23 C 166/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno s. r. o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 94 605 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, sezákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši8,25%, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradunákladů řízení ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se v žalobě podané dne , Anonymizováno, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s tvrzením, že ji na základě smlouvy o zápůjčce vložila na bankovní účet a žalovaná jí na výzvu tuto částku nevrátila. Jednalo se o ústní smlouvu a strany si ve smlouvě neurčily, kdy má být zápůjčka vrácena. Žalobkyně proto učinila písemnou výpověď z předmětné smlouvy o zápůjčce dne , datum, , když tuto výpověď odeslala žalované doporučeným dopisem ze dne , datum, . V souladu s § 2393 odst. 1 občanského zákoníku vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení zapůjčených peněz ve lhůtě šesti týdnů, tj. do , datum, . Žalovaná na výpověď smlouvy o zápůjčce nereagovala a zapůjčené peníze žalobkyni nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , ale žalovaná ani poté dluh nezaplatila. Žalobkyně požadovala vrácení zápůjčky v českých korunách, a proto v tomto směru provedla v žalobě přepočet dle kursu platného ke dni splatnosti pohledávky, to je ke dni , datum, , při kursu EUR , částka, . Pohledávka po přepočtu činí částku ve výši , částka, .

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že se žalobkyní nikdy neuzavřela smlouvu o zápůjčce a žalobkyně jí uvedenou částku poskytla v rámci obchodní spolupráce.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně poskytla na účet žalované částku , částka, dne , datum, a že byla zakoupena kosmetika ve výši , částka, z , Anonymizováno, .

4. Soud prvního stupně z provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastnicemi nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaná neprokázala obsah ani existenci inominátní dohody ohledně společné investice do kosmetického zboží, zejména specifikací tohoto zboží, tudíž jí nesvědčí právní důvod k převzetí uvedené částky a jedná se o bezdůvodné obohacení na její straně, které je podle § 2991 odst. 1 a § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník OZ povinna žalované vydat. Soud dále dovodil, že není spravedlivé, aby bylo žalované uloženo vydat kosmetické zboží s ohledem na jeho nedostatečnou specifikaci a pochybnost o jeho stavu, když může být již pro expiraci. S tímto odůvodněním soud žalobě vyhověl.

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a soudu prvního stupně vytkla neúplný závěr o skutkovém stavu věci, který nezohledňuje skutkové zjištění o důvodech poskytnutí částky , částka, ze strany žalobkyně o z výpovědi svědkyně , jméno FO, . Žalovaná poukázala na to, že z této výpovědi jednoznačně vyplývá, že žalobkyně poskytla peníze žalované na nákup kosmetického zboží, na němž se každá z účastnic podílela jednou polovinou. Dle názoru žalované obě účastnice projevily vůli zřídit mezi sebou závazek ve smyslu § 1724 odst. 1, kde se stanoví, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Odst. 2 ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon. Obě účastnice projevily vůli zřídit mezi sebou závazek o nepojmenované smlouvě a nelze jí vytýkat nedostatek náležitostí. Z výpovědi svědkyně bylo dle žalovaného prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peníze za konkrétním účelem a žalovaná zakoupila kosmetického zboží. Vlastnické právo žalobkyně, k polovině zboží nesporuje, splnila dohodu účastnic. Žalobkyně se nedomáhala vydání zboží. Žalovaná vytkla soudu nesprávnost právního posouzení věci, které spočívá v tom, že nelze usuzovat jen z existence právního důvodu plnění, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života a je třeba zvažovat, zda i přes nedostatek výslovného a přesného zformulování vzájemných práv a povinností, dané osoby svým počínáním nenaplnily předpoklady pro vznik právního vztahu.

6. Žalobkyně v replice k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a odvolání shledal důvodným. Dle odvolacího soudu odvolatelka oprávněně vytkla soudu prvního stupně, že řádně nezhodnotil skutková zjištění, zejména výpověď svědkyně , jméno FO, . Dále odvolací soud vyslovil závěr, že se míjí názor soudu prvního stupně s důkazními zjištěními. Provedené důkazy nasvědčují tomu, že mezi účastnicemi byla v rozhodné době obchodní spolupráce, v jejímž rámci došlo i k navázání smluvního vztahu v souvislosti s provedením předmětné platby žalobkyně ve prospěch žalované – konkrétně o společné koupi kosmetického zboží, které pak měla žalobkyně coby obchodní zástupkyně žalované nabízet k prodeji. Dále odvolací soud zmínil, že soud prvního stupně konstruuje neurčitost smluvního ujednání účastnic na základě úvahy, že není zřejmá konkrétní specifikace dotyčného zboží. Taková okolnost však nemůže být sama o sobě důvodem neplatnosti smlouvy, neboť, podstatné je, na čem se účastnice stran předmětu smlouvy dohodly. Občanskoprávní vztahy ovládá princip smluvní autonomie, což znamená, že je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů mj. to, jaký bude obsah jejich smlouvy. Uvedená úvaha ani nekoresponduje s obsahem výpovědí jednatelky žalované i svědkyně , jméno FO, , z nichž se podává, že účastnicemi byl domluven společný nákup konkrétního kosmetického zboží. Sama žalobkyně tvrdila, že jednatelka žalované proškrtávala seznam zboží. Není nijak rozhodné, zda zboží ze seznamu vybírala jednatelka žalované, jestliže došlo mezi účastnicemi ke smluvnímu koncensu, na jehož základě žalobkyně prokázala předmětnou částku. K tomu, aby soud prvního stupně mohl posoudit závazkový vztah účastnic, jevící se jako smlouva inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 OZ či-li závazku ze smluv příkazního typu § 2430 až 2520 OZ, není podrobná specifikace tohoto zboží zapotřebí. Podstatné je, že se účastnice smlouvy shodly na jejím předmětu a žalobkyně ani nezpochybnila, že dotyčné zboží bylo ze strany žalované nakoupeno. Odvolací soud shrnul, že důvody napadeného rozsudku jsou založeny na nedostatečném zhodnocení důkazních zjištění. Soud prvního stupněm je vázán právním názorem soudu odvolacího a v novém řízení zhodnotí skutková zjištění z listin vyjma ve smyslu § 118b odst.1 nepřípustného důkazu zprávou, předloženou po koncentraci řízení a zejména z výpovědí vyslechnutých osob tak, aby bylo zřejmé, na jakém důkazním základě činí svůj závěr. Pro obsah smlouvy, tím spíše smlouvy inominátní, je určující vůle smluvních stran (viz § 556 OZ a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 61/2017 a nikoliv představa třetí osoby o tom, co by daná smlouva měla obsahovat. Zjistí-li soud existenci závazkového vztahu mezi účastnicemi, bude se zabývat i tím, jak byl ze strany té které z nich její závazek plněn.

8. Soud prvního stupně vyšel ze závazného právního názoru Městského soudu v Praze, vyzval podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 žalobce, aby podle závěru Městského soudu v Praze, že došlo ke konsensu mezi účastnicemi a byl domluvený společný nákup konkrétního kosmetického zboží a nejednalo se o zápůjčku, ani o bezdůvodné obohacení, aby doplnil tvrzení, co tedy bylo konkrétně předmětem této dohody mezi stranami a jaká byla vůle stran. K tomu právní zástupce žalobce setrval na tom, že se jednalo o zápůjčku nebo o bezdůvodné obohacení na straně žalované a pokud žalovaná tvrdí, že došlo k jiné smlouvě, tak ať doplní tvrzení a navrhne důkazy, o jakou smlouvu šlo.

9. K tomu právní zástupce žalované poukázal na bod 4 odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze, když i Městský soud v Praze vychází z toho, že dosavadní důkazní zjištění nasvědčují tomu, že mezi účastnicemi byla v rozhodné době obchodní spolupráce v jejímž rámci došlo i k navázání smluvního vztahu v souvislosti s provedením předmětné platby žalobkyně ve prospěch žalované, konkrétně o společnou koupi kosmetického zboží, které pak měla žalobkyně coby obchodní zástupkyně žalované nabízet k prodeji. Z toho dle názoru žalované plyne, že účastnice sdružily prostředky, aby nakoupily zboží, žalovaná splnila svoji povinnost toto zboží nakoupit po dohodě s žalobkyní. Žalovaná tedy splnila svoji povinnost, protože od počátku tvrdila, že měla jenom nakoupit a žalobkyně prodávat. Právní zástupce žalované vyšel z názoru Městského soudu, že došlo k uzavření dohody o obchodní spolupráci a došlo tedy k navázání smluvního vztahu v souvislosti s provedením předmětné platby žalobkyně ve prospěch žalované, konkrétně o společnou koupi kosmetického zboží, které pak měla žalobkyně coby obchodní zástupkyně žalované nabízet k prodeji. Dle přesvědčení žalované žalovaná svoji část dohody splnila a bylo na žalobkyni, aby to zboží prodávala v rámci workshopu, k čemuž tedy ze strany žalobkyně nedošlo. Žalovaná zakoupila kosmetické zboží tak, jak se s žalobkyní dohodly a žalobkyně odmítla jeho prodej, a proto žalovaná pro zmenšení škody některé zboží sama prodala. O zápůjčku se nejedná, dle odvolacího soudu se ani nemůže jednat o bezdůvodné obohacení. Městský soud došel k závěru, že nevadí, že není inominátní smlouva přesně specifikována a že je rozhodná vůle stran. Městský soud vyjevil svůj názor, že ke kontraktu došlo a že není na škodu, že nebylo řádně specifikováno toto zboží.

10. Právní zástupce žalobce setrval na svých žalobních tvrzeních, že se jednalo o zápůjčku, žádnou změnu tvrzení nenavrhoval a proto mu ze strany soudu nebyla poskytnuta žádná lhůta k doplnění tvrzení a navržení důkazů.

11. Soud částečně zopakoval dokazování a shrnul skutková zjištění z provedených důkazů takto:Z výpovědi smlouvy o peněžité zápůjčce uzavřené dne , datum, vyplývá, že výpověď je z , datum, , výzva byla doručena žalované , datum, . Předžalobní výzva je z , datum, adresovaná žalované. Z přehledu vybraných devizových kursů České národní banky k , datum, vyplývá kurs eura ke dni , datum, (den splatnosti pohledávky). Z obchodního rejstříku soud zjistil, že firma žalované , právnická osoba, vznikla , datum, , resp. byla zapsána do obchodního rejstříku. Z výpisu z účtu u , právnická osoba, . vyplývá, že vklad na tento účet ve výši , částka, byl připsán , datum, , jedná se o účet žalované.Z faktury číslo , hodnota, vystavené dne , datum, se dnem splatnosti , datum, vyplývá, že se jedná o částku , částka, , je to částka vynaložená na školení, jak oslovit zákazníky a domluvit si s nimi více schůzek. Tuto částku financovala žalovaná ze školení žalobkyně k prodeji kosmetiky. Žalobkyně se účastnila prezentací účastníků na školení pro obchodní zástupce, je zde uvedeno jméno , Jméno zainteresované osoby 0/0, a razítko firmy, která školení pořádala.Z hodnocení školení vyplývá, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, se účastnila školení , datum, .Z pozvánky na prezentaci vytvořené žalovanou vyplývá bližší specifikace výrobků a jedná se o školení workshop, který organizovala žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, .Z faktury vystavené žalovanou vyplývá, že se jedná o fakturu, kterou hradila žalovaná za vizitky žalobkyni, grafické zpracování, celkem se jedná o částku , částka, . Žádnou z těchto částek žalovaná po žalobkyni neuplatňovala.Z účastnické výpovědi paní , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně ji oslovila v prosinci , Anonymizováno, , že by měl zájem o zaměstnání. , jméno FO, neznala, ale měla zprostředkované informace od svého příbuzného. Firma žalované se zabývala prodejem lékařských přístrojů a distribucí lékařských přístrojů. Žalobkyni nabídla, aby rovněž nabízela nebo prodávala lékařské přístroje, poskytla ji , částka, na benzin. Její náplní činnosti mělo být objíždění lékařů a nabízení lékařských přístrojů. Žalobkyně toto zkusila, ale oznámila, že se jí to nedaří a požádala žalovanou, aby mohla prodávat kosmetiku. Žalovaná jí zprostředkovala schůzku s kosmetičkou paní , jméno FO, , schůzka proběhla u žalované doma a domluvily se na podrobnostech a vybraly základní zboží pro kosmetičky. Šlo o dohodu mezi paní , jméno FO, a p. , jméno FO, . Žalovaná má výhradní zastoupení pro distribuci lékařských přístrojů, neměla distribuční oprávnění pro kosmetiku. O distribuci požádala kosmetickou firmu s tím, že tato konkrétní firma zná paní , jméno FO, , která tam byla vyškolena v roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a že tedy bude probíhat spolupráce s paní , jméno FO, . V prosinci , Anonymizováno, ještě přijala paní Jersáskovou, která měla na starosti vizitky, letáky, brožurky a zprostředkovala jí komunikaci s paní , jméno FO, , která chtěla být manažerka a měla na základě této spolupráce možnost připravit svůj workshop. V květnu , Anonymizováno, si paní , jméno FO, zavolala kosmetičky na workshop, paní , jméno FO, pomohla paní , jméno FO, zorganizovat workshop, který si pak už paní , jméno FO, vedla sama a vydělala i nějaké peníze, ale tyto odmítla převzít. , jméno FO, nabídla paní , jméno FO, , že by nakoupené kosmetické zboží prodala nebo ho pomohla paní , jméno FO, prodat, ale ta to odmítla. Žádná písemná dohoda mezi žalovanou a žalobkyní nebyla, paní , jméno FO, si měla pořídit IČO, ale nepořídila. Zboží objednávala společnost žalované na základě žádosti paní , jméno FO, o spolupráci. Žalobkyně chtěla pracovat jako obchodní zástupce, na tuto práci se, ale necítila, a proto žalovanou požádala v roce , Anonymizováno, ústně o možnost spolupráce ohledně prodeje kosmetických prostředků. Tato spolupráce byla dohodnuta s paní , jméno FO, a p. , jméno FO, na schůzce, která se konala v Jeníkově u žalované doma. Při schůzce v Jeníkově bylo domluveno s paní , jméno FO, nákup konkrétního kosmetického zboží, které bude žalobkyně prodávat. Žalobkyně výběr kosmetiky nechala na paní , jméno FO, , podle cen žalovaná množství kosmetiky zredukovala. K nákupu zboží došlo asi do 14 dnů po zaplacení faktury, zboží se uložilo v kanceláři v , adresa, po vzájemné dohodě. , adresa, měla prodávat a distribuovat paní , jméno FO, , paní , jméno FO, měla školit kosmetičky. Zboží se kupovalo jak za peníze paní , jméno FO, , tak za peníze žalované.Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že se s žalobkyní seznámila přes paní , jméno FO, , účastnily se kongresu firmy, paní , jméno FO, znala z dřívějška. , jméno FO, měla dělat obchodního zástupce ve firmě žalované ohledně distribuce lékařských přístrojů, to jí nešlo. , jméno FO, chtěla od paní , jméno FO, zajistit prodej kosmetiky. Nabídla paní , jméno FO, , že jí dá peníze na zboží. , jméno FO, s paní , jméno FO, udělaly seznam zboží, který svědkyně doporučila pro český trh. , jméno FO, původní vyšší částku seškrtala, každá z nich dala polovinu financí, což bylo , částka, , dohromady 7000 hod. K další činnosti došlo při pořádání workshopů. Na workshop paní , jméno FO, přijela pozdě a chovala se neprofesionálně. Další spolupráce probíhala tak, že pokračovaly ve workshopech bez paní , jméno FO, a zboží zůstalo ve skladu. Svědkyně některé zboží prodala, jednalo se o zboží paní , jméno FO, . Finanční prostředky od paní , jméno FO, nebyla půjčka, ale byla to investice do zboží. Svědkyně nabízela paní , jméno FO, , že jí pomůže zboží prodat, ale ta neměla zájem a ten nezájem se projevoval tak, že přestala komunikovat. Spolupráce s paní , jméno FO, byla ukončena po prvním workshopu, který se konal v červnu 2020. , adresa, bylo vybíráno na jaře , Anonymizováno, .Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že paní žalobkyni zná, setkaly se 3×, jednou u paní , jméno FO, , pak někde v kavárně a pak ještě jednou. , jméno FO, chtěla rozjet podnikání a oslovila svědkyni. Svědkyně měla zkušenost z marketingu, měla kontakt na agentury. První schůzka proběhla s paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . Bavily se o tom, co společně s paní , jméno FO, mohou pro paní , jméno FO, dělat. Probíraly další spolupráci, paní , jméno FO, domlouvala s paní , jméno FO, , že bude dělat obchodní zástupkyni, svědkyně vyráběla vizitky pro paní , jméno FO, , letáky a prezentaci firmy. , jméno FO, měla být později obchodní zástupce.Z faktury číslo , hodnota, vystavené společností , právnická osoba, na základě objednávky učiněné dne , datum, svědkyní Evou Jirsákovou soud zjistil, že byla vystavena za poskytované plnění, což byl tisk vizitek, dva druhy pro E. , jméno FO, a D. , jméno FO, .(Z výše uvedených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně po projevení zájmu o spolupráci jednala tak, aby dohodnutá spolupráce mohla být realizována.)Z emailové zprávy svědkyně , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že dle dohody rozešle ještě pozvánky novým kontaktům od Denisky, stejně jako e-mail ze dne , datum, , kdy svědkyně , jméno FO, připomíná výběr předloženého návrhu vizitky pro , Jméno zainteresované osoby 0/0, .Z pozvánek na workshopy vyplývá, že byly vyhotovené svědkyní , jméno FO, na základě žádosti žalobkyně a jednatelky žalované.Z předložené korespondence se žalobkyní vyplývá, že se žalobkyně a žalovaná domlouvají na společných obchodních akcích, na spolupráci se svědkyní , jméno FO, .

12. Z provedeného dokazování, především z výpovědi svědkyně , jméno FO, , vyplynulo, že mezi účastnicemi byl konkrétně domluven společný nákup konkrétního kosmetického zboží. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na sdružení společných finančních prostředků za účelem nákupu zboží (úkol a povinnost žalované), které následně měla žalobkyně prodávat v rámci workshopů organizovaných ve spolupráci se žalovanou. Z provedených důkazů vyplynulo, že svoji část dohody žalovaná splnila, neboť existenci rozhodné skutečnosti, že žalovaná zboží nakoupila, v dosavadním průběhu řízení žalobkyně nikdy nezpochybnila. Odvolací Městský soud v Praze v rámci odůvodnění svého zrušujícího rozhodnutí v závěru odst. 5 deklaroval, že na základě řádného zhodnocení v řízení provedených důkazů nelze dospět k závěru, že by se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila bez spravedlivého důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.Možnost, že by se žalobkyně mohla vůči žalované domáhá žalované částky na základě tvrzení o nevrácené zápůjčce, vyloučil zdejší soud před prvním vydáním rozhodnutí. Možnost, že by žalobkyni svědčila práva z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a následujícího občanského zákoníku vyloučil v rámci odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Při jednání dne , datum, zdejší soud poučil žalobkyni, nechť zareaguje na právní názor Městského soudu v Praze v projednávané věci a tedy upřesní a doplní svá rozhodná žalobní tvrzení a navrhne k nim důkazy. Žalobkyně setrvala na svých dosavadních žalobních tvrzení s odůvodněním, že dokud žalovaná v rámci své procesní obrany neprokáže konkrétní skutečnosti a ke svým tvrzením nenavrhne důkazy, nemůže být ve sporu úspěšná.Soud I. st. vychází z toho, že procesní povinností žalobkyně v návaznosti na rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, je upřesnit a doplnit svá rozhodná tvrzení tak, aby na ně eventuálně mohla žalovaná reagovat. Žalobkyně setrvala na svých původních procesních tvrzeních, že se jedná o zápůjčku a nic na tom neměnila. Žalovaná v průběhu celého sporu tvrdila a prokazovala společný záměr obou sporných stran, kdy žalobkyně navrhla žalované, resp. její jednatelce sdružení finančních prostředků v konkrétní výši za účelem nákupu kosmetického zboží, na čemž od samého počátku participovala svědkyně , jméno FO, , jež v rámci své svědecké výpovědi jednoznačně potvrdila, že to byla žalobkyně, kdo inicioval uzavření dohody s žalovanou a že to byla žalobkyně, kdo od své části dohody bez udání důvodu odstoupila, resp. se na její realizaci odmítla podílet bez jakéhokoliv vysvětlení a přestala komunikovat.Soud znovu zhodnotil provedené důkazy a optikou závazného právního názoru Městského soudu v Praze přehodnotil svoje závěry. Je zřejmé, že na straně žalobce od počátku přetrvávala absence rozhodný žalobních tvrzení a žalobkyně se snažila přenést důkazní břemeno na žalovanou. Žalovaná vyvrátila tvrzení žalobkyně a v rámci procesní obrany a z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi stranami došlo k uzavření inominátní smlouvy, na základě které účastnice sdružily prostředky, aby nakoupily zboží. Tato skutečnost vyplynula, zejména z výpovědi vyslechnutých osob, tedy svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, a jednatelky. Mezi účastnicemi existovala v rozhodné době obchodní spolupráce, v jejímž rámci došlo i k navázání smluvního vztahu v souvislosti s provedením předmětné platby žalobkyní ve prospěch žalované, konkrétně o společnou koupi kosmetického zboží. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že mezi účastnicemi byl domluven společný nákup konkrétního kosmetického zboží, které měla žalovaná prodávat v rámci workshopů organizovaných ve spolupráci s žalobkyní. Žalovaná splnila svoji povinnost toto zboží nakoupit a bylo na žalobkyni, aby toto zboží prodávala v rámci workshopů, k čemuž tedy ze strany žalobkyně nedošlo.Mezi účastnicemi došlo ke smluvnímu konsensu, na jehož základě žalobkyně poukázala předmětnou částku. Soud dovodil, že mezi stranami existoval smluvní vztah, konkrétně se jednalo o společnou koupi kosmetického zboží, které pak měla žalobkyně coby obchodní zástupkyně žalované nabízet k prodeji. Tento smluvní vztah lze hodnotit jako závazkový vztah účastnic jevící se jako smlouva inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 OZ s rysy závazku ze smluv příkazního typu § 2430-2520 OZ a k tomu není podrobná specifikace zboží zapotřebí. Podstatné je, že vůle stran byla uzavřít smlouvu o obchodní spolupráci a sdružení finančních prostředků. Účastnice smlouvy se dohodly na koupi kosmetických prostředků, žalobkyně nezpochybnila, že kosmetické zboží bylo ze strany žalované nakoupeno. Toto bylo učiněno nesporným.Soud dospěl na základě provedeného dokazování a skutkových zjištění k závěru, že vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o obchodní spolupráci, že žalobkyně si splnila své povinnosti, kdežto žalovaná bez uvedení důvodu od smlouvy odstoupila. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

13. Výše uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 82/2012 Sb., podle kterého mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle § 555 odst. 1 OZ se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Odst. 2 má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.Podle § 556 OZ, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jakým by ho zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Odst. 2 Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.Výkladu podléhá zásadně každé právní jednání. Soud zkoumá, jaká byla skutečná vůle, úmysl jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Při zjišťování úmyslu jednajícího soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), jíž je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (například objektivním významem užitých slov).Soud dospěl k závěru, že podle prokázané vůle stran se mělo jednat o smlouvu o obchodní spolupráci a že závazkový vztah mezi účastnicemi vznikl. Žalobkyně svůj závazek splnila tím, že nakoupila kosmetické zboží, byť nebylo podrobně specifikováno, ale bylo známo, za jakou částku. Žalovaná svou povinnost nesplnila, neboť odmítla bez uvedení důvodu jeho prodej, ke kterému se zavázala. Tyto skutečnosti soud dovodil z provedeného dokazování a dospěl k závěru, že na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení. Byla to žalobkyně, kdo porušil své smluvní povinnosti z inominátní smlouvy. Na základě výše uvedeného soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1, kdy plně úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení, které sestávají z :Uhrazeného soudního poplatku za odvolání ve výši , částka, , mimosmluvní odměny dle ust. § 7 bod. 5 a ust. § 8 odst. 1) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, při tarifní hodnotě , částka, za 14 úkonů právní služby a , částka, , celkem , částka, (převzetí právní zastoupení § 11odst. 1, pís. a), sepis podání ve věci samé (odpor) ze dne 8.3 2021 - § 11 odst. 1, pís. d), účast u ústního jednání dne 23.8 2021 (§11 odst. 1 pís. g), sepis podání ve věci samé ze dne 31.8 2021 § 11 odst. 1, pís. d) účast u ústního jednání dne 1.12 2021 (§ 11 odst. 1, pís. g), účast u ústního jednání dne 16.3 2022, 22.6 2022, sepis podání ve věci samé 31.10 2022, účast u ústního jednání dne 30.1 2023, sepis odvolání ve věci samé ze dne 10.5 2023, sepis podání ve věci samé 28.8 2023, účast u ústního jednání dne 14.9 2023, účast u ústního jednání dne 4.12 2023, sepis podání ve věci samé ze dne 13.12 2023.Paušální náhrada hotových výdajů za 14 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. celkem , částka, , 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů z částky , částka, dle ust. § 137 odst. 3 pís. a) o.s.ř. ve výši , částka, . Celkem soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .