12 C 139/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 406 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 267 875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 582 Kč a 68 EUR, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 406 000 Kč s příslušenstvím coby odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně (dále jen„ OS“) pod sp.zn. spisová značka. Žalobkyně uvedla, že svůj nárok uplatnila u žalované podáním ze dne datum, ale do podání žaloby žalovaná o žádosti žalobkyně nerozhodla. Ve vztahu k namítanému řízení žalobkyně uvedla, že její manželství bylo rozvedeno ke dni datum. Následně dne datum bylo zahájeno namítané řízení u OS, a to žalobou, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Žalobkyně dále stručně popsala průběh daného řízení, které bylo několikrát přerušeno, a to z toho důvodu, že žalobkyně podala k OS vylučovací žaloby, jimiž usilovala o vyloučení nemovitostí spadajících do vypořádání SJM z výkonu rozhodnutí, který se týkal dluhů, k jejichž nabytí došlo až po rozvodu manželství. příjmení o těchto žalobách rozhodl tak, že dluhy, které ovšem prokazatelně vznikly po zániku manželství, spadají do společného jmění manželů. S tímto postojem se žalobkyně neztotožňovala, a proto podala odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který rozhodl o podaných odvoláních tak, že jim bylo vyhověno. OS ve věci samé rozhodl rozsudkem ze dne datum, tedy po více než 13 let a 3 měsících. Následovalo odvolací řízení a dovolací řízení, které ke dni podání žaloby neskončilo. Dle žalované je délka řízení ve výši 15,5 roku a déle nepřiměřeně dlouhá, přičemž ani složitost věci neopodstatňuje takovou délku řízení. Žalobkyně svým chováním nijak nepřispěla k délce řízení, které mělo pro žalobkyni zvýšený význam. Celé období, kdy namítané řízení probíhalo, bylo pro žalobkyni velmi stresující a deprimující. Více než 15 let narůstaly i náklady na právní zastoupení, což představovalo značný dopad do majetkové sféry žalobkyně.

2. V podání ze dne datum žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila svůj nárok dne datum, ve výši 392 000 Kč. Žalovaná stručně popsala průběh daného řízení, které ke dni vyjádření trvá 15 let a 7 měsíců. Dle žalované je však délka posuzovaného řízení s ohledem na složitost věci přiměřená s tím, že prodlevy ze strany soudu jsou tolerovatelné, neboť trvaly pouze v řádu několika měsíců. Žalovaná svůj závěr odůvodnila tím, že význam řízení byl pro žalobkyni standardní, nadto se žalobkyně minimálně od roku 2014 nedostavovala k ústním jednáním, neboť pobývala a pracovala v Německu. Zásadní vliv na délku namítaného řízení měla dle žalované specifičnost daného soudního řízení, které se týkalo vypořádání SJM.

3. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že již od počátku bylo namítané řízení ztíženo opakovanými nepřiměřenými průtahy, které v průběhu let narůstaly. Vypořádání SJM, které bylo předmětem namítaného řízení, bylo posledním krokem k ukončení manželství a bylo tak velmi zásadní pro budoucí osobní a rodinný život žalobkyně.

4. Při jednání dne datum žalobkyně namítla, že rovněž doba, po kterou bylo namítané řízení přerušeno kvůli vedení jiných řízení, byla nepřiměřeně dlouhá. V podání z datum pak žalovaná doplnila, že v řízení vedeném u OS pod sp. zn. spisová značka došlo k přerušení řízení z důvodu několika podaných vylučovacích žalob. Žalobkyně se domnívá, že v řízeních rovněž došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, když postup soudů nebyl bez průtahů. Zejména uvedla, že řízení u OS sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí a pravomocně skončeno až dne datum rozhodnutí. Řízení sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí a pravomocně skončeno dne datum rozhodnutí, řízení spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí a pravomocně skončeno dne datum rozhodnutí, řízení sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí a pravomocně skončeno až dne datum. Toto řízení bylo nejdelší a nejvíce přispělo k prodloužení celkové délky namítaného řízení ve věci spisová značka. Skutková zjištění:

5. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně ze dne datum, předžalobní výzva z datum, přípis žalované z datum) vzal za prokázané, že se žalobkyně dne datum obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění z důvodů uvedených v žalobě.

6. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), spočívající v předběžném uplatnění nároku u příslušného orgánu (tj. u žalované).

7. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): Dne datum byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně proti žalovanému jméno příjmení na vypořádání zaniklého společného jmění manželů. V žalobě se mimo jiné uvádí, že rozsudkem OS ze dne datum bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalobou žalobkyně navrhla, aby byla do jejího výlučného vlastnictví přikázána polovina tam specifikovaných nemovitostí, dále některé movité věci, dále žalobkyně navrhla, že převezme závazky ve věcech výkonů rozhodnutí v několika případech, v několika věcech, a požadovala na žalovaném zaplacení vypořádacího podílu ve výši cca 360 tisíc korun. Dne datum byla žaloba ze strany OS zaslána žalovanému. Usnesením ze dne číslo byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, ten zaplatila datum. Usnesením ze dne datum OS vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k žalobě. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum požádal žalovaný o odročení jednání, nařízeného na datum, ze zdravotních důvodů. dne datum se konalo jednání, během něhož byla konstatována žádost žalovaného o odročení jednání, a jednání bylo odročeno na datum. Dne datum se konalo jednání, během něhož bylo pouze vyhlášeno usnesení, kterým bylo jednání odročeno na datum, a to za účelem vyřešení sporu mezi účastníky mimosoudní cestou. Dne datum se konalo jednání, během něhož bylo zahájeno řízení ve věci samé a byl proveden výslech účastníků řízení, jednání odročeno na datum za účelem pokračování v dokazování. Dne datum OS obdržel znalecké posudky od žalobkyně, znalecké posudky ve vztahu k nemovitostem. Dne datum se konalo další jednání, během něhož bylo konstatováno, že účastníci v mezidobí jednali o možnosti vyřešení sporu formou soudního smíru. Dále bylo konstatováno, že žalovaný se přes vykázané doručení k jednání nedostavil a jednání bylo odročeno na datum. Dne datum požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu nemoci. Dne datum požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Dne datum se konalo jednání, během něhož byla pouze čtena žádost žalovaného o odročení jednání a jednání odročeno na datum. Dne datum žalovaný sdělil ukončení pracovní neschopnosti. Dne datum se konalo jednání, během něhož bylo pouze konstatováno, že mají účastníci zájem na smírném vyřešení věci, jednání bylo proto odročeno na datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dle úředního záznamu z datum se původně nařízené jednání na datum nekonalo z důvodu nemoci předsedkyně senátu. Dne datum se konalo další jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku ohledně odhadu cen nemovitostí. Dne datum se ve věci vyjádřil žalovaný, předložil různé listiny. Dne datum žalovaný své vyjádření doplnil. Usnesením ze dne datum byl ustanoven znalec. Dne datum ustanovený znalec požádal o posunutí termínu zpracování znaleckého posudku ze zdravotních důvodů. Lhůta byla prodloužena dne datum. Dne datum OS obdržel znalecký posudek, jehož předmětem bylo stanovení obvyklé ceny nemovitostí. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Dne datum se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku. Platebním poukazem ze datum bylo proplaceno znalečné. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum žalobkyně požádala o změnu termínu nařízeného jednání z důvodu pobytu a práce žalobkyně v Německu, přičemž žalobkyně trvala na své přítomnosti u jednání, a dále navrhla výslech znalce. Dne datum bylo jednání nařízené na datum odročeno na datum. Dne datum bylo jednání nařízené na datum odročeno z důvodu nemoci soudkyně. Dne. datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu jeho účasti na svatebním obřadu. Dne datum bylo jednání nařízené na datum odročeno na datum. Dne datum se konalo další jednání, během něhož byl slyšen soudní znalec, bylo rozhodnuto o znalečném a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem poskytnutí účastníkům lhůty k mimosoudnímu vyřešení sporu. Platebním poukazem z číslo bylo proplaceno znalečné. Dne datum žalobkyně navrhla OS, aby vydal usnesení dle § 118c odst. 1 o.s.ř., kterým by uložil žalovanému, aby uvedl rozhodné skutečnosti a navrhl důkazy k jejich prokázání ve lhůtě, kterou soud určí, a to s ohledem na to, že žalovaný nepředložil soudu potřebné písemnosti a doklady a v důsledku nečinnosti na straně žalované dochází v řízení k průtahům. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dále OS rozeslal několik přípisů třetím stranám s dotazem, a to např. ČSSZ, VZP, Finanční úřad. E-mailem z datum požádal žalovaný o odročení jednání nařízené na datum ze zdravotních důvodů. Jednání bylo dne datum odročeno z tohoto důvodu na datum. Dne datum byla OS doručena žádost žalovaného o odročení jednání. Dne datum žalobkyně navrhla, aby soud vyzval žalovaného k zproštění mlčenlivosti pracovníky VZP a finančního úřadu. Dne datum žalovaný předložil OS listiny od finančního úřadu a VZP. Dne datum se konalo jednání, během něhož bylo provedeno dokazování listinami a oba účastníci řízení shodně navrhli, aby bylo řízení přerušeno za účelem pokusu o mimosoudní vyřešení sporu. Bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení přerušeno. Dne datum se žalobkyně vyjádřila ve věci a navrhla, aby OS vyzval žalovaného ke zproštění mlčenlivosti pracovníky finančního úřadu za účelem sdělení přesné výše jistiny dluhu. Dne datum soud přeposlal podání žalovanému. Dne datum se žalobkyně dotázala, kdy lze očekávat nařízení jednání. Dne datum se ve věci vyjádřil žalovaný, vyjádření bylo přeposláno žalobkyni. Dne datum žalobkyně, respektive její právní zástupkyně sdělila, že nemůže dodržet lhůtu určenou soudem k vyjádření se z důvodu pobytu žalobkyně v Německu. Dne datum se žalobkyně vyjádřila ve věci. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, kdy se jednání konalo, soud se znovu pokusil vést účastníky ke smírnému vyřešení sporu, zástupci obou účastníků shodně navrhli, aby jim byla poskytnuta ještě lhůta 1 měsíc k dohodě. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty účastníkům. Dne datum se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne datum a datum se vyjádřila žalobkyně. Dne datum se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne datum žalobkyně sdělila OS, že je vedeno několik řízení o vylučovacích žalobách, pročež navrhla přerušení posuzovaného řízení. Usnesením ze dne datum bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení 5 jiných řízení. Dne datum se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne datum byl učiněn pokyn ke zjištění stavů řízení, kvůli nimž bylo posuzované řízení přerušeno. Opětovně zjišťován stav dne datum, datum, datum, datum, datum, datum. Dne datum žalobkyně sdělila, že několik řízení již bylo skončeno. Přípisem ze dne datum žalobkyně sdělila, že všechna řízení byla pravomocně skončena. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum se ve věci vyjádřila žalobkyně, kde mimo jiné uvedla, že její bývalý manžel bez jejího vědomí a souhlasu uzavřel smlouvu s bankou poté, co se již prakticky rozešli. Dne datum se ve věci konalo jednání, během něhož byla konstatována omluva právního zástupce žalovaného, pročež bylo požádáno o odročení jednání. Bylo tedy vyhlášeno usnesení, kterým bylo jednání odročeno na datum. Dne datum požádala žalobkyně o vyzvání k předložení potvrzení o nemoci právního zástupce žalovaného. Dne datum se ve věci vyjádřila žalobkyně. Dne datum se konalo jednání, během něhož bylo uloženo žalovanému, aby se vyjádřil k podání žalobkyně, jednání odročeno na datum. Usnesením ze dne datum OS uložil znalci, aby doplnil svůj znalecký posudek. Dne datum OS obdržel doplněk znaleckého posudku. Dne datum se vyjádřil žalovaný k podání žalobkyně. Dne datum se ve věci vyjádřila žalobkyně a navrhla vypořádání majetku. Dne datum OS obdržel dodatek číslo ke znaleckému posudku. Dne datum se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno na datum. Dne datum se k dotazu soudu vyjádřil znalec. Dne datum se konalo další jednání, které bylo odročeno na datum. Usnesením ze dne datum byl ustanoven nový znalec z oboru ekonomika a oceňování nemovitostí, žalobkyni bylo uloženo, aby zaplatila zálohu na znalecký posudek. Dne datum OS obdržel vyúčtování ustanoveného znalce spolu se znaleckým posudkem. Dne datum žalobkyně sdělila, že nemá k závěrům znaleckého posudku žádné výhrady. Usnesením z datum OS rozhodl o znalečném. Dne datum se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku. Platebním poukazem z datum bylo proplaceno znalečné. Přípisem ze dne datum žalobkyně požádala o urychlené jednání ve věci s odkazem na to, že je řízení vedeno po dobu již 10 let. Dne datum se ve věci vyjádřila žalobkyně. Dne datum žalobkyně navrhla výslech znalce. Dne datum bylo konáno ústní jednání. Usnesením ze dne datum bylo znalci příjmení příjmení uloženo vypracovat dodatek ke znaleckému posudku, ten byl soudu doručen dne datum. Dne datum bylo konáno ústní jednání, vyslechnut znalec příjmení příjmení. Dále byla konána ústní jednání dne datum, datum datum, datum a datum. Usnesením ze dne datum a datum byl soudem stanoven znalec příjmení příjmení za účelem vypracování znaleckého posudku, ten byl soudu doručen dne datum. Dále byla konána jednání dne datum, datum, datum, datum a datum, kdy byl OS vyhlášen rozsudek. Proti rozhodnutí podali odvolání žalobkyně i žalovaný, který zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum soud přiznal žalovanému osvobození za podané odvolání v plném rozsahu. Věc byla postoupena odvolacímu Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne datum. Usnesením krajského soudu ze dne datum bylo znalci příjmení příjmení uloženo vypracovat doplněk ke znaleckému posudku. Dne datum bylo konáno jednání, to bylo odročeno na datum. Dne datum byl soudu doručen doplněk znaleckého posudku. Dále byla konána ústní jednání před odvolacím soudem dne datum, datum a datum, kdy byl vyhlášen rozsudek, jímž bylo rozhodnutí soudu I. stupně částečně potvrzeno a částečně změněno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dne datum podal žalovaný proti rozsudku odvolacího soudu dovolání se žádostí o osvobození od SOP. Dne datum byl soudu doručen návrh žalobkyně na vyloučení části předmětu řízení k samostatnému projednání. Dne datum byl soudu doručen návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Usnesením ze dne datum bylo žalovanému přiznáno osvobození od SOP v plném rozsahu. Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Usnesením ze dne datum bylo dovolání žalobkyně a žalovaného odmítnuto, a návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum byl zamítnut. Spis byl vrácen zpět OS dne datum. Dle doložky nabylo usnesení Nejvyššího soudu právní moci datum. Podáním ze dne datum se žalobkyně vyjádřila a uvedla, že bere svůj návrh na vyloučení části předmětu řízení k samostatnému projednání zpět. Dále navrhla, aby bylo o zbylém předmětu řízení rozhodnuto smírem. Dne datum OS zaslal vyjádření žalovaného žalobkyni s výzvou k vyjádření se ve lhůtě 1 měsíce. Dne datum právní zástupce žalovaného uvedl, že souhlasí se zastavením řízení s tím, že žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů řízení. Podáním ze dne datum žalobkyně zaslala žalovanému návrh dohody o smírném řešení sporu. Dne datum k dotazu soudu právní zástupce žalovaného sdělil, že dosud nemá od svého klienta žádnou zprávu. Dne datum žalobkyně sdělila OS, že se strany dohodly, že si pošlou návrhy dohody o smíru, a žalobkyně požádala, aby OS schválil navržený smír mezi účastníky. Dne datum právní zástupce žalovaného rovněž navrhl vyřešení sporu se schválením soudního smíru. Dne datum žalobkyně urgovala schválení soudního smíru. Dne datum bylo nařízeno jednání k vyhlášení usnesení o schválení smíru. Dne datum bylo vyhlášeno usnesení, kterým OS schválil smír navržený účastníky řízení. Dle doložky nabylo usnesení o schválení soudního smíru právní moci dne datum.

8. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení, a to od datum, kdy v řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána v nadepsaném řízení, došlo usnesením k přerušení namítaného řízení do pravomocného skončení jiných řízení): šlo o řízení mezi zdejší žalobkyní a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR na straně žalované; jednalo se o vylučovací žalobě zdejší žalobkyně, kdy žalobkyně navrhovala vyloučení nemovitostí z exekuce vedené oprávněnou příjmení proti jméno příjmení. Dne datum bylo jednání nařízené na datum odročeno na datum, a to na základě žádosti žalované. Dne datum se konalo jednání, během něhož bylo prováděno dokazování, a jednání bylo odročeno na datum. Dne datum právní zástupkyně žalobkyně vyčíslila náklady řízení s odkazem na znalecký posudek. Dne datum se ve věci konalo jednání, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zdejší žalobkyně zamítnuta. Dne datum podala žalobkyně odvolání proti vyhlášenému rozsudku. Dne datum se stručně vyjádřila žalovaná. Dne datum byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání. Usnesením z datum krajský soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudních poplatků za odvolání. Soudní poplatek zaplacen datum. Výzvou z datum byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Dne datum byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu, kterým byl napadený rozsudek okresního soudu změněn tak, že z exekuce prováděné prodejem nemovitostí, vedené žalovanou příjmení proti jméno příjmení, se vylučuje spoluvlastnický podíl žalobkyně. Dle doložky nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci dne datum. Usnesením z datum OS doměřil žalobkyni soudní poplatek, který byl následně zaplacen.

9. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení, a to od datum, kdy v řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána v nadepsaném řízení, došlo usnesením k přerušení namítaného řízení do pravomocného skončení jiných řízení): Řízení bylo zahájeno dne datum doručení vylučovací žaloby zdejší žalobkyně proti žalované právnická osoba, kterým se domáhala vyloučení nemovitostí z exekuce vedené na majetek povinného jméno příjmení. Dne datum se dotázala právní zástupkyně žalobkyně, sdělení, kdy lze očekávat nařízení jednání. Dne datum bylo nařízení jednání na datum, k němuž byli účastníci předvoláni. Dne datum se ve věci vyjádřila žalovaná. Dne datum se ve věci konalo jednání, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byly tam uvedené nemovitosti vyloučeny z exekuce vedené na majetek jméno příjmení. Dne datum požádal věc řešící soudce o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku. Dne datum se žalovaná odvolala do nákladového výroku. Usnesením z datum OS vyzval žalovanou k zaplacení soudního poplatku. Ten byl zaplacen datum. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k doplacení původně nesprávně vyměřeného soudního poplatku. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k vyjádření se k odvolání žalované. Žalobkyně se vyjádřila dne datum. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Přípisem z datum se žalobkyně dotázala, respektive požádala o urychlené rozhodnutí věci, aby bylo možné vyřešit SJM, přičemž řízení o vypořádání SJM bylo přerušeno mimo jiné do skončení zmíněného řízení. Usnesením z datum Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil napadený rozsudek OS ze dne datum. Dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci dne datum.

10. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení, a to od datum, kdy v řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána v nadepsaném řízení, došlo usnesením k přerušení namítaného řízení do pravomocného skončení jiných řízení): Dne datum byla OS doručena vylučovací žaloba zdejší žalobkyně k vyloučení spoluvlastnického podílu žalobkyně z provedení exekuce proti povinnému jméno příjmení, žalovanou byla VZP. Usnesením ze dne datum OS uložil žalobkyni, aby sdělila, v jakém stádiu se nachází dohoda o mimosoudním vyřízení sporu. Dne datum žalobkyně sdělila, že mimosoudní jednání mezi účastníky nadále probíhají s tím, že mohou trvat nejméně 2 měsíce. Usnesením z datum se okresní soud dotázal žalobkyně, v jakém stádiu se nachází dohoda o mimosoudním jednání mezi účastníky. Dne datum žalobkyně sdělila, že mimosoudní jednání nadále probíhají. Usnesením z datum se dotázal okresní soud žalobkyně, v jakém stádiu se nachází dohoda o mimosoudním vyřízení sporu mezi účastníky. Na to žalobkyně reagovala dne datum tak, že zaplatila dlužnou částku za bývalého manžela v rámci exekuce. Usnesením z datum soud vyzval exekutora, aby sdělil, zda žalovaná (oprávněná VZP) podala návrh na částečné zastavení exekuce a jak o tom bylo rozhodnuto. Usnesením ze dne datum okresní soud urgoval soudního exekutora o sdělení k výzvě soudu. Dne datum exekutor k výzvě soudu sdělil, že oprávněná příjmení podala návrh na částečné zastavení exekuce, kterému bylo vyhověno, avšak zatím nepravomocně. Usnesením z datum se okresní soud dotázal, respektive vyzval žalobkyni, aby soudu sdělila, jak postupuje mimosoudní řešení sporu mezi účastníky. Dne datum zdejší žalobkyně sdělila, že požádala exekutorský úřad o zaslání usnesení o částečném zastavení exekuce s vyznačenou doložkou. Usnesením ze dne datum se okresní soud dotázal žalobkyně na to, v jakém stádiu řízení se nachází dohoda o mimosoudním řešení sporu. Dne datum žalobkyně vzala svou žalobu zpět, a to v návaznosti na to, že usnesením soudního exekutora ze dne datum byla exekuce částečně zastavena co do částky 49 386 Kč, do částky, kterou žalobkyně zaplatila. Usnesením ze dne datum bylo řízení zastaveno. Dle doložky nabylo usnesení právní moci dne datum.

11. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil následující skutečnosti: bývalý manžel žalobkyně měl dluhy, pročež se žalobkyně rozhodla k rozvodu manželství. Žalobkyně splácela dluhy, aby zabránila prodeji nemovitosti, kterou dostala od dědečka, v dražbě. Během namítaného řízení byla žalobkyně pod psychickým tlakem. Žalobkyně si celou řadu věci, zejména ohledně smírného jednání s protistranou, nepamatovala.

12. Soud pro nadbytečnost zamítl provést k důkazu spis OS sp. zn. spisová značka, neboť shora provedeným dokazováním byl dostatečně zjištěn skutkový stav. Právní úprava:

13. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

14. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Dle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona.

16. Podle § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Právní posouzení věci:

20. Žalobkyně se svou žalobou domáhala přiměřeného zadostiučinění ve výši 406 000 Kč z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení.

21. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřená délka řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobce a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

22. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

23. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

24. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

25. V dané věci začalo rozhodné období původního řízení běžet dne datum, kdy byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně, a konec rozhodného období soud spatřuje v datu datum, kdy bylo při nařízeném jednání vyhlášeno usnesení, kterým OS schválil smír navržený účastníky řízení (žalobkyně po vyhlášení usnesení již nemohla být v nejistotě ohledně výsledku namítaného řízení). Celková doba původního řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně, tedy činila cca 17 let a 3 měsíce.

26. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval OS, odvolací soud i Nejvyšší soud ČR. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

27. Posuzované řízení bylo dle soudu po procesní stránce složité, když ve věci byla vydána celá řada procesních rozhodnutí a činěny další úkony (rozhodnutí o návrhu osvobození od soudních poplatků, výzvy k zaplacení soudních poplatků, ve věci se konalo mnoho jednání, k nimž byli účastníci předvoláváni, několikrát bylo jednání k žádosti žalované strany odročeno, byl ustanoven znalec a rozhodnuto o znalečném, bylo rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení 5 jiných řízení zahájených zdejší žalobkyní, a následně rozhodnuto o pokračování v řízení, výzvy účastníkům k vyjádření se, předávání spisu mezi soudními instancemi). Po skutkové i hmotněprávní stránce bylo namítané řízení rovněž složitější, neboť se jednalo o vypořádání, kdy si situace vyžádala několik znaleckých posudků a jejich doplňků, rovněž výslech znalce i účastníků řízení. V souhrnu tedy soud věc hodnotí jako složitější.

28. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že vzhledem k druhové stránce původního řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo vypořádání společného jmění manželů, se jednalo o řízení se mírně zvýšeným významem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Soud se přiklonil k mírně vyššímu významu i přesto, resp. proto, že s výslechu žalobkyně nevyplynuly žádné okolnosti podstatně zvyšující individuální význam.

29. Soud dále konstatuje, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu nečinnosti či obstrukcí. Soud zaznamenal, že žalobkyně, respektive její právní zástupkyně sdělila OS, že nemůže dodržet lhůtu určenou soudem k vyjádření se z důvodu pobytu žalobkyně v Německu. Uvedené nicméně nemělo podstatný dopad na délku řízení.

30. Konečně pokud se jedná o postup soudů jakožto jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti délky řízení, soud neshledal průtahy, resp. období nečinnosti, přičemž postup soudů byl relativně plynulý.

31. Soud dále posuzoval další řízení, kvůli nimž bylo„ hlavní“ namítané řízení přerušeno, přičemž ani v těchto řízeních nebyly shledány výraznější průtahy, řízení (s výjimkou jednoho) probíhala na 2 stupních soudní soustavy a posuzovaná délka nebyla v žádném případě nepřiměřeně dlouhá.

32. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že celková délka namítaného byla nepřiměřeně dlouhá (byť nebyly shledány průtahy), což představuje nesprávný úřední postup.

33. S ohledem na shora uvedené tedy soud uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce, a bylo tedy na žalované, aby ji vyvracela.

34. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny shora uvedené kumulativní podmínky, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

35. Pokud se jedná o výši žalobou požadovaného přiměřeného zadostiučinění, soud má za to, že tu je nutno hodnotit jako nepřiměřeně vysokou. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 zákona (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně vzniklou porušením práva na projednání věci v přiměřené lhůtě částkou 138 125 Kč.

36. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 17 000 Kč za první dva roky řízení a 17 000 za každý další rok řízení (tj. celkem 272 000 Kč), a dále z částky 4 250 za další 3 měsíce řízení. Soud má za to, že skutkové okolnosti posuzovaného řízení odůvodňují stanovení vyšší základní sazby, neboť délka posuzovaného řízení přesáhla 10 let.

37. Vypočtená základní částka ve výši 276 250 Kč byla ponížena o 30 % odpovídající tomu, že na rozhodování v posuzovaném řízení se opakovaně podílely soudy 3 stupňů soudní soustavy, dále o 30 % z důvodu celkové (tj. procesní, hmotněprávní i skutkové) složitosti věci. Naopak vypočtená částka byla navýšena o 10 % z důvodu vyššího významu pro žalobkyni. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 50 %, tj. na výslednou částku 138 125 Kč.

38. Soud proto v daném rozsahu žalobě vyhověl (srov. výrok I.) a ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta pro nedůvodnost (výrok II.). K úrokům z prodlení:

39. Žalobkyně ve své žalobě rovněž požadovala úroky z prodlení od datum do zaplacení.

40. Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

41. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě datum Lhůta 6 měsíců tak žalované uplynula dne datum (úterý). Žalovaná se tedy dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne datum a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky.

42. Z uvedeného důvodu soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši, zákonné úroky z prodlení jsou pak odůvodněny ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok I.). K nákladům řízení:

43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

44. Náklady řízení úspěšné žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a odměny za právní zastoupení dle § 7 bod číslo ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).

45. V daném případě bylo provedeno 5 úkonů právní služby, tj. celkem 15 500 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) replika (iv) 2x účast na soudním jednání) a dále 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč. Celková částka nákladů řízení tedy činí 17 000 Kč + 21 % DPH, tj. celkem 20 570 Kč.

46. Žalobkyni dále ve smyslu § 13 advokátního tarifu náleží náhrada nákladů na cestu jejího právního zástupce, a to ke dvěma jednáním soudu automobilem na trase obec – obec a zpět. Právní zástupce žalobkyně použil k dopravě osobní automobil Toyota AC Kombi s průměrnou spotřebou benzinu (dle normy příjmení 2016) 6,5 l /100 km, což bylo doloženo kopií technického průkazu. Soud z údajů Google Maps zjistil, že 1 cesta na trase obec - obec a zpět odpovídá cca 2 x 207 km, tj. 414 km*2 jednání. Žalobkyni tak dle § 157 odst. 4 a dle § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 589/2020 Sb. a č. 511/2021 Sb., k návrhu žalobkyně náleží náhrada za cestovné jejího advokáta ve výši 5 072 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas ve výši 4 840 Kč, dále výdaje za parkovné ve výši 100 Kč, tj. celkem 10 012 Kč. Dále žalobkyni byl přiznán nárok na náhradu za cestu žalobkyně k soudu v doložené výši 68 EUR. Ke lhůtě k plnění:

47. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., neboť soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.