8 C 1/2021
č. j. 8 C 1/2021-245
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160 § 325
- Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, 37/1992 Sb. — § 46 § 48
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 13 § 15 § 31
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 33
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 37 § 175
- o Policii České republiky, 273/2008 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou v právní věci Anonymizováno Anonymizováno , nar. Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno 00, Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno právně zastoupen advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno o 250 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Zamítá se žaloba v části, kdy žalobce žádal, aby soud konstatoval, že excesivním postupem příslušníků , právnická osoba, vůči žalobci dne , datum, byly namísto poskytnutí mi ochrany a součinnosti jakožto vykonavateli soudního exekutora při provádění exekuce v budově soudu (Justičního areálu) v , adresa, se policisté vůči mně chovali svévolně a protiprávně, neboť neoprávněně bránili v moji pracovní činnosti. Bránili mi v provedení osobní prohlídky a věcí povinného. Vyhrožovali mi služebním zákrokem, povalením na zem, mým zadržením a předvedením, pokud budu na provedení výkonu rozhodnutí trvat, bylo porušeno moje základní právo na to, aby státní moc byla vykonávána jen v případech a mezích stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanoví garantované článkem odst. 2 Listiny základních práv a svobod, základní právo na osobní nedotknutelnost garantované článkem 7 Listiny základních práv a svobod a základní právo na ochranu osobnosti garantované článkem 10 Listiny základních práv a svobod.
III. Zamítá se žaloba v části, kdy žalobce požadoval uložení povinnosti žalované se mu za porušení těchto základních práv a svobod písemně omluvit oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným podpisem, a to do 15 dnů od právní moci rozsudkuIV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhá nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmou podle § 31 a) zákona č. 82/1998 Sb., která mu vznikla nesprávným úředním postupem příslušníků Policie ČR, ke kterému došlo dne , datum, v budově justičního paláce, „, jméno FO, “ v , adresa, . Žalobce je zaměstnán jako vykonavatel exekutorského úřadu , adresa, u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn., spisová značka, pověřen k provedením exekuce proti povinnému panu , jméno FO, , která je prováděna tímto exekutorským úřadem pod sp. zn. , Anonymizováno, ex , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dne , datum, ráno se pokusil zastihnout povinného , jméno FO, v místě jeho trvalého pobytu na adrese , adresa, , avšak zde zjistil, že se zde nezdržuje, a proto se před devátou hodinou dostavil do Justičního paláce na Míčánkách, kde bylo podle zjištění s pátrání nařízeno jednání za účasti povinného , jméno FO, u Obvodního soudu pro , adresa, ve věci sp. zn. , č. účtu, . Po vstupu a kontrole u vchodu provedl uložení zbraně a prokázal se příslušníkům justiční stráže či vykonavatelem exekutorského úřadu a že zde bude prováděn výkon soudního rozhodnutí s povinným , jméno FO, . Justiční stráži výslovně sdělil požadavek na jejich součinnost a asistenci a požádal o doporučení či vymezení vhodného prostoru v místě justičního paláce, kde bude možné povinného seznámit s úředními dokumenty a případně podrobit prohlídce a soupisu věcí. , jméno FO, tom mu bylo příslušníky justiční stráže sděleno, že nejsou kompetentními žádným způsobem dojednání spojeným zasahovat ani při něm asistovat k ničemu povinného nutit nebo vyzývat. Jsou zde pouze proto, aby byl zachován pořádek v budově soudu, ale nemohou prý zasahovat do žádného výkonu rozhodnutí ani jinak v tomto směru asistovat. Upozornil příslušníky justiční stráže, že jsou na půdě justičního paláce a že jsou povinni v případě potřeby poskytnout vykonavateli soudního exekutora součinnost a ochranu. Přesto trvali na svém a vyjádřili se, takže v jejich kompetenci je pouze dbát o zachování klidu a pořádku v budově soudu a nic jiného. Po příchodu povinného , jméno FO, do vestibulu budovy soudu, když odcházel ven z budovy se prokázat jako vykonavatel a povinného , jméno FO, vyzval, aby mu prokázal totožnost, což zpočátku odmítal. Povinného seznámil s nařízenou exekucí, byly mu předložené listiny k doručení, včetně exekučního příkazu k prodeji movitých věcí. Byl seznámen se svými právy, poučen o průběhu exekučního řízení a vyzván k zaplacení vymáhané pohledávky. Povinný zcela bez problémů komunikoval v českém jazyce. Jeho reakce byla strohá a negativní se všemi příznaky chování osoby, která je zvyklá nerespektovat jakékoliv předpisy nebo právní systém. Jednání se poté přesunulo do prostoru kruhovitého kiosku, bývalého informačního pracoviště ve vestibulu, které justiční stráž vymezila s tím, že v tam mohou spolu jednat. Jeho přezíravé jednání a neustálá téměř okázala snaha vyhnout se jakéhokoliv povinnosti vedly k tomu, že povinného vyzval, aby předložil všechny věci, které má u sebe za účelem osobní prohlídky a jejich evidence a soupisu, který bude v rámci výkonu soudního rozhodnutí proveden. Povinný se tam odmítl podrobit i po několikrát opakované výzvě. Justiční stráž, která zpovzdálí průběh jednání s povinným sledovala mu odmítla poskytnout jakoukoliv součinnost a odkázal ho ať je přivolána Policie ČR, protože justiční stráž do ničeho zasahovat nebude. Dotázal se tedy justiční stráže, jestli není poněkud absurdní volat policii k asistenci u výkonu soudního rozhodnutí na půdě soudního areálu a za dohledu justiční stráže. Ta však trvala na svém, a proto byla na místo přivolána Policie ČR. Do toho povinný někomu telefonoval, a poté přišel na místo další muž, který se představil a legitimoval průkazem české advokátní komory se slovy „, jméno FO, – advokát“ dožadoval se obeznámení se situací, aniž by však předložil plnou moc k zastupování povinného. Bezprostředně poté se zde zastavili další osoby, které šly kolem po skončení soudního jednání, ze kterého povinný odcházel. Jednalo se o , tituly před jménem, Ph., tituly za jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , právnická osoba, a advokátku paní , tituly před jménem, , jméno FO, . Všichni osobu povinného pana , jméno FO, znají z řízení sp. zn. , spisová značka, vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, i z jiných řízení, a proto se v místě zastavili a přihlíželi průběhu jednání. , tituly před jménem, , jméno FO, informoval žalobce o věci, předložil mu dokumenty z exekučního řízení a sdělil mu, že vzhledem k nemožnosti zaplatit je povinný vyzván k tomu, aby se podrobil osobní prohlídce, přesněji řečeno, aby předložil obsah kapes a aktovky. Vydal své náramkové hodinky a prstýnek a nemohl být proveden soupis věcí. , tituly před jménem, , jméno FO, vyzval, aby povinného informoval o jeho povinnosti uposlechnout výzvy, a podrobit se osobní prohlídce a soupisu věcí. Nato mu odpověděl, že má za to, že údajně na nic takového vykonavatel soudního exekutora nemá nárok a že se jedná o nepřípustný zásah do osobních práv povinného. Upozornil jej, že toto právo jasně vyplývá z platného ustanovení § 325 a) o.s.ř. a § 46 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 37/1992 Sb. (jednacího řádu). , jméno FO, toto upozornění nereflektoval a přes opakované výzvy, aby se povinný podrobil osobní prohlídce, trval na svém, že na nic takového nemá žalobce nárok a nic takového nemusí povinný učinit. Po příjezdu dvoučlenné hlídky Policie ČR (č. , hodnota, a , Anonymizováno, ), která legitimovala povinného advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobce. Policisty seznámil žalobce s listinami dokládajícími rozhodnutí o provedení exekuce a požádal o asistenci, a to zejména, aby povinnému vysvětlili, že je povinen podrobit se výkonu soudního rozhodnutí. , jméno FO, to mu policisté sdělili, že nemohou povinného k ničemu nutit a sdělili mu, že k tomu není oprávněn ani jako vykonavatel soudního exekutora. Upozornil policisty, že tento jejich právní názor je nesmyslný a nezákonný, neboť právo vykonavatele provést tyto úkony vyplývá z ustanovení § 325 a) o.s.ř. a z § 46 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 37/1992 Sb. a jejich povinnost poskytnout mu ochranu a součinnost vyplývá z § 48 vyhlášky č. 37/1992 Sb. a z § 21 zákona o Policii ČR č. 273/2008 Sb. Policisté poté někam telefonovali a pak mu sdělili, že trvají na svém stanovisku s tím, že nejenže mu nemohou asistovat při osobní prohlídce odebrání věcí povinnému, ale dokonce mají povinnost zasáhnout proti jeho výkonu jakožto vykonavatele, pokud hrozí eskalace násilí, neboť si to právě ověřili telefonicky u nadřízeného. Po několikerém upozornění ze strany žalobce na znění předpisů a zákonná práva a povinnosti vykonavatele soudního exekutora policistům sdělil, že podobný případ, který se stal , datum, byl řešen již v minulosti soudně a skončil pravomocným přiznáním peněžitého zadostiučinění a písemné omluvy (č.j. , Anonymizováno, ) kterou měl u sebe a policistům ji předložil k nahlédnutí. , jméno FO, to mu velitel hlídky sdělil, že ho to nezajímá a že platí jeho stanovisko, které mu potvrdil nadřízený, že nemůže brát nikomu jeho osobní věci. Upozornil, že nic takového není nutné, protože odebrat a sepsat věci je úkolem vykonavatele v rámci nařízeného výkonu soudního rozhodnutí a že hlídka policie byla přivolána jenom proto, aby zabezpečila nerušený průběh výkonu rozhodnutí. Policisté i přes toto upozornění trvali na svém, že nesmí povinného nutit k tomu, aby se podrobil prohlídce ani k tomu, aby vydal své věci k soupisu, pokud s tím povinný nesouhlasí. Naopak jej policisté důrazně upozornili na to, že takové jednání bude posouzeno jako narušení práv povinného, bude oproti němu proveden služební zákrok. Policisté jej výslovně upozornili, že při pokusu učinit osobní prohlídku povinného budou proti němu použity donucovací prostředky v provedení výkonu rozhodnutí, bude policisty zabráněno a bude zadržen a předveden. Doslova se zde vyskytlo několik upozornění na to tzv. „položení na zem“ a další varování ze strany příslušníků policie. Žalobce trval na výzvě, aby se povinný podrobil prohlídce věcí a uchopil jeho aktovku, kterou však uchopil i advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který se o ně začal s žalobcem přetahovat. Velitel hlídky následně rázně zakročil se slovy jménem zákona jej vyzval k ukončení tohoto jednání varováním, jinak budou proti němu použity donucovací prostředky. Policistu opakovaně poučil, že se jedná o výkon soudního nařízení ve věci, bez kterých bylo soudem rozhodnuto, a proto není věcí kohokoliv z přítomných rozhodovat o tom, zda to je správně nebo špatně. Policista však neustále trval na svém a striktně odmítal možnost provést soupis věcí povinného. V průběhu předchozího jednání hlídkou policie ČR, která za účelem zapsání údajů z dokladů totožnosti opustila o pár kroků kruhový prostor kiosku došlo v nestřeženém okamžiku k zásadnímu incidentu. Došlo totiž k pokusu advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , prohledat a najít, cosi v aktovce povinného, která byla odložena na stolku uprostřed kiosku. Přitom byl přistižen žalobcem a zároveň vpředu uvedenými osobami, které hlasitě křičeli, že mu bere věci z tašky. Proto ho hlasitě vyzval, aby přestal probírat tašku povinného. Ihned na to rychle z aktovky povinného cosi vyňat a vsunul to v zavřené ruce do kapsy svého kabátu. , jméno FO, to mu sdělil, že jeho jako advokáta není možné prohledávat a pak se vzdálil od aktovky nazpět povinnému. Není zřejmé, co bylo ukrytým předmětem. Žalobce má za to, že toto protiprávní jednání , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým byl zmařen výkon úředního rozhodnutí se událo jenom pár kroků od přítomných policistů, z nichž nikdo proti tomuto protiprávnímu jednání nezakročil. Po poradě advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, s povinným , jméno FO, sdělil, že s prohlídkou a soupisem věcí souhlasí. , jméno FO, stole byla následně vyprázdněná aktovka, kromě osobních věcí byly nalezeny šperky, několikery hodinky, které byly následně pojaty do soupisu spolu s hodinkami a prstenem, který měl povinný na ruce. Tyto věci byly zajištěny, prohlídkou peněženky povinného byly zajištěny různé platební a klubové karty, letenky, věrnostní zákaznické karty leteckých společností na jméno povinného. Všechny tyto materiály byly zdokumentovány, a poté nepoškozené vráceny povinnému. Hlídka policie všem přítomným vrátila průkazy totožnosti a v 10:30 hodin ze soudní budovy odešla. Žalobce má za to, že popsaným postupem příslušníků Policie ČR došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť jednali v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, nesplnili povinnosti těmito právními předpisy jim uložené a neoprávněně pod bezprávnou pohrůžkou násilného služebního zákroku a omezení osoby žalobce mu bránily v provedení při úředních úkonů k jejichž provedení byl oprávněn a zároveň povinen. Kromě toho bez jakéhokoliv zákroku vůči advokátům , tituly před jménem, , jméno FO, , mlčky dopustili, aby v jejich přítomnosti mařil výkon úředního rozhodnutí. Tímto nejen nesprávným, ale i objektivně protiprávním a excesivním postupem příslušníků Policie ČR ze dne , datum, vznikla žalobci nemajetková újma, pociťována jako frustrace z nevymahatelnosti práva a téměř nulové znalosti právního řádu ze strany příslušníků policie. Z toho, že namísto zákroku vůči narušiteli veřejného pořádku vůči němuž odmítli zakročit, a naopak vyhrožovali zákrokem žalobci, a to takovým důrazným způsobem, který v něm i v přítomných přihlížejících osobách vzbudil důvodnou obavu, že se tak skutečně stane. Jeho pocit frustrace je zvyšován tím, že k podobnému excesu příslušníků policie ČR, již v minulosti došlo, a to dne , datum, , za což mu bylo pravomocně přiznáno soudem peněžité zadostiučinění a písemná omluva od stejné žalované. Žalobce tímto opakovaným excesem policie utrpěl silnou morální újmu, neboť u něj došlo ke ztrátě zbytku již otřesené důvěry ve spravedlnost a funkčnost našeho právního systému. Situace o to závažnější že je v pracovní pozici osoby, která se je velice exponována a často osočována z nefunkčnosti a svévole soudního systému a plnění jeho pracovních povinností vyžaduje kromě odborné způsobilosti také morálně volní vlohy a zejména pozitivní přístup k platnému právnímu systému. Vzhledem k destrukci těchto hodnot je nyní silně oslabena jeho schopnost vykonávat efektivně a svědomitě tuto činnost, která spočívá ve skutečném výkonu práva, respektive naplňování soudního výroku ve skutečném životě. Tato věc, která je podstatou jeho práce mu však byla opakovaně z pozice jiné výkonné složky znemožněna, a to i přesto, že byl policisty upozornil, že se jedná o chybný postup, který se znovu opakuje a byl již jednou soudním rozhodnutím jako chybný a nezákonný jednoznačně odsouzen. Takové to svévolné jednání Policie ČR opravdu silně poškodilo jeho schopnost působit dál v práci jako vykonavatel soudního exekutora. Po těžkém stresujícím zážitku, který prodělal dne , datum, při popsaném svévolném jednání příslušníků Policie ČR, trpí psychickými problémy zejména depresemi, apatií, nechutenstvím, nespavostí, obavami, co se kdy a kde opět přihodí při výkonu práce. To vše vážně poškozuje jeho pracovní výkonnost a již několikrát musel vyhledat odbornou lékařskou pomoc na , podezřelý výraz, . Užívá na tento stav řadu léků, včetně antidepresiv a jeho stav se dlouhodobě příliš nelepší. Proto dne , datum, se žádostí uplatnil u Ministerstva vnitra nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. ve formě konstatování porušení práva a písemné omluvy za ně a také v peněžité formě. Zároveň uvedl, že na postup policistů podal stížnost. Žádá, aby se mu Ministerstvo vnitra výslovně písemně omluvilo a zaplatilo zadostiučinění ve výši , částka, . Ministerstvo vnitra mu dopisem č.j. MV , Anonymizováno, , právnická osoba, -, Anonymizováno, ze dne , datum, potvrdila přijetí. Dále podal stížnost. Obvodní ředitelství policie , adresa, IV mu dopisem č.j. KRPA-, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /ČJ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, sdělilo, že jeho stížnost bude v zákonné stanovené lhůtě vyřízena. Přesto do podání žaloby o vyřízení stížnosti nebyl Policií ČR vyrozuměn a stejně tak nebyl vyrozuměn Ministerstvem vnitra o vyřízení žádosti a přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Výši peněžitého zadostiučinění odůvodňuje tím, že jde o opakovanou situaci tedy opakované selhání orgánů veřejné moci, kdy Policie ČR se ze svého předchozího protiprávního jednání, k němuž došlo dne , datum, nevzala sebemenší poučení a na jejím svévolném postupu zasahujícím neoprávněně do základních práv a svobod žalobce se vlastně se nic nezměnilo., právnická osoba, žalobě žalovaný uvedl, že Ministerstvo vnitra obdrželo dne , datum, žádost žalobce o konstatování porušení práva a omluvu a náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, , když vznikla majetková újma, jíž žalobce dovozuje z tvrzeného nesprávného úředního postupu policistů povolaných dne , datum, k asistenci při výkonu soudního rozhodnutí, kdy jako vykonavatel exekutorského úřadu , adresa, prováděl exekuci proti povinnému , jméno FO, , spolu s žádostí zaslal dne , datum, žalobce i zprávu, že podává žádost a stížnost na postup policistů. Podání žalobce bylo posouzeno podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád v platném znění tedy podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak bylo podatelem označeno. Podání bylo na skupině vnitřní kontroly Obvodního ředitelství policie , adresa, IV přijato a zaevidováno v části týkající se úředního postupu policistů a místního oddělení policie jako stížnost podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád v platném znění. K provedeným šetřením IS instruktáž bylo zjištěno, že předmětnou událost dne , datum, prověřovala hlídka místního oddělení policie , adresa, ve složení pprap. , jméno FO, a nstržm. , jméno FO, . V části podání pak žalobce mimo jiné poukazoval na nevhodné chování a jednání a nesprávný postup advokáta povinného a , tituly před jménem, , jméno FO, . Tato část podání byla postoupena na Českou advokátní komoru. V další části podání podatel poukazoval na nesprávný úřední postup justiční stráže, tato část podání byla na základě věcné a místní příslušnosti postoupena na Ministerstvo spravedlnosti. V části podání pak žalobce učinil oznámení na advokáta povinného , tituly před jménem, , jméno FO, pro podezření z maření výkonu úředního rozhodnutí tím, že během výkonu soudního rozhodnutí proti povinnému, respektive během osobní prohlídky vytáhl nějaký předmět z jeho aktovky, tento vsunul v zavřené ruce do kapsy svého kabátu. Tato část podání byla na základě věcné a místní příslušnosti postoupena na MOP , adresa, k přímému vyřízení. Vzhledem k tomu, že lhůta k vyřízení stížnosti žalobce byla stanovena do , datum, a kontrolnímu pracovníkovi se do té doby nepodařilo zajistit veškeré podklady potřebné k objektivnímu vyřízení stížnosti byla prodloužena lhůta k vyřízení stížnosti. V předmětné věci bylo kontrolním pracovníkem vycházeno z informací uvedených v samotném podání a ve veškeré související materiálu bylo provedeno šetření v příslušných informačních systémech. S odkazem na výše popsaná šetření je nutno konstatovat, že s ohledem k časovému odstupu nebylo možné zajistit obrazový záznam z kamerového systému Justičního paláce na , jméno FO, . Podatel ani jím uvádění svědci na žádost kontrolního útvaru neposkytli žádné audio či videozáznamy. Stejně tak policisté vzhledem k časovému odstupu k věci nedisponovali žádnými audio či videozáznamy. Ve věci bylo vyžádáno vyjádření k stížnosti dotčených policistů. Byly zajištěny výpovědi osob, které se na místě nacházeli , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , tituly za jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , právnická osoba, . Dále byly zajištěny výpovědi pracovníků justiční stráže nstržm., jméno FO, a nstržm. , jméno FO, , kteří byli částečně přítomni stížností napadené události taktéž výpovědi advokáta povinného , tituly před jménem, , jméno FO, . Advokátka , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, Ph., tituly za jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve svých výpovědích obsahově zcela potvrdili tvrzení žalobce. Zcela v rozporu s tvrzením podatele a výpovědí svědků uváděných podatelem, vypověděl advokát povinného , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, , ten hodnotil přístup policistů jako profesionální a korektní. Tvrzenou skutečnost, že z aktovky povinného vyjmul nějaký předmět, popřel. Příslušníci justiční stráže částečně podpořili výpověď stížností dotčených policistů. Stížností dotčení policisté shodně uvedli, že si událost vhledem k časovému odstupu již nedokážou podrobně vybavit, avšak jednoznačně odmítli jakýkoliv nezákonný postup, nevhodné chování či jednání z jejich strany. Dále sdělili, že žalobce výše uvedenou situaci natáčel na záznamové zařízení. , jméno FO, žádost kontrolního pracovníka nebyla žádná nahrávka žalobcem ani jím uváděnými svědky poskytnuta. Z dostupné dokumentace ke stížnosti z úředního záznamu č.j , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, /ČJ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, vyplývá, že stížnostní dotčení policisté byli vysláni na událost oznamovanou žalobcem, který žádal hlídku policie o asistenci. Hlídka byla na místě seznámena žalobcem o výkonu exekuce a se situací, že povinný , jméno FO, a jeho advokátka , tituly před jménem, , jméno FO, s exekutorem nespolupracují. Hlídka na místě provedla ztotožnění obou jmenovaných, zajistila exekutorovi součinnost, tedy dohled nad situací zejména obě strany vyzvala k poklidnému řešení situace bez fyzického či jiného napadání, přičemž dále nezasahovala do výkonu exekuce. Při vyhrocení situace a dohadech o tašku povinného mezi soudním vykonavatelem a advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, hlídka zasáhla. Všechny účastníky opět vyzvala k poklidnému řešení situace a poučila advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , aby poučil svého klienta povinného , jméno FO, o případných následcích, pokud se výkonu exekuce nepodřídí a nebude s exekutorem spolupracovat, čemuž jmenovaný porozuměl a vykonavateli předložil své věci, který provedl jejich zápis. Po tomto byl bezodkladně policisty sepsán popisovaný úřední záznam. Žalovaný má za to, že výpovědi svědků se rozcházejí a na základě nebyla jednoznačně a průkazně doložena objektivita prošetřované skutečnosti ani prokázána věrohodnost či shoda obsahu tvrzení uvedených v podání. Svědci uvedení samotným podatelem potvrdili jeho tvrzení naproti tomu ostatní částečně či úplně tvrzení podatele odmítli. Podle ustanovení § 21 zákona o policii, policie poskytne ochranu osoby pověřené výkonem rozhodnutí za podmínky, že tato osoba nemůže provést výkon rozhodnutí z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví a za b) o poskytnutí této ochrany požádá. Policie poskytne exekutorovi součinnost při exekuční činnosti a ochranu při provádění exekuce. Ochranu poskytne policie za úhradu nákladů v případě, že exekutor se může ochranu zajistit jinak. V žádosti o poskytnutí musí uvést konkrétní důvody, z nichž obava z ohrožení života nebo zdraví osoby vyplývá. Z uvedeného ustanovení, tedy vyplývá, že policisté jsou povinni zajistit privilegovanou ochranu osob pověřených výkonem rozhodnutí na jejich žádost, tedy ochranu jejich života a zdraví. Těmito osobami jsou soudní vykonavatelé, zaměstnanci soudu pověření výkonem rozhodnutí, správce daně v daňové exekuci, osoby pověřené výkonem rozhodnutí jiného státního orgánu či obce, soudní exekutoři při výkonu rozhodnutí. Pokud jsou policisté povinni exekutorům při výkonu jejich exekuční činnosti povinni zajistit taktéž součinnost. Formu této součinnosti, upravuje podrobně § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Tato soudní součinnost se rozumí poskytnutí informací z evidence k jejíž vedení je policie pověřená nebo údaje o majetku povinného, které jsou policii známy z jejich úřední činnosti. Z obsahu úředního záznamu vyplývá, že hlídka na místě provedla úkony, již byly v souladu s ustanovením § 21 zákona o policii. Nebylo prokázáno, že by ze strany policistů došlo k jejich činností či nečinností zásahu do výkonu exekuce. K osobní prohlídce povinného došlo, a i to na základě intervence ze strany policistů. S ohledem na výše popisovaný skutkový stav a následná zjištění byla stížnost vyhodnocena jako nedůvodná a žádost o nemajetkovou újmu byla zamítnuta. Žalovaný má za to, že nelze shledat jeden ze základních předpokladů odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. a to nesprávný úřední postup orgánu státu a navrhl žalobu zamítnout.
3. Soud provedl dokazování. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil, že k budově se nacházel, protože byl přítomen k soudnímu jednání. Přišlo mu SMS zpráva, v níž ho kolega žádal, aby pomohl jeho klientovi s tím, že byl zastaven Justiční stráží a jak se posléze ukázalo soudním vykonavatelem. Když přišel na místo Justičního areálu na , jméno FO, zjistil, že žalobce chce na panu , jméno FO, vykonat osobní prohlídku a čekalo se na příjezd policie. Policie přijela, zjistila na místě totožnost osob, snažila se v situaci nějak orientovat. Svědek s panem , jméno FO, v první fázi odmítli osobní prohlídku a následně ie s vykonavatelem vyjasňovali na co má a nemá vykonavatel nárok. Poté se vykonavatel zmocnil příruční tašky pana , jméno FO, v čem se mu svědek snažil zabránit tak, že se chvíli o tuto příruční tašku přetahovali. U toho byla policie, následně se svědek se soudním vykonavatelem dohodli, že zatím nebudou tašku otevírat. Poté soudní vykonavatel něco řešil s policií. Svědek u toho nebyl, protože hovořil se panem , jméno FO, , následně se rozhodli osobní prohlídce podrobit, přičemž byly nalezeny předměty, které byly sepsány vykonavatelem. Svědek se věnoval klientovi, nicméně si všiml, že policisté nic nedělali, dělali nějaké úkony pouze ve smyslu zjištění totožnosti. Vedli diskusi a vysvětlování situace se soudním vykonavatelem., právnická osoba, výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že se účastnila soudního jednání, kde zastupovala svého klienta. Tomuto jednání byl přítomen i , tituly před jménem, , jméno FO, . Když odcházela z jednání všimla si, že tam byl přítomen pan , jméno FO, , kterého zná jako účastníka řízení, s ním byl přítomen žalobce, kterého zná též. Všimla si, že byl soudní vykonavatel, který vyzýval pana , jméno FO, , aby mu předložil doklady, ukázal tašku a osobní věci, což pan , jméno FO, odmítl. Žalobce vyzval justiční stráž a požádal jí o spolupráci. Justiční stráž toto odmítla, a nakonec zavolali policii. , jméno FO, místo se dostavili 3 policisté, on je seznámil se situací, předložil jim průkaz, vysvětlil, proč tam je a požádal je o součinnost. Policisté mu sdělili, že nemohou zasahovat a posléze šli někam telefonovat, když se vrátili, sdělili, že nemůžou do průběhu exekuce zasahovat a že tam jsou jenom proto, aby nedošlo k násilí a aby byl udržen pořádek. a Následně se na místo dostavil , tituly před jménem, , jméno FO, , který hovořil s klientem, a poté, co se vykonavatel otočil zády , tituly před jménem, , jméno FO, sáhl do tašky, něco z ní vyndal a vložil to do kapsy. Poté souhlasil s tím, že jeho klient předloží doklady, umožní osobní prohlídku., právnická osoba, výslechu svědka , právnická osoba, bylo zjištěno, že odcházel ze soudního jednání, přišel do haly, kde v místech, kde byl informační kiosek viděl, jak se „pán z Asie“ dohaduje s nějakým pánem a později pochopil, že se jedná o vykonavatele exekutora. Ten tam chtěl udělat osobní prohlídku a on nesouhlasil. Posléze se tam objevili dva příslušníci Policie ČR. Vykonavatel exekutora se stále dožadovala prohlídky osobních věcí. Policisté, kteří se tam objevili mu v tom bránili. Tvrdili mu, že nemá právo a odmítli uznat, že vlastně on je v postavení úřední osoby a má právo vykonat osobní prohlídku povinného a tlačili na něj, že pokud bude dál na tom trvat, tak mohou použít donucovacího prostředku.
6. K výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že jako zasahující policista , datum, přítomen u projednávané věci. , jméno FO, podrobnosti si nepamatuje z důvodu odstupu času, ví pouze, že je volal exekutor.
7. Z výpovědí svědka , adresa, bylo zjištěno, že byl k tomuto incidentu dne , datum, volán jako zasahující policista. Exekutor volal hlídku policie, aby dohlídli na exekuci, aby nedošlo k nějaké potyčce. Když tam přijeli tak pan exekutor chtěl věci, které měl povinný u sebe, vyzvali povinného, aby věci, které měl u sebe vydal žalobci, který tak učinil po domluvě s právníkem. Věci vyndal na stůl a žalobcem byl učiněn soupis. Povinný nechtěl žalobci věci dát, zda došlo k nějakému násilí či vyhrožování, si nepamatuje.
8. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že odcházel ze soudního jednání, když si ve foyer justičního areálu všiml, že probíhá dohadování žalobce s panem , jméno FO, . Když žalobce žádal povinného, že je proti němu vedena exekuce a že jako vykonavatel má právo, aby mu ukázal věci, které má u sebe. , jméno FO, to zpočátku odmítal. Odmítal se dokonce legitimovat a žalobce ho několikrát vyzýval, aby mu prokázal totožnost. Následně pan , jméno FO, někam telefonoval a přišel doktor , jméno FO, , který se začal s žalobcem dohadovat o tom na co má právo. Následně na to přijela policie a ti také měli říkat žalobci, že v podstatě nemá na nic nárok a oni tady nejsou od toho, aby mi poskytovali nějakou součinnost při exekuci ale od toho, aby nedošlo k narušení pořádku a odkázali žalobce na soud. Ten jim vysvětlil že věci pravomocně skončena, nyní probíhá soudní exekuce, protože pan , jméno FO, nezaplatil, co podle rozhodnutí měl. Žalobce hovořil s policisty a vzdálil se z kiosku. Mezitím se mgr , jméno FO, přiblížil k tašce povinného, která ležela na stolku, když předtím proběhla „nějaká přetahování“ o tu tašku. , tituly před jménem, , jméno FO, sáhl do tašky, něco z ní vyňal a strčil do kapsy a posléze změnil názor a doporučil povinnému, aby se prohlídce podrobil. Z tašky byly vyndány věci, které byly žalobcem sepsány.
9. Z výslechu žalobce byl zjištěn průběh děje, tak jak je uveden v žalobě.
10. Z důkazu provedeného dne , datum, přehráním flash disku založeného žalobcem dne , datum, (čl. 214 spisu) byl zjištěn celý průběh popsaného incidentu při výkonu rozhodnutí dne , datum, v hale Justičního areálu.
11. Soud provedl dokazování listinami.
12. Z žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu podaného žalobcem žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce podal Ministerstvu vnitra žádost o zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., s tím, že popsal děj, tak jak je uveden v žalobě s tím, že tímto opakovaným excesem utrpěl silnou morální újmu, neboť u něj došlo ke ztrátě zbytku již otřesené důvěry ve spravedlnost a funkčnost našeho právního systému. Uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění a žádá, aby Ministerstvo vnitra konstatovalo, že excesivním postupem příslušníků , právnická osoba, bylo vůči němu dne , datum, , kdy namísto poskytnutím ochrany a součinnosti jakožto vykonavateli soudního exekutora při provádění exekuce v budově soudu v , adresa, se policisté k němu chovali svévolně protiprávně, neboť má neoprávněně bránili jeho pracovní činnosti a bránili mu v provedení osobní prohlídky věcí povinného. Vyhrožovali mu služebním zákrokem povalení na zem, jeho držení převedením, pokud bude na provedení výkonu rozhodnutí trvat. Bylo porušeno základní práva na to, aby státní moc byla vykonávána jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanoví, garantovaném čl. 2. odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Základní právo na osobní nedotknutelnost garantované čl. 7 Listiny základních práv a svobod a základní právo na ochranu osobnosti garantované čl. 10 Listiny základních práv a svobod a požádal, aby se Ministerstvo vnitra omluvilo a jako přiměřené peněžité zadostiučinění zaplatil částku ve výši , částka, .
13. Dopisem zaslaným žalobci Ministerstvu vnitra uvedlo, že tuto stížnost akceptuje a provede šetření. Z následného šetření vyplynulo, že kontrolní úřad Obvodního ředitelství , adresa, IV vycházeje z dostupných důkazních materiálů vztahujících se k této události po objektivním hodnocení všech získaných důkazů dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že došlo k porušení zákonných norem , právnická osoba, ze strany dotčených policistů a žádosti žalobce, nevyhověl.
14. Z lékařských zpráv , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , adresa, , byla zjištěná základní , podezřelý výraz, žalobce periodická depresivní porucha na subjektivně žalobce, cca 4 měsíce akcelerace stresogenních faktorů (soudní pře), následné depresivní nálady, neadekvátně impulsivně anthedonie, nevýkonnost, poruchy koncentrace, stal se z něj prokanistátor, výrazná ranní pesima, poruchy spánku, nemůže usnout. Často se během noci budí. Tento , podezřelý výraz, stav byl potvrzen v dalších zprávách ze dne , datum, a , datum, . Žalobci byla předepsána antidepresiva.
15. Z přehraného záznamu bylo zjištěno, že žalobcem kontaktoval v hale povinného pana , jméno FO, , kterému vysvětlil, že bude prováděna exekuce soudního rozhodnutí a následně povinný sdělil, že se nechce podrobit této exekuci. Posléze někam telefonoval. Žalobce žádal nejprve příslušníky justiční stráže a posléze se na místo dostavila hlídka policie. Povinný měl u sebe žlutou tašku a ze záznamu je patrné, že se o ni povinný s žalobcem nejprve „přetahovali“. Posléze žalobce docílil toho, že taška byla položena na stůl. , jméno FO, místo se dostavil , tituly před jménem, , jméno FO, , který se radil z povinným. Po celou dobu taška ležela na stole a žalobce pořizovat záznam. , jméno FO, místo se dostavili dva příslušníci policie, v pozadí je vidět i justiční stráž, kteří přebírali od žalobce listiny, v nichž žalobce vysvětloval, že se jedná o výkon rozhodnut. Policisté žalobci sdělili, že jsou tam od toho, aby nedošlo k násilí a byl zachován pořádek. Následně se legitimoval i , tituly před jménem, , jméno FO, , policisté zjistili totožnost účastníků incidentu a hovořili s žalobcem, který je vysvětloval celou situaci a jejich povinnosti. Policisté na místě stáli a aktivně nekonali. Následně žalobce začal hovořit o tom, že , tituly před jménem, , jméno FO, měl něco vzít z tašky, na záznamu to však vidět není.
16. Po takto provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.
17. Dne , datum, žalobce prováděl výkon rozhodnutí v hale justičního areálu na , jméno FO, v , adresa, . Po příchodu povinného pana , jméno FO, do haly jsem mu jako vykonavatel prokázal průkazem a vyzval ho, aby následoval. Účastníci došli do tzv. kruhu, kde žalobce vyzýval žalovaného jednak k zaplacení částky, o které bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem. A v případě, že tuto částku nemůže zaplatit, aby se podrobil prohlídce a byly sepsány věci, které má u sebe. Reakce povinného byla negativní a následně telefonoval. Posléze se na místo dostavil , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce mezitím vyzval justiční stráž k součinnosti, ta je odkázala na Policii ČR. , jméno FO, místo se dostavila hlídka policie, která oba účastníky žalobce i povinného poučila o tom, že na místě je hlídka z toho důvodu, aby nedocházelo k násilí. , jméno FO, místě zjistila totožnost a sdělila žalobci, že nemůže povinného donutit k tomu, aby se podrobil prohlídce. Následně po poradě s , tituly před jménem, , jméno FO, se povinný prohlídce podrobil.
18. Provedené důkazy byly soudem hodnoceny jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Po zhodnocení těchto důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně.
19. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 13 odst. 1 věta první zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále jen zákon o odpovědnosti za škodu, podle něhož stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
20. Podle § 15 odst. 2 citovaného zákona se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
21. Podle § 31 a) odst. 1,2 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se neposkytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit, jinak samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
22. Podle § 325a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř., vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí je v ten, kdo provádí výkon oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek. Zatím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.
23. Podle § 46 odst. 1 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy v platném znění, dále jen jednací řád jsou vykonavatelé oprávněni přijmout od povinného plnění, zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí všechny úkony jichž je k výkonu rozhodnutí třeba, vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony, osobní prohlídku povinného a prohlídku jeho místností skříní a jiných schránek.
24. Podle § 53 odst. 3 jednacího řádu je třeba osobní prohlídku povinného provádět šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného , podezřelý výraz, jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného , podezřelý výraz, jako povinný, která prohlídku provede.
25. Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb. o , právnická osoba, (dále jen zákon o policii, jsou policista a zaměstnanec policie povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, dbát, aby jejich rozhodnutí neprovést úkon nevznikla osobám jejíž bezpečnosti ohrožena bezdůvodná újma, postupovat tak, aby případný zásah do práv a osob svobod vůči nimž směřuje zákon nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem.
26. Podle § 21 odst. 1 a 3 zákona o policii poskytne policie ochranu osobě pověřené výkonem rozhodnutí za podmínky, že tato osoba nemůže provést výkon rozhodnutí z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví a za b) o poskytnutí této ochrany požádá , v žádostí o ochranu se musí uvést konkrétní důvody, z nichž obavy z ohrožení života nebo zdraví osoby vyplývá.
27. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, v hale justičního areálu na , jméno FO, v , adresa, prováděl jako úřední osoba (vykonavatel exekutora) úkony nařízené exekuce, konkrétně zajištění movitých věcí povinného, z nichž podle § 325 a) o.s.ř. ve spojení s § 46 odst. 1,2 písm. f) jednacího řádu, patří i právo provést osobní prohlídku povinného. V tomto případě za účelem soupisu movitých věcí povinného, které měl při sobě. Postup policistů v dané věci soud hodnotí jako nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 zákona o odpovědnosti za škodu kdy policie místo toho, aby poučila povinného o právech žalobce a k provedení tohoto úředního postupu mu poskytla součinnost. Poskytla účastníkům nesprávné poučení, přičemž povinný se následně dobrovolně podrobil úředních úkonů. Tedy osobní prohlídce a věcí, které měl u sebe, které byly následně vykonavatelem sepsány.
28. Při rozhodování o formě zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že nemůže akceptovat návrh omluvy, tak jak je navržena v žalobě, neboť konstatování, které navrhuje žalobce není přesné, například nebylo zjištěno, že by policisté bránili v pracovní činnosti a bránili mu v provedení osobní prohlídky a věcí povinného, případně vyhrožovali služebním zákrokem, povalení na zem atd. Proto soud v této části žalobu zamítl. Při rozhodování o zadostiučinění soud vycházel ze závažnosti vzniklé újmy pro žalobce, přičemž akcentoval, že obdobné situaci, i když ne tak intenzivní míře byl žalobce vystaven již podruhé a lze mít za to, že vzhledem k postupu příslušníků policie v této věci utrpěl určitou deziluzi spočívající v tom, že ztratil důvěru v možnosti případné pomoci ze strany policie v průběhu jeho vykonavatelské činnosti. Ačkoliv i v tomto případě má soud za to, že obdobně jako jiné úřední osoby musí být soudní vykonavatel ve své funkci částečně imunní vůči nepříjemnostem, jež má tyto situace přináší. Avšak toto soud vztahuje spíše na postup mezi vykonavatelem a povinnými, a nikoliv na vztah vykonavatele k ostatním státním složkám, v něž by měl mít vykonavatel důvěru. Vzhledem k tomu, že již při minulém řízení ve věci , spisová značka, vedené u Obvodního soudu pro , adresa, žalobce uváděl, že ztratil důvěru, avšak v činnosti vykonavatele pokračuje nadále. Vykonavatelem je dle svého sdělení do současné doby, i když od prvního incidentu uplynulo již více než devět let, proto má soud za to, že žalobce mohl utrpět určitou újmu v osobní, , podezřelý výraz, pohodě. Avšak toto mu nemohlo přinést dlouhodobější újmu. Nebylo prokázáno, že by příslušníci policie se k žalobci chovali, jakkoliv nevhodně. Proto soud považuje žalobcem požadovanou částku za nepřiměřenou, když má za to, že dle názoru soudu jednak kompenzační i preventivní funkce přiznaného zadostiučinění splní částka nižší s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti má soud za to, že zejména s přihlédnutím k významu zasažení práv žalobce je odpovídající částka finančního zadostiučinění, ve výši , částka, .
29. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu (například rozsudek , spisová značka, ) v otázce významu omluvy, jakožto satisfakčních prostředků výslovně neuvedeného v § 13 občanského zákoníku vedle nároku na zadostiučinění v penězích zdůrazňuje, že obě tyto kategorie zadostiučinění sledující zákona cíl přiměřeně tj. s ohledem na okolnosti konkrétního případu odpovídajícím postačujícím a zároveň účinným způsobem zmírnit nepříznivý následek neoprávněného zásahu tj. nemajetkovou újmou vzniklou na osobnosti fyzické osoby. Může být vzniklá nemajetková újma na osobnosti fyzické osoby přiměřeně zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, a tak naplněn hlavní cíl, má podle ní poskytnout právě této morální formy zadostiučinění přednost. Přiměřenost morálního zadostiučinění znamená, že tato forma zadostiučinění je k nápravě nemajetkové újmy postačující a tím účinná. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou funkci, tj. nastupuje až poté, kdy morální zadostiučinění se ukázalo zcela nebo zčásti nepostačujícím a neúčinným. V projednávaném případě má soud za to, že již pouze morální zadostiučinění není dostatečné k nápravě nemajetkové újmy, a proto rozhodl o zadostiučinění finančním.
30. Žalobce ve lhůtě šesti měsíců od řádného uplatnění náhrady za nemajetkovou újmu u žalovaného, nárok žalobce neuznal a neuspokojil, byla tak splněna podmínka § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. když ve věci v převážné části úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. Ta v tomto případě spočívá v osmi úkonech po , částka, podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem , částka, . Povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení v délce třech dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.