28 C 42/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Šmatem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO sídlem Adresa žalované o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, o vzájemný návrh

I. Návrh žalobkyně na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení sp. zn. , spisová značka, vedené u zdejšího soudu o určení, že žalovaná není vlastníkem pozemku parcelní číslo , č. parc., , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům , adresa, , zapsáno na , adresa, , Katastrální území , název kat. ú., , se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď z nájmu bytu číslo , hodnota, nacházejícího se ve druhém podlaží bytového domu číslo popisné , hodnota, , který je součástí pozemku parcelní číslo , č. parc., v , adresa, , Katastrální území , název kat. ú., , je neplatná, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení o návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna vyklidit a vyklizený předat žalované byt číslo , hodnota, o dvou pokojích a kuchyni s příslušenstvím ve druhém podlaží domu číslo popisné , hodnota, , který je součástí pozemku parcelního čísla , č. parc., v , adresa, , Katastrální území , název kat. ú., , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne , datum, , se žalovaná domáhala vyslovení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, , nacházejícího se ve 2. podlaží bytového domu č.p. , č.p., (dále jen „byt“), který je součástí pozemku parc. č , č. parc., , v , adresa, , v katastrálním území , název kat. ú., (dále jen „bytový dům“). Žalobkyně uvedla, že nájem trval od , datum, . Neoprávněnost shledává v nedůvodnosti výpovědních důvodů, že hrubě porušila své povinnosti dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“): ad 1) - neplatila nájem a náklady na služby po dobu déle než tří měsíců; ad 2) způsobuje obtíže ostatním nájemcům porušováním bezpečnostních a hygienických předpisů, a zatarasením únikových cest. Výpověď z nájmu (dále jen „výpověď“) byla doručena žalobkyni dne , datum, a námitky proti výpovědi podala dne , datum, . Ty zůstaly bez reakce žalované. Žalobkyně uznala, že neplatila řádně nájem, z důvodu finančních obtíží. Nicméně do těch se dostala z důvodů na straně žalované, neboť jí nevystavila potřebný doklad o vyřízení reklamace služeb a z toho důvodu žalobkyni nebyl přiznán doplatek na bydlení. Rovněž tvrzení o působení obtíží v domě není pravdivé. Pokud jde o odpadky a jiné předměty k likvidaci, ty sem dávala jiná nájemkyně, popřípadě osoby bez domova.

2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila, že se dostala do špatné ekonomické situace díky restrikcím panujícím v době pandemie Covid-19. Od té doby je závislá na sociálních dávkách. Žalobkyně má za to, že hradila dostatečně na to, aby se nedostala do prodlení a nebyl naplněn výpovědní důvod. Podáním ze dne , datum, žalobkyně namítla, že podala dne , datum, žalobu na určení, že žalobkyně není vlastníkem předmětného bytu a navrhla z toho důvodu přerušit řízení.

3. Žalovaná se vyjádřila dne , datum, . Primárním důvodem výpovědi je neplacení nájmu po dobu delší tří měsíců. Obtíže žalobkyně působí nadále i přes výzvu žalované. Výpověď byla řádná, určitá a dle zákona. Zásilku si žalobkyně vyzvedla dne , datum, , oznámena jí však byla již , datum, . Lhůta 2 měsíců dle § 2290 o.z. uplynula , datum, . Zároveň žalovaná vznesla vzájemný návrh na vyklizení žalobkyně z bytu.

4. Soud k důkazu provedl dále uvedené důkazní prostředky, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za své, že žalobkyně nadále obývá předmětný byt.

6. Z kopie nájemní smlouvy bytu na dobu neurčitou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je dlouholetou nájemnicí bytu. Doručování není smluvně upraveno. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, soud vzal za prokázané, že vlastnické právo k pozemku, na kterém stojí bytový dům obsahující předmětný byt, svědčí žalované.

7. Z tří nedatovaných fotografií přiložených k žalobě jsou patrné prostory chodby a vnitrobloku blíže nespecifikované budovy, bez zřetelných odpadků a nepořádku.

8. Z listiny nazvané „zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu“ od žalobkyně je patrné, že vyzvala žalovanou k tomu, aby výpověď z nájmu vzala zpět, jakožto výpověď neoprávněnou. Z listiny, kopie e-mailu, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně reklamovala vyúčtování služeb za rok 2021.

9. K důkazu soud dále provedl protokol z ústního jednání ze dne , datum, u Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Praze, kontaktní pracoviště , adresa, , ze které zjistil, že žalobkyně osobně jednala se zástupci Úřadu práce ohledně dávky mimořádné okamžité pomoci. Žalobkyně uvedla, že náklady na bydlení hradí sporadicky, vztah s pronajímatelem je komplikovaný. Proti vyúčtování z roku 2023 podala námitky z důvodu velkého navýšení plateb, avšak obává se, že jim nebude vyhověno a že bude mít velký nedoplatek splatný v krátké době. Dále je z protokolu mj. patrné, že žalobkyně podnikala v chovu slepic, což ukončila na konci roku 2023 v návaznosti na pandemii Covid-19 a následný úbytek chovu. Žalobkyně má dluhy z podnikání již z doby před pandemií (z bankovního úvěru), ve výši cca , částka, a dále půjčky od rodiny a známých. Rovněž má spotřebitelské úvěry u , právnická osoba, . a , právnická osoba, .

10. Z výpovědi nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil následující. Jedná se o výpověď z nájmu předmětného bytu. Důvodem je řádné nezaplacení nájemného a nákladů za služby. Nedoplatky jsou patrné z vyúčtování za období let 2022 a 2023 a z předpisu úhrad za měsíce 3, 4/2024. Dalším výpovědním důvodem je porušování hygienických a protipožárních předpisů předměty, které se nacházejí ve vnitrobloku a po obvodu prostoru průchodu vedoucího k bytům č. , hodnota, , Anonymizováno, a , hodnota, ., včetně schodiště. Výpověď obsahuje poučení o námitkách a možnosti podat žalobu. Výpověď má žalovanou přiřazené č. j. , číslo jednací, a sp. zn. , spisová značka, . V pravém horním rohu je kód , hodnota, .

11. Z výpisu z portálu PoštaOnline týkají se zásilky , číslo zásilky, s datací , datum, , je patrné, že tato zásilka byla vypravena , datum, a uložena dne , datum, pro nezastiženého adresáta. K vyzvednutí zásilky došlo až , datum, . To je patrné i z doručenky samotné, s podpisem žalobkyně ze dne , datum, . Označení písemnosti je , hodnota, . Žalobkyně u tohoto důkazu zpochybnila vztah mezi doručenkou a výpisem z portálu PoštaOnline s tím, že nemá za to, že by bylo prokázáno spojení mezi těmito dokumenty.

12. Z poštovního podacího archu s daty podání , datum, soud zjistil, z druhé stránky pod bodem 21, že zásilka adresovaná , Jméno žalobkyně, , , adresa, , byla podána pod kódem , hodnota, a poznámkou , hodnota, .

13. Z dále připojených listin – tabulky konta uživatele - žalobkyně je patrné, že se jedná o výpis úhrad za období červen 2024 až únor 2025, dále listopad 2022, listopad 2023 a červenec 2025. Prvních devět údajů je předpis úhrad a poslední tři údaje jsou v rámci vyúčtování služeb. Nedoplatek zde činí , částka, takto vypočítaný jako stav konta k , datum, . (Z předchozího stavu konta k datu , datum, byl nedoplatek , částka, ). K důkazu soud dále provedl evidenční list pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od , datum, , ze kterého je patrné, že výměr úhrad za služby spojené s bytem činil k , datum, částku , částka, měsíčně.

14. Z neveřejné částí spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující. Správcovská společnost domu a pozemku, , právnická osoba, , podala stížnost na žalobkyni k žalované. Ze zápisu z místního šetření ze dne , datum, , včetně barevných fotografií, soud vzal za své, že závěrem místního šetření bylo, že stížnosti na porušování hygienických a protipožárních norem žalobkyní jsou důvodné. Na dvorku patřícímu k bytům č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, je patrné velké znečištění, množství věcí i odpadků. Žalobkyně potvrdila, že věci jsou její a že prostor vyklidí. Soused potvrdil, že se jedná o dlouhodobou situaci, o které se s žalobkyní nedá jednat. Argumentace žalobkyně, že nemá přístup ke klíči odemykající sloupek k vjezdu na dvůr autem, byla vyvrácena tím, že klíč je k zapůjčení u sousedky, která žalobkyni klíč sama nabízela. Z přiložených fotografií je patrný nepořádek a odpad okolo stěn a stran průchodu k bytům a na dvorku. Včetně pozůstatku zázemí po chovu zvířat. Z opakované výzvy k odstranění závadového jednání z , datum, společně se skenem doručenky, je patrné, že žalobkyně byla opakovaně vyzvána k zanechání závadového jednání spočívajícího ve znečišťování společných částí domu a porušování hygienických a protipožárních předpisů. Doručena byla , datum, . Žalobkyně byla upozorněna, že takové jednání může vést až k výpovědi z nájmu. Z vyrozumění o vyřízení stížnosti ze dne , datum, je patrné, že stížnost na jednání žalobkyně byla vyhodnocena jako důvodná a žalobkyni byla vyzvána výzva k zanechání závadného jednání.

15. Z internetové sjetiny z rozhraní datových schránek z , datum, , je patrné potvrzení o výplatě příspěvku na bydlení. Z potvrzení o provedené transakci z internetového bankovnictví , právnická osoba, je patrné přijetí částky , částka, od Úřadu práce dne , datum, . Z potvrzení , právnická osoba, z , datum, je patrné zaslání částky , částka, žalobkyní s poznámkou nájem, pro příjemce , právnická osoba, Z potvrzení z , datum, , , datum, , je patrné zaslání částek 2 x , částka, se zprávou nájem, opět pro příjemce , právnická osoba, Z internetové sjetiny z rozhraní datových schránek bez datace, je patrná žádost žalobkyně, aby byl příspěvek na bydlení vyplácen přímo na účet , právnická osoba16. Z podání žalobkyně ze dne , datum, s návrhem na přerušení řízení, jejichž přílohou je žaloba na určení, že žalovaná není vlastníkem nemovité věci – předmětného bytového domu s bytem, ve kterém žalobkyně bydlí, soud zjistil podání této žaloby ke zdejšímu soudu. Žaloba je datována , datum, a žalobkyně žaluje , Jméno žalované, . Z informačního systému zdejšího soudu soud konstatuje, že žaloba je vedena pod sp. zn. , spisová značka, .

17. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

18. Podle § 2990 o.z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

19. Podle § 2291 odst. 2 o.z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

20. Podle § 3074 odst. 1 o.z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

21. Podle § 573 o.z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

22. Podle § 654 odst. 1 o.z. nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

23. Na základě zhodnocení tvrzení účastníků a provedených důkazů soud dospěl k závěru, že návrh na přerušení řízení není důvodný, žaloba žalobkyně není důvodná, naopak vzájemný návrh žalované důvodný je.

24. Soud na věc aplikoval současnou účinnou právní úpravu, neboť právní poměry nájmu se dle § 3074 odst. 1 o.z. řídí účinnou právní úpravou i za situace, kdy ke vzniku nájmu došlo za předchozí právní úpravy.

25. Soud se v dané věci v prvé řadě zabýval skutečností zda je žalobkyně ve smyslu § 2290 o.z. oprávněna žádat soud o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Pokud by totiž žalobkyni toto právo na základě citovaného ustanovení nesvědčilo, bylo by nadbytečné se věcně zabývat namítanými důvody neoprávněnosti nájmu, neboť tyto okolnosti by na výsledek řízení již nemohly mít vliv.

26. Soud míní, že právo žalobkyně žádat přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu zaniklo ve smyslu § 654 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2290 o.z. Je tomu tak proto, že žalobkyně nepodala žalobu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla, resp. kdy se mohla se výpovědí a jejími důvody seznámit.

27. Soud připomíná, že hmotněprávní úkony a jejich doručování mají rozdílný režim, oproti procesním pravidlům či oproti doručování veřejnoprávních aktů. Oproti výše uvedeným režimům se v daném případě jedná o doručování hmotněprávního úkonu (výpovědi), mezi relativně rovnocennými aktéry v rámci soukromoprávních poměrů. Není přitom sporné, že žalovaná – , Jméno žalované, , v daném případě vystupovala jako soukromoprávní účastník právního poměru – nájmu, se žalobkyní. Nejvyšší soud již za účinnosti předchozí právní úpravy (§ 45 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., dále jen o.z. 1964) vysvětlil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, když se dostane do sféry jeho dispozice. Slovním spojením „dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo z , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V případě, že je jednostranný hmotněprávní úkon doručován prostřednictvím držitele poštovní licence, má adresát objektivní příležitost seznámit se s jeho obsahem, zdržuje-li se v místě, kde je mu doručováno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. Soud je názoru, že uvedenou teorii týkající se doručování hmotněprávních úkonů lze aplikovat i za současné účinné právní úpravy, a to s ohledem na obdobnou formulaci § 2290 o.z. („do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla“) právě s formulací § 45 odst. 1 o.z. 1964 („od okamžiku, kdy jí dojde“) (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. V daném případě je dle názoru soudu nepochybné a nesporné, že se žalobkyně zdržovala (a k datu vydání rozsudku stále zdržuje), v předmětném bytě, na adrese , adresa, . Na tuto adresu jí byla výpověď i jiné listiny doručovány prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a žalobkyně si je zde přebírala. Za dané skutkové situace je soud názoru, že objektivním momentem, kdy se žalobkyně mohla seznámit s výpovědí, jakožto adresovaným jednostranným hmotněprávním úkonem, je již datum , datum, , kdy neúspěšně proběhlo doručování této zásilky (a žalobkyni byla zanecháno oznámení o uložení zásilky). Za této situace soud míní, že dvouměsíční prekluzivní lhůta dle § 2290 o.z. žalobkyni uplynula dne , datum, .

30. I kdyby shora uvedenou právní teorii soud neaplikoval, bylo by namístě aplikovat aktuálně účinnou právní úpravu, a to specifickou úpravu domněnky dojití dle § 573 o.z. Občanský zákoník stanoví u hmotněprávních úkonů domněnku doby dojití ex lege. Při aplikaci tohoto ustanovení nastává dle závěru soudu domněnka doby dojití, resp. doby, kdy se žalobkyně s výpovědí mohla seznámit, za tři dny ode dne odeslání (, datum, ), tedy , datum, . Za této situace prekluzivní lhůta dle § 2290 o.z. žalobkyni uplynula dne , datum, (ve spojení s § 607 o.z.).

31. Co se týká námitek neprokázání vztahu mezi listinami o odeslání a doručovanou zásilkou s výpovědí soud podotýká, že po doplnění důkazů žalovanou již byla tato spojitost dostatečným způsobem prokázána. Soud konstatuje, že zásilka obsahující výpověď z nájmu vůči žalobkyni byla podána na poštu dne , datum, (v rámci hromadného podání žalované), přičemž jí byl přidělen identifikační kód , hodnota, , Tento kód odpovídá výpisu o podané zásilce z portálu PoštaOnline a tuto zásilku lze k výpovědi přiřadit. Zároveň soud konstatuje, že v poznámce je uveden kód , hodnota, (spolu s dalším připojeným identifikátorem), který je uveden rovněž na výpovědi samotné, a soud míní, že tímto způsobem je prokázán obsah této zásilky (výpověď). Námitky žalobkyně proto nejsou důvodné.

32. Soud dospěl k závěru, že právo žalobkyně žádat o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu zaniklo, neboť žalobkyně podala tuto žalobu až dne , datum, .(viz č.l. 6. spisu).

33. Soud dále přezkoumal, zda by výpověď z nájmu nebyla posouzena jako nicotná, či absolutně neplatná, neboť k tomuto je povinen z úřední povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a zároveň žalobkyně v žalobě obecně namítala nedostatečnou určitost výpovědních důvodů. Prekluze práva domáhat se přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu se nedotýká práva vypovídané strany namítat neplatnost výpovědi, např. pro obecné důvody neplatnosti (§ 580 an.) či pro zdánlivost jednání (§ 551) (srov. JANOUŠKOVÁ, Michaela. § 2290 [Přezkum oprávněnosti výpovědi]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 6.). Ani tyty námitky však soud neshledal důvodnými. Výpověď ze dne , datum, netrpí zmatečností ani neurčitostí, neboť konkrétně uvádí důvody pro výpověď (řádné neplacení nájmu, včetně vymezení období, i další hrubé porušování povinností z nájmu). Soud konstatuje, že v dané výpovědi neshledává jakoukoli zmatečnost či neurčitost, která by mohla mít za následek její nicotnost či absolutní neplatnost.

34. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že i kdyby právo na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu (resp. jejích důvodů), žalobkyni nezaniklo, beztak by soud nemohl jí uváděným žalobním důvodům přisvědčit. Provedené dokazování poskytuje dostatečnou oporu pro závěr, že žalobkyně řádně a včas nehradila nájemné (včetně služeb). Žalobkyně ostatně tuto skutečnost sama uznala. Obrana žalobkyně, že se dostala do tíživé životní situace a že se žalovaná na její nemožnosti řádně platit podílela, však nesměřuje k důvodům, proč by měla být výpověď posouzena jako neoprávněná. Z čistě právního pohledu byla žalobkyně povinna nájemné včetně záloh na služby platit řádně a včas (srov. § 2213 o.z.). Pakliže takto nečinila, což sama uznává, jedná se o důvod pro výpověď z nájmu bez dalšího. K sociálním důvodům by soud mohl přihlédnout v případě, že by žalobkyně např. žádala o delší lhůtu k vyklizení, avšak toto žalobkyně nežádala. Nad rámec k této argumentaci soud podotýká, že od příčin tíživé situace žalobkyně (pandemie Covid-19) již uplynula značná doba, přičemž z provedeného dokazování vyplývá, že v roce 2025 žalobkyně již neplatí žalované za užívání předmětného bytu vůbec nic. Žalobkyni nemůže svědčit ani případná námitka dobrými mravy, neboť žije v předmětném bytě na úkor žalované.

35. Dále soud poukazuje na skutečnost, že rovněž druhý výpovědní důvod, a to hrubé porušování povinností z nájmu dle § 2288 odst. 1 o.z., spočívající v porušování bezpečnostních a hygienických předpisů, a znečištění dvorku vnitrobloku (zjednodušeně řečeno), je důvodný. Z provedeného dokazování dostatečným způsobem vyplynulo opakované hromadění věcí a odpadků žalobkyní, a to takovým způsobem, že to omezovalo průchod do bytů č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, a narušovalo nejen bezpečnostní a hygienické předpisy, ale rovněž sousedské soužití. Žalobkyně přitom v rámci místního šetření zástupců žalované uznala, že se jednalo o její věci, byť před soudem toto popírala. Účastnický výslech žalobkyně, který by mohl motivaci žalobkyně ohledně tohoto stavu vysvětlit, nebyl z její strany navržen.

36. Soud konstatuje, že i kdyby přezkoumával důvody výpovědi, tyto by v rámci soudního přezkumu obstály.

37. Námitkami žalobkyně ve vztahu k nájmu, dávkám státní sociální podpory apod., se soud blíže nezabýval, neboť s oprávněností výpovědi věcně nesouvisí. Pouze na okraj soud uvádí, že je to žalobkyně, kdo je odpovědná za řádné placení nájmu. Tuto odpovědnost nelze přenášet na stát prostřednictvím poskytování sociálních dávek, či dokonce na žalovanou.

38. Co se týká návrhu na přerušení řízení do rozhodnutí o žalobě na určení vlastnictví bytového domu, ve kterém se nachází byt užívaný žalobkyní, ani tomuto soud nepřisvědčil. Dle názoru soudu se jedná o účelový návrh žalobkyně, podaný za účelem prodloužení tohoto řízení, a již jen proto mu nepřisvědčil. Konkrétně soud konstatuje, že po předběžném posouzení tohoto návrhu nemá za to, že by žalobkyně mohla být v uvedeném řízení úspěšná. Jedná se o žalobu značně obecnou, nadto navozující absurdní situaci, že by žalovaná nebyla vlastníkem předmětné nemovitosti od roku 1993. Od té doby by tedy byly uzavírány neplatné smlouvy o užívání těchto bytů, včetně smlouvy se žalobkyní. Za této situace má soud za to, že žalobkyni nesvědčí ani naléhavý právní zájem na tomto určení ani se její návrh odpovídá o relevantní důvody.

39. Soud na základě výše uvedeného rozhodl o zamítnutí návrhu na přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. (výrok I.). Dále soud na základě výše uvedeného rozhodl o zamítnutí žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, včetně korespondujícího výroku o nákladech řízení (výroky II. a III.). S ohledem na skutečnost, že žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu nebyla pro žalobkyni úspěšná, nesvědčí jí žádný právní titul k užívání předmětné věci (bytu). Soud proto rozhodl o vyhovění vzájemného návrhu žalované na vyklizení předmětného bytu (§ 2225 odst. 1 o.z.). Soud podotýká, že výzva k vyklizení bytu byla specifikována již v rámci výpovědi z nájmu ze dne , datum, . O vzájemném návrhu žalované a o nákladech této části řízení soud rozhodl výroky IV. a V.

40. Soud rozhodoval i o nákladech řízení, přičemž se přiklonil k doktrinálnímu závěru, že řízení se ohledně „běžného“ a vzájemného návrhu posuzují, co se týká nákladů řízení odděleně, to znamená dvěma výroky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. a V. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v obou typech řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Ohledně části řízení o žalobě žalobkyně se náhrada skládá z nákladů nezastoupené účastníka ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem , hodnota, úkony (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , doplnění ze dne , datum, a účasti na jednání dne , datum, a , datum, ), tj. 4 úkony po , částka, , celkem , částka, .

41. Ohledně vzájemného návrhu se náhrada nákladů řízení skládá z uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, a částky , částka, jakožto paušální náhrady nákladů nezastoupené účastníka ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem , hodnota, úkony ve věci (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , doplnění ze dne , datum, a účasti na jednání dne , datum, a , datum, ). Zde přiznaná částka na náhradě nákladů řízení činí , částka, .

42. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to ve výrocích III. a V. byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Lhůta k plnění ve výroku IV. byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř. neboť delší lhůta nebyla ze strany účastníků navržena.