31 C 230/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta, LL. M. sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 291 756 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze datum domáhá na žalované zaplacení shora uvedeného jako vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že dne datum uzavřel žalobce jako spotřebitel s žalovanou smlouvu o životním pojištění Anonymizováno č. hodnota, jejíž součástí se staly i všeobecné pojistné podmínky Anonymizováno-jméno FO-Anonymizováno a smluvní ujednání životního pojištění Anonymizováno-jméno FO-0003. Uzavřená smlouva je absolutně neplatná z důvodu nepřípustných smluvních ujednání v neprospěch spotřebitele a z důvodu neurčitosti smluvních ujednání. Žalobce tvrdí, že smluvní ustanovení dokumentace k pojistné smlouvě, kterou žalobce obdržel, neobsahuje klíčové údaje, jako jsou pojistně-technické zásady a přehled poplatků. Žalobce tedy nemá přehled o snižování kapitálové hodnoty pojištění a budoucím pojistném plnění, což považuje za významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Soudní praxe potvrzuje, že taková ustanovení jsou podle evropské směrnice nepřípustná, protože nejsou individuálně sjednána a způsobují právní nejistotu pro spotřebitele. V důsledku toho může být smlouva neplatná jako celek, což žalobce podporuje rozhodnutími Anonymizováno sp. zn. spisová značka a rozsudek Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-485/19 ze dne datum. K otázce promlčení žalobce uvádí, že po celou dobu jednání s pojišťovnou předpokládal platnost smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná o problémech se smlouvami věděla a žalobce na ně neupozornila, by vymáhání nároku nemělo být omezeno promlčecí dobou. Námitku promlčení pokládá žalobce za nemravnou, protože pojišťovna záměrně zatajovala rizika neplatnosti a snaží se profitovat na úkor spotřebitele.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, a to ani z části. Žalovaná tvrdí, že žaloba žalobce je neopodstatněná, protože pojistná smlouva byla uzavřena v souladu se zákonem, a veškerá plnění podle ní byla poskytnuta oprávněně. Žalobce nedoložil své nároky ani nespecifikoval provedené platby. Přehled plateb, který žalobce předložil, není důkazem o uskutečnění plateb. Většina nároků žalobce je promlčena. S odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu uvádí, že subjektivní promlčecí lhůta začala běžet, když se žalobce seznámil s textem pojistné smlouvy a mohl získat pochybnosti o její správnosti. Argumentuje tím, že tyto pochybnosti žalobce získal nejpozději při uzavření smlouvy, neboť v ní bylo jasně uvedeno, jaké náklady a poplatky budou strhávány. Navíc žalobce byl pravidelně informován o výši rizikového pojistného a poplatků prostřednictvím výročních dopisů a dalších informací až do roku Anonymizováno.

3. Soud provedl k důkazu následující listiny, z nichž získal následující skutková zjištění: Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o životním pojištění Anonymizováno č. hodnota-Anonymizováno s pojistnou dobou 24 let. V souladu s článkem 1 bodu 1 odst. 1. 6., 1. 7. a bodu 2 odst. 2. 1. a 2.

2. Smluvních ujednání životního pojištění Anonymizováno-jméno FO-jméno FO-Anonymizováno, jež jsou součástí pojistné smlouvy, má žalovaná jako pojistitel právo první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné na případ smrti a další sjednaná pojištění, přičemž výši pojistného určuje na základě pojistně-technických zásad, s ohledem na věk, pohlaví, zdravotní stav a výši pojistné částky. Dále je pojistitel oprávněn snižovat kapitálovou hodnotu o počáteční a správní náklady a také účtovat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené běžné pojistné (viz Smlouva o životním pojištění Anonymizováno ze dne datum, Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění Anonymizováno, Smluvní ujednání životního pojištění Anonymizováno verze Anonymizováno-jméno FO-Anonymizováno). Žalobkyně podle pojistných smluv č. hodnota-Anonymizováno a Anonymizováno provedla výplatu pojistného plnění žalobci ve výši částka vztaženo k pojistné události, úraz z datum (viz Informace o výplatě pojistného plnění z datum). Žalobce na podkladě smlouvy žádal o mimořádný výběr, podle něhož žalovaná žalobci vyplatila částku částka (viz Potvrzení z datum). Počínaje datum informovala žalovaná výročně žalobce o výši zaplaceného běžného pojistného a kapitálové hodnotě běžného pojistného. Počínaje datum podávala žalovaná žalobci zprávu o stavu pojištění, která obsahovala informaci o výši odkupného/ odbytného (Výroční dopis z datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum Informace k pojistné smlouvě z datum, datum. datum, datum, datum, datum a datum). Žalobce platil žalované pravidelně podle pojistné smlouvy pojistné počínaje Anonymizováno, které činilo částka, od Anonymizováno činilo předepsané pojistné částka měsíčně. Poslední platbu na pojistném provedl žalobce datum. Celkem na pojistném žalobce zaplatil částka (viz snímek obrazovky Náhled do klientské zóny, Přehled zaplaceného a předepsaného pojistného k datum). Na základě pokynu žalobce k okamžitému ukončení smlouvy o životním pojištění informovala žalovaná o ukončení smlouvy č. hodnota a žalobci vyplatila odbytné ve výši částka (viz Informace o ukončení, Ukončení pojištění z datum, Zánik pojištění s výplatou odbytného z datum). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (Předžalobní výzva ze dne datum).

4. Na závazkový vztah založený předmětnou smlouvou uzavřenou před účinností současného občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., „o. z.“ účinný od datum) je třeba užít staré právo (tj. tehdy účinný zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, „s. o. z.“) podle § 3028 odst. 3 o. z. Podle předchozí úpravy se posoudí nárok na vydání bezdůvodného obohacení stejně jako běh promlčecích lhůt.

5. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění, podle níž byla žalovaná jako pojišťovna oprávněna snižovat kapitálovou hodnotu o rizikové pojistné, které stanoví pojistitel (žalovaná) podle pojistně technických zásad. Žalobce platil žalované sjednané pojistné, žalovaná provedla výplatu pojistného plnění, mimořádného výběru a odkupného. Žalovaná v průběhu trvání pojistného vztahu žalobce informovala o stavu pojištění. Na pokyn žalobce došlo ze strany žalované k ukončení smlouvy.

6. Smlouvu o životním pojištění nemůže soud než prohlásit za absolutně neplatnou. Účastníci poukazovali na sérii rozhodnutí ve věcech tzv. investičního životního pojištění (za všechny z rozhodnutí odvolacího soudu lze jmenovat rozsudek Anonymizováno sp. zn. spisová značka), v nichž soudy setrvale dovozují neplatnost smluv sjednávaných se žalovanou. Projednávaná věc náleží do rámce pojistných smluv s obdobným základem. Ujednání v předmětné smlouvě, jež opravňují žalovanou snižovat kapitálovou hodnotu pojištění podle pojistně technických zásad, tento mechanismus snižování kapitálové hodnoty není ve smlouvě dále specifikován ani s ní žalovaný nebyl seznámen. Takové ujednání předestírá neplatnost právního jednání (právního úkonu dle terminologie tehdejšího zákona) pro nedostatek určitosti a srozumitelnosti podle § 37 odst. 1 s. o. z. v souladu se závěry rozhodnutí, na něž se strany odkazovaly. Pomíjet nelze ani spotřebitelský rozměr případu, neboť žalobce uzavíral pojistnou smlouvu v pozici spotřebitele. Dotčené ujednání působí nadto neplatnost pro rozpor s § 57 odst. 1 s. o. z., neboť zakládá zvláštní nepoměr v právech v neprospěch spotřebitele.

7. Soud se dále zabýval otázkou promlčení a konstatoval, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z opakovaných plateb je částečně promlčen. Odkazuje přitom na nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 2127/21, který zdůrazňuje, že soudy by měly důsledně posuzovat počátek běhu promlčecí lhůty pro bezdůvodné obohacení. Tento počátek by se měl určovat nejen podle toho, kdy měl ochuzený formální možnost seznámit se s relevantními okolnostmi, ale také podle schopnosti laicky rozpoznat, že na jeho úkor došlo k obohacení protistrany. Počátek běhu promlčecí doby (terminologie předchozího zákona) tedy nelze zaměňovat s okamžikem placení pojistného. Je třeba zkoumat, kdy si ochuzený mohl alespoň uvědomit, že smlouva je pravděpodobně neplatná. Soud přitom přihlédl k argumentaci žalované, která uvedla, že žalobce se o aktuální výši kapitálové hodnoty pojistného dozvěděl nejpozději v Anonymizováno v době dojití dopisu ze dne datum. Z něj se žalobce dozvěděl nejen to, kolik na pojistném dosud uhradil, ale také jaké plnění mohl od pojišťovny očekávat. V té době tak mohl předpokládat, že ve smlouvě existuje určitý nesoulad. Obsah dopisu, který byl předložen jako důkaz, jasně vymezoval částku plněnou žalovanou a očekávaný příjem na základě smlouvy. Tento nesoulad mezi očekávaným plněním a skutečnou výší vyplacené částky mohl u žalobce vyvolat pochybnosti o oprávněnosti smlouvy. Z tohoto důvodu mohl žalobce na základě dostupných informací již tehdy dojít k závěru, že byl na úkor žalované ochuzen, což i v laickém měřítku umožňovalo získat povědomí o možném neplatném charakteru smlouvy.

8. Soud k námitce žalobce posuzoval, zda námitka promlčení uplatněná žalovanou odporuje dobrým mravům, a dospěl k závěru, že nikoli. Vycházel z toho, že námitka promlčení je zákonným nástrojem, a nelze ji odepřít jen kvůli uplatněnému nároku. Možnost odmítnutí námitky promlčení by připadala v úvahu pouze tehdy, pokud by okolnosti, za nichž byla námitka vznesena, vykazovaly mimořádné znaky zneužití práva. Soud dále zjistil, že žalobce v pozici spotřebitele byl během trvání pojištění průběžně informován o stavu smlouvy a nijak nebyl omezen v uplatnění svých práv. Spotřebitel tedy sám rozhodl, kdy nárok na bezdůvodné obohacení vznést, a nese odpovědnost za to, že tak učinil po uplynutí promlčecí doby.

9. Žalobce podal žalobu dne datum. Nepromlčeny jsou tak pouze platby pojistného, které žalobkyně uhradila v období dvou let před podáním žaloby, tedy v období od datum. Vhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení, soud uzavírá, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení představující žalobkyní zaplaceného pojistného mimo shora uvedené období je již promlčen, a to v souladu s § 107 odst. 1 s. o. z. Vypořádání vzájemných plnění podle § 451 s. o. z. je možno provést pouze v rámci dosud nepromlčených plnění. Za zmíněné období žalobkyně zaplatila na pojistném z předmětných smluv žalované celkem částka, a to 22 pravidelných měsíčních plateb ve výši částka, jak bylo prokázáno přehledem plateb pojistného. Proti nepromlčenému nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalovaná staví žalobci vyplacené mimořádný výběr dne datum ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedisponuje pohledávkou na vrácení bezdůvodného obohacení nepostiženou promlčením, soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, písemné vyjádření z datum a účast na jednání soudu datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a po částečném zastavení řízení provedeném usnesením ze datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dnem datum, odměna z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu datum) včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat provedení soudní exekuce.