41 C 101/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., identifikační číslo Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B Anonymizováno Jméno advokáta C o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 000 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 50 535,65 Kč k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá náhrady škody ve výši 1 000 000 Kč po žalovaném, která mu vznikla zadržováním movitých věcí (vybavení restaurace) ze strany žalovaného.

2. Žalovaný je vlastníkem domu na adrese , adresa, . Součástí domu jsou v suterénu a části přízemí nebytové prostory. Žalobce, vystupující na straně nájemce, uzavřel s žalovaným, jakožto pronajímatelem dne , datum, nájemní smlouvu.

3. Žalobce plnil své závazky ze shora uvedené nájemní smlouvy do vypuknutí pandemie COVID 19 bez jakéhokoliv prodlení. Do prodlení s úhradou nájemného však nedošlo z důvodu na straně žalobce, nýbrž z důvodu opožděných plateb z programu „COVID NÁJEMNÉ“ ze strany státu.

4. Dopisem ze dne , datum, reagoval žalovaný pravděpodobně na komunikaci, vedoucí k smluvnímu ukončení nájemního vztahu. K ukončení nájemního vztahu však nedošlo, žalobci bylo pouze oznámeno, že žalovaný uplatňuje své právo v souladu s § 2234 o.z. Dále žalovaný žalobci oznámil její povinnosti vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy a k tomu vypočetl měsíce, ve kterých mělo dojít k prodlení s úhradou nájemného. Žalobci nebylo oznámeno, v jaké výši žalovaný vyčísluje sjednanou sankci.

5. Žalovaný svévolně vyměnil zámky u vstupních dveří pronajatých prostor a do těchto prostor navíc umístil kamerové záznamové zařízení s tím, že očekává doplacení dlužného nájemného a očekává jednání o řádném ukončení nájemního vztahu. Nejméně od , Anonymizováno, roku 2021 tedy žalovaný zcela zamezil přístup žalobci do pronajatých prostor, čímž jí omezil na právech, vyplývajících z nájemní smlouvy, přičemž se nadále domáhal placení nájemného.

6. Vzhledem k tomu, že žalobce měl zájem na skončení nájemního vztahu, doručil žalovanému výpověď nájemní smlouvy, kterou si žalovaný převzal dne , datum, . Tříměsíční výpovědní doba uplynula dne , datum, . Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného, aby mu zpřístupnil pronajaté prostory, aby tyto mohl řádně dle smluvního ujednání vyklidit a taktéž, aby mohla nabídnout vybavení, které je v jejím vlastnictví, k prodeji potenciálním zájemcům. K dnešnímu dni však žalovaný žalobci neumožnil přístup do pronajatých prostor.

7. Žalobce složila žalovanému částku ve výši 210 000 Kč jako jistotu, která má být vrácena nájemci do 5 dnů ode dne předání prostor. Žalovaný tedy odpírá žalobci jednak právo na vydání movitých věcí, jednak právo domáhat se složené kauce ve výši 210 000 Kč po předání prostor. Žalobci vzniká každým dnem se navyšující škoda, představující postupné snižování hodnoty vybavení prostor během času. Žalovaný svoji povinnost nesplnil. V důsledku nesplnění své povinnosti vznikla žalobci škoda ve výši 1 000 000 Kč.

8. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Žalobce si nebyl schopná i přes opakované výzvy jak žalovaného, tak soudu vyzvednout věci umístěné v pronajatém prostoru. Žalobce ničím neosvědčil vznik a existenci jakékoliv škody. Jedná se pouze o šikanózní jednání ze strany žalobce.

9. Soud věc projednal a rozhodl dne , datum, v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nepřítomnosti žalobce, resp. jeho právního zástupce, který ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

10. Soud provedl při jednání konaném dne , datum, všechny faktury jako jediné listinné důkazy předložené v tomto řízení do dne vyhlášení rozsudku, tj. všechny žalobcem předložené faktury (jsou výslovně jmenovány na zvukovém záznamu o jednání konaném dne , datum, ). Z těchto listin však soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, pouze to, že žalobkyni byly různými dodavatelů vystaveny faktury na různé zboží a zboží za různé ceny.

11. Podle § 2190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce byla povinen tvrdit a prokázat, že mu vznikla škoda (vznik škody včetně její výše), že škodu způsobil žalovaný a že škoda je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného (§ 2910 o. z.). Žalobce dostatečně netvrdil ani jeden z těchto předpokladů pro přiznání nároku na náhradu škodu, tedy předpoklady odpovědnosti žalovaného, tím méně tyto mohly být prokázány. Žalobce se k prvnímu jednání nedostavil a nepožádal včas a z důležitého důvodu o odročení jednání, proto nemohla být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby svá rozhodná skutková tvrzení doplnil a navrhl o nich důkazy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1297/2020). Z provedených faktur nevyplývají rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly vznik nároku na náhradu škody. Žalobce se domáhá náhrady škody, která mu měla vzniknout zadržováním movitých věcí, v souvislosti s poklesem jejich hodnoty, s tím, že částka 1 000 000 Kč je odhadem, který bude upřesněn znaleckým posudkem, který ale k důkazu výslovně neoznačuje, pouze v žalobě uvedl, že činí výhradu znaleckého posudku, především však ale žalobce netvrdí, jaké částky se domáhá za tu kterou konkrétní movitou věc v žalobě uvedenou, jak k částce (výši škody) v celkové výši 1 000 000 Kč dospěl, kolik žádá na náhradě u které jednotlivé movité věci. Nebylo také nikterak prokázáno škodné jednání žalovaného, z něhož by vznikla žalobci tvrzená škoda ve výši 1 000 000 Kč. Soud proto žalobu zamítl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 535,65 Kč. Soud postupoval podle § 15 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném a účinném ke dni poskytování úkonů právní služby. Za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátu odměna podle této vyhlášky účinné do , datum, . Náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 vyhlášky sestávající z částky 12 300 Kč za tři úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření, účast na jednání) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle vyhlášky účinné do , datum, a 450 Kč podle vyhlášky účinné od , datum, . Dále pak cestovní náhrada ve výši 2 615 Kč (, Jméno advokáta C, -, adresa, , 300 km, základní náhrada ve výši 5,80 Kč/1 km činí 1 740 Kč, náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu při spotřebě 8,4l/100 km a ceně 34,70 Kč/l činí 874,44 Kč) a náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč (8x 30 min). Celková výše nákladů právního zastoupení včetně 21 % DPH z částky 41 765 Kč činí 50 535,65 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění v nákladovém výroku rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.