12 C 139/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 406 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 267 875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 582 Kč a 68 EUR, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 406 000 Kč s příslušenstvím coby odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně (dále jen„ OS“) pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že svůj nárok uplatnila u žalované podáním ze dne [datum], ale do podání žaloby žalovaná o žádosti žalobkyně nerozhodla. Ve vztahu k namítanému řízení žalobkyně uvedla, že její manželství bylo rozvedeno ke dni [datum]. Následně dne [datum] bylo zahájeno namítané řízení u OS, a to žalobou, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Žalobkyně dále stručně popsala průběh daného řízení, které bylo několikrát přerušeno, a to z toho důvodu, že žalobkyně podala k OS vylučovací žaloby, jimiž usilovala o vyloučení nemovitostí spadajících do vypořádání SJM z výkonu rozhodnutí, který se týkal dluhů, k jejichž nabytí došlo až po rozvodu manželství. [příjmení] o těchto žalobách rozhodl tak, že dluhy, které ovšem prokazatelně vznikly po zániku manželství, spadají do společného jmění manželů. S tímto postojem se žalobkyně neztotožňovala, a proto podala odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který rozhodl o podaných odvoláních tak, že jim bylo vyhověno. OS ve věci samé rozhodl rozsudkem ze dne [datum], tedy po více než 13 let a 3 měsících. Následovalo odvolací řízení a dovolací řízení, které ke dni podání žaloby neskončilo. Dle žalované je délka řízení ve výši 15,5 roku a déle nepřiměřeně dlouhá, přičemž ani složitost věci neopodstatňuje takovou délku řízení. Žalobkyně svým chováním nijak nepřispěla k délce řízení, které mělo pro žalobkyni zvýšený význam. Celé období, kdy namítané řízení probíhalo, bylo pro žalobkyni velmi stresující a deprimující. Více než 15 let narůstaly i náklady na právní zastoupení, což představovalo značný dopad do majetkové sféry žalobkyně.

2. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila svůj nárok dne [datum], ve výši 392 000 Kč. Žalovaná stručně popsala průběh daného řízení, které ke dni vyjádření trvá 15 let a 7 měsíců. Dle žalované je však délka posuzovaného řízení s ohledem na složitost věci přiměřená s tím, že prodlevy ze strany soudu jsou tolerovatelné, neboť trvaly pouze v řádu několika měsíců. Žalovaná svůj závěr odůvodnila tím, že význam řízení byl pro žalobkyni standardní, nadto se žalobkyně minimálně od roku 2014 nedostavovala k ústním jednáním, neboť pobývala a pracovala v Německu. Zásadní vliv na délku namítaného řízení měla dle žalované specifičnost daného soudního řízení, které se týkalo vypořádání SJM.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že již od počátku bylo namítané řízení ztíženo opakovanými nepřiměřenými průtahy, které v průběhu let narůstaly. Vypořádání SJM, které bylo předmětem namítaného řízení, bylo posledním krokem k ukončení manželství a bylo tak velmi zásadní pro budoucí osobní a rodinný život žalobkyně.

4. Při jednání dne [datum] žalobkyně namítla, že rovněž doba, po kterou bylo namítané řízení přerušeno kvůli vedení jiných řízení, byla nepřiměřeně dlouhá. V podání z [datum] pak žalovaná doplnila, že v řízení vedeném u OS pod sp. zn. [spisová značka] došlo k přerušení řízení z důvodu několika podaných vylučovacích žalob. Žalobkyně se domnívá, že v řízeních rovněž došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, když postup soudů nebyl bez průtahů. Zejména uvedla, že řízení u OS sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] a pravomocně skončeno až dne [datum rozhodnutí]. Řízení sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] a pravomocně skončeno dne [datum rozhodnutí], řízení [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] a pravomocně skončeno dne [datum rozhodnutí], řízení sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] a pravomocně skončeno až dne [datum]. Toto řízení bylo nejdelší a nejvíce přispělo k prodloužení celkové délky namítaného řízení ve věci [spisová značka]. <b>Skutková zjištění:</b> 5. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně ze dne [datum], předžalobní výzva z [datum], přípis žalované z [datum]) vzal za prokázané, že se žalobkyně dne [datum] obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění z důvodů uvedených v žalobě.

6. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), spočívající v předběžném uplatnění nároku u příslušného orgánu (tj. u žalované).

7. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): Dne [datum] byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně proti žalovanému [jméno] [příjmení] na vypořádání zaniklého společného jmění manželů. V žalobě se mimo jiné uvádí, že rozsudkem OS ze dne [datum] bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalobou žalobkyně navrhla, aby byla do jejího výlučného vlastnictví přikázána polovina tam specifikovaných nemovitostí, dále některé movité věci, dále žalobkyně navrhla, že převezme závazky ve věcech výkonů rozhodnutí v několika případech, v několika věcech, a požadovala na žalovaném zaplacení vypořádacího podílu ve výši cca 360 tisíc korun. Dne [datum] byla žaloba ze strany OS zaslána žalovanému. Usnesením ze dne [číslo] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, ten zaplatila [datum]. Usnesením ze dne [datum] OS vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k žalobě. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání, nařízeného na [datum], ze zdravotních důvodů. dne [datum] se konalo jednání, během něhož byla konstatována žádost žalovaného o odročení jednání, a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož bylo pouze vyhlášeno usnesení, kterým bylo jednání odročeno na [datum], a to za účelem vyřešení sporu mezi účastníky mimosoudní cestou. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož bylo zahájeno řízení ve věci samé a byl proveden výslech účastníků řízení, jednání odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování. Dne [datum] OS obdržel znalecké posudky od žalobkyně, znalecké posudky ve vztahu k nemovitostem. Dne [datum] se konalo další jednání, během něhož bylo konstatováno, že účastníci v mezidobí jednali o možnosti vyřešení sporu formou soudního smíru. Dále bylo konstatováno, že žalovaný se přes vykázané doručení k jednání nedostavil a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu nemoci. Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož byla pouze čtena žádost žalovaného o odročení jednání a jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] žalovaný sdělil ukončení pracovní neschopnosti. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož bylo pouze konstatováno, že mají účastníci zájem na smírném vyřešení věci, jednání bylo proto odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dle úředního záznamu z [datum] se původně nařízené jednání na [datum] nekonalo z důvodu nemoci předsedkyně senátu. Dne [datum] se konalo další jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku ohledně odhadu cen nemovitostí. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalovaný, předložil různé listiny. Dne [datum] žalovaný své vyjádření doplnil. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalec. Dne [datum] ustanovený znalec požádal o posunutí termínu zpracování znaleckého posudku ze zdravotních důvodů. Lhůta byla prodloužena dne [datum]. Dne [datum] OS obdržel znalecký posudek, jehož předmětem bylo stanovení obvyklé ceny nemovitostí. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku. Platebním poukazem ze [datum] bylo proplaceno znalečné. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] žalobkyně požádala o změnu termínu nařízeného jednání z důvodu pobytu a práce žalobkyně v Německu, přičemž žalobkyně trvala na své přítomnosti u jednání, a dále navrhla výslech znalce. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno z důvodu nemoci soudkyně. Dne. [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání z důvodu jeho účasti na svatebním obřadu. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo další jednání, během něhož byl slyšen soudní znalec, bylo rozhodnuto o znalečném a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem poskytnutí účastníkům lhůty k mimosoudnímu vyřešení sporu. Platebním poukazem z [číslo] bylo proplaceno znalečné. Dne [datum] žalobkyně navrhla OS, aby vydal usnesení dle § 118c odst. 1 o.s.ř., kterým by uložil žalovanému, aby uvedl rozhodné skutečnosti a navrhl důkazy k jejich prokázání ve lhůtě, kterou soud určí, a to s ohledem na to, že žalovaný nepředložil soudu potřebné písemnosti a doklady a v důsledku nečinnosti na straně žalované dochází v řízení k průtahům. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dále OS rozeslal několik přípisů třetím stranám s dotazem, a to např. ČSSZ, VZP, Finanční úřad. E-mailem z [datum] požádal žalovaný o odročení jednání nařízené na [datum] ze zdravotních důvodů. Jednání bylo dne [datum] odročeno z tohoto důvodu na [datum]. Dne [datum] byla OS doručena žádost žalovaného o odročení jednání. Dne [datum] žalobkyně navrhla, aby soud vyzval žalovaného k zproštění mlčenlivosti pracovníky VZP a finančního úřadu. Dne [datum] žalovaný předložil OS listiny od finančního úřadu a VZP. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož bylo provedeno dokazování listinami a oba účastníci řízení shodně navrhli, aby bylo řízení přerušeno za účelem pokusu o mimosoudní vyřešení sporu. Bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení přerušeno. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila ve věci a navrhla, aby OS vyzval žalovaného ke zproštění mlčenlivosti pracovníky finančního úřadu za účelem sdělení přesné výše jistiny dluhu. Dne [datum] soud přeposlal podání žalovanému. Dne [datum] se žalobkyně dotázala, kdy lze očekávat nařízení jednání. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalovaný, vyjádření bylo přeposláno žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně, respektive její právní zástupkyně sdělila, že nemůže dodržet lhůtu určenou soudem k vyjádření se z důvodu pobytu žalobkyně v Německu. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila ve věci. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], kdy se jednání konalo, soud se znovu pokusil vést účastníky ke smírnému vyřešení sporu, zástupci obou účastníků shodně navrhli, aby jim byla poskytnuta ještě lhůta 1 měsíc k dohodě. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty účastníkům. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne [datum] a [datum] se vyjádřila žalobkyně. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne [datum] žalobkyně sdělila OS, že je vedeno několik řízení o vylučovacích žalobách, pročež navrhla přerušení posuzovaného řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení 5 jiných řízení. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne [datum] byl učiněn pokyn ke zjištění stavů řízení, kvůli nimž bylo posuzované řízení přerušeno. Opětovně zjišťován stav dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že několik řízení již bylo skončeno. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že všechna řízení byla pravomocně skončena. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně, kde mimo jiné uvedla, že její bývalý manžel bez jejího vědomí a souhlasu uzavřel smlouvu s bankou poté, co se již prakticky rozešli. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož byla konstatována omluva právního zástupce žalovaného, pročež bylo požádáno o odročení jednání. Bylo tedy vyhlášeno usnesení, kterým bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] požádala žalobkyně o vyzvání k předložení potvrzení o nemoci právního zástupce žalovaného. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož bylo uloženo žalovanému, aby se vyjádřil k podání žalobkyně, jednání odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] OS uložil znalci, aby doplnil svůj znalecký posudek. Dne [datum] OS obdržel doplněk znaleckého posudku. Dne [datum] se vyjádřil žalovaný k podání žalobkyně. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně a navrhla vypořádání majetku. Dne [datum] OS obdržel dodatek [číslo] ke znaleckému posudku. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se k dotazu soudu vyjádřil znalec. Dne [datum] se konalo další jednání, které bylo odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven nový znalec z oboru ekonomika a oceňování nemovitostí, žalobkyni bylo uloženo, aby zaplatila zálohu na znalecký posudek. Dne [datum] OS obdržel vyúčtování ustanoveného znalce spolu se znaleckým posudkem. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že nemá k závěrům znaleckého posudku žádné výhrady. Usnesením z [datum] OS rozhodl o znalečném. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku. Platebním poukazem z [datum] bylo proplaceno znalečné. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně požádala o urychlené jednání ve věci s odkazem na to, že je řízení vedeno po dobu již 10 let. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně navrhla výslech znalce. Dne [datum] bylo konáno ústní jednání. Usnesením ze dne [datum] bylo znalci [příjmení] [příjmení] uloženo vypracovat dodatek ke znaleckému posudku, ten byl soudu doručen dne [datum]. Dne [datum] bylo konáno ústní jednání, vyslechnut znalec [příjmení] [příjmení]. Dále byla konána ústní jednání dne [datum], [datum] [datum], [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] a [datum] byl soudem stanoven znalec [příjmení] [příjmení] za účelem vypracování znaleckého posudku, ten byl soudu doručen dne [datum]. Dále byla konána jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl OS vyhlášen rozsudek. Proti rozhodnutí podali odvolání žalobkyně i žalovaný, který zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal žalovanému osvobození za podané odvolání v plném rozsahu. Věc byla postoupena odvolacímu Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum]. Usnesením krajského soudu ze dne [datum] bylo znalci [příjmení] [příjmení] uloženo vypracovat doplněk ke znaleckému posudku. Dne [datum] bylo konáno jednání, to bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen doplněk znaleckého posudku. Dále byla konána ústní jednání před odvolacím soudem dne [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, jímž bylo rozhodnutí soudu I. stupně částečně potvrzeno a částečně změněno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalovaný proti rozsudku odvolacího soudu dovolání se žádostí o osvobození od SOP. Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobkyně na vyloučení části předmětu řízení k samostatnému projednání. Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Usnesením ze dne [datum] bylo žalovanému přiznáno osvobození od SOP v plném rozsahu. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Usnesením ze dne [datum] bylo dovolání žalobkyně a žalovaného odmítnuto, a návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] byl zamítnut. Spis byl vrácen zpět OS dne [datum]. Dle doložky nabylo usnesení Nejvyššího soudu právní moci [datum]. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně vyjádřila a uvedla, že bere svůj návrh na vyloučení části předmětu řízení k samostatnému projednání zpět. Dále navrhla, aby bylo o zbylém předmětu řízení rozhodnuto smírem. Dne [datum] OS zaslal vyjádření žalovaného žalobkyni s výzvou k vyjádření se ve lhůtě 1 měsíce. Dne [datum] právní zástupce žalovaného uvedl, že souhlasí se zastavením řízení s tím, že žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů řízení. Podáním ze dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému návrh dohody o smírném řešení sporu. Dne [datum] k dotazu soudu právní zástupce žalovaného sdělil, že dosud nemá od svého klienta žádnou zprávu. Dne [datum] žalobkyně sdělila OS, že se strany dohodly, že si pošlou návrhy dohody o smíru, a žalobkyně požádala, aby OS schválil navržený smír mezi účastníky. Dne [datum] právní zástupce žalovaného rovněž navrhl vyřešení sporu se schválením soudního smíru. Dne [datum] žalobkyně urgovala schválení soudního smíru. Dne [datum] bylo nařízeno jednání k vyhlášení usnesení o schválení smíru. Dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým OS schválil smír navržený účastníky řízení. Dle doložky nabylo usnesení o schválení soudního smíru právní moci dne [datum].

8. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení, a to od [datum], kdy v řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána v nadepsaném řízení, došlo usnesením k přerušení namítaného řízení do pravomocného skončení jiných řízení): šlo o řízení mezi zdejší žalobkyní a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR na straně žalované; jednalo se o vylučovací žalobě zdejší žalobkyně, kdy žalobkyně navrhovala vyloučení nemovitostí z exekuce vedené oprávněnou [příjmení] proti [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno na [datum], a to na základě žádosti žalované. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož bylo prováděno dokazování, a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně vyčíslila náklady řízení s odkazem na znalecký posudek. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zdejší žalobkyně zamítnuta. Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti vyhlášenému rozsudku. Dne [datum] se stručně vyjádřila žalovaná. Dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání. Usnesením z [datum] krajský soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudních poplatků za odvolání. Soudní poplatek zaplacen [datum]. Výzvou z [datum] byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu, kterým byl napadený rozsudek okresního soudu změněn tak, že z exekuce prováděné prodejem nemovitostí, vedené žalovanou [příjmení] proti [jméno] [příjmení], se vylučuje spoluvlastnický podíl žalobkyně. Dle doložky nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci dne [datum]. Usnesením z [datum] OS doměřil žalobkyni soudní poplatek, který byl následně zaplacen.

9. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení, a to od [datum], kdy v řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána v nadepsaném řízení, došlo usnesením k přerušení namítaného řízení do pravomocného skončení jiných řízení): Řízení bylo zahájeno dne [datum] doručení vylučovací žaloby zdejší žalobkyně proti žalované [právnická osoba], kterým se domáhala vyloučení nemovitostí z exekuce vedené na majetek povinného [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se dotázala právní zástupkyně žalobkyně, sdělení, kdy lze očekávat nařízení jednání. Dne [datum] bylo nařízení jednání na [datum], k němuž byli účastníci předvoláni. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalovaná. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byly tam uvedené nemovitosti vyloučeny z exekuce vedené na majetek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] požádal věc řešící soudce o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku. Dne [datum] se žalovaná odvolala do nákladového výroku. Usnesením z [datum] OS vyzval žalovanou k zaplacení soudního poplatku. Ten byl zaplacen [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplacení původně nesprávně vyměřeného soudního poplatku. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k vyjádření se k odvolání žalované. Žalobkyně se vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Přípisem z [datum] se žalobkyně dotázala, respektive požádala o urychlené rozhodnutí věci, aby bylo možné vyřešit SJM, přičemž řízení o vypořádání SJM bylo přerušeno mimo jiné do skončení zmíněného řízení. Usnesením z [datum] Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil napadený rozsudek OS ze dne [datum]. Dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci dne [datum].

10. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení, a to od [datum], kdy v řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána v nadepsaném řízení, došlo usnesením k přerušení namítaného řízení do pravomocného skončení jiných řízení): Dne [datum] byla OS doručena vylučovací žaloba zdejší žalobkyně k vyloučení spoluvlastnického podílu žalobkyně z provedení exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení], žalovanou byla VZP. Usnesením ze dne [datum] OS uložil žalobkyni, aby sdělila, v jakém stádiu se nachází dohoda o mimosoudním vyřízení sporu. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že mimosoudní jednání mezi účastníky nadále probíhají s tím, že mohou trvat nejméně 2 měsíce. Usnesením z [datum] se okresní soud dotázal žalobkyně, v jakém stádiu se nachází dohoda o mimosoudním jednání mezi účastníky. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že mimosoudní jednání nadále probíhají. Usnesením z [datum] se dotázal okresní soud žalobkyně, v jakém stádiu se nachází dohoda o mimosoudním vyřízení sporu mezi účastníky. Na to žalobkyně reagovala dne [datum] tak, že zaplatila dlužnou částku za bývalého manžela v rámci exekuce. Usnesením z [datum] soud vyzval exekutora, aby sdělil, zda žalovaná (oprávněná VZP) podala návrh na částečné zastavení exekuce a jak o tom bylo rozhodnuto. Usnesením ze dne [datum] okresní soud urgoval soudního exekutora o sdělení k výzvě soudu. Dne [datum] exekutor k výzvě soudu sdělil, že oprávněná [příjmení] podala návrh na částečné zastavení exekuce, kterému bylo vyhověno, avšak zatím nepravomocně. Usnesením z [datum] se okresní soud dotázal, respektive vyzval žalobkyni, aby soudu sdělila, jak postupuje mimosoudní řešení sporu mezi účastníky. Dne [datum] zdejší žalobkyně sdělila, že požádala exekutorský úřad o zaslání usnesení o částečném zastavení exekuce s vyznačenou doložkou. Usnesením ze dne [datum] se okresní soud dotázal žalobkyně na to, v jakém stádiu řízení se nachází dohoda o mimosoudním řešení sporu. Dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu zpět, a to v návaznosti na to, že usnesením soudního exekutora ze dne [datum] byla exekuce částečně zastavena co do částky 49 386 Kč, do částky, kterou žalobkyně zaplatila. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno. Dle doložky nabylo usnesení právní moci dne [datum].

11. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil následující skutečnosti: bývalý manžel žalobkyně měl dluhy, pročež se žalobkyně rozhodla k rozvodu manželství. Žalobkyně splácela dluhy, aby zabránila prodeji nemovitosti, kterou dostala od dědečka, v dražbě. Během namítaného řízení byla žalobkyně pod psychickým tlakem. Žalobkyně si celou řadu věci, zejména ohledně smírného jednání s protistranou, nepamatovala.

12. Soud pro nadbytečnost zamítl provést k důkazu spis OS sp. zn. [spisová značka], neboť shora provedeným dokazováním byl dostatečně zjištěn skutkový stav. <b>Právní úprava:</b> 13. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

14. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Dle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona.

16. Podle § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení věci:</b> 20. Žalobkyně se svou žalobou domáhala přiměřeného zadostiučinění ve výši 406 000 Kč z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení.

21. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřená délka řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobce a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

23. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

24. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

25. V dané věci začalo rozhodné období původního řízení běžet dne [datum], kdy byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně, a konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo při nařízeném jednání vyhlášeno usnesení, kterým OS schválil smír navržený účastníky řízení (žalobkyně po vyhlášení usnesení již nemohla být v nejistotě ohledně výsledku namítaného řízení). Celková doba původního řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně, tedy činila cca 17 let a 3 měsíce.

26. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval OS, odvolací soud i Nejvyšší soud ČR. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

27. Posuzované řízení bylo dle soudu po procesní stránce složité, když ve věci byla vydána celá řada procesních rozhodnutí a činěny další úkony (rozhodnutí o návrhu osvobození od soudních poplatků, výzvy k zaplacení soudních poplatků, ve věci se konalo mnoho jednání, k nimž byli účastníci předvoláváni, několikrát bylo jednání k žádosti žalované strany odročeno, byl ustanoven znalec a rozhodnuto o znalečném, bylo rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení 5 jiných řízení zahájených zdejší žalobkyní, a následně rozhodnuto o pokračování v řízení, výzvy účastníkům k vyjádření se, předávání spisu mezi soudními instancemi). Po skutkové i hmotněprávní stránce bylo namítané řízení rovněž složitější, neboť se jednalo o vypořádání, kdy si situace vyžádala několik znaleckých posudků a jejich doplňků, rovněž výslech znalce i účastníků řízení. V souhrnu tedy soud věc hodnotí jako složitější.

28. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že vzhledem k druhové stránce původního řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo vypořádání společného jmění manželů, se jednalo o řízení se mírně zvýšeným významem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud se přiklonil k mírně vyššímu významu i přesto, resp. proto, že s výslechu žalobkyně nevyplynuly žádné okolnosti podstatně zvyšující individuální význam.

29. Soud dále konstatuje, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu nečinnosti či obstrukcí. Soud zaznamenal, že žalobkyně, respektive její právní zástupkyně sdělila OS, že nemůže dodržet lhůtu určenou soudem k vyjádření se z důvodu pobytu žalobkyně v Německu. Uvedené nicméně nemělo podstatný dopad na délku řízení.

30. Konečně pokud se jedná o postup soudů jakožto jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti délky řízení, soud neshledal průtahy, resp. období nečinnosti, přičemž postup soudů byl relativně plynulý.

31. Soud dále posuzoval další řízení, kvůli nimž bylo„ hlavní“ namítané řízení přerušeno, přičemž ani v těchto řízeních nebyly shledány výraznější průtahy, řízení (s výjimkou jednoho) probíhala na 2 stupních soudní soustavy a posuzovaná délka nebyla v žádném případě nepřiměřeně dlouhá.

32. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že celková délka namítaného byla nepřiměřeně dlouhá (byť nebyly shledány průtahy), což představuje nesprávný úřední postup.

33. S ohledem na shora uvedené tedy soud uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce, a bylo tedy na žalované, aby ji vyvracela.

34. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny shora uvedené kumulativní podmínky, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

35. Pokud se jedná o výši žalobou požadovaného přiměřeného zadostiučinění, soud má za to, že tu je nutno hodnotit jako nepřiměřeně vysokou. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 zákona (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně vzniklou porušením práva na projednání věci v přiměřené lhůtě částkou 138 125 Kč.

36. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 17 000 Kč za první dva roky řízení a 17 000 za každý další rok řízení (tj. celkem 272 000 Kč), a dále z částky 4 250 za další 3 měsíce řízení. Soud má za to, že skutkové okolnosti posuzovaného řízení odůvodňují stanovení vyšší základní sazby, neboť délka posuzovaného řízení přesáhla 10 let.

37. Vypočtená základní částka ve výši 276 250 Kč byla ponížena o 30 % odpovídající tomu, že na rozhodování v posuzovaném řízení se opakovaně podílely soudy 3 stupňů soudní soustavy, dále o 30 % z důvodu celkové (tj. procesní, hmotněprávní i skutkové) složitosti věci. Naopak vypočtená částka byla navýšena o 10 % z důvodu vyššího významu pro žalobkyni. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 50 %, tj. na výslednou částku 138 125 Kč.

38. Soud proto v daném rozsahu žalobě vyhověl (srov. výrok I.) a ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta pro nedůvodnost (výrok II.). <b>K úrokům z prodlení:</b> 39. Žalobkyně ve své žalobě rovněž požadovala úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.

40. Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

41. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě [datum] Lhůta 6 měsíců tak žalované uplynula dne [datum] (úterý). Žalovaná se tedy dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne [datum] a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky.

42. Z uvedeného důvodu soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši, zákonné úroky z prodlení jsou pak odůvodněny ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok I.). <b>K nákladům řízení:</b> 43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

44. Náklady řízení úspěšné žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a odměny za právní zastoupení dle § 7 bod [číslo] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).

45. V daném případě bylo provedeno 5 úkonů právní služby, tj. celkem 15 500 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) replika (iv) 2x účast na soudním jednání) a dále 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč. Celková částka nákladů řízení tedy činí 17 000 Kč + 21 % DPH, tj. celkem 20 570 Kč.

46. Žalobkyni dále ve smyslu § 13 advokátního tarifu náleží náhrada nákladů na cestu jejího právního zástupce, a to ke dvěma jednáním soudu automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět. Právní zástupce žalobkyně použil k dopravě osobní automobil Toyota AC Kombi s průměrnou spotřebou benzinu (dle normy [příjmení] 2016) 6,5 l /100 km, což bylo doloženo kopií technického průkazu. Soud z údajů Google Maps zjistil, že 1 cesta na trase [obec] - [obec] a zpět odpovídá cca 2 x 207 km, tj. 414 km*2 jednání. Žalobkyni tak dle § 157 odst. 4 a dle § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 589/2020 Sb. a č. 511/2021 Sb., k návrhu žalobkyně náleží náhrada za cestovné jejího advokáta ve výši 5 072 Kč, a dále náhrada za promeškaný čas ve výši 4 840 Kč, dále výdaje za parkovné ve výši 100 Kč, tj. celkem 10 012 Kč. Dále žalobkyni byl přiznán nárok na náhradu za cestu žalobkyně k soudu v doložené výši 68 EUR. <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 47. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., neboť soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.