30 C 248/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO sídlem Adresa žalované pro zaplacení částka Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši hodnota % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žádost žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí dalších částka s úrokem z prodlení ve výši hodnota % ročně z této částky od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení v této věci domáhá poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhrady majetkové újmy z titulu odpovědnosti státu za nepřiměřenou délku řízení vedeného před stavebním úřadem na základě jejího návrhu ze dne datum, kterým se domáhala vydání rozhodnutí dle § 134 odst. 4 stavebního zákona o okamžitém zastavení stavebních prací prováděných bez jejího souhlasu a stavebního povolení na stavbě objektu stavba umístěné na pozemku v jejím podílovém spoluvlastnictví.

2. Žalobkyně tvrdí, že ve výše posuzovaném řízení bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené době, čímž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb.

3. Žaloba na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši hodnota % ročně z této částky od datum do zaplacení byla odůvodněna tím, že jí vznikla nemajetková újma v důsledku nesprávného úředního postupu stavebního úřadu, který, ačkoli se toho opakovaně domáhala, nevydal v přiměřené lhůtě rozhodnutí o nařízení zastavení prací dle § 134 odst. 4 stavebního zákona na předmětné stavbě na pozemku č. parc. č. parc. v katastrálním území adresa, který měla žalobkyně v podílovém spoluvlastnictví až do listopadu 2021.Žalobkyně byla účastník ve stavebním řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka u právnická osoba, stavebního úřadu, o vydání dodatečného stavebního povolení ke stavbě „stavba“ na pozemku č. parc. č. parc. v katastrálním území adresa.

4. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby a zdůrazňuje, že dle jejího přesvědčení měla žalobkyně v podílovém spoluvlastnictví pozemek do datum.

5. K tvrzeným průtahům řízení žalovaná uvádí, že pro začátek období tvrzených průtahů je stěžejní okamžik neuposlechnutí výzvy stavebního úřadu ze dne datum. Zásilka s touto výzvou byla při nezastižení stavebníka na jeho adrese uložena u poskytovatele poštovních služeb dne datum a stavebníkovi byla doručena tzv. fikcí dne datum, přičemž do poštovní schránky mu byla vhozena dne datum. Žalobkyně spojuje konec daného období s vydáním rozhodnutí stavebního úřadu dne datum o nařízení zastavení prací na předmětné stavbě, což žalovaná rozporuje s odkazem na rozhodnutí právnická osoba o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne datum, podle něhož právní účinky zápisu nastaly již dne datum. Právě poslední zmíněný den žalovaná pokládá za poslední den tvrzených průtahů.

6. Žalobkyně požaduje za nepřiměřenou délku správního řízení spočívající v tom, že příslušný stavební úřad v období od datum do datum nevydal rozhodnutí, kterým by stavebníkovi paní jméno FO nařídil zastavení všech stavebních prací, a to ve výši částka. V rámci nečinnosti stavebního úřadu činila žalobkyni prostřednictvím svého zplnomocněného právního zástupce úkony nutné k tomu, aby zabránila realizaci černé stavby stavebnice paní jméno FO. Za tyto úkony zaplatila svému právnímu zástupci částku částka.Žádost o stavební povolení podala jméno FO, aniž by ke stavbě od žalobkyně, spoluvlastnice pozemku, obdržela souhlas. Stavebnice prováděla stavební práce bez stavebního povolení a souhlasu žalobkyně, proto se žalobkyně domáhala, aby stavebnici stavební úřad přikázal práce zastavit. Dne datum stavební úřad provedl na pozemku kontrolní prohlídku, datum zaslal stavebnici výzvu k bezodkladnému zastavení prací a dne datum oznámil stavební úřad zahájení o odstranění stavby. Stavební úřad nařídil jednání na den datum. Na této schůzi podal stavebník žádost o vydání dodatečného povolení stavby. V návaznosti na to bylo řízení o odstranění stavby dne datum přerušeno do doby vydání dodatečného povolení stavby. Dne datum bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a dne datum bylo toto dodatečné povolení stavby vydáno. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne datum odvolání. Dne datum podala žalobkyně návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření, jehož smyslem bylo, aby správní orgán bezprostředně upravil poměry účastníků. Dne datum vydal stavební úřad výzvu k okamžitému zastavení prací na stavbě, kterou stavebník opět neuposlechl. Dne datum podala žalobkyně u nadřízeného správního orgánu, jimž je právnická osoba (dále jen „krajský úřad), podnět k opatření proti nečinnosti. Dne datum nadřízený správní orgán toto opatření vydal. Dne datum vydal krajský úřad rozhodnutí, kterým zrušil dodatečné povolení stavby, jež stavební úřad vydal dne datum. Dne datum podala žalobkyně žalobu proti nečinnosti stavebního úřadu u právnická osoba (dále jen „krajský soud“). Dne datum podala žalobkyně u krajského úřadu podnět k nečinnosti. Dne datum sdělil krajský úřad žalobkyni, že znovu vydá opatření ve smyslu § 80 zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a upozornil, že je nezbytné, aby stavební úřad přistoupil k rozhodnutí o nařízení zastavení prací na stavbě, popř. projednal jeho nerespektování v rámci přestupkového řízení.Na základně podnětu žalobkyně ze dne datum sdělil krajský úřad žalobkyni, že dne datum byl nečinnému stavebnímu úřadu doručen příkaz ve smyslu § 80 správního řádu. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jímž byl stavebník uznán vinen z přestupků podle § 178 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., zákona o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), tím, že provedl stavbu bez stavebního povolení, a podle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona tím, že neuposlechl výzvu stavebního úřadu k zastavení prací na stavbě v rozporu s § 134 odst. 4 stavebního zákona. Za spáchání těchto přestupků byla stavebníkovi příkazem uložena pokuta ve výši částka. Dne datum vydal krajský soud rozsudek, č.j. číslo jednací, a přikázal stavebnímu úřadu vydat rozhodnutí, kterým nařídí zastavení stavebních prací na stavbě. Dne datum vydal právnická osoba rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, č. j. číslo jednací, s právními účinky zápisu ke dni datum.Na základě tohoto rozhodnutí, jež dne datum nabylo právní moci, byl pozemek č. parc. č. parc. v katastrálním území adresa o výměře 1306 m² rozdělen na dva pozemky – pozemek č. parc. č. parc. o výměře 964 m² ve vlastnictví stavebníka, kde se nachází stavba, a pozemek č. č. parc. o výměře 451 m² ve vlastnictví žalobkyně. Dne datum vydal stavební úřad v návaznosti na rozsudek krajského soudu, č. j. spisová značka, rozhodnutí, kterým nařídil stavebníkovi okamžitě zastavit všechny stavební práce na stavbě. Dne datum podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce u žalované žádost o náhradu škody ve výši částka a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“). Tato žádost dosud nebyla žalovanou projednána.

7. Soud zjistil z Rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, že výrokem I. soud přikázal žalovanému právnická osoba vydat rozhodnutí, kterým nařídí zastavení stavebních prací na stavbě v rámci správního řízení pod č.j. číslo jednací a to ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám jejího právního zástupce tituly před jménem. Jméno advokáta. V odůvodnění rozhodnutí soud v bodě 17., že žalovaný městský úřad ve stavebním řízení jednal liknavě, nepostupoval v souladu se stavebním zákonem, který mu neposkytoval prostor k uvážení, jak postupovat při nerespektování výzev k zastavení stavebních prací, když v případě nerespektování výzev vydaných podle § 134 odst. 4 stavebního zákona navazuje automaticky vydání rozhodnutí k zastavení prací na stavbě ve smyslu citovaného ustanovení a po neuposlechnutí výzvy k zastavení prací ze dne datum měl úřad nejpozději vydat neprodleně rozhodnutí k zastavení prací, a dále konstatoval pod bodem 18. odůvodnění rozhodnutí, že došlo takřka k úplnému postavení stavby bez stavebního povolení a také bez udělení souhlasu žalobkyně jako spoluvlastnice pozemku, na němž je stavba zbudována a není aktuálně rozhodné, zda byla mezi stavebnicí a žalobkyní uzavřena dohoda o rozdělení podílového spoluvlastnictví, v době nezákonného zásahu a v době rozhodnutí ve věci žalobkyně spoluvlastnictví pozemku byla. Pod bodem 22. odůvodnění rozhodnutí bylo zdůvodněno, že nahrazované náklady řízení jsou v příčinné souvislosti s úkony činěné pouze v rámci podání této projednané správní žaloby a účasti advokáta na jednání.

8. Soud dále provedl dokazování listinnými důkazy: Výzva k bezodkladnému zastavení prací ze dne datum, č. j. číslo jednací, Odvolání žalobkyně proti dodatečnému povolení stavby ze dne datum, Rozhodnutí Krajského úřadu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. číslo jednací, Návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření, Opakovaná výzva k bezodkladnému zastavení prací ze dne datum, č. j. číslo jednací, Podnět k opatření proti nečinnosti ze dne datum, Sdělení Krajského úřadu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. číslo jednací, Opakovaný podnět k opatření proti nečinnosti ze dne datum, Opakovaný podnět k opatření proti nečinnosti ze dne datum, Sdělení Krajského úřadu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Sdělení Krajského úřadu adresa kraj ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Žaloba proti nečinnosti ze dne datum, Rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, Rozhodnutí o nařízení okamžitého zastavení stavebních prací ze dne datum, č. j. číslo jednací, Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne datum č. j. číslo jednací, Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby sp. zn.: spisová značka ze dne datum, z nichž zjistil, že:

9. Dne datum podala žalobkyně návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření, jehož smyslem bylo, aby správní orgán bezprostředně upravil poměry účastníků. Dne datum vydal stavební úřad výzvu k okamžitému zastavení prací na stavbě, kterou stavebník opět neuposlechl. Dne datum podala žalobkyně u nadřízeného správního orgánu, jimž je právnická osoba (dále jen „krajský úřad), podnět k opatření proti nečinnosti. Dne datum nadřízený správní orgán toto opatření vydal. Dne datum vydal krajský úřad rozhodnutí, kterým zrušil dodatečné povolení stavby, jež stavební úřad vydal dne datum. Dne datum podala žalobkyně žalobu proti nečinnosti stavebního úřadu u Krajského soudu v adresa (dále jen „krajský soud“). Dne datum podala žalobkyně u krajského úřadu podnět k nečinnosti. Dne datum sdělil krajský úřad žalobkyni, že znovu vydá opatření ve smyslu § 80 zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a upozornil, že je nezbytné, aby stavební úřad přistoupil k rozhodnutí o nařízení zastavení prací na stavbě, popř. projednal jeho nerespektování v rámci přestupkového řízení. Na základně podnětu žalobkyně ze dne datum sdělil krajský úřad žalobkyni, že dne datum byl nečinnému stavebnímu úřadu doručen příkaz ve smyslu § 80 správního řádu. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jímž byl stavebník uznán vinen z přestupků podle § 178 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., zákona o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), tím, že provedl stavbu bez stavebního povolení, a podle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona tím, že neuposlechl výzvu stavebního úřadu k zastavení prací na stavbě v rozporu s § 134 odst. 4 stavebního zákona. Za spáchání těchto přestupků byla stavebníkovi příkazem uložena pokuta ve výši částka. Dne datum vydal krajský soud rozsudek, č.j. číslo jednací, a přikázal stavebnímu úřadu vydat rozhodnutí, kterým nařídí zastavení stavebních prací na stavbě.

10. Dne datum vydal právnická osoba rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, č. j. číslo jednací, s právními účinky zápisu ke dni datum.Na základě tohoto rozhodnutí, jež dne datum nabylo právní moci, byl pozemek č. parc. č. parc. v katastrálním území adresa o výměře 1306 m² rozdělen na dva pozemky – pozemek č. parc. 2508 o výměře 964 m² ve vlastnictví stavebníka, kde se nachází stavba, a pozemek č. č. parc. o výměře 451 m² ve vlastnictví žalobkyně.

11. Dne datum vydal stavební úřad v návaznosti na rozsudek krajského soudu, č. j. číslo jednací, rozhodnutí, kterým nařídil stavebníkovi okamžitě zastavit všechny stavební práce na stavbě.

12. Soud dále zjistil z kopie spisu právnická osoba č. j. číslo jednací (příloha žalované) „dále stavební úřad“, dále z listin (kopií) předložených žalobkyní: Výzva k bezodkladnému zastavení prací ze dne datum, č. j. číslo jednací, Odvolání žalobkyně proti dodatečnému povolení stavby ze dne datum, Rozhodnutí Krajského úřadu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření, Opakovaná výzva k bezodkladnému zastavení prací ze dne datum, č. j. číslo jednací, Podnět k opatření proti nečinnosti ze dne datum, Sdělení Krajského úřadu pro adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Opakovaný podnět k opatření proti nečinnosti ze dne datum, Opakovaný podnět k opatření proti nečinnosti ze dne datum, Sdělení Krajského úřadu pro adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Sdělení Krajského úřadu pro adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, Žaloba proti nečinnosti ze dne datum, Rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací, Rozhodnutí o nařízení okamžitého zastavení stavebních prací ze dne datum, č. j. číslo jednací, Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne datum č. j. číslo jednací, Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby sp. zn.: spisová značka ze dne datum, že:

13. Stavební úřad k žádosti stavebníka ze dne datum, vydal dne datum rozhodnutí, kterým dodatečně povolil stavba, proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala, dále žalobkyně dne datum podala návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření, jehož smyslem bylo, aby správní orgán bezprostředně upravil poměry účastníků.Dne datum vydal stavební úřad výzvu k okamžitému zastavení prací na stavbě, kterou stavebník opět neuposlechl.

14. Dne datum podala žalobkyně u nadřízeného správního orgánu, jimž je právnická osoba (dále jen „krajský úřad), podnět k opatření proti nečinnosti.

15. Dne datum nadřízený správní orgán toto opatření vydal.

16. Dne datum vydal krajský úřad rozhodnutí, kterým zrušil dodatečné povolení stavby, jež stavební úřad vydal dne datum.

17. Dne datum podala žalobkyně žalobu proti nečinnosti stavebního úřadu u Krajského soudu v adresa (dále jen „krajský soud“).

18. Dne datum podala žalobkyně u krajského úřadu podnět k nečinnosti. Dne datum sdělil krajský úřad žalobkyni, že znovu vydá opatření ve smyslu § 80 zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a upozornil, že je nezbytné, aby stavební úřad přistoupil k rozhodnutí o nařízení zastavení prací na stavbě, popř. projednal jeho nerespektování v rámci přestupkového řízení.

19. Na základně podnětu žalobkyně ze dne datum sdělil krajský úřad žalobkyni, že dne datum byl nečinnému stavebnímu úřadu doručen příkaz ve smyslu § 80 správního řádu.

20. Dne datum vydal krajský soud rozsudek, č.j. číslo jednací, a přikázal stavebnímu úřadu vydat rozhodnutí, kterým nařídí zastavení stavebních prací na stavbě. Dne datum vydal stavební úřad v návaznosti na rozsudek krajského soudu, č. j. číslo jednací, rozhodnutí, kterým nařídil stavebníkovi okamžitě zastavit všechny stavební práce na stavbě.

21. Dále soud provedl dokazování listinnými důkazy navrženými žalobkyní k tvrzení, že žalobkyně požadované náklady za právní zastoupení v tomto správním řízení vynaložila a to fakturami vystavené právním zástupcem žalobkyně pod č. hodnota, hodnota, hodnota, hodnota, hodnota, hodnota, hodnota a hodnota, příjmový doklad hodnota na částka, poštovní poukázku C na částka, výpis z účtu právního zástupce žalobkyně ohledně příjmu částky částka od žalobkyně, na částka od žalobkyně, na částka od žalobkyně, na částka od žalobkyně, na částka od žalobkyně, na částka od žalobkyně, na částka od žalobkyně, na částka, z nichž zjistil, že žalobkyně postupně za jím učiněné úkony mu uhradila celkovou částku částka.

22. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: žalobkyně byla účastnicí řízení u právnická osoba pod č. j. číslo jednací o dodatečném stavebním povolení stavba. Stavební úřad nařídil jednání na den datum. Na této schůzi podal stavebník žádost o vydání dodatečného povolení stavby. Dne datum bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a dne datum bylo toto dodatečné povolení stavby vydáno. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne datum odvolání. Dne datum žalobkyně v návrhu na vydání předběžného opatření zkonstatovala, že rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nenabylo právní moci a stavebník pokračuje ve stavbě, která jej již téměř dokončena jako tzv. stavba hrubá a navrhuje, aby stavební úřad neprodleně formou předběžného opatření či jinak pokračování stavby zabránil. Žalovaná vykonala na pozemku kontrolní prohlídku a dne datum vydala opakovanou výzvu k bezodkladnému zastavení prací. V období od datum do datum podala žalobkyně k žalované několik oznámení o stále setrvalém provádění stavby bez stavebního povolení navzdory výzvám k zastavení prací. Dne datum podala žalobkyně u Krajského úřadu adresa podnět k opatření nečinnosti, který odůvodnila tak, že žalovaný nezasáhl proti setrvalému vykonávání stavebních prací stavebníkem, který nedbal výzev k bezodkladnému ukončení stavebních prací. Dne datum vydal Krajský úřad adresa dne datum pod č.j. číslo jednací příkaz, kterým žalovanému uložil, aby do dne datum zahájil se stavebnicí přestupkové řízení a v případě nevyhovění výzvě k zastavení prací na stavbě, vydal rozhodnutí dle § 134 odst. 4 stavebního zákona. Dne datum podala žalobkyně opakovaný podnět k opatření proti nečinnosti. Krajský úřad adresa vydal opakovaný příkaz proti nečinnému správnímu orgánu a přikázal stavebnímu úřadu, aby nejpozději do datum oznámil stavebníku zahájení přestupkového řízení s tím, že z fotodokumentace je zřejmé, že stavebník výzvu k zastavení prací neuposlechl. Dne datum vydal žalovaný rozhodnutí č.j. číslo jednací, kterým uznal stavebnici vinnou z přestupku podle § 178 odst. 2 a) a j) stavebního zákona tím, že provedl stavbu bez stavebního povolení a neuposlechl výzvy stavebního úřadu k zastavení prací na stavbě a uložil mu pořádkovou pokutu. Dne datum vydal krajský soud rozsudek, č.j. číslo jednací, a přikázal stavebnímu úřadu vydat rozhodnutí, kterým nařídí zastavení stavebních prací na stavbě. Správní soud vytkl stavebnímu úřadu, že poté, kdy prvně vydanou výzvu k bezodkladnému zastavení prací stavebník nerespektoval, měl stavební úřad neprodleně vydat rozhodnutí ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního řádu. A to již poté, kdy se tak po opakované výzvě ze dne datum nestalo, a to za situace, kdy žalobkyně a spoluvlastnice pozemku, na němž vznikala černá stavba, neudělila stavebníkovi souhlas, když nebylo rozhodné, zda žalobkyně se stavebníkem uzavřela dohodu o rozdělení podílového spoluvlastnictví pozemku, neboť v době budování stavby na jejím pozemku bez řádného povolení vnímala zcela oprávněně jako zásah do jejích veřejných práv.

23. Soud tak shrnuje, že stavební úřad měl neprodleně, a to datum nejpozději dne datum vydat rozhodnutí ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního řádu, učinil však tak až dne datum v návaznosti na rozsudek krajského soudu, č. j. číslo jednací, jenž výrokem I. přikázal žalovanému právnická osoba vydat rozhodnutí, kterým nařídí zastavení stavebních prací na stavbě v rámci správního řízení pod č.j. číslo jednací a to ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

24. Žalobkyně vynaložila tyto náklady spočívající v úkonech jejího právního zástupce, které učinil její právní zástupce písemně ze své emailové adresy na emailovou adresu úřadu ve vztahu ke stavebnímu úřadu, kdy krom uplatněném úkonu – Převzetí a příprava zastoupení za částka (tento úkon však učinil již v souvislosti se zastoupením žalobkyně v řízení před správním soudem a vymyká se časově ohraničenému rozhodnému období) – dále učinil tyto úkony po částka: Vyjádření – námitky ze dne datum, Vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne datum, Odvolání proti dodatečnému povolení stavby ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Stížnost na nečinnost stavebního úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum.

25. Žalobkyně uhradila svému advokátovi postupně za jím učiněné úkony částku v celkové výši částka.

26. Takto zjištěný skutkový stav je dostatečný k posouzení věci po právní stránce, a proto soud další důkazní návrhy účastnic zamítl.

27. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

28. K nároku odškodnění za nepřiměřenou délku řízení: Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

29. Také čl. 6 odst. 1 Úmluvy hovoří o „projednání záležitosti v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích“. Citované ustanovení tak vedle trestních věcí chrání práva účastníků výlučně v řízeních, v nichž má být rozhodnuto o jejich občanských právech nebo závazcích. Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) termín „projednání soudem“ vykládá široce, a tudíž za soud považuje i orgán, který není soudem podle vnitrostátního práva, pokud tento orgán rozhoduje o občanských právech nebo závazcích účastníka. V obecné rovině ESLP připouští aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy i na správní řízení, za splnění kritérií aplikovatelnosti dovozených v judikatuře. Jestliže jde ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní povahy), pak na správní řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy dopadá a je tudíž aplikovatelné i Stanovisko. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy se tedy vztahuje jen na některá správní řízení (na ta, která splňují uvedené podmínky).

30. Nejsou-li však tyto podmínky splněny, pak čl. 6 odst. 1 Úmluvy na dané správní řízení nedopadá a nelze tak na posouzení přiměřenosti jeho délky a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat ani Stanovisko. To ale ještě neznamená, že v případě nepřiměřené délky tohoto správního řízení nejde o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (srov. § 13 OdpŠk). Nemůže však jít o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, ale o nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Z ustanovení § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk totiž vyplývá, že povinnost vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě má státní orgán pouze tehdy, pokud zákon žádnou lhůtu pro vydání rozhodnutí nestanoví. Pro správní řízení, na rozdíl od řízení soudního, je však typické, že správní řád pro vydání rozhodnutí lhůty určuje, na správní řízení tak lze aplikovat větu druhou § 13 odst. 1 OdpŠk. V případě těchto správních řízení je z uvedených důvodů možné odškodnit pouze jednotlivé průtahy v řízení (tedy pokud správní orgán porušil svou povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě), nikoliv nepřiměřenou délku celého řízení. Jelikož na tento nesprávný úřední postup nedopadají závěry Stanoviska, neuplatní se ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy. V tomto případě je poškozený povinen prokázat jak vznik újmy, tak příčinnou souvislost mezi průtahy (porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě) a vznikem nemajetkové újmy. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzované řízení probíhalo před správními orgány, je třeba se v prvé řadě zabývat otázkou, zda dané řízení splňuje výše uvedené podmínky a je tak řízením, na které dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

31. Ve vztahu k žalobkyni nepochybně, neboť řízení o vydání rozhodnutí směřující k zastavení stavebních prací na stavbě v rámci stavebního řízení na pozemku v jejím spoluvlastnictví bezesporu stavební úřad rozhoduje o občanských právech nebo závazcích účastníka, zde o otázce vážně a razantně dopadající na existenci a rozsah vlastnictví žalobkyně.

32. Rozhodnutím o nařízení zastavit stavební práce podle § 134 odst. 4 stavebního zákona se totiž předběžně řeší otázka, zda je stavba prováděna bez povolení nebo v rozporu s ním, a při zjištění protizákonného stavu se jím dočasně zakazuje pokračovat v zakázaném jednání. Ve vztahu k rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo o jejím dodatečném povolení, které teprve je konečné, má rozhodnutí o nařízení zastavit stavební práce předběžnou povahu.

33. Stavební práce byly prováděné na pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyně bez veřejnoprávního povolení a souhlasu žalobkyně a stavební úřad měl bezodkladně postupovat podle § 134 odst. 3 a 4 stavebního zákona. Jak konstatoval již správní soud v odůvodnění svého rozhodnutí, skutečnosti o tom, zda a kdy žalobkyně byla účastna řízení o pozemkových úpravách a podepsala protokol o vytyčení hranic pozemku není relevantní, pakliže v rozhodné době stavebnice takřka postavila stavbu bez povolení stavebního povolení a bez udělení souhlasu žalobkyně jako spoluvlastnice dotčeného pozemku, která tento pozemek vlastnila po dobu počínaje nezákonným zásahem stavebnice, liknavostí stavebního úřadu až do doby rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení prací na stavbě ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního zákona, na němž je černá stavba zbudována, přičemž skutečnost zda před tím žalobkyně uzavřela dohodu o rozdělení podílového spoluvlastnictví a podepsala protokol o vytyčení hranic, nic nezmění na tom, že během rozhodného období žalobkyně byla podílovou spoluvlastnicí dotčené stavební parcely.

34. Pokud jde o časové ohraničení délky posuzovaného řízení : sama žalobkyně svoji újmu považuje počínaje dnem datum, kterým se domáhala vydání rozhodnutí dle § 134 odst. 4 stavebního zákona o okamžitém zastavení stavebních prací prováděných bez jejího souhlasu a stavebního povolení na stavbě objektu stavba umístěné na pozemku v jejím podílovém spoluvlastnictví . V daném případě je třeba za okamžik skončení posuzovaného řízení nikoli den, k němuž jsou vztaženy právní účinky rozhodnutí právnická osoba o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne datum, č. j. číslo jednací, tj. den datum (jak tvrdí žalovaná) , ale ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, č. j. číslo jednací tj. ke dni datum. Až tohoto dne mohla žalobkyně na jisto vzít na vědomí skutečnost, pozemek č. parc. č. parc. v katastrálním území adresa o výměře 1306 m² je rozdělen na dva pozemky, a to na pozemek č. parc. č. parc. o výměře 964 m² ve vlastnictví stavebníka, kde se nachází stavba, a pozemek č. č. parc. o výměře 451 m² ve vlastnictví žalobkyně.

35. Jedná se o časový úsek datum až datum , tj. hodnota.

36. V období, kdy žalobkyně kdy již nebyla vlastnicí pozemku, na němž byla stavba budovaná, resp. po dni, kdy žalobkyně musela vědět, že pozbyla spolu vlastnictví k pozemku, nemohla žalobkyně žádnou újmu pociťovat.

37. Soud tak nepřisvědčil argumentaci žalované , že začátek období tohoto průtahu ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., zákona o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, je v dané věci možné dovozovat až od okamžiku neuposlechnutí výzvy příslušného stavebního úřadu k okamžitému zastavení prací na stavbě ze dne datum, resp. doručení této výzvy fikcí dne datum a též ani námitku, že do délky trvání průtahu nemůže být započítávána období, v němž příslušný stavební úřad nedisponoval správní spisem, tj. období v trvání ode dne datum do dne datum (odvolací řízení proti rozhodnutí příslušného stavebního úřadu č.j. číslo jednací ze dne datum o dodatečném povolení předmětné stavby) a též období v trvání ode dne datum do dne datum (vyřízení žádosti žalobkyně o uplatnění opatření proti nečinnosti).

38. Podle § 5 písm. b) OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

39. Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanové lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odstavec 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odstavec 2).

40. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

41. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3).

42. Z konstantní judikatury dovolacího soudu plyne, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Jak patrno z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení je třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce (složitost věci), nebo v jeho prospěch (postup orgánů veřejné moci). Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Jinak řečeno, přispěl-li k celkové délce řízení postup orgánů veřejné moci výrazně vyšší měrou, než složitost věci, není možné, aby při hodnocení přiměřenosti délky řízení a poskytovaného zadostiučinění došlo pouze ke zhodnocení kritéria složitosti věci, nikoli již ke zhodnocení kritéria postupu orgánů veřejné moci.

43. Stran postupu orgánů veřejné moci Nejvyšší soud v části IV písm. c) Stanoviska uvedl, že tento postup „může být kvalifikován buď jako snaha rozhodnout ve věci v co nejkratším možném čase, a to i při zachování předepsaných procesních postupů, nebo na druhé straně jako bezdůvodná nečinnost, svévole či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu (tzv. průtahy řízení).“ Podle dovolacího soudu bude „porušení práva účastníka na přiměřenou délku řízení shledáno zejména tam, kde nevydání dřívějšího rozhodnutí bylo zapříčiněno nedodržením procesních pravidel či tam, kde došlo k jinému pochybení ze strany orgánů veřejné moci (jedná se například o delší dobu, která uplynula mezi jednotlivými jednáními, či o prodlevy při předávání spisu mezi jednotlivými institucemi).“ K otázce jednání poškozeného v průběhu posuzovaného řízení Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uvedl, že při zkoumání toho, zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, je třeba z uvedeného vycházet a jejich využití přičíst poškozenému k dobru, nikoli mu přičítat k tíži, že je nevyužil. Děje se tak přitom výhradně v rámci posuzování kritéria chování poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk, nikoliv kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk [srov. část IV písm. b) Stanoviska].

44. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, pak Nejvyšší soud ve vztahu k hodnocení formy a výše přiměřeného zadostiučinění zaujal závěr, podle kterého skutečnost, že se účastník nepřiměřeně dlouze vedeného řízení pokusil o odstranění jeho průtahů podáváním stížností na ně, automaticky neznamená, že by mu mělo být přiznáno odškodnění ve vyšším rozsahu než účastníku, který si na průtahy v řízení nestěžoval. V konkrétním případě však může dojít ke zvětšení újmy (frustrace) účastníka řízení, ve kterém dochází k průtahům navzdory úspěšným stížnostem na ně. Takto zvětšené újmě účastníka řízení by měla odpovídat úvaha soudu o stanovení formy, popřípadě výše zadostiučinění za porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení.

45. Skutečnost, že četné žádosti žalobkyně o zjednání nápravy v posuzovaném řízení (představující činnost, která alespoň teoreticky mohla směřovat ke zkrácení délky řízení) nebyly ze strany orgánů vyslyšeny, odůvodňuje přiznání satisfakce peněžitou formou.

46. Z tohoto hlediska nemajetkovou újmu nelze nahradit jinak, samotné konstatování porušení práva či omluva by se nejevilo jako dostačující.

47. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu při absenci skutečností zakládajících zvýšený nebo snížený význam předmětu řízení pro poškozeného je nutné dojít k závěru o jeho standardním významu, který se v základní částce odškodnění nijak neprojeví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dovolací soud ve vztahu ke kritériu významu předmětu řízení pro účastníka současně dovodil, že zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje při uplatnění nároku z odpovědnosti za neprojednání věci v přiměřené době poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková řízení, která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou například věci trestní, opatrovnické, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo. U těch se zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk presumuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

48. Rubem uvedené úvahy je, že v případě nižšího významu předmětu řízení pro poškozeného tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o této okolnosti žalovanou a není povinností soudu zjišťovat nad rámec tvrzení účastníků okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu řízení pro poškozeného. Obecně je totiž i zde třeba vyjít z toho, že nejde-li o shora vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, je význam předmětu řízení pro něj standardní, což nevede k posílení ani potlačení úvahy o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, ani případnému zvýšení či snížení základního odškodnění za ně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

49. Nicméně nelze nezohlednit skutečnost, že žalobkyně podepsala v září roku 2016 dohodu o reálném rozdělení podílového spoluvlastnictví, která se vztahuje k pozemku, na němž jméno FO (dále „stavebník“) posléze postavila stavbu stavba a že zhruba za tři roky později, v roce 2019, udělila žalobkyně se stavbou podmíněný souhlas ( Dohoda o reálném rozdělení podílového spoluvlastnictví a Podmíněný souhlas ).

50. Dne datum vydal právnická osoba rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, č. j. číslo jednací, s právními účinky zápisu ke dni datum, na jehož základě byl pozemek č. parc. č. parc. v katastrálním území adresa o výměře 1306 m² rozdělen na dva pozemky, a to na pozemek č. parc. č. parc. o výměře 964 m² ve vlastnictví stavebníka, kde se nachází stavba, a pozemek č. hodnota o výměře 451 m² ve vlastnictví žalobkyně. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Do rozhodnutí, č. j. číslo jednací sice podala žalobkyně kasační stížnost, ta však byla zamítnuta.

51. Souhlas byl podmíněn splněním jedné ze dvou podmínek, jednu podmínku stavebník splnil a druhá podmínka byla nesplnitelná, jelikož požadovaný odstup stavby od pozemku ve vzdálenosti minimálně 8,5 m , což je dle názoru stavebníka v kolizi se změnou č. 4 Územního plánu adresa, a stavba by se navíc splněním této podmínky posunula na pozemek jiného vlastníka ( Vyjádření k odvolání proti Rozhodnutí právnická osoba ze dne datum a Ohlášení stavby ze dne datum).

52. Podle Protokolu o vytyčení hranic pozemku ze dne datum měla žalobkyně v úmyslu se části pozemku v rámci rozdělení spoluvlastnictví vzdát již v roce 2016, kdy podepsala dohodu o jeho rozdělení. Z těchto důvodů nemohla vzniknout namítaná nemajetková újma v době, kdy již žalobkyně nebyla vlastnicí pozemku, na němž byla stavba budovaná.

53. Navíc , jestliže žalobkyni by nějaká nemajetková újma vznikla, má tato újma základ v nezákonném chování stavebníka, nikoliv jednání žalované. Žalovaná nemůže být z podstaty věci odpovědna za nezákonnou činnost této osoby.

54. Ani v případě extrémní délky řízení, která by podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. dále jen „Stanovisko“, vedla k použití výchozí částky až částka za první dva a dále za každý následující rok vedení posuzovaného řízení, nemusí být takto postupováno a lze vyjít i jen ze základní částky částka.

55. Krácení základní částky za první dva roky na polovic se přitom použije i pro účely správního řízení, a to i tehdy, jsou-li v něm stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, srov. zejména jeho odstavec 12).

56. Jak přiléhavě vysvětlil již dovolací soud, kompenzační řízení slouží k odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, nikoliv k revizi výsledků posuzovaného řízení. Vady posuzovaného řízení tak není možné v rámci kompenzačního řízení zohlednit, pokud samy nejsou v posuzovaném řízení důvodem kasace, která se následně projeví v délce tohoto řízení. Nejvyšší soud setrvale uvádí, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Již z toho je tak zjevné, že kompenzační řízení nemůže sloužit (také) ke kompenzaci vad posuzovaného řízení; ty navíc v nynější věci z napadeného rozhodnutí nevyplývají, předložená argumentace je tak (v dovolacím řízení nepřípustně – srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.) postavena na odlišném skutkovém základě, než který přijal odvolací soud v napadeném rozhodnutí.

57. Žalobkyně tak nemůže tvrdit, že v její prospěch je okolnost zakládající nárok na zvýšení základního odškodnění.

58. Stejně tak žalovaná nemůže tvrdit, že správní řízení bylo složité, komplikované, jeho průběh co do počtu účastníků , složitosti problematiky, zjišťování skutkového stavu bylo standartní .

59. Žalobkyni tak přísluší náhrada z titulu poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení v částce částka (výpočet), s tím, že nejsou dány důvody ke krácení či zvýšení této základní částky.

60. Dle ust. § 31 odst. 2 OdškZ náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána, neboť pokud bylo již jednou rozhodnuto o nákladech řízení, nelze se domáhat vlastně nového rozhodnutí o nákladech řízení, a to cestou žaloby o náhradu škody proti státu. Ust. § 31 odst. 2 OdškZ míří na ty případy, kde procesní úprava konkrétního řízení či postupu s rozhodováním o náhradě nákladů řízení vůbec nepočítá (srov. Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci - komentář, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2007, str. 173), jinými slovy účastník/poškozený/stěžovatel neměl možnost svůj procesní nárok uplatnit, což ale není případ žalobkyně, která svůj nárok na náhradu nákladů řízení uplatnit mohla. Svojí povahou procesní nárok (stejnou logikou i procesní povinnost) na náhradu (resp. na zaplacení) nákladů řízení může být změněn do podoby hmotněprávního nároku na náhradu škody pouze tehdy, pokud dané řízení s procesním vypořádáním takového nároku nepočítá. Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší soud, který uvedl, že „umožňuje-li tedy procesní předpis náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu z jakéhokoli důvodu nepřiznal, není možné, aby se účastník řízení domáhal náhrady nákladů takového řízení cestou žaloby proti státu z titulu náhrady škody způsobené výkonem veřejné moci“ (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

61. Podle § 192 odst. zákona č. 183/2006 Sb. Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

62. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. ) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování.

63. Podle odst. 3 cit. ustanovení Nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady.

64. Zákon č. 82/1998 Sb. zakládá objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), jíž se nelze zprostit a která předpokládá dle § 5 písm. b) ve spojení s § 13 OdpŠk současné splnění třech předpokladů: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich.

65. Obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli právní. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka; rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).

66. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti státu za škodu nemůže stačit úvaha o možných následcích nezákonného rozhodnutí či vadného postupu orgánu veřejné moci, nebo pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní újma následkem konkrétního protiprávního úkonu orgánu státu, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

67. Je přitom běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně Relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň je však příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kauzálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže škoda by nebyla nastala bez této příčiny – conditio sine qua non (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

68. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody ve smyslu ust. § 31 OdškZ, neboť byl prokázán jak nesprávný úřední postup státu, tak i vzniklá škoda v podobě nákladů na právní zastoupení, které žalobkyně k odstranění závadného postupu státu musela vynaložit v příčinné souvislosti, protože nebýt nesprávného úředního postupu správního orgánu, nemusela by žalobkyně tyto náklady vůbec vynaložit.

69. Z § 79 správního řádu plyne, že účastnící řízení si nesou (není-li stanoveno jinak) náklady řízení sami, přičemž namítané řízení před správním orgánem bylo řízením, v němž si žalobkyně své náklady nesla sama. Lze tedy uzavřít, že vzhledem k tomu, že žalobkyně v namítaném řízení náhradu nákladů řízení na základě procesního předpisu (správního řádu) uplatnit nemohla, je podmínka stanovená v § 31 odst. 2 OdškZ v poměrech nyní posuzované věci splněna, co se týče nákladů, které vznikly v řízení před správním orgánem. Počínaje dnem datum, kterým se domáhala vydání rozhodnutí dle § 134 odst. 4 stavebního zákona o okamžitém zastavení stavebních prací prováděných bez jejího souhlasu a stavebního povolení na stavbě objektu stavba umístěné na pozemku v jejím podílovém spoluvlastnictví . V daném případě je třeba za okamžik skončení posuzovaného řízení nikoli den, k němuž jsou vztaženy právní účinky rozhodnutí právnická osoba o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne datum, č. j. číslo jednací, tj. den datum (jak tvrdí žalovaná) , ale ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, č. j. číslo jednací tj. ke dni datum. Žalobkyně vynaložila tyto náklady spočívající v úkonech jejího právního zástupce, které učinil její právní zástupce písemně ze své emailové adresy na emailovou adresu úřadu ve vztahu ke stavebnímu úřadu, kdy krom uplatněném úkonu – Převzetí a příprava zastoupení za částka (tento úkon však učinil již v souvislosti se zastoupením žalobkyně v řízení před správním soudem a vymyká se časově ohraničenému rozhodnému období) – dále učinil tyto úkony po částka: Vyjádření – námitky ze dne datum, Vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne datum, Odvolání proti dodatečnému povolení stavby ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, tyto úkony nespadají do časového rámce předmětného posuzovaného řízení. Počínaje dnem datum, kterým se domáhala vydání rozhodnutí dle § 134 odst. 4 stavebního zákona o okamžitém zastavení stavebních prací prováděných bez jejího souhlasu a stavebního povolení na stavbě objektu Infocentra Dračice umístěné na pozemku v jejím podílovém spoluvlastnictví Návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Stížnost na nečinnost stavebního úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum - časově poslední úkon ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, č. j. číslo jednací (tj. ke dni datum). Celkem se jedná o 32 úkonů.

70. Soud má za to, že tyto náklady nemusely žalobkyni vzniknout, pokud by nedošlo k pochybení na straně správního orgánu, a z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně se účelně snažila bránit proti průtahům v řízení, vyzývala opakovaně správní orgány k vydání rozhodnutí či žádala, aby bylo učiněno opatření proti nečinnosti, což ji s ohledem na délku řízení rozhodně nemůže jít k tíži, naopak soud proaktivitu hodnotí pozitivně.

71. Dále nemůže žalobkyně požadovat náhradu za tyto úkony: Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum. Obsahem těchto podání v rámci žalobkyní ohraničeném období jsou, vyjma podání ze dne datum – Stížnost na nečinnost stavebního úřadu ze dne datum, jež je totožného znění, ale obsahuje v příloze snímky postupující „černé stavby“, jsou emaily právního zástupce žalobkyně ke stále totožné sp. zn. spisová značka a č.j. číslo jednací adresované na emailovou adresu podatelny stavebního úřadu adresa totožného znění, mění se vždy datum, jinak obsahově neměněné, kde je úřad upozorněn, že stavebník i dnes (v závorce uvedeno datum odeslání emailu) provádí stavbu bez stavebního povolení, že pokračováním stavby navrhovatelce vzniká závažná újma a že se navrhovatelka bude muset obrátit na nadřízené orgány se žádostí o ochranu.

72. Tyto výše uvedené náklady nebyly žalobkyní v žádném(jiném) řízení uplatněny .

73. Soud se dále zabýval tím, zda náklady, které žalobkyně na právní zastoupení v průběhu správního řízení vynaložila ,počínaje ode dne datum a konče dnem datum, byly vynaloženy účelně (§ 31 odst. 1 OdškZ.). 74. .K písemným podáním stavebnímu úřadu uvedeným jako úkony : Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , ze dne datum, datum , ze dne datum.. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum.k. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum m. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum n. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum t. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum , Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum aa. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum bb. Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum a Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, je třeba uvést, že tyto úkony byly činěny prostřednictvím e-mailů, často totožného či obdobného znění, nebo s minimálními změnami, adresovaných stavebnímu úřadu. Opakovaně v nich žalobkyně poukazovala na skutečnost, že na pozemku v jejím spoluvlastnictvím vzniká stavba bez povolení či jiného oprávnění stavebního úřadu a že stavební činnost na této stavbě pokračuje, ovšem dané e-maily byly zpravidla zasílány v extrémně těsném časovém sledu.

75. Mezi jednotlivými podáními byla prodleva často jen pár dnů, případně je žalobkyně uplatňovala činila každodenně , aniž by stavebnímu úřadu byl dán časový prostor k reakci na tato podání reagovat nebo se svými dalšími podněty vyčkala, zda v přiměřené lhůtě stavební úřad přijme nějaká opatření. Pokud žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce měla potřebu podrobně dokumentovat činnost stavebníka a informovat prostřednictvím e-mailu o těchto skutečnostech stavební úřad, nelze upřít její aktivitu v dané věci, nicméně s ohledem na výše uvedené, kdy stavební úřad jako správní orgán potřebuje v obecné rovině na vyřízení podnětů či podání veřejnosti, případně přijetí příslušných opatření určitý čas, nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně v tom směru, že každý z těchto jejích podnětů, resp. podání byl účelný, tj. reálně směřoval k nápravě daného stavu (k odstranění nečinnosti stavebního úřadu, příp. k vydání rozhodnutí dle § 134 odst. 4 starého stavebního zákona).Za ospravedlnitelné a účelné lze považovat tyto úkony (činění v rámci 7 a více dnů) : Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum, Písemné podání stavebnímu úřadu ze dne datum.

76. To se netýká úkonů : 1) Návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření ze dne datum, 2) Stížnost na nečinnost stavebního úřadu ze dne datum, o jejichž účelnosti nelze pochybovat . Celkem tak může žalobkyně požadovat náhradu nákladů řízení za 18 úkonů , z nichž lze 16 úkonů považovat za jednoduché obsahově se opakující .

77. Soud tak per analogiam aplikuje na výše zmíněných 16 „formulářových“ úkonů § 14b odst. 1/1 a odst. 5, písm.a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , tj. za úkon odměnu v částce částka a režijní paušál v částce částka ( hodnota x 16 = částka ) s připočtením za dva úkony po částka včetně částka za režijní paušál celkem částka.

78. Žalobkyni přísluší v součtu odškodnění v částce částka.

79. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

80. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje hodnota % (zaokrouhleno na hodnota %) z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,94 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 17,06 %). Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka Kč částka představující částka za každý ze šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky po částka do datum a z 8 úkonů po částka po datum .Konkrétně se jedná o tyto úkony : účast u 8 jednání., dále 4 půlúkony ( po dvakrát vyhlášení rozsudku a blanketní odvolání), vyjádření k žalobě, vyjádření na č.l. 36,75, 154, 158 odvolání, vyjádření k odvolání, doplnění odvolání ). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.