by bylo možno se účinně dovolat neplatnosti pro omyl za situace, kdy by v omylu jednající zanedbal pro něj ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci a bez příčiny se ve svém úsudku nechal mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami týkajícími se právního jednání (NS 33 Odo 1560/2006). Jednající je povinen podle okolností konkrétního případu si sám zajistit odpovídající míru objektivních informací o okolnostech, resp. skutečnostech, které má za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního jednání, případně i využitím odborných znalostí třetí osoby (NS 33 Odo 519/2006)“ (BERAN, Vladimír. § 583 [Podstatný omyl]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 15). Soud není názoru, že žalobkyně by vynaložila obvyklou míru pečlivosti za účelem zjištění, že se jedná o podnikatelský úvěr. Sama si zřídila živnost, a to právě za účelem poskytnutí úvěru. Ač žalobkyně nezná zcela konkrétní rozdíly mezi podnikatelským a spotřebitelským úvěrem, je jí zřejmé, že se nejedná o stejné instituty. O tom svědčí její vyjádření během výslechu, že ač nezná rozdíl mezi podnikatelským a nepodnikatelským úvěrem, myslí si, že na IČO „by to měli mít jenom podnikatelé“. Dále soud uvádí, že žalobkyně sice tvrdí, že jí nebyla smlouva dopředu poskytnuta, netvrdí však ani, že by se textu smlouvy dožadovala opakovaně, či přímo po žalované (po , jméno FO, ). U notáře se věnovala pouze splátkovému kalendáři. Přitom i při zběžném prohlédnutí smlouvy o úvěru je její podnikatelský účel zcela zřejmý. V textu smlouvy je podnikatelský charakter opakovaně a tučně uveden. Jedním z dokumentů podepsaným žalobkyní je podnikatelský plán. I při vynaložení minimální péče by tedy žalobkyně bez obtíží seznala, že jde o podnikatelský úvěr. Zde dále soud nadto opakuje, že na základě provedeného výslechu , jméno FO, má za prokázané, že telefonicky hovořil s osobou, o které se domníval, že je to žalobkyně, která mu popisovala podnikatelský záměr.

118. Smlouva o úvěru není neplatná ani z důvodu absence odpovídajícího živnostenského oprávnění na straně žalované.

119. Podle § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon): Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

120. Žalovaná poskytla celkově pouze dva úvěry. První byl velmi rychle ukončen. Úvěr žalobkyni byl poskytnut z úspor jednatele žalované, nelze tedy předpokládat, že žalovaná by měla v plánu v budoucnu poskytování úvěru častěji opakovat (jednatel žalované to během výslechu vyloučil). Nelze tak hovořit o tom, že by se v jejím případě jednalo o soustavnou činnost. Muselo by se totiž jednat o činnost trvalého charakteru nebo vykonávanou opakovaně a pravidelně, byť třeba i jen několikrát či jednou v roce (typicky prodej jen vánočního nebo velikonočního zboží, sezónní prodej každoročně opakovaný). Činnost nemusí být vykonávána každodenně. Činnost jednorázová, nahodilá, vykonávaná výjimečně není živnostenským podnikáním. Zde je ale namístě posoudit i otázku, zda subjekt hodlá tuto činnost opakovat a v jakém časovém horizontu. Proto i provedení jen jednoho obchodu či poskytnutí služby by mohlo být považováno za podnikání, pokud by se tak stalo s úmyslem tuto činnost pravidelně opakovat. Za soustavnou činnost se považuje i taková činnost, která bude realizována v delším časovém horizontu, například stavba určitého komplexu. Posouzení soustavnosti je vždy věcí konkrétního případu a musí se přihlédnout také k povaze činnosti (KUNŠTÁTOVÁ, Tatiana. § 2 [Definice živnosti]. In: SOLOMONOVÁ, Kristýna, BALADA, Lukáš, KUNŠTÁTOVÁ, Tatiana, DICKELT, František. Živnostenský zákon. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 136, marg. č. 3).

121. I přes právě uvedené je dále nutno zdůraznit, že žalovaná má dle živnostenského rejstříku od 8. 9. 2020 zapsáno živnostenské oprávnění s oborem Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy. Podle nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, přitom pod danou živnost spadá zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty.

122. Soud tak na základě výše uvedených důvodů nemohl přisvědčit názoru žalobkyně, že smlouva o úvěru by měla být neplatná. Výrokem I rozsudku proto žalobu ve vztahu k úvěrové smlouvě zamítl.

123. Ve vztahu k nároku na určení neplatnosti zástavní smlouvy soud předně uvádí, že nemohl dospět k závěru o existenci naléhavého prvního zájmu. Určení neplatnosti zástavní smlouvy se totiž ve svém důsledku nedotkne věcných účinků zápisu zástavního práva v katastru nemovitostí. Na základě žalobkyní požadovaného rozhodnutí, tj. určení nesplatnosti zástavní smlouvy, by katastrální úřad neprovedl výmaz zástavního práva, neboť obsahem výroku, jehož vydání se žalobkyně domáhá, není ne/existence zástavního práva vloženého do katastru nemovitých věcí (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1705/2002, či sp. zn. 21 Cdo 58/2003).

124. V tomto ohledu lze citovat z odborné literatury, dle které „určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Není proto např. zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jestliže stav právní nejistoty nebo ohrožení práva může být vyřešen jen určením vlastnického práva žalobce, pro něž je posouzení platnosti smlouvy jen otázkou předběžnou. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti zástavní smlouvy není dán v případě, že platnost této smlouvy představuje jen předběžnou otázku pro závěr, zda tu zástavní právo k určité movité nebo nemovité věci, podniku nebo jiné věci hromadné, souboru věcí, pohledávce nebo jinému majetkovému právu, bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví, obchodnímu podílu, cennému papíru nebo předmětu průmyslového vlastnictví je či není.“ (DRÁPAL, Ljubomír. § 80 [Druhy žalob]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 528).

125. I kdyby nicméně neplatilo právě uvedené, žalobkyně neplatnost zástavní smlouvy dovozuje z akcesorické povahy zástavního práva a z neplatnosti smlouvy o úvěru. Jelikož soud žalobu o úvěru jako neplatnou neposoudil (vizte výše), nemohl by (v případě existence naléhavého právního zájmu) vyhovět ani žalobě na určení neplatnosti zástavní smlouvy. Konečně je nutno k dané otázce dodat, že zástavní smlouva dle textu zajišťuje veškeré dluhy, které vznikly, či vzniknou v souvislosti s úvěrovou smlouvou, a to jmenovitě mj. i nároky vzniklé z bezdůvodného obohacení a náklady spojené s vymáháním pohledávek zástavního věřitele, které ze Smlouvy o úvěru nebo v souvislosti s ní vzniknou. Ani případná neplatnost smlouvy o úvěru a z toho plynoucí vznik bezdůvodného obohacení by tak samy o sobě nesvědčily pro závěr o neplatnosti zástavní smlouvy (minimálně v rozsahu zajištění tohoto bezdůvodného obohacení).

126. Závěrem a pro úplnost soud dodává, že v rámci tvorby svých nosných závěrů nepřihlédl k výslechu , jméno FO, . Je tomu jednak proto, že výslech uvedeného svědka byl žalovanou navržen po nastoupení účinků koncentrace, bylo by tak nutno se zabývat jeho přípustností. Zde soud uvádí, že daný důkazní návrh provedl neboť jej zaprvé vyhodnotil jako důkazní návrh, který by mohl zpochybnit doposud provedené dokazování ohledně ne/existence propojení žalované a obchodní společnosti , právnická osoba, (např. výslech jednatele žalované), a jedná se tak o výjimku z koncentrace. Dále by bylo možno v případě daného svědka uvažovat o provedení jeho výslechu i bez návrhu účastníku dle § 120 odst. 2 in principio o. s. ř., neboť bylo potřeba zjistit skutkový stav ohledně funkce zprostředkovatele a jeho propojení s žalovanou a neboť daný důkaz vyplynul ze spisu (na danou osobu například soud odkázala obchodní společnost , právnická osoba, ve vztahu k otázkám položeným písemně soudem). Zejména soud ale k danému svědkovi uvádí, že jeho výslech nevyužil, neboť , jméno FO, neuvedl prakticky žádné okolnosti, které by si k předmětnému obchodnímu případu vybavoval. Hovořil velmi nejistě a povětšinou vycházel ze své obecné praxe ve všech případech, a ne ze svých vzpomínek na případ žalobkyně. Výpověď daného svědka nadto soud hodnotí jako nevěrohodnou. Svědek odpovídal jednoznačně na otázky, které nemohly být jemu (resp. obchodní společnosti , právnická osoba, ) k neprospěchu. V případě otázek, které již mohly jemu a zprostředkovateli přinést negativní výstupy, odpovídal svědek vyhýbavě a tvrdil, že si případ žalobkyně nevybavuje. Takovou výpověď nemůže soud jinak, než hodnotit jako nevěrohodnou.

127. Závěrem soud dodává, že nepřehlédl, že žalobkyně dovozovala důvodnost svého nároku mj. i z rozhodnutí jiných okresních a krajských soudů týkajících se právě otázky ne/platnosti smluv o úvěru formálně uzavřených jako podnikatelské. Soud se s uvedenými rozhodnutími seznámil a provedl je k důkazu, avšak pro stručnost a přehlednost jejich závěry nerekapituloval v rámci skutkových zjištění. K daným rozhodnutím pak uvádí, že s obecnými právními východisky daných rozsudků se bez dalšího ztotožňuje a tato taktéž aplikoval i v nyní projednávané věci. Z daných rozhodnutí však jednoznačně plyne, že jsou založena na vysoce specifických skutkových okolnostech té každé jednotlivé věci. To je ostatně zcela logické, když je soudu uloženo, aby v tomto typu sporů posuzoval okolnosti sjednávání smlouvy a legitimní očekávání (dobrou víru) úvěrujícího. To zapříčiňuje, že závěry daných rozhodnutí nelze automaticky přenášet na projednávanou věc. Dodat lze, že žalovanou odkazovaná rozhodnutí se v podstatných rysech často od projednávané věci zásadně odlišují. Většina z nich se týká profesionálních poskytovatelů úvěrů (typu , právnická osoba, atp.), kteří poskytují jak spotřebitelské, tak podnikatelské úvěry. V mnohých případech to byl právě poskytovatel úvěru, kdo bez vědomí žadatele do smlouvy zakomponoval IČO, které si sám nalezl na internetu, aniž by to s žadatelem jakkoli probral. Často se jednalo o zavedenou praxi poskytovatele, který v případě zjištění o existenci živnosti, automaticky vyhotovil smluvní dokumentaci k podnikatelskému úvěru a o skutečnou stránku věci se nikterak nezajímal. Většina z případů akcentovaných žalobkyní se nadto netýká situace, ve které byl zapojen i zprostředkovatel (případně se jednalo o zprostředkovatele poskytovatele úvěru). Je-li pak přítomen zprostředkovatel, úvěrující se zcela spoléhal na něj a o nic dalšího se nezajímal. V nyní projednávané věci nicméně nebylo IČO žalobkyně do smlouvy vepsáno automaticky, žalobkyně si živnost musela aktivně sama zřídit a IČO zprostředkovateli sdělit. Žalovaná není profesionálním poskytovatelem úvěru a byla oslovena zprostředkovatelem žalobkyně s návrhem na poskytnutí podnikatelského úvěru. Jednatel žalované konečně hovořil s osobou, o které byl přesvědčen, že se jedná o žalobkyni, a která mu sdělovala detaily svého podnikatelského záměru.

128. Soud tedy shrnuje, že nevyhověl ani nároku na určení neplatnosti zástavní smlouvy. I tento nárok tedy zamítl (výrok II rozsudku).

129. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 701,18 Kč. Tato částka se sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”). Předmětem věci byl nárok žalobkyně na určení neplatnosti úvěrové smlouvy a nárok na určení neplatnosti zástavní smlouvy. Ve vztahu k úkonům právní služby učiněným právním zástupcem žalované do 31. 12. 2024 vycházel soud z tarifní hodnoty ve výši 85 000 Kč [§ 9 odst. 3 písm. a) a. t. pro určení neplatnosti úvěrové smlouvy a § 9 odst. 4 písm. b) pro určení neplatnosti zástavní smlouvy] a ve vztahu k úkonům právní služby učiněným po 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 178 000 Kč [§ 9 odst. 3 písm. a) a. t. pro určení neplatnosti úvěrové smlouvy a § 9 odst. 4 písm. a) pro určení neplatnosti zástavní smlouvy]. Náklady žalované se tak sestávají z částky 4 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k žalobě ze dne 6. 3. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 4. 2024, z částky 4 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření ze dne 2. 5. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 000 Kč (2 x 4 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 6. 2024, z částky 4 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 8. 2024, z částky 4 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 10. 2024 a z částky 8 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 5. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.. Dále jsou náklady tvořeny cestovní náhradou právního zástupce žalované za cesty z , adresa, na soudní jednání ve výši 13 013,62 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 4. 2024 náhrada 2 545,46 Kč za 248 ujetých km v částce 1 945,46 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 6. 2024 náhrada 2 538,27 Kč za 248 ujetých km v částce 1 938,27 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 8. 2024 náhrada 2 538,27 Kč za 248 ujetých km v částce 1 938,27 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 10. 2024 náhrada 2 538,27 Kč za 248 ujetých km v částce 1 938,27 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 5. 2025 náhrada 2 853,35 Kč za 248 ujetých km v částce 1 953,35 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. K uvedeným částkám je konečně nutno přičíst daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 60 083,62 Kč ve výši 12 617,56 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.