24 C 153/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 2 050 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 2 050 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 050 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 172 969,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalobci se vrací nespotřebovaná záloha v částce 5000 Kč z účtu Obvodního soudu pro Prahu 1 po právní moci rozsudku.

IV. Žalované se vrací nespotřebovaná záloha v částce 5000 Kč z účtu Obvodního soudu pro Prahu 1 po právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 2 050 000 Kč z titulu odpovědnosti za škodu.

2. V žalobě tvrdil, že byl a doposud je klientem žalované. Prostřednictvím jejího zaměstnance [jméno] [příjmení], privátního bankéře, v prostorách banky – provozovny žalované v pobočce na [anonymizována dvě slova] v [obec] byly žalobci prodány tři falešné obrazy, za které žalobce uhradil platebními příkazy vystavenými jmenovaným bankéřem částku 2 050 000 Kč (250 000 Kč za obraz [ulice] s [anonymizováno] a [anonymizováno], 500 000 Kč za obraz [anonymizována dvě slova] a 1 300 000 Kč za obraz [příjmení] v [anonymizována dvě slova]) dne [datum] a týž den si obrazy z banky také odnesl. Bankéř žalobci sdělil, že jsou to obrazy z propadlých zástav banky. Dne [datum] předal obrazy Policii ČR, která vyšetřovala případ organizované skupiny padělatelů obrazů. Zástupce žalované svým jednáním přivodil majetkovou újmu žalobci tím, že od žalobce vylákal peníze na základě nepravdivého tvrzení, že předává za žalovanou do vlastnictví žalobce pravé obrazy. O tom, že jde o falsa se dověděl [datum] při výslechu na Policii ČR. Žalovaná takovým svým jednáním porušila právní povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku vyplývající z § 415, tak i ustanovení § 420 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Z šetření Policie ČR vyplynulo, že padělky obrazů vyhotovil padělatel [příjmení] [příjmení], který je za toto jednání v současné době souzen před [název soudu], pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok]. Naopak nebylo nikterak zjištěno, že by tyto obrazy, byť se jednalo o padělky, předtím nabyla žalovaná, z čehož i dále vyplývá, že je žalovaná nemohla jako nevlastník platně převést na žalobce. Žalobce tak vůbec nenabyl vlastnické právo k falešným obrazům a že finanční částky poukázané žalobcem získala neznámá osoba, čímž žalobci vznikla popsaným úmyslným jednáním privátního bankéře uvedená majetková. Padělky jsou popsány ve znaleckém posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který žalobce získal od Policie ČR. Žalobce marně vyzval žalovanou k náhradě škody předžalobní výzvu ze dne [datum], která byla žalované doručena [datum].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, nemá žádné informace o údajných tvrzených transakcích mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Učinila nesporným, že žalobce byl (a stále je) klientem žalované, a to na základě několika smluv o finančních a investičních službách, [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované na pozici privátního bankéře od [datum] do [datum] a že z účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u žalované dne [datum] odešly částky ve výši 250 000 Kč, 500 000 Kč, 1 300 000 Kč na základě příkazů k úhradě vystavených žalobcem téhož dne. Prodej obrazů v žádném případě nespadal mezi pracovní úkoly [jméno] [příjmení] a žalovaná jej nikdy takovou činností nepověřila. Pokud k takové transakci skutečně došlo, jednalo se bezpochyby o soukromý obchod mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], o transakci totiž neexistuje žádná písemná smlouva ani jiný doklad. Žalobce se s [příjmení] dobře znal a spolupracoval s ním již před jeho do žalované z [anonymizováno] v České republice. Žalobce tvrdí, že se o nepravosti obrazů dověděl při svém výslechu na policii dne [datum], avšak již [datum] žalobce konzultoval celou záležitost se zaměstnanci žalované [celé jméno svědka], vedoucím právního oddělení a [celé jméno svědka], ředitelem privátního bankovnictví), přičemž na této schůzce žalované výslovně sdělil, že transakce s obrazy považoval za„ zcela výlučně osobní obchody“ s panem [příjmení], s tím, že mělo jít o„ obrazy jiných osob, které potřebovaly peníze“. Za takové jednání banka nenese žádnou odpovědnost. Předmětem jejího podnikání nikdy nebyl a není nákup či prodej výtvarných či jiných uměleckých děl. Žalobce se tedy nemohl rozumně domnívat ani očekávat, že by [anonymizováno]. [příjmení] jednal při prodeji předmětných obrazů v rámci činnosti žalované. [jméno] [příjmení] byl zkušeným bankéřem, žalovaná neměla žádný důvod se domnívat, že by uzavíral s klienty jakékoli transakce v rozporu s interními pravidly žalované a neměla žádné informace o tom, že by snad klientům zprostředkovával jakékoli transakce s uměleckými předměty. Pracovní poměr [jméno] [příjmení] byl ze strany žalované ukončen v roce [rok]. Žalobce byl zkušeným investorem, což je zřejmé i z dotazníku investora. Veškeré finanční a investiční operace se žalovanou má žalobce podložené standardní obvyklou písemnou dokumentací, transakce jsou zachyceny na výpisech, o investicích, zatímco o investicích do obrazů či transakcích s obrazy není v daných výpisech žádný záznam. Žalobce tak, byť zpětně, nemohl předpokládat jakoukoliv účast žalované na transakcích s obrazy, když v opačném případě by musel logicky vznést námitky směřující k absenci uvedeného záznamu. Není ani zřejmé, proč částky poukazoval na účty, které neznal a které zjevně nebyly účty žalované, platby nejsou ani nijak označeny. Podle Nejvyššího soudu ČR je pro posouzení, zda škoda byla způsobena zaměstnancem, zásadním kritériem místní, časový a především věcný (vnitřní, účelový) vztah činnosti, při níž byla škoda způsobena, k provozní (obchodní) činnosti zaměstnavatele. Takový vztah zde nebyl dán, když žalovaná vůbec služby typu realizovaných transakcí s obrazy neposkytuje, čehož si žalobce bezpochyby byl a musel být vědom. Žalobce v každém případě v těchto transakcích postupoval bez přiměřené opatrnosti, jakou by měla průměrně rozumná osoba v jeho postavení vynaložit a bez jakékoli dokumentace, čímž z jeho strany došlo k porušení prevenční povinnosti plynoucí z ust. § 415 OZ, a je namístě též aplikace § 441 OZ. Žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku, neboť již dne [datum] žalobce uhradil ze svého účtu na účty neznámých osob celkem 2 050 000 Kč a shodného dne převzal padělané obrazy. Podle § 106 odst. 1 a 2 OZ se právo na náhradu škody se promlčí v subjektivní lhůtě dvou let (ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá), resp. v objektivní lhůtě tří let (od okamžiku vzniku škody). Lhůta začala plynout dnem [datum]. Dále uvedla, že případný nárok z uplatnění vad je prekludován, neboť § 504 OZ stanovuje, že nabyvatel může uplatňovat nárok odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nejpozději však do šesti měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. Lhůta pro vytčení vad plyne od převzetí předmětu plnění. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008. Dále namítla, že pokud jde o souběh odpovědnosti z vad a případných jiných nároků, pak z ustálené judikatury vyplývá, že čeho se lze domáhat se lze domáhat uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu, přičemž odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 320/2005.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud tento skutkový stav věci: Žalobce byl v roce [rok] a je až do současnosti klientem žalované. Dne [datum] byla z účtu žalobce vedeného žalovanou odečtena částka 2 050 000 Kč. [jméno] [příjmení] v roce [rok] zaměstnancem žalované. (shodná tvrzení účastníků) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] narozen [datum] byl od [datum] zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici privátního bankéře. (pracovní smlouva) Žalobce uzavřel v pobočce žalované smlouvu o obstarání koupě nebo prodej cenných papírů v písemné formě (smlouva o obstarání koupě) Žalobce 2x [datum] a [datum] udělil písemné závazné pokyny žalované úpisu cenného papíru, k obchodu v cizí měně, [datum], [datum], [datum] obdržel písemná avíza kapitálové události – předběžné oznámení o kapitálové události. (závazné pokyny, avíza) Žalobce byl [datum] vyslechnut Policií ČR ve věci návrhu poškozen vystoupení poškozeného do trestního řízení na výši 2 050 000 Kč v řízení před soudem. Žalobce při svém výslechu uvedl, že dne [datum] byl vyzván policií k vydání tří shora uvedených obrazů, o čem sním byl sepsán protokol, podle sdělení policie jde zřejmě o falza obraz, když znalecké posudky o jejich pravosti jsou nepravdivé a z toho důvodu také nemají předpokládanou k obrazům obdržel. Nákup uměleckých děl pro něj zajištěn [jméno] [příjmení], bankéř osobního bankovnictví [anonymizována dvě slova], kterého zná delší dobu a zajišťoval pro něj řadu finančních transakcí, plně mu důvěřuje a ani ho nenapadlo uzavřít a tuto transakci kupní smlouvu. Obchod dne [datum] byl zprostředkován v prostorách [anonymizována dvě slova]. Doplň, že se s prodávajícími nesetkal a ani neměl o nich žádné informace. (protokol ze dne [datum]) Žalobce [datum] vydal Policii ČR třeba obraz se jim jako důležitou věc pro trestní, obrazy zakoupil pravděpodobně v roce [rok] od prvotního bankéře [jméno] [příjmení] na půdě [anonymizována dvě slova] (protokol o vydání hmotné věci) Žalobce obdržel uvedeným k obrazům znalecké posudky s potvrzením autorství a stanovení ceny [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum] vyhotovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], uměleckou historičkou - [jméno] [příjmení], [příjmení] v [anonymizována dvě slova], cena 1 400 000 Kč, na razítku znalce, jestli je uprostřed zjevný [anonymizováno]. Znalecký posudek [číslo] z [datum] vyhotovený týmž způsobem a toutéž osobou - [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], cena 500 000 Kč (posudky) [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] o obžalobě proti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tak, že je uznal vinnými, že jako členové organizované skupiny opatřili padělky uměleckých děl, které vydávali za originální, opatřovali k nim znalecké posudky různá odborná vyjádření s tím, že mimo jiné poškozenému [jméno] po [anonymizováno] způsobili škodu dne [datum] částkou 3 300 000 Kč a dne [datum] částkou 1 600 000 Kč za prodej obrazu [jméno] [příjmení] s názvem [ulice] [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] s názvem [anonymizována dvě slova], [celé jméno svědka] škodu 1 200 000 Kč za obraz [jméno] [příjmení] [jméno] – [anonymizováno], které pro poškozeného zakoupil [jméno] [příjmení] [datum], [celé jméno svědkyně] škodu 1 500 000 Kč za obraz [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], který [datum] zakoupil [jméno] [příjmení] pro poškozenou. Podle odstavce 144 rozsudku byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] významným klientem [anonymizováno] [obec], zakoupil 2 obrazy pro sebe a 10 pro další osoby. [jméno] [příjmení] zakoupil obrazy pro poškozené mimo jiné [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně], tito byli významnými klienty [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] byl jejich osobním bankéřem. Všichni poškození shodně vypověděli, že měli za to,že obrazy jsou ve vlastnictví [anonymizována dvě slova]. Podle odst. 206 poškozený [příjmení] [jméno] [příjmení] ve věci nevypovídal, jelikož opustil Českou republikou ČR a nachází se na neznámém místě. (rozsudek) Podle příkazu k úhradě [anonymizována dvě slova] byly tyto příkazy zadány na částku 250 000 Kč, 500 000 Kč a 1 300 000 Kč (příkazy) Předžalobní výzvu ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 2 050 000 Kč právním zástupcem žalobce výzva byla podle dodejky [datum] (předžalobní výzva s dodejkou) Policie ČR nechala na žalobcovy obrazy vyhotovit znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum], znalec hodnotil obraz [jméno] [příjmení] [příjmení] částkou 120 000 Kč - 150 000 Kč v případě, kdyby šlo o originál, originál vyloučil, obraz jako falzum má hodnotu 1000 Kč. K obrazu [jméno] [příjmení] – [příjmení] uvedl, že finanční hodnota srovnatelného originálního díla by činila částku 150 000 Kč až 200 000 Kč, o originál se nejedná, hodnota falsa činí částku 1 000 Kč až 2 000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] – [ulice], že hodnota srovnatelného originálního díla by učinila částku 30 000 Kč - 40 000 Kč, o originál nejde, hodnota falza činí částku 1 000 Kč (znalecký posudek) Další posudek vyhotovený na žádost Policie ČR akademickým malířem [jméno] [příjmení] [číslo] ocenil obraz [anonymizována dvě slova], šlo o originál, částkou 250 000 Kč, hodnotu v [obec] stanovil částku 25 000 Kč. Pokud jde o obraz [příjmení] v [anonymizována dvě slova] stanovil cenu originálního díla na částku 80 000 Kč, cenu falsa pak částkou 3000 Kč (znalecký posudek) Žalobce vypověděl, že [datum] mu privátní bankéř žalované [jméno] [příjmení], s níž se žalobce znal několik let, nabídnul rozšíření portfolia o obrazy. Informoval ho, že banka vlastní obrazy, jde o propadlou zástavu, někde je vystavovala, zda by byl ochoten si obrazy koupit. Obrazy přinesl obrazy v obrovské tašce od IKEA, ukázal mu k nim znalecké posudky, žalobce si vybral tři obrazy a na ty vystavil příkazy k úhradě. Jednání proběhlo v prostoru žalované, byl přesvědčen, že jde o pravdivou informaci a obrazy patří bance. Neměl s bankou jinou smlouvu, než o poskytování privátního bankovnictví, banka mu může nabízet produkty rozšiřující jeho portfolio, v minulosti kupoval akcie a podílové listy. Finanční produkty byly nabízeny formou popisu akcií, bonity, z toho si vybral a podepsal bankovní příkaz a byly mu připsány na jeho účet na úložišti u banky. V [anonymizováno] [rok] předal obrazy spolu s posudky Policii ČR, byl vyslechnut, neboť obrazy jsou falsifikáty. Obraz [ulice] [anonymizována čtyři slova] je v držení policie, obrazy [anonymizována dvě slova] i [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] jsou v držení žalobce. Právník mu sdělil, že by měl žádat o náhradu škody vůči bance. Je přesvědčen, že jednáním bankéře poškozen záměrně. O věci pak jednal se žalovanou, ne jednání byli zástupci žalované [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kteří kdy mu vysvětlili, že banka takové aktivity neprovádí, že jde o akci mezi ním a [jméno] [příjmení]. Konkrétně požadoval náhradu škody způsobené jeho zaměstnancem. Nepamatuje si, že by na jednání řekl, že šlo o soukromou akci s [jméno] [příjmení], jediné, co si pamatuje, je, že se ptali, zda chce zůstat i poté klientem žalované a on odpověděl, že ano. Písemná komunikace ohledně falsifikátů neproběhla, byla až žádost o náhradu škody. [příjmení] je na útěku Až od policie se dověděl, že na razítku posudku k obrazu je čtyřlístek místo státního znaku. (účastnický výslech žalobce) [celé jméno svědka], zaměstnanec žalované, vypověděl, že v [anonymizováno] [rok] se dověděl od klientky [celé jméno svědkyně], že ji kontaktovala policie z důvodu falsifikátů od [jméno] [příjmení]. Kontakt vyvolal osobě, neboť se [jméno] [příjmení] nevrátil z dovolené a musel jí přidělit nového privátního bankéře. Nahlásil to na oddělení operačních rizik a generálnímu řediteli, že má takovou zprávu a bylo rozhodnuto, že se provede kontrola přes účet [celé jméno svědkyně], kdy se dohledávaly neoznačené platby na cizí účty, které se následně hledaly i u některých dalších klientů. Na základě takové kontroly požádal o schůzku a vysvětlení transakcí koncem [anonymizováno] [rok], přišel na jednání [datum], kde se banka ptala, co je to za transakce. Uvedl, že koupil od pana [příjmení] obrazy s tím, že jde o jeho soukromou záležitost nemající souvislost s bankou, šlo o obrazy jiných osob známých pana [příjmení], které potřebovaly hotovost. Nereagoval překvapeně. Bylo mu sděleno, že mu běží lhůta pro uplatnění škody v trestním řízení. Žalobce je klientem žalované od roku [rok], doté doby byl klientem [anonymizováno] od roku [rok], kde byl jeho privátním bankéřem [jméno] [příjmení]. Žalobce byl aktivním klientem, chodil do banky často, chodil i na akce pořádané bankou. Je právně a investičně znalý, stavěl v [část obce] velký bytový dům se 40 bytovými jednotkami. Dne [datum] požádal žalobce banku o schůzku, na které byl svědek a pan [celé jméno svědka], a žalobce ji informoval, že jej oslovili advokáti s tím, že má šanci získat po bance peníze zpět a že to chce zkusit. Pokud jde o pravidla jednání s klienty a kontrolu bankéře, tak každá dokumentace transakce je precizní, je kontrolována systémem čtyř očí, kdy každou transakci musel potvrdit ještě další bankéř. Na všechny služby je deailní proces, investici předchází vyplnění do investičního profilu, u každého aktiva má banka investiční dotazník na daný tip investice. Pak následuje smlouva a převod. U banky nelze investovat do hmotných věcí, jedinou výjimkou je investiční slitek. Zprávy o investicích dostává klient měsíčně či čtvrtletně, dokonce z různých odborů, aby viděl vývoj. [příjmení] [příjmení] nabízel obrazy klientům, porušil etický kodex banky, byl ve střetu zájmů. Po události s panem [příjmení] vydal opatření, že návštěva mimo banku musí být zdůvodněna a schválena a jak se mají zaměstnanci chovat na sociálních sítích. [celé jméno svědka], právník žalované, vypověděl, že na konci roku [rok] připravovali pro orgány policie zprávu, zda [jméno] [příjmení] byl pověřen prodejem obrazů. V roce [rok] proběhla schůzka se žalobcem, na které je žalobce seznámil s tím, že od [příjmení] koupil tři obrazy s tím, že šlo o obrazy jiných klientů, kteří potřebovali peníze. Žalobce obrazy identifikoval, uvedl částky, které za ně zaplatil. Sám sdělil, že jde o falsifikáty. Poté už jen odpovídali na předžalobní výzvu a následně žalobu. Od orgánů činným v trestním řízení věděl, že u [anonymizováno] byly zajištěny velké finanční prostředky asi 50 milionů Kč, proto poučil žalobce o možnosti aktivně se účastnit trestního řízení a šanci získat finanční prostředky v trestním řízení. [anonymizováno] [jméno] [celé jméno svědka], zaměstnanec žalované, vypověděl, že u žalované je zaměstnán od roku [rok]. Pracuje jako privátní bankéř. O věci moc neví, zná [jméno] [příjmení] i žaobce, den před výslechem si přečetl vyjádření právní zástupkyně ve věci. Na setkání se žalobcem byl jen jednou v roce [rok], kdy se stal obchodním ředitelem. Žalobce se tehdy rozmýšlel, zda podá žalobu na [anonymizováno] banku kvůli obrazům poté, co byl osloven advokátní kanceláří. [příjmení] [jméno] [příjmení] seděl v jedné kanceláři, byla prosklená. Každá činnost bankéře je kontrolována ještě jiným bankéřem, existují předepsané postupy. Při investicích klient vyplňuje mnoho listin, kontrolní systém zdvojování (tj. 4 očí) funguje nejméně od roku [rok]. Schůzky v roce [rok] se zúčastnil pan [celé jméno svědka], žalobce a svědek. [jméno] [příjmení] působil jako solidní a rozvážný člověk, událost kolegy překvapila. Ze schůzek existují zápisy, zda i z této v roce [rok], neví. Privátní bankéř nemůže v budově banky provádět soukromé osoby. Privátní bankéř si klienta zve nikoliv do kanceláře, ale do jedné z pěti zasedacích místností na téže chodbě, jde o zděné místnosti s dveřmi. [příjmení] nikdy nenabízela investice do uměleckých předmětů. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že jí její privátní bankéř [jméno] [příjmení], kterého znala již z [anonymizováno], na půdě banky nejprve prodával briliantové šperky a pak jí u ní doma nejprve nabídnul tři obrazy, poprvé si vybrala jeden a poté jí další nabízel v bance. Nosil obrazy ve velké tašce. Vždy měl připravený převodní průkaz. Znala ho léta, neměla důvodu mu nedůvěřovat, nikdy nic neprovedl, k obrazu měl dobrozdání s razítkem (znalecký posudek). Věděl, kdy jí přišly peníze. Řekl jí, že jde o obrazy, co zabavila [anonymizováno] banka. [příjmení] [jméno] [příjmení] osobně by obraz nekoupila. Policie ČR jí sdělila, že má tři falešné obrazy, tyto polici vydala. Má spoustu známých, mohla by obrazy koupit i jinde. [jméno] [příjmení] měl rád umělecké prostředí, znali jsme ho všichni jako dobrého známého. [příjmení] by si domů nezvala. Podepisovala mu bianko příkazy, protože mu věřila. Nosil jí domů připravené vyplněné převodní příkazy, pak chtěla po nové bankéřce, aby za svědkyní chodila mimo banku a tato to odmítla s tím, že to nesmí. Jednou byla u pana [příjmení] doma, někde na [část obce]. [jméno] [příjmení] byl homosexuál, měl na umění dobrý vkus. Pravost obrazů si po převzetí neověřila, neboť jí dal [příjmení] s obrazem dobrozdání. [příjmení] ho měla ohlídat. Žalovaná musí nést za někoho odpovědnost, protože toho bankéře nedostatečně kontrolovala. Proč by jinak [příjmení] utíkal, kdyby nic neprovedl. Stále je klientkou žalované. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl a je klientem žalované. Také se stal obětí, [jméno] [příjmení] mu prodal jeden obraz. Také podal na žalovanou žalobu o náhradu škody. Svědek hodně cestoval, vše za něj vyřídil [jméno] [příjmení] jako jeho privátní bankéř. [obec] od času mu nabídnul investici, občas mu nabízel obrazy, nejprve mu poslal informace e-mailem s hlavičkou [anonymizováno] banky. Obrazy normálně nosil po chodbě banky, možná jej měl zabalené v hadru, ale to si už nevzpomíná. Kopil si obraz od [příjmení], protože se mu líbil. Pravost si neověřoval, věřil posudkům k tomu obrazu, kupoval ho v bance. Platební příkaz měl [jméno] [příjmení] již připravený, svědek ho jen podepsal. [příjmení] [příjmení] osobně by si nekoupil. Také přešel jako klient s [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] do [anonymizováno] banky, znal ho 15 let. Ani ve snu ho nenapadlo, že by obraz mohl být falešný.

5. Návrh na provedení dalších navrhovaných důkazů soud pro nadbytečnost zamítnul, neboť skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování je zcela postačující pro řádné posouzení nároku uplatněného žalobou.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů v souladu s ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

7. V souladu s ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud vztah mezi účastníky posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále [příjmení]), když žalobce tvrdil, že prostřednictvím bankéře [jméno] [příjmení] zakoupil dne [datum] od žalované předmětné tři obrazy.

8. Z provedeného dokazování je zřejmé, že privátní bankéř [jméno] [příjmení] nabídl žalobci dne [datum] koupi třech výše uvedených obrazů v prostorách žalované, žalobce za ně uhradil převody požadovanou částku a téhož dne tyto obrazy z banky odnesl. Byla tedy uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 588 OZ. Žalobce tvrdí, že smlouvu uzavřel se žalovanou, žalovaná tvrdí, že žalobce uzavřel smlouvu s [jméno] [příjmení]. Kupující má podle § 597 odst. 1 OZ práva z vad zboží, a to jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit. Tvrdí-li tedy žalobce, že uzavřel kupní smlouvu se žalovanou, kde předmětem koupě byly konkrétní individualizované obrazy, tedy předmět koupě představoval jednoznačně určené plnění (byť je namalovala jiná soba, než je na nich uvedeno), mohl a měl se domáhat práv z odpovědnosti žalované za vady a nikoliv náhrady škody, jak to činí žalobce. Jako škodu totiž nelze uplatit to, co odpovídá právům z odpovědnosti za vadu věci (např. částku, o kterou je nižší hodnota prodané věci namísto slevy z kupní smlouvy), jestliže došlo k zániku práv z odpovědnosti za vady pro nesplnění včasné notifikace vad. (srov. rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 33 Odo 320/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2225/2008, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 1542/2005). Občanský zákoník nepočítá s tím, že by autorství představovalo nějakou zvláštní skutečnost rozhodnou pro individualizaci předmětu, a je třeba jej proto chápat jako jednu z vlastností předmětu, která sice může být rozhodující pro učiněný právní úkon, a případný omyl v této vlastnosti může naplnit předpoklady pro vznik relativní neplatnost smlouvy podle § 40a a § 49a o. z., nemůže však sám o sobě (tento omyl) založit absolutní neplatnost právního úkonu podle § 37 odst. 2 OZ. Jde tak o vadu, kdy předmět koupě nemá a ani nemůže mít vlastnost smluvenou ve smlouvě, zároveň však jde stále o plnění ze smlouvy, jež bylo realizováno a u něhož tedy není naplněna podmínka faktické neuskutečnitelnosti, která je v teorii i v judikatuře chápána jako základní projev počáteční nemožnosti plnění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2004, sp. zn. 29 Odo 22/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C [číslo], sešit 1, ročník 2005, v právní teorii např. [příjmení], O. - Švestka, J. a kol: Občanský zákoník. Komentář. 4. vydání, C. H. Beck, [obec a číslo], str. 129). (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 28 Cdo 455/2008).

9. K námitce žalované o prekluzi nároku žalobce z důvodu nevytčení vady dle § 599 OZ soud uvádí, že vzhledem k tvrzenému uzavření kupní smlouvy se na notifikaci vad uplatní speciální ust. § 599 OZ a nikoliv § 504 OZ, námitka prekluze nároku z důvodu nevytčení vad v uvedené lhůtě je proto lichá.

10. Pokud jde o žalovanou vznesenou námitku promlčení, v souzené věci jde o nárok z titulu nároku z vadného plnění, resp. pro počáteční nemožnost plnění, proto se žalobce mohl dovolat relativní neplatnosti smlouvy dle § 37 odst. 2 OZ. Promlčecí doba je tak upravena ust. § 101 OZ jako tříletá. Počátek plynutí promlčecí doby podle § 101 OZ je pak dán objektivními okolnosti a nikoliv subjektivní vědomostí žalobce o padělku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 568/2002, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod C [číslo], svazek 25, ročník 2004, nebo usnesení téhož soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2727/2004). V dané věci byl pro počátek plynutí promlčecí doby pro dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu rozhodný okamžik uzavření kupní smlouvy, resp. převzetí obrazů tj. den [datum]; skutečnost, kdy se žalobce od policie dověděl o vadě obrazů, je tak běh promlčecí doby podle § 101 OZ irelevantní. Promlčecí doba tak marně uplynula dnem [datum], nárok žalobce je proto zcela promlčen.

11. Žalobce namítal, že k uzavření kupní smlouvy vlastně vůbec nedošlo, neboť žalovaná obrazy nikdy nevlastnila, a proto nemohlo platně dojít ani k jejich převodu na žalobce. Pro posouzení nároku uplatněného žalobou je však podstatný stranami učiněný právní úkon a úmysl jednajících stran, kdy, jak sám žalobce vypověděl, byla uzavřena smlouva kupní. Vzhledem ke shora uvedenému (odst. 8) se proto nelze úspěšně domáhat náhrady škody. Pokud by (i přes výše uvedené) mělo jít o žalobcem dovozovaný nárok na náhradu škody mu způsobené tím, že žalovaná nedostatečně kontrolovala svého zaměstnance (který však měl za ni učinit právní úkon kupní smlouvy jejím jménem), pak by žalobci s ohledem na ust. § 106 odst. 2 OZ uplynula objektivní tříletá promlčecí doba, neboť nelze žalované přičítat ve vztahu k žalobci žádné úmyslné jednání, když žalovaná o jednání [jméno] [příjmení] nevěděla a nemohla mít proto v době uzavírání smlouvy ani nekalý úmysl. Objektivní promlčecí doba by tak marně uplynula dnem [datum], bez ohledu na počátek běhu subjektivní promlčecí doby dle § 106 odst. 1 OZ, když se žalobce o tom, že obrazy jsou padělky, měl dovědět až [datum] při výslechu na policii.

12. Konečně je vhodné doplnit, že i sám [jméno] [příjmení] byl v citovaném v trestním řízení veden jako poškozený, když měl pro sebe koupit dva falešné obrazy, a je tedy otázkou, zda v době prodeje věděl o tom, že jím nabízené obrazy dlouholetým klientům, nejsou pravé.

13. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

14. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zcela úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů neúspěšným žalobem. Výše nákladů na zastoupení advokátem sestává z mimosmluvní odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif dále jen AT) za 10 úkonů právní služby po 16 500 Kč (určených dle ustanovení § 7 AT) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) AT, tři jednání ve věci samé dne [datum], [datum], [datum] dle § 11 odst. 1 písm. e) AT, čtyři podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, ½ úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) AT), a náhrady hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč (určených dle ustanovení § 13 odst. 1 AT) to vše zvýšeno podle § 151 odst. 2 o.s.ř. o daň z přidané hodnoty 21% ve výši 30 019,50 Kč, kterou je advokát z odměny povinen odvést, celková odměna tedy činí 172 969,50 Kč. [příjmení] s klientem nejsou účelně vynaloženým nákladem, neboť je žalovaný i přesto, že je zastoupen advokátem, ničím neprokázal. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno ustanovením 149 odst. 1 o.s.ř.

15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

16. Složené a nespotřebované zálohy na náklady důkazu budou účastníkům vrácena ve lhůtě a výši uvedené ve výrocích III. a IV.