34 C 180/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 29 407,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila částku , částka, , úrok z prodlení ve výši 12% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru (dále jen „smlouva“) uzavřené dne , datum, , kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní. Žalobkyně tvrdila, že podle smlouvy poskytla žalované dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, (dále jen „Úvěr“), který se žalovaná zavázala vrátit prostřednictvím celkem , hodnota, měsíčních splátek a současně zaplatit úrok z Úvěru ve výši 22,90% p.a. Výše měsíčních splátek byla sjednána na , částka, . Žalobkyně uvedla, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky na základě žádosti žalované. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o poskytnutím Úvěru posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý Úvěr, když vycházela z informací získaných z různých registrů a evidencí, vč. interních registrů žalobkyně, a informací od žalované. Žalovaná však řádně a včas nesplácela. Žalobkyně z tohoto důvodu Úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Žalovaná dluh neuhradila2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.)., právnická osoba, řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav:

5. Žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou elektronickou formou dne , datum, smlouvu o úvěru č , Anonymizováno, . Smlouvě o úvěr předcházela žádost žalované o úvěr z téhož dne (, datum, v 21:18 hodin). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované dne , datum, částku , částka, (smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , úvěrovými podmínkami pro fyzické osoby nepodnikatele, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z , datum, , žádostí o úvěr č. , hodnota, , výpisem z úvěrového účtu č. , tel. číslo, ze dne , datum, ). Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku , částka, , a to v devadesátišesti měsíčních splátkách po , částka, . Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr byla sjednána ve výši 25,48 %, zápůjční úroková sazba byla 22.90% p.a. (smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z , datum, ). Žalovaná se dostala do prodlení se splácením měsíčních splátek. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužných splátek a současně žalovanou upozornila, že pokud dlužné splátky neuhradí, požaduje uhrazené celé vyčerpané jistiny úvěru s tím, že v takovém případě je žalovaná povinna jistinu úvěru vrátit ke dni , datum, (výzva k okamžitému splacení dluhu z , datum, ). Žalovaná na základě této výzvy ničeho nezaplatila. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka (předžalobní upomínka z , datum, ).

6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku , částka, v 96 měsíčních splátkách. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o spotřebitelskou smlouvu, resp. smlouvu o finanční službě ve smyslu § 1841 o.z. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách žalobkyně, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

10. Podle § 86 zákona byla žalobkyně povinna zkoumat úvěruschopnost žalované. Z listinných důkazů předložených žalobkyní je zřejmé, že žalobkyně této své povinnosti nedostála. Smlouva byla uzavřena prakticky obratem na základě elektronické žádosti žalované, následně prakticky obratem byla uzavřena smlouva o úvěru (žádost o úvěr byla podána , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, a dne , datum, v, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, byla uzavřena smlouva o úvěru). V žádosti o úvěr je pouze několik údajů o finančních poměrech žalované, které uvedla sama žalovaná a které žalobkyně nijak neověřila. Žalovaná uvedla, že její pravidelný čistý měsíční příjem ze závislé činnosti činí , částka, a že ostatní příjmy jsou příjmy od jejích rodinných příslušníků v domácnosti s tím, že tedy celkový čistý měsíční příjem žalované činí , částka, . Žalovaná dále uvedla, že je rozvedená, bezdětná , její měsíční výdaje na bydlení jsou , částka, a ostatní výdaje , částka, . Žalovanou uvedený údaj o výši ostatních výdajů se jeví bez dalších informací jako krajně nepravděpodobný, když tyto ostatní výdaje zahrnují veškeré ostatní potřeby žalované vyjma bydlení. Bylo na žalobkyni, aby od žalované vyžádala doklady, které by jednak ověřily údaje poskytnuté žalovanou a současně poskytly ucelený pohled na příjmy a výdaje žalované, její celkové majetkové poměry a její schopnost splácet úvěr, který je předmětem tohoto řízení. Jen z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr u žalobkyně již z minulosti jiné závazky ve výši , částka, .

11. Žalobkyně tedy neprovedla posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak jí ukládal § 86 odst. 1 zákona. Podle § 86 odst. 1 zákona platí, že věřitel poskytne úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, jak vyplývá i například z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne , datum, , dle něhož platí, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, …., je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. S ohledem na právě uvedené a § 87 odst. 1 zákona posoudil soud smlouvu o úvěru č. , hodnota, jako smlouvu absolutně neplatnou.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona platí, že v případě neplatné smlouvy o úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně má tedy nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná od žalobkyně získala částku , částka, a současně žalobkyni ničeho neuhradila, činí nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení částku , částka, , což je částka, jež byla žalované uložena k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku a která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. V případě nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 86,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,2 % a úspěchu žalované v rozsahu 6,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .