19 C 97/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně GmbH & Co. KG. zahraniční osoba reg. č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně, 3525 Sallingberg, Rakouská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B, 399 01 Kovářov o zaplacení 10 033 020 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. III. První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. IV. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovaným solidární povinnost zaplatit žalobkyni jednak částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení a paušalizované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, a dále částku částka. Žalobkyně vylíčila, že dne datum uzavřela, coby kupující, s první žalovanou, coby prodávající, kupní smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout první žalované zálohu na kupní cenu ve výši částka a první žalovaná se zavázala žalobkyni dodat celkem hodnota m3 dřeva v měsíčních dodávkách v období od června do září roku 2024. Nedošlo však k předání ani první dodávky. Žalobkyně pro podstatné porušení smlouvy (první žalovaná zboží nedodala) od kupní smlouvy odstoupila. Žalobkyně dovodila, že tím vzniklo na straně první žalované bezdůvodné obohacení, pokud jde o žalobkyní zaplacenou zálohu na kupní cenu v částce částka odpovídající částce částka. Pokud jde o požadavek na zaplacení částky částka, žalobkyně vylíčila, že v písemné kupní smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka pro případ, že prodávající poruší své povinnosti související s dodáním zboží ve sjednaném množství a termínech. Druhý žalovaný k dluhu první žalované přistoupil a zavázal se uhradit žalobkyni zaplacenou zálohu ve výši částka. Žalovaní žalobkyni neplnili, ačkoliv byli o zaplacení upomenuti i zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, v podání ze dne datum namítali, že „jsou názoru, že k dnešnímu dni nemají vůči žalobkyni závazek v žalované výši“. Žalovaní uvedli, že nepopírají, že k jednání o koupi dřevní hmoty došlo, žalobní tvrzení jsou však z pohledu žalovaných obecná a nekonkrétní. Určitá dřevní hmota již byla nezpochybnitelně dodána, avšak to žalobkyně v žalobě nereflektovala, pročež rozhodně nemá jakýkoli nárok na žalobou uplatněnou částku. Žalovaní také deklarovali, že „tuto skutečnost jsou žalovaní připraveni v rámci nadcházejícího řízení prokazovat“.

3. Posuzovaná věc je věcí s cizím prvkem, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je zahraniční osobou. První žalovaná, která má sídlo v České republice, může být žalována cizozemskou žalobkyní v České republice podle čl. 4 odst. 1, ve spojení s čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) čísla 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Druhý žalovaný, který má bydliště v České republice, může být žalován cizozemskou žalobkyní v České republice podle čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Soud v České republice je mezinárodně příslušným k projednání a rozhodnutí věci, ostatně otázka mezinárodní příslušnosti soudu byla řešena také soudem odvolacím (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka; k otázce rozhodného práva srov. odůvodnění níže).

4. Z provedeného dokazování listinnými důkazy soud učinil tato skutková zjištění:

5. Podle listiny zachycující smluvní ujednání žalobkyně a první žalované ze dne datum, první žalovaná (prodávající) a žalobkyně (kupující) dne datum písemně ujednaly, že žalobkyně od první žalované kupuje dřevní hmotu v objemu 5 850 m3 (čl. I., čl. II., čl. V.). Kupní cena měla být stanovena podle aktuálního ceníku (čl. IV.) První žalovaná měla předmět koupě dodat v ujednaných dodávkách v období od června do září roku 2024 (čl. III.). Žalobkyně se zavázala zaplatit první žalované zálohu na kupní cenu ve výši částka (čl. IV.). V čl. VI. Žalobkyně a první žalovaná sjednaly smluvní pokutu ve výši částka, kterou se první žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni pro případ, že poruší povinnost dodat předmět koupě; bylo také ujednáno, že smluvní pokuta je splatná na výzvu žalobkyně. Současně žalobkyně a první žalovaná projevily vůli, aby se závazek řídil českým právem (zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“; čl. VII.). Za první žalovanou jednal (listinu podepsal) druhý žalovaný.

6. Podle dokladu o zaplacení ze dne datum, žalobkyně uvedeného dne zaplatila první žalované zálohu na kupní cenu ve výši částka.

7. Podle listiny označené žalobkyní „Přistoupení k dluhu“, druhý žalovaný dne datum písemně prohlásil žalobkyni, a to v kontextu skutečností shrnujících okolnosti uzavření kupní smlouvy ze dne datum mezi první žalovanou a žalobkyní a obsah jednotlivých jejích ujednání, že do datum zaplatí částka a veškeré ztráty z této částky.

8. Podle listiny označené „Věc: Odstoupení od nákupu dřevní hmoty…“, ze dne datum, adresované první žalované, právní zástupce žalobkyně sepsal oznámení adresované první žalované, o tom, že žalobkyně odstupuje od kupní smlouvy ze dne datum, a to z důvodu, že první žalovaná nedodala předmět koupě. Současně zástupce žalobkyně vyzval první žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. První žalovaná měla podle výzvy plnit do datum. Podle doručenky datové zprávy – ID zprávy 1491721275 byla písemnost odeslána první žalované do datové schránky dne datum, téhož dne byla datová zpráva první žalované doručena.

9. Podle listiny označené „Věc: Odstoupení od nákupu dřevní hmoty…“, ze dne datum, adresované druhému žalovanému, právní zástupce žalobkyně sepsal oznámení adresované druhému žalovanému, o tom, že žalobkyně odstupuje od kupní smlouvy ze dne datum uzavřené s první žalovanou, a to z důvodu, že první žalovaná nedodala předmět koupě. Zástupce žalobkyně také poukázal na to, že druhý žalovaný přistoupil k dluhu první žalované. Současně zástupce žalobkyně vyzval druhého žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Druhý žalovaný měl podle výzvy plnit do datum. Podle podacího archu ze dne datum byla zásilka adresovaná druhému žalovanému předána k poštovní přepravě dne datum.

10. Soud si provedeným dokazováním obstaral pro objasnění skutkového stavu (a navazující právní posouzení) dostatečná skutková zjištění, důkazní návrhy účastníků byly vyčerpány (žalovaní žádné důkazy nenavrhli), soud ani nenaznal potřebu doplnění dokazování postupem dle § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

11. Co se týče hodnocení důkazů, účastníci nebrojili proti pravosti a správnosti listin provedených k důkazu a v řízení ani nevyšly najevo skutečnosti, které by zavdávaly příčinu k jakýmkoliv pochybnostem o pravosti a věrohodnosti důkazů.

12. Závěr o skutkovém stavu je následující: První žalovaná (prodávající) a žalobkyně (kupující) dne datum písemně ujednaly, že žalobkyně od první žalované kupuje dřevní hmotu v objemu 5 850 m3. První žalovaná měla předmět koupě dodat v ujednaných dodávkách v období od června do září roku 2024. V řízení nebylo prokázáno, že by první žalovaná žalobkyni jakékoliv množství dřevní hmoty dodala, žalovaní ostatně cestou procesí obrany (v rámci obranných tvrzení) ani neupřesnili, jaké „určité“ množství dřevní hmoty bylo podle jejich skutkové verze dodáno. Soud tak vycházel z toho, že žádnou dřevní hmotu první žalovaná žalobkyni nedodala. Žalobkyně podle ujednání v kupní smlouvě zaplatila první žalované zálohu na kupní cenu ve výši částka. V kupní smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka, splatná na výzvu žalobkyně, kterou se první žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni pro případ, že poruší povinnost dodat předmět koupě. V písemné kupní smlouvě žalobkyně a první žalovaná projevily vůli, aby se závazek řídil českým právem. Druhý žalovaný dne datum písemně projevil vůli zaplatit dluhy první žalované vůči žalobkyni. Písemností ze dne datum, která byla doručena první žalované dne datum a druhému žalovanému byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovní služeb dne datum, žalobkyně projevila vůli od kupní smlouvy odstoupit a vyzvala žalované k vrácení zálohy na kupní cenu ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Právní posouzení 13. Závěr o skutkovém stavu, pokud jde o ujednání o koupi a prodeji dřevní hmoty, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně a první žalovaná mají místa podnikání v různých státech, které jsou smluvními státy Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne datum, publikované pod č. 160/1991 Sb. (dále jen „CISG“), vedl k tomu, že závazek vzešlý z kupní smlouvy ze dne datum bylo třeba posoudit, resp. při posouzení vzájemných práv a povinností účastníků bylo třeba postupovat podle CISG. V písemné kupní smlouvě smluvní strany nevyloučily použití CISG, na překážku závěru o použití CISG není ani skutečnost, že smluvní strany projevily vůli, aby se závazek řídil českým právem, ostatně CISG je součástí českého právního řádu.

14. Povinností prodávající (první žalované) bylo dodat předmět koupě, tj. dřevní hmotu v ujednaném množství (článek 30, článek 33 písm. b) CISG). První žalovaná porušila povinnost dodat žalobkyni v ujednané době zboží, nedodala jej ani v dodatečné lhůtě, kterou jí žalobkyně fakticky až do března roku 2025 poskytla (tehdy žalobkyně projevila vůli od smlouvy odstoupit – k tomu v podrobnostech níže), čímž bylo založeno právo kupující žalobkyně od kupní smlouvy odstoupit (článek 45 odst. 1 písm. a), článek 49 odst. 1 písm. b) CISG). Písemností ze dne datum žalobkyně srozumitelně a určitě projevila vůli od kupní smlouvy odstoupit. Prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy nabylo účinnosti oznámením první žalované (článek 26 CISG), k čemuž došlo dnem datum. Odstoupení od kupní smlouvy mělo za účinek, že žalobkyně, která podle kupní smlouvy plnila (zaplatila zálohu na kupní cenu ve výši částka), mohla požadovat zpět od první žalované to, co žalobkyně první žalované na záloze na kupní cenu zaplatila (článek 81 odst. 2 CISG), tj. částku částka.

15. Žalobkyně vyjma požadavku na vrácení zálohy na kupní cenu nárokovala také smluvní pokutu sjednanou ve výši částka. Při posouzení tohoto nároku soud vycházel z ust. § 2048 odst. 1 o. z. (k aplikovatelnosti českého práva jako práva rozhodného, a tedy i nezbytnosti užití o. z. ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvní pokuty, srov. skutečnost, že žalobkyně a žalovaná ujednaly volbu práva – českého práva).

16. Podle ust. § 2048 odst. 1 věta první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Žalobkyně a první žalovaná ujednaly pro případ porušení smluvené povinnosti první žalované (dodat předmět koupě) smluvní pokutu ve výši částka, věřitelka (žalobkyně) proto mohla v souladu s ust. § 2048 odst. 1 o. z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda jí porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

18. Pokud jde o platební povinnosti druhého žalovaného (ve vztahu k požadavku žalobkyně na vrácení zaplacené zálohy na kupní cenu a požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty), vycházel soud z ust. § 1892 odst. 1 o. z. (k aplikovatelnosti českého práva jako práva rozhodného, a tedy i nezbytnosti užití o. z., srov. skutečnost, že druhý žalovaný má bydliště v České republice, a dále ust. čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu rady (ES) číslo 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

19. Podle ust. § 1892 odst. 1 o. z., kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

20. Druhý žalovaný projevil vůli přistoupit k dluhům první žalované, žalobkyně zjevně jeho příslib přijala, a to přinejmenším konkludentně (ustanovení § 1892 odst. 1 o. z. neurčuje žádný požadavek na formu dohody o přistoupení k dluhu). Druhý žalovaný se tak stal dlužníkem vedle původního dlužníka, jímž byla první žalovaná, a je spolu s první žalovanou zavázán společně a nerozdílně. Žalovaní (a to ani druhý žalovaný) cestou obrany v tomto řízení ostatně ani nezpochybňovali, že projevy vůle jednajících je třeba vykládat tak, že došlo k přistoupení k dluhu první žalované ze strany druhého žalovaného.

21. Dluh žalovaných z titulu nevrácené zálohy na kupní cenu, jakož i dluh žalovaných z titulu smluvní pokuty, jsou dluhy splatnými na výzvu věřitele, tj. žalobkyně (k tomu srov. ust. § 1958 odst. 2 o. z., ve vztahu ke smluvní pokutě kupní smlouva zahrnovala i ujednání o splatnosti na výzvu věřitele).

22. Výzva k plnění byla první žalované doručena dne datum, druhému žalovanému byla zásilka odeslána (předána k poštovní přepravě) dne datum a má se za to, že druhému žalovanému došla dne datum (ust. § 573 o. z.).

23. Žalobkyně plnění nárokovala v korunách českých. Soud při úvaze, zda je třeba, pro potřebu přepočtu zůstatku dluhů žalovaných (v měně EUR) na ekvivalent v měně Kč, vycházet ze směnného kurzu platného pro den datum (tehdy mohli již oba žalovaní podle výzvy k plnění žalobkyni plnit), či pro den datum (lhůta, kterou žalobkyně určila ve výzvě k zaplacení), dospěl k závěru o tom, že spravedlivému uspořádání vztahů a respektování východisek vyjádřených např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, bude lépe odpovídat vycházet ze směnného kurzu platného ke dni datum. S ohledem na okolnosti projednávané věci není třeba pochybovat o tom, že lhůta k plnění určená žalobkyní podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. je lhůtou určenou ve prospěch dlužníků - žalovaných ve smyslu § 1962 odst. 2 o. z. Ihned po výzvě žalobkyně mohli žalovaní plnit a žalobkyně by v takovém případě nebyla oprávněna plnění odmítnout, byť by ještě lhůta bez zbytečného odkladu neuplynula (k tomu srov. komentář k ust. § 1958 o. z. [Čas plnění a výzva věřitele]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2014, s. 1011, marg. č. hodnota.).

24. Ke dni datum odpovídal směnný kurz částka ekvivalentu částka, a tedy dluhy žalovaných v celkové výši částka (částka + částka) odpovídaly ekvivalentu částka.

25. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši částka (částka + částka), tento pro žalované příznivější návrh nemohl soud překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

26. Žalovaným vznikla také povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (ust. §§ 1968 věta první, 1970 o. z.), a to od prvého dne jejich prodlení, tj. ode dne datum (plnit měli žalovaní nejpozději do datum). Za dobu od datum do zaplacení náleží žalobkyni úrok z prodlení z důvodně nárokovaných částka. Výše úroku z prodlení, tj. 12 % ročně, se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném do datum.

27. Jelikož se žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení již ode dne datum, a v té době žalovaní s plněním ještě neprodlévali, musela být žaloba v dotčeném rozsahu zamítnuta. Žalobu soud musela zamítnout také v té části, v níž žalobní požadavek, z hlediska výše úroku z prodlení, převyšoval 12 % (tj. o 0,75 % ročně). Soud při vyhlášení rozsudku nesprávně uvedl, že zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka, správně mělo být uvedeno částka (žalobkyně se ostatně domáhala úroku z prodlení z důvodně nárokovaných částka, nikoli toliko z částky částka). Náprava je soudem činěna cestou opravného usnesení.

28. Vlivem prodlení žalovaných se splněním peněžitého dluhu vznikla žalovaným také povinnost zaplatit žalobkyni paušalizované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Shora vyloženými dílčími závěry vedoucími ke konečnému závěru o důvodnosti žaloby je současně vypořádána (i ne zcela konkrétní a vyčerpávající) obrana žalovaných. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by vedly k závěru o tom, že žalovaní žalobkyni nedluží, ostatně obrana žalovaných ani nebyla založena na tom, že by jejich platební povinnosti dodatečně zanikly (že by žalovaní po vzniku platebních povinností přivodili jejich zánik). Rozhodnutí o nákladech řízení 30. Současně bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení, a to podle zásady procesního (ne)úspěchu toho kterého z účastníků. Procesně úspěšnější byla žalobkyně, soud postupoval podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť neúspěch žalobkyně hodnotil jako neúspěch v poměrně nepatrné části (jednalo se o neúspěch toliko ohledně části příslušenství dluhu).

31. Náhradu nákladů řízení žalobkyně tvoří: (1) náhrada za zaplacený soudní poplatek v částce částka; (2) odměna zástupce žalobkyně stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.“), sestávající z těchto položek: (i) odměna zástupce ve výši částka za každý úkon právní služby spočívající v převzetí věci a přípravě zastoupení, v sepisu předžalobní výzvy, sepisu žaloby, sepisu podání ve věci samé ze dne datum, účasti na jednání před soudem dne datum a účasti na jednání před soudem dne datum (ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t.), celkem částka (6 x částka); (ii) odměna zástupce ve výši částka za sepis vyjádření ze dne datum (ust. § 11 odst. 2 písm. c) a. t.); (3) náhrada hotových výdajů po částka ke každému ze shora specifikovaných úkonům právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.), tj. částka (7 x částka); (4) náhrada jízdních výdajů zástupce žalobkyně v souvislosti s cestou na jednání před soudem dne datum, tj. náhrada ve výši částka za 418 ujetých km (na trase ze sídla zástupce žalobkyně do sídla soudu a zpět) v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a částka/km náhrada za použití vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.; (5) náhrada za promeškaný čas cestou zástupce žalobkyně na jednání před soudem a zpět ve výši částka (8 x 30 minut) dle ust. § 14 a. t.; (6) náhrada za daň z přidané hodnoty v částce částka, počítáno v sazbě 21 % z položek pod body (2) až (5) shora. Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí celkem částka (po zaokrouhlení).

32. Jelikož jde v případě žalovaných o samostatné procesní společenství, bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a každým z žalovaných zvlášť. Z rozhodovací praxe obecných soudů prezentované např. usneseními Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka plyne, že výrok o solidární (společné a nerozdílné) povinnosti k náhradě nákladů řízení přichází v úvahu jen u tzv. nerozlučných společníků. Nejde-li o tento druh společenství, je třeba o povinnosti každého z účastníků, kteří vystupují na téže straně a kterým je náhrada ukládána, rozhodnout samostatně podle pravidel obsažených v § 142 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. Ke stejnému závěru, tj. závěru o nemožnosti zavázat samostatné procesní společníky solidární nákladovou povinností, dospěl Nejvyšší soud také v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

33. Poměr (vzájemný podíl) žalovaných na předmětu řízení nelze určit, soud proto rozdělil nákladovou platební povinnost mezi žalované rovným dílem. Z částky částka připadlo na každého z žalovaných částka.

34. Uložené povinnosti jsou žalovaní povinni splnit ve lhůtách určených podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve trojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.