35 C 239/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: jméno FO , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa za níž jedná právnická osoba sídlem adresa o náhradě škody podle zákona č. 82/1998 Sb.

I. Zamítá se žaloba, podle které by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Řízení se zastavuje v části, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost se žalobci omluvit, a to přípisem, který bude datovaný a podepsaný oprávněnou osobou za žalovaného, kdy omluva bude znít: „Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, , jehož součástí bylo úspěšné uplatnění jeho práv v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem pod sp.zn. , spisová značka, . V důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva pana , jméno FO, na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“.

III. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost se žalobci omluvit, a to na stránkách žalovaného , Anonymizováno, po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: „, Anonymizováno, se omlouvá panu , Anonymizováno, , nar. , Datum narození žalobce, , za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, , jehož součástí bylo úspěšné uplatnění jeho práv v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem pod sp. zn. , spisová značka, . V důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva pana , jméno FO, na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, .

V. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet zdejšího soudu.

1. Mgr. Jiří Kohoutek věc rozhodl jako zastupující soudce JUDr. Anny Vandákové na základě rozvrhu práce účinného ode dne 1. 1. 2025.

2. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím a písemné omluvy uvedené ve výroku shora, a to z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úřední postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, .

3. Žalobce uplatnil dne , datum, u žalovaného nárok na náhradu škody, a to v rozsahu finančního zadostiučinění, písemné omluvy zveřejněné na internetových stránkách žalovaného.

4. Žalobce dne , datum, obdržel stanovisko žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalobce uznává nárok žalobce co do důvodu a částečně i co do výše částky , částka, . Žalovaný zároveň dne , datum, doručil písemnou omluvu na samostatné listině, avšak tato omluva neobsahuje veškeré náležitosti omluvy. Žalobce má za to, že když Ústavní soud není součástí obecných soudů soudní soustavy, pak omluva musí obsahovat i uvedení informace, že řízení bylo projednávané i u Ústavního soudu.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje zamítnutí žaloby, kdy poskytnutou kompenzaci považuje za dostatečnou. Žalovaný uvedl, že v rámci předběžného projednání nároku dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Namítané kompenzační řízení trvalo celkem , hodnota, . Do celkové délky řízení byla započítána i doba předběžného projednání nároku u Ministerstva spravedlnosti a následně u Ministerstva dopravy, a to v délce 6 měsíců. Celková délka kompenzačního řízení se jeví již jako nepřiměřená, a to v důsledku částečného zrušení rozsudku odvolacího soudu nálezem Ústavního soudu ČR. Průtahy ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu nebyly zjištěny.

6. Žalovaný konstatoval, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytl žalobci zadostiučinění ve výši , částka, . Žalovaný se také žalobci za zjištěný nesprávný postup a porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě omluvil, přičemž omluva byla vyslovena na samostatné listině.

7. Žalovaný má za to, že již poskytnuté odškodnění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Žalobou uplatněný nárok tak žalovaný nepovažuje za důvodný. Žádost žalobce ze dne , datum, neobsahuje přesný text omluvy, která by žalobci měla být poskytnuta. Žalovaný má text omluvy poskytnutý žalobci za dostatečný, když nedílnou součástí řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, bylo i řízení o ústavní stížnosti žalobce. V případě, že žalobce chtěl úspěšné uplatňování svých práv u Ústavního soudu ČR zdůraznit, měl o to požádat již v žádosti ze dne , datum, . Žalovaný za důvodný nepovažuje požadavek na zveřejnění textu omluvy na internetových stránkách , Anonymizováno, po dobu minimálně 2 měsíců. Újma vzniklá žalobci zjištěným nesprávným úředním postupem nedosahovala takové intenzity, aby ji nebylo možné odčinit poskytnutím omluvy bez zveřejnění a poskytnutím zadostiučinění v penězích. Předmětná právní věc žádný takový prvek veřejnosti neobsahuje, aby bylo třeba veřejné omluvy. Požadavek na zveřejnění omluvy žalovaný považuje za nadbytečný a ze strany právního zástupce žalobce za šikanózní.

8. Žalovaný uvedl, že z jeho úřední činnosti je známo, že právní zástupce žalobce zastupuje celou řadu klientů uplatňujících nárok na poskytnutí odškodnění za nesprávný úřední postup podle ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Zveřejňováním omluv by došlo k zahlcení informačního portálu , Anonymizováno, , čeho si je právní zástupce žalobce jistě vědom. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne , datum, žalovaný odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Jelikož žádost žalobce byla žalovanému doručena dne , datum, , náleží mu případný úrok z prodlení ode dne , datum, .

9. Žalobce vzal podáním ze dne , datum, žalobu částečně zpět ve vztahu k výroku, kterým měla být žalovanému uložena povinnost se žalobci omluvit, a to přípisem, který bude datovaný a podepsaný oprávněnou osobou za žalovaného, kdy omluva bude znít: „, jméno FO, se omlouvá panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, , jehož součástí bylo úspěšné uplatnění jeho práv v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem pod sp.zn. , spisová značka, . V důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva pana , jméno FO, na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“. Soud tak řízení v této části se souhlasem žalovaného zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř. ve výroku shora ad. II.

10. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobou ze dne , datum, , došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši , částka, z titulu kompenzace nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřené délce správního řízení a navazujícího soudního řízení. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen: „naříkané řízení“). Dne , datum, se konalo první jednání, při dalším jednání konaném dne , datum, byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Oba účastníci podali odvolání a spis byl dne , datum, odeslán Městskému soudu v Praze. Rozsudkem odvolacího soudu ze dne , datum, byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , , spisová značka, , byl rozsudek odvolacího soudu zrušen ve výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení. Usnesením odvolacího soudu ze dne , datum, bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Řízení pravomocně skončilo dne , datum, . (ze spisu se podává tato chronologie průběhu řízení: žaloba ze dne , datum, , výzva č.l. 11, zaplacení SOP, usnesení č.l. 13- výzva k vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne , datum, -žalovaný, vyjádření- replika ze dne , datum, - žalobce, duplika ze dne , datum, , právnická osoba, , suplika ze dne , datum, - žalobce, výzva- předvolání na jednání , datum, , předložení spisu , právnická osoba, dne , datum, , procesní stanovisko , právnická osoba, , datum, - doplnění důkazů, vyjádření žalobce , datum, , , datum, - nahlížení do spisu žalovaný, ústní jednání , datum, , odročení jednání ze dne , datum, přípisem z , datum, , doplnění vyjádření žalovaného , datum, , vyj. žalobce z , datum, , vyúčtování nákladů řízení žalobce ze dne , datum, , jednání dne , datum, , rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, - výroky I-III.- PM , datum, , odvolání žalobce , datum, , výzva k vyjádření , datum, k odvolání, vyjádření žalovaného z , datum, , odvolání žalovaného ze dne , datum, , výzva k vyjádření k odvolání ze dne , datum, , vyjádření žalobce k odvolání z , datum, , protokol o ú.j. ze dne , datum, , předložení věci ze dne , datum, , právnická osoba, , vyj. k odvolání žalovaného ze dne , datum, , doplnění důkazních návrhu žalovaný , datum, , odpověď na žádost o součinnost ze dne , datum, , právnická osoba, , odpověď na žádost o součinnost ze dne , datum, , právnická osoba, , žádost o odročení nařízeného jednání žalobcem, odročení jednání ze dne , datum, , EL o zvukovém záznamu ze dne , datum, , částečný přepis zvukového záznamu ze dne , datum, , RU MS v Praze č.j, , spisová značka, - PM , datum, , EL o zvukových záznamech, záznam o nahlížení do spisu , datum, , přípis-vrácení spisu ze dne , datum, , žádost o půjčení spisu ÚS ze dne , datum, , zapůjčení spisu ÚS , datum, , nález ÚS , datum, - , spisová značka, , usnesení MS v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, - PM , datum, . (viz důkaz nesporná tvrzení účastníků, spis , spisová značka, )

11. Soud s ohledem na nesporná tvrzení účastníků má dále za prokázané, že žádost o poskytnutí zadostiučinění. byla podána u , právnická osoba, dne , datum, . (jedná se o žádost, které předcházela uplatnění nároku v posuzovaném naříkaném řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ). (viz důkaz nesporná tvrzení účastníků, spis , spisová značka, )

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uplatnil podáním, doručeným , právnická osoba, dne , datum, nárok na poskytnutí omluvy a přiměřeného zadostiučinění ve výši , částka, , jako náhrady nemajetkové újmy, vzniklé z důvodu nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce naříkaného řízení (sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný přípisem ze dne , datum, potvrdil žalobci přijetí žádosti ze dne , datum, . (viz důkaz žádost (nárok) o náhradu škody ze dne , datum, , nesporná tvrzení účastníků, oznámení o přijetí žádosti ze dne , datum, )

13. Soud má dále za prokázané, že žalovaný projednal žádost o náhradu škody ze dne , datum, , kdy stanovisko sdělil žalobci dne , datum, , a konstatoval, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytl žalobci zadostiučinění ve výši , částka, . Žalovaný se také žalobci za zjištěný nesprávný postup a porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě omluvil na samostatné listině v tomto znění: „Vážený pane magistře, , právnická osoba, se omlouvá Vašemu klientovi panu , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, . V důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva pana , jméno FO, na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“. (viz důkaz stanovisko , právnická osoba, ze dne , datum, , písemná omluva ze dne , datum, )

14. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, kdy tyto důkazy byly navrženy žalobcem pro srovnání délky řízení před Ústavním soudem ve skutkově nesouvisejících, avšak obdobných věcech, jedná se o: nález Ústavního soudu sp.zn. , spisová značka, , akceptační dopis sp.zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu sp.zn. , spisová značka, , akceptační dopis sp.zn. , spisová značka, .

15. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: spisem Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, a spisem Ústavního soudu sp. zn. , spisová značkaPodle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „OdpŠk“) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobenaa. rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,b. nesprávným úředním postupem.Podle § 13 OdpŠk Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve konstatuje, že žalobce se domáhá odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního (naříkaného) řízení, ve kterém byla odškodňována též nemajetková újma za nepřiměřenou délku řízení. Také je třeba zdůraznit, že v souvislosti s tvrzenou nepřiměřenou délkou naříkaného řízení u žalovaného byla žalobci v rámci uplatnění nároku ve smyslu § 14 a 15 OdpŠk poskytnuta relutární náhrada a též náhrada formou omluvy.

17. Ve vztahu k zákonné úpravě odpovědnosti státu za škodu soud poznamenává, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě, založeném na úctě k právům a svobodám člověka. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě (začasto protichůdné) složky práva na spravedlivý proces, totiž právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Již z tohoto důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona, popř. čl. 6 Úmluvy mohla být pokládána za přiměřenou. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Současně je třeba připomenout, že skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.), nemůže jít k jeho tíži z hlediska prodloužení délky řízení.

18. Soud rekapituluje výše uvedené, kdy pro rozhodnou délku naříkaného řízení je určující okamžik uplatnění nároku na odškodnění, tj. den , datum, . Při posuzovaní odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je v případě řízení, jehož předmětem byl nárok, který bylo třeba předběžně uplatnit podle § 14 a 15 OdpŠk, nutno do celkové délky řízení započítat i dobu tohoto předběžného projednání, maximálně však dobu 6 měsíců. (pro srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ). Následně byla podána žaloba dne , datum, a řízení skončilo dne , datum, právní mocí usnesení MS v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, (viz výše). Rozhodná doba tak činí , hodnota, dnů.

19. Ve vztahu k projednávané věci je třeba připomenout ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (dále jen: „Stanovisko“) vyjádřené, že je nepřijatelné, aby řízení o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemateriální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení bylo samo nepřiměřeně dlouhé, či aby v jeho průběhu dokonce docházelo k dalším průtahům. Jinými slovy řečeno, není přípustné, aby osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení se znovu i v tomto řízení ocitala v situaci, kterou je možné kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení. K obavám z přílišného prodlužování délky řízení o kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se ostatně vyjádřil i ESLP v konečném rozhodnutí senátu páté sekce ze dne , datum, , o přijatelnosti stížnosti č. , Anonymizováno, , ve věci , Anonymizováno, , odst. 61.

20. Při posouzení otázky, zda doba trvání naříkaného řízení je nepřiměřeně dlouhá, je soud názoru, že v posuzovaném řízení byla řešena skutkově nesložitá otázka délky řízení a naplnění odpovědnostních předpokladů státu za škodu, kdy, a to je třeba zdůraznit, se vznik nemajetkové újmy presumuje a odpovědnost státu je objektivní. Procesní aktivity žalobce a obsah jeho jednotlivých podání, dle názoru soudu, nelze hodnotit tak, že by zásadní měrou způsobily prodloužení doby posuzovaného řízení. Současně je však na místě zdůraznit, že významnou měrou se na celkové době naříkaného řízení podílela část řízení o ústavní stížnosti. Soud se tak přiklání k názoru, že, ač spory vycházející z odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk jsou spory svojí náročností vybočující z běžné agendy, a to zejména s ohledem na teoretické a judikaturní konsekvence aplikace právní úpravy, nelze dobu posuzovaného řízení považovat za přiměřenou. Soud jenom připomíná, již výše uvedené, že využívání procesních práv účastníkem, daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.), nemůže jít k jeho tíži z hlediska délky řízení. To samé platí i ve vztahu k organizačnímu zajištění výkonů veřejné moci.Soud tak částečně uzavírá, že doba trvání posuzovaného řízení je nepřiměřená.

21. Ve vztahu ke vzniku škody spočívající v nemajetkové újmě dle § 31a OdpŠk soud připomíná ve Stanovisku vyjádřený názor Nejvyššího soudu ČR, který uvedl, že Evropský soud vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Evropský soud jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný). Uvedené neznamená, že poškozený žalobce nemusí nemajetkovou újmu – jako předpoklad jeho nároku vzniklou mu v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení vůbec tvrdit (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Takové tvrzení bude zpravidla přinejmenším obsahově vyjádřeno v potřebném rozsahu v žalobě poměrem vylíčení rozhodujících skutečností a toho, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) v rovině alespoň povšechného vysvětlení motivace k uplatňování nároku. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubka a rozsah jsou, co by rozhodné skutečnosti, obtížně prokazovatelné, i proto by bylo nadbytečným zjišťovat je prostřednictvím výslechu účastníka dle § 131 o.s.ř. Uvedené však působí jen pro stav nejistoty účastníka nepřiměřeně dlouze vedeného řízení. Byla-li by újma spojována s jiným následkem, uplatní se plně procesní povinnosti a břemena včetně důkazního. Popření tvrzení o nemajetkové újmě ve shora uvedeném obecném smyslu vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně a ke svému zájmu povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu.Soud tak částečně uzavírá, že žalobci v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce naříkaného řízení vznikla nemajetková újma, za kterou nese odpovědnost žalovaný.

22. Pro formu odškodnění nemajetkové újmy je na místě připomenout Nejvyšším soudem ČR opakovaně vyjádřený závěr, že i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit.

23. Byť dovolací soud formuloval, že přípustným není, aby se osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení znovu v kompenzačním řízení ocitala v situaci, kterou je možné kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení, nejedná se o vyzdvihnutí důležitosti kompenzačních řízení oproti řízením jiným. Obecně platí postulát, že každé řízení má být vedeno k co možná nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci samé, a to při zachování principů zákonnosti a spravedlivosti řízení. V tomto ohledu kompenzační řízení není výjimkou a není tedy ani možné činit závěry, že by takové řízení mělo skončit dříve (nebo naopak později) oproti řízením jiným. Kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovně-právních, osobního stavu, sociálního zabezpečení, či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Řečeno jinými slovy, pro posouzení přiměřenosti délky kompenzačního řízení platí zásadně stejná pravidla, jako pro posouzení přiměřenosti délky jiných řízení.

24. Soud tak částečně uzavírá, že pro odškodnění nemajetkové újmy žalobce v posuzovaném řízení za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce naříkaného řízení nepostačí jako satisfakce konstatování porušení práva, ale je na místě přiznat mu odškodnění peněžité. Na uvedeném nemění ničeho již poskytnutá omluva žalovaným, a to v rámci projednání nároku dle § 14 a 15 OdpŠk.

25. Jak Nejvyšší soud ČR ve Stanovisku uvedl, pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, (cca , částka, až , částka, ) za jeden rok řízení, tj. , částka, až , částka, (cca , částka, až , částka, ) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy , částka, až , částka, za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak , částka, až , částka, ).

26. V posuzovaném řízení tak soud vycházel ze Stanoviska, kdy pro určení základní částky vycházel z dolní hranice tj. , částka, vzhledem k tomu, že dobu trvání posuzovaného řízení nelze považovat za extrémně dlouhou, byť přesáhla dobu přiměřenou. Taktéž jak bylo výše konstatováno, odškodňovací řízení nepřesahuje svým významem běžná civilní řízení.

27. Pro výpočet základní částky pak platí výsledek součinu celkové doby posuzovaného řízení (, hodnota, dní) a částky , částka, /rok, za první dva roky (730 dní) snížené na polovinu. Tj. , částka, + , částka, = , částka, .

28. Takto stanovená základní částka, byla následně modifikována ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. soud přihlédl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvláště a jednak ve svém souhrnu jakožto soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky řízení musí vycházet z okolností případu, jejichž jsou daná kritéria součástí, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti.

29. Z hlediska celkové délky řízení již bylo v posuzovaném řízení výše konstatováno (pro určení základní částky), že ač soud dospěl k závěru, že doba posuzovaného (dosud neskončeného) řízení je nepřiměřená, nejedná se o extrémní délku řízení (a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v posuzovaném řízení bylo rozhodováno i o opravných prostředcích). Soud je tak názoru, že není dán důvod pro navýšení základní částky z hlediska celkové délky řízení.

30. Z hlediska složitosti řízení je třeba v posuzovaném řízení zohlednit již uvedené, že v řízení bylo opakovaně rozhodováno o opravných prostředcích před více stupni soudní soustavy, kdy každé z těchto dílčích řízení vyžaduje odpovídající lhůty k realizaci procesních postupů. Současně byla podána ústavní stížnost, a celková doba řízení tak byla ovlivněna i délkou řízení před Ústavním soudem ČR. Tyto skutečnosti pak soud vedou k závěru, že složitost řízení se na celkové délce podílela 15%, což zakládá důvod pro snížení základní částky v této výši.

31. Z hlediska jednání poškozeného v řízení, lze dle názoru soudu uzavřít, že nelze v konání žalobce shledat znaky obstrukčního chování a nelze mít za to, že žalobce zavinil průtahy v řízení či se negativně podílel na celkové době řízení. Dle názoru soudu tak není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska jednání žalobce v posuzovaném řízení.

32. Pro hledisko postupu orgánů veřejné moci během řízení lze postup ve věci lze hodnotit jako poměrně pravidelný, v rámci procesních mantinelů a v přiměřených reakcích na jednotlivá podání účastníků. Významným z hlediska délky posuzovaného řízení byla doba rozhodnutí Ústavního soudu ČR o ústavní stížnosti a následné opakované rozhodnutí o nákladech řízení. Jak soud již uvedl, z jednotlivé procesní úkony byly realizovány v přiměřených lhůtách a postup soudu nevybočoval ze zákonných mantinelů. Dle názoru soudu tak není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska postupu orgánů veřejné moci.

33. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného již bylo výše uvedeno, že sice dovolací soud formuloval, že přípustným není, aby se osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení znovu v kompenzačním řízení ocitala v situaci, kterou je možné kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení, nejedná se o vyzdvihnutí důležitosti kompenzačních řízení oproti řízením jiným. Obecně platí postulát, že každé řízení má být vedeno k co možná nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci samé, a to při zachování principů zákonnosti a spravedlivosti řízení. V tomto ohledu kompenzační řízení není výjimkou a není tedy ani možné činit závěry, že by takové řízení mělo skončit dříve (nebo naopak později) oproti řízením jiným. Kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovně-právních, osobního stavu, sociálního zabezpečení, či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Řečeno jinými slovy, pro posouzení přiměřenosti délky kompenzačního řízení platí zásadně stejná pravidla, jako pro posouzení přiměřenosti délky jiných řízení. Soud je tak názoru, že není dán důvod pro navýšení základní částky z důvodu významu řízení pro žalobce.

34. Soud tak uzavírá, že při určení výše nemajetkové újmy pro žalobce v posuzovaném řízení dospěl k základní částce , částka, , kterou dále při zohlednění individuálních znaků posuzovaného řízení ponížil o 15%. Celkem tak za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení přísluší žalobci náhrada nemajetkové újmy ve výši , částka, .

35. Protože však žalovaný žalobci přiznal částku ve výši , částka, jako kompenzaci nepřiměřené délky řízení, která převyšuje soudem určenou částku, soud tak žalobu na přiznání dalšího peněžitého zadostiučinění zamítl shora ve výroku ad. I.

36. Ve vztahu k požadavku na zveřejnění omluvy na stránkách žalovaného www.justice.cz po dobu minimálně 2 měsíců soud nejprve zdůrazňuje, že žalobci byla poskytnuta odpovídající náhrada nemajetkové újmy formou relutární kompenzace, kterou soud, jak je zdůvodněno výše považuje za zcela dostatečnou. Nad rámec uvedeného je třeba také připomenout, že žalovaný v rámci postupu dle § 14 a 15 OdpŠk poskytl žalobci i písemnou omluvu. Dle názoru soudu tak již není dán důvod pro další kompenzaci nemajetkové újmy. Vzhledem k požadavku na zveřejnění omluvy soud již jen poznamenává, že zásah do sféry chráněných zájmů žalobce prostřednictvím nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce naříkaného řízení žádným způsobem nezasahoval do veřejné pozice žalobce, a ani předmět naříkaného řízení neměl odraz ve veřejném prostoru. Požadavek na zveřejnění omluvy, by dle názoru soudu, měl své opodstatnění, pokud by škodlivý zásah spočívající v nesprávném úředním postupu zasahoval negativně veřejnou pozici žalobce, což se v posuzované věci nestalo. Soud tak ve výroku shora ad. III. žalobu v tomto rozsahu zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši , částka, za 3 úkony v paušální výši á , částka, (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, , účast na vyhlášení rozsudku , datum, ) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

38. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu bylo rozhodnuto dle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s § 5 zákona č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích, a to ve výši , částka, stanovené dle položky 3 písm. a) sazebníku soudních poplatků.