59 C 5/2022

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. jméno řešitele příjmení řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka a částka, smluvního úroku ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou u název soudu dne datum, postoupenou v anonymizováno rok název soudu v rámci aplikace příjmení, domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum a částku částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum Tyto smlouvy žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je občanem země. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení EU číslo je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný se ke dni zahájení řízení fakticky zdržoval na území České republiky, pravomoc ve věci je tak dána, rozhodné právo je právo české.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listin a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. V řízení z předložených listin vyplynulo, že anonymizována dvě slova coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným následující dvě smlouvy o zápůjčce: 1/ Smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizována dvě slova za poskytnutí této částky poplatek ve výši částka, sestávající z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka (při úrokové sazbě 14 % ročně z dlužné jistiny), odměny za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaný zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po částka (poslední splátka ve výši částka), a to nejpozději do datum RPSN se rovnala 67,66 % (smlouvou o zápůjčce – anonymizováno na účet číslo ze dne datum). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním pracovní smlouvy a výplatních pásek za poslední tři měsíce (Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum). anonymizována dvě slova finanční prostředky poskytla žalovanému dne datum (výpisem z účtu č. bankovní účet). Žalovaný uhradil anonymizována dvě slova po uzavření smlouvy celkem částka. 2/ Smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum, na jejímž základě anonymizována dvě slova poskytla žalovanému částka v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizována dvě slova za poskytnutí této částky poplatek ve výši částka, sestávající z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka (při úrokové sazbě 29 % ročně z dlužné jistiny), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po částka (poslední splátka ve výši částka), a to nejpozději do datum RPSN se rovnala 238,1 % (smlouvou o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo ze dne datum). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední tři měsíce (Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Žalovaný na svůj dluh po uzavření smlouvy neuhradil ničeho. 3/ anonymizována dvě slova dne datum uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným žalovanému dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum).

6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).

9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. anonymizována dvě slova a žalovaný uzavřeli smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizována dvě slova poskytla žalovanému částku částka a částka. anonymizována dvě slova vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

17. Dle soudu anonymizována dvě slova zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z obou doložených Karet zákazníka. V tomto smyslu tedy při sjednávání smluv o spotřebitelském úvěru nepochybila.

18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě číslo uvedeno, že RPSN činí 67,66 %, a ve smlouvě číslo RPSN činí 238,1 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v anonymizováno rok činila 8,93 % a v anonymizováno rok pak 8,76 %. Ve smlouvě číslo byla tedy více než 7násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů a ve smlouvě číslo dokonce více než 27násobná. Takto vysoké úplaty za poskytnutí úvěru jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu název soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli 7násobkem či 27násobkem.

20. Ani v případě, že by smlouvy nebyly neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnosti a za komfortní splácení, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za zpracování zápůjčky dle smlouvy zahrnuje zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace; doručením zápůjčky se rozumí činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky; administrativní činnost dle smlouvy zahrnuje upozornění na neuhrazené splátky, podporu prostřednictvím zákaznické linky a vystavení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty. Z uvedeného vyplývá, že anonymizována dvě slova na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). To platí zejména ohledně poplatku za zpracování a doručení zápůjčky, neboť tyto činnosti představují samotné sjednání smlouvy a z podstaty věci se nejedná o jakoukoliv nadstandardní službu. Ohledně poplatku za administrativní činnost je nutno zdůraznit, že náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši.

21. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní splácení, který zahrnuje činnosti související s hotovostním režimem splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizována dvě slova by nemusela - namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizována dvě slova by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.

22. Poplatek za flexibilní splácení a vedení zákaznického účtu sice lze považovat v zásadě za přiměřený (obsahuje opodstatněné služby jako je garance celkové ceny nebo splátkové prázdniny), ovšem vzhledem k výše uvedenému závěru o neplatnosti obou smluv o zápůjčce je tato skutečnost nerozhodná.

23. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv má žalobkyně, na kterou anonymizována dvě slova své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacených jistin úvěrů. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr číslo uhradil celkem částka a na úvěr číslo žalovaný neuhradil žádnou částku. V prvním případě proto zbývá zaplatit částku částka (anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova), ve druhém případě částka, tedy částku jistiny v plné výši. Celkem je žalovaný povinen zaplatit částka (anonymizována dvě slova + anonymizována dvě slova). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.

24. Co se úroku z prodlení týče, jelikož jsou neplatné smlouvy o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizována dvě slova vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne datum. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalovanému dne datum, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 dnů od tohoto data, tj. od datum. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovanému, jenž byl úspěšný v převážné části předmětu řízení (a to i bez zohlednění běžících úroků a úroků z prodlení), v řízení žádné náklady nevznikly.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).