58 C 60/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 47 676 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky ve výši 1 150 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 46 526 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 12 596,10 Kč k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši 47 676 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako spotřebitelka uzavřela se žalovanou dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění. Účastnice si ve smlouvě sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč ročně. Žalobkyně nejprve uvedla, že pojištění bylo ukončeno výpovědí, následně uvedla, že pojistná smlouva zanikla dobou dožití k , datum, . Pojistný produkt byl koncipován jako investiční, kdy bylo pojistné umisťováno do fondů spravovaných žalovanou, a žalobkyně nesla investiční riziko. Žalobkyně za zaplacené pojistné nakupovala podílové jednotky fondů za tzv. prodejní cenu, zatímco hodnota pojistného plnění se odvíjela od aktuální nákupní ceny podílových jednotek evidovaných na jejím podílovém účtu. Rozsah pojistného plnění pro případ smrti i dožití byl určen aktuální hodnotou tohoto podílového účtu. Hodnota podílového účtu byla v průběhu pojištění snižována o řadu poplatků a nákladů, jejichž konkrétní výše nebyla ve smluvních dokumentech určena ani žalobkyni sdělena. Jednalo se zejména o rizikové pojistné, technické poplatky za správu smlouvy a náklady související se správou fondů. Významným prvkem byl rovněž rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek až ve výši 5 %, který představoval skrytý poplatek, jenž běžný spotřebitel nemohl rozpoznat. Další netransparentní složkou byla podle žalobkyně konstrukce počátečních a akumulačních jednotek, prostřednictvím nichž byly na pojistníky přeneseny náklady na provizi pojišťovacího zprostředkovatele, obvykle odpovídající pojistnému za první dva roky pojištění. Způsob účtování těchto nákladů byl podle žalobkyně nepřehledný, a proto žalobkyně nemohla vyhodnotit jejich dopad na budoucí pojistné plnění. Žalobkyně rovněž uvedla, že pojistná smlouva byla uzavřena se žalobkyní jako spotřebitelem, a protože obsahuje zneužívající ujednání umožňující neurčité snižování podílového účtu o rizikové pojistné, technické poplatky a náklady fondů, jejichž výše je ponechána na vůli žalované, a dále ujednání týkající se rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, jakož i konstrukci počátečních nákladů, je třeba ji posoudit ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, která má aplikační přednost před českým právem. Žalobkyně uvedla, že zaplatila na pojistném celkem částku 240 000 Kč, a žalovaná jí vyplatila na mimořádných výběrech 139 416 Kč a na odkupném částku 52 908 Kč. Protože je podle žalobkyně pojistná smlouva neplatná, domáhala se vydání bezdůvodného obohacení ve výši 47 676 Kč. Žalovaná jí ničeho neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že mezi účastnicemi byla uzavřena předmětná smlouva, a že v průběhu trvání pojištění byl učiněn částečný odkup ve výši 139 416 Kč. Pojistná smlouva zanikla na základě dožití se konce pojištění, a to ke dni , datum, s tím, že žalovaná tvrdila, že žalobkyni vyplatila pojistné plnění ve výši 54 058 Kč. Žalovaná namítla, že žalobkyně neprokázala jednotlivé platby pojistného žalované, neboť neuvedla jejich konkrétní výši ani časové určení. Žalovaná měla za to, že pojistná smlouva je platná, a byla uzavřena v souladu s právními předpisy účinnými v době jejího uzavření, proto nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně byla při uzavření smlouvy seznámena se všemi smluvními dokumenty, zejména se Všeobecnými a Zvláštními podmínkami, Informací pro klienta a sazebníkem poplatků, které tvořily nedílnou součást pojistné smlouvy. Tyto dokumenty obsahovaly informace o všech nákladech, poplatcích i způsobu výpočtu rizikového pojistného a pojistného plnění. Podle žalované bylo pojistné plnění ve smlouvě definováno jako aktuální hodnota podílového účtu, případně minimálně pojistná částka pro případ smrti, a žalobkyně byla o jeho výši pravidelně informována prostřednictvím výpisů z podílového účtu. Náklady a poplatky, včetně rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů i poplatků za správu fondu byly ve smluvní dokumentaci konkretizovány částkou nebo procentní sazbou a nebyly skryté. Žalovaná odmítla, že smlouva obsahovala skrytý poplatek spočívající v rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, neboť tento mechanismus byl ve smlouvě popsán. Stejně tak měla žalovaná za to, že počáteční náklady byly stanoveny transparentně, a sloužily ke krytí nákladů spojených s uzavřením a správou smlouvy. Žalovaná měla při uzavření smlouvy jednat s běžnou péčí, a seznámit se s obsahem smlouvy a v případě nejasností si vyžádat vysvětlení. Její pozdější tvrzení, že smlouvě nerozuměla, žalovaná považovala za rozporné se zásadou poctivosti. K námitce rozporu se zákonem a evropským právem žalovaná uvedla, že ujednání smlouvy nejsou zneužívajícími ve smyslu směrnice 93/13/EHS, neboť upravují hlavní předmět plnění a cenu plnění, které jsou z přezkumu přiměřenosti vyloučeny. Žalovaná odkázala na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Žalovaná rovněž uvedla, že po celou dobu trvání smlouvy postupovala v souladu s pojistnou smlouvou, poskytovala žalobkyni pojistné krytí, vyplácela jí sjednaná plnění a pravidelně ji informovala o stavu pojištění. Žalovaná současně uplatnila námitku promlčení, neboť žalobkyně mohla údajnou neplatnost smlouvy dovodit již při jejím uzavření v roce 2005 a žaloba byla podána až v , Anonymizováno, 2025. Podle žalované je právo na vydání bezdůvodného obohacení z větší části promlčeno. Žalovaná současně vznesla námitku započtení plnění, které poskytla žalobkyni.

3. V průběhu ústního jednání vzala žalobkyně žalobu zpět o zaplacení částky 1 150 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že jí žalovaná žalobkyni zaplatila po podání žaloby. Žalovaná vyslovila s tímto částečným zpětvzetím souhlas, a soud proto podle § 96 odst. 2 o.s.ř. v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. rozsudku).

4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že uzavřely pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění. Pojistné činilo 12 000 Kč ročně. Žalobkyně podala žádost o částečný odkup v , Anonymizováno, 2022, a z tohoto titulu jí byla vyplacena částka ve výši 139 416 Kč. Pojistná smlouva zanikla k , datum, a žalobkyni bylo žalovanou vyplaceno 54 058 Kč jako částka dožití. Soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Z návrhu na uzavření pojistné smlouvy investičního životního pojištění ze dne , datum, soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od , datum, na pojistnou dobu 20 let. Předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění a doplňkové pojištění pro případ pro případ smrti nebo smrti následkem úrazu. Pojistné činilo 12 000 Kč ročně. Podle smlouvy byla mezi stranami sjednána investiční strategie alokačním poměrem v rozsahu 100 % - , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob (, Anonymizováno, ) a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, ). Žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že při uzavření pojistné smlouvy převzala Všeobecné pojistné podmínky , Anonymizováno, i Zvláštní pojistné podmínky , Anonymizováno, , a jejich obsahu porozuměla a souhlasí s nimi.

6. Poštovní poukázka ze dne , datum, prokazuje, že žalobkyně tohoto dne uhradila první pojistné ve výši 12 000 Kč.

7. Žalovaná Informací k investičnímu životnímu pojištění - informace pro klienta informovala žalobkyni, že investiční životní pojištění nabízí možnost stanovit výši pojistného i pojistné částky s tím, že za hrazené pojistné jsou nakupovány podílové jednotky zvolených fondů, které se rozdělí na dvě složky. První složka je určena k pokrytí rizik vyplývajících z pojistné smlouvy a nazývá se rizikové pojistné, druhá složka tvoří spořicí část pojistného. Rizikové pojistné se kalkuluje každý měsíc podle aktuálního věku pojištěného a aktuální pojistné částky. Z podílového účtu pojistníka se pravidelně strhávají poplatky za počáteční a správní náklady. V ceně podílových jednotek se zohledňují poplatky za správu fondu. V případě smrti žalobkyně se žalovaná zavázala vyplatit obmyšleným osobám aktuální hodnotu podílového účtu a pojistnou částku pro případ smrti, a v případě dožití se konce pojistné doby se žalovaná zavázala vyplatit žalobkyni aktuální hodnotu podílového účtu. Žalovaná negarantovala žádnou minimální výši výnosu a riziko možných cenových výkyvů jednotlivých fondů nesla v plné výši žalobkyně. Aktuální hodnotou podílových jednotek (investice) byl součin počtu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu žalobkyně a aktuální (v daném okamžiku platné) nákupní ceny. Tato cena byla pravidelně zveřejňována žalovanou na jejích internetových stránkách s tím, že hodnota podílového účtu byla vystavena měnovému riziku. Informace dále obsahovaly tabulku maximálních poplatků, včetně informace o tom, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil max. 5 %. V případě zániku pojištění s výplatou odkupného se řídí způsob určení jeho výše pojistnými podmínkami, dalšími ujednáními, pojistnou smlouvou a technickým obchodním plánem pojistitele. Základem pro stanovení odkupného je podle článku Odkupné v , Anonymizováno, vytvoření odkupní hodnoty. Odkupné se vypočítá podle kalkulačních zásad jako součet odkupní hodnoty počátečních a akumulačních podílových jednotek snížený o nevyúčtované poplatky. Výše odkupného závisela na způsobu placení pojistného, na době uplynulé od počátku pojištění, na sjednané pojistné době, na výši sjednaného rizika a na nákladech spojených se vznikem a správou pojistné smlouvy. Odkupní hodnota počátečních jednotek se vypočítávala jako procentní podíl z aktuální hodnoty počátečních jednotek. Vývoj odkupní hodnoty počátečních jednotek byly znázorněny v tabulce odkupních koeficientů, které byly nedílnou součástí této kapitoly. Odkupní hodnota akumulačních jednotek odpovídala jejich aktuální hodnotě. včetně8. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob ( , Anonymizováno, ) soud zjistilz článku 5, písm. a) že pojištění zaniklo mimo jiné uplynutím pojistné doby;z článku 6.2., že pojistné se stanoví buď pro pojistné období (běžné pojistné), nebo pro celou smluvenou pojistnou dobu (jednorázové pojistné).podle článku 6.6. se pojistné stanovilo na základě pojistněmatematických metod tak, aby byla umožněna trvalá splnitelnost všech závazků žalované. Pro výpočet pojistného byla rozhodující zejména věk žalobkyně, zdravotní stav, pojistná částka, příp. pohlaví, profesní a jiná činnost.z článku 10 vyplývá, že se žalovaná zavázala poskytovat žalobkyni pojistné krytí pro případ pojistné události a vyplatit jí pojistné plnění.

9. Ze Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, ) vyplývá, a to z článku 2, písm. b) že mimořádným pojistným bylo pojistné placené v průběhu trvání pojištění nad rámec běžného, resp. jednorázového pojistného;podle článku 2, písm. c) rizikovým pojistným byl součet pojistného za pojištění pro případ smrti a pojistného doplňkových pojištění v rozsahu pojistné ochrany sjednané v pojistné smlouvě; rizikové pojistní bylo součástí běžného, resp. jednorázového pojistného;podle článku 2, písm. d) se fondem rozumělo portfolio různých investičních instrumentů založené a spravované žalovanou, nebo správcem fondu určeným žalovanou;podle článku 2, písm. e) podílová jednotka znamenala, že žalovaná rozdělovala každý fond na části – jednotky stejné hodnoty; žalobkyně svými platbami pojistného kupovala podílové jednotky zvolených fondů;podle článku 2, písm. k) podílovým účtem žalobkyně byl účet založený žalovanou, který sloužil k evidenci podílových jednotek žalobce vázaných k různým fondům;Podle článku 6, odst. 5 je Rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a doplňková pojištění peněžním ekvivalentem odpovídajícím rozsahu pojistitelem poskytnuté pojistné ochrany. Výše rizikového pojistného se aktualizovala k výročí pojistné smlouvy v závislosti na aktuálním věku, pohlaví a aktuální pojistné částce.Podle článku 6, odst. 6, měla žalovaná nárok na rizikové pojistné a poplatky definované v čl. 12 do data nahlášení pojistné události.Podle článku 9, odst. 1vznikl žalobkyni nárok na odkupné, byla-li vytvořena odkupní hodnota; podle odstavce 2 odkupní hodnota pojištění mohla být u smluv s běžně placeným pojistným vytvořena po 2 letech pojištění, bylo-li za toto období řádně zaplaceno pojistné. Smlouva s řádně zaplaceným jednorázovým pojistným měla vždy vytvořenou odkupní hodnotu; podle odstavce 3 se odkupné vypočítávalo podle kalkulačních zásad jako součet odkupní hodnoty počátečních a akumulačních podílových jednotek snížený o nevyúčtované poplatky popsané v článku 12. Výše odkupného závisela na způsobu placení pojistného, na době uplynulé od počátku pojištění, na sjednané pojistné době, na rozsahu sjednaného rizika a na nákladech spojených se vznikem a správou pojistné smlouvy. Podle odstavce 4 odkupní hodnota počátečních jednotek se vypočítávala jako procentní podíl z aktuální hodnoty počátečních jednotek. Podle odstavce 5 odkupní hodnota akumulačních jednotek odpovídala aktuální hodnotě akumulačních jednotek. Podle odstavce 6 odkupné neodpovídalo celkově zaplacenému pojistnému.Podle článku 10, odst. 1 měla žalobkyně možnost částečného odkupu. Z aktuální hodnoty akumulačních podílových jednotek tvořených běžným pojistným mohla žalobkyně zažádat o částečný odkup po uplynutí 2 let od počátku pojištění, bylo-li za toto období zaplaceno pojistné. Podmínkou uskutečnění částečného odkupu byl předpoklad postačitelnosti výše běžného pojistného a zůstatku odkupní hodnoty pojištění pro pokrytí rizikového pojistného a technických poplatků dle čl. 12 až do konce pojistné doby. Podle odstavce 2 z aktuální hodnoty podílových jednotek tvořených jednorázovým pojistným bylo možné kdykoli zažádat o částečný odkup. Podmínkou uskutečnění částečného odkupu byl předpoklad postačitelnosti zůstatku odkupní hodnoty pojištění pro pokrytí rizikového pojistného a technických poplatků dle čl. 12 až do konce pojistné doby. Podle odstavce 3 z aktuální hodnoty podílových jednotek tvořených mimořádným pojistným může pojistník kdykoli zažádat o částečný odkup. Podle odstavce 6 byla žalovaná oprávněna stanovit poplatek podle čl. 12 související s částečným odkupem. (viz též Vzor žádosti o částečný odkup).Podle článku 12, odst. 1 žalovaná snižovala každý měsíc podílový účet žalobkyně o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. Podle odstavce 2 žalovaná dále za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy srážela u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku maximálně 7 % počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek; podle odstavce 3 pak žalovaná srážela správní náklady za daný měsíc, jejichž maximální výše činila 100 Kč za každý měsíc.Podle článku 12, odst. 4 mohla žalovaná navíc snížit hodnotu podílového účtu žalobkyně o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy. Přehled těchto poplatků byl uveden v sazebníku poplatků.Podle článku 14, odst. 1 žalovaná jí vytvořené fondy pravidelně oceňovala za účelem stanovení nákupní a prodejní ceny podílových jednotek. Fondy byly oceňovány v oceňovacích dnech stanovených žalovanou, minimálně však jednou za měsíc. Hodnotou fondu byla hodnota prostředků patřících fondu snížená o hodnotu závazků k datu ocenění. Žalovaná byla oprávněna odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. Žalovaná stanovila roční poplatek za správu fondů v procentech hodnoty fondu, jehož výši mohla jednou za rok měnit, přičemž hodnota ročního poplatku nemohla být vyšší než 2 %. Tento poplatek byl odečítán úměrně při každém oceňování. Podle odstavce 2 nákupní cenou podílových jednotek vázaných na daný fond byl podíl aktuální hodnoty fondu a počtu podílových jednotek vázaných na fond. Za tuto cenu nakupovala žalovaná podílovou jednotku od žalobkyně. Podle odstavce 3 aktuální cenu prodeje podílových jednotek stanovila žalovaná tak, aby rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil maximálně 5 % prodejní ceny. Za tuto cenu prodávala žalovaná podílovou jednotku žalobkyni. Podle odstavce 4 nákupní a prodejní cena stanovená v oceňovací den byla zpětně platná do data předchozího dne oceňování. Ceny žalovaná evidovala s přesností na pět desetinných míst. Podle odstavce 5 žalovaná mohla odečítat z hodnoty fondu při každém oceňování výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu. Podle odstavce 7 byly poplatky uvedené v odst. 1-5 tohoto článku součástí sazebníku poplatků podle čl.

12. Podle článku 24, odst. 1 v případě dožití se konce pojištění měla žalovaná vyplatit žalobkyni aktuální hodnotu podílového účtu, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle odstavce 2 v případě smrti žalobkyně se žalovaná zavázala vyplatit pojistnou částku určenou pojistnou smlouvou a aktuální hodnotu podílového účtu platnou k datu nahlášení pojistné události osobě určené v pojistné smlouvě (obmyšlené osobě).

10. Z výtahu ze Sazebníku poplatků platné od , datum, pro pojistné smlouvy soud zjistil, že tento Sazebník stanovil výši poplatku za správu fondu, výši správních nákladů u běžného a u jednorázového pojistného, poplatek za výpis z účtu, poplatek za přemístění, poplatek za změnu alokace, výši minimálního mimořádného pojistného, výši rozdílu mezi nákupním a prodejním kurzem podílových jednotek, náklady na částečný odkup pojištění, výši poplatku za částečný odkup, náklady na celkový odkup pojištění a výši počátečních nákladů (počáteční jednotky).

11. Žalovaná informovala žalobkyni dopisem ze dne , datum, o aktuálním stavu jejího podílového účtu a aktuálních hodnotách jednotek, výši dosud uhrazeného pojistného a výši a druhu stržených poplatků.

12. Výpisy podílového účtu za roky 2012–2023, označené jako příloha číslo , hodnota, podání , Anonymizováno, je zřejmé, že žalovaná informovala žalobkyni o aktuálních hodnotách jejích jednotek v jednotlivých fondech s tím, že hodnota těchto jednotek se postupně zvyšovala. V roce 2012 činila 66 715 Kč, v roce 2021 se navýšila na částku 172 857 Kč s tím, že výše odkupného činila 170 069 Kč, v roce 2022 (po částečném odkupu) činila aktuální hodnota jednotek 9 239 Kč a výše odkupného pak 7 516 Kč a v roce 2023 pak aktuální hodnota jednotek činila 22 603 a odkupní částku 21 155 Kč.

13. Z dohledového benchmarku číslo, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplývá, že Česká národní banka jako dohledový orgán nad bankami upozornila v souvislosti s dohledovou praxí, že pokud pojistná smlouva nebo pojistné podmínky odkazují na jiné dokumenty, které mají vliv na vymezení pojistné události, výluk nebo na způsob určení výše pojistného plnění (např. oceňovací tabulky, tabulky závažných , podezřelý výraz, , sazebníky poplatků), stávají se tyto dokumenty součástí pojistné smlouvy, a to bez ohledu na jejich formální označení. Dále upozornila, že zájemce o pojištění musí být se všemi těmito dokumenty prokazatelně seznámen ještě před uzavřením pojistné smlouvy; pouhá dostupnost na webu pojišťovny nebo k nahlédnutí na pobočce nepostačuje. Pojistná smlouva a pojistné podmínky musí obsahovat dostatečně jasná a konkrétní pravidla, na jejichž základě lze zjistit konkrétní výši pojistného plnění, zejména u úrazového a životního pojištění; není přípustné, aby výši plnění nebylo možné zjistit ani orientačně. Za nedostatečné bylo považováno i takové vymezení, které sice používá vzorce, ale neuvádí hodnoty proměnných nebo koeficientů, případně neobsahuje transparentní odkaz na jejich zdroj nebo způsob stanovení. Podle ČNB pokud pojišťovna neprokazatelně neseznámí pojistníka s dokumenty, na které smlouva odkazuje, vystavuje se riziku jejich neaplikovatelnosti, dále právnímu, reputačnímu i finančnímu riziku, včetně rizika soudních sporů, ČNB bude mít za to, že pojišťovna poruší povinnost jednat s odbornou péčí podle zákona o pojišťovnictví.

14. Z Rozšířené informace o průběhu pojištění - dopis ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná informovala žalobkyni o dosavadním průběhu investičního životního pojištění od počátku trvání do , datum, . Podle tohoto dopisu byla dosud zaplaceno na běžném/jednorázovém pojistném celkem 192 000 Kč, nebylo zaplaceno žádné mimořádné pojistné s tím, že z této částky bylo strženo rizikové pojistné za životní pojištění −170 Kč a za úrazové pojištění −1 280 Kč, byl stržen správní poplatek −5 760 Kč, strženy počáteční náklady −13 236 Kč. Dopis dále obsahuje modelový výhled dalšího vývoje pojištění při předpokládaném 0% zhodnocení a předpokládané úhradě pojistného 12 000 Kč/ročně a stanovila prognózu výše odkupného pro roky 2021 až 2025 se zohledněním postupného snižování hodnoty odkupného o rizikové pojistné a náklady.

15. Z potvrzení o přijetí žádosti - Pojistná smlouva číslo , hodnota, , spolu s přílohami ze dne , datum, žalobkyně požádala žalovanou o odkup v jedné částce úměrně ze všech fondů z hodnoty mimořádných jednotek s tím, že pokud je jejich hodnota nižší, než částka požadovaného výběru, tak ve zbývající částce z hodnoty akumulačních jednotek, a to ve výši 139 416 Kč.

16. Z dopisu ze dne , datum, označeného jako částečný odkup životního pojištění vyplývá, že žalovaná sdělila žalované, že hodnota částečného odkupu podílových jednotek nakoupených z běžného pojistného – z fondu , Anonymizováno, investiční portfolio žalobkyně činila ve smyslu pojistných podmínek platných pro sjednané pojištění částku 139 416 Kč a byla přepočtena k , datum, . Mezi účastnicemi bylo nesporné, že na základě tohoto dopisu byl žalobkyni vyplacen tento částečně odkup životního pojištění ve výši 139 416 Kč. Soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

17. Z Rozšířené informace o průběhu pojištění - dopis ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o dosavadním průběhu investičního životního pojištění od počátku trvání do , datum, . Podle tohoto dokumentu bylo do dané doby zaplaceno na běžném/jednorázovém pojistném celkem 204 000 Kč, nebylo zaplaceno žádné mimořádné pojistné s tím, že z této částky bylo strženo rizikové pojistné za životní pojištění −192 Kč a za úrazové pojištění −1 360 Kč, byl vyplacen částečný odkup ve výši −139 416 Kč, stržen správní poplatek −6 120 Kč, strženy počáteční náklady −13 776 Kč, a strženy ostatní náklady (např. poplatek za částečný odkup) −349 Kč. Dopis dále obsahuje modelový výhled dalšího vývoje pojištění při předpokládaném 0% zhodnocení a předpokládané úhradě pojistného 12 000 Kč/ročně a stanovila prognózu výše odkupného pro roky 2022 až 2025 se zohledněním postupného snižování hodnoty odkupného o rizikové pojistné a náklady.

18. Z dopisu ze dne , datum, , který obsahoval rozšířené informace o průběhu pojištění, žalovaná informovala žalobkyni o dalším průběhu investičního životního pojištění od počátku trvání do , datum, . Podle tohoto dokumentu bylo do dané doby zaplaceno na běžném/jednorázovém pojistném celkem 216 000 Kč, nebylo zaplaceno žádné mimořádné pojistné s tím, že z této částky bylo strženo rizikové pojistné za životní pojištění −216 Kč a za úrazové pojištění −1 440 Kč, byl vyplacen částečný odkup ve výši −139 416 Kč, stržen správní poplatek −6 480 Kč, strženy počáteční náklady −14 184 Kč, a strženy ostatní náklady (např. poplatek za částečný odkup) −349 Kč. Dopis rovněž obsahuje modelový výhled dalšího vývoje pojištění a výši předpokládaného odkupného pro roky 2023 až 2025 se zohledněním postupného snižování hodnoty odkupného o rizikové pojistné a náklady.

19. Z potvrzení o přijetí žádosti - Pojistná smlouva číslo , hodnota, , spolu s přílohami soud zjistil, že žalobkyně požádala dne , datum, o výplatu pojistného plnění při dožití z předmětné smlouvy. Konec pojištění byl stanoven na , datum, a pojistná částka/kapitálová hodnota/hodnota podílových jednotek činila 52 908 Kč.

20. Z prověření plateb na pojistné smlouvě ze dne , datum, spolu s přílohou soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni na základě její žádosti přehled předpisů a plateb pojistného na předmětnou smlouvu za dobu od , datum, do , datum, . Mezi účastnicemi bylo nesporné, že dopis ze dne , datum, vytvořila žalovaná a zaslala jej žalobkyni. Soud proto vzal toto shodné tvrzení účastníků za své skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Z přílohy dopisu - přehledu plateb k datu , datum, pak soud zjistil, že na předmětnou smlouvu bylo uhrazeno celkem 240 000 Kč. Pojistné bylo placeno vždy ve výši 12 000 Kč, a to každý rok, s výjimkou let 2009 a 2021, kdy pojistné nebylo zaplaceno. Naopak v roce 2010 a 2022 bylo pojistné zaplaceno 2x. Na pojistné bylo uhrazeno vždy 12 000 Kč dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .

21. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 47 676 Kč do , datum, s poukazem na neplatná ujednání předmětné pojistné smlouvy.

22. Z dopisu ze dne , datum, vyplývá že žalovaná informovala žalobkyni, že skončilo její životní pojištění dožitím, že hodnota podílových jednotek činí 54 058 Kč, a že žalovaná zaslal tuto částku žalobkyni.

23. Z plné moci soud zjistil, že žalobkyně zmocnila dne , datum, svého právního zástupce k tomu, aby ji zastupoval ve všech věcech, které se týkají jejích nároků vůči žalované.

24. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

25. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o investičním životním pojištění. Při sjednání smlouvy žalobkyně obdržela Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění. Byť ze smluvních podmínek vyplývá, že nárok na odkupné byl konstruován jako součet odkupní hodnoty počátečních a akumulačních podílových jednotek, snížený o nevyúčtované poplatky, a odkupní hodnota počátečních jednotek byla určena procentním podílem z jejich aktuální hodnoty dle tabulky odkupních koeficientů, zatímco odkupní hodnota akumulačních jednotek odpovídala jejich aktuální hodnotě, ze smluvních dokumentů není zřejmá konkrétní výše rizikového pojistného, ani kolik mělo být žalovanou účtováno na technických poplatcích podle článku 12 Zvláštních pojistných podmínek, když v těchto podmínkách jsou sice vyjmenovány různé poplatky, nicméně není zřejmé, které z těchto poplatků jsou technickými poplatky, přičemž ze smlouvy tato skutečnost nevyplývá. Dále ze smluvní dokumentace není zřejmé, jako konkrétní náklady podle článku 14.1 Zvláštních pojistných podmínek byla žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. Žalobkyně v červenci 2022 požádala o vyplacení částečného odkupného, které jí žalovaná vyplatila ve výši 139 416 Kč. Pojistná smlouva pak zanikla uplynutím doby dožití , datum, . Na pojistném bylo za dobu trvání pojistného vztahu, tj. od roku 2005 do roku 2025 zaplaceno žalované celkem 240 000 Kč. Při ukončení pojištění žalovaná vyplatila žalobkyni částku dožití ve výši 54 058 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 47 676 Kč dopisem ze dne , datum, , žalovaná jí ničeho dalšího nevyplatila.

26. Vzhledem k tomu, že pojistná smlouva byla uzavřena dne , datum, , je třeba s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, (dále jen „o.z.“) aplikovat na posuzovaní případ ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do , datum, (dále jen „obč. zák.“).

27. Podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

28. Podle ust. § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

29. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle odstavce 2 téhož ustanovení právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatn.

30. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům31. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

32. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odstavce 2 téhož ustanovení dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odstavce 3 téhož ustanovení spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

33. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

34. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která podle písm. c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, podle písm. g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, a podle písm. h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě.

35. Podle § 107 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

36. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

37. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

38. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) (dále jen „ZoPS“) ve znění účinném v době uzavření smlouvy do 31. 8. 2009 je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

39. Podle § 3 ZoPS se pro účely tohoto zákona rozumí podle písm. a) nahodilou skutečností skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku, a podle písm. b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

40. Podle ust. § 4 odst. 1 ZoPS pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka, b) určení oprávněné osoby, c) určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, d) vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, e) výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, f) vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, g) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odstavce 4 téhož ustanovení součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle odstavce 5 téhož ustanovení pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

41. Podle článku 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, platí, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Podle odstavce 2, 1. a 2. věta téhož ustanovení ujednání podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, jestliže byla sepsána předem, a spotřebitel proto nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky, zejména v souvislosti s předem sepsanou běžnou smlouvou. Skutečnost, že některé aspekty podmínky nebo jedna konkrétní podmínka byly individuálně sjednány, nevylučuje použití tohoto článku pro zbytek smlouvy, jestliže celkové posouzení smlouvy ukazuje, že jde o předem sepsanou běžnou smlouvu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení příloha obsahuje informativní a nevyčerpávající seznam ujednání, která mohou být považována za zneužívající.

42. Podle této přílohy se jako nepřiměřené považuje mimo jiné ujednání, které stanoví závaznost smlouvy pro spotřebitele, zatímco plnění závisí jen na vůli prodávajícího, nebo bezdůvodné ponechání plateb spotřebitele při zrušení smlouvy prodávajícím, možnost jednostranného zrušení smlouvy prodávajícím bez stejného práva pro spotřebitele, případně neodvolatelný závazek spotřebitele, aby plnil podmínky, se kterými se nemohl seznámit před uzavřením smlouvy.

43. Podle článku 4 odst. 1 směrnice aniž je dotčen článek 7, posuzuje se nepřiměřenost smluvní podmínky s ohledem na povahu zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, a na všechny další podmínky smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých vychází. Podle odstavce 2 téhož ustanovení posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká ani definice hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné, ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem.

44. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o investičním životním pojištění, při jejímž sjednání žalobkyně obdržela Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob (, Anonymizováno, ) a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, ). Z těchto dokumentů však nevyplývá konkrétní výše rizikového pojistného, ani kolik mělo být žalovanou účtováno na technických poplatcích podle článku 12 Zvláštních pojistných podmínek (dále také „ZP“), když v těchto podmínkách jsou sice vyjmenovány různé poplatky, nicméně není zřejmé, které z těchto poplatků jsou technickými poplatky, přičemž ze smlouvy tato skutečnost nevyplývá. Podle článku 10, odst. 1 ZP pak měla žalobkyně možnost částečného odkupu, jehož podmínkou byl předpoklad postačitelnosti zůstatku odkupní hodnoty pojištění pro pokrytí rizikového pojistného a technických poplatků dle čl. 12 až do konce pojistné doby. Obdobně ze smluvní dokumentace nevyplývá, o jakou částku rizikového pojistného měla žalovaná podle článku 12, odst. 1 ZP snižovat každý měsíc podílový účet žalobkyně za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. Podle článku 12, odst. 4 mohla žalovaná navíc snížit hodnotu podílového účtu žalobce o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy. Ze smluvní dokumentace však není zřejmé, o jaké konkrétní technické poplatky se mělo jednat, přičemž ani v Sazebníku poplatků není tento pojem definován. Ze smluvní dokumentace není rovněž zřejmé, jako konkrétní náklady podle článku 14.1 Zvláštních pojistných podmínek byla žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. Tyto informace žalobkyně neobdržela a nebyly jí tedy známy. Absence takto podstatných údajů, na základě nichž se pak stanovila hodnota jednotlivých podílových jednotek a výši odkupného tak způsobuje neurčitost daných ujednání ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák.. Pojistná smlouva totiž musí obsahovat jasně a určitě sjednané podstatné náležitosti, a kromě ujednání o výši pojistného z ní musí být zřejmý i rozsah povinností pojistníka k úhradě jednotlivých nákladů, a konkrétní způsob jejich výpočtu tak, aby bylo pojistníkovi zřejmé, jaká bude kapitálová hodnota jeho pojištění, resp. jakým mechanismem se vypočítá její nárok na odkupné. Protože však v předmětné pojistné smlouvě takovéto ujednání chybělo, je smlouva od počátku absolutně neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 936/2005 nebo též rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 499/2023). Protože v pojistné smlouvě chyběly její podstatné náležitosti, které jsou neoddělitelným ujednáním od jejího ostatního obsahu, je pojistná smlouva absolutně neplatná jako celek.

45. Uvedené nedostatky nelze považovat za pouhou vadu smlouvy, přezkoumatelnou testem přiměřenosti ve smyslu § 56 obč. zák., resp. článku 6 směrnice Rady 93/13/EHS. Tento test předpokládá existenci platně uzavřeného ujednání, jehož obsah lze posoudit z hlediska poctivosti a rovnováhy práv a povinností stran. Protože však výše uvedená ujednání nebyla ve smlouvě vůbec obsažena, nelze jejich přiměřenost podrobit soudnímu přezkumu. Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku sp. zn. 33 Cdo 499/2023 výslovně zdůraznil, že „Spočívá-li důvod neplatnosti smlouvy v absenci určitého ujednání (jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není), pak takové (neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti (zda nejde o jednání, jež v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran); ze stejného důvodu se nemůže prosadit ani námitka, že není sepsáno jasným a srozumitelným jazykem.“ Soud proto dospěl k závěru, že předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatná pro neurčitost, nikoli však pro rozpor s právem Evropské unie, jak se domnívala žalobkyně. Nejde tedy o případ použití nepřiměřených ujednání, ale o nedostatek základní náležitosti právního úkonu ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Jednotlivá ujednání smlouvy podle názoru soudu nezpůsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť na jedné straně žalobkyně se na základě dané smlouvy zavázala platit žalované pojistné a žalovaná se zavázala plnit v případě, že by nastaly okolnosti sjednané ve smlouvě, tedy že by nastala pojistná událost. Současně se zavázala vyplatit žalobkyni při ukončení smlouvy kapitálovou hodnotu daného pojistného.

46. Důsledkem absolutní neplatnosti předmětné pojistné smlouvy ze dne , datum, pak je, že si strany musí navzájem vrátit vše, co podle ní plnily (§ 457 obč. zák.). Žalobkyně v řízení prokázala, že uhradila žalované na pojistném v letech 2005 až 2025 celkem částku 240 000 Kč. Soud má za to, že to byla právě žalobkyně, která platby podle přehledu plateb k datu , datum, uhradila, když mezi stranami bylo sporné, že tento přehled vyhotovila žalovaná, která jej zaslal žalobkyni. V případě, že by tyto platby nebyly placeny žalobkyní, je nelogické, aby žalovaná vyplatila žalobkyni částečný odkup ve výši 139 416 Kč a posléze i částku dožití ve výši 54 058 Kč a zaslala jí předmětný přehled plateb. Soud má proto za to, že částky uvedené v bodě 20 odůvodnění tohoto rozsudku uhradila žalované žalobkyně.

47. Žalovaná však v řízení vznesla námitku promlčení. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky od okamžiku, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení, a kdo se na jeho úkor obohatil, a nejpozději za tři roky ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Soud má za to, že žalobkyně mohla z dopisů ze dne , datum, a ze dne , datum, , označených jako Rozšířené informace o průběhu pojištění ve spojení s dopisem ze dne , datum, týkajícím se částečného odkupu životního pojištění zjistit, kolik k danému datu dosud na pojistném uhradila, a jaké jí z tohoto vyplývají nároky, neboť z Rozšířených informací bylo zřejmé, jaká je aktuální hodnota odkupného. Ve spojení s dopisem ze dne , datum, a jednotlivými výpisy podílového účtu za roky 2012–2023 muselo být žalobkyni zřejmé, jak se její investiční životní pojištění vyvíjí, kolik dosud na pojistném uhradila, byla jí známa i aktuální výše odkupného, které jí v daném okamžiku mohlo být vyplaceno, a mohla tyto informace porovnat s již zaplaceným pojistným. Žalobkyně tak porovnáním informací z Rozšířených informací o průběhu pojištění ze dne , datum, , ze dne , datum, a obsahem dopisu ze dne , datum, o výši částečného odkupu, mohla získat potřebné informace o tom, že smlouva ze dne , datum, je neurčitá a tedy neplatná, neboť žalobkyni nemohlo být zřejmé, jak konkrétně byl proveden výpočet případného odkupného, jehož výše se v průběhu let měnila. Tím se mohla současně dozvědět, že žalované vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, a to právě na úkor žalobkyně. Jak výše uvedeno, žalobkyně byla v průběhu doby trvání pojištění pravidelně informována o stavu její pojistné smlouvy výpisy z jejího podílového účtu za roky 2012-2023 (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozsudku), které uváděly, jaká částka může být žalobkyni vyplacena při ukončení pojistné smlouvy. Vědomost o těchto rozhodných skutečnostech tedy měla žalobkyně nejpozději v okamžiku doručení dopisu ze dne , datum, . Subjektivní dvouletá promlčecí lhůta v tomto případě s ohledem na absolutní neplatnost pojistné smlouvy činí podle § 107 obč. zák. dva roky, a proto by žalobkyně mohla požadovat pouze plnění, které uhradila v době dva roky před podáním žaloby, tedy od , datum, do , datum, , kdy byla podána žaloba, resp. do , datum, , kdy smlouva zanikla. Z přehledu plateb vyplývá, že žalobkyně zaplatila v tomto období žalované dvě platby vždy ve výši 12 000 Kč, a to dne , datum, a , datum, , jak je zřejmé z prověření plateb na pojistné smlouvě, ze dne , datum, . Žalobkyně tak za uvedené období zaplatila žalované celkem 24 000 Kč. Žalovaná pak vyplatila žalobkyni v souvislosti s ukončením smlouvy celkem částku 54 058 Kč. Protože tato částka převyšuje plnění, které uhradila žalobkyně žalované, je zřejmé, že na straně žalované žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo.

48. Totéž platí i z pohledu objektivní lhůty, kdy veškeré platby poskytnuté žalobkyní před , datum, byly ke dni podání žaloby již promlčeny. Objektivní tříletá lhůta běží nezávisle na subjektivní lhůtě (§ 107 odst. 1 obč. zák.) a její uplynutí má za následek zánik vymahatelnosti práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pro stanovení počátku běhu objektivní promlčecí doby ve smyslu § 107 odst. 2 obč. zák. je totiž rozhodující okamžik, kdy bezdůvodné obohacení skutečně (fakticky) vzniklo. Protože objektivní a subjektivní promlčecí lhůta běží nezávisle na sobě, a právo se promlčí uplynutím kterékoliv z nich, není část nároku žalobkyně promlčena, nicméně tato nepřevyšuje částku, kterou již žalovaná žalobkyni vyplatila (viz výše).

49. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že žalovaná nevznesla námitku promlčení v dobré víře, neboť jí bylo známo, že předmětná pojistná smlouva je neplatná, pak soud má za to, že z provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že by žalovaná zneužila toto své právo či postupovala v rozporu s dobrými mravy. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen ve výjimečných případech, pokud by se jednalo o výraz zneužití tohoto práva, tedy pokud by účastník zavinil, že došlo k marnému uplynutí promlčecí doby (viz nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 643/04 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 129/2010). Tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn natolik významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1839/2000). Při zkoumání úmyslu jednoho z účastníků poškodit druhého účastníka však není možné vycházet z okolností a důvodů, z nichž je dovozován samotný vznik uplatněného nároku, ale pouze z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení uplatněna. Pro závěr o jednání žalované v rozporu s dobrými mravy je totiž podstatné její konkrétní chování, které je možné kvalifikovat jako odporující morálním zásadám společnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 129/2010). Jak shora uvedeno, o jednání žalované vykazující znaky přímého úmyslu poškodit žalobkyni by bylo možné uvažovat jen v souvislosti s okolnostmi, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna. Pokud žalobkyně argumentovala obsahem Dohledového benchmarku ČNB č. 3/2019, pak tento nebyl žalované znám v době uzavření smlouvy. V posuzované věci tak nebylo prokázáno, že by žalovaná zavinila marné uplynutí promlčecí doby na straně žalobkyně, tedy, že by nějakým zavrženíhodným způsobem bránila žalobkyni uplatnit její nárok na vydání bezdůvodného obohacení dříve. Jak naopak z provedených důkazů vyplývá, žalobkyně měla možnost své právo uplatnit kdykoliv dříve, neboť byla o stavu pojištění pravidelně informována výše uvedenými informačními dopisy, z nichž se dozvěděla, jaké konkrétní nároky jí ze smlouvy aktuálně vyplývají. Z Rozšířených informací o průběhu pojištění ve spojení s dopisem ze dne , datum, pak mohla seznat, že se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohacuje. Žalobkyni tak nic nebránilo domáhat se svých práv soudní cestou dříve.

50. K návrhu žalobkyně, aby soud nejprve provedl započtení vzájemných plnění účastnic a teprve poté na daný případ aplikovat ustanovení o promlčení, dospěl soud k závěru, že tento názor neobstojí. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 207/2022 „Soudní praxe je ustálena v závěru, že dovolá-li se účastník občanského soudního řízení důvodně promlčení, nelze promlčené právo (nárok) přiznat; návrh na zahájení řízení v takovém případě soud zamítne. Podstatné přitom je, že nárok není možno pro promlčení soudním rozhodnutím žalobci přiznat ani v případě, že by bylo prokázáno, že existoval. Je-li tedy v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 862/2006, ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 26 Cdo 5035/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 23 Cdo 460/2012, ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1750/2006, usnesení ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006). Takový postup by byl v rozporu s § 6 o. s. ř., zejména se zásadou hospodárnosti řízení vyplývající z tohoto ustanovení (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 1983, sp. zn. Sc 2/83, publikované pod č. 29/1983 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).“ Z uvedeného vyplývá, že pokud žalovaný uplatní námitku promlčení, je soud povinen se jí zabývat dříve, než přikročí k posouzení samotného důvodu a výše nároku. Promlčení je tzv. procesní obranou, která nevede ke zániku samotného práva, ale brání jeho soudní vymahatelnosti. V tomto smyslu je možné provést započtení jednotlivých plnění stran pouze mezi pohledávkami, které jsou způsobilé k započtení, tj. které existují a jsou vymahatelné. Pohledávka, která je sice existující, ale je již promlčená, způsobilá k započtení není. Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 75/2009, z něhož vyplývá, že „Je možné, že pohledávky z bezdůvodného obohacení se promlčí dříve, než dojde k jejich splatnosti. Pokud v době uplatnění pohledávek vůči žalobci (zde současně s uplatněním námitky započtení), tedy v době jejich splatnosti, byly některé z pohledávek žalovaných promlčeny, pak je nelze započíst.“ (viz Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol., Občanský zákoník: Komentář ASPI, Svazek V, (§ 1721-2520). Teprve v případě, že by soud dospěl k závěru, že pohledávka promlčená není, lze se zabývat jejím zúčtováním s pohledávkami protistrany. Jak také vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 52/2002, na který odkazovala žalobkyně, „v intencích ustanovení § 457 obč. zák. vzniká povinnost vrátit plnění (a tedy i „právo na vrácení“) již v okamžiku přijetí takového plnění“. Z uvedeného vyplývá, že se dané plnění zohledňuje právě až v okamžiku přijetí plnění, ke kterému v případě pojistné smlouvy dochází postupně, úhradou pojistného, tj. postupně za každý jednotlivý měsíc.

51. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru že nárok žalobkyně není důvodný, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku).

52. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a má tedy právo na plnou náhradu jejích nákladů. Žalované vznikly náklady jejího právního zastoupení, jež představují mimosmluvní odměnu za 3 úkony právní služby po 3 020 Kč (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření z , datum, a účast na jednání dne , datum, ), náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 2 186,10 Kč. Celkem tedy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 596,10 Kč. Soud doplňuje, že nepřiznal žalované odměnu za sepis podání ze dne , datum, a paušální náhradu ve výši 450 Kč, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalovaná mohla svoji obranu v žalobě uvést již s podáním ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.